MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP

Transkript

1 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2009/2010 Obor 04 - Biologie MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP Vypracovala: Denisa Hudková Katolické gymnázium Třebíč SEPTIMA, 2009/2010 Konzultant: Ing. Hana Koutná Zadavatel: Ing. Miriam Dufková Katolické gymnázium Třebíč Náměšť nad Oslavou Kraj Vysočina 2010

2 Jméno a příjmení autora: Denisa Hudková Název seminární práce: Mohelenská hadcová step Číslo oboru SOČ: 04 Biologie Škola: Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Kraj: Vysočina Zadavatel seminární práce: Ing. Miriam Dufková Rok obhajoby seminární práce: 2010

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem seminární práci zpracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Miriam Dufkové a uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje. V Náměšti nad Oslavou dne

4 Poděkování Díky patří všemu, co umožnilo existenci mého námětu tedy hlavně přírodě. Velký dík patří rodičům, kteří mě vedli od dětství k lásce k přírodě, za jejich toleranci při obléhání počítače i doporučení, kam se obrátit pro materiály. Také za jejich trpělivost a podporu, s jakou mě opakovaně vozili na Mohelenskou hadcovu step, pomáhali při hledání zajímavých objektů k focení a za nadšení, které se mnou sdíleli. Děkuji také paní Ing. Haně Koutné z Městského úřadu v Třebíči, odboru životního prostředí, za vstřícnost, odborné konzultace a zapůjčení materiálů. Díky i Mgr. Raimundu Urbanovi řediteli Základní školy Mohelno za půjčení velmi užitečných zdrojů k mé práci i za čas mi věnovaný. Děkuji i panu Jiřímu Kostelníkovi starostovi městyse Mohelno za poskytnutí dvou DVD o obci Mohelno a jeho okolí. V neposlední řadě patří mé poděkování i paní profesorce Ing. Miriam Dufkové za podporu mé práce. 4

5 Anotace Jako téma této práce jsem si zvolila Hadcovou step u Mohelna. Důvodem byla blízkost stepi od mého bydliště a hlavně její výjimečnost. Také jsem chtěla psát práci, které bych dobře rozuměla. Tato oblast okolí Mohelna i samotná hadcová step je mi blízká, protože jsem ji navštěvovala už od dětství s rodiči i prarodiči. V práci jsem spojila obecně známá fakta o Mohelenské hadcové stepi s odborným popisem. Práce doplněná obrázky a fotkami může sloužit snad i jako zajímavá a poučná četba. Klíčová slova: serpentinizace, hadec, fauna, flóra. 5

6 Obsah 1. Úvod...str Cíle práce...str Obec Mohelno...str Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step...str Půdy Mohelenské hadcové stepi...str Dělení hadcové stepi na jednotlivé části...str Využití...str Serpentinit (hadec) - přeměněná (metamorfovaná) hornina...str Vznik...str Složení...str Barva...str Výskyt...str Hadec (charakteristika)...str Serpentin...str Serpentinizace...str Květena (flóra)...str Zvířena (fauna)...str Témata naučné stezky...str Podrobná charakteristika naučné stezky...str Ochranné podmínky národní přírodní rezervace...str Typické rostliny na Mohelenské hadcové stepi...str Jmelí jehličnanové borové...str Borovice lesní...str Podmrvka hadcová...str Mochna písečná...str Rozchodník prudký...str Kavyl chlupatý...str Čekánek obecný...str Pupava obecná...str. 23 6

7 11. Typičtí živočichové žijící na Mohelenské hadcové stepi...str Ještěrka zelená...str Mravenec zrnožravý...str Ploskoroh pestrý...str Přástevník kostivalový...str Dudek chocholatý...str Otakárek ovocný...str Stepník rudý...str Saranče modrokřídlá...str Výsledky práce...str Závěr...str Použité zdroje...str Seznam příloh...str Přílohy...str. 34 7

