Řízení a účelovost mikroregionů

Transkript

1 Řízení a účelovost mikroregionů David Habán FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2014

2 1 Úvod Sídelní struktura v Čerské republice je velmi specifická, jako jedná z mála zemí na světě se Česká republika tvoří velkým množstvím malých obcí, konkrétně Z těchto 6252 obcí 80% z nich jsou obce, které disponují obyvatelstvem nižším než je 1000 obyvatel. Rozdrobenost území vykazuje pozitivní, ale i negativní aspekty. Jistá individualita a bližší vztah k veřejnosti se střetává s nedostatkem finančních prostředků a nedostatkem pracovních míst. Tento problém řeší právě problematika mikroregionů, které jsou náplní této práce. Mikroregiony dobrovolně sdružují mále, ale i větší obce za cílem, který se liší dle konkrétní polohy jednotlivých obcí. Mikroregiony se zabývají specifickými úkony, které jsou potřebně k realizaci lokálních potřeb obyvatelstva. Iniciativa k vytvoření mikroregionů přichází většinou od místních obyvatel, nejčastěji od starostů jedné ze sdružených obcí. V posledních letech vznikalo mnoho mikroregionů, což je signálem toho, že obce se snaží dlouhodobě řešit úskalí spojená s rozdrobeností území českého státu. V současné době na našem území figuruje 532 mikroregionů, přičemž se z obcí zapojilo 85,73%. Masivní nárůst počtu mikroregionů zapříčinily dotační programy od státu a EU. [2]

3 2 Obsah 1 Úvod Historie mikroregionů a regionální politiky ČR SAPARD Phare Účelovost mikroregionů a důvody jejich zakládání Malé mikroregiony Střední mikroregiony Velké mikroregiony Hospodaření mikroregionu Finance MAS Orlicko Management Závěr Seznam zdrojů Další použité zdroje Přílohy [3]

4 POČET OBCÍ Historie mikroregionů a regionální politiky ČR Vývoj regionální politiky v ČR[1] prošel řadou změn. Od vzniku ČR do dnes tj. rok 2014 se počet obcí několikrát mnohonásobně navýšil a opačně. Po roce 1918, vzniku samostatné České republiky, se obce rozdělovali a vznikalo mnoho nových celků. Tento trend pokračoval až do druhé světové války. Po druhé světové válce nastoupila éra komunismu a začala doba centrálního plánování. V této době došlo ke sloučení velkého množství obcí. Počet obcí byl silně zredukován na díky zásahům vlády. Tento trend skončil revolučním rokem 1989 a obce volaly po samostatnosti. Po roce 1989 se mnoho obcí rozdělilo, čemuž napomáhal fakt, že obce byly po skončení druhé světové války slučovány centrálně vládou a občané tak neměli možnost slučování obcí nějak zabránit. Počet obcí stoupl na sumu kolem 6000 obcí a tento počet můžeme zaznamenat do dnes. Graf č.1 Sídelní struktura ČR v letech SÍDELNÍ STRUKTURA ČR V LETECH , JEDNOTLIVÉ ROKY Zdroj da 1 t: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí podle výsledků sčítání lidu v letech [online] [cit ]. Dostupné z: [1]SVOBODOVÁ, Hana, Antonín VĚŽNÍK a Eduard HOFMANN. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Elportál. ISBN [4]

