12/ Jak řešit případné předlužení obcí

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 17. ROČNÍK 12/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: XII. finanční konference Jak řešit případné předlužení obcí Z jednání Předsednictva Meziobecní spolupráce jako obrana proti slučování obcí Vážené primátorky a starostky, vážení primátoři a starostové, dovolte, abych Vám v závěru roku, stejně tak jako v minulosti, připomněl alespoň velmi stručně hlavní aktivity, které Kancelář našeho Svazu v roce 2009 zajišťovala a kterých jste se buď osobně zúčastnili nebo jste u nich alespoň zaregistrovali potenciální dopad na práci v samotných městech a obcích. O drtivé většině sice v průběhu roku přinesl zmínky náš InS, shrnutí však dává komplexní přehled, představu o objemu svazové práce. Na poli domácím byl rok zahájen obvyklými krajskými setkáními, kterých se zúčastnilo celkem 1207 představitelů obecních samospráv. Jejich program byl standardně zaměřen na aktuální legislativu, ale také na přípravu nadcházejícího Sněmu. V dubnu se uskutečnil mezinárodní veletrh URBIS IN- VEST a v jeho rámci již XVI. kongres starostů a primátorů. Koncem května se v Karlových Varech konala nejvýznamnější svazová akce XI. Sněm. Velmi pozitivně na účastníky Sněmu zapůsobily zejména proslovy premiéra Jana Fischera i ministra financí Eduarda Janoty. Ujištění ministra Janoty o splnění svazového požadavku dorovnat obcím I. a II. typu výkon přenesené působnosti o 2 mld. Kč v roce 2010 a o další 2 mld. v roce 2011 pak byly starosty vnímány jako potvrzení úspěšné práce Svazu. Škoda jen, že celkový počet delegátů nedosáhl 50 %, a tudíž nemohlo být schváleno snížení členských svazových příspěvků pro kategorii městysů. Tento úkol proto čeká příští Sněm. Dne 27. července se sešlo vedení Svazu k dalšímu jednání s členy vlády ČR. Pro jednání jsme připravili obsáhlý materiál, který byl vodítkem pro prodiskutování nejzávažnějších témat, včetně poté schválených návrhů řešení. Poslední významnou akcí byla XII. celostátní finanční konference, o níž se podrobněji dočtete uvnitř zpravodaje. Zvláštní pozornost zasluhují i aktivity, které Kancelář Svazu připravovala v tomto roce v souvislosti s předsednictvím ČR Radě EU. Chronologicky prvou byl URBAN DAY, akce zaměřená na problematiku měst, připravená z iniciativy předsedy Svazu Oldřicha Vlasáka jako europoslance. Následovalo setkání generálních sekretářů národních asociací sdružených v Radě evropských municipalit a regionů (CEMR) a poté březnový Evropský summit regionů a měst. V dubnu se svazová delegace zúčastnila jednání sněmu CEMR ve švédském Malmö, kde v rámci aktivity LOCAL TRIO podepsala společnou deklaraci s Francouzi a Švédy o důležité roli samospráv. Červnová Evropská konference o sociálních službách výčet předsednických akcí uzavřela. V roce 2009 pokračovala také spolupráce s partnerskými asociacemi. V říjnu se konalo společné jednání předsednictev našeho a slovenského svazu v Uherském Brodě a v listopadu Oldřich Vlasák přijal v Praze reciproční návštěvu nizozemské asociace VNG, o níž se více dozvíte z příspěvku v tomto čísle Informačního servisu. Vážené primátorky a starostky, vážení primátoři a starostové, zcela jistě si nejenom vy, ale i my v Kanceláři Svazu myslíme, že po tolika letech práce pro samosprávu nás sotva dokáže něco překvapit. Dopad celosvětové hospodářské krize na daňové příjmy obcí je ale přeci jenom šokující. Zvláště proto, že po roce 1989 jsme si navykli na nepřetržitý růst ekonomiky, a tím i daňových příjmů. Tlak Svazu na spravedlivější přerozdělení daní a řešení problémů s nedostatkem financí obecně byly běžnou součástí svazové práce. V letech hojnosti jsme mohli v našem InS přinášet zprávy o dílčích úspěších, kterých jsme na poli finančním vůči státu vybojovali, rok 2009 je však absolutně jiný. Veřejná správa se ocitá na stejné lodi nedostatku. Také stát a kraje nemají z čeho brát, musí šetřit. Ještě více nepříjemné přitom je, že negativní dopady přetrvají až do roku příštího, volebního. Přesto pevně věřím, že i v příštím roce dokážeme pod hlavičkou Svazu společně pokračovat v úspěšné obhajobě zájmů měst a obcí. K tomu všemu si musíme vzájemně popřát mnoho zdaru. Dovolte mi proto závěrem, abych Vám jménem Kanceláře Svazu i jménem svým popřál klidné, příjemné a tedy šťastné Vánoce a na poli pracovním i soukromém vše nejlepší. Jaromír Jech

