Základy transportního protokolu TCP. Leoš Boháč

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základy transportního protokolu TCP. Leoš Boháč"

Transkript

1 Základy transportního protokolu TCP Leoš Boháč

2 Autor: Leoš Boháč Název díla: Základy transportního protokolu TCP Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů a studijních materiálů pro e-learningovou výuku v prezenční a kombinované formě studia Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

3 VYSVĚTLIVKY Definice Zajímavost Poznámka Příklad Shrnutí Výhody Nevýhody

4 ANOTACE V architektuře TCP/IP plní nezastupitelnou funkci transportní protokoly, které poskytují programátorům síťových aplikací nezbytné služby. Protokol TCP patří v architektuře TCP/IP do skupiny nesložitějších a zároveň nejčastěji v praxi používaných transportních protokolů. TCP je schopen programátorům garantovat spolehlivý přenos libovolně dlouhé datové zprávy. Zároveň je schopen se vypořádat s případným vznikem přetížení datové cesty v síti a regulovat rychlost přenosu dat mezi vysílačem a přijímačem. CÍLE Cílem modulu je poskytnout studentům základní znalosti týkající se smyslu použití a funkce transportního protokolu TCP. LITERATURA [1] STEVENS, W. Richard. TCP/IP Illustrated : Vol. 1: The Protocols. [s.l.] : Addison- Wesley Professional, s. ISBN [2] KOZIEROK, Charles M. The TCP/IP Guide : A Comprehensive, Illustrated Internet Protocols Reference. San Francisco : No Starch Press, s. ISBN [3] DOYLE, Jeff; CARROLL, Jennifer. Routing TCP-IP : Volume I. 2nd ed. [s.l.] : Cisco Press, s. ISBN [4] ZININ, Alex. Cisco IP Routing : Packet Forwarding and Intra-domain Routing Protocols. [s.l.] : Addison Wesley Professional, s. ISBN

5 Obsah 1 Smysl a použití transportních protokolů v architektuře TCP/IP Přehled architektury TCP/IP Základy transportního protokoly UDP Vlastnosti a smysl použití UDP protokolu Základní vlastnosti transportního protokolu TCP Programovací primitivy pro přístup k transportním službám architektury TCP/IP Aplikační prostor a princip transportních soketů Princip soketové komunikace pro TCP protokol Popis funkce transportního protokolu Sekvenční čísla Formát TCP záhlaví Fáze navázání TCP spojení Fáze přenosu dat Princip přenosu pomocí okna Použití okna pro regulaci přenosu dat řízení toku Metoda multiplikativního potvrzování doručených segmentů Fáze ukončení spojení Metody řízení přetížení sítě u protokolu TCP Smysl řízení přetížení Metoda aditivního zvětšení a multiplikativního zmenšení okna přetížení Indikace přetížení u TCP přenosu Fáze pomalého růstu okna Fáze vyhýbání se přetížení Závěrečný test... 34

6 1 Smysl a použití transportních protokolů v architektuře TCP/IP 1.1 Přehled architektury TCP/IP Na obrázku je nakreslen model architektury TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a jeho srovnání s modelem RM OSI (Reference Model Open System Interconnection). Jak je patrné, jsou si oba modely velice podobné, avšak nejsou totožné. Vzhledem k tomu, že primárním úkolem Internetu a tedy s ním souvisejícím modelem TCP/IP bylo spíše propojení na úrovni sítí, než na úrovni koncových zařízení lokálně, nezabývá se TCP/IP problematikou definice dvou spodních vrstev RM OSI (fyzické a spojové). Původně se totiž předpokládalo, že TCP/IP bude nadstavbou nad již existujícími lokálními sítěmi v jednotlivých lokalitách a umožní jejich efektivní globální propojení mezi sebou. Cílem tedy nebylo definovat a vnucovat určitou konkrétní technologii LAN jednotlivým organizacím, ale jen vytvořit most, který by umožnil připojit do Internetu koncová zařízení různých lokálních technologií (např. Ethernet, Token Ring apod.) Architektura TCP/IP Sjednocujícím prvkem se stal jednotný formát IP paketu a taktéž principy, podle nichž se měly pakety přenášet mezi technologicky různými sítěmi od zdroje k cíli. V architektuře TCP/IP byla pro datový přenos zvolena metoda s negarantovaným doručením paketů bez nutnosti sestavovat spojení před přenosem dat. Tento princip byl zvolen s ohledem na technické možnosti technologií, které byly dostupné v době vzniku Internetu. Nikdo tehdy netušil, do jakých rozměrů se Internet vyvine v průběhu dalších let. TCP/IP architektura staví v první řadě na standardu IP protokolu, který dle RM OSI patří do vrstvy síťové.

7 Když se celý model podíváme jinak než jen technicky, tak je vidět, že je vše jedno velké logo, kde si návrhář sítě hraje s kostkami dílčích komponent, aby postavil jeden velký dům se jménem datová sít. V celé lego stavbě má vše svá jasná a opodstatněná místa, tak aby stavba nespadla a držela na pevných základech. Hrajme si, protože hraní je svobodným a nenuceným projevem lidské kreativnosti. 7

8 1.2 Základy transportního protokoly UDP Úkolem UDP (User datagram protokol) transportního protokolu je zajistit negarantovaný přenos dat, stejně jak je tomu při přenosu IP paketů. UDP však umožňuje použít jednu IP adresu cíle a zdroje pro přenos dat mezi více aplikacemi běžícími na koncových stanicích. Tuto možnost IP protokol v sobě integrovanou nemá. Tato vlastnost je velice důležitá u dnešních moderních koncových zařízení, která většinou pracují ve víceúlohovém režimu, kdy současně běží na stroji více aplikací současně. Aby bylo možné odlišit od sebe datové bloky patřící té či oné aplikaci/procesu, je nutné s nimi spojit identifikační informaci a tu přenášet společně v odpovídajících datových blocích sítí. Na protější straně lze díky ní snadno rozeznat, které aplikaci se mají data předat. Výše zmíněná informace může mít různou reprezentaci, nicméně v modelu TCP/IP bylo pro tento účel zavedené 16 bitové číslo. Aby bylo možné identifikovat i zdrojovou úlohu na straně vysílače, používá se toto číslo i pro zdrojovou aplikaci. V terminologii TCP/IP se tomuto číslu neřekne dnes jinak než číslo portu, viz obrázek Koncepce portů u transportních protokolů UDP a TCP 8

