4. Region ( )

Transkript

1 4. Region ( ) 4.1 Založení opavského týdeníku Region Ve čtvrtek 13. června 1991 vyšlo v okrese Opava nulté číslo okresního týdeníku s názvem Region 342. Jednalo se o zcela nové okresní noviny bez předchozí tradice, bez předplatitelů, které vznikaly v improvizovaných podmínkách. 343 Vznik konkurenčního prostředí pro dosud jediný okresní týdeník na trhu - Naše Opavsko - do značné míry urychlila revolta jeho čtyř bývalých redaktorů vůči zástupci vydavatele - přednostovi okresního úřadu RNDr. Josefu Bajgarovi (viz. kapitola 3.2 Od týdeníku rady ONV k týdeníku okresu Opava a zpět). Společně s Jiřím Matelou, Janem Horákem a Jiřím Juřenou, ale především s pomocí dlouholetého kamaráda z rodných Ludgeřovic Aleše Bartuska 344 souputníka z disentu Marka Stoniše 345 získal Ivo Mludek pro myšlenku nového nezávislého týdeníku pro Opavu a okolí několik svých dalších známých. 346 Když jsme se v červnu 1991 k vydávání těchto vlastních novin odhodlali, určitě jsme netušili, co všechno nás čeká. Byly chvíle, kdy jsme v úspěch tohoto projektu přestávali věřit. Čtenáři to však na svých novinách nesměli nikdy poznat, přiznal Ivo Mludek 347 a další zakládající společník jej doplnil: Byli jsme naivní kluci, kteří si vymysleli, že budou dělat noviny a měnit svět k lepšímu. Neměli jsme žádné politické zájmy. Chtěli jsme podporovat dobré lidi. 348 Na titulní straně nového týdeníku (čtyři strany evropského formátu A3) bylo vlevo nahoře umístěné logo REGION vytvořené z písma připomínajícího švabach 349. Napravo od loga v prostoru ucha se nacházela jednoduchá perokresbová mapka spádového regionu s 342 Název vymyslel některý z dvojice Ivo Mludek a Jiří Juřena v době přípravy literární přílohy týdeníku Naše Opavsko. Ta se nakonec jmenovala Stužkonoska modrá, ale název Region už nezapadl. Také proto, že neomezoval a bylo možné k němu připojit různé přívlastky. Viz rozhovor s pamětníkem Ivo Mludkem. Opava Viz Mludek, I.: Za pět let trvání Regionu jsme přinesli čtenářům více než 16 tisíc různých článků. Region, roč. 5, 1996, č.27, s Ing. Aleš Bartusek (roč. 1965) pochází z Ludgeřovic. Absolvoval střední školu v Opavě a následně VŠB v Ostravě (1989). Před listopadem 1989 vydával spolu s Ivo Mludkem a Jaromírem Piskořem v Opavě magazín Protější chodník a aktivně se účastnil činnosti v československo-polské Solidaritě. V roce 1990 byl redaktorem týdeníku Kurýr (Brno). Pracoval jako lektor českého jazyka na Opolské univerzitě ( ). Zakládající společník vydavatelství Region, od února 1992 pracovně aktivní v projektu na různých pozicích, hlavně jako editor a vedoucí inzertního oddělení. V současnosti vykonává polsko-české poradenství a překlady. 345 Marek Stoniš (roč. 1964), ostravský rodák, zkušený novinář (Kurýr, Moravskoslezský den, Region, Český deník, Lidové noviny, MF DNES, TV Nova, Strategie), šéfredaktor konzervativního společenského magazínu 51 PRO, spoluautor knihy Klaus a ti druzí (s Petrem Havlíkem), břitký komentátor současné české politické scény, kritik všeho levicového a jeden ze zakladatelů České společnosti Ronalda Reagana. Od roku 2008 ve vedení redakce časopisu Reflex. 346 S některými z nich vyvíjel vydavatelskou činnost v disentu, například s Jiřím Fiedorem nebo Jaromírem Piskořem. Viz rozhovor s pamětníkem Alešem Bartuskem. Opava Viz Mludek, I.: Za pět let trvání Regionu jsme přinesli čtenářům více než 16 tisíc různých článků. Region, roč. 5, 1996, č. 27, s Viz rozhovor s pamětníkem Alešem Bartuskem. Opava Autorem loga byl známý krnovský výtvarník Pavel Charousek. a 124

2 vyznačenými čtyřmi městy Opavou, Krnovem, Hlučínem a Vítkovem. Pod logem bylo uvedeno, že se jedná o nezávislý týdeník občanů opavského Slezska. V tiráži dole na zadní straně chyběl údaj o vydavateli; jako šéfredaktor byl uveden opavským čtenářům neznámý Marek Stoniš, jako jeho zástupci Ivo Mludek a Jiří Matela. Černobílé noviny byly vytištěny v tiskárně Optys print, číslo bylo distribuováno zdarma. Nulté číslo Regionu se věnovalo především důvodům svého vzniku. Titulní strana byla složena z otvíráku Vážení čtenáři, který signoval šéfredaktor Stoniš, dále obsahovala úvodník Ivo Mludka Startujeme nanovo a bizarní fotografii odkazující na nedávné události v redakci Našeho Opavska, na které žena v šátku držela transparent s nápisem: Matelu, Mludka, Juřenu a Horáka smést do Opavice. Na podvalu titulní strany se objevila anketa známých osobností, které se vyjadřovaly ke vzniku nového týdeníku, a fejeton signatáře Charty 77 Karla Biňovce 350. Nový šéfredaktor čtenářům předložil zásadní prohlášení o nestrannosti a nezávislosti nového týdeníku: ( )Nevznikli jsme apriori jako opoziční týdeník. ( ) Jsme skutečně nezávislí na jakékoliv politické straně, hnutí či ideologii, a jestliže se přesto bude čtenáři zdát, že někomu straníme, pak jedině zdravému rozumu. ( ) Budeme se snažit, aby čtenář ze Slezska věděl, jaký konkrétní dopad budou pro něj mít výsledky tzv. velké politiky a naopak lidé v centru musí vědět, co se děje v regionech. A kdo jiný jim může tyto informace zprostředkovat, než skutečně nezávislý tisk.( ) 351 Zástupce šéfredaktora Ivo Mludek se vyjádřil k důvodům vzniku nového týdeníku v návaznosti na nedávné události v redakci Našeho Opavska: ( ) V nastalém zákonitém porevolučním zmatku však málokoho překvapí, že leckde se na to jde jinak: demokracii ještě přece nemáme, je proto potřeba si sdělovací prostředky podržet a vhodně je usměrňovat k obrazu svému; až demokracii vybudujeme, pak nechť si je tisk nezávislý. Že každý úřad chválí především jeho práce, jako by najednou ani nebylo tak důležité, však on se vždycky někdo najde, kdo to masám za jejich vlastní peníze patřičně vysvětlí.( ) 352 Na druhé straně nultého vydání Regionu se čtenářům představil redakční kolektiv. Jeho složení odpovídalo organizační struktuře, kterou redaktoři pochytili v redakci Našeho Opavska. Čtyři bývalé redaktory Našeho Opavska a též zakládající společníky vydavatelství Region Jiřího Matelu, Ivo Mludka, Jiřího Juřenu a Jana Horáka doplnila PhDr. Bronislava Hillová, která strávila část života v emigraci, externista a fotograf Radek Fáborský (roč. 1970) se zkušenostmi ze Slezského republikána a redakční sekretářka Pavlína Křenková, která 350 Rozhlasový reportér Karel Biňovec z Ostravy, jemuž režim neumožnil vykonávat své povolání, měl být jedním ze spolupracovníků redakce. 30. června 1991 však nečekaně zemřel. 351 Stoniš, M.: Vážení čtenáři. Region, roč. I, 1991, č. 0, s Mludek, I.: Startujeme nanovo. Region, roč. I, 1991, č. 0, s