8 1. Úvod Mohelenská hadcová step se nachází v údolí řeky Jihlavy v délce asi dvou kilometrů. Řeka zde tvoří dokonalý meandr, takzvaný Čertův ocas. Dnes je zde přísná rezervace, která má na malé rozloze travnatou step. O rezervaci se zasloužil botanik a lichenolog Rudolf Dvořák ( ). Její největší část je však tvořena skalnatou stepí. Nachází se zde velké množství druhů hmyzu a rostlin. Rezervace má rozlohu asi 4810 arů. Je zde také řada druhů hmyzu, které byly objeveny pro Evropu poprvé, některé jsou známy jenom odtud. Teplé a suché mikroklima výslunných svahů umožnilo na specifickém geologickém podloží tvořeném serpentinitem (hadcem) rozvoj řady teplomilných a suchomilných druhů rostlin i živočichů. Serpentinit ovlivňuje vegetaci svým chemismem, zejména bazickou rekcí a vysokým obsahem hořčíku, což zapříčinilo vznik nanismů zakrslých forem některých druhů rostlin. Evropská unie si dala na svém území za cíl ochranu ohrožených přírodních stanovišť a rostlinných i živočišných druhů. Tato nejcennější místa byla proto podle legislativy Evropské unie vyhlášena a zařazena do soustavy chráněných území nazvané Natura Evropsky významná Mohelenská hadcová step je jednou z nejcennějších lokalit soustavy Natura 2000 na území České republiky. Na rozdíl od minulosti dnes již nikdo nepochybuje, že Mohelenská hadcová step patří právem mezi přírodně nejvýznamnější území v České republice. Unikátní podmínky, které zde panují, dělají z tohoto území jedinečnou lokalitu jak z botanického, tak i zoologického hlediska. Většina přírodně cenných ploch na této lokalitě je dnes zajištěna vyhlášením za zvláště chráněné území. Samotná historie ochrany Mohelenské hadcové stepi proto vždy bude ukázkovým příkladem boje o zajištění existence cenného přírodního území. 8

9 2. Cíle práce Cílem mé práce bylo komplexně zmapovat nepochybně jednu z nejzajímavějších a nejvýznamnějších rezervací České republiky. Zaujala mě hlavně pestrost vegetace a její zvláštnosti. Zaměřila jsem se zvláště na faunu a floru této oblasti a posbíraná data jsem vyhodnocovala tak, abych získala odpověď na tyto otázky: 1. Vede specifický chemismus půd k výskytu rostlin vázaných na hadec? 2. Vyskytují se zde nanismy tj. rostliny s trpasličím vzrůstem? 3. Závisí počet druhů rostlin a živočichů na velikosti plochy? 9

10 3. Obec Mohelno Obec Mohelno se rozkládá na náhorní plošině na levém břehu řeky Jihlavy asi deset kilometrů jižně od Náměště nad Oslavou. Osídlení lokality obce sahá hluboko do pravěku archeologickými nálezy (pazourkovitých nástrojů) doložené nejstarší osídlení je datováno zhruba pěti tisíci léty před naším letopočtem. Také o osídlení v pozdější době (neolit) v lokalitě Mohelna svědčí četné nálezy keramiky a kamenných nástrojů. Osídlení v době železné (halštat) dosvědčují nálezy (keramika, bronzové a železné předměty) z pohřebních mohyl, od nichž je odvozen i název obce. Největší mohyla se nachází na jižním okraji obce na pastvinaté části hadcové stepi. Na mohyle jsou boží muka nazývaná sv. Antoníček. Pravděpodobně již ve 12. století se ve zdejší slovanské osadě nacházelo opevněné místo zárodek pozdějšího zeměpanského dvorce či tvrze. V letech sídlil v Mohelně královský purkrabí. Po předání královského majetku do šlechtických rukou markrabětem Jindřichem v roce 1368 se majitelé Mohelna poměrně často střídali. Za vlastnictví obce Petrem z Mohelna byl v roce 1417 králem Zikmundem udělen Mohelnu znak, který užívá dosud. Za husitských válek bylo Mohelno vypleněno a tvrz zničena. Z této doby zřejmě pocházejí tzv. lochy rozsáhlé rozvětvené sklepy pod řadou domů, které sloužily jako útočiště obyvatel v neklidných válečných dobách. Od roku 1527 se Mohelno stalo součástí náměšťského panství. [1 CD-ROM] Dominantou města je kostel Všech svatých s mohutnou třípatrovou hranolovou věží z konce 15. století. Kostel a fara v Mohelně existovaly již ve 13. století, kdy patronát fary patřil oslavanskému ženskému klášteru. Dnešní podoba kostela je výsledkem četných přestaveb a oprav, zejména po ničivých požárech v minulých staletích. [2 CD-ROM] Na svazích v blízkosti obce se v minulých staletích pěstovala vinná réva. Vinice zanikly v 19. století po napadení révokazem. V 18. a 19. století se v Mohelně rozvinula truhlářská výroba proslulý byl zejména zdejší malovaný nábytek. [3 CD-ROM] [1, 2, 3 CD-ROM]: KOSTELNÍK, J., KRYŠKA, F., Obec Mohelno: Mohelno a okolí, r.2oo2, díl. 10