9 1.3 Vlastnosti a smysl použití UDP protokolu UDP protokol, kromě výše zmiňované identifikace portů, umožňuje: ověřit, zdali doručené datové segmenty jsou správně dlouhé, tj. zda nedošlo při přenosu k jejich zkrácení. UDP protokol k tomu používá pole délka, do něhož se na straně vysílací doplní celkové délka UDP segmentu, těsně před tím, než se segment pošle ke zpracování vrstvě IP umožňuje detekovat případný vznik chyb v rozšířeném záhlaví UDP segmentu, včetně uživatelských dat. Toto rozšířené záhlaví zahrnuje některá v průběhu přenosu neměnící se pole z IP paketu, jako je např. cílová a zdrojová adresa a některá další pole. Toto je vlastnost, která odlišuje UDP protokol od IP protokolu a posouvá komunikaci o další stupeň výše zasílat datové segmenty více koncovým stanicím současně. Tuto vlastnost dědí UDP od IP protokolu, který ji má také. Zde toto uvádíme pro úplnost, protože později zmiňovaný druhý transportní protokol TCP tuto vlastnost postrádá Důležité je se zmínit o tom, jaké služby UDP protokol poskytuje. Vzhledem k tomu, že většinu vlastností dědí po protokolu IP, neposkytuje stejně jako IP garantovaný přenos dat k protější cílové stanici. Pokud tedy programátor aplikace použije UDP protokol pro přenos dat své aplikace, musí být srozuměn s tím, že některá přenášená data ve formě UDP segmentů nemusí do cílové stanice dorazit. Důvodů nedoručitelnosti je několik, např. může dojít při přenosu k chybě nebo v některém z průběžných směrovačů, vzhledem k dočasnému přetížená, mohlo dojít k zahození paketů. UDP protokol je transportním protokolem síťové architektury TCP/IP, který poskytuje uživateli negarantovaný přenos dat globální sítí (typicky Internet) s možností identifikace aplikací pomocí čísel portů. Na rozdíl od IP umožňuje navíc provést na straně přijímače detekci případných chyb vzniklých při přenosu v záhlaví nebo i datové uživatelské části segmentu pomocí začleněného mechanismu kontrolního součtu. Otázkou ovšem je, zda mělo smysl navrhovat nespolehlivý protokol a k čemu je vlastně vhodný? Výhoda použití UDP pro přenos dat spočívá v jeho jednoduchosti. Pokud je cílem garantovat přenos dat, uvidíme později v souvislosti s transportním protokolem TCP, je nutné zajistit mnohem složitější funkci, včetně potvrzování přijatých datových segmentů přijímačem. Tato zpětná vazba průběžného potvrzování zvětšuje zpoždění přenosu dat a vnáší do komunikace zpoždění, které u některých aplikací může být více na škodu, než k užitku. U interaktivních služeb, jako je např. VoIP (telefonní služba s přenosem v datových sítích) je důležitější zachovat minimální zpoždění, než garantovat bezchybovost přenášených dat (digitalizovaný a většinou komprimovaný hlasový signál). Sporadická, chybná data se totiž v komunikaci většinou téměř slyšitelně neprojeví (třeba jen jako prasknutí) a jsou tedy méně významná, než velké 9

10 zpoždění, které výrazně ovlivní kvalitu této interaktivní služby uživatelé by si totiž při velkém zpoždění vzájemně skákali do konverzace a výrazně by toto chápali jako sníženou kvalitu hovoru. Vidíme tedy, že absolutní garance přenesených dat není vždy za každou cenu nezbytná u všech služeb. Uveďme nyní pravý opak. Služba přenosu souborů (např. FTP). Lze si snadno představit, k čemu by došlo, pokud bychom přenesli spustitelný soubor ze vzdáleného serveru s chybami a následně jej spustili. Vedlo by to určitě k nesprávné funkci programu. V tomto případě stahování datového spustitelného souboru je nám v zásadě lhostejné, jestli data budou mít při přenosu zpoždění místo 20 ms 200 ms, protože to na kvalitě služby (stažení souboru) prostě téměř nebo vůbec nepoznáme. Z výše uvedeného jednoduchého příkladu vyplývá, že každá aplikace nebo služba vyžaduje různé kvality transportu svých dat. Toto je jedním z důvodů, proč vývojáři architektury TCP/IP kdysi začlenili do standardů místo jednoho transportního protokolu rovnou dva. Tím druhým je TCP, který si vysvětlíme blíže v následující kapitole. 10

11 1.4 Základní vlastnosti transportního protokolu TCP Druhým v praxi velice často používaným protokolem z architektury TCP/IP je protokol TCP (Transmission Control Protocol). Hlavní motivací pro zavedení tohoto protokolu bylo zajistit spolehlivý přenos dat, tak aby programátor aplikace již nemusel řešit následující problémy, které při přenosu IP paketů mohou nastat: některé pakety nemusí do cílové stanice vůbec dorazit, protože protokol IP je koncipován od základu tak, že se data přenáší způsobem, kterému se v angličtině říká best effort, což lze volně přeložit, jako snaž se doručit, ale když se to z nějakého důvodu není možné, tak paket zahoď. Zde se jedná o zahození paketů v důsledku chyb v nich vzniklých vlivem fyzikálních podmínek přenosu. Žádný fyzický kanál není totiž za všech podmínek bezchybový protější stanice nemusí být schopna v daném okamžiku zpracovat velký objem generovaných dat stranou vysílací síť je přetížena a není schopna dočasně pakety přijímací stanici doručit, a tak je zahazuje někde podél (v uzlu sítě) cesty kcíli Z programátorského hlediska je toto velice významné, protože programátor aplikace se nemusí zabývat konkrétními otázkami systému přenosu v síti, pouze stačí předat TCP vrstvě ukazatel a délku dat v bajtech, které mají být předány cílové aplikaci. O vše ostatní se již postará protokol TCP. Připomeňme ještě jeden důležitý detail. U většiny dnešních operačních systémů programátor nepřistupuje k TCP vrstvě přímo, ale prostřednictvím softwarového rozhraní, kterému se říká sokety (sockets). I když se může na první pohled zdát, že je řešení výše uvedených problému triviální, není tomu tak. Protokol TCP je jedním z nejsložitějších protokolů z architektury TCP/IP. V průběhu let byl neustále vylepšován a jako celek je standardizován v mnoha dokumentech. Základní charakteristiky TCP protokolu jsou shrnuté na následujícím obrázku. Jedním z prvních a nejdůležitějších úkolů protokolu TCP je zajištění spolehlivého přenosu datového bloku konkrétní aplikace k aplikaci cílové. TCP protokol pracuje na 4. vrstvě RM OSI modelu a používá pro transport pakety níže v RM OSI modelu položeného protokolu IP, který nezaručuje jejich přenesení do cílové stanice. V případě nedoručení určitého počtu paketů k přijímací koncové stanici, není úkolem IP vrstvy tato data obnovit, naopak se předpokládá, že tuto funkci bude plnit protokol TCP. 11

12 Základní charakteristiky TCP protokolu Aby bylo možné garantovat bezchybný a ucelený přenos bloku dat dané aplikace, je nutné tento blok nejprve rozdělit do menších částí - segmentů, které musí být tak dlouhé, aby se každý z nich, včetně servisních informací, vešel do odpovídajícího IP paketu. Pro opětovné sestavení datového bloku na straně přijímače je zapotřebí znát, které ze segmentů nebyly doručené a které naopak ano. Je tedy nezbytné, aby každý vyslaný segment obsahoval kromě části dat aplikačního bloku ještě další identifikátor, který by jej jednoznačně odlišil od ostatních. Přijímací strana takto pozná, který segment z bloku dat chybí, podle chybějícího identifikátoru segmentu. 12

13 2 Programovací primitivy pro přístup k transportním službám architektury TCP/IP 2.1 Aplikační prostor a princip transportních soketů Služby transportních protokolů jako je TCP nebo UDP (není to však vázané jen na tyto protokoly) jsou dnes v moderních operačních systémech dostupné aplikacím prostřednictvím specializovaného programového rozhraní. Toto rozhraní používá představu transportních síťových zásuvek, zvaných sokety. Jedna transportní síťová zásuvka umožňuje přenos dat mezi danou aplikací a aplikacemi jinými a představuje jeden koncový bod komunikace. Způsob přenosu dat sítí skrze danou zásuvku je dán jejím typem, který úzce souvisí s protokolem, který se používá pro přenos. Zásuvka, či soket, může předávat data mezi aplikacemi, či procesy v rámci lokálního operačního systému nebo mezi vzdálenými operačními systémy přes datovou síť. Z pohledu soketu a daného procesu, který jej využívá, je lhostejné, jestli protější zásuvka komunikace je místní nebo vzdálená. Z obecného pohledu jsou sokety součástí aplikačního prostoru, který je vyznačen na následujícím obrázku. Aplikační prostor Soket je v rámci TCP/IP rodiny protokolů jednoznačně určen identifikátorem soketu, který je tvořen zřetězením následujícím údajů: 13

14 Indetifikátor soketu Komunikační okruh pro případ TCP protokolu je poté určen párem dvou koncových soketů/zásuvek, tak jak je naznačeno na následujícím obrázku. Párování soketů 14