3 přešla z finančního referátu okresního úřadu. Třetí stranu zaplnily graficky velmi strohé inzeráty a anotace obsahu příštích čísel, na zadní straně se objevila společenská hra ve stylu člověče, nezlob se s názvem Bitva o úřad. Nulté číslo bylo distribuováno na obecní úřady i firmám s výzvou, aby si adresáti nový nezávislý týdeník předplatili 353. Redaktoři přitom sázeli také na skutečnost, že nový týdeník začali vydávat o den dříve, než vycházelo konkurenční Naše Opavsko, tedy ve čtvrtek. První číslo Regionu vyšlo o čtrnáct dní později ve čtvrtek 27. června 1991 na 16 stranách za cenu 2,90 Kč v nákladu pěti tisíc výtisků. O devadesát haléřů vyšší cenu, než za jakou se prodávalo Naše Opavsko, zdůvodnila redakce potřebou krýt náklady na chod novin, které na rozdíl od konkurence nejsou dotovány z peněz daňových poplatníků. V tiráži byl jako vydavatel uveden podnikatel Radim Masný, který do projektu vložil vlastní finanční prostředky. Radim Masný zaplatil první vydání Regionu měl asi nějaký zájem jít proti Bajgarovi, proti okresnímu úřadu. Ivo Mludek to akceptoval, takže Masný se stal společníkem a v jeho prostorách na Pekařské ulici v Opavě byla situována první redakce Regionu. 354 Od druhého čísla ( ) v tiráži figurovala vydavatelská společnost Region spol. s r.o.; noviny již byly tištěny v ostravské tiskárně TIP, sazbu zajišťovala ostravská společnost TRIAS set. Vznik společnosti Region byl nesmírně živelný. Společníky se stalo dvanáct fyzických osob 355, které měly k dispozici 20 tisíc Kč, což byl minimální vklad. Mnozí přitom s novinami neměli nic společného, což se v budoucnu stalo zdrojem jistých problémů. 356 Společnost řídil i navenek zastupoval ředitel Ing. Stanislav Bernard, který byl i nadále zaměstnancem Okresního úřadu v Opavě, kde pracoval jako vedoucí referátu místního hospodářství a obchodu. Nebyl jsem žádný novinář, řídil jsem společnost. Bylo to dobré, hodně entuziastické. Bylo mezi námi pár novinářů, kteří chtěli dobré noviny, jiným šlo jenom o prachy. 357 Vydavatelská společnost Region byla obchodním soudem zaregistrována 28. června Vznikla s cílem vydávat okresní týdeník, který by byl protiváhou státním novinám týdeníku Naše Opavsko, jehož vydavatelem byl ONV Opava. 358 Její zakladatelé využili 353 Ne všichni čtenáři reagovali na příchod Regionu pozitivně. Například starosta Rohova Vilibald Vehovský vrátil výtisk nultého čísla Regionu redakci zpět s průvodním dopisem, ve kterém napsal, že nehodlá odebírat týdeník podobného slaboduchého obsahu se skutečně nezávislým obsahem ani zdarma. Viz Region, roč. I, 1991, č. 1, s Viz rozhovor s pamětníkem Zdenkem Jeníkem. Opava Společníky Region s.r.o. byli: Jan Horák, Marek Stoniš, Petr Hlista, Ing. Pavel Orlík, Aleš Bartusek, Ivo Mludek, Jiří Matela, Jiří Juřena, Jaromír Piskoř, Ing. Stanislav Bernard, Radim Masný a Jiří Fiedor. 356 Viz rozhovor s pamětníkem Zdenkem Jeníkem. Opava Viz Menschik, T.: Proti europivu. Týden.cz 2007 [cit. 26. května 2010]. < 358 Viz Zpráva nezávislého auditora o auditu účetní závěrky za rok Sbírka listin, Region, spol. s r. o

4 know-how krnovského periodika s názvem Krnovské noviny 359, jež vydávali Mludkův spolužák ze střední ekonomické školy Zdenek Jeník 360 a Petr Strnadel 361. Ivo Mludek spolu s dalšími kolegy ještě coby redaktor Našeho Opavska pracoval na nové podobě týdeníku a do Krnova jezdil pro inspiraci. Krnovské noviny totiž během jednoho roku prošly vývojem od periodika vydávaného Městským úřadem v Krnově až k privátnímu listu. Zpočátku vydávání Krnovských novin financovala krnovská radnice, jejíž vedení Jeník se Strnadelem tvrdě kritizovali. Střet zájmů vyústil v drobné technické překážky ze strany představitelů radnice, takže se oba novináři rozhodli ještě v roce 1990 list privatizovat. 362 Na rozjezdu týdeníku Region se podílel také poslanec Federálního shromáždění ČSFR zvolený za Občanské fórum a jeden ze zakládajících společníků Jaromír Piskoř, který se po rozpadu Občanského fóra stal členem Místního sdružení ODS v Opavě. Právě toto sdružení podpořilo Region při rozjezdu finanční půjčkou. Bývalý opavský zastupitel Petr Dybowicz uvedl, že se někdy v polovině roku 1991 coby představitel Strany zelených účastnil schůzky s Ivo Mludkem, na které Jaromír Šimánek z ODS předal Mludkovi 40 tisíc Kčs 363. Existovali jsme asi měsíc a stále neměli auto. A náhle se objevila možnost koupit starý žigulík za 40 tisíc, přičemž jsme byli schopni vyřídit si půjčku až do tří dnů, kdy už by ho měl jiný kupec. Tak jsem zašel za Jardou Šimánkem do kanceláře ODS, v níž jsem spolu s ním ještě před několika týdny sedával jako mluvčí Občanského fóra, a poprosil ho jako kamaráda, zda by mi ty peníze nepůjčil ze stranické pokladny. Do pěti dnů, až jsme dostali úvěr, jsem mu je vrátil, prozradil 359 Začaly vycházet 6. dubna 1990 jako čtrnáctideník pro Krnov a spádovou oblast. 360 Zdenek Jeník (roč. 1964) absolvent Střední ekonomické školy v Opavě (1982). Před listopadem 1989 spolupracoval se samizdatovými tiskovinami Protější chodník (Opava) a Severomoravská pasivita (Ostrava). V prosinci 1989 založil první noviny. Jmenovaly se Krnovský Kurýr a byl to zpravodaj krnovského Občanského fóra. Pár měsíců nato se svým souputníkem Petrem Strnadelem znovuobnovil vydávání Krnovských novin, které navazovaly na tradici lokálních novin třicátých let. V roce 1992 se z pozice ředitele vydavatelství Region podílel na spuštění ambiciózního projektu stejnojmenných týdeníků, které postupně začaly vycházet v deseti regionech severní Moravy a Slezska. V roce 2001 spolu s ostatními společníky prodal vydavatelství Region německému nakladatelství a vydavatelství Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft, které je postoupilo vydavatelství Vltava-Labe-Press. K žurnalistice se vrátil až v roce 2007, kdy začal spolu s P. Strnadelem vydávat týdeník REGION OPAVSKO. 361 Petr Strnadel (roč. 1966) - Krnovský rodák vystudoval SPŠ stavební v Opavě a pro své politické aktivity byl před rokem 1989 státní mocí považován za nepřítele socialistické společnosti. V roce 1989 se začal politicky a novinářsky angažovat v krnovském Občanském fóru, když spolu se Zdeňkem Jeníkem a Pavlem Přádkou začali na cyklostylu vydávat Krnovského Kurýra. V roce 1990 založil se Zdeňkem Jeníkem Krnovské noviny, které nejprve vycházely pod hlavičkou městského úřadu, ale po nějakém čase se osamostatnily. Na konci r Krnovské noviny zfúzovaly s projektem týdeníku Region, v jehož rámci zastával od roku 1992 šéfredaktora krnovské mutace, později editora, měl na starost inzerci a distribuci. Zůstal jedním z pěti společníků, kteří Region prodali německému vydavatelství Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft. V roce 2007 spolu se Zdeňkem Jeníkem rozjel opavský týdeník REGION OPAVSKO, ale po roce svůj 50% podíl prodal svému společníkovi a z projektu vystoupil. Od roku 2001 také podniká v oblasi ready made a spoluvlastní outdoorovou prodejnu Hororsport v Opavě. 362 Viz rozhovor s pamětníkem Petrem Strnadelem. Krnov Viz Bártek, D.: Dybowicz: Region financovala ODS? Opavský Kurýr, roč. II, 2000, č. 32, s