11 Mezi významné architektonické památky v obci patří renesanční radnice z roku 1546, ve které dnes sídlí obecní úřad a knihovna, barokní fara z roku 1775, socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století a empírová budova školy z roku Žulový pomník s básní Jana Skácela připomíná činnost partyzánské skupiny Josefa Hybeše, z nichž mnozí položili své životy v boji s fašisty. [4 CD-ROM] K obci přiléhá přírodní park Střední Pojihlaví s národní přírodní rezervací Mohelenskou hadcovou stepí. Údolí řeky Jihlavy s četnými meandry, skalnatými úbočími i hlubokými lesy je vyhledáváno tuzemskými i zahraničními návštěvníky. Středním Pojihlavím vede naučná turistická stezka, po níž lze dojít ke zříceninám středověkých hradů Rabštejnu, Templštýnu a Holoubku. Několik kilometrů na sever se nachází další přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Najdeme zde i zříceniny středověkých hradů, mezi které patří například Levnov, Kraví hora, Lamberk a Sedlecký hrad. [5 CD-ROM] [4, 5 CD-ROM]: KOSTELNÍK, J., KRYŠKA, F., Obec Mohelno: Mohelno a okolí, r.2oo2, díl. 11

12 4. Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, součást Českomoravské vrchoviny, nabízí nesčetné množství unikátů jak z říše rostlinné, tak z živočišné. Zajímavost flóry je dána morfologickými zvláštnostmi, zejména nanismy (zakrslé formy rostlin). Zakrnělý vzrůst je ovlivněn hlavně nedostatečnou výživou rostlin z důvodu vysokého obsahu sloučenin hořčíku, železa a křemíku, minimálním obsahem dusičnanů, draselných a vápenatých sloučenin, nepřítomností chloridů a síranů, fyzikálními vlastnostmi půdy, stálým vysoušením půdy zvýšeným slunečním ozářením, vysušujícím prouděním vzduchu a malým výskytem srážek. Trpasličí rostliny dosahují jen jedné desetiny normálního vzrůstu, někdy jsou zmenšené až třicetkrát a přitom jsou kvetoucí i plodné. Například jitrocel prostřední (Plantago media L.), v běžných podmínkách dosahuje výšky až padesát centimetrů, zde však roste v nanismu asi pěti centimetrů. Také bodlák nicí (Carduus nutans L.) je zde nalézán v exemplářích do patnácti centimetrů. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) na tomto území vytváří pokroucené trpasličí typy, připomínající bonsaje. Nanismy rostlin rostou výhradně na náhorním plateau travnaté pastvinné stepi a to spontánně a v masách. Nanismy nejsou stálou a dědičně ustálenou vlastností zdejších rostlin. Jde o účelovou adaptaci rostlin vyvolanou nepříznivými životními podmínkami. Při vysetí semen do běžné zahradní půdy z nich vyrostou již normální statné formy. Mohelenský hadec je součástí starého horského masivu (stáří milionů let). Z hlediska mineralogického je serpentinit hornina tvořená minerály serpentinové skupiny (serpentiny), které vznikají přeměnou z bezvodých hořečnatých křemičitanů, nejčastěji olivínu, ale i pyroxenů a na hliník chudých amfibolů. Minerály serpentinu jsou poměrně měkké. Podle Mohsovy stupnice mají tvrdost 4. V sousedství hadců se vyskytují zbřidličnatělé granulity. Serpentiny tvoří hlavní součást hadce, horniny vzniklé přeměnou (serpentinizací) ultra bazických magmatických hornin. Tento proces probíhá za vysokých teplot (do 700 C), vysokém tlaku a za přítomnosti vody. V oblasti Mohelna byly serpentinizací přeměněny horniny jako granátický peridotit, dunit, therzolit, bronzitovec, amfibolický peridotit a olivnické gabro. Půda vzniká působením půdotvorných faktorů. Její vlastnosti ovlivňuje matečná hornina, klima i vegetace. [6] [6]: TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s , 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN:

