Studijní a zkušební řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ze dne 15. července 2013

Transkript

1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 15. července 2013 pod čj. MSMT-29876/ Studijní a zkušební řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.... Mgr. K. Gondková ředitelka odboru vysokých škol Studijní a zkušební řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ze dne 15. července 2013 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 (1) Tento studijní a zkušební řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (dále jen řád ) je vnitřním předpisem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (dále jen VŠCHT Praha ) a jejích fakult, a vztahuje se na všechny členy její akademické obce. (2) Vysokoškolské studium uskutečňuje VŠCHT Praha v těchto typech studijních programů: a) bakalářský, b) magisterský, c) doktorský. (3) Na studium v bakalářském a magisterském studijním programu se vztahuje část první až čtvrtá a část šestá, na studium v doktorském studijním programu se vztahuje část první, pátá a šestá. (4) Forma studia ve studijních programech uskutečňovaných na VŠCHT Praha je: a) prezenční s časově standardně rozloženým studijním plánem a kontrolou plnění studijních požadavků, b) kombinací prezenční a distanční formy s časově individuálně rozloženým studijním plánem a kontrolou plnění studijních požadavků. (5) Seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na VŠCHT Praha včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia je zveřejněn na úřední desce. (6) Student může část studia absolvovat na zahraniční vysoké škole. Podmínky studia na zahraniční vysoké škole stanoví smlouva mezi zahraniční vysokou školou a VŠCHT Praha nebo její fakultou. (7) Tento řád se vztahuje na studium cizinců ve studijních programech uskutečňovaných VŠCHT Praha i na studium cizinců ve studijních programech uskutečňovaných v cizím

2 jazyce VŠCHT Praha, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nebo smlouva VŠCHT Praha nestanoví jinak. (8) VŠCHT Praha umožňuje studium také studentům zahraničních vysokých škol. Podmínky tohoto studia zahraničních studentů upravují smlouvy uzavřené mezi zahraničními vysokými školami a VŠCHT Praha. Studenti zahraničních vysokých škol mají po dobu svého studia na VŠCHT Praha práva a povinnosti studenta, pokud smlouva nestanoví jinak. (9) U studijních programů, které nejsou zařazeny pod některou z fakult VŠCHT Praha, plní úkoly děkana podle tohoto řádu rektor; úkoly děkanátu plní pedagogické oddělení VŠCHT Praha a fakultou se rozumí VŠCHT Praha. ČÁST DRUHÁ BAKALÁŘSKÝ A MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM Článek 2 (1) Vysokoškolské vzdělání na VŠCHT Praha se získává studiem v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech. (2) Studijní program je základní obsahová a organizační jednotka vysokoškolského vzdělání. Je chápán jako projekt studia zahrnující systém studijních cest, členěných obvykle do studijních oborů. Z pohledu studenta je příslušná studijní cesta konkretizována jeho studijním plánem tvořeným v rámci studijního programu a podle pravidel tohoto řádu. (3) Součásti studijního programu jsou stanoveny v 44 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ). Článek 3 Studijní plán (1) Studijní plán stanovuje časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, tj. názvy a kódy studijních předmětů, formu jejich studia, rozsah výuky, způsob ověřování studijních výsledků ve studijním předmětu, počet kreditů, dále učitele nebo pracoviště zabezpečující výuku daného studijního předmětu. (2) Individuální studijní plán (dále jen ISP ) je studijní plán na úsek studia, který na základě písemné žádosti studenta stanoví děkan. Harmonogram plnění studijních požadavků navrhuje proděkan pro pedagogiku nebo v odůvodněných případech i student a schvaluje děkan s respektováním pravidel stanovených vedoucími ústavů a kateder zajišťujících výuku jednotlivých studijních předmětů. Schválený ISP se stává pro studenta závazným. ISP může děkan na žádost studenta zrušit, pokud v průběhu doby, na kterou byl stanoven, pominou důvody, pro které bylo o udělení ISP rozhodnuto. Podmínky, které musí být splněny pro povolení ISP, stanovuje výnos rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha pro daný akademický rok. (3) Studijní předměty ve studijních plánech se dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. (4) Povinné studijní předměty jsou předměty, které musí student během studia daného studijního programu a studijního oboru povinně absolvovat. V případě povinně 2

3 volitelných studijních předmětů si student volí minimálně předepsaný počet studijních předmětů z určené skupiny studijních předmětů. V rámci volitelných studijních předmětů si pak student může volit další studijní předměty, a to i z jiných studijních programů uskutečňovaných na VŠCHT Praha, téže nebo jiné fakultě VŠCHT Praha nebo na jiné vysoké škole. (5) Základními formami výuky studijních předmětů jsou přednášky, seminární cvičení, laboratorní cvičení, laboratoře oboru, bakalářská práce a diplomová práce, dalšími formami výuky jsou odborné praxe, exkurze, konzultace, seminární a semestrální práce a projekty. (6) Výuku studijních předmětů vedou akademičtí pracovníci VŠCHT Praha, případně odborníci z jiného pracoviště než z VŠCHT Praha, pověření vedoucím ústavu nebo katedry, která výuku zajišťuje. Vedením výuky mohou být pověřeni studenti doktorských studijních programů. Článek 4 Způsoby ověření studijních výsledků (1) Způsoby ověření studijních výsledků jsou zkouška (Zk), klasifikovaný zápočet (kz), zápočet (z) a státní závěrečná zkouška. Organizace ověření studijních výsledků je v pravomoci vedoucího ústavu nebo katedry, které studium daného studijního předmětu zajišťují. (2) V případě ISP může vedoucí ústavu nebo katedry písemně určit i jiné podmínky ověření studijních výsledků včetně upřesnění účasti na cvičeních, seminářích a přednáškách, a to před zahájením výuky studijního předmětu. (3) Vedoucí ústavu nebo katedry je povinen: a) zajistit vypsání termínů zkoušek, případně klasifikovaných zápočtů a zápočtů v souladu s výnosem rektora o organizaci akademického roku tak, aby bylo studentům umožněno danou kontrolu studia absolvovat, včetně možnosti využití opravných termínů. b) specifikovat způsob přihlašování ke zkoušce a důsledky plynoucí z odstoupení od zkoušky, nesložení jejích částí a z neomluvené neúčasti na zkoušce; c) zajistit před zahájením semestru zveřejnění sylabů studijních předmětů, podmínek průběžné kontroly, požadavků ke zkoušce, klasifikovanému zápočtu nebo zápočtu; d) pověřit zkoušením nebo udělováním klasifikovaných zápočtů a zápočtů učitele a zajistit jednotnou míru uplatňování požadavků na všechny studenty; e) zajistit řádné a úplné zpracování dokumentace o studiu podle vnitřních směrnic VŠCHT Praha. (4) Zkoušky mohou být písemné, ústní nebo písemné a ústní; klasifikované zápočty mohou být písemné, praktické nebo písemné a praktické. 3