15 2.2 Princip soketové komunikace pro TCP protokol Komunikace prostřednictvím TCP soketu je založena většinou na modelu komunikace klient/server. V tomto ohledu je vždy jedna TCP zásuvka pasivní a naslouchá na příchozí TCP spojení (viz další kapitoly) přicházející od TCP zásuvky aktivní. Většinou je tento princip spojený s aplikací využívají taktéž princip klient/server, např. služba WWW. V tomto případě WEB server naslouchá na příchozí spojení na pasivní zásuvce a daném portu (většinou 80) a klienti se k této zásuvce připojují. Způsob komunikace je naznačen na obrázku. Princip soketové komunikace Pokud má být zásuvka v pasivním, naslouchacím režimu, je nutné ji do tohoto stavu uvést sekvenčním voláním funkcí listen() a následně accept(), viz bod 3. Dlužno podotknout, že je nutné nejprve zásuvku datově vytvořit voláním funkce socket(), která vrátí referenci na tuto zásuvku ve formě čísla. Toto číslo se následně používá jako odkaz na zásuvku, pokud s ní chceme pracovat v dalších funkcích. Zásuvka, která bude hrát aktivní roli (na obrázku na levé straně) se spojí s pasivní zásuvkou pomocí funkce connect(), jejímiž parametry je referenční číslo na předem vytvořenou zásuvku a IP adresa s cílovým portem protější pasivní zásuvky. Po příchodu požadavku o navázání spojení na stranu pasivní se vrátí serverovému procesu přes funkci accept() referenční číslo na nově vytvořenou zásuvku (v našem případě 300), jíž použije proces na straně serveru ke komunikaci s aktivní stranou ve funkcích zápisu a čtení dat (write() a recv()). Původní zásuvka (reference 100) se používá jen pro příjem požadavků, nikoliv pro samotný přenos dat. 15

16 3 Popis funkce transportního protokolu 3.1 Sekvenční čísla Aby bylo možné garantovat bezchybný a ucelený přenos bloku dat dané aplikace, je nutné tento blok nejprve rozdělit do menších částí - segmentů, které musí být tak dlouhé, aby se každý z nich, včetně servisních informací, vešel do odpovídajícího IP paketu. Pro opětovné sestavení datového bloku na straně přijímače je zapotřebí znát, které ze segmentů nebyly doručené a které naopak ano. Je tedy nezbytné, aby každý vyslaný segment obsahoval kromě části dat aplikačního bloku ještě další identifikátor, který by jej jednoznačně odlišil od ostatních. Přijímací strana takto pozná, který segment z bloku dat chybí, podle chybějícího identifikátoru segmentu. TCP protokol pro identifikaci vysílaných datových segmentů standardně používá celé binární 32 bitové číslo, které se průběžně mění u každého vysílaného segmentu. Mějme však na paměti, že toto číslo není pořadovým číslem vyslaného segmentu, tak jak je tomu u některých jiných protokolů, ale přímo ukazatel místa v datovém bloku aplikace, jehož součástí segment je. To je také důvod, proč se mu říká sekvenční číslo (pro další výklad budeme toto číslo označovat jako sek ). Tuto situace se snaží přiblížit následující obrázek. Upřesněme, že zmiňované sekvenční číslo (ukazatel) ukazuje na bajty v datovém bloku aplikace, nikoliv na jednotlivé bity. Sekvenční číslo u TCP protokolu udává, jakou má relativní pozici první bajt daného segmentu vzhledem k počátku datového bloku aplikace, jež má TCP vrstva za úkol přenést. Relativností je zde míněno to, že první bajt datového bloku aplikace nemusí začínat číslem nula, ale číslem libovolným (viz obrázek, číslo ISN+1), k němuž se začátek vztahuje. Vztah datového bloku aplikace a vysílaných segmentů 16

17 Jak již bylo řečeno, aby byl přijímač schopen rozpoznat, který ze segmentů chybí v bloku aplikačních dat nebo dokonce, které byly přijaté duplicitně (viz dále), musí být každý segment doplněn jednoznačným sekvenčním číslem. Zásadní otázkou však je, od jakého sekvenčního čísla se začnou jednotlivé segmenty bloku dat počítat. Vzhledem k tomu, že je přenos TCP plně duplexní, je nutné mít k dispozici tyto informace na obou komunikujících stranách. Obě strany si proto ve fázi navázání TCP spojení musí vzájemně vyměnit mezi sebou počáteční sekvenční čísla ISN pro jednu a druhou stranu přenosu. 17

18 3.2 Formát TCP záhlaví TCP protokol používá pro zajištění své transportní role řídicí informace přenášené v záhlaví TCP segmentů. Na následujícím obrázku jsou naznačena jednotlivá pole v záhlaví TCP segmentu. Popíšeme si nyní jen některé z nich. Použití cílového a zdrojového pole portu je zřejmé. Koncept portů umožňuje vícenásobné použití jedné implementace TCP protokolu pro více procesů na jednom zařízení (nebo operačním systému) s jednou IP adresou. Tato pole jsou 16 bitová, což znamená, že teoreticky lze na jedné IP adrese vytvořit až vzájemně nezávislých TCP zásuvek. Spodní rozsah portů od nuly do 1024 je však rezervován pro specifické serverové služby (taková TCP zásuvka je ve většině případů pasivní) a za normálních okolností se tento rozsah nevyskytuje v poli zdrojový port (jsou však určité výjimky). Pro aktivní zásuvky (klientská část TCP) se volí dočasný dynamicky vytvořený rozsah počínaje většinou hodnotou 1025 a výše (rozsah však závisí na použitém operačním systému). Po ukončení spojení lze tato čísla použít pro jiná spojení, nejsou tedy napevno přiřazená, tak jak je tomu typicky u TCP portů služeb, na nichž se typicky naslouchá. Záhlaví TCP segmentů Pole sekvenční a potvrzovací číslo se používá pro číslování TCP segmentů na straně vysílací a pro potvrzení přijatých segmentů stranou přijímací. Důležitou roli v záhlaví TCP hrají bitové příznaky, které plní různorodé funkce. Nejdůležitější jsou tyto příznaky: SYN používá se při navázání spojení. Samotný příznak používá TCP strana aktivní, informuje TCP přijímač o příchozím požadavku na navázání spojení a o nastaveném počátečním sekvenčním čísle (ISN) v sekvenčním poli záhlaví ACK tento příznak se používá vždy, když segment nese potvrzovací číslo. Současné nastavení příznaků SYN a ACK je potvrzením od pasivní strany TCP spojení, že byl přijat požadavek na navázání spojení stranou aktivní a zároveň, že segment v záhlaví nese počáteční sekvenční číslo ISN pro číslování segmentů v opačném směru přenosu od strany pasivní ke straně aktivní 18

19 FIN používá se při požadavku libovolné strany TCP spojení na ukončení probíhající spojení RST používá se pro obnovu spojení TCP (reset) pokud dojde k nekonzistenci řídících dat spojení nebo když na daném portu není připojená žádná aplikace, nebo je daný port zakázán PSH tento příznak se používá, pokud vysílací část aplikace vyžaduje okamžité předání všech dat ve vyrovnávací paměti přijímací strany TCP protější aplikaci. Pole okno se používá pro řízení toku a pole kontrolní součet slouží pro účely kontroly chyb, přičemž se hodnota v tomto poli získá výpočtem kontrolního součtu přes celý TCP segment s přidáním některých dalších polí ze záhlaví IP datagramu (tzv. pseudohlavička). 19