13 4. 1. Půdy Mohelenské stepi rozdělujeme na: - rendziny na serpentinech, - degradované černozemě na spraších, - hnědozemě na spraších, - podzoly na granulitech, - aluviální náplavy řeky Jihlavy, - skály a sutě. Půdy jsou zde hlinitopísečné až štěrkovité, suché a velmi udržují teplo. Na hadcích mají vesměs neutrální až alkalickou reakci (ph = 7,0 až 8,0). [7] Dělení hadcové stepi na jednotlivé části: - Horní část (náhorní rovina) v prostoru boží muky nad Mohelnem a 120 m nad meandrem řeky je travnatá pastvinná step = stepní lada. - Skalnaté svahy k řece Jihlavě tvoří pustinná nebo skalní step. Step je rozbrázděna pěti roklemi, šestá rokle je za silnicí. - Na pravém břehu řeky se rozprostírá smíšený les. Přechod mezi ním a xerotermní bylinnou vegetací tvoří rozvolněné borové porosty. [8] Využití: Rezervace leží v blízkosti obce. Dříve bylo území využíváno jako obecní pastvina, poněvadž k jiným účelům se nehodilo. V různých obdobích se na stepi pásl skot, ovce a kozy. O intenzitě pastvy částečně vypovídají snímky z první poloniny 20. století, ukazující vskutku step pustinnou s výraznými stopami eroze podmíněné pastvou. Od vyhlášení ochrany bylo území dlouhou dobou ponecháno bez využití, což vedlo mimo jiné k sekundární sukcesi dřevin (hlavně borovice lesní) a k hromadění travní biomasy na náhorní rovině. Koncem 80. let 20. století bylo zahájeno systematické odstraňování borových náletů a prořeďování keřových porostů. Od roku 1997 byla obnovena pastva ovcí na náhorní plošině. Značná pozornost byla a je věnována likvidaci trnovníku akátu. Rezervace je turistům přístupná po značených cestách a po trase naučné stezky. [7]: TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 15, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: [8]: TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 16, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN:

14 5. Serpentinit (hadec) přeměněná (metamorfovaná) hornina Vznik Hadce vznikají přeměnou ultrabazických hornin (vyvřelé horniny). Jejich součástí je olivín (nazelenalá barva), pyroxenity a anfibol. Mezi pyroxeny patří například bronzit. Také mohou vznikat z bazického gabra Složení Serpentinit se skládá především ze serpentinu, který se vyskytuje ve dvou podobách. První je antigorit (šupinkový) a druhý chryzotil (vláknitý). Dále se skládá z chromitu nebo magnetitu. Většina serpentinitů je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často metasomaticky přeměněná, což dokumentuje vznik opálu na puklinách, vznik magnezitových poloh nebo polohy složené z chloritu a aktinolitu. Vzhledem k původu serpentinitů se často používá označení serpentinizovaný peridotit Barva Hadec má mnoho barev podle toho, jaké horniny v sobě obsahuje. Může být například žlutozelený, zelenočerný, černý s modravým nebo fialovým odstínem, šedozelený. Hadec je skvrnitý vlivem zvětrávání. Zvětralé části na povrchu šednou, až hnědnou Výskyt Serpentinity se místy vyskytují u Křemže, Mariánských Lázní, Kutné Hory, v Posázaví a velmi hojně na Českomoravské vrchovině (Mohelno, Hrubšice, Dolní a Horní Bory, aj.). Hadcový azbest těžený v Dobšiné se používá k výrobě azbestocementové krytiny. V místech, kde se vyskytuje hadec, má půda zásaditou reakci. Mohou tam proto růst některé zvláštní druhy rostlin, které by v jiných podmínkách existovat nemohly. Příkladem může být rožec hadcový (Cerastium alsinifolium), který roste v Čechách pouze v oblasti Mariánských Lázní (na Slovensku se nevyskytuje). 14

