Základní škola Olomouc, Zeyerova 28, příspěvková organizace. Školní řád ZŠ Olomouc, Zeyerova 28 příspěvková organizace

Transkript

1 Základní škola Olomouc, Zeyerova 28, příspěvková organizace Školní řád ZŠ Olomouc, Zeyerova 28 příspěvková organizace Vypracoval: pedagogický sbor ZŠ Olomouc, Zeyerova 28, přísp.org. Pedagogická rada projednala dne: Schválila: Mgr. Alena Miková, ředitelka školy Školská rada schválila dne: Směrnice nabývá platnosti a účinnosti dne: Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu. Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1 Zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. A. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole, pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky I. práva žáků II. práva zákonných zástupců III. pravidla školní docházky a omlouvání nepřítomnosti žáků ve vyučování IV. povinnosti žáků, chování žáka ve škole a při činnostech organizovaných školou V. povinnosti zákonných zástupců B. Pravidla provozu, vnitřní režim školy I. docházka do školy II. školní stravování, chování ve ŠJ III. školní družina C. Pravidla a povinnosti vyplývající ze zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a ochrany před sociálně patologickými jevy a projevy diskriminace D. Podmínky zacházení s majetkem školy E. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání (klasifikační řád) I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace III. Zásady používání slovního hodnocení v souladu s 15, odst. 2 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání v platném znění včetně předem stanovených kritérií IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení V. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1

2 VI. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách VII. Plnění povinné školní docházky v zahraničí VIII. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami A. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole, pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky I. práva žáků 1. právo na bezplatné vzdělávání, rovný přístup ke vzdělání 2. právo na rozvoj osobnosti, nadání, rozvoj rozumových a fyzických schopností 3. právo na zvláštní péči u žáků se speciálními potřebami a právo rovného zapojení do společnosti ostatních dětí (integrovaní žáci, žáci s SPU ) 4. právo na bezplatné užívání učebnic a pomůcek z vybavení školy 5. právo na odpočinek a volný čas, účast v zájmových kroužcích zřízených ve škole 6. právo vyslovit vlastní názor a svobodně se projevit 7. právo na ochranu před zneužíváním, šikanováním, týráním a zanedbáváním (využití schránky důvěry na škole) 8. právo na ochranu před projevy diskriminace (národnostní, rasové, náboženské, pohlaví, soc. původu...) 9. právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání 10. právo na poradenskou pomoc (výchovný poradce, metodik prevence aj.) II. práva zákonných zástupců 1. právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí 2. právo volit a být volen do školské rady 3. právo na poradenskou pomoc školy III. pravidla školní docházky a omlouvání nepřítomnosti žáků ve vyučování 1. Docházka žáka do školy a omlouvání žáků z vyučování se řídí 22 a 50 zákona č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů a tímto Školním řádem. Žáci chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná. Podmínky uvolňování z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád. a) Zákonný zástupce žáka je povinen informovat osobně, písemně, elektronickou poštou či telefonicky vždy třídního učitele o nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 pracovních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. b) Nebude-li důvod nepřítomnosti žáka řádně a prokazatelně doložen omluvenkou v žákovské knížce podepsanou jedním ze zákonných zástupců do tří pracovních dnů po ukončení jeho nepřítomnosti, bude jeho absence hodnocená jako neomluvená. c) Režim absencí podléhajících kontrole: V případě vážného podezření na zanedbávání školní docházky bude třídní učitel po projednání s vedením školy vyžadovat doplnění jakékoliv omluvenky od rodiče razítkem lékaře (nebo jiným náležitým dokladem např. úmrtní list) při každé nepřítomnosti. Lékařské potvrzení razítkem je vhodné doplnit dobou nemoci a časem návštěvy. Zpětné omlouvání lékařem nebude akceptováno. O zařazení do režimu absencí podléhajících kontrole bude zákonný zástupce dítěte školou informován doložitelným způsobem, ovšem zařazení do režimu není vázáno na souhlas rodičů. V případě, že zákonný zástupce toto pravidlo nedodrží, nebude nepřítomnost žáka omluvena. 2