20 3.3 Fáze navázání TCP spojení Prvotní výměně kontrolních dat (např. hodnoty počátečních sekvenčních čísel) mezi oběma komunikujícími stranami TCP se říká navázání spojení. Teprve po bezprostředním navázání spojení probíhá fáze přenosu dat. TCP protokol byl navržen tak, že používá třífázový systém navázání spojení. Před vlastním popisem procesu navázaní spojení se věnujme otázce, jakým způsobem reaguje TCP přijímací strana při příjmu datového segmentu. Jak již bylo řečeno, TCP zajišťuje spolehlivý přenos dat v tom smyslu, že všechna aplikační data jsou doručena beze změn protější aplikaci. Fáze navázaní spojení u TCP protokolu Při vysílání datových segmentů však nelze předem určit, zdali bude daný segment správně doručen, protože je přenášen v IP paketu a ten nemusí být vůbec doručen. Aby toto mohlo správně fungovat, je zapotřebí určitá součinnost vysílací TCP strany s přijímací, konkrétně zajištění průběžného potvrzování o doručení segmentů. Navázání spojení, viz obrázek, se uskutečňuje výměnou tří řídicích zpráv (three way handshake). Tyto zprávy se přenáší doplněním odpovídajících informací do záhlaví TCP segmentů. V záhlaví TCP segmentu se nachází kromě 32 bitového sekvenčního (na obrázku označené jako sek ) a potvrzovacího čísla (na obrázku označené jako ack ) i pole jednobitových bitových příznaků (SYN, ACK, URG, PSH, FIN, RST). Dva z těchto příznaků v různé kombinaci jsou použity ve fázi navázání TCP spojení, konkrétně SYN a ACK. Při navázaní TCP spojení je ve většině případů aktivní jedna strana spojení (typicky klient v modelu klient/server) a druhá strana pasivní (strana serveru), viz dříve. Aktivní strana vyšle první TCP segment s nastaveným příznakem SYN, který indikuje počáteční sekvenční číslo ISN (Initial Sequence Number) v poli sek (v našem případě se jedná o hodnotu ISN A ) pro směr A-B. Tímto sděluje aktivní strana TCP, že svá data bude číslovat počínaje hodnotou ISN A +1. Pokud tato zpráva dojde k pasivní straně TCP, tak ta, pokud je spojení akceptovatelné, odešle aktivní straně odpověď v TCP segmentu v jehož záhlaví nastaví bitový příznaky 20

21 SYN a ACK a do pole sekvenčního čísla sek dosadí své ISN číslo pro opačný směr přenosu dat B-A (v našem případě to bude hodnota ISN B ). Nastavením příznaku SYN v TCP záhlaví odpovědi signalizuje aktivní straně, že v tomto segmentu se nachází platné počáteční číslo pro obráceny směr přenosu. Příznak ACK signalizuje potvrzení přijetí zprávy od A ve směru od pasivní (server) strany TCP spojení k aktivní straně (klient). Pokud aktivní strana tuto odpověď přijme, má potvrzeno, že je spojení obousměrně funkční a také, že protější strana akceptovala její, tedy klientské počáteční sekvenční číslo. Stále ale chybí toto potvrzení straně pasivní. Z tohoto důvodu má aktivní strana TCP ještě za povinnost poslat v rámci procesu navázání spojení poslední, v pořadí třetí, zprávu, která potvrdí, že i aktivní strana akceptovala počáteční sekvenční číslo strany opačné (server). Výměnou výše uvedených tří řídicích segmentů je provedeno navázání TCP spojení, které tak přechází do další fáze přenosu dat, viz dále. 21

22 3.4 Fáze přenosu dat Po navázání spojení přejde TCP protokol do fáze přenosu dat. V této fázi probíhá oboustranná komunikace mezi oběma TCP stranami. Vysílací strana TCP dělí data předaná od aplikace do bloků zvaných TCP segmenty, které označí sekvenčním číslem. Nečíslují se ale segmenty jako takové, ale bajty v rámci bloku dat předaného aplikací. První bajt datového bloku aplikace má sekvenční ISN+1. Jestliže TCP protokol dělí data do segmentů délky např. 100 bajtů, bude mít N-tý segment sekvenční číslo ISN+(N-1)* Zároveň v procesu přenosu dat dochází k průběžnému potvrzování přijatých segmentů. Přijímací strana může regulovat rychlost vysílání TCP segmentů do sítě prostřednictvím okna. Význam použití okna bude probrán v následující kapitole. Zároveň se musí ve fázi přenosu dat přizpůsobovat TCP vysílací strana podmínkám zatížení datové cesty a regulovat tak rychlost přenosu. Rychlost vysílání segmentů je tedy řízena dvěma okny, přičemž podstatné je vždy to z nich, které je menší. První okno (WS) slouží pro řízení toku jen mezi TCP vysílačem a přijímačem a druhé (cwdn) pro řízení přetížení v síti. TCP vysílač bere v úvahu to okno, které splňuje co do velikosti následující podmínku: aktuální_okno = min (WS, cwnd) 22

23 3.5 Princip přenosu pomocí okna TCP protokol je navržen tak, aby v plné míře využil kapacitu komunikačního kanálu, kterým se TCP segmenty přenáší. Pro vysokorychlostní kanály s velkým zpožděním přenosu dat mezi vysílačem a přijímačem by nebyl jednoduchý systém vyslání segmentu a čekání na jeho potvrzení před odesláním dalšího vůbec efektivní. Efektivita využití kanálu by byla velice nízká. Proto se u TCP používá princip vysílacího okna, pro další výklad budeme pro jeho velikost používat proměnnou WS. TCP segmenty dat se vysílají bez toho, aniž by bylo nutné nejprve přijmout potvrzení o přijatých segmentech předchozích. Toto se ovšem děje pouze a jen do vyčerpání maximální velikosti vysílacího okna. Abychom toto uvedli na konkrétním případě, předpokládejme, že byla stanovena velikost vysílacího okna win pro právě probíhající TCP spojení na V tomto případě může vysílací TCP strana vyslat okamžitě bajtů aplikačního bloku dat ve formě několika za sebou jdoucích TCP segmentů, aniž by musela čekat na jejich individuální potvrzení stranou přijímací. Po odvysílání všech bajtů musí ale vysílací strana bezpodmínečně zastavit vysílání, a to i v případě, že jsou stále ještě data, která je nutné odvysílat. TCP umožňuje měnit velikost okna v průběhu spojení, čímž lze ovlivnit rychlost přenosu dat. Princip metody klouzavého okna u TCP 23

24 3.6 Použití okna pro regulaci přenosu dat řízení toku Změnu okna řídí TCP přijímací strana, která může okno jak otevřít, tj. zvětšit, tak i uzavřít, tj. zmenšit. Zvětšením okna se zrychluje průměrná rychlost přenosu dat TCP spojením (maximální rychlost je stále omezena maximální rychlostí přenosu IP paketů sítí) a naopak uzavřením okna se tato rychlost zmenšuje. Okno lze dokonce nastavit na hodnotu nula, čímž se zakazuje vysílači přenášet data. Princip klouzavého okna je znázorněn na obrázku. Princip metody klouzavého okna u TCP Propustnost TCP spojení P je dána aktuální velikostí TCP okna WS (Window Size) a dvoucestným zpožděním RTT (Round Trip Time), které je definováno jako doba potřebná pro odeslání segmentu a příjmu potvrzení o jeho správném doručení. Pro výpočet existuje tento jednoduchý vztah: P = kde: 8 WS [bit/s] RTT WS aktuální velikost TCP okna [bajt] RTT aktuální dvoucestné zpoždění v [s] Dynamická změna okna umožňuje i řízení toku (flow control). Pokud dočasně aplikace nebo TCP protokol není schopen přijímat data, informuje o této skutečnosti vysílač zmenšením okna nebo jeho úplným uzavřením. V okamžiku, kdy už je přijímač schopen opět data přijímat, okno se opět otevře. Důležité je se také zmínit, co se stane, když přijímací strana podle předchozího příkladu potvrdí vysílací TCP straně správný příjem např bajtů. V tomto okamžiku se okno automaticky otevře o velikost právě potvrzených dat a lze opět vyslat dalších bajtů bez potvrzení. Kdybychom si toto nakreslili graficky, zjistili bychom, že se okno pomyslně pohybuje směrem k vyšším sekvenčním číslům v průběhu TCP spojení. Proto se tomuto principu často říká metoda klouzavého okna (moving window). 24