4 (5) Klasifikace zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu je A ( výborně ), B ( velmi dobře ), C ( dobře ), D ( uspokojivě ), E ( dostatečně ) a F ( nedostatečně ). Další ekvivalenty klasifikace jsou uvedeny v této tabulce: Klasifikace výborně velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nedostatečně Písmenná zkratka dle A B C D E F ECTS Numerický ekvivalent 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 4,0 klasifikace Numerické rozmezí klasifikace v % < 50 (6) Klasifikaci zkoušky nebo klasifikovaného zápočtu zapisuje zkoušející učitel do studentova výkazu o studiu a následně do studijního informačního systému velkým tiskacím písmenem podle klasifikace European Credit Transfer System (dále jen ECTS ). Klasifikace F se do výkazu o studiu nezapisuje. Splnění požadavků zápočtu zapisuje zkoušející učitel do výkazu o studiu slovem započteno a následně do studijního informačního systému písmenem z. Student má právo konat dvě opravné zkoušky, totéž platí i pro počet opravných pokusů pro získání klasifikovaného zápočtu s výjimkou klasifikovaného zápočtu z laboratorních cvičení; zde počet pokusů stanoví vedoucí ústavu nebo katedry s ohledem na kapacitní možnosti laboratoří. Na žádost studenta nebo zkoušejícího může děkan určit konání zkoušky nebo opravné zkoušky před komisí. Článek 5 Kreditní systém (1) Pro určení studijní zátěže jednotlivých studijních předmětů se užívá kreditní systém. (2) Základní charakteristiky kreditního systému jsou: a) jeden kredit je 1/60 průměrné studijní zátěže studenta v akademickém roce v prezenční formě studia při standardní době studia, b) každý studijní předmět je ohodnocen počtem kreditů, který vyjadřuje relativní míru studijní zátěže studenta nutnou pro splnění daného studijního předmětu, c) splněním studijních požadavků podle čl. 7 odst. 1 získá student počet kreditů, kterým je daný studijní předmět ohodnocen, d) kredity získané v rámci studia v jednom studijním programu se sčítají; celkový počet získaných kreditů slouží ke kontrole studia. (3) Absolvováním studia v příslušném studijním programu podle studijního plánu musí student získat pro řádné ukončení studia minimální počet kreditů, který je roven šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia. (4) Minimální počet kreditů, který musí získat student za studium v semestru, minimální kumulativní počty pro postup do studia v dalším ročníku a další podmínky pro kontrolu 4

5 studia jsou stanoveny ve výnosu rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha pro daný akademický rok. Článek 6 Studijní průměr studenta (1) Studijní průměr studenta za studium v ročníku případně v celém studiu je vyjádřen váženým průměrem definovaným vztahem: kde K p... je počet kreditů za studijní předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Z p... je numerický ekvivalent klasifikace studijního předmětu zakončeného zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. Sčítá se přes všechny studijní předměty, které student takto absolvoval v daném úseku studia. (2) Studijní průměr se užívá zejména pro a) přiznání prospěchového stipendia, b) určení celkového výsledku studia. Článek 7 Plnění studijních požadavků v průběhu studia (1) Studijní povinností se rozumí jednosemestrální studijní předmět zakončený zápočtem (z), klasifikovaným zápočtem (kz), zkouškou (Zk) nebo též zápočtem a zkouškou (z, Zk) nebo klasifikovaným zápočtem a zkouškou (kz, Zk). Splnění studijní povinnosti znamená uzavření studijního předmětu získáním zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo úspěšným složením zkoušky podle studijního plánu. (2) Plnění studijních povinností musí zachovat návaznost studijních předmětů a laboratoří podle pravidel stanovených vedoucími ústavů nebo kateder, které daný předmět zajišťují. (3) Účast studenta na výuce vybraných studijních předmětů zejména laboratoří, odborné praxe a exkurze, může být stanovena výnosem rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha jako povinná. Opakovaná neomluvená neúčast studenta na výuce s povinnou účastí může být důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních požadavků ( 56 odst. 1 písm. b) zákona). Účast studenta na výuce ostatních předmětů může písemně upřesnit před počátkem semestru vedoucí ústavu nebo katedry, které výuku daného předmětu garantují. (4) Semestr se uzavírá splněním studijních povinností předepsaných studijním plánem a získáním určeného počtu kreditů nejpozději do konce zkouškového období daného semestru; ročník se uzavírá splněním studijních povinností a získáním určeného počtu kreditů daného ročníku. Pravidla pro uzavření semestru a ročníku stanovuje výnos rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha. (5) Pokud student nesplní všechny studijní povinnosti předepsané studijním plánem nebo nezíská určený počet kreditů podle odstavce 4, může v souladu s pravidly stanovenými 5

6 výnosem rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha písemně požádat děkana o stanovení ISP nebo o opakování ročníku. (6) Nesplní-li student všechny studijní povinnosti předepsané studijním plánem nebo nezíská-li určený počet kreditů nejpozději do konce zkouškového období daného semestru nebo nebude-li vyhověno jeho žádosti podle odstavce 5, bude mu studium ukončeno pro neplnění studijních požadavků ( 56 odst. 1 písm. b) zákona). (7) Podmínky, které musí student splnit při řádném ukončení studia ve studijním programu, jsou uvedeny v 55 zákona a v čl. 14 až 17. (8) Studijní výsledky zapisované do výkazu o studiu a studijního informačního systému evidují děkanáty. Článek 8 Bakalářský studijní program (1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. (2) Standardní doba studia v bakalářském studijním programu včetně praxe je tři nebo čtyři roky. (3) Maximální doba studia v bakalářském studijním programu je standardní doba studia zvětšená o dva roky. Do maximální doby studia se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 18 odst. 1 písm. c). (4) Studium v bakalářském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. (5) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul bakalář (ve zkratce Bc. uváděné před jménem). (6) Studijní plány jednotlivých bakalářských studijních programů jsou uvedeny spolu s charakteristikou studijních předmětů v dokumentaci jednotlivých studijních programů. Článek 9 Magisterský studijní program (1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. (2) Standardní doba studia včetně praxe je v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program (dále jen magisterský studijní program ), dva roky. (3) Maximální doba studia v magisterském studijním programu je standardní doba studia zvětšená o dva roky. Do maximální doby studia se nezapočítává doba přerušení studia podle čl. 18 odst. 1 písm. c). (4) Studium v magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. 6