5 Po roce 1989 nebyla regionální politika prioritou, s nástupem demokracie bylo mnoho jiných tehdy aktuálnějších a závažnějších problémů, které dostaly přednost před řešením a vytvářením regionální politiky. Vnějším faktorem, který by se dal považovat za zásadní, protože ovlivnil a uspíšil rozvoj a řešení regionální politiky, byl předpokládaný vstup do Evropské unie. Před vstupem do EU neměla ČR prakticky žádnou formu regionální politky. V roce 1992 byla zpracován dokument Zásady regionální politiky vlády ČR, který byl takovým prvním milníkem v rozvoji. Dokument byl aktualizován v roce V tomto roce došlo také ke schválení Programu na obnovu venkova. Oba tyto dokumenty podnítili obce ke spolupráci a začala se formovat regionální politika. Obce možnosti spolupracovat s jinými subjekty uvítali, jelikož jak i v osobním a pracovním životě platí, že spoluprací lze dosáhnout lepších výsledků v menším časovém horizontu než svépomoci. Obce začali spolupracovat v dobrovolných svazcích, tzv. mikroregionech. Blížící se vstup České republiky do EU a možnost finanční pomoci z evropských fondů podnítil k rozdělení ČR na jednotky NUTS. Od poloviny je ČR rozdělena na jednotky NUTS I-V, přičemž NUTS I odpovídá celému území ČR a NUTS V je úroveň obcí. EU disponuje předvstupními strukturálními fondy, které pomáhají kandidátským zemím k dosažení a implementaci evropských standartů na různých úrovních. Česká republika v době kandidatury do EU čerpala z dotačního programu SAPARD a Phare. Tyto dotační programy se také zasloužili na rozvoji regionální politiky a vzniku mikroregionů. 3.1 SAPARD Dotační program SAPARD [2] ČR čerpala od roku 2000 do roku 2005, kdy došlo k předčasnému vyčerpání prostředků určených na tento dotační program. Program se týkal investic do zemědělství a rozvoje venkova. Cílem programu bylo přiblížit a pomoci kandidátským zemím s implikací Evropských zvyklostí a systémů. Česká republika obdržela nevratnou dotaci v hodnotě 92,8 milionu eur, z toho zhruba 31 milionu eur patřilo právě na rozvoj venkova a regionální 2 politiky. Po vstupu do EU byl nahrazen Evropským zemědělským podpůrným a záručním fondem. [2] STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND. SAPARD [online] [cit ]. Dostupné z: [5]

6 3.2 Phare Dotační program na pomoc splnění podmínek a pomoci nejchudším regionům a regionům přihraničních. Jednalo se o spolupráci přeshraniční, přičemž do ČR přiteklo 136,170 mil.. Po vstudu do EU byl dotační program[3] nahrazen Evropským fondem regionálního rozvoje a Evropským sociálním fondem. [3] MINISTERSTVO DOPRAVY. PHARE [online] [cit ]. Dostupné [6]

7 4 Účelovost mikroregionů a důvody jejich zakládání Mikroregiony myslíme obce sdruženy v tzv. dobrovolných svazcích, které se snaží o rozvoj území a podporu regionálních záměrů, přičemž se snaží čerpat zdroje na svoje aktivity z dotačních titulů MMR a strukturálních fondů EU. Typicky mikroregion vzniká z vlastní iniciativy, nejedná se o dobrovolný svazek vytvořený centrálně. Vlastní iniciativa většinou přichází od aktivních jedinců, nejčastěji starostů jednotlivých obcí, ze kterých se poté obvykle zvolí manažer mikroregionu. Skutečnost, že manažer mikroregionu zvolen z řad starostů vede celý svazek, může nahrávat ku prosazování vlastních či zájmů obce, ke které příslušný starosta patří. Mikroregiony vznikají smlouvou, která je uzavřená na účel nebo viceúčelově pro delší spolupráci zapojených subjektů. Problematiku mikroregionů a účely, pro které mohou být mikroregiony utvářeny jsou vymezeny v zákoně 128//2000 Sb. o obcích. Mezi mikroregiony také zařazujeme svazky obcí, které byly vytvořeny dle obchodního zákoníku a staršího zákona č. 367/1990 Sb. o obcích (obecní zřízení), K dnešnímu datu tj se v České republice nachází 532 mikroregionů, které jsou různorodé nejen počtem zapojených obcí, ale i účelem spolupráce obcí a vytvořením mikroregionu. Většina mikroregionu na našem území byla vytvořena na základě zákona 128/2000 Sb. o obcích, ale stále se vyskytují mikroregiony, které byly založeny na starším zákonu č.367/1990 Sb. o obcích(obecní zřízení) [4]. Nejvyšší nárust počtu mikroregionů proběhl v 90. letech minulého století, krátce po revolučním roce Po revoluci docházelo hojně k rozdělování větších obcí, což můžeme odůvodnit vládními rozhodnutími, které byly bez ohledu na občany během komunistické éry uskutečněny. Obce volaly po samostatnosti, a tak se ztížila cesta k rozvoji regionu. Rozvoj regionu je finančně náročný a obzvlášť malé obce s malým rozpočtem si takové projekty nemohou dovolit. Tento problém řeší právě zmíněné mikroregiony. Mikroregiony vznikají za různými účely. Obecně k vytvoření a přiblížení spolupráce s příšlušnými obcemi. Tato spolupráce může nabývat různých podob. [5] Nejčastěji se vyskytují mikroregiony, které nemají jednoznačný účel a předmět činnosti. Předmět činnosti a účel vzniku je vymezen v zakladatelské smlouvě jednotlivých mikroregionů, přičemž po splnění účelu mikroregion [7]