25 3.7 Metoda multiplikativního potvrzování doručených segmentů Způsobů jak provádět toto potvrzení je více a obecně všechny spadají do kategorie, která se nazývá automatické opakované vyslání dat ARQ (Automatic Repeat-reQuest). Jednoduše řečeno, přijímací strana TCP vždy informuje vysílací stranu o příjmu neporušeného segmentu(ů). To se děje tak, že se kromě sekvenčního čísla přenáší v každém segmentu ještě potvrzovací číslo (acknowledgment), pro další výklad budeme toto číslo označovat jako ack, které informuje vysílací stranu TCP, že byla na straně přijímače v pořádku přijata data až do sekvenčního čísla rovnému číslu potvrzovacímu minus jedna, tj. ack-1. Jinými slovy, přijímací strana vysláním např. potvrzovacího čísla ack = očekává, že jí vysílací strana TCP vyšle segment se sekvenčním číslem a de facto tímto aktem automaticky potvrzuje bezchybné přijetí všech segmentů aplikačního bloku dat od jeho samého počátku, daného počátečním sekvenčním číslem ISN+1 (Initional Sequnce Number), až po sekvenční číslo Tomuto procesu se říká obecně kumulativní potvrzování, viz obrázek Kumulativní potvrzování 25

26 3.8 Fáze ukončení spojení Vzhledem k tomu, že s každým TCP spojením souvisí určité množství rezervové paměti, je nutné ji uvolnit, pokud sestavené TCP spojení není již potřeba. Pro ukončení spojení nelze použít dobu nečinnosti, protože TCP spojení může být teoreticky navázané, aniž by se v daném okamžiku přenášela určitá data. Teoreticky může být TCP spojení nekonečně dlouhé a přitom se jím mohou přenášet data jen po velice krátkou dobu, nebo interval. Nemáme tedy jinou možnost, jak nepotřebné spojení deaktivovat, než přímou indikací ukončení spojení. Tento princip u TCP musí existovat, protože by časem nerozpojená a nepotřebná TCP spojení vyčerpala většinu prostředků v koncovém systému (paměť, ale i CPU). Je to stejné, jako když v programu programátor uvolňuje již nepotřebné dynamicky alokované prostředky. Ukončení TCP spojení Explicitní metoda ukončení TCP spojení je založena na výměně zpráv mezi oběma TCP stranami, podobně jako se realizuje navázání TCP spojení. Ukončení spojení je však poněkud složitější. Pokud totiž jedna strana TCP žádá o ukončení spojení, protože v tomto směru již není zapotřebí data předávat, nemusí stejné podmínky platit i v opačném směru, kdy protější strana ještě určitá data potenciálně k přenosu mít může. Z tohoto důvodu je fáze ukončení spojení dvoustupňová. Nezávisle na sobě se ukončuje spojení nejprve v jednom a potom i v druhém směru. Pro každý směr jsou k tomu zapotřebí dvě zprávy, tj. celkově pro úplné ukončení TCP spojení jsou zapotřebí zprávy čtyři (4 way handshake), viz obrázek. Ukončení spojení v daném směru TCP přenosu se signalizuje protější straně nastavením příznaku FIN v záhlaví posledního datového segmentu. Protější strana odpoví na tento segment klasickým potvrzením ACK, čímž se v tomto směru tok data ukončí. Následuje ukončení spojení ve druhém směru podle stejných pravidel. Spojení TCP je plně ukončené pokud je ukončené v obou směrech. 26

27 4 Metody řízení přetížení sítě u protokolu TCP 4.1 Smysl řízení přetížení Důležitou funkcí při přenosu datových segmentů TCP protokolem je schopnost reagovat na aktuální zatížení v síti. Pokud by TCP spojení nebralo v úvahu aktuální zatížení sítě, docházelo by k lavinovému přetížení síťové cesty, podél níž se TCP segmenty přenášejí v IP paketech, což by vedlo k významnému snížení propustnosti. Tento stav byl skutečně v počátcích u TCP přenosu zpozorován a bylo proto nutné do TCP protokolu doplnit funkci vyhýbání se přetížení (viz dále). Po navázání TCP spojení se začnou datové segmenty do sítě vysílat relativně pomalu, aby se otestovala aktuální propustnost datové cesty. V okamžiku, kdy se zjistí, že dochází k zahazování paketů, se zmenší okno přetížení na jednu polovinu a postupně se začíná opět zvětšovat. Množství přenášených dat v čase vykazuje pilovitou funkci, jejíž střední hodnota udává průměrnou rychlost přenosu dat. Chování sítě z hlediska datové propustnosti při zvětšující se intenzitě nabídky paketů lze vidět na následujícím obrázku Chování sítě při zátěži Jak je patrné, při malé nabídce roste propustnost lineárně až do jistého bodu, který se nazývá koleno. V tomto bodě dochází postupně k saturaci propustnosti. Pokud bude však nabídka nadále růst, dojde k velmi nepříjemné situaci, kdy se propustnost začne velice strmě snižovat. Toto je dáno primárně tím, že většina paketů bude zahazována. Zároveň se také výrazně zvýší zpoždění přenosu. 27

28 Z výše uvedeného chování je zřejmé, že nesmí dojít k situaci, kdy bude vysílač generovat pakety do sítě rychleji, než odpovídá zhruba oblasti kolena na výše uvedeném obrázku. Je nutné si uvědomit, že cesta v sítě může být obecně využívána (je sdílena) velkým počtem relací, které se musí vzájemně o maximální kapacitu dané cesty vzájemně podělit. Klíčovým požadavkem však je, aby rozdělení dostupné kapacity proběhlo rovnoměrným způsobem tak, aby se nestalo, že některé relace budou z hlediska přenosové kapacity upřednostňované před jinými. V tomto případě bereme všechny pakety ze všech relací se stejnou prioritou, tj. neuvažujeme QoS. Dalším požadavkem je, aby při řízeném generování paketů do sítě nedocházelo k nevytížení datového spoje. 28

29 4.2 Metoda aditivního zvětšení a multiplikativního zmenšení okna přetížení Problém s řízením přetížení lze zařadit do třídy problémů, kde je zapotřebí dynamicky reagovat na aktuální stav zatížení datové cesty v síti zavedením zpětné vazby, která informuje vysílač, zdali může či nemůže vysílat pakety do sítě. Obecně vzato lze tuto zpětnou vazbu rozšířit o více informací, jako je např. aktuální výše zatížení datové cesty vyjádřená číselně. Toto se však v praxi vzhledem ke složitosti implementace u TCP protokolu zatím nepoužívá. Přetížení v síti a je jeho regulace TCP používá dvoustavový systém indikace přetížení, která je ještě kombinovaná s principem pomalého startu, který bude probrán v jedné z následujících kapitol. Princip řízeného přetížení je naznačen na výše uvedeném obrázku. Zde je celkem n koncových zařízení, které generujíc datový tok s odpovídajícími nabídkami. Pokud dojde k převýšení dostupné kapacity ve sdílené cestě, bude tento stav sítě indikován prostřednictvím zpětnovazebního dvoustavového signálu y. Pokud v daném okamžiku t 1 je stav signálu y(t 1 )=0, znamená to, že síť disponuje volnou přenosovou kapacitou, není tedy přetížena a stanice mohou zvýšit intenzitu generování paketů. Pokud dojde k přetížení (např. v čase t 2), je tento stav indikován v daném časovém okamžiku hodnotou signálu y(t 2 )=0. V tomto případě musí všechny stanice snížit intenzitu nabízených paketů do sítě. Otázkou však zůstává, podle jakého algoritmu snižovat nebo zvyšovat nabízený tok do sítě podle aktuálního stavu zpětnovazebního signálu y(t). Nejjednodušším principem je použití lineárního algoritmu podle následujícího vzorce: a1+ bx 1 i () t pokud y() t = 0 xi ( t+ 1) = {, a + b x() t pokud y() t = 1 D D i Koeficienty a a b (pro indexy D a I) jsou nastaveny jako konstanty. U TCP je konstanta b I =1 a a D =0, což znamená, že se zvyšování toku děje aditivním 29

