NÁRODNOSTNÍ MENŠINY V ČÍNĚ

Transkript

1 NÁRODNOSTNÍ MENŠINY V ČÍNĚ související články: přehled národnostních menšin: hedvábná cesta, info: - většinová národnost Han - označení národnostní menšina ( 数 shăoshùmínzú) poprvé za ČLR komunistům se v boji proti Kuomitangu hodil každý proto spolupracovali i s nečínským obyvatelstvem a sebemenšímu etniku přislibovali autonomii (zachování kulturních tradic, nárok na vzdělání ve vlastní jazyce atd.). - po r nová politika Čína je jednotný stát (ne federace států různých etnik, jak bylo slíbeno) a jednotlivá území jsou její součástí autonomie pouze částečná!!! - kdokoliv, kdo po roce 1949 zažádal o status ánrodnostní menšina, jej dostal. Kvůli výhodám o něj zádala skoro každá skupina (např. se na ně nevztahuje zákon o 1 dítěti). umělé vytváření menšin. dnes je označena jako menšina např. i skupina, která je např. podskupina jiné skupiny a národnosti s vlastním jazykem nejsou označování jako nár. menšina - za kulturní revoluce jsou jakékoliv projevy národnostních menšin potlačovány hlásá se vše čínské (plakáty čínských dělníků a vojáků, pouze čínských, ne tibetských atd.). O menšinách se nepmluví, všichni jsou 国 (= označení pro státní příslušnost, ne národnost) - dnes: boom nár. menšin ze své kultury a historie udělali turistickou atrakci pro cizince i samotné Číňany podpora vnitrozemského turismu finance do jednotlivých oblastí ETNICKÉ SKUPINY: Čínští muslimové: tzv. HUI (od slova = vracet se domů, obracet se k bohu nebo k mešitě)) název HUI: Za období Pěti dynastií ( ) = k označení Ujgurů, za d. Jüan ( ) = název pro příslušníky středoasijských národů), za Mandžuů ( ) = pro čínské muslimy, i pro muslimské Číňany jedna z nejmočetnějších menšin nemají vlastní jazyk (čínské dialekty + arabská slova), čínské znaky většiná kultura čínská s nějakými muslim. zvyky (mají své restaurace, jídla, náboženské obřady svátky, půsty, mešity, nejedí vepřové jako národnost vyhlášeni až v 50. letech jediná menšina, která se vyskytuje na celém území ČLR (nekde méně, někde více) hlavně v autonomní oblasti Ningxia (v hl. m. Yinchuan) tvoří 1/3 obyvatel celé provincie, dále v provincii Gansu, v XinJiangu (tzv. Čínský Turkestán), ve všech hlavních městech a na pobřeží (Fujian), v Yunnanu rozpoznatelní podle oblečení (bílé čepičky) a podle příjmení (často jsou to slabiky z čínského přepisu jmen proroků), př. Ma, Su, Na, atd.

2 původ: 3 zcela nezávislé populace (úplně jiný etnický ůvod, spojuje je pouze islám): 1. na SZ: - přístup do stř. Asie (kvůli hedvábné cestě nejblíže islámu) - důležitý Čingischán postoupil do stř. Asie a dále a západ, bral zajatce (řemeslníky, umělce atd.) různých národností a odváděl je zpět na své území (tzn. do Mongolska a na území dnešní Číny) první muslimská komunita (žení se s Číňankami a postupně se stávají spíše Číňany mluví čínsky a většina z nich dnes už neumí arabsky) st. - povstání čínských muslimů Qingové nakonec povstání potlačili, někteří čín. muslimové odešli na západ (do Kazachstánu př., dnes mluví mixem čínštiny a ruštiny) 2. na JV (Kanton, J Fujian): - přítomnost od 8., 9. st. (doložena stavba mešity v Kantonu) - na toto území přes mořskou hedvábnou cestu - v této oblasti hodně muslimů - byla zde dokonce komunita s vlastními soudci atd. 3. na JZ (Yunnan): - přišli přes Bengál. Záliv, východní Indii a barmské pomezí - problémová a výbušná skupina v 19. st. povstání, vlastní stát Qingům trvalo cca 10 let, než provincii znovu dostali pod kontrolu. Někteří z muslimů utekli do Barmy a dále, až do Afriky čínská komunita v JAR QIANG ( : Qiāng Zú): - etnikum známé už z nápisů z doby Shang - jazyk qianský - hl. v provincii Sichuan - polyteisté vyznávají boha slunce, věří v bílé kameny, v okolí Tibetu jsou i Buddhisté TIBEŤANÉ: po celém světě cca 6 milionů vlastní historický vývoj sami se nazývají Phöpa vl. autonom. oblast (od r. 1956), hl. m. Lhasa po r migrace do Indie, USA, Kanady, Evropy (Švýcarsko, skandináv. země) starobylá civilizace (vysoká úroveň materiální i duchovín kultury) YI ( : Yí Zú):