3 Vážné podezření na zanedbávání školní docházky vzniká, jsou-li splněny alespoň dvě z následujících podmínek: Časté krátkodobé absence - více než 5 dnů v měsíci (netýká se žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním). Nevěrohodnost podkladů omlouvajících nepřítomnost žáka, především časté a opakované omlouvání absencí nevolností, bolestmi hlavy, rodinnými důvody, nebo nepřítomnost ve škole prodlužující víkend (opakované absence v pátek či pondělí). Celkový počet omluvených hodin přesahuje 100 hodin za pololetí u žáka 1. stupně ZŠ a 120 hodin za pololetí u žáka 2. stupně ZŠ. Časté a opakované pozdní příchody na vyučování uvedené v třídní knize. Maximální limit pro zařazení do režimu absence podléhající kontrole jsou více než 3 pozdní příchody v průběhu jednoho pololetí. Neúčast pouze na odpoledním vyučování. Maximální limit pro zařazení do režimu absence podléhající kontrole jsou více než tři neúčasti na odpoledním vyučování (bez ohledu na počet hodin) v průběhu jednoho pololetí bez předchozí žádosti zákonného zástupce o uvolnění. Porušování léčebného režimu - žák v době vyučování kontaktován policií, spatřen učitelem, jiným žákem (doloženo věrohodným způsobem). Rodiče se opakovaně nedostaví po 2 vyzváních do školy a nekomunikují s třídním učitelem. d) Neomluvená absence. Škola může při řešení neomluvené absence využít spolupráci s dalšími institucemi a organizacemi, které působí v rámci prevence rizikového chování. Neomluvenou absenci do součtu 10 vyučovacích hodin řeší třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce pozván doporučeným dopisem. Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi Školní poradenské pracoviště. V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví příslušnému orgánu sociálně právní ochrany dětí a případ bude řešen jako přestupek na úseku školství a výchovy mládeže. Další možné sankce pro zákonného zástupce, který neplní povinnost zajistit řádnou docházku dítěte do školy, je vyloučení z hmotné nouze či trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení výchovy mládeže. e) Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky. f) Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka ve škole vyzvedávají nebo žák předloží písemnou žádost o uvolnění podepsanou rodiči. Při vyzvedávání žáka ve škole se zákonní zástupci řídí provozním řádem školy o přístupu cizích osob do školy a o vyzvedávání žáků. g) Předem známou nepřítomnost žáka ve škole omlouvá zákonný zástupce žáka před jejím započetím. V odůvodněných případech a na základě písemné žádosti 3

4 zákonných zástupců žáka může žáka uvolnit z vyučování: - na 1 vyučovací hodinu - vyučující příslušného předmětu, - na 1 den - třídní učitel, - na 2 a více dnů - ředitel školy. h) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu, zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. i) Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle 18. Zákonný zástupce je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky. 2. Onemocní-li žák nebo některá z osob, s nimiž společně bydlí, nakažlivou chorobou, oznámí to zákonný zástupce žáka neprodleně řediteli školy nebo jeho zástupci. V takovém případě se žák účastní vyučování jen se souhlasem lékaře. IV. povinnosti žáků, chování žáka ve škole a při činnostech organizovaných školou 1. Žák je povinen řádně docházet do školského zařízení a vzdělávat se, dodržovat školní řád, řády učeben, bezpečnostní předpisy, s kterými je seznámen na začátku školního roku TU a vyučujícím daného předmětu. O poučení se provádí zápis v třídní knize. 2. Žák chodí do školy vhodně a čistě oblečen a upraven. Z důvodu bezpečnosti je zakázáno nosit dlouhé nehty. 3. Žák je ukázněný a bez odmlouvání plní pokyny a příkazy pedagogických pracovníků i ostatních zaměstnanců školy, nepoužívá vulgární výrazy při jednání se spolužáky a dospělými. Zvláště hrubé slovní, mimoslovní i úmyslné fyzické útoky žáka vůči spolužákům a pracovníkům školy se považují za závažné porušení povinností. 4. Žák je slušný vůči zaměstnancům školy. 5. Při vstupu nebo odchodu dospělé osoby do učebny (začátek vyuč. hodiny, odchod aj) zdraví žák povstáním. 6. Nedostaví-li se vyučující do 10 minut po začátku vyučovací hodiny do učebny, oznámí to službu konající žáci neprodleně zástupci ŘŠ, ŘŠ nebo v kanceláři školy. 7. Žáci nepoužívají mobilní telefon během celé doby výuky (ten je vypnutý a uložený v aktovce). Žák nesmí pořizovat zvukové ani obrazové záznamy po celou dobu pobytu ve škole. 8. Žák nosí do školy učebnice a pomůcky dle rozvrhu a pokynů učitelů. Povinností žáka je řádně se připravit na vyučování a plnit zadané školní a domácí úkoly. Nemáli žák vypracovaný domácí úkol nebo zapomněl pomůcky do vyučování, omluví se na začátku vyučovací hodiny. 9. Žákovskou knížku musí mít žák denně s sebou ve škole. Vždy na požádání ji předloží vyučujícímu. Žák je zodpovědný za předložení žákovské knížky učiteli k doplnění známek za dobu, kdy ji neměl u sebe nebo byl nepřítomen. Její ztrátu nahlásí neprodleně třídnímu učiteli. 10. Při ztrátě ŽK si žák zakoupí si novou. 11. Během vyučovací doby stanovené rozvrhem hodin z bezpečnostních důvodů 4