2 Aktuality ve zkratce Dny malých obcí 3. listopad 2009 Vyškov, 10. listopad 2009 Praha Program Dnů se tradičně skládal z bloků jednotlivých ministerstev. Zástupci ministerstva pro místní rozvoj seznámili posluchače s aktuálními informacemi týkajícími se Programu obnovy venkova a programu Podpora bydlení. Upozornili, že ministerstvo k 11. listopadu 2009 vyhlašuje podprogramy na rok 2010, v rámci kterých budou poskytovány dotace na podporu regenerace panelových sídlišť, podporu výstavby technické infrastruktury, výstavby podporovaných bytů a oprav domovních olověných rozvodů. Lhůta pro doručení žádostí o dotaci končí 1. února Zastoupeno bylo pochopitelně také ministerstvo financí. V Praze vystoupil náměstek ministra Bohdan Hejduk. Konstatoval, že daňové příjmy budou letos ve srovnání s rokem 2008 plněny zhruba na 88 %, největší propad se očekává u daně z příjmů právnických osob. Saldo v hospodaření obcí za rok 2009 by mělo činit 14,7 mld. Kč. Mírné zlepšení ekonomiky lze očekávat v roce 2010, kdy by deficit měl představovat už jen 3,2 mld. Kč. Příští rok bude ale zřejmě pro obce a města z pohledu financování nejdramatičtější. Ředitel odboru financování územních rozpočtů a programového financování ministerstva financí Jan Zikl, který byl jedním z hlavních řečníků ve Vyškově, nabádal starosty k obezřetnosti při plánování investičních akcí. Odmítl provedení radikálních změn v rozpočtovém určení daní, které ve svém projevu krátce předtím obhajoval předseda Sdružení místních samospráv Josef Bartoňek. Sdělil, že ministerstvo financí upřednostňuje, stejně jako Svaz měst a obcí, cestu evoluce, nikoli revoluce. Zásadní jednání ohledně RUD budou vedeny až po volbách, přičemž v potaz bude nutno brát i vývoj finanční a hospodářské situace. Blok ministerstva vnitra byl z velké části věnován aktuálnímu tématu datových schránek a řešení spisové služby na úřadech. Přítomní byli seznámeni s praktickými zkušenostmi statutárního města Kladna a ve Vyškově pak ještě Miroslavou Kašpárkovou informováni o intenzivní spolupráci Svazu na utváření koncepce čerpání finančních prostředků z Integrovaného operačního programu (IOP), konkrétně na výzvě 04, která se týká technologických center obcí s rozšířenou působností. V Praze za Svaz měst a obcí vystoupila Jaroslava Kypetová, která se ve svém příspěvku věnovala nadcházejícím změnám v účetnictví obcí. Vesnice roku listopad 2009, Praha V listopadu se sešli vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku i zástupci spolupořádajících institucí na ministerstvu pro místní rozvoj, aby projednali podmínky soutěže pro příští rok. Shodli se na tom, že kritéria, přestože jsou dosti přísná, budou ponechána, vyhovuje i harmonogram soutěže. K víceméně technické úpravě dojde při jmenování členů hodnotitelských komisí, členy by měl jmenovat předseda komise na základě nominace vyhlašovatelů. Krajské komise mají být 10členné, celostátní pak 11členná. Delší diskuse byla vedena ohledně oceňování vítězů. Bylo dojednáno, že zlaté stuhy se budou nově předávat vítězům krajských kol přímo na kraji, při celostátním vyhlašování pak zástupci vítězných obcí obdrží diplom a případně jiné symbolické ocenění. Negativně ale byla vnímána určitá asymetrie při oceňování ostatních stuh. Dvě z nich jsou zvlášť honorovány a mají i celostátního vítěze. Jedná se o zelenou a oranžovou stuhu, kde se prezentují ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. Zuzana Dvořáková z MZe uvedla, že vítěz oranžové stuhy na kraji získává od jejich ministerstva 600 tisíc Kč, vítěz celostátní pak 800 tisíc. Modré a