5 detaily půjčky Ivo Mludek 364. Místní sdružení ODS darovalo nově vzniklému týdeníku také tři nebo čtyři staré oprýskané psací stoly bez šuplíků z časů Občanského fóra, které se vyřazovaly z užívání, protože nová strana si kupovala také nový kancelářský nábytek. Ochotu, s jakou tenkrát vyšel prosbě Ivo Mludka vstříc, Jaromír Šimánek vysvětloval tak, že bylo v zájmu ODS, aby v okrese Opava vycházel pravicový týdeník, který bude názorově blízký ODS a pomůže této straně prosazovat pravicovou politiku. 365 Tyto kontakty zakladatelů Regionu s ODS byly konkurencí později kritizovány a zveličovány. Dělo se tak ale až ve druhé polovině 90. let, kdy levice získala v rámci nově utvořeného demokratického systému rovnoprávné postavení a politická orientace začala společnost znovu rozdělovat; pravicový postoj novin mohl být levicově smýšlejícími čtenáři považován za nepřijatelný a naopak. Region nebyl zatížen minulostí, a tak jeho redaktorům nemohl v čase jeho založení nikdo vmést do tváře předchozí posluhování komunistickému režimu, nebo zatajování faktů či upravování pravdy podle potřeb vydavatele. 366 *** Nejviditelnější a čtenářskou veřejností nejkontroverzněji 367 vnímanou osobou Regionu byl v prvním roce jeho existence čtyřiadvacetiletý šéfredaktor Marek Stoniš, který před svým příchodem pracoval od listopadu 1990 do května 1991 v redakci deníku Moravskoslezský den a ještě předtím se podílel na vydávání týdeníku Kurýr. K účasti na projektu jej přemluvil Ivo Mludek; v jeho opavském bytě poté Stoniš přespával. 368 Pod vedením Marka Stoniše Region 364 Viz rozhovor s pamětníkem Ivo Mludkem. Opava Viz rozhovor s pamětníkem Mgr. Jaromírem Šimánkem. Opava Na konci 90. let, kdy se z Regionu stala úspěšná firma vydávající stejnojmenný týdeník v deseti okresech na severní Moravě a ve Slezsku, pronikly na veřejnost informace, že vznik Regionu byl nejen v zájmu ODS, ale dokonce i polistopadové tajné služby, která chtěla na začátku 90. let zásadním způsobem ovlivnit veřejné mínění na severní Moravě a ve Slezsku. Přestože tyto informace přinesl jako první naprosto nevěrohodný bruntálský ultralevicový tisk Nové Bruntálsko (Viz Zámečník, F.: Je opravdu týdeník Region tak nezávislý jak se navenek tváří? Nové Bruntálsko, roč. III, 1999, č. 3, s. 4), zpráva byla některými médii šířena dál. Na text v Novém Bruntálsku upozornil v roce 2000 v týdeníku Opavský Kurýr Dalibor Bártek (Viz Bártek, D.: Masný: sprostě mě okradli mí společníci z Regionu! Opavský Kurýr, roč. II, 2000, č. 31, s. 1) a toho následoval Petr Cibulka, šéfredaktor Necenzurovaných novin a vydavatel seznamů 200 tisíc důstojníků a spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti (Viz Cibulka, P.: Tajné služby organizovaly polistopadové sdělovací prostředky. Necenzurované noviny, 2000, č. 24, s. 6-7). Všichni autoři se odvolávali na dokument označený jednacím číslem VV-86/09-90, který měl být vydán Úřadem Federálního ministerstva vnitra pro ochranu ústavy a demokracie ČSFR a podepsán ředitelem operativy plk. JUDr. Miroslavem Opravilem. Jeho pravost Region napadl soudním sporem č. 8C 92/98-79 v roce Rozsudek ze dne potvrdil, že dokument je falzifikát vyrobený zřejmě bývalými důstojníky Státní bezpečnosti, a zavázal Nové Bruntálsko k omluvě. 367 Mimo jiné i pro své názory na dění na Slezské univerzitě, které ventiloval v článcích Bouřlivý pátek na Slezské univerzitě Diskuse nebo bojiště? (Region, roč. I, 1991, č. 16, s. 3) nebo Hlas ze záhrobí (Region, roč. I, 1991, č. 25, s. 1-3). Ke kontroverznímu vnímání osoby šéfredaktora Regionu přispěly kritické texty, které ve čtenářské rubrice otisklo konkurenční Naše Opavsko. Viz Scholz, P.: Otevřený dopis redakci Regionu. Naše Opavsko, roč. III, 1992, č. 3, s Viz rozhovor s pamětníkem Ivo Mludkem. Opava

6 už od svého prvního čísla nešetřil výpady proti konkurenčnímu Našemu Opavsku. Motivem byla snaha zostudit konkurenci a vyřadit ji tak z konkurenčního boje o čtenáře. V té době ještě stále Okresní úřad v Opavě neměl vyřešeny otázky s novým budoucím vydavatelem tohoto titulu, což Region používal velmi často jako jedno z témat svých útoků proti svému soupeři. Dalším, velmi oblíbeným tématem článků otištěných v Regionu, byly sílící politické nepokoje na půdě okresního úřadu. Region se vehementně zasazoval o odvolání přednosty Okresního úřadu v Opavě RNDr. Josefa Bajgara 369. Později začal počet politizujících příspěvků klesat a nový týdeník se začal zabývat událostmi, které byly pro Opavu a její okolí zásadní. Nutno přitom jeho redaktorům přičíst k dobru, že se už od zahájení vydávání titulu nebránili, na rozdíl od svých konkurentů v Našem Opavsku, tyto události komentovat. 370 Vydavatel týdeníku Naše Opavsko, přednosta RNDr. Jiří Bajgar oplácel Regionu stejnou zbraní, jakou vůči němu použila čtveřice redaktorů, když jej při svém odchodu z Našeho Opavska očernila z cenzury (viz. kapitola 3.2 Od týdeníku rady ONV k týdeníku okresu Opava a zpět). Upozornil na skutečnost, že na Naše Opavsko se obrací lidé s žádostí o učinění nápravy, protože byli odmítnuti v Regionu 371. Bajgara v jeho tvrzení podpořili i další. Naše Opavsko zveřejnilo například dopis šéfa Školského úřadu v Opavě Petra Scholze 372, který uvedl, že Region se tváří jako objektivní a seriózní list, ale skutečnost je jiná. ( ) Bohužel nejen já, ale už více lidí (včetně poslanců) se přesvědčilo, že zveřejnit své názory v tomto listu je skoro nemožné! ( ) 373. Také redaktoři Našeho Opavska byli vtaženi do hry plné zášti. Když v únoru 1992 redaktorka Našeho Opavska Ivana Šuláková informovala o valné hromadě organizace novinářů, vyslovila přání, aby veřejné hlasování vyřadilo z kandidátky ty uchazeče o místo ve správní radě, kteří jsou s etikou ve svém povolání na štíru. Přičemž jedním dechem dodala, že za příklady by nemusela chodit příliš daleko 374. V samotném Regionu se ohradila předsedkyně místních republikánů MUDr. Eva Dratvová, která se distancovala od opakovaně cenzurovaných prohlášení opavské organizace SPR- RSČ v Regionu otištěných a redaktorům Regionu doporučila, aby ze záhlaví svých novin 369 Viz Region, roč. I, 1991, č. 5, s Viz Šuláková, I.: Vývoj tisku v opavském Slezsku v období 1945 až po současnost. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Praha 1994, s Viz Augustin, I.: Udělil bych toleranční patent. Naše Opavsko, roč. II, 1991, č. 45, s Scholz dostal v Regionu možnost vyjádřit se až v únoru 1993, kdy Region na svých stránkách otevřel Listárnu. Listárna byla strana vymezená čtenářů m, aby se mohli podílet na tvorbě novin. Nenávistné a lživé útoky, špinění konkurence ani vyřizování osobních sporů či anonymy na stránky našich novin nepatří, upozornila v č. 8 z redakce své čtenáře. 373 Viz Scholz, P.: Otevřený dopis redakci Regionu. Naše Opavsko, roč. III, 1992, č. 3, s Viz Šuláková, I.: Novináři rokují. Naše Opavsko, roč. III, 1992, č. 7, s

7 ( ) 377 Region na rozdíl od konkurenčního týdeníku Naše Opavsko monitoroval jiná, vyškrtli nejen nezávislý, ale i občanů opavského Slezska, protože šéfredaktor i jeho zástupce ručí omezeně i za své vlastní slovo. 375 Konfrontační postoje vydržely redaktorům Regionu po celý rok Region ale chtěl být především od samého počátku jiný, chtěl se od své konkurence výrazně odlišovat. Do boje s čtenářským konzervativismem, na který konkurence spoléhala, se redaktoři Regionu vrhli s progresivnějším, útočnějším a kritičtějším projevem, ovšem častěji se také dopouštěli různých omylů. 376 Redaktor Jiří Juřena na vyfabulovaném příkladu čtenářům vysvětlil, proč považuje kritičtější postoj za správný: ( ) Kteréhosi dne bych byl předvolán za účelem napsání článku ředitelem kteréhosi podniku: V určenou hodinu bych nastoupil na kobereček jeho sekretariátu a po kontrole občanského, řidičského a jiných průkazů a překontrolování psacích potřeb a vizáže byl vpuštěn do ředitelovy pracovny. Tam by mi bodrý ředitel vyložil téma a nadiktoval obsah článku. Určitě by si neodpustil svůj zasvěcený komentář, samozřejmě opatrně odvážný. Kdybych byl hodný a mnoho nevyrušoval, možná bych za odměnu dostal kafe, sklenici minerálky a na památku vlaječku nebo odznak. A to by byla celá novinařina. Ředitelé by nám nadiktovali, my bychom psali a lidi by si četli, jak je všechno už zase v pořádku. Zdá se vám tato představa absurdní? Znám noviny, které k ní mají opravdu blízko. především politizující témata. Čtenáři byl považován za pravicové noviny 378 také z toho důvodu, jelikož propagoval myšlenky, o jejichž naplňování se snažily pravicově orientované politické strany. Dva roky po listopadové změně v r si mnozí nedokázali představit, že levicové strany mohou být nedílnou součástí nově se rodícího demokratického systému, protože stejně jako pravicové strany respektují mimo jiné soukromé vlastnictví a svobodné podnikání. Co bylo levicové, to mnohým zavánělo bývalým nesvobodným režimem. Některé texty a titulky v Regionu čtenáře před levicí doslova varovaly 379. Garantem společenských změn a ekonomické transformace byla v prvních letech na stránkách Regionu především pravice, potažmo ODS. Z článků otištěných v Regionu bylo i dva roky po listopadovém převratu v roce 1989 cítit nadšení autorů z proměny politické situace v zemi, opojení svobodou a demokratickými 375 Viz Dratvová, E.: K praktikám Regionu. Region, roč. I, 1991, č. 13, s Viz Šuláková, I.: Vývoj tisku v opavském Slezsku v období 1945 až po současnost. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Praha 1994, s Viz Juřena, J.: Názor. Region, roč. I, 1991, č. 5, s O tehdejších sympatiích a vazbách redaktorů Ivo Mludka a Jiřího Mately k ODS, potažmo k politické pravici více v kapitole 3.2 Od týdeníku rady ONV k týdeníku okresu Opava a zpět (červen 1990 červen 1992). 379 Viz například titulek Hrozba levicového puče (Region, roč. 1, 1992, č. 4, s. 13) 130