30 způsobem, vždy se přičte konstanta a I k předchozí hodnotě toku a snižování se děje multiplikativním způsobem, vždy se současná hodnota násobí číslem b D, které je menší než jedna. Jak již bylo řečeno, regulace toku se u TCP děje prostřednictvím zvětšování nebo zmenšování vysílacího okna. Ve výsledku tedy TCP používá metodu řízení toku zvanou jako AIMD, tj. aditivní navýšení toku a multiplikativní snížení toku. Tato metoda zaručuje spravedlivé rozdělené dostupné kapacity cesty mezi více toků a zároveň i nejlepší vytížení cesty. 30

31 4.3 Indikace přetížení u TCP přenosu U TCP protokolu a metody vyhýbání se přetížení zvané jako New Reno se uplatňují dva způsoby indikace přetížení. První, tvrdá indikace přetížení je signalizována vypršením časovače pro opakované vyslání TCP segmentu. V tomto případě dochází v datové cestě k hraničnímu zaplnění odbavovacích front a směrovače musí dané segmenty nemilosrdně zahodit, není prostě na ně ve frontě volné místo, kam by je bylo možné uložit. Poněkud méně naléhající situaci indikuje druhý typ signalizace přetížení, měkká indikace přetížení, která je reprezentována vícenásobným požadavkem na opětovné vyslání stejného segmentu (3 duplikované žádosti o opětovné zaslání stejného TCP segmentu). Tato indikace znamená, že sice došlo v datové cestě k zahození zmiňovaného segmentu, avšak další segmenty za ním následující sítí prošly (jinak by nemohla přijít tato indikace). Znamená to tedy, že datová cesta sice není ještě zcela přetížena, ale pomalu se k této situaci blížíme. TCP protokol (přesněji vysílací část TCP) reaguje na obě zmíněné indikace přetížené odlišně, což si nyní probereme podrobněji. TCP spojení obecně přechází v průběhu přenosu dat mezi fází pomalého startu a fází vyhýbání se přetížení. Fáze vyhýbání se přetížení se vesměs řídí algoritmem AIMD, který byl probrán v předchozí kapitole. Otázkou však je, podle čeho TCP pozná, v jaké fázi se nachází? K tomuto účelu slouží jednak typ indikátoru přetížení (tvrdý nebo měkký) a také proměnná ssthresh, jejíž velikost se nastavuje dynamicky v průběhu TCP datového spojení. Pokud je aktuální velikost vysílacího okna (cwdn) menší nebo rovná hodnotě výše uvedené proměnná, bude se TCP protokol nacházet ve fázi pomalého startu. Pokud naopak bude velikost okna větší, přejde do fáze vyhýbání se přetížení. TCP spojení v procesu regulované zátěže sítě 31

32 4.4 Fáze pomalého růstu okna Jak již bylo řečeno dříve, po fázi navázání spojení přejde TCP protokol do fáze přenosu dat, kdy se v obou směrech předávají datové segmenty označené vždy patřičným sekvenčním číslem. Otázkou však zůstává, jak rychle má bezprostředně po navázání spojení začít TCP vysílač vysílat data, když vůbec nezná aktuální zatížení datové cesty. Pokud by začal vysílat data maximální rychlostí s plně otevřeným vysílacím oknem určeným protější přijímací stranou TCP v době navázání spojení, je dosti pravděpodobné, že by mohlo dojít k výraznému přetížení cesty v síti (oblast propasti na jednom z předchozích obrázků). Tento stav je nutné eliminovat. TCP protokol toto řeší tak, že začne vysílat data s velice malým počátečním oknem (1 segment TCP) a pokud nedojde k přetížení, bude se toto okno velice rychle, téměř exponenciálně, zvětšovat. Této fázi exponenciálního růstu velikosti vysílacího okna se říká pomalý start (slow start), což je poněkud zvláštní, protože se o pomalý start a růst okna vlastně vůbec nejedná. Tento název však nevznikl podle charakteru zvětšování okna, jak by se mohlo zdát, ale spíše byl vztažen k původní metodě, která umožňovala TCP vysílači vysílat segmenty do sítě plnou rychlostí danou velikostí okna předaného TCP vysílači stranou přijímací. Metoda, či fáze pomalého startu končí při první indikaci přetížení sítě. Do fáze pomalého startu (začne se vysílat s oknem nastaveným jen na 1 TCP segment) se přechází vždy, pokud došlo k vypršení časovače opětovného vysílání (tvrdá indikace přetížení). Zároveň se ale také modifikuje velikost proměnné ssthresh tak, že se nastaví na polovinu velikosti aktuálního vysílacího okna (cwnd). TCP spojení v procesu regulované zátěže sítě 32

33 4.5 Fáze vyhýbání se přetížení Pokud dojde v průběhu TCP přenosu k indikaci měkkého přetížení, sníží se sice hodnota proměnné ssthresh na polovinu, ale aktuální okno se nezmění. Výsledkem je tedy ponechání TCP vysílače ve fázi vyhýbání se přetížení. Ve fázi pomalého startu roste velikost vysílacího okna vždy o počet právě přijatých potvrzených segmentů stranou přijímací, kdežto ve fázi vyhýbání se přetížení roste vždy jen o jeden TCP segment za dobu trvání RTT (Round Trip Time). Výsledkem je tak exponenciální nárůst velikosti okna v čase pro pomalý start, ale jen lineární nárůst ve fázi vyhýbání se přetížení. Fáze vyhýbání se přetížení u metody Reno ještě prochází procesem, kterému se říká rychlé zotavení. Při příjmu tří duplikovaných žádostí (3_DUP_ACK) o zaslání stejného TCP segmentu, se tento segment bezprostředně ihned bez čekání na vypršení jeho časovače RTO vyšle přijímači a čeká se na kumulativní potvrzení všech odeslaných segmentů z celého okna před navrácením se do fáze vyhýbání se přetížení. Pokud toto potvrzení nepřijde do doby uplynutí časovače RTO, přejde se do fáze pomalého startu. Střídání fází pomalého startu a vyhýbání se přetížení 33

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:

Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP: Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Zabezpečení dat při přenosu

Zabezpečení dat při přenosu Zabezpečení dat při přenosu Petr Grygárek rek 1 Komunikace bez spojení a se spojením Bez spojení vysílač může datové jednotky (=rámce/pakety) zasílat střídavě různým příjemcům identifikace příjemce součástí

Více

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP

Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

CCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček 1

CCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček 1 CCNA 2/10 Další funkce TCP/IP Aleš Mareček Jaroslav Matějíček xmarec07@stud.fit.vutbr.cz xmatej33@stud.fit.vutbr.cz 1 Obsah: 1. TCP... 3 1.1 Hlavička TCP segmentu... 3 1.2 Přenos dat a potvrzovací proces...

Více

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005

Počítačové sítě II. 14. Transportní vrstva: TCP a UDP. Miroslav Spousta, 2005 Počítačové sítě II 14. Transportní vrstva: TCP a UDP Miroslav Spousta, 2005 1 Transportní vrstva přítomná v ISO/OSI i TCP/IP zodpovědná za rozšíření vlastností, které požadují vyšší vrstvy (aplikační)

Více

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Transportní vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

Transportní vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Transportní vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI

Více

PROTOKOL RDS. Dotaz na stav stanice " STAV CNC Informace o stavu CNC a radiové stanice FORMÁT JEDNOTLIVÝCH ZPRÁV

PROTOKOL RDS. Dotaz na stav stanice  STAV CNC Informace o stavu CNC a radiové stanice FORMÁT JEDNOTLIVÝCH ZPRÁV PROTOKOL RDS Rádiový modem komunikuje s připojeným zařízením po sériové lince. Standardní protokol komunikace je jednoduchý. Data, která mají být sítí přenesena, je třeba opatřit hlavičkou a kontrolním

Více

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.