5 neopouští školní budovu bez vědomí vyučujícího. Žákům je umožněn vstup do školy mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. Do prostoru šaten vstupují žáci během vyučování pouze před hodinou Tv. 12. V nepřítomnosti dospělých je žákům zakázán přístup do sborovny, kanceláří, kabinetů a ostatních místností mimo učebny. 13. Žáci nesmí pouštět do budovy školy cizí osoby. V. povinnosti zákonných zástupců 1. zajistit, aby žák řádně docházel do školy, a minimalizovat jeho absenci ve výuce 2. dokládat důvody nepřítomnosti žáka dle dalších ustanovení 3. na základě pozvání účastnit se jednání s vyučujícími, tř. učiteli nebo jiným pedagogickým pracovníkem týkajících se závažných otázek vzdělávání a chování žáka, dále pak se ZŘŠ, případně ředitelkou školy 4. informovat školu o změně zdravotního stavu žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které mohou ovlivnit průběh vzdělávání, a změnách týkajících se údajů ve školní matrice (změna trvalého bydliště, ZP, telefonického kontaktu, zaměstnání aj.) ( 28 zákona č. 561/2004, odst. 2, 3, 4) 5. vyzvednout vysvědčení na konci pololetí v den, kdy se vysvědčení vydává (pokud žák není v daný den přítomný ve škole) nebo co nejdříve B. Pravidla provozu, vnitřní režim školy I. docházka do školy 1. Provoz školy začíná a končí činností ŠD ( ), během které se žáci řídí Vnitřním řádem ŠD. 2. Vyučování začíná zpravidla v 8.00 hodin, ve výjimečných případech v 7.00 hodin. 3. Žák dochází do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin, do školy přichází nejpozději 10 minut před zahájením první vyučovací hodiny. Do třídy přichází tak, aby po prvním zvonění v 7.55 měl připravené pomůcky na vyučování. Přenášení pomůcek a samostatný přechod žáků z učebny do učebny musí být ukončen do konce přestávky. 4. Zúčastňuje se vyučování všech povinných, volitelných i nepovinných předmětů, do kterých se přihlásil a byl zařazen. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, školní družiny je pro přihlášené žáky povinná, odhlásit ho může zákonný zástupce vždy ke konci pololetí. 5. Ředitel školy umožní vstup a pobyt v budově nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. 6. Na dopolední výuku vstupují žáci hlavním vchodem, přezouvají se v šatnách, kde má každý žák přidělenou 1 označenou skříňku. Provoz v šatně se řídí Vnitřním řádem šatny. Je zakázáno používat přezůvky s černou podešví, přinášet do školy žvýkačky a vjíždět na kolečkových bruslích. 7. Na činnost zájmových kroužků přichází žák odpoledne, zúčastňuje se jí jen za přítomnosti vedoucího kroužku a řídí se jeho pokyny. 8. Veškeré akce v budově školy mohou být organizovány jen se svolením ŘŠ. 9. Při činnostech organizovaných školou (výlety, exkurze, škola v přírodě, LOZ) je žák povinen řídit se pokyny pedagogického dozoru. Akce začíná odchodem (odjezdem) od školy a končí návratem ke škole, pokud není dohodnuto jinak. II. školní stravování, chování ve ŠJ 1. Ve ŠJ se stravují žáci a zaměstnanci školy, kteří se řádně ke stravování přihlásili ve ŠJ při ZŠ Demlova Olomouc. Dotovaný oběd zaměstnanců je určen ke spotřebě v ŠJ. 5