8 proměnami společnosti. Autoři textů mezi řádky apelovali na čtenáře, aby v zápase o rodící se demokracii podpořili pravici. Pravice, zejména ODS, zde měla velkou podporu, a to především v angažovaných článcích poslance a společníka Jaromíra Piskoře, který v Regionu publikoval texty výrazně stranící pravicové politice. 380 Optikou svého politického přesvědčení kádroval existující i nově vzniklé politické subjekty na celostátní i komunální politické scéně 381. V rozhovorech zprostředkovával čtenářům myšlenky a názory zejména pravicových politiků a předlistopadových odpůrců režimu, rozmlouval například s mluvčími Charty 77 Petruškou Šustrovou a Pavlem Devátým, s místopředsedou ODS MUDr. Miroslavem Mackem, poslancem za ODS Igorem Němcem, disidentem Pavlem Dostálem a dalšími. Stejný trend Region zachovával i v rozhovorech s komunálními politiky, které připravili další redaktoři například s předsedou Místního sdružení ODS Opava Mgr. Jaromírem Šimánkem nebo s MUDr. Evou Dratvovou, předsedkyní Místní organizace SPR-RSČ v Opavě. Také rubrika Politická hitparáda okresu měla čtenářům Regionu napovědět, že pravice disponuje skutečnými osobnostmi. Prostor dostali ale i další politici z jiných, nově založených demokratických politických stran; například starosta Kravař Mgr. Miroslav Tošer (ODA) nebo Lubomír Zaorálek z Ostravy (OH). Příliš mnoho sluchu v Regionu nedostávali ani osmašedesátníci, z KSČ po roce 1968 vyloučené osobnosti, jako například poslankyně Milada Vorlová. Vorlová spolu s kolegyní z poslanecké sněmovny Věrou Čulíkovou (OH) hlasovaly v otázce ostře sledovaného lustračního zákona prosazovaného konzervativními stranami v čele s ODS spolu s KSČM proti a vysloužily si tak kritickou reakci a nesmiřitelný postoj představitelů MS ODS v tiskovém prohlášení s názvem Za jeden provaz (Region, roč. I, 1991, č. 14, s. 1). V inzerci se hned na začátku vydávání Regionu (č. 2) objevily plošné inzeráty podporující Občanskou demokratickou stranu. Region stál celou celou svou vahou na straně svobodného podnikání; například otiskl na pokračování šestidílný seriál ředitele Slezských mrazíren a společníka Regionu Petra Hlisty, který se vrátil z emigrace a na základě svých zkušeností z Austrálie vysvětloval čtenářům základní principy trhu ( Marketing podle Petra Hlisty ). Své pozice společníka však Petr Hlista nezneužíval. Dokonce v Regionu inzeroval. 382 Region se pokoušel článkem 380 Někteří bývalí společníci Regionu dokonce Piskořovo působení v Regionu považovali za klíčové pro přežití novin. Piskoř měl vydavatelství ideologicky řídit z pražského centra ODS. Nemám jediný důkaz, jen jsem to tak stále cítil. Zaměření do prava bylo zřejmé. Zřejmé bylo i to, že to někdo drží, někdo vlivný je v pozadí. Viz rozhovor s pamětníkem Jiřím Matelou. Opava Například v článcích Kupředu, levá! (Region, roč. I, 1991, č. 17, s. 3) nebo Levice a pravice okresu Opava (Region, roč. I, 1991, č. 11, s. 3) 382 Viz rozhovor s pamětníkem Petrem Strnadelem. Krnov

9 Žralok za milión (Region, roč. 1, 1992, č. 2, s. 1) o public relations pro první reprezentační prodejnu s názvem Lavina, kterou v Opavě otevřely Hlistou řízené Slezské mrazírny. Na seriál Petra Hlisty o marketingu navázal další s názvem Praktická škola marketingu, Region též informoval o aukcích, dražbách a kupónové privatizaci. Jako první okresní noviny přinesl Servis úřadu práce, kde uvedl počet nezaměstnaných v okrese Opava i nabídky volných pracovních míst. Stanislav Bernard čtenářům v článku Velká privatizace za dveřmi (Region, roč. I, 1991, č. 1, s. 2) radil, jak se stát akcionářem za Kčs. V protikladu ke všem pokrokům mladé demokracie Region neopomínal vytrvale připomínat komunistické neřády a zločince. Například v číslech 18 a 19 o nich vyšla příloha Biľak a ti druzí. Z Našeho Opavska převzal román na pokračování autobiografické vzpomínky politického vězně Vladimíra Liberdy Příběh orwellovských let. Šest pokračování vyšlo v Našem Opavsku, sedmé již v Regionu. Na páté straně Regionu vycházela pravidelná rubrika známé exilové herečky, opavské rodačky Lenky Kořínkové Australská dieta aneb Vaří Lenka Kořínková. Při šestnáctistránkovém vydání věnovala redakce první tři strany zpravodajství z okresu, které se co do obsahové skladby výrazně lišilo od zpravodajství konkurenčního Našeho Opavska a v následujících letech se rozdíly mezi oběma týdeníky ještě více prohlubovaly. Na čtvrté straně Region přinášel kulturní informace, dvě strany zabral román na pokračování, dvě strany televizní program na celý týden včetně programu polské televize a informační kulturní servis, na jedné straně se objevila publicistika rozhovor se zajímavou osobností politického života, celý jeden sloupec zabrala anketa (bez fotografií zpovídaných), na podvalu pak dopis čtenáře nebo redakční úvaha, své místo zde měla rubrika Univerzitní okénko. Až čtyři strany zabrala plošná inzerce velmi strohého a monotónního vzhledu. Teprve v závěru roku 1991 inzeráty od sebe více odlišily různé druhy rámečků a v jednoduchých programech vytvořené symboly. Řádková inzerce byla pro čtenáře zdarma. Velmi brzy se rozrostla na téměř celou stranu. Na poslední straně se objevoval sport. Ten však byl alespoň zpočátku jen na okraji zájmu nového týdeníku. Sportovní informace nezabraly víc jak polovinu strany, druhá polovina byla věnována například křížovce. Od čísla 14 se zprvu opomíjené sportovní zpravodajství rozšířilo na celou stranu. Sportovní texty začal ve spolupráci s externími dopisovateli a fotografem Vladimírem Žurkem 383 připravovat v průběhu roku 1991 rovněž 383 Vladimír Žurek (roč. 1948) Fotograf sportovních událostí na Opavsku, externí spolupracovník redakcí opavských týdeníků. V roce 1991 začal externě spolupracovat s Regionem, od r s Naším Opavskem. Své 132

10 externista penzista Vilibald Marek (*1922, ). Zaměřil se především na nejvýznamnější změny napříč sportovními odvětvími, které se v tělovýchovném hnutí na Opavsku odvíjely od změny ekonomických podmínek a od majetkového vypořádání. Velké tělovýchovné jednoty se rozpadaly, oddělovaly se od nich oddíly s větším diváckým zázemím, jako například fotbalový oddíl mužů působící doposud v rámci Tělovýchovné jednoty Ostroj Opava. Rozrůstaly se sokolské organizace, které usilovaly o vrácení původního majetku. Vznikaly nové sportovní oddíly. Fotbalové kluby okresu se vracely ke svým původním názvům. Sportovní oddíly se obecně potýkaly s ekonomickými problémy při naplňování svých rozpočtů. V srpnu 1991 začal týdeník Region posílat do ulic první kolportéry. Z jednoho prodaného výtisku nabízel 40 haléřů. Kolportáž byla pro rozjezd novin naprosto klíčovou záležitostí, protože kameloti s novinami mezi lidmi na ulici byli tou nejlepší reklamou. Vydavatelé však museli slevit ze své původní představy o kamelotech středoškolácích, protože zájem prodávat noviny na ulici měli jen školáci ZŠ. Prodávat noviny přicházely stále mladší a mladší děti, takže vydavatelé Regionu později stanovili minimální věkovou hranici pro kolportáž na deset let. 384 Svou prodejnost se Region snažil zvýšit také získáním kmene předplatitelů. Pro nové předplatitele vyhlásil soutěž o 25 cen v celkové hodnotě 10 tisíc Kčs, které se mohli zúčastnit všichni, kteří si týdeník Region předplatili do určitého data. Za touto soutěží následovaly v průběhu let další. Své inzerenty Region lákal přeshraniční spoluprací s polským týdeníkem Gazeta Opolska. Od čísla 17 se proměnila grafická podoba titulní a poslední strany 385. Region byl lámán na pět sloupců, z nichž oba krajní byly od prostředních tří sloupců vertikálně odděleny čtyřbodovou černou linkou. V obou krajních sloupcích byly zalomovány krátké zprávy, místo mezi oběma krajními sloupci seshora zabírala fotografie s popiskem, otvírací článek s titulkem a nad- nebo podtitulkem, na podvalu pak kurzívou sázený text rubriky Názor. Na sklonku roku 1991 se novinářsky v Regionu poprvé uvedli společník Aleš Bartusek - rozhovorem s konzulem Polské republiky v Ostravě Jerzy Kronholdem Nesklouznout do snímky poskytoval i dalším redakcím. V roce 2010 převzal od Českého olympijského výboru cenu za nejlepší sportovní fotografii v soutěži SPORT AMATÉR FOTO V témže roce zvítězil ve fotosoutěži deníku Sport Vteřiny vítězství se snímkem První v cíli. 384 Viz rozhovor s pamětníkem Petrem Strnadelem. Krnov Ani Regionu se nevyhnuly dětské nemoci. Dvacáté číslo Regionu z 6. listopadu 1991 má v záhlaví uvedeno chybné datum 6. října Toto číslo Regionu graficky vybočuje z řady po sobě jdoucích říjnových a listopadových vydání, když se opět vrací k původnímu layoutu titulní strany. 133