7 (5) Absolventům studia v magisterských studijních programech se uděluje akademický titul inženýr (ve zkratce Ing. uváděné před jménem). (6) Studijní plány jednotlivých magisterských studijních programů jsou uvedeny spolu s charakteristikami studijních předmětů v dokumentaci jednotlivých studijních programů. ČÁST TŘETÍ STUDIUM NA VŠCHT PRAHA Článek 10 Přijímání ke studiu ve studijním programu a přijímací řízení Přijímání ke studiu ve studijním programu a přijímací řízení je upraveno vnitřním předpisem Přijímání ke studiu a přijímací řízení na VŠCHT Praha. Článek 11 Zápis do studia, ročníku a semestru v bakalářském a magisterském studijním programu (1) Uchazeč, který obdrží rozhodnutí o přijetí ke studiu, se zapisuje do studia způsobem a v termínu stanoveném děkanem. Děkan může na základě písemné žádosti uchazeče prominout ze závažných důvodů zmeškání tohoto termínu. Po zápisu do studia v bakalářském studijním programu se uskutečňuje imatrikulace, při které skládá student do rukou děkana imatrikulační slib a obdrží výkaz o studiu. (2) Právo na opětovný zápis do studia vzniká osobě uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno. Osoba se opětovně zapisuje do studia za obdobných podmínek jako v odstavci 1. (3) Student se zapisuje do ročníku a semestru v termínu stanoveném děkanem. Děkan může na základě písemné žádosti studenta prominout ze závažných důvodů zmeškání tohoto termínu. Při zápisu do ročníku a semestru si student zapisuje studijní předměty podle studijního plánu příslušného ročníku, případně podle schváleného ISP. Nezapsání se do ročníku a semestru v termínu stanoveném děkanem je podle čl. 20 odst. 2 písm. b) důvodem k ukončení studia pro neplnění studijních požadavků. (4) V případě studenta, který a) studuje nebo již absolvoval studium na vysoké škole v příbuzném studijním programu, může děkan na základě písemné žádosti uznat dříve vykonané zkoušky, rozhodnout o vykonání diferenčních zkoušek a zapsat studenta do studia ve vyšším ročníku, b) řádně neukončil studium ve studijním programu na VŠCHT Praha nebo studium v příbuzném studijním programu, který uskutečňuje jiná vysoká škola a byl přijat ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje VŠCHT Praha nebo některá její fakulta, se dříve vykonané zkoušky neuznávají, pokud na základě písemné žádosti děkan z důvodu odstranění tvrdosti tohoto řádu nerozhodne jinak. 7

8 Článek 12 Rozvrh studia a akademický rok (1) Akademický rok se dělí na zimní a letní semestr, jejichž součástí jsou zkoušková období a období prázdnin. Během hlavních prázdnin (červenec a srpen) lze konat odborné praxe a exkurze. (2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců a jeho časový plán, včetně opatření souvisejících s jeho organizací, stanoví rektor výnosem. Článek 13 Státní závěrečná zkouška (1) Státní závěrečná zkouška (dále jen SZZ ) se koná před zkušební komisí; průběh SZZ a vyhlášení výsledků je veřejné. (2) Předsedu, místopředsedu a členy zkušebních komisí včetně náhradníků, jmenuje děkan z řad profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty nebo Vědeckou radou VŠCHT Praha. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) může jmenovat další členy zkušební komise. Zkušební komise, pro každý termín SZZ je svolávána vedoucím ústavu nebo vedoucím katedry. (3) Podrobnosti týkající se SZZ jsou pro bakalářský studijní program upraveny v čl. 14 a 15 a podrobnosti týkající se SZZ pro magisterský studijní program v čl. 16 a 17. Článek 14 Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu (1) SZZ prověřuje zejména připravenost k výkonu povolání a vybrané teoretické poznatky a řádně ukončuje studium v bakalářském studijním programu. SZZ se skládá z obhajoby bakalářské práce a ústní části SZZ. (2) SZZ probíhá v posledním semestru studia, v termínu určeném děkanem; může ji skládat student, který splnil všechny požadavky studia ve studijním programu, odevzdal ve stanoveném termínu vedoucímu ústavu nebo katedry bakalářskou práci a posudek vedoucího práce obsahuje doporučení bakalářské práce k obhajobě. (3) Studentovi, který ve stanoveném termínu bakalářskou práci neodevzdal, může děkan na základě písemné omluvy určit náhradní termín SZZ. Neuzná-li děkan omluvu, nemůže student konat SZZ a může, v souladu s pravidly stanovenými výnosem rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha, požádat o ISP, opakování ročníku nebo doručit děkanovi písemné prohlášení o zanechání studia. Obdobné podmínky platí i pro studenta, jehož bakalářská práce byla v posudku vedoucího práce klasifikována nedostatečně (nedoporučena k obhajobě). (4) Zkušební komise pro SZZ je nejméně pětičlenná. Během SZZ je nutná přítomnost nadpoloviční většiny členů zkušební komise včetně předsedy nebo místopředsedy. (5) SZZ se koná zpravidla v jednom dni. První částí SZZ je obhajoba bakalářské práce, ve které student přednese teze bakalářské práce, vyjádří se k posudku vedoucího bakalářské práce a odpovídá na otázky členů zkušební komise. Ve druhé ústní části SZZ se prověřují vybrané znalosti oboru a student odpovídá na otázky členů zkušební komise nejméně ze tří tématických okruhů vypsaných děkanem odděleně pro každý bakalářský studijní program. 8