15 5. 5. Hadec (charakteristika) Hornina složená převážně ze serpentinu, k němuž v menší míře někdy přistupuje granát (pyrop) a rudní materiál (hlavně magnetit a chromit). Časté jsou žilky jemně vláknitého chryzotilu. Vzniká přeměnou ultrabazických vyvřelin, zejména peridotitů a pyroxenitů, jejichž součástí (olivín, pyroxen, amfibol) se někdy mohou v hadci uchovat jako relikty. Mezinárodní jméno pro hadec je serpentinit. Nejvýznamnější naše hadce jsou u Křemže v jižních Čechách, u Mariánských Lázní a u Mohelna na Moravě. Mnohé z hornin dosud u nás běžně označované jako hadce mají nízký stupeň serpentinizace a je správné je nazývat názvem výchozí vyvřeliny (peridotit, herzolit, wehrlit, harzburgit apod.). Hadce jsou horniny celistvé, matného lesku nebo bez lesku, s texturou všesměrnou. Trhliny v serpentinitech bývají v některých případech vyplněny chryzotilem. Jeho bílá, nazelenalá nebo nažloutlá vlákna jsou orientovaná kolmo ke stěnám trhlin. Při větším množství a vhodné kvalitě se těží jako chryzotilový azbest Serpentin Kdysi pokládaný za samostatný druh nerostu, chemicky zásaditý křemičitan hořečnatý. Souhrnný název řady nerostů stejného složení, které se však liší svou strukturou. K dvěma hlavním nerostům serpentinové řady patří lupenitý antigorit a jemně vláknitý chryzotil. Serpentiny jsou hydratované produkty rozkladu olivínu a mnohých jiných křemičitanů obsahujících převážně hořčík a dvojmocné železo. Antigorit a chryzotil se vyskytují v různých odstínech barvy zelené nebo žlutozelené. Tvoří horninový serpentinit (hadec) Serpentinizace Přeměna některých tmavých minerálů na serpentin. Nejvýznamnější součástí této přeměny je hydratace. Původní olivín, méně často pyroxen, chondrodit aj., jsou postupně nahrazovány od okrajů a puklin serpentinem. Železo uvolněné ze složky olivínu dává vznik rudním minerálům, hlavně magnetitu. Roztoky, které přeměnu zprostředkovávají, buď jsou z horniny samé (autometamorfóza), nebo jsou přiváděny z vnějších zdrojů. [Serpentinit (hadec) přeměněná (metamorfovaná) hornina]: - HEJTMAN, B.: Petrografie, s , publikace, Praha, SNTL nakladatelství technické literatury, 1981, 261 s., ISBN: PETRÁNEK, J.: Encyklopedický slovník geologických věd 1. svazek A-M (s. 453, 920 stran) a 2. svazek M-Z (s , 852 stran), 500. publikace, Praha, Academia, 1983, ISBN:

16 6. Květena (flóra) Proměnlivost ekologických podmínek v jednotlivých částech národní přírodní rezervace se odráží v pestrosti vegetace. Ve skalních štěrbinách se vyskytují společenstva svazu Asplenion serpentini s kapradinami sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium), jenž je striktně vázán na hadcový podklad a podmrvkou jižní (Notholaena maranthae), která místním exklávním výskytem (v ČR jediným) dosahuje absolutní severní hranice svého areálu. Na strmých skalnatých svazích nacházíme společenstvo svazu Alysso-Festucion pallentis s dominující kostřavou sivou (Festuca palens), kterou doprovázejí např. kavyl chupatý (Stipa dasyphila) [Obr. 6], kručinka chlupatá (Genista pilosa), tařinka horská (Alyssum montanum), sesel sivý (Seseli osseum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), česnek žlutý (Allium flavum), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) a pryšec sivý menší (Tithymalus seguierianus subsp. minor). Na méně ukloněných svazích s hlubším půdním profilem převládají porosty ostřice nízké (Carex humilis), kterou doplňuje např. bílojetel německý (Dorycnium germanicum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), starček roketolistý (Senecio erucifolius), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae) a zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris). Maloplošně se vyskytují otevřená společenstva jarních efemerů s křivatcem českým (Gagea bohemica). Porosty na hlubší půdě náhorní roviny tvoří krátkostébelné trávníky Festucion valesiacae s převládajícím podílem kostřavy slanomilné (Festuca pseudovina) a kostřavy walliské (Festuca valesiaca), které hostí další obligátní serpentinofyt trávničku obecnou hadcovou (Armeria vulgaris subsp. serpentini) a další druhy, např. diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum) a čestec klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Potenciální lesní vegetaci chráněného území představují hadcové sleziníkové doubravy (Asplenio cuneifolii-quercetum petraeae). V dnešních porostech, většinou vzniklých sekundární sukcesí i umělým zalesňováním, zcela převládá borovice lesní (Pinus sylvestris) [Obr. 2] a jen málo se vyskytuje dub zimní (Quercus petraea). V jejich podrostu dominuje drišťál obecný (Berberis vulgaris). Ze vzácnějších druhů bylinného patra lze uvést např. penízek horský (Thlaspi montanum), jenž roste na Čertově ocasu, a pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans). Pozoruhodná je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů na hadcových skalách. Ze vzácných druhů lišejníků se zde vyskytují např. Acarospora suzai, Lecanora leatokkaensis, Harpidium rutilans a Lichinella stipatula. 16

17 7. Zvířena (fauna) Neobyčejně bohatá a v podstatě unikátní je fauna bezobratlých. Její podrobný průzkum byl zahájen již v 30. letech 20. století a dosud přinesl obrovské množství údajů a poznatků. Podrobně je zpracována zvláště fauna pavouků, mravenců a také dalších skupin bezobratlých. Mezi velmi vzácné teplomilné druhy pavouků, nalezené v rezervaci, patří např. Ozyptila kotulai a Xysticus marmoratus. V NPR žije přes 60 % druhů myrmekofauny ČR, především množství stepních a teplomilných druhů mravenců jako Plagiolepis vindobonensis, Camponotus aethiops aj. Z dalších blanokřídlých stojí za zmínku výskyt žahalky Scolia hirta. Pozoruhodná je i fauna brouků, z nichž se zde vyskytují např. střevlíčci Cymindis axillaris, Cymindis humeralis, Platiderus rufus a na borovicích krasec Buprestis octoguttata. Jednou z nejvýznamnějších zdejších kobylek je kobylka révová (Ephippigera ephippiger). Pravidelně se zde vyskytuje vzácný mravkolev Dystoleon tetragrammicus. Na dobré úrovni je i poznání motýlí fauny. Z mnoha set dosud zjištěných druhů lze jen obtížně vybrat několik reprezentativních taxonů. K nejhodnotnějším patří zelenáček chrpový (Jordanita chloros), vřetenuška pozdní (Zyganea laeta), píďalky Scopula decorata, Chesias rufata, Trichopteryx polycommata, můry Xestia ashworthii, Mesoligia literosa, přástevník černoskvrnitý (Cycnia luctuosa) a další. Pro mola Ateliotum hungaricellum je území nejseverozápadnější lokalitou v rámci jeho areálu. Z dalších drobných motýlů je možné upozornit na zavíječe Mecyna trinalis, obaleče Eucosma tundrana, makadlovku Sophronia ascalis, smutníčka Scythris paullela a adéla Adela dumeriella. Historicky prokázaný výskyt vzácných vřetenušek Zygaena punctum a Zygaena cynarae a některých dalších druhů motýlů, podobně jako výskyt mravence Strongylognathus bulgaricus či některých reliktních druhů pavouků nebyl v posledních letech potvrzen. Na druhé straně je výsledkem současných entomologických průzkumů nález mnoha nových druhů hmyzu nejen pro toto území, ale i pro celou Českou republiku. Výslunné suché svahy jsou biotopem ještěrky obecné (Lacerta agilis), sysla obecného (Spermophilus citellus), užovky hladké (Coronella austriaca) a hlavně ještěrky zelené (Lacerta viridis) [Obr. 9], která zde žije v relativně početné populaci, nejdále vysunuté do nitra Českomoravské vrchoviny. Ve světlých lesích žije slepýš křehký (Anguis fragilis), v okolí řeky pod stepí užovka podplamatá (Natrix tessellata). Vyskytují se zde spíše teplomilné ptačí druhy, např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops) [Obr. 13], pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo konopka obecná (Carduelis cannabina). 17