bílé stuhy, za kterými je ale mnohem více usilovné práce, však žádné zvláštní ocenění nemají, ani slavnostní vyhlašování superstuh, tedy celostátních vítězů. Přítomní se proto shodli na tom, že se pokusí znovu oslovit resorty kultury a školství, aby se do soutěže zapojily stejným způsobem a garantovaly modrou a bílou stuhu. Vyhlašování těch nejlepších i mezi stuhami by pak mohlo probíhat rovněž při slavnostním aktu ve vítězné vesnici roku. Určitou jednotnou linii soutěže je třeba udržet také na krajích. V žádném případě však nesmí dojít k tomu, že finance, které na Program dostávají kraje v rámci RUD, budou kráceny. Nesmí docházet také k tomu, že při vyhlašování krajských kol stojí zástupci vyhlašovatelů soutěže v pozadí. V této souvislosti bude osloven předseda Asociace krajů. Hrozí nám sucho? Praha, 12. listopadu 2009 Na základě podnětu Svazu a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) se Senát na semináři pořádaném Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí zabýval tématem Řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii. Kromě Svazu a SOVAKu byli přizváni odborní prezentující z řad zástupců ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a profesní hydrogeologové. Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce úseku vodního hospodářství MZe, uvedl problematiku sucha do evropského kontextu včetně aplikace zásad EU v ČR. Nejdůležitější dle něho je návrh včasných adaptačních opatření, aplikace principu poptávky a hájení lokalit pro případnou budoucí akumulaci odtoků v nádržích. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Josef Reidingera a Josefa Jandy uvažuje o vytvoření národní koncepce pro zvládání nedostatku vody do r. 2012, zpracování analýzy a návrhu legislativních úprav, vytvoření systému varování před nedostatkem vody ve zdrojích, zpracování technických podkladů a jednotné metodiky pro regionální hydrogeologický průzkum podzemních vod včetně problémů financování a provádění Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2800 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 12/2009 strana 2

3 těchto projektů, které probíhají jen ve vybraných lokalitách. Vodní zdroje v ČR ve světle projednávané problematiky hodnotil z hydrogeologického hlediska zástupce SOVAKu Zdeněk Herrmann. Kromě názorného předvedení vztahu povrchové a podzemní vody, otázek hydrogeologické rajonizace, udržitelného stavu útvarů podzemních vod zajištěného vyváženým stavem mezi odběry a doplňováním podzemní vody také i on zdůraznil nutnost rebilance přírodních zdrojů podzemních vod a fakt, že veřejné zásobování vodou je jednou ze základních veřejných služeb, která je spjata s veřejným zdravím a neměla by být přerušována. Miroslav Trnka z Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně ve své přednášce zhodnotil alarmující aspekty změn klimatu na vodní bilanci v regionu střední Evropy a možné důsledky pro zemědělskou produkci, zejména střídavost dešťů a jejich vydatnost - jinými slovy prší méně často, ale nárazově, což nestačí půda vstřebat. Závěrečné vystoupení náměstkyně primátora Hradec Králové Pavly Finfrlové (Svaz měst a obcí ČR) bylo analýzou, syntézou a zároveň návrhem k hledání řešení problému nedostatku vody ve veřejných vodovodech. Na konkrétním případě situace v aglomeraci Hradec Králové upozornila na možný nedostatek vhodné vody pro zásobovaní obyvatel, realisticky popsala dopady a průvodní jevy takového stavu a formulovala nutná opatření. Na základě následné více než hodinové diskuse k této problematice v závěrečném slovu Ivo Bárek, předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu, uvedl, že vzhledem k rozsáhlosti problematiky je nutné připravovat řešení ve spolupráci odborníků, zákonodárců a rovněž Svazu měst a obcí a SOVAKu. Senát bude tuto záležitost i nadále bedlivě sledovat, jelikož sucho je nejméně předvídatelným přírodním jevem, u kterého nelze odhadnout jeho intenzitu, délku a možnosti jeho reálného řešení. O Agentuře