8 zaniká. Důvody k založení jedno 3 tlivých dobrovolných svazků obcí také ovlivňuje počet obcí, které se do daného mikroregionu zapojí. V ČR můžeme najít svazky s 3 členskými obcemi(např. Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko při založení, dnes již sdružuje 13 obcí), ale také svazky s více jak 50 členy(např. Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko). Pro účely této práce se nabízí vytvoření jednotlivých kategorií, které se vztahují k počtu zapojených obcí do daného mikroregionu, tedy členění dle počtu zapojených subjektů. Tab. č.1- Rozdělení mikroregionů 4.1 Malé mikroregiony Mezi malé mikroregiony řadíme svazky se 3 až 9 členy. Těchto svazků je nejméně, protože většinou dochází k postupnému připojování dalších obcí a tak se mikroregion rozrůstá(např. Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko) 5. Existují i mikroregiony, které zůstávají malé po celou dobu a pro realizaci společných plánů nepotřebují přibírat nové členy sdružení(např. Svazek obcí, plynofikace obcí Borovsko). Většinou se jedná o mikroregiony s konkrétně vymezeným cílem a účelem, které po dosažení cíle zanikají nebo rozšiřují svou působnost o další cíle a aktivity. Jako příklad si uvedeme výše uvedený Svazeb obcí Borovsko. Tento svazek vznikl za účelem plynofikace 4 obcí v kraji Vys 4 očina. Nejčastějšími důvody, které podnítili vznik málých regionů jsou plynofikace, budování dopravní infrastruktury, dopravních spojů a rozvoj turistiky. [4] Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] ŠELEŠOVSKÝ, J.: Dobrovolné svazky obcí jako faktor efektivnosti územní veřejné správy. In STRECKOVÁ, Y. A KOL.: Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, kapitola B2, s ISBN [8]

9 4.2 Střední mikroregiony Mezi střední mikroregiony řadíme svazky s 10 až 23 členy. Jedná se o nejvíce zastoupenou skupinu. Jednak z důvodu, že menší svazky se postupně rozrůstají(např. Sdružení obcí mikroregiony Černokostelecko), ale také díky mnohočlenství některých obcí. Některé obce ve snaze urychlit rozvoj regionu vstupují do více dobrovolných svazků. Obce, které jsou členem více dobrovolných svazků, mají větší přístup k informacím, financím a dotačním titulům. Za negativní stránku věci lze považovat očekávánánou menší míru zapojení příslušné obce, jelikož je smluvně a finančně zavázaná v jiných subjektech. Zakladatelská smlouva definuje předmět činnosti, který zpravidla bývá více obecný než je tomu u malých mikroregionů. Střední mikroregiony se soustředí na všestranný rozvoj mikroregiony např. Koordinace obecních územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku, Slaďování zájmů místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území, 4.3 Velké mikroregiony Mezi velké mikroregiony řadíme svazky s více než 23 členy. Většina velkých mikroregionů vzniká v okolí větší obce nebo města, vzniká tak přirozené centrum, které se stává velmi důležitým prvkem svazku (např. Mikroregion Bystřicko). Dochází zde ke koncetraci služeb tak, aby bylo přijatelně dostupné všem obcím mikroregionu. Tento koncept nabízí možnost umístění do centra mikroregionu orgány veřejné zprávy a tak se dostat blíže k občanům. Spolupráce mezi obcemi vzniká také na základě historických souvislostí a tradic. Obdobně jako u středních mikroregionů cíle spolupráce obcí jsou většinou formulovány v zakladatelské smlouvě obecně. Specifickou strukturu českého území, které je členěno na velké množství malých obcí, lze považovat za zásadní z pohledu regionálního rozvoje. Tato struktura komplikuje rovnoměrný rozvoj území a regionální politiky. Existuje mnoho menších obcí, které se snaží o rozvoj území, ale jsou blokovány nedostatkem finančních prostředků. Obce spolupracující v mikroregionech se podílejí na projektech společně, a proto projekty nezatěžují tak velkou část rozpočtu obcí a zbývají finanční prostředky i na jiné aktivity. Spoluprací se rovněž prohlubují vazby mezi jednotlivými obcemi, což pociťují i samotní občané a napomáhá to k příjemnější atmosféře a vztahům v regionu. Problémem také může být nedostatek zkušeností a malá informovanost menších obcí. Z tohoto důvodu také obce spolupracují. Vznikají mikroregiony, ve kterých figurují obce s podobnými [9]