6 2. Přihlašování a odhlašování obědů se provádí dle pokynů ŠJ Demlova. Odhlašování se provádí den předem do hod. jednou z možností: 1. ve výdejně stravy u odhlašovacího boxu 2. přes 3. SMS mobilním telefonem 4. výjimečně telefonicky na tel. č Obědy do jídlonosičů se vydávají pouze 1. den nemoci, ostatní dny nemoci se může žák i zaměstnanec stravovat jen za plnou cenu oběda. 3. Při vyzvedávání stravy se žák přihlásí čipem. Pokud ho zapomněl, nahlásí se u dozoru ve ŠJ (jméno, třída), který žáka zapíše do sešitu a vydá mu náhradní lístek. Sešit je uložen na poličce u uč. stolů ve ŠJ, dozory si ho předávají. 4. Žáci se chovají kulturně, dodržují hygienická a společenská pravidla stolování, dbají pokynů pedagogického dozoru i pokynů pracovníků ŠJ. C. Pravidla a povinnosti vyplývající ze zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a ochrany před sociálně patologickými jevy a projevy diskriminace 1. Žák chrání své zdraví i zdraví spolužáků. Žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek), a přinášení škodlivin do školy a na akce organizované školou. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. 2. Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitelky školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže. Ředitelka školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci. Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem. V případě potřeby pracuje s třídním kolektivem školní psycholog. 3. V rámci zachování bezpečnosti a ochrany zdraví uplatňují žáci prakticky poučení učitelů o bezpečnosti v učebnách, při exkurzích, výletech či prázdninách (poznámka o poučení je zapsána v TK). 4. V hodinách Tv a Pč chodí žáci ve vhodném sportovním či pracovním oblečení a obuvi, nenosí ozdobné předměty, které by ohrožovaly zdraví žáka. 5. Do prostoru odborných učeben, pozemku a tělocvičen vstupují žáci pouze za účasti vyučujícího. 6. O přestávkách dbají žáci pokynů pedagogického dozoru, popř. ostatních pracovníků školy. 7. Po skončení vyučování odvádí učitel žáky do šaten. Strávníci a žáci navštěvující ŠD přecházejí koridorem do ŠJ a ŠD, ostatní žáci odcházejí hlavním vchodem. 8. Žák nenosí do školy věci, které nesouvisejí s výukou, cennější předměty a peníze. Škola neručí za jejich případnou ztrátu. Veškeré ztráty a nálezy hlásí žák vyučujícímu nebo třídnímu učiteli ihned po zjištění ztráty, na pozdější ohlášení nebude brán zřetel. Žák, který bude přistižen při krádeži nebo usvědčen z krádeže, bude potrestán podle zásad hodnocení chování žáků. 9. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se 6