4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. 4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Systémy pro sběr a přenos dat

Systémy pro sběr a přenos dat Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Analýza aplikačních protokolů

Analýza aplikačních protokolů ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Distribuované systémy a počítačové sítě

Distribuované systémy a počítačové sítě Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem

Více

Technologie počítačových sítí 8. přednáška

Technologie počítačových sítí 8. přednáška Technologie počítačových sítí 8. přednáška Obsah osmé přednášky Protokoly TCP a UDP Protokol TCP a UDP TCP segment Navázání a ukončení spojení protokolem TCP - Navazování spojení - Ukončování spojení -

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva

Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Počítačové sítě 1 Přednáška č.6 Transportní vrstva Osnova = Základní vlastnosti transportní vrstvy = Zodpovědnosti transportní vrstvy = Vlastnosti transportní vrstvy = Protokoly transportní vrstvy = TCP

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Komunikace s automaty MICROPEL. správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace

Komunikace s automaty MICROPEL. správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace Komunikace s automaty MICROPEL správa systému lokální a vzdálený přístup do systému vizualizace, umístění souborů vizualizace MICROPEL 02/2014 Základní správu automatu tvoří činnosti: Nastavení základních

Více

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti

Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti 1 Adaptabilní systém pro zvýšení rychlosti a spolehlivosti přenosu dat v přenosové síti Oblast techniky V oblasti datových sítí existuje různorodost v použitých přenosových technologiích. Přenosové systémy

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy

Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně

Více

Úvod Virtuální kanál TCP Datagramová služba UDP URL TCP, UDP, URL. Fakulta elektrotechnická

Úvod Virtuální kanál TCP Datagramová služba UDP URL TCP, UDP, URL. Fakulta elektrotechnická TCP, UDP, Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická 10. května 2007 Přehled 1 2 TCP a sokety obecně TCP klient TCP server 3 UDP klient UDP server 4 Sít ová spojení nad sít ovou vrstvou (typicky protokol

Více

Poˇ c ıtaˇ cov e s ıtˇ e pˇredn aˇsky Jan Outrata ˇr ıjen listopad 2008 Jan Outrata (KI UP) Poˇ c ıtaˇ cov e s ıtˇ e ˇ r ıjen listopad 2008 1 / 34

Poˇ c ıtaˇ cov e s ıtˇ e pˇredn aˇsky Jan Outrata ˇr ıjen listopad 2008 Jan Outrata (KI UP) Poˇ c ıtaˇ cov e s ıtˇ e ˇ r ıjen listopad 2008 1 / 34 Počítačové sítě přednášky Jan Outrata říjen listopad 2008 Jan Outrata (KI UP) Počítačové sítě říjen listopad 2008 1 / 34 Transportní vrstva Jan Outrata (KI UP) Počítačové sítě říjen listopad 2008 2 / 34

Více

Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace

Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Počítačové sítě Téma: Počítačové sítě Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK1 Hodina: 21-22 Číslo: III/2 4. Síťové

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta informačních technologií

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta informačních technologií VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta informačních technologií Autor: Tomáš Válek, xvalek02@stud.fit.vutbr.cz Login: xvalek02 Datum: 21.listopadu 2012 Obsah 1 Úvod do rozhraní I 2 C (IIC) 1 2 Popis funkčnosti

Více

Počítačové sítě. Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. přednášky

Počítačové sítě. Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. přednášky Počítačové sítě Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Tyto slajdy byly jako výukové a studijní materiály vytvořeny za podpory grantu FRVŠ 1358/2010/F1a. Transportní

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Definice pojmů a přehled rozsahu služby

Definice pojmů a přehled rozsahu služby PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních

Více

SAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu.

SAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu. 4.1.1 FDDI FDDI je normalizováno normou ISO 9314. FDDI je lokální síť tvořící kruh. Jednotlivé stanice jsou propojeny do kruhu. K propojení stanic se používá optické vlákno. Lidovější variantou FDDI je

Více

Počítačové sítě Datový spoj

Počítačové sítě Datový spoj (Data Link) organizovaný komunikační kanál Datové jednotky rámce (frames) indikátory začátku a konce signálu, režijní informace (identifikátor zdroje a cíle, řídící informace, informace o stavu spoje,

Více

SPINEL. Komunikační protokol. Obecný popis. Verze 1.0

SPINEL. Komunikační protokol. Obecný popis. Verze 1.0 SPINEL Komunikační protokol Obecný popis Verze 1.0 OBSAH Obsah... 2 OBECNÝ POPIS PROTOKOLU SPINEL... 3 Obecný formát rámce pro ASCII kódování... 3 Obecný formát dat pro binární kódování... 3 Definované

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Řízení toku v přístupových bodech

Řízení toku v přístupových bodech Řízení toku v přístupových bodech Lukáš Turek 13.6.2009 8an@praha12.net O čem to bude Co způsobuje velkou latenci na Wi-Fi? Proč na Wi-Fi nefunguje běžný traffic shaping? Je možné traffic shaping vyřešit

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz ISO_OSI 2 Obsah 1. bloku Vrstvový model Virtuální/fyzická komunikace Režie přenosu Způsob přenosu

Více

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Projekt IEEE 802, normy ISO 8802

Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu

Více

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází.

4. Co je to modulace, základní typy modulací, co je to vícestavová fázová modulace, použití. Znázorněte modulaci, která využívá 4 amplitud a 4 fází. Písemná práce z Úvodu do počítačových sítí 1. Je dán kanál bez šumu s šířkou pásma 10kHz. Pro přenos číslicového signálu lze použít 8 napěťových úrovní. a. Jaká je maximální baudová rychlost? b. Jaká je

Více

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík

Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík PK IT a ICT, SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz LL vrstva (linky) 2 Obsah 2. bloku Význam LL, SLIP, PPP, HDLC, Ethernet.

Více

Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina jiri.kubina@osu.cz Ver. 1.0 leden 2006

Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina jiri.kubina@osu.cz Ver. 1.0 leden 2006 Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina Ver. 1.0 leden 2006 Obsah 1.ARP - zjednoduseny popis metody prekladu IP na MAC 2.Strucny prehled IP protokolu 3.Hlavicka TCP 4.Navazani spojeni - TCP 5.Datova

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Testování a analýza napájení po Ethernetu. Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D.

PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Testování a analýza napájení po Ethernetu. Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ Testování a analýza napájení po Ethernetu Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. AUTOR Pavel Bezpalec NÁZEV DÍLA Testování a analýza napájení po Ethernetu ZPRACOVALO

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2

IPZ laboratoře. Analýza komunikace na sběrnici USB L305. Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan. Cvičení 2 IPZ laboratoře Analýza komunikace na sběrnici USB L305 Cvičení 2 2008 Cvičící: Straka Martin, Šimek Václav, Kaštil Jan Obsah cvičení Fyzická struktura sběrnice USB Rozhraní, konektory, topologie, základní

Více

HiPath HG 1500 Multimediální komunikace ve společnostech střední velikosti

HiPath HG 1500 Multimediální komunikace ve společnostech střední velikosti HiPath HG 1500 Multimediální komunikace ve společnostech střední velikosti HiPath HG 1500 je ekonomicky výhodné řešení komunikace pro společnosti se středním objemem datového provozu. HiPath HG 1500 mění

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy

TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_09 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Technologie počítačových sítí 2. přednáška

Technologie počítačových sítí 2. přednáška Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Bezpečnost sí, na bázi IP

Bezpečnost sí, na bázi IP Bezpečnost sí, na bázi IP Intranet Vnitřní síť od Internetu izolována pomocí: filtrace, proxy a gateway, skrytých sí,, wrapperu, firewallu, za vyuţi, tunelu. Filtrace Filtrace Filtrace umožňuje oddělit

Více

Software pro vzdálenou laboratoř

Software pro vzdálenou laboratoř Software pro vzdálenou laboratoř Autor: Vladimír Hamada, Petr Sadovský Typ: Software Rok: 2012 Samostatnou část vzdálených laboratoří tvoří programové vybavené, které je oživuje HW část vzdáleného experimentu

Více

Modemy a síťové karty

Modemy a síťové karty Modemy a síťové karty Modem (modulator/demodulator) je zařízení, které konvertuje digitální data (používané v PC) na analogové signály, vhodné pro přenos po telefonních linkách. Na druhé straně spojení

Více

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy.