11 každodenní rutiny (Region, roč. I, 1991, č. 24, s. 7) - a student Tomáš Němeček 386 s článkem Volte svými volty (Region, roč. I, 1991, č. 24, s. 3). Právě Němeček patřil k prvním externě spolupracujícím autorům, jež v redakci Regionu prošli praktickou školou žurnalistiky. Zejména Ivo Mludek, ale později také Pavel Hrda se intenzivně věnovali svým novým kolegům a pak také zájemcům o externí spolupráci především z řad studentů Slezské univerzity, které zasvěcovali do tajů žurnalistiky, aby poté Region mohl využít jejich potenciálu. Vladimír Fekar, Dalibor Balšínek, Tomáš Němeček nebo Zuzana Beranová 387, ti všichni začínali v Regionu. Zájemce o dopisování jsem si stahoval k sobě, učil je psát a investoval do nich svůj čas, vzpomínal Ivo Mludek na donekonečna probíhající proces. Ve chvíli, kdy to uměli, dostali odněkud lepší nabídku a šli. Místo nich přišli další a začínalo se odznova. 388 Region vychoval během deseti let své existence spoustu známých novinářů 389. Prostředí, ve kterém se redaktoři pohybovali, zejména v Opavě, ale potom i v dalších redakcích, bylo velmi edukativní. Dalo se tam velmi rychle načerpat know-how. Ivo Mludek jako šéfeditor se začínajícím redaktorům nesmírně věnoval. Věděl, jak je má vést. Ale nejen to, konala se pravidelná grémia šéfredaktorů, u kterých byli další společníci pracující v Regionu. Mnozí z novinářů, kteří prošli školou Regionu, se v novinové branži dokázali vypracovat mezi nejúspěšnější. 390 Jestliže gró obsahu novin zpočátku tvořila především trojice Marek Stoniš, Ivo Mludek a Jiří Matela 391, brzy se na ně nabalili externí spolupracovníci - odborníci z různých oborů. První svůj příspěvek publikovali kondicionista Jaroslav Hnilica, který pak svými texty plnil pravidelnou rubriku s názvem Zdravý způsob života, nebo opavská historička A.P. o 386 Mgr. Tomáš Němeček (roč. 1973) rodák z Opavy. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a Právnickou fakultu UK v Praze. Ještě během studia pracoval jako redaktor v týdeníku Mladý svět. Od roku 1995 pracoval v týdeníku Respekt, kde se v lednu 2003 stal šéfredaktorem. V dubnu 2005 se stal šéfkomentátorem deníku Hospodářské noviny. V srpnu 2009 se stal vedoucím přílohy "Orientace" v Lidových novinách. V roce 2004 získal Cenu Ferdinanda Peroutky a je také držitelem ceny Citibank Excellence in Journalism Award za ekonomický článek roku Mgr. Zuzana Beranová (roč. 1971) se narodila v Opavě v roce Vystudovala zde gymnázium, dále pak Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze a Diplomatickou akademii Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Jako novinářka krátký čas působila v deníku Mladá fronta DNES. V červnu 2001 byla vyslána jako konzulka do africké Keni, kde působila pět let. V roce 2007 vydala knihu o Joy Adamsonové s názvem Setkání se smrtí. Obsáhlé dílo o 300 stranách textu a 50 stranách obrazových příloh bylo vydáno v nákladu výtisků a vyšlo také v anglickém překladu. 388 Viz rozhovor s pamětníkem Ivo Mludkem. Opava Mezi odchovanci Regionu byli v roce 2010 ředitel Lidových novin, šéfeditor MF DNES, zástupce šéfredaktora Reflexu, reportér Týdne či tisková mluvčí ministra. A spousta dalších - například investigativní reportéři z České televize i z TV NOVA. Když v roce 2009 probíhal v Ostravě velmi sledovaný soudní proces s policistou, bylo přítomno deset novinářů z různých médií, z nichž sedm začínalo svou kariéru v Regionu. Viz Konečný, R.: První číslo jsem šel kolportovat sám. Region Opavsko, roč. 4, 2010, č. 36, s Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Jan Horák a Jiří Juřena pokračovali v přípravě rozhlasových pořadů pro rozhlas po drátě Region. Ten vysílal dvě půlhodinové relace v pondělí a v pátek od 10 h dopoledne. 134

12 21. srpnu 1968 v Opavě. Kromě událostí z roku 1968 byla první, kdo na Opavsku psal o divokém odsunu sudetských Němců. Publikovala vzpomínky Hlučíňanů, ikdyž ti se v té době ještě báli otevřeně mluvit. V jednom případě jsem použila vzpomínky pána z Malých Hoštic. Redakci jsem upozornila, že si musí vyžádat jeho souhlas. Oni za ním byli, ale nějak jim prý špatně rozuměl, takže když pak byl v novinách jmenován, byl z toho průšvih. Tehdy jsme ještě jména nešifrovali, nedocházelo nám, že existuje nějaká ochrana osobních údajů, vzpomněla narátorka. 392 Kreslenými vtipy do Regionu přispíval opavský kreslíř František Lichovník (roč. 1957, viz. také subkapitola Opavský Kurýr v roce 2000), autorem velké části otištěných fotografií byl Aleš Havlický. V kulturní oblasti spolupracoval externista David Lička, který byl rovněž autorem několika podporou pravice zavánějících politických textů a příspěvků v rubrice Univerzitní okénko věnované dění okolo a na Slezské univerzitě. Spolupráce s externisty byla oboustranně přínosná. Protože na počátku 90. let málokdo vlastnil svůj osobní počítač nebo k němu měl byť jen přístup, externisté docházeli do redakce. V redakci byly dva nebo tři počítače s operačním programem DOS a textovým editorem T602. Šéfredaktor Ivo Mludek externisty naučil počítač používat, takže byli schopni si jej sami spustit a napsat v něm článek. Někteří měli do redakce volný přístup i v době, kdy tam nikdo nebyl. 393 K nejexponovanějším zdrojům redakce Regionu v roce 1991 patřili především komunální politici členové ODS, dále pak policie, starosta Brumovic Bruno Gasiorek, děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík a další. Od čísla osm začal do Regionu pravidelně přispívat v nově zřízené rubrice Právní poradna dřívější aktivista Občanského fóra a před rokem 1989 právní poradce nepovolených občanských iniciativ (například Hnutí za nenásilí) Mgr. Pavel Hrda 394. Hrda začal publikovat víceméně pravidelně, když kromě právní poradny psal také fejetony s jednotným názvem Jak se státi kapitalistou - č. 5, nezaměstnaným - č. 12, pitomcem - č. 14 nebo ateistou - č. 17. Jeho fejetony ale později i další články držely kurz nastolený redaktory Regionu, přesto vybočovaly z řady politizujících textů a svou lehkostí noviny oživily. 392 Viz rozhovor s pamětnicí A.P. Uherský Brod Viz tamtéž. 394 Mgr. Pavel Hrda (roč. 1962) vystudovaný právník začínal v Regionu v roce 1991 na pozici externího spolupracovníka redakce, v roce 1992 začal pracovat na plný úvazek. V lednu 1995 odešel do společnosti Remark, jež obdržela licenci na vysílání regionální televize TELEMARK. Vysílání mělo být zahájeno do jednoho roku od vydání licence, nakonec se televizi nepodařilo v určeném čase rozjet a licence propadla. V září 1996 se vrátil zpět do opavského Regionu, aby jej v l řídil z pozice šéfredaktora. V červenci 1998 však nečekaně přijal nabídku konkurenčního týdeníku Opavsko a ze dne na den z Regionu odešel. V týdeníku Opavsko působil jako šéfredaktor do června Od podzimu 1999 pracuje jako právník bruntálského městského úřadu. Během své novinářské kariéry měl vždy určité vazby na místní reprezentanty ODS, pro kterou připravoval v čase komunálních voleb předvolební materiály. 135