9 (6) Hodnocení SZZ: a) hodnocení SZZ zkušební komisí je neveřejné, b) klasifikace bakalářské práce a její obhajoby, klasifikace ústních zkoušek z tématických okruhů, klasifikace ústní části SZZ a celková klasifikace SZZ se vyjadřuje stupni výborně, velmi dobře, dobře, uspokojivě, dostatečně a nedostatečně, c) klasifikaci ústní zkoušky z tématického okruhu obvykle navrhuje ten člen zkušební komise, který otázky z příslušného okruhu kladl, d) klasifikaci bakalářské práce a její obhajoby, klasifikaci ústní části SZZ na základě dílčích klasifikací ústních zkoušek z tématických okruhů a celkovou klasifikaci SZZ navrhuje předseda zkušební komise, e) pokud s návrhem klasifikace někteří členové zkušební komise nesouhlasí, rozhoduje se o klasifikaci hlasováním; při rovnosti počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise, f) je-li klasifikace bakalářské práce a její obhajoby nebo některá klasifikace ústní zkoušky z tematických okruhů nedostatečně, je celková klasifikace SZZ nedostatečně a student skládá opravnou SZZ buď z obhajoby bakalářské práce nebo z obhajoby přepracované bakalářské práce nebo jen z tématických okruhů, ve kterých byl hodnocen nedostatečně. (7) O SZZ se vyhotoví zápis, který všichni členové zkušební komise podepíší. (8) Pokud student u SZZ nevyhověl má právo konat dvě opravné SZZ v termínech určených děkanem, nejpozději do skončení maximální doby studia. (9) Student, kterému zkušební komise určí v rámci konání opravné SZZ přepracování bakalářské práce, v souladu s pravidly stanovenými výnosem rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha, opakuje ročník nebo mu děkan určí ISP a stanoví mu nový termín konání SZZ. Studentovi, který bude konat opravnou SZZ jen z tématických okruhů, přeruší děkan studium; studentem se znovu stane po opětovném zápisu do studia dva až pět pracovních dnů přede dnem konání opravné SZZ. (10) Celkový výsledek studia: a) celkový výsledek studia se hodnotí stupni s vyznamenáním, vyhověl nebo nevyhověl, b) podmínky pro hodnocení s vyznamenáním jsou tyto: studijní průměr do 1,50 včetně za celou dobu studia, žádná zkouška nebo klasifikovaný zápočet s klasifikací dostatečně, k plnění studijního plánu nebylo využíváno uznání studijních povinností, vykonání SZZ v prvním termínu určeném děkanem, celková klasifikace SZZ výborně, c) při celkové klasifikaci SZZ nedostatečně je celkový výsledek studia nevyhověl, d) student může požádat děkana o složení opravné zkoušky ze dvou studijních předmětů, které mu zhoršují studijní průměr, nutný pro hodnocení celkového výsledku studia s vyznamenáním, tyto zkoušky musí student složit přede dnem konání SZZ, 9

10 e) student s celkovým výsledkem studia s vyznamenáním může obdržet cenu rektora (studijní průměr 1,00), cenu děkana (studijní průměr 1,01 až 1,20) nebo pochvalné uznání (studijní průměr 1,21 až 1,50). Článek 15 Bakalářská práce (1) Bakalářská práce prokazuje, zda je student schopen uplatnit získané vědomosti a dovednosti při řešení konkrétních úkolů. (2) Téma bakalářské práce vychází z vědecké, výzkumné a vývojové činnosti ústavu nebo katedry, která výuku oboru zajišťuje. Téma bakalářské práce zadává vedoucí ústavu nebo katedry, s přihlédnutím k případnému návrhu studenta, zpravidla v předposledním, nejpozději však v posledním semestru studia. (3) Vedoucí bakalářských prací z řad akademických pracovníků VŠCHT Praha, případně konzultanty, stejně jako zásady vypracování a formu předložení bakalářských prací určuje vedoucí ústavu nebo katedry podle pokynu děkana. U čtyřletých bakalářských studijních programů a studijních a studijních oborů, pokud se na studijní obory člení, určuje vedoucí ústavu také oponenta bakalářské práce. Bakalářská práce může být předložena v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. (4) Bakalářská práce může ve výjimečném případě, na návrh vedoucího bakalářské práce schváleného děkanem, vycházet z dat, jejichž zveřejnění ke dni konání SZZ neumožňuje smlouva, kterou je VŠCHT Praha vázána. Členové zkušební komise mohou do dat nahlížet a data posuzovat v rozsahu potřebném pro klasifikaci bakalářské práce a její obhajoby při respektování podmínek stanovených touto smlouvou. (5) Bakalářská práce musí být nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti na sekretariátu ústavu nebo katedry. (6) Bakalářskou práci hodnotí vedoucí práce v posudku zakončeném klasifikací práce stupni: výborně, velmi dobře, dobře, uspokojivě a dostatečně spolu s doporučením k obhajobě, nebo stupněm nedostatečně spolu s nedoporučením k obhajobě. (7) Vedoucí ústavu nebo katedry umožní studentovi, aby se seznámil s posudkem své bakalářské práce alespoň dva pracovní dny přede dnem konání SZZ. (8) Bakalářská práce, u které proběhla obhajoba, musí být včetně posudku a zápisu o SZZ s klasifikací obhajoby nevýdělečně zveřejněna jako součást databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje děkanát fakulty. Přístup k těmto dokumentům se řídí normou Spisový řád VŠCHT Praha (směrnicí Oběh dokumentů-pedagogika). Článek 16 Státní závěrečná zkouška v magisterském studijním programu (1) SZZ prověřuje souborně zejména teoretické poznatky, zvládnutí jejich aplikací, schopnost tvůrčí činnosti a řádně ukončuje studium v magisterském studijním programu. SZZ se skládá z obhajoby diplomové práce a ústní části SZZ. (2) SZZ probíhá zpravidla v posledním semestru, v termínu určeném děkanem a může ji skládat student, který splnil všechny požadavky studia ve studijním programu, odevzdal ve stanoveném termínu vedoucímu ústavu diplomovou práci a alespoň jeden z posudků (vedoucího práce nebo oponenta) obsahuje doporučení diplomové práce k obhajobě. 10