10 zájmy a projekty. V mikroregionu funguje výměna zkušeností a informací, což je důležitý klíč k budoucímu rozvoji regionu. Se snižujícím se podílem zemědělství na venkově se otvírá prostor k pronajímání ploch a rozvoji průmyslu. Mikroregiony jsou podnikatelsky zajímavějšími než samotné obce, jelikož disponují společnou politikou vůči třetím stranám a snaží se poskytnout dostatek pracovních příležitostí občanům na území mikroregionu. Mapa č.1 Mapa kraje Vysočina Zdroj: [6] MIKROREGION BYSTŘICKO. Mapa kraje Vysočina [online] [cit ]. Dostupné z: Obce rovněž spojuje snaha o řešení regionálních problémů a plnění strategických cílů. Tyto aktivity jsou ovšem velmi finančně náročné, a proto se obce snaží o přidělení dotace. Žádost o dotaci podanou mikroregionem lze považovat za lépe propracovanou a pravděpodobně i snáze schválenou, jelikož projekt mikroregionu zasáhne větší množství občanů a zajistí tak rovnoměrnější rozvoj území. V rámci záměru vstoupit do EU měla ČR možnost čerpat z fondů určených k rozvoji regionální politiky za předpokladu, že o dotaci žádá dobrovolný svazek obcí, což vedlo k razantnímu nárustu poštu mikroregionů. Ze stále se zvyšujícího počtu mikroregionů [10]

11 je patrné, že spolupráce mezi obcemi se vyplácí a společnými silami lze dosáhnout lepších výsledků než svépomoci. [11]

12 5 Hospodaření mikroregionu Dobrovolný svazek obcí se řídí dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Z tohoto zákona vyplývá, že dobrovolný svazek obcí nakládá s majetkem do něj vloženým členskými obcemi a majetkem nabytým vlastní činností. DSO je také povinen vypracovat rozpočet, který zveřejní minimálně 15 dní před jeho projednáváním valnou hromadou na úředních deskách jednotlivých členských obcí, aby se k němu mohli občané případně vyjádřit. A to jak písemně, tak ústně při projednávání návrhu rozpočtu na valné hromadě. Obdobně musí svazek postupovat v případě závěrečného účtu, tzn. Minimálně 15 dní před projednáváním návrhu závěrečného účtu musí být zveřejněn na úředních deskách jednotlivých členškých obcí. Kontrolní orgán DSO je vymezen stanovami a zabývá se kontrolou hospodaření svazku a finančními prostředky. Účetnictví a ostatní výkazy svazku musí být v souladu s platnými právními předpisy. Odpovědnost za jejich dodržování nese předsednictvo jako celek. Obdobně jako samostatné obce, tak i dobrovolné svazky obcí jsou povinny nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulé roční období. Dle zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí a zákona č. č. 421/2004 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí může svazek požádat o přezkoumání krajský úřad, auditora nebo auditoskou firmu. 5.1 Finance Vytvoření a správa mikroregionu[7] 5 vyžaduje nemalé finanční prostředky, proto je otázka financování zásadní. Svazky hospodaří dle schváleného rozpočtu, ve kterém jsou uvedeny odhady příjmů a výdajů příslušného roku. Schválený rozpočet musí být v souladu se stanovami svazku, které byly signovány při vstupu obce do svazku. Stanovy vymezují výši členských příspěvků jednotlivých obcí. Financování svazku je individuální záležitost. Každý mikroregion vypracoval vlastní zakladatelskou smlouvu a stanovy, obojí se může u různých mikroregionů lišit, což znamená rozdílný členský příspěvěk a hlavně předmět činnosti. Předmět činnosti lze [7] MIKROREGION BYSTŘICKO. Stanovy mikroregionu [online] [cit ]. Dostupné z: [12]