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy. Vlastnosti IPv6 (I) Minulé díly seriálu IPv6 vysvětlily proč se IPv4 blíží ke svému konci aže jeho nástupcem je nový Internetový Protokol verze 6 (IPv6). Tématem dnešního dílu jsou vlastnosti IPv6 protokolu.

Více

REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI

REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI Autoři referenčního modelu ISO/IOSI dospěli k závěru, že hierarchických vrstev, které zajistí fungování sítě, by mělo být sedm. Rozdělili je přitom do dvou velkých bloků po třech

Více

Řízení IO přenosů DMA řadičem

Řízení IO přenosů DMA řadičem Řízení IO přenosů DMA řadičem Doplňující text pro POT K. D. 2001 DMA řadič Při přímém řízení IO operací procesorem i při použití přerušovacího systému je rychlost přenosu dat mezi IO řadičem a pamětí limitována

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

Technologie počítačových komunikací

Technologie počítačových komunikací Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 9 Technologie počítačových komunikací Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz

Více

Kódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň

Kódování signálu. Problémy při návrhu linkové úrovně. Úvod do počítačových sítí. Linková úroveň Kódování signálu Obecné schema Kódování NRZ (bez návratu k nule) NRZ L NRZ S, NRZ - M Kódování RZ (s návratem k nule) Kódování dvojí fází Manchester (přímý, nepřímý) Diferenciální Manchester 25.10.2006

Více

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 počítačových sítí Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 Základní pojmy z počítačových sítí Základní pojmy Protokol popisuje

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Seriové ATA, principy, vlastnosti

Seriové ATA, principy, vlastnosti Seriové ATA, principy, vlastnosti Snahy o zvyšování rychlosti v komunikaci s periferními zařízeními jsou velmi problematicky naplnitelné jedním z omezujících faktorů je fyzická konstrukce rozhraní a kabelů.

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů

DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů DUM 16 téma: Protokoly vyšších řádů ze sady: 3 tematický okruh sady: III. Ostatní služby internetu ze šablony: 8 - Internet určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika - Elektronické

Více

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování

metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných

Více

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika

Ústav automobilního a dopravního inženýrství. Datové sběrnice CAN. Brno, Česká republika Ústav automobilního a dopravního inženýrství Datové sběrnice CAN Brno, Česká republika Obsah Úvod Sběrnice CAN Historie sběrnice CAN Výhody Sběrnice CAN Přenos dat ve vozidle s automatickou převodovkou

Více

Knihovna EpsnetLib TXV 003 73.01 první vydání září 2012 změny vyhrazeny

Knihovna EpsnetLib TXV 003 73.01 první vydání září 2012 změny vyhrazeny Knihovna EpsnetLib TXV 003 73.01 první vydání září 2012 změny vyhrazeny 1 TXV 003 73.01 Historie změn Datum Vydání Popis změn Září 2012 1 První vydání, popis odpovídá EpsnetLib_v11 OBSAH 1 Úvod...3 2 Datové

Více

EU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013

EU-OPVK:VY_32_INOVACE_FIL9 Vojtěch Filip, 2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Komunikační protokoly v počítačových sítích Číslo materiálu

Více

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA Verze 2.3 2007 OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. HLAVNÍ OKNO... 6 3. MENU... 7 3.1 Soubor... 7 3.2 Měření...11 3.3 Zařízení...16 3.4 Graf...17 3.5 Pohled...17 1. ÚVOD

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows

Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows VŠB TU Ostrava Směrované a přepínané sítě Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows Teoretické možnosti aplikace mechanismů zabezpečení kvality služby (QoS) v nových verzích MS Windows

Více

Nasazení webových služeb do enterprise prostředí. Petr Steckovič

Nasazení webových služeb do enterprise prostředí. Petr Steckovič Nasazení webových služeb do enterprise prostředí Petr Steckovič 1 Webové služby Stabilní standard pro integraci systémů Platformě nezávislé Jednoduché kvalitní implementace napříč programovacími jazyky

Více

Vnější směrovací protokoly

Vnější směrovací protokoly Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

Elektronická komunikace

Elektronická komunikace Úvod Internet jsou vlastně propojené počítače, jeho využití k přenosu zpráv se tedy okamžitě nabízí. E-mail vznikl dávno před webem, zasílání zpráv bylo možné téměř od počátku existence počítačových sítí.

Více

Rozhraní SCSI. Rozhraní SCSI. Architektura SCSI

Rozhraní SCSI. Rozhraní SCSI. Architektura SCSI 1 Architektura SCSI 2 ParalelnírozhraníSCSI Sběrnice typu multimaster. Max. 8 resp. 16 zařízení. Různé elektrické provedení SE (Single Ended) HVD (High Voltage Differential) LVD (Low Voltage Differential)

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Modemy rozhraní RS-485/422 na optický kabel ELO E243, ELO E244, ELO E245. Uživatelský manuál

Modemy rozhraní RS-485/422 na optický kabel ELO E243, ELO E244, ELO E245. Uživatelský manuál Modemy rozhraní RS-485/422 na optický kabel ELO E243, ELO E244, ELO E245 Uživatelský manuál 1.0 Úvod... 3 2.0 Principy činnosti... 3 3.0 Instalace... 3 3.1 Připojení rozhraní RS-422... 3 3.2 Připojení

Více

Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)

Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů

Více

Rozdělení (typy) sítí

Rozdělení (typy) sítí 10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Systémy dopravních informací a řídicí systémy (TICS) Datová rozhraní

Více

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.

Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP. Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení

Více

Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování

Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Seminární práce pro předmět Technologie sítí WAN (CCNA4) Síťové modely, základy IP adresování Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz datum:27. 2. 2008 Obsah TCP/IP a OSI síťové modely...3

Více

Telekomunikační sítě LAN sítě

Telekomunikační sítě LAN sítě Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě LAN sítě Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120214_kapitola3

Více

1. Základy teorie přenosu informací

1. Základy teorie přenosu informací 1. Základy teorie přenosu informací Úvodem citát o pojmu informace Informace je název pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním. N.

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy: POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout

Více

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:

Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod

Více

Služba Carrier IP VPN

Služba Carrier IP VPN PŘÍLOHA 1b Služba Carrier IP VPN SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Obecná definice části služby Carrier

Více

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY

SEKVENČNÍ LOGICKÉ OBVODY Sekvenční logický obvod je elektronický obvod složený z logických členů. Sekvenční obvod se skládá ze dvou částí kombinační a paměťové. Abychom mohli určit hodnotu výstupní proměnné, je potřeba u sekvenčních

Více

Procesy a vlákna (Processes and Threads)

Procesy a vlákna (Processes and Threads) ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating

Více

Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ

Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ 10. 5. 2011 Tým: Simplesoft Členové: Zdeněk Malík Jan Rada Ladislav Račák Václav Král Marta Pechová malikz@students.zcu.cz jrada1@students.zcu.cz

Více