7 uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola nejméně jedním zaměstnancem školy ped. pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není ped. pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 10. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit ředitelka školy s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti. Každou plánovanou akci mimo budovu školy projedná organizující pedagog s vedením školy. Akce se považuje za schválenou uvedením v týdenním plánu školy, kde ŘŠ uvede jména doprovázejících osob. 11. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, zajišťuje bezpečnost žáků organizující pedagog na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáka, a to zápisem v ŽK, nebo jinou písemnou informací. 12. Při zapojení školy do soutěží bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěž a ze soutěže zajišťuje vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem nedohodne jinak. V průběhu soutěže nezajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor, ale škola. 13. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení. 14. Veškeré projevy šikany (šikanování se dopustí ten, kdo jakýmkoli způsobem násilím či pohrůžkou násilí omezí práva druhého, sníží jeho důstojnost či ho donutí jednat a konat proti jeho vůli) oznámí žák vyučujícímu, třídnímu učiteli, metodikovi prevence nebo výchovnému poradci. K oznámení může využít schránku důvěry, která je umístěna na chodbě v přízemí vpravo. 15. Žákům je zakázán vstup do areálu školy na kolečkových botách a bruslích. 16. Během vyučování a o přestávkách jsou omezeny návštěvy žáků rodiči a jejich rodinnými příslušníky. 17. Každý úraz, který se stane během pobytu ve škole, žák ihned oznámí vyučujícímu daného předmětu nebo dozoru a třídnímu učiteli. D. Podmínky zacházení s majetkem školy 1. Žák je povinen šetřit školní zařízení a majetek, majetek svůj i svých spolužáků. Zachází šetrně s učebnicemi a učebními pomůckami. 2. Odpovídá za pořádek na svém místě, po skončení výuky je povinen uvést své místo do pořádku. 3. Škodu, kterou žák způsobí vlastní nedbalostí či svévolí (poškození učebnic i dalšího majetku lavice, skříně aj.), je povinen uhradit v plné výši nebo její poměrnou část (po dohodě TU se zákonným zástupcem0 žáka). Rovněž není povolena manipulace s pomůckami, zabudovanou technikou ve třídě, s žaluziemi a roletami, pokud to není žákům umožněno vyučujícím. E. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání (klasifikační řád) I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace 7

8 III. Zásady používání slovního hodnocení v souladu s 15, odst. 2 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání včetně předem stanovených kritérií IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení V. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků VI. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách VII. Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky VIII. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. 2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; jeli vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace ). 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 6. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 7. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Během měsíce září až do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 8. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 9. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 10. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. 8

9 Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. 11. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči spolužákům a pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem. Výchovná opatření 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy 4. Pravidla pro udělování pochval: a) pochvala ředitele školy ředitel školy může udělit žákovi pochvalu ředitele školy za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za mimořádně úspěšnou práci nebo za reprezentaci školy b) pochvala třídního učitele třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi pochvalu třídního učitele za výrazný projev školní iniciativy nebo za úspěšnou práci c) pochvala třídního učitele s knižní odměnou třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi pochvalu třídního učitele s knižní odměnou za mimořádný projev školní iniciativy, významný úspěch v soutěžích nebo za dlouhodobou úspěšnou práci či reprezentaci školy Udělení pochvaly se zaznamená do dokumentace školy a bude oznámeno žákovi a jeho zákonným zástupcům. Pochvala ředitele školy se zaznamená na vysvědčení v příslušném pololetí, v němž byla udělena. 5. Pravidla pro ukládání napomenutí a důtek: a) napomenutí třídního učitele drobné přestupky proti školnímu řádu, ojedinělé nevhodné chování vůči spolužákům, neplnění školních povinností, vyrušování ve vyučování. Ukládá třídní učitel bezprostředně po porušení školního řádu. b) důtka třídního učitele výrazný přestupek proti školnímu řádu, ublížení spolužákům s náznakem šikany, ojedinělé nevhodné chování vůči dospělým, soustavné neplnění školních povinností a vyrušování ve vyučování, 1 2 neomluvené hodiny. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. c)důtka ředitele školy ukládá ředitel školy po projednání na pedagogické radě za vážná porušení školního. Za zvlášť závažná porušení pravidel se považuje například: - hrubé slovní a úmyslné útoky žáka vůči jiným žákům nebo pracovníkům školy - ohrožení bezpečnosti a zdraví svého i druhých ve škole - porušení zákazu užívání návykových látek (alkohol, tabákové výrobky, 9