11 (3) Studentovi, který ve stanoveném termínu diplomovou práci neodevzdal, může děkan na základě písemné omluvy určit náhradní termín SZZ. Neuzná-li děkan omluvu, nemůže student konat SZZ a může, v souladu s pravidly stanovenými výnosem rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha, požádat o ISP, opakování ročníku nebo doručit děkanovi písemné prohlášení o zanechání studia. Obdobné podmínky platí i pro studenta, jehož diplomová práce byla v obou posudcích klasifikována stupněm nedostatečně (nedoporučena k obhajobě). (4) Zkušební komise pro SZZ je nejméně sedmičlenná. Během SZZ je nutná přítomnost nadpoloviční většiny členů zkušební komise, včetně předsedy nebo místopředsedy. (5) SZZ se koná zpravidla v jednom dni. První částí SZZ je obhajoba diplomové práce, ve které student přednese teze diplomové práce, vyjádří se k posudkům na diplomovou práci a odpovídá na otázky členů zkušební komise. Ve druhé ústní části SZZ se prověřují vybrané znalosti oboru a student odpovídá na otázky členů zkušební komise nejméně ze čtyř tématických okruhů vypsaných děkanem odděleně pro každý magisterský studijní program. (6) Hodnocení SZZ: a) hodnocení SZZ zkušební komisí je neveřejné, b) klasifikace diplomové práce a její obhajoby, klasifikace ústních zkoušek z tématických okruhů, klasifikace ústní části SZZ a celková klasifikace SZZ se vyjadřuje stupni výborně, velmi dobře, dobře, uspokojivě, dostatečně a nedostatečně, c) klasifikaci ústní zkoušky z tématického okruhu obvykle navrhuje ten člen zkušební komise, který otázky z příslušného okruhu kladl, d) klasifikaci diplomové práce a její obhajoby, klasifikaci ústní části SZZ na základě dílčích klasifikací ústních zkoušek z tématických okruhů a celkovou klasifikaci SZZ navrhuje předseda zkušební komise, e) pokud s návrhem klasifikace někteří členové zkušební komise nesouhlasí, rozhoduje se o klasifikaci hlasováním; při rovnosti počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise, f) je-li klasifikace diplomové práce a její obhajoby nebo některá klasifikace ústní zkoušky z tematických okruhů nedostatečně, je celkový výsledek SZZ nedostatečně a student skládá opravnou SZZ buď z obhajoby diplomové práce nebo z obhajoby přepracované diplomové práce nebo z tématických okruhů, ve kterých byl hodnocen nedostatečně. (7) O SZZ se vyhotoví zápis, který všichni členové zkušební komise podepíší. (8) Pokud student u SZZ nevyhověl má právo konat dvě opravné SZZ v termínech určených děkanem, nejpozději do skončení maximální doby studia. (9) Student, kterému zkušební komise určí v rámci konání opravné SZZ přepracování diplomové práce, v souladu s pravidly stanovenými výnosem rektora Upřesnění kreditního systému VŠCHT Praha, opakuje ročník nebo mu děkan určí ISP a stanoví mu nový termín konání SZZ. Studentovi, který bude konat opravnou SZZ jen z tématických okruhů, děkan přeruší studium; studentem se znovu stane po opětovném zápisu do studia dva až pět pracovních dnů přede dnem konání opravné SZZ. 11

12 (10) Celkový výsledek studia: a) celkový výsledek studia se hodnotí stupni s vyznamenáním, vyhověl nebo nevyhověl, b) podmínky pro hodnocení s vyznamenáním jsou tyto: studijní průměr do 1,20 včetně za celou dobu studia, žádná zkouška nebo klasifikovaný zápočet s klasifikací dostatečně, k plnění studijního plánu nebylo využíváno uznání studijních povinností, vykonání SZZ v prvním termínu určeném děkanem, celková klasifikace SZZ výborně, c) při celkové klasifikaci SZZ nedostatečně je celkový výsledek studia nevyhověl, d) student může požádat děkana o složení opravné zkoušky ze dvou studijních předmětů, které mu zhoršují studijní průměr, nutný pro hodnocení celkového výsledku studia s vyznamenáním, tyto zkoušky musí student složit přede dnem konání SZZ, e) student s celkovým výsledkem studia s vyznamenáním může obdržet cenu rektora (studijní průměr 1,00), cenu děkana (studijní průměr 1,01 až 1,10), nebo pochvalné uznání (studijní průměr 1,11 až 1,20). Článek 17 Diplomová práce (1) Diplomová práce prokazuje, zda je student schopen uplatnit získané teoretické vědomosti a praktické dovednosti při řešení konkrétních vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů. (2) Téma diplomové práce vychází z vědecké, výzkumné a vývojové činnosti ústavu, který výuku oboru zajišťuje. Téma diplomové práce zadává vedoucí ústavu s přihlédnutím k případnému návrhu studenta, nejpozději v průběhu předposledního semestru studia. (3) Vedoucí diplomových prací z řad akademických pracovníků VŠCHT v Praze, případně konzultanty, stejně jako zásady vypracování a formu předložení diplomových prací určuje vedoucí ústavu podle pokynu děkana. Diplomová práce může být předložena v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. (4) Nejpozději 14 kalendářních dní před termínem odevzdání diplomových prací určí vedoucí ústavu oponenta diplomové práce z odborníků v daném oboru. (5) Diplomová práce může ve výjimečném případě, na návrh vedoucího diplomové práce schváleného děkanem, vycházet z dat, jejichž zveřejnění ke dni konání SZZ neumožňuje smlouva, kterou je VŠCHT Praha vázána. Členové zkušební komise a oponent mohou do dat nahlížet a data posuzovat v rozsahu potřebném pro klasifikaci diplomové práce a její obhajoby při respektování podmínek stanovených touto smlouvou. (6) Diplomová práce musí být nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby zveřejněna k nahlížení veřejnosti na sekretariátu ústavu nebo katedry. (7) Diplomovou práci hodnotí nezávisle na sobě vedoucí práce a oponent v posudcích zakončených klasifikací práce stupni: výborně, velmi dobře, dobře, uspokojivě nebo dostatečně spolu s doporučením k obhajobě, nebo stupněm nedostatečně spolu s nedoporučením k obhajobě. 12

13 (8) Vedoucí ústavu nebo katedry umožní studentovi, aby se seznámil s posudky své diplomové práce alespoň dva pracovní dny přede dnem konání SZZ. (9) Diplomová práce, u které proběhla obhajoba, musí být včetně posudku a zápisu o SZZ s klasifikací obhajoby nevýdělečně zveřejněna jako součást databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje děkanát fakulty. Přístup k těmto dokumentům se řídí normou Spisový řád VŠCHT Praha (směrnicí Oběh dokumentů-pedagogika). Článek 18 Přerušení studia (1) O přerušení studia může rozhodnout děkan na základě písemné žádosti studenta: a) bez uvedení důvodu, pouze po splnění studijních povinností opravňujících ho k zápisu do vyššího ročníku, a to nejpozději do konce října následujícího akademického roku, b) kdykoliv na základě vážných důvodů zdravotních nebo osobních nebo z důvodu studia v příbuzném studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v zahraničí. c) vždy z důvodu těhotenství nebo osobní péče o dítě ve věku do tří let. (2) Děkan z vlastního podnětu rozhodne o přerušení studia studentovi, který ve stanovené lhůtě nezaplatil poplatek spojený se studiem podle vnitřního předpisu Ustanovení o poplatcích spojených se studiem na VŠCHT Praha, pokud student v této lhůtě nepodá písemnou žádost rektorovi o snížení, prominutí nebo odložení splatnosti poplatku. (3) Studium se podle odstavce 2 přerušuje na dobu, která studentovi zbývá do vyčerpání maximální doby studia. Dojde-li k zaplacení poplatku spojeného se studiem a požádá-li osoba o ukončení přerušení studia, děkan této žádosti vyhoví a rozhodne o ukončení přerušení studia. (4) Děkan z vlastního podnětu rozhodne o přerušení studia studentovi, který bude konat opravnou SZZ. (5) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost osoby, které bylo studium přerušeno, rozhodnout o ukončení přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. (6) Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví děkan v souladu s tímto řádem a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění; v této souvislosti může též studentovi stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky. (7) Nejdelší celková doba přerušení studia je doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Do celkové doby přerušení studia se nezapočítává doba přerušení studia podle odstavce 1 písm. c). (8) Na rozhodování o přerušení studia se vztahuje čl