13 Počet stran stejně jako obsahové členění nebyly v průběhu prvního ročníku ustáleny. Šestnáctistránkové vydání (dva sešity po osmi stranách) se střídalo s deseti- nebo dvanáctistránkovým (dva sešity po šesti stranách), které převažovalo. Jiné bylo cílení Regionu na titulní straně. Otvíráky byly graficky zřetelnější a obsahově poutavější (a rozmanitější) než ty, se kterými přicházela konkurence. První ročník týdeníku Region přinesl řadu do té doby okresním tiskem víceméně opomíjených událostí, které barvitým zpracováním dokázaly zaujmout čtenářskou veřejnost. Region hledal viníka havárie vody nebo úniku mazutu, zabýval se neuzavřenou aférou RaJ, zřízením Slezské univerzity, hrozící nezaměstnaností na Vítkovsku nebo veřejným pobouřením v Hradci nad Moravicí, které vzniklo v reakci na záměr privátní společnosti nabízet diskrétní dámské služby v kulturní památce červeného zámku (Region, roč. I, 1991, č. 24, s. 1). Přinesl také čtenáři dychtivě sledovanou informaci o střelbě na citroen při Akci Semtex (Region, roč. I, 1991, č. 15, s. 1). Tvář Regionu na rozdíl od konkurenčního týdeníku ovlivnil prudký nárůst kriminality na Opavsku 395. Kriminální delikty, jejichž nápad se oproti minulým letům zvýšil o stovky procent, se staly významným problémem mladé demokracie a redaktoři Regionu neváhali na negativní jevy, jež s sebou svoboda přinesla, upozorňovat. Zvláště když zločinnost již nebyla policií před veřejností utajována, jak napsal Jiří Matela ve svém článku Kriminalista není Rambo (Region, roč. 1, 1992, č. 29, s. 1). Informace od policie sice vycházely v rámci rubriky Z policejního bloku, ale ty významnější dostaly formu samostatné zprávy s vlastním titulkem. Čtenáři okresních novin se tak poprvé mohli setkat s články uvozenými šokujícími titulky, jako například Psychopat kradl (č. 6, s. 1), Mrtvola pod kobercem (č. 10, s. 2), Vražda děvčátka (č. 13, s. 1), Vrah děvčátka usvědčen (č. 14, s. 2), Nožem do břicha (č. 14, s. 2) atp. V roce 1991 vyšel Region celkem sedmadvacetkrát, poslední, 26. číslo vyšlo 19. prosince Na rozdíl od mnoha jiných nových titulů, které nedostatečný vlastní kapitál nebo nedostatečná novinářská zkušenost vlastníků potopily záhy po spuštění projektu, se Region stal velmi úspěšnou obchodní firmou expandující daleko za hranice Opavska. Vydavatelům se hned v prvích týdnech existence podařilo zaplnit volný prostor, který v opavském okrese tvořili čtenáři nižší věkové kategorie, protože redakci samu o sobě tvořili lidé s věkovým průměrem málo přes dvacet let V roce 1990 bylo na Opavsku spácháno trestných činů. Viz. článek Jiřího Mately Trestná činnost: nárůst (Region, roč. I, 1991, č. 16, s. 1) 396 Viz Šuláková, I.: Vývoj tisku v opavském Slezsku v období 1945 až po současnost. Diplomová práce. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Praha 1994, s

14 *** Prakticky od začátku opavský týdeník Region využíval několikaměsíčních zkušeností vydavatelů Krnovských novin. Už ve druhém čísle se vydavatelé Regionu ke spolupráci s Krnovskými novinami otevřeně přihlásili. ( ) Nechceme se izolovat mimo své okresy, na spolupráci jsme se předem dohodli; máme zato, že čtenáře opavské může zajímat, co se událo v Krnově a naopak ( ). Spolupráci dokumentovali například na přetištění článku Petra Strnadela Černí kontra bílí (Region, roč. I, 1991, č. 2, s. 1) z Krnovských novin o rasistickém útoku v Krnově, kdy na byty občanů romské národnosti zaútočili skinheadi. Povzbuzeni zájmem čtenářů si redaktoři Regionu začali pohrávat s myšlenkou, že by se rozšířili i do Krnova, zvláště když zde noviny dělali jejich přátelé z disentu. 397 Ivo Mludek s Markem Stonišem a Zbyňkem Tvrzem byli z prvních čísel opavského Regionu ve velké euforii a tak začali jezdit do Krnova s nabídkami, že by se Region mohl prodávat i v Krnově. Na to jsme jim s Petrem Strnadelem říkali, že to je nesmysl, že to nelze, aby z Opavy chtěli udělat centrum, pod které bude spadat i Krnov. Říkali jsme jim - ten Krnov vám na to kašle a ten okres Bruntál vám na to kašle, ty noviny tady prostě neprodáte, vzpomínal narátor 398. Petr Strnadel ale připustil, že je to oba zajímalo. Už tehdy jsme byli dobří přátelé s Ivo Mludkem, znali jsme Aleše Bartuska, Jirku Juřenu, Pavla Hrdu, takže jsme přemýšleli, jak to propojit a s těmi kluky pracovat. Pravda je, že k tomu společnému podniku jsme neměli moc logických důvodů, protože jsme normálně prosperovali. Chtěli jsme ale dělat v novinách, které jsou větší, dát lidem víc zajímavého čtení. 399 Na druhé schůzce tiskař Zbyněk Tvrz vyslovil zásadní myšlenku, která oba krnovské novináře přesvědčila. Týkala se technického řešení, jak skloubit noviny pro Opavu s novinami pro Krnov. Tvrz navrhl, že zatímco obsah bude společný, titulní stranu by měly každé noviny jinou. A tak vznikl projekt mutovaných týdeníků Region. To byl nějaký říjen nebo listopad 1991, kdy jsme to začali dávat dohromady, vzpomněl narátor zásadní obrat v dalším vývoji Regionu. 400 Na konci roku 1991 se tedy začalo připravovat sloučení Krnovských novin s Regionem a současně rozšíření Regionu do Ostravy a Bruntálu. Situaci ale zkomplikovalo rozhodnutí Stanislava Bernarda odejít z pozice ředitele. Bernard privatizoval humpolecký pivovar a tak bylo nutné na jeho místo vyhlásit konkurz, ve kterém vyhrál Mludkův a Jeníkův spolužák ze střední školy Kamil Štalmach. Ten ale nakonec upřednostnil nabídku odjinud a 397 Viz rozhovor s pamětníkem Petrem Strnadelem. Krnov Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Viz rozhovor s pamětníkem Petrem Strnadelem. Krnov Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava

15 Bernard doporučil jiného účastníka konkurzu. Tím byl jednadvacetiletý podnikatel Kamil Kolek 401. Coby nový ředitel si Kamil Kolek svolal poradu a na ní předkládal své návrhy. Chtěl například tisknout noty jako přílohu Regionu nebo si půjčit dva miliony korun na reklamu na krabičkách sirek SOLO Lipník. My jsme mu oponovali, že to je pitomost, protože potřebujeme reklamu v našem regionu, a když už si půjčovat, tak hlavně na vybavení, ukotvení redakcí a tak dále. Kamil vymyslel možná ještě jednu takovou záležitost a my se pak sešli v hospodě a domluvili se, že ho vyhodíme. Fungoval asi tři týdny. 402 Po propuštění Kolka na přelomu listopadu a prosince se spoluautoři projektu rozhodli, že šéfredaktora Regionu v Krnově bude dělat Petr Strnadel a ředitelem se stane Zdeněk Jeník, který se podle vlastních slov stal z nadšeného začínajícího novináře nadšeným začínajícím ředitelem. Od té chvíle bylo už jen na mě, abych to, co jsme si dali s kolegy do vínku to je absolutní nezávislost realizoval v praxi. A to v době, kdy banky téměř nepůjčovaly peníze na menší než desetimilionové projekty, kdy poměr nákladů na provoz novin a výnosů z jejich prodeje byl 10:1, kdy monopolní distributor svojí aktivitou (nebo spíše pasivitou) rozhodoval o našem bytí či nebytí, kdy k nám dorazila módní vlna soudů s novináři. Je dobře, že i přes zpočátku zoufalou ekonomickou situaci jsme odolali lákadlům ekonomického zajištění jiným subjektem či přímo zahraničním vydavatelským domem a nedostali se tak do mlýnice politického nebo ekonomického nátlaku. 403 Dohodnuté kroky zpečetila valná hromada 7. prosince 1991, která definitivně schválila vstup Zdeňka Jeníka, Petra Strnadela, Zbyňka Tvrze a Vladimíra Měráka do společnosti Region. Rozhodlo se zde také o přijetí dalších tří redaktorů - Jana Krále, Václava Žily a Jiřího Hanuse, kteří měli rozjet ostravskou redakci Regionu, ale společníky se nestali. Otec Jaromíra Piskoře se poté jménem JZD Otice zaručil akciemi Agrobanky za první podnikatelský úvěr ve výši jednoho milionu Kč, který Region dostal od Investiční a poštovní banky. 404 Kromě úvěru 401 Kamil Kolek (roč. 1970), opavský podnikatel, rodák z Kravař ve Slezsku. Vystudoval učební obor s maturitou mechanik-seřizovač a pak nastoupil na kroměřížskou konzervatoř obor klavír - varhany. Ze studií odešel. Po neúspěšném začátku v Regionu se vrhl na podnikání. Nějakou dobu vlastnil krnovskou firmu Varhany. V roce 1994 zprivatizoval OD Breda s cílem navrátit lesk této unikátní památce. Na podporu svých aktivit vstoupil jako člen ODA do opavské politiky a krátce byl opavským zastupitelem, své impérium rozšířil o krnovský Prior. Později koupil také opavský pivovar Zlatovar a oba sousední objekty propojil Pasáží Davida Weinsteinna. V roce 2000 koupil v Ostravě OD Ostravica, kde jeho firma prováděla bez povolení stavební úpravy. Později se zaměřil na pronájem realit, v roce 2000 jeho rodinou vlastněná firma Gold Royal Crown koupila a opravila zámek ve Štáblovicích na Opavsku. Od dubna 1998 do září 1999 jeho společnost vydávala týdeník (Týdenní) Opavsko, od října 1999 do dubna 2001 týdeník Naše Opavsko. V dubnu 2001 podíly ve společnosti Naše Opavsko a.s. prodal vydavatelství Vltava-Labe-Press. 402 Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Viz Jeník, Z.: Boj o čtenáře nikdy nekončí. Region, roč. 1, 1992, č. 27, s Z peněz se nakoupilo počítačové vybavení redakcí. 138