10 omamné a psychotropní látky) ve škole a manipulace s nimi v prostorách školy - vandalismus - krádeže - propagace národnostní, rasové či jiné nesnášenlivosti - kyberšikana - podvod v žákovské knížce - neomluvená absence v rozmezí 3 až 14 hodin Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení výchovného opatření se zaznamená do dokumentace žáka. II. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace 1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré b) 2 - uspokojivé c) 3 - neuspokojivé Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; ke sníženému stupni z chování se přistupuje tehdy, pokud opatření k posílení kázně nebyla účinná. Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem činnost kolektivu. 2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 10

11 a) 1 - výborný b) 2 - chvalitebný c) 3 - dobrý d) 4 - dostatečný e) 5 nedostatečný Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho uplatňuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný, grafický projev je přesný a estetický v rámci možností žáka. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů a pojmů nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější chyby a nepřesnosti dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb, poznatky uplatňuje podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, projevují se častější nedostatky, grafický projev je méně estetický. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků je nesamostatný, v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby a nedostatky dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby, nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, v ústním a písemném projevu má 11

12 závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. V předmětech s převahou praktického zaměření se dále hodnotí: vztah k práci, pracovnímu kolektivu, zvládnutí účelných způsobů práce, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování bezpečnostních předpisů při práci, hospodárné využívání surovin a materiálů. V předmětech s převahou výchovného zaměření se dále hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, činností a jejich tvořivá aplikace, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, v Tv s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví. 3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 4. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 až 3. Uvolněn(a) ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady. 5. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) 6. Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí 7. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka 12

13 považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. III. Zásady používání slovního hodnocení v souladu s 15, odst. 2 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání v platném znění včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 6. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 výborný ovládá bezpečně 2 chvalitebný ovládá 3 dobrý v podstatě ovládá 4 dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 - nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti 2 chvalitebný uvažuje celkem samostatně 3 dobrý menší samostatnost v myšlení 4 dostatečný nesamostatné myšlení 5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky Úroveň vyjadřování 13

14 1 výborný výstižné a poměrně přesné 2 chvalitebný celkem výstižné 3 dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně 4 dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi 5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb 3 dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby 4 dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí Píle a zájem o učení 1 výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 chvalitebný učí se svědomitě 3 dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů 4 dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici, dodržuje zásady pedagogického taktu. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné, při písemném zkoušení doložitelné. 3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychology a zdravotnickými pracovníky. Písemné nebo grafické práce vyučující uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. V 1. ročníku používáme pro hodnocení povzbuzující a motivující prostředky razítka, hvězdičky a pochvaly aj. Přibližně od listopadu až prosince citlivě nasazujeme běžnou klasifikaci pomocí známek. 4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky 14

15 hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. 6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok. Souhrnné opakování učiva, které trvá déle než 25 minut, musí být oznámeno žákům s týdenním předstihem formou zápisu v třídní knize. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 7. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 8. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu (KL). Do KL jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. 9. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje. 10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu. 12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a KL, připraví návrhy opravných zkoušek, klasifikace v náhradním termínu apod. 13. Informace o prospěchu a chování jsou zákonným zástupcům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo při předem domluvených osobních návštěvách ve škole. 14. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. V. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde. - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Zdrojem motivace jsou např. razítka, pochvala, známky. 15

16 VI. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku (31.8.) v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Postup při komisionálním přezkoušení na základní škole a při opravných zkouškách 1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu nebo slovním hodnocením. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. VII. Plnění povinné školní docházky ve škole mimo území České republiky dle 38 Školského zákona a 18 Vyhlášky 48/2005 ve znění pozdějších předpisů VIII. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá 16

17 nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. 2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání, klasifikaci a hodnocení. 3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. 6. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Všechna navrhovaná pedagogická opatření jsou projednávána se zákonným zástupcem žáka. 7. Vzdělávání a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí 16 a 17 Zákona 561/2004 Sb. (školský zákon), vyhláškou č. 48/2005 Sb. (o základním vzdělávání) a č. 73/2005 Sb. (o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných) v platném znění, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Mgr. Alena Miková, v.r. ředitelka školy 17