18 8. Témata naučné stezky 1. Informace o stezce, mapa trasy, historie rezervace. 2. Geomorfologie a mikroklima, hranice skalní a drnové stepi. 3. Ekotyp mohelenské borovice, skalní step. 4. Biotopy v říčním údolí, lesní společenstva na hadci. 5. Agrocenózy, základní pojmy vývoje společenstev. 6. Vlastnosti hadce, akátiny. 7. Živočichové, řeka a příbřežní stanoviště. 8. Mohelenská step očima malířů a fotografů, lesy na granulitu. 9. Rostliny, skalní štěrbiny. 10. Péče o rezervaci, drnová step Podrobná charakteristika naučné stezky Na výchozím panelu č. 1 se můžete seznámit s pohnutou historií rezervace od roku 1933 do současnosti a zejména s událostmi, které provázely vyhlášení územní ochrany. Nechybí ani informace o současné správě území. Vyhlídka a celý přírodní amfiteátr s meandrem řeky Jihlavy od zastávky č. 2 vám poskytne příležitost poznat geomorfologický vývoj hluboce zaříznutého údolí. V bezprostřední blízkosti vyhlídky můžete současně pozorovat plošně velmi omezený biotop skalních hran a prozkoumat životní strategii zde žijících rostlin a živočichů. Jen o několik málo metrů leží skalní step. Biotop se svébytným mikroklimatem. K panelu č. 3, kde kromě skalní stepi najdete i kapitolu o ekotypu mohelenské borovice, se dostanete po horní hraně amfiteátru. Odtud již budete klesat k další zastávce č. 4 o rozložení biotopů říčního údolí a vykreslující hadcovou doubravu. Agrocenózu (společenstvo organismů polí) naproti tomu přiblíží diorama na zastávce č. 5, kde se také dovíte něco o vývoji společenstev. S významnými osobnostmi, které se o ochranu stepi zasloužily, vás seznámí tabule zastávky č. 6. Kromě toho zde najdete také vlastnosti a význam horniny, která je geologickým podkladem celé rezervace hadce. K nejníže položenému místu stezky řece Jihlavě sestoupíte kolem Mohelenského mlýna, ve kterém je mimo jiné umístěna galerie. U zastávky č. 7 u jezu si můžete prohlédnout zcela 18

19 jinou tvář stepi a to biotop okolí řeky. V těsné blízkosti řeky narazíte na ještěrku zelenou nebo užovku podplamatou a ve štěrbinách skal spatříte endemitní podmrvku hadcovou. Zelenobílé značky Vás zavedou k chatě, kde přebýval známý malíř Bobeš. S jeho dílem i s tvorbou některých jeho soudobých i současných malířů a fotografů se seznámíte u zastávky č. 8. Cesta stoupající lesem Vás přivede ke kamenným schůdkům, kde u zastávky č. 9 proniknete do míst skalních štěrbin a poblíž stezky můžete pozorovat většinu vzácných kapradin. Po zdolání schůdků se dostanete na náhorní plošinu, odkud jsou překrásné výhledy do údolí. Poslední zastávka č. 10 Vám přiblíží biotop drnové stepi. Dále informuje o zajímavostech z posledních let, kdy rezervace prošla rozsáhlými zásahy. 19

20 9. Ochranné podmínky národní přírodní rezervace Ochranný režim národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je dán jednak zněním tzv. Základních ochranných podmínek a dále obsahem tzv. bližších ochranných podmínek. Základní ochranné podmínky jsou stejné pro všechna zvláště chráněná území určité kategorie. Pro kategorii národní přírodní rezervace platí, že na celém území je zakázáno ( 29 zákona č. 114/1992 Sb.): hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, povolovat a umisťovat stavby, těžit nerosty a humolity, vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o výkon rybářského a mysliveckého práva, který je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. [9] [9]: KNOTEK, J.: časopis: Hadcová step u Mohelna, článek: Ochranné podmínky národní přírodní rezervace, s. 13, Třebíč a Městys Mohelno, AMAPRINT-Kerndl, s.r.o., 2007, 24 stran. 20