14 Článek 19 Přestup a návaznost mezi typy studijních programů (1) Děkan může studentovi VŠCHT Praha povolit přestup mezi studijními programy v rámci fakulty. (2) Děkan fakulty VŠCHT Praha může studentovi při přestupu mezi studijními programy uskutečňovanými různými fakultami, po předchozím písemném souhlasu děkana fakulty, na níž student studuje, povolit přestup do studijního programu uskutečňovaného fakultou. (3) Povolení přestupu studenta může děkan vázat na absolvování uceleného úseku studia ve studijním programu a dosažené studijní výsledky žadatele. Děkan může rozhodnout o vykonání diferenčních zkoušek a zařazení studenta do ročníku. Článek 20 Ukončení studia (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána SZZ předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Dokladem o řádném ukončení studia a získání akademického titulu bakalář (ve zkratce Bc. uváděné před jménem) nebo inženýr (ve zkratce Ing. uváděné před jménem) je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. (2) Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo VŠCHT Praha, nebo fakultě, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) nesplní-li student studijní požadavky vyplývající ze studijního programu a tohoto řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci ( 68 zákona), c) překročením maximální doby studia; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci ( 68 zákona), d) odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je nejpozději den, kdy uplynula lhůta, kterou stanovilo v rozhodnutí ministerstvo, e) zánikem akreditace studijního programu podle zákona; dnem ukončení studia je den, ke kterému VŠCHT Praha oznámila zrušení studijního programu, f) vyloučením ze studia za disciplinární přestupek podle 64 zákona nebo za disciplinární přestupek podle 67 zákona, jímž je podvodné jednání, na jehož základě byl uchazeč přijat ke studiu; předpokladem pro uložení této sankce je splnění podmínek stanovených v zákoně a v Disciplinárním řádu pro studenty VŠCHT Praha a jejích fakult ; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. V případě ukončení studia podle písmen d) a e) je VŠCHT Praha povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na VŠCHT Praha nebo na jiné vysoké škole. (3) O ukončení studia podle odstavce 2 písm. b), c) a f) rozhoduje děkan. (4) Při ukončení studia podle odstavce 1 a 2 je student povinen prokazatelně dokladovat na výstupním listu, který odevzdává na děkanátě fakulty, vyřízení všech svých závazků 14

15 v něm uvedených. Při ukončení studia podle odstavce 1 je současně povinností studenta vyplnit dotazník o uplatnění absolventů VŠCHT Praha a odevzdat ho na děkanátě fakulty. Článek 21 Doklady o studiu Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou stanoveny v 57 zákona. ČÁST ČTVRTÁ STUDENT VŠCHT Praha Článek 22 Uchazeč nebo osoba se stává studentem za podmínek stanovených v 61 odst. 1 zákona. Osoba přestává být studentem za podmínek stanovených v 61 odst. 2 zákona. Článek 23 Práva studenta (1) Práva studenta jsou upravena v 62 zákona. (2) Student dále může a) přerušit studium podle čl. 18, b) účastnit se vědecké, výzkumné a vývojové činnosti VŠCHT Praha, c) prostřednictvím zastoupení v Akademickém senátu VŠCHT Praha a v akademickém senátu fakulty, na níž je zapsán, se účastnit samosprávy a řízení VŠCHT Praha, zejména v oblasti vzdělávací činnosti a výuky, hodnocení úrovně přednášek, cvičení, seminářů a laboratoří a řešení sociálních problémů studentů. Článek 24 Povinnosti studenta Povinnosti studenta jsou upraveny v 63 zákona. Článek 25 Rozhodování o právech a povinnostech studenta (1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se vztahuje 68 a 69 zákona a nevztahují se obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti. (2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace studenta vedené VŠCHT Praha nebo její fakultou, na které je student zapsán. (3) Rozhodnutí ve věcech a) povolení přerušit studium, 15

16 b) povolení opakovat ročník, c) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek, d) přiznání stipendia, e) vyměření poplatku za studium v případech stanovených vnitřním předpisem VŠCHT Praha, f) ukončení studia podle čl. 20 odst. 2 písm. b) a c), g) vyloučení ze studia podle čl. 20 odst. 2 písm. f) musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručování ve věcech uvedených v písmenech a) až d) upravuje vnitřní předpis VŠCHT Praha. (4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem VŠCHT Praha nebo jejích fakult. Rozhodnutí o vyloučení ze studia podle čl. 20 odst. 2 písm. f) tohoto řádu zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. (5) Orgány VŠCHT Praha nebo jejích fakult přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny. ČÁST PÁTÁ DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM Článek 26 Formy a doba studia (1) Doktorské studijní programy (dále jen DSP ) jsou zaměřeny na vědeckou a samostatnou tvůrčí činnost studentů v oblasti výzkumu a vývoje. (2) Studium v DSP se na VŠCHT Praha uskutečňuje formou prezenční nebo kombinací prezenční a distanční formy, vždy s časově individuálně rozloženým ISP a kontrolou studijních povinností. (3) Při prezenční formě studia se student DSP účastní výzkumné a vývojové práce na školicím pracovišti a má možnost ucházet se o stipendium z prostředků VŠCHT Praha, fakult, školicích pracovišť nebo jiných zdrojů. Při kombinované formě studia se student DSP věnuje výzkumu a vývoji na školicím pracovišti nebo v jiných prostorách a studuje s využitím informačních technologií VŠCHT Praha bez pravidelné účasti na přednáškách, seminářích, cvičeních a dalších vzdělávacích aktivitách. (4) Standardní doba studia v DSP je stanovena v akreditaci studijního programu a oboru. Maximální doba studia v DSP je standardní doba studia zvětšená o tři roky. Do doby 16