13 považovat za rozhodující. (Např. Malé mikroregiony zaměřené jednoúčelově budou potřebovat méně finančních prostředků k realizaci projektů než velké mikroregiony s většími cíly.) Obdobně jak je tomu i u obcí, tak i mikroregiony musí řadit příjmy a výdaje dle rozpočtové skladby. Rozpočtová skladba rozděluje příjmy na třídy: třída 1 Daňové příjmy třída 2 Nedaňové příjmy třída 3 Kapitálové příjmy třída 4 Přijaté dotace Největším podílem na příjmech mikroregionů patří obvykle 4. třídě, přijatým dotacím. Svazek nemá na dotaci právní nárok. Žádost o dotace je komplikovaná. Svazek vypracuje projekt a pokud je dotace schválena, tak přijaté finanční prostředky lze použít pouze na konkrétní projekt, přičemž ve většině případů je vyžadována spoluúčast žádajícího mikroregionu. Členské příspěvky jednotlivých obcí řadíme k běžným neúčelovým dotacím. Výše příspěvku je vymezena v zakladatelské smlouvě, popřípadě ve stanovách. Obvykle se určí suma peněz na obyvatele, která se vynásobí počtem obyvatel příslušné obce. Příspěvky se vybírají bezhotovostně převodem na bankovní účet. Stejně jako příjmy, tak i výdaje svazky povinně třídí dle rozpočtové skladby. Rozpočtová skladka rozděluje výdaje na třídy: třída 5 Běžné výdaje, třída 6 Kapitálové výdaje. Mezi výdaje patří nejrůznější investice, platy atd. Úplně mimo výdaje a příjmy leží 8. třída financování, do které řadíme půjčky, úvěry a jiné finanční prostředky návratného charakteru. [13]

14 5.2 MAS Orlicko Údaje jsou z roku Valná hromada[7] schválila rozpočet pro rok 2011 ve výši Kč. Skutečná hodnota rozpočtu MAS Orlicko byla ve výši Kč[8]. Předpokládaný zůstatek disponibilních zdrojů byl rozpočtován ve výši Kč. 6 Tab. č.2 Reálné finance MAS Orlicko pro rok 2011 Zdroj dat: MAS ORLICKO. Výroční zpráva za rok 2011 [online] [cit ]. Dostupné z: [7] MIKROREGION BYSTŘICKO. Stanovy mikroregionu [online] [cit ]. Dostupné z: [8] MAS ORLICKO. Výroční zpráva za rok 2011 [online] [cit ].Dostupné z [14]

15 6 Management Struktura vedení mikroregionu je uvedena ve stanovách příslušného mikroregionu. V závislosti na velikost svazku a předmětu činnosti se struktura mikroregionů může lišit. Orgány se mohou lišit, ale obecně se vyskytují ve většině mikroregionů: Valná hromada Rada mikroregionu Předseda a místopředseda rady Kontrolní orgán Obr. č.1 Organizační zajištění spolupráce Zdroj: GALVASOVÁ I., a kol., Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, s. 55 Valná hromada[10] je nejvyšším orgánem svazku, její název se liší(např. Mikroregionu Bystřicko - členská schůze). Valná hromada je tvořena zástupci všech obcí mikroregionu. Valná hromada se zabývá rozhodnotím o členství jednotlivých obcí, stanovami, volí předsednictvo a členy kontrolního orgánu. Schvaluje také návrh rozpočtu a závěrečný účet svazku, přičemž aby byla valná hromada způsobilá usnášení je zapotřebí nadpoloviční účast. Každý zástupce obce má jeden hlas. Valná hromada rozhoduje prostou většinou přítomných členů, při projednávání závažnějších věci je již vyžadováná kvantifikovaná většina. Valná hromada se koná nejméně jednou za kalendářní rok. 7 [10] GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Vyd. 1. Brno: Georgetown, 2007, 138 s. ISBN [15]