21 10. Typické rostliny na Mohelenské hadcové stepi Jmelí jehličnanové borové (Viscum laxum Boiss. et Reuter subsp. laxum) čeleď: ochmetovité Loranhaceae Vždyzelený, poloparazitický keřík s dřevnatějícími lodyhami, zapouštějící pohružovací savé kořeny (haustoria) do dřevního pletiva borovic, ze kterého čerpá vodu a rozpuštěné minerální látky. Listy jsou vstřícné a květy drobné v tříkvětých vrcholcích. Jmelí jehličnanové borové je dvoudomá rostlina. Plodem je nepravá bobule s lepkavým oplodím, kvete v dubnu až květnu. [Obr. 1] Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) čeleď: borovicovité Pinaceae Dřevina s červenohnědou borkou, širokou až kulovitou korunou, jehlicemi po dvou na brachyblastu. Vytrvalá, jednodomá dřevina, dosahuje stáří až několika set let. Šišky mají vejcovitý tvar, jsou krátce stopkaté. Jsou složeny z dřevnatých šupin semenných a z drobných, zakrnělých šupin podpůrných. Průměrně jsou šišky 4 cm dlouhé a 3 cm široké. Semeno má na vrcholu velké, blanité, světle hnědé, lesklé křídlo. Borovice lesní je dobře přizpůsobena k rozšiřování větrem i vodou. Typické porosty vznikly na zvláštních podkladech, jako např. na hadcích nebo na vápencovitých skalách v krasových oblastech. [Obr. 2] Podmrvka hadcová (Notholaena marantae R. Brown) čeleď: podmrvkovité Hemionitidaceae Vyrůstá ve skalních štěrbinách z hustě plevinatého oddenku. Listy jsou svazčité s dlouhými řapíky, v obrysu polodlouhé kopinaté a přímé, dvakrát zpeřené, na líci tmavozelené a na rubu šedostříbrné, později rezavé barvy. Hadcová step u Mohelna je jedinou lokalitou tohoto druhu u nás. [Obr. 3] 21

22 Mochna písečná (Potentilla arenaria Borkh.) čeleď: růžovité Rosaceae Lodyhy a listy má šedoplstnaté, na obou stranách pokryté hvězdicovitými trichomy. Přízemní trojčetné až pětičetné listy mají krátké řapíky a lístky klínovitě obvejčité, vpředu zaoblené a vroubkovaně pilovité. Dlouze stopkaté květy mají vykrojené, sytě žluté korunní lístky, které jsou delší než kalich. Lístky kalíšku jsou kratší než kalich a květní lůžko je chlupaté. Kvete v březnu až dubnu, místy dosti hojně, zvláště na vápencovitém podkladu teplejších stanovišť v nížinách až pahorkatinách, na výslunných stráních, mezích, u cest, na skalách a písečných svazích. Často bývá v přírodě zaměňována za mochnu jarní. [Obr. 4] Rozchodník prudký (Sedum acre L. emend. Grimm) čeleď: tlusticovité (tučnolisté) Crassulaceae Vytrvalá, řídce trsnatá rostlina a také oblíbená skalnička. Kvetoucí lodyhy jsou listnaté řidčeji, nesou květenství ze dvou až tří vijanů hvězdičkovitých, jasně žlutých květů a plodem je měchýřek. Častý druh mělkých kamenitých půd, skalních terásek a korun zídek. Obsahuje piperidinové alkaloidy semadin, sedridin a jiné, které ve větších dávkách působí toxicky. Při příliš dlouhém kontaktu rostliny s pokožkou může dojít k zánětu kůže a tvorbě puchýřků. Vyžaduje přímé sluneční světlo a kvete od května do srpna. [Obr. 5] Kavyl chupatý (Stipa dasyphylla Lindem. Trautv.) čeleď: lipnicovité Poaceae Kavyl má dlouhé, hustě a krátce chlupaté listy a plodem je obilka s chlupatou osinou. Dlouhé osiny také umožňují rozšiřování obilek zvířaty (zoochorně). Je to nejhojnější a nejnápadnější kavyl Mohelenské hadcové stepi. Kvete v květnu. [Obr. 6] 22