16 od IPB disponovalo vydavatelství Region na konci roku 1991 také 200 tisíci korunami z hospodářského výsledku Krnovských novin za rok Peníze velice brzo došly a vedení Regionu požádalo o další úvěr, tentokrát provozní kontokorent Region po fúzi s Krnovskými novinami zrod novinového impéria (1992) Od nového roku 1992 začal týdeník Region vycházet nejen v pozměněné grafické úpravě, ale pravidelně na 16 stranách a s o poznání kvalitnějším obsahem za cenu 2,90 Kčs. V záhlaví prvního čísla novin, které vyšlo zdarma na čtyřech stranách v pátek 3. ledna 1992, se objevil ročník 1, což zohledňovalo skutečnost, že další tři mutace Regionu spatřily světlo světa vůbec poprvé. Změny, které ve společnosti Region spol. s r.o. proběhly na konci roku 1991, se v obchodním rejstříku objevily až ke dni , zato v tiráži novin už od čísla dvě, resp. tři. Nově vznikla dozorčí rada vydavatelství složená z poslance Jaromíra Piskoře a pozdějšího úspěšného podnikatele Ing. Vladimíra Schreiera. Týdeník REGION Opava, Hlučín, Vítkov (šéfredaktor Marek Stoniš, od čísla tři Ivo Mludek) a Krnovské noviny se staly základem projektu, v rámci kterého vyšel 6. ledna 1992 Region také v sousedních okresech: v Ostravě REGION extra 406 (šéfredaktor Jan Král), místo Krnovských novin vyšel na Krnovsku REGION Krnovské noviny (šéfredaktor Petr Strnadel) a ve zbytku bruntálského okresu REGION Bruntál, Rýmařov, Vrbno (šéfredaktor Vladimír Měrák) 407. V rámci konkurenčního boje se změnil termín vydávání. Původní čtvrtek nahradila středa, kameloti už prodávali Region v úterý v podvečer. Opavský Region tak získal před konkurencí dvoudenní náskok. Byl schopen zpracovat ještě události z dopoledne druhého dne v týdnu, kdy většinou zasedala městská zastupitelstva a rady a šlo tedy o důležité informace. Naše Opavsko o dva dny později už bylo z 50 % svého obsahu pro čtenáře neaktuální. V hlavičce listu se objevily názvy měst, která Region považoval za středobod dění v opavském Slezsku to byly Opava, Krnov, Hlučín a Vítkov. Vydavatelé svým čtenářům deklarovali, že Region bude především založen na kvalitním zpravodajství z pokud možno redakčně všech dosažitelných míst doplněný samozřejmě kvalitními reportážemi o problémech, které v současné době hýbou naší společností. Zpravodajství a reportáže budou doplňovat televizní 405 Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Vydávání Regionu extra skončilo během několika měsíců. Formě zpravodajského týdeníku po vzoru Respektu čtenáři nepřišli na chuť. Neosvědčila se také distribuce, kterou zajišťovala pouze PNS. Viz. rozhovor s pamětníkem Ivo Mludkem. Opava Prvního dubna 1992 vznikla také redakce v Šumperku. Šumperský a zábřežský REGION navázal na bývalý týdeník Moravský sever, jehož vydavatelem byl do března 1992 Okresní úřad v Šumperku. Třetího června 1992 začal vycházet týdeník Region na Novojičínsku s titulem REGION Noviny občanů novojičínského okresu. Celkový tištěný náklad všech mutací činil 40 tisíc kusů. 139

17 program na celý týden s rozhovory se známými herci, zpěváky a interprety, kteří se často objevují na vašich obrazovkách, informační servis s programem kin, divadel, výstav a kulturních a společenských akcí Každá regionální mutace bude obsahovat také výběr nejzajímavějších materiálů z ostatních Regionů. Tímto způsobem bychom chtěli dosáhnout lepší informovanosti čtenářů z několika přirozených regionů, kteří se toho o sobě ze stávajících regionálních periodik příliš nedozvěděli. Na poněkud odlišné koncepci bude založen ostravský Region extra, který bude na svých stránkách přinášet především obsáhlejší a podrobnější reportáže a komentáře, na které obvykle nezbývá místo ve zpravodajských denících. Zárukou kvality by měli být mladí redaktoři, pro které se zdál svou koncepcí příliš těsný deník Moravskoslezský den. 408 Základním spojovacím článkem všech Regionů byly společné strany program televize, kultura, strana s rozhovorem, anketou a fejetonem, a v neposlední řadě také strany s plošnou a soukromou inzercí, čímž byl rozšířen záběr pro inzerenty na oblast s milionem potenciálních čtenářů. Některé čtenáře však společné strany nezaujaly. 409 Poté, co se rozběhly i další okresní mutace a některé strany byly připravovány univerzálně pro všechny okresy, zájem čtenářů o noviny upadal. To byla daň za rozšíření, uvedl jeden z narátorů. 410 Do společného projektu týdeníků Region se na začátku roku 1992 více zapojil také operativou dosud nezatížený společník Aleš Bartusek, který žil v Polsku a noviny s ostatními společníky do té doby pouze konzultoval. Na počátku spolu s šéfredaktorem opavského Regionu Markem Stonišem dohlíželi na finální podobu všech čtyř týdeníků. Protože šéfredaktorům jednotlivých mutací vraceli články k přepracování a tyto své kroky museli z nějakého titulu obhájit, byla ustavena funkce editora jako nadřízeného šéfredaktorů a všech redaktorů. 411 Do této funkce byl od čísla tři povýšen dosavadní šéfredaktor opavského Regionu Marek Stoniš, jeho funkci převzal Ivo Mludek. Pár měsíců trvalo, než se kompetence vyplývající z nové pozice editora, kterou několik měsíců zastávali Stoniš s Bartuskem společně 412, jednoznačně vytříbily. Poté, co se v letních měsících roku 1992 Marek Stoniš rozhodl odejít do Prahy 413, jediným editorem zůstal Aleš Bartusek Viz Redakce: Vážení čtenáři! Region, roč. 1, 1992, č. 1, s Tematické strany a společné rubriky připravovali redaktoři jednotlivých redakcí a externí spolupracovníci. Publikovaly zde například později proslulé osobnosti - novinářka Jana Lorencová nebo televizní redaktor Bořek Slezáček, kteří externě spolupracovali s ostravskou redakcí Regionu extra. 410 Viz rozhovor s pamětníkem Janem Horákem. Opava Viz rozhovor s pamětníkem Alešem Bartuskem. Opava V tiráži byl zpočátku uveden jen Marek Stoniš. 413 Marek Stoniš se v červnu oženil se sestrou Zdenka Jeníka Radkou. Novomanželé se rozhodli odejít do Prahy. Protože po novinářích, kteří mají jakous takous zkušenost, byl v Praze hlad, tak šel do Českého deníku. Marek byl výborný kluk se zkušenostmi, ale je fakt, že jak začal chodit s mou sestrou Radkou, tak začal práci flákat. Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava

18 ODS. 419 Nové vedení Regionu totiž v roce 1992 více dbalo na vytvoření image nezávislého Kvalita nového týdeníku se vydání od vydání zvyšovala. Když Region požádal o rozhovor známého českého herce Petra Nárožného, ten nejprve odmítl. Druhý den však redakci k jejímu překvapení oslovil sám poté, co si noviny přečetl. Mě velice zaujaly ty vaše noviny, které jste mi tady včera nechal, připadá mi, že jsou velmi dobře dělané, zejména po grafické stránce. Navíc, jak jsem si všiml, jste téměř všichni mladí lidé a to je dobře. Noviny mají dělat mladí, odvážní a výkonní lidé. A navíc dobré regionální noviny je třeba podporovat, protože lidé je potřebují a v informovanosti občanů dokáží odvést kus práce, odpověděl řediteli Zdeňku Jeníkovi na otázku, proč vzal své původní rozhodnutí zpět. 415 Redakce zařadila do Regionu i další rubriky a témata, která přitahovala pozornost čtenářů, jež se s podobnou otevřeností médií dosud nesetkali 416. Svým úsilím získat co největší počet čtenářů Region potlačoval méně zajímavější témata, o kterých psalo konkurenční Naše Opavsko, byť mnohá pomáhala zvyšovat povědomí občanů o stavu věcí veřejných. Bylo to jakési zjevení na obloze, ten Region. Z těch novin bylo čišet sebevědomí, byly údernější, nebraly si tolik servítky jako konkurence Podobný pohled měla na Region i další z narátorek: Region mi připadal nový možná jenom tím, že nově vznikl. Z mého pohledu odhaloval pravdy, které do té doby zůstávaly skryty čtenářům. 418 Na podobu novin měla určitý vliv skutečnost, že většina společníků patřila k předlistopadovému disentu. Hned od začátku se redaktoři Regionu snažili o co největší objektivitu, ale především se snažili psát zajímavě o věcech, které čtenáře skutečně zajímaly. Od začátku dělali noviny tak, jak by měly z logiky věci vypadat. Psali otvíráky o politických nebo sociálních tématech, které byly důležité nebo zajímavé pro život, například když přišli na nějakou nepravost, nebo když se konala nějaká důležitá věc. Lidé byli hladoví po informacích, kterým mohli věřit a které byly zajímavé. Noviny nebyly prokomunistické, pár let po roce 1989 byl proti předlistopadovému režimu celý národ. Občas ještě mírně stranily tisku a poměrně se mu to dařilo. 420 Pro vydávání týdeníku nemělo žádné jiné ekonomické 414 Viz rozhovor s pamětníkem Alešem Bartuskem. Opava Viz Jeník, Z.: Rozhovory nedávám. Region, roč. 1, 1992, č. 6, s Region psal v článku Povídání o Indii (Region, roč. 1, 1992, č. 3, s. 13) o drogách, v článku Povídání v G-Klubu (Region, roč. 1, 1992, č. 9, s. 13) o klubu pro gaye nebo v článku Prostituce a kuplířství (Region, roč. 1, 1992, č. 34, s. 1) o prostituci a kuplířství. 417 Viz rozhovor s pamětnicí Zuzanou Urbánkovou. Opava Viz rozhovor s pamětnicí A.P. Uherský Brod Viz rozhovor s pamětníkem Petrem Strnadelem. Krnov Nestrannost rozhodně nebyla úplná, jen když bylo potřeba získat nějaké politické informace, nevadil nikdo. Vzpomínám na časté návštěvy Václava Klučky u nás či u něj, vše bylo ovšem šeptem, i vpravo i vlevo. Vůbec veškěré dění a řízení v Regionu bylo jen mezi Mludkem, Jeníkem, Bartuskem a Strnadlem, případně své vždy 141

19 nebo politické motivace. My vydavatelé jsme neměli v úmyslu něco ovlivňovat, v jednotlivých regionech jsme neměli žádné ekonomické nebo politické zájmy. Chtěli jsme společnost seznamovat s tím, co přináší nová doba a život ve svobodné společnosti, se kterým neměl nikdo žádnou zkušenost. Vsetín, Nový Jičín, Frýdek-Místek a ostatní si mohli psát, co chtěli. V Opavě Ivo Mludek dbal na nezávislost novin. Snažil se kritizovat nešvary a byť byl třeba volič ODS, tak toho Šimánka a jeho partu celkem dost tepal. O naší nezávislosti svědčí i skutečnost, že jakmile se v Jednotě objevily jakési machinace Radima Masného, který byl naším společníkem a kamarádem Ivo Mludka, tak jsme o tom napsali. Maximálně se v jednotlivých redakcích čas od času objevilo nějaké fandění, jako například v Šumperku, kde šéfredaktor Kašpar měl velice blízko k lidoveckému přednostovi OÚ panu Kopřivovi, pozdějšímu dlouholetému náměstkovi ministra obrany, uvedl tehdejší ředitel vydavatelství Zdeněk Jeník 421. Kritický přístup Regionu ke státním institucím a všem politickým či ekonomickým subjektům byl některým úředníkům, politikům nebo podnikatelům trnem v oku. Běžně se stávalo, že v Regionu vyšel neloajální článek a záhy na dveře sídla vydavatelství zaklepala kontrola z finančního úřadu. Začátkem 90. let se zdaňovaly příspěvky pro přispěvovatele publicistika třemi procenty, protože byla řazena mezi umělecká díla, a zpravodajství deseti procenty. Šéfredaktor musel mít u všech novinových článků externích přispěvovatelů vyznačenu výši honoráře a procento jeho zdanění. Právě na tyto záznamy se kontroly z finančního úřadu zaměřovaly. Velmi subjektivně určovaly, co je a co není zpravodajství. Nemohl jsem kontrolorky poslat ani do háje, když mi tvrdily, že komentář není publicistika. Rozdíl činil asi sedm korun, takže nám pak finanční úřad vyměřil doplatek dvaačtyřicet korun, uvedl narátor. 422 Svou snahu o politickou nezávislost deklarovalo vedení Regionu i jinak než jen publikováním kritických komentářů. Na příliš těsnou spojitost svého externího redaktora Davida Ličky s ODS reagovalo ukončením spolupráce 423. Podpora pravicové politiky ze strany vedení Regionu se tak v roce 1992 omezila jen na vstřícný postoj k tehdejším společníkům Regionu Jaromíru Piskořovi, Jiřímu Fiedorovi a René Hábovi, kteří v barvách věděl Pavel Hrda, ale věrně mlčel. Já jsem se ke své škodě nezajímal a makal. Viz rozhovor s pamětníkem Jiřím Matelou. Opava Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Viz rozhovor s Ivo Mludkem. Opava Viz Mludek, I.; Hrda, P.: Čí je Naše Opavsko? Region, roč. 1, 1992, č. 38, s

20 ODS a ODA kandidovali v červnu 1992 do parlamentu. V předvolební příloze Region Inzert - VOLBY 92 (č. 23) dostali inzerát zadarmo 424. S rozjezdem dalších mutací Regionu bylo po redaktorech opavské redakce vyžadováno, aby dál nepřispívali ke konfrontaci s konkurenčním Naším Opavskem, neboť často sklouzávali do osobní roviny. Přesto redaktoři Regionu učinili výjimku, když Naše Opavsko na svých stránkách otisklo texty polemizující s článkem Marka Stoniše Hlas ze záhrobí (Region, roč. I, 1991, č. 25, s.1). Dostalo se mi té cti, že reakcím na článek Regionu Hlas ze záhrobí, který se věnoval některým problémům Slezské univerzity, dal po celé tři týdny prostor týdeník okresního úřadu Naše Opavsko. Před časem jsem se zařekl (a nejen já), že v Regionu se vyhneme planým polemikám s tímto týdeníkem, které nejen nic neřeší, ale především nikoho nezajímají. Proč tedy odpovídám? ( ) V celém humbuku kolem článku Hlas ze záhrobí byl zcela opominut jeden základní fakt (a především by si jej mělo uvědomit Naše Opavsko), totiž že všechny útoky proti vedení FF SU byly vedeny na základě článku podepsaného neexistujícím člověkem (který se navíc paradoxně za svůj původní materiál omluvil!). Znovu se ptám: Kdo se skrývá za podpisem A. Jedlička? A jestliže to neví ani staronové vedení Našeho Opavska, rád se s ním spojím. Budeme spolu pátrat, ano?! 425 Také v následujících měsících a letech Region často publikoval informace ze zákulisí konkurenčních redakcí a vydavatelství. Primárně šlo o informovanost veřejnosti, ale také to někdy znamenalo využít příležitost, jak si na úkor konkurence polepšit u čtenářů. 426 Tomáš Němeček to udělal například v jednom z posledních čísel Regionu v roce 1992, když se v polovině volebního období snažil zhodnotit plnění slibů komunálních politiků a chtěl přitom porovnat skutečný stav věci se sliby a předsevzetími danými před volbami v roce Ty však marně hledal v archivních výtiscích konkurence. Stačilo nahlédnout do jediného dobového tisku Našeho Opavska a dovíte se že se nic nedovíte. Před obecními volbami je přitom regionální tisk králem: má zpovídat, konfrontovat, pranýřovat, usvědčovat, provokovat a pokud možno ulovit nějakého pořádného Macka. Tehdy se prostě zabulalo a situace je, jaká je 427 Zatímco redakce v Bruntále, Ostravě, Krnově, Novém Jičíně i Šumperku fungovaly od začátku jen v málo početných kolektivech, opavská redakce byla ještě v roce 1992 početnější. Kromě Mludka, Mately, externistů a a několika studentů v ní byli zaměstnáni také Jan Horák a Jiří Juřena, kteří připravovali materiály pro vysílání rozhlasu po drátě s názvem Rádio 424 Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Viz Stoniš, M.: (Před)poslední odpověď. Region, roč. 1, 1992, č. 5, s Viz rozhovor s pamětníkem Zdeňkem Jeníkem. Opava Viz Němeček, T.: Po poločasu. Region, roč. 1, 1992, č. 48, s