16 Rada je výkonným orgánem svazku, její název se může lišit(např. Mikroregion Letovicko Předsednictvo). Rada je volena valnou hromadou, přičemž kandidáti jsou členy valné hromady. Rada rozhoduje o všem, co není stanovami určeno valné hromadě nebo o tom, co jim bylo svěřeno. Rada řídí mikroregion a zároveň zpracováná dokumenty(např. návrh koncepce činnosti, návrh rozpočtu na příslušný kalendářní rok, návrh na změnu stanov, roční nebo mimořádnou účetní závěrku). V čele rady stojí předseda a místopředseda. Dozorčí rada je kontrolním orgánem svazku, její název se může lišit(např. Mikroregion Letovicko revizní komise) Členové dozorčí rady jsou voleny valnou hromadou. Mezi působnosti dozorčí rady patří např. přezkoumávat roční nebo mimořádnou účetní závěrku, kontrolovat dodržování obecně platných předpisů, stanov a usnesení valné hromady atd. 8 Nepovinnou funkcí svazku je tzv. manažer mikroregionu. Manažér mikroregionu[11] připravuje materiály na jednání orgánů mikroregionu. Dalším úkolem manažera je hledání dotačních prográmů a popřípadě příprava žádosti. Klíčové postavení v roli manažerá má sebevzdělávání a aktivita. Funkce manažera není dosud příliš rozšířena, což je způsobeno finančními poměry jednotlivých svazků. V posledních letech se tato funkce objevuje častěji. [11] CPKP STŘEDNÍ MORAVA. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů [online]. Přelouč, 2006 [cit ]. ISBN Dostupné z: [16]

17 7 Závěr Tato práce si kladla za cíl obecně popsat fungování a účel vzniku mikroregionů, jejichž počet v posledních deseti letech zaznamenal razantní nárůst. Mikroregiony sdružují dobrovolně obce, kterým není lhostejný osud obyvatel, tak celého území mikroregionu. Obdobně i jako v jiných odvětví, lze s jistotou říci, že společnými silami dosáhneme více než svépomoci. Stejně to platí i pro mikroregiony i jiné seskupení, které mají za cíl rozvinout rovnoměrně své území a zajistit lepší životní podmínky pro obyvatelstvo příslušného území. Největší zásluhu na nárustu počtu mikroregionů mají právě aktivní jedinci, iniciátoři vzniku mikroregionů, bez kterých by vše zůstalo při starém a proces rozvoje obcí a celého území by se významně zpomalil. Práce nastínila financování a management mikroregionů. Z práce je patrné, že rozvoj obcí se opírá o dotační tituly, bez kterých by obce neměly dostatek finančních zdrojů na realizové projekty. Právě rozdrobenost území českého státu se negativně podepisuje na rozvoji jednotlivých obcí, které disponují nízkým rozpočtem, který vytváří limitující prostředí pro následný rozvoj. [17]

18 8 Seznam zdrojů [1] SVOBODOVÁ, Hana, Antonín VĚŽNÍK a Eduard HOFMANN. Vybrané kapitoly ze socioekonomické geografie České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Elportál. ISBN [2] STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND. SAPARD [online] [cit ]. Dostupné z: [3] MINISTERSTVO DOPRAVY. PHARE [online] [cit ]. Dostupné [4] Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] ŠELEŠOVSKÝ, J.: Dobrovolné svazky obcí jako faktor efektivnosti územní veřejné správy. In STRECKOVÁ, Y. A KOL.: Reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, kapitola B2, s ISBN [6] MIKROREGION BYSTŘICKO. Mapa kraje Vysočina [online] [cit ]. Dostupné z: [7] MIKROREGION BYSTŘICKO. Stanovy mikroregionu [online] [cit ]. Dostupné z: [8] MAS ORLICKO. Výroční zpráva za rok 2011 [online] [cit ].Dostupné z [9] UUR. Mikroregiony v ČR [online]. Brno, 2009 [cit ]. Dostupné z: 2009/Mik_K1.jpg [10] GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Vyd. 1. Brno: Georgetown, 2007, 138 s. ISBN [18]

19 [11] CPKP STŘEDNÍ MORAVA. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů [online]. Přelouč, 2006 [cit ]. ISBN Dostupné z: Další použité zdroje Ústav územního rozvoje. Dostupné z: Místní agenda 21. Dostupné z: Vyhláška Ministerstva financí o rozpočtové skladbě. In: Dostupné z: Venkov: Místní akční skupiny. [online]. [cit ]. Dostupné z: [19]

20 9 Přílohy Mapa č.2. Mikroregiony v ČR [9] UUR. Mikroregiony v ČR [online]. Brno, 2009 [cit ]. Dostupné z: Zdroj: [20]

21 Obr.č.2 Financování činnosti svazku [7]MIKROREGION BYSTŘICKO. Stanovy mikroregionu [online] [cit ]. Dostupné z: [21]