17 studia se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi přerušeno studium z důvodů uvedených v čl. 33 odst. 5. (5) Po uplynutí standardní doby studia může student DSP požádat o prodloužení prezenční formy studia o jeden rok. O pokračování ve studiu v prezenční formě studia po uplynutí standardní doby studia rozhoduje děkan na návrh školitele a po vyjádření vedoucího školicího pracoviště. Student prezenční formy studia v DSP, kterému uplynula standardní doba studia zvětšená o jeden rok a který dosud studium neukončil, může požádat děkana o přestup na kombinovanou formu studia, nebo je mu studium přerušeno (čl. 33 odst. 4). Článek 27 Školitel, školicí pracoviště a oborová rada (1) Studium DSP probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP ) pod vedením školitele. Školitele jmenuje děkan z řad profesorů a docentů VŠCHT Praha a jiných vysokých škol a z řad dalších významných odborníků daného oboru. Jmenování školitele, jemuž nebylo ukončeno habilitační řízení je podmíněno schválením vědeckou radou fakulty. (2) V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení, může být jmenován školitel specialista, který zabezpečuje spolu se školitelem dohodnutou část odborné přípravy studenta. Školitel specialista je odborníkem v oboru a musí mít alespoň akademický titul Ph.D., Dr. nebo vědeckou hodnost CSc. Pro zajištění profesních konzultací v rámci odborné přípravy studenta může být dále jmenován konzultant. Konzultant je odborníkem se zkušenostmi z technologické či laboratorní praxe a musí mít vysokoškolské vzdělání. Školitele specialisty a konzultanty jmenuje děkan na návrh školitele. (3) Povinností školitele je a) společně se studentem a vedoucím školicího pracoviště sestavit ISP a určit případné školitele specialisty a konzultanty, b) sledovat studium studenta a konzultovat s ním průběh jeho vědecké práce, c) společně s vedoucím školicího pracoviště zabezpečit a zodpovídat za přiměřené věcné a finanční zajištění výzkumné činnosti studenta, d) pravidelně hodnotit plnění studijního plánu studenta. (4) Školicím pracovištěm jsou ústavy fakult nebo právnické osoby, s nimiž je uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování DSP podle 81 zákona. V případě, že školicím pracovištěm je právnická osoba, pak ve všech záležitostech, kdy je vyžadováno stanovisko školicího pracoviště, je nutné i stanovisko ústavu VŠCHT Praha, na kterém student studuje a kde je studijní program spolu s fakultou VŠCHT Praha akreditován. Pokud je vyžadováno stanovisko vedoucího školicího pracoviště, je vždy doprovázeno i stanoviskem vedoucího příslušného ústavu VŠCHT Praha. (5) Spoluúčast jiných vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších vědeckých pracovišť na pedagogickém, finančním, organizačním a personálním zabezpečení DSP podle 2 odst. 8 zákona se řídí dvoustrannými dohodami mezi fakultami a těmito pracovišti. (6) Odbornou garanci průběhu a kvality DSP vykonává oborová rada, která je ustavena pro každý DSP akreditovaný na VŠCHT Praha. Pokud se DSP člení na studijní obory, 17

18 mohou oborové rady DSP se souhlasem vědecké rady fakulty delegovat své pravomoci skupině odborníků tj. oborové radě studijního oboru, složené z členů oborové rady DSP, jejichž odborné zaměření odpovídá studijnímu oboru. (7) Členy oborové rady jmenuje zpravidla na dobu 5 let děkan po schválení vědeckou radou fakulty; členové oborové rady volí ze svého středu předsedu. Právnická osoba, s níž je uzavřena dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování DSP podle 81 zákona, má zástupce v oborové radě. (8) Oborová rada sleduje a hodnotí úroveň studia v DSP a podává o tom na závěr akademického roku zprávu vědecké radě fakulty prostřednictvím svého předsedy. V rámci této činnosti zejména: a) schvaluje témata disertačních prací a školitele, projednává a schvaluje jejich změny, b) iniciuje a koordinuje program přednášek, seminářů, kurzů a dalších forem studia, c) schvaluje a hodnotí plnění ISP studentů, d) schvaluje zkušební okruhy ke státním doktorským zkouškám, e) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku, f) navrhuje předsedu, místopředsedu a členy zkušební komise pro obhajobu disertační práce, g) určuje obecné požadavky, týkající se obsahu a formy disertačních prací v daném oboru. (9) Zasedání oborové rady svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jednou za akademický rok. K platnému usnesení oborové rady je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů při minimálně dvoutřetinové účasti. V případech, které nesnesou odklad, je možno vyžádat stanovisko členů oborové rady i elektronicky. Článek 28 Průběh studia (1) Student DSP plní studijní povinnosti uvedené v ISP. ISP pro každého studenta v DSP schvaluje děkan. Plán obsahuje seznam studijních předmětů, ze kterých student DSP skládá zkoušky zpravidla v průběhu prvního a druhého ročníku studia, a zahrnuje přednášky, semináře, kolokvia, individuální konzultace, tuzemské a zahraniční studium a zejména systematické řešení konkrétního vědeckého problému, zakončené vypracováním a obhajobou disertační práce. Součástí ISP je rovněž plán pedagogické činnosti. Nedílnou součástí studia je aktivní účast na odborných konferencích. Po dohodě s vedoucím školicího pracoviště se student podílí na pedagogické činnosti VŠCHT Praha zpravidla v rozsahu 5 hodin týdně. (2) V průběhu studia musí mít student naplánovány a musí složit minimálně tři zkoušky ze studijních předmětů. Výuka je zajišťována na VŠCHT Praha, jiných vysokých školách a v právnických osobách, s nimiž je uzavřena dohoda o uskutečňování DSP. Splnění studijní části ISP prokáže student DSP vykonáním zkoušek, jejichž výsledek zapisuje zkoušející do výkazu o studiu. Klasifikační stupně zkoušek jsou prospěl/a a neprospěl/a. Stupeň neprospěl/a se do výkazu nezapisuje. Zkoušku lze opakovat dvakrát. (3) Každý student DSP je povinen se během studia zúčastnit vědecké konference studentů na VŠCHT Praha, kde přednese odbornou přednášku v anglickém jazyce. Diskuse 18