3 - jinak zváni Lolo - 4. nejpočetnější skupina (po Zhuang, Hui a Ujgurech) - žijí hlavně v tibetské autonom. oblasti - 7. st. n. l. - vlastní stát (v dnešní prov. Yunnan) Nanzhao významná mocnost, ovládala velké území, velký soupeř Hanů, expandovala do JV Asie i na hanské území. Málo informací o tomto státu. Rozpadl se po příchodu Mongolů, obyvatelé prchají na jih a ázakldají stýty příbuznost s dnešními Thajci atd. - dnes žijí hlavně v Sichuanu a Yunnanu - vyznávají kult předků, šamanismus, taoismus - bohatá kultura (písně, tance, epos Ašma) NAXI (纳西族 : Nàxī Zú): - jsou doloženi už v Zápiscích historika - velká turistická atrakce (SZ Yunnan vl. Autonom. okres) - přijali buddhismus, později navázali úzké vztahy s Tibeťany - krom tibetskému buddhismu měli ještě svůj vlastní nábož. systém - DONGBA šamanské náboženství, různá božstva, komunika s předky, zvláštní hudební nástroje, speciální knihy piktogramické písmo (obrázky, ne znaky!) - vztah s Čínou Čína udělila vládci titul a nechala je, ať si vládnou po svém, ale byli čínskému dvoru podřízení toto trvá cca 600 let, až do r hlavní prac. Síla ženy BAI (白族 : bái zú): - Yunnan, Kanton - v st. tvořili hlavní etnikum státu Nanzhao hl. m. přestěhovali do Dali JINGPO (景颇族 : Jǐngpōzú) : - více známí jako Kachin (barmský název) ZHUANG (壮族: Zhuàngzú) : - nejzastoupenější menšina v Číně (cca 17 milionů) - mají vlastní písmo používají speciální latinku (dříve znaky, díky misionářům latika, př. jako vitnamština), mluví zhuangským jazykem poměrně bohatá literatura (nejstarší díla z pol. 9. st.) - měli svůj vlastní stát Stát jižních nebes v oblasti Kantonu

4 - dnes mají svou vlastní autonomní oblast Guangxi, krom toho žijí i jinde v jižní Číně DAI (傣族 : Dǎi Zú): - jižní Yunnan - příbuznost s Thajci (zůstali na území Číny) - théravádový buddhismus - na začátku 13. st. své vlastní písmo LI (黎族 : Lí Zú): - na ostrově Hainan - měli svůj vlastní stát Miao a Yao: - Miao spolu s etnikem Yao známí jako jižní barbaři - na jejich území se Číňané dostávají v 13. st. - vytlačují etnické skupiny z úrodné půdy do hor MIAO ( 苗 族 : Miáo Zú):

5 - jižní i jihovýchodní Asii v provincii Guizhou, v provincii Yunnan - i na území Vietnamu - mají 5 vlastních autonomních krajů, 10 autonomních okresů - dělí se na skupiny nesrozumitelné dialekty (kvůli reliéfu oblasti) jednotlivé skupiny se jmenují podle barvy oblečení (př. Černé Miao, Pestré Miao, Modří Miao) - zaměření na zemědělství, rybolov, chov dobytka, tkalcovství - díky vlivu Číňan vyznávají kult předků, jsou taoisté nebo buddhisté, někde ještě stále animisté YAO ( 瑶 : Yáo Zú): - Guangdong, Guangxi, Hunan (až do severního Vietnamu pod jiným jménem) - cca 1m2 milionu - sami se nazývají minové (tzn. lidé) - nízký stupeň kulturního i ekonomického rovoje - nemají vlastní písmo, používají čínské znaky Vietnamci ( : Jīng Zú): - na hranici s Vietnamem - severní Vietnam Čína dlouho ovládala od d. Qin - většinou taoisté, kult předků, někde i katolíci - mluví severo-vietnamským dialektem, používají ale i kantonštinu. Píší latinkou VA ( : Wǎ Zú): - pomezí mezi Čínou a Barmou - lovci lebek (zvyk až do začátku 20. st. - pro kult pro plodnost polí dávali je na pole) lovili př. britského lékaře (byl tam přidělen k britské ednotce, která ho nezachráníla) 1903 KAYAN - ženy s obručemi na krku (přidáváno s věkem) při nevěře atd. ji kruhy sundali zlomení vazu GAOSHAN ( : Gāoshān Zú): - velice malá skupina zahrnující více malých národů na Taiwanu (Amiové, Atajalové, Bununové, Jamiové, Pajwanové, Pujumové, Rukajové, Sajsielové atd.) - Taiwan (na Taiwanu jiné etnické skupiny než Čína) Čínští zemědělci vytlačili původní obyvatele ostrova do horských oblastí Mongolové: - široká oblast stepí - dělí se na tzv. vlastní a východní Mongoly - autonom. oblast Vnitřní Mongolsko (zřízena velmi brzy) - jako menšina měli vždy výhodné podmínky, byli na tom nejlépe, Číňané si je snažili udržet na své straně - tradiční mongolské písmo (nahrazeno azbukou), snaží se ho znovu zavádět - do r bylo Monglosko spokojeno, bylo ovládáno vlastními mocnými rodinami a čínský císař udržoval mongolské a čínské etnikum od sebe, navštěvoval Mongolsko, lovil s Mongoly po mongolském způsobu atd.

6 MANDŽUOVÉ: - odvozují svůj původ od Džurdženů - v historii ovládali severní Číny, po porážce Mongoly se rozpadají a později se objevují až Mandžuové - Mandžusko = oblast provincií (Liáoníng), (Jílín) a 龙 (Hēilóngjiāng) - celá jejich společnost (kmenová struktura) organizována do tzv. 8 korouhví (každou vedl nějaký šlechtic, každý s clou rodinou patřil do nějaké korouhve) přetrvalo to do dnes (manžusko a vnitřní Mongolsko se nedělí na okresy jako jiné provincie, ale na korouhve) XIBO ( : Xíbó Zú): - potomci jedné mandžus. korouhve uchovali si svou kulturu - mluví archaickým dialektem mandžuštiny, mají své vlastní písmo (odvozeno od tradičního mongolského písma) Ujguři ( 尔 : Wéiwúěr Zú): - Xijing (autonom. oblast) - nemají nic společného s historickými Ujgury nemluví ujgursky - vyznávali buddhismus, později nestoriánství, pak přechází na islám (korán se čte v arabštině!!! - sklony k terorismu) - Čínská vláda se snaží potlačovat jejich svébytnost (jako v Tibetu) Tádžikové