19 k přednášce na konferenci je vedena rovněž v jazyce anglickém. Cílem této konference je, aby student DSP prokázal aktivní znalosti odborné angličtiny a schopnost prezentace výsledků vědecké práce. Odbornou a jazykovou úroveň přednášky a diskuse hodnotí porota, kterou jmenuje děkan. Hodnocení přednášky se klasifikuje jako zkouška a předseda poroty jej zapisuje do výkazu o studiu. V případě klasifikace neprospěl je student povinen přednášku opakovat, nejdříve však za 4 měsíce. Student může odbornou přednášku v anglickém jazyce opakovat nejvýše dvakrát. (4) Na závěr každého akademického roku předloží student DSP maximálně třístránkovou zprávu o výsledcích své odborné činnosti a přehled o své pedagogické činnosti jako podklady pro hodnocení školitelem. Tuto zprávu a přehled spolu s výročním hodnocením studenta předá školitel děkanátu fakulty do 31. srpna příslušného akademického roku. Výroční hodnocení schvaluje vedoucí školicího pracoviště a student se k němu vyjadřuje. (5) Vedoucí školicího pracoviště může na základě návrhu školitele, hodnocení průběhu studia studenta DSP nebo na základě žádosti studenta a vždy po souhlasu oborové rady předložit děkanovi návrh na změnu školitele. (6) Student DSP má v akademickém roce nárok na čtyři týdny prázdnin s možností volby termínu a po dohodě se školitelem i s možností přesunu prázdnin nebo jejich části do dalšího akademického roku. Článek 29 Státní doktorská zkouška (1) Státní doktorská zkouška se skládá ze dvou samostatných částí. Části základní, pro ověření teoretických znalostí z odborných předmětů, kterou student skládá v termínu předcházejícím obhajobě disertační práce. Dále pak z části závěrečné, tzv. profesní, pro ověření odborných znalostí souvisejících s realizací vlastní výzkumné práce, kterou student absolvuje v rámci obhajoby disertační práce formou rozšířené rozpravy. (2) Obě části státní doktorské zkoušky se konají před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledků je veřejné. Státní doktorská zkouška se koná v jazyce českém, slovenském nebo anglickém a výjimečně, s předchozím souhlasem děkana a oborové rady, v jiném světovém jazyce. Trvání každé z obou části státní doktorské zkoušky nemá přesáhnout jednu hodinu. (3) Právo zkoušet při státní doktorské zkoušce mají pouze profesoři, docenti a další přední odborníci schválení vědeckou radou fakulty. (4) Členy zkušební komise pro každou z obou částí státní doktorské zkoušky, předsedu a místopředsedu včetně náhradníků jmenuje písemně děkan nejpozději do 30 kalendářních dnů přede dnem konání státní zkoušky. Složení zkušební komise pro základní a závěrečnou část státní zkoušky může být různé, v případě závěrečné části zkoušky funkci zkušební komise splňuje komise pro obhajobu disertační práce. Zkušební komise je minimálně pětičlenná. Pro zajištění platnosti zkoušky musí být státní doktorské zkoušce přítomno nejméně pět členů zkušební komise. (5) Výsledek státní doktorské zkoušky z jednotlivých tématických okruhů v rámci základní části zkoušky a celkový výsledek základní části státní doktorské zkoušky a rovněž tak výsledek závěrečné části státní zkoušky jsou klasifikovány stupni: prospěl/a" a neprospěl/a". 19

20 (6) Tematické okruhy základní části státní doktorské zkoušky stanoví nejpozději v průběhu druhého akademického roku na návrh školitele děkan. Tematické okruhy jsou zpravidla tři. Základní část státní doktorské zkoušky může student vykonat až po složení zkoušek z předepsaných studijních předmětů a po absolvování přednášky v anglickém jazyce na vědecké konferenci studentů na VŠCHT Praha. Přihlášku k základní části státní doktorské zkoušky doporučenou školitelem podává student děkanovi; děkanát fakulty oznámí studentovi termín státní doktorské zkoušky nejpozději jeden měsíc před jejím konáním. (7) O základní části státní doktorské zkoušky a jejím výsledku se sepíše zápis v předepsané formě, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Formulář zápisu je na děkanátě fakulty. Předseda zkušební komise oznámí studentovi výsledek základní části státní doktorské zkoušky veřejně. Úspěšné absolvování základní části státní doktorské zkoušky je podmínkou pro konání obhajoby disertační práce. (8) V případě klasifikace státní doktorské zkoušky neprospěl/a" v jednom tématickém okruhu základní části, je celkový výsledek zkoušky neprospěl/a" a student má právo opakovat celou základní část zkoušky nejdříve za 3 měsíce. Základní část zkoušky lze opakovat pouze jednou. (9) Závěrečnou část státní doktorské zkoušky představuje rozšířená rozprava studenta v rámci obhajoby disertační práce (čl. 31 odst. 15). (10) O závěrečné části státní doktorské zkoušky a jejím výsledku se sepíše zápis v předepsané formě, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Formulář zápisu je k dispozici na děkanátě fakulty. Předseda zkušební komise oznámí studentovi výsledek závěrečné části státní doktorské zkoušky veřejně společně s oznámením výsledku obhajoby disertační práce. (11) Klasifikaci závěrečné části státní doktorské zkoušky neprospěl/a" získává student automaticky při hodnocení obhajoby disertační práce neprospěl/a. V tomto případě má student právo opakovat závěrečnou část zkoušky společně s obhajobou disertační práce nejdříve za 6 měsíců. Závěrečnou část zkoušky lze opakovat pouze jednou. (12) Závěrečný protokol o vykonání státní doktorské zkoušky student obdrží na základě úspěšného absolvování obou částí zkoušky. Protokol podepíše děkan. Článek 30 Disertační práce (1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu a musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky, případně výsledky přijaté nebo připravené k uveřejnění. (2) Disertační práce může ve výjimečném případu, na návrh školitele schváleného děkanem, vycházet z dat, jejichž zveřejnění ke dni konání státní doktorské zkoušky neumožňuje smlouva, kterou je VŠCHT Praha vázána. Tato skutečnost se uvede v čestném prohlášení studenta. Členové zkušební komise a oponenti mohou do dat nahlížet a data posuzovat v rozsahu potřebném pro hodnocení disertační práce a její obhajoby při respektování podmínek stanovených touto smlouvou. (3) Obsah a forma disertační práce se řídí zvyklostmi publikování vědeckých výsledků v daném oboru a požadavky oborové rady. Disertační práce může být předložena v českém, slovenském nebo anglickém jazyce, výjimečně, s předchozím souhlasem děkana a oborové rady, v jiném světovém jazyce. 20