pro sociální začleňování s Michaelem Kocábem 24. listopad 2009, Praha Členové Předsednictva Svazu spolu s předsedkyní svazové pracovní skupiny pro problematiku sociálního začleňování Ivanou Červinkovou sdělovali Michaelu Kocábovi svoje představy o fungování agentury, která by měla městům a obcím pomoci řešit problematiku sociální inkluze. Záměrem ředitele odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách je snaha učinit z agentury, která je v současnosti odborem Úřadu vlády v kompetenci ministra pro lidská práva, ústřední orgán státní správy na úrovni ministerstva, který by nesl primární odpovědnost za oblast sociálního začleňování a koordinaci dotačních programů. Členové Předsednictva Svazu však odmítají, aby Agentura byla povýšena na úroveň ministerstva a stala se městům a obcím nadřízenou institucí. Dle jejich názoru by měla být obcím odborným partnerem. Doporučovali zařadit ji pod ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo lépe nechat pod Úřadem vlády. Stát navíc musí mluvit jedněmi ústy, není možné, aby jiný názor mělo např. ministerstvo vnitra ve věci samostatné působnosti a jiný agentura. Pro obce je navíc nepřípustné, aby více než jedna instituce mohla samosprávu v rámci jedné působnosti dávat k soudu. Bude-li mít agentura dozorové kompetence v rámci sociálního začleňování, nemůže být městům a obcím dobrým lokálním partnerem. Její podstatou má být odborné poradenství. Jako příklad bylo uvedeno velmi dobré fungování Agentury ochrany přírody a krajiny, která je zřízená ministerstvem životního prostředí jako organizační složka státu a je obcemi respektována, aniž by měla specifické veřejnoprávní nástroje. Michael Kocáb přislíbil, že se s prací této agentury seznámí a zváží, zda by Agentura pro sociální začleňování mohla mít obdobné postavení. Poté bude s představiteli Svazu dále jednat. Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU S KAŽDOU NOVOU INSTITUCÍ SE ZVYŠUJE MNOŽSTVÍ BYROKRACIE Z mnoha důvodů jsme historicky nepodporovali vznik instituce Evropského veřejného ochránce práv. Když však tato instituce existuje, je třeba zajistit její rozumný výkon, činit tak za nejnižší možnou cenu a zejména nezneužívat a uměle nerozšiřovat její pravomoci. V této souvislosti musím konstatovat, že v činnosti Evropského veřejného ochránce práv spatřuji tři velké problémy. Prvním problémem jsou informace. Široká veřejnost v EU totiž neví, že evropský ombudsman existuje, natož aby tušila, co dělá a s čím se na něj může obracet. Fakta jsou v tomto ohledu poměrně jednoznačná. Téměř 90 % zaslaných stížností, které předložili moji spoluobčané z ČR, nespadalo do kompetence evropského ombudsmana. Nejinak tomu je i v jiných členských státech. Podle studie Eurobarometru více než dvě třetiny dotázaných evropskému ombudsmanovi nedůvěřují nebo nejsou schopni na otázku důvěry odpovědět. Evropský parlament proto navrhuje rozsáhlé informační kampaně. Nejsem si však jistý, zda se jedná o správný lék na tuto nemoc. Pro lidi u nás doma je samotná Unie natolik vzdálená a nepřehledná, že pokoušet se, aby porozuměli evropskému ombudsmanovi, je tak poněkud sisyfovské úsilí. Druhým problémem jsou náklady. Každá veřejná instituce něco stojí, s každou novou institucí se zvyšuje množství byrokracie, které musí občané překonávat a ve které se musí umět orientovat. A to platí i u institucí, které mají za cíl s byrokracií bojovat. Je proto potřeba se zamýšlet, zda investované prostředky daňových poplatníků odpovídají kýženým výsledkům. V loňském roce si u evropského veřejného ochránce práv stěžovali občané z ČR jen 66krát. Z celé EU přišlo přibližně 800 případů spadajících do kompetence evropského ombudsmana. Těmito problémy se zabývalo 70 úředníků, daňové poplatníky to stálo 9 milionů EUR. Jeden přípustný případ tak stál více než 10 tisíc EUR. To je podle mého názoru více než hodně. Třetím problémem je subsidiarita. Jako bývalý starosta jsem byl poněkud znepokojen tím, když jsem si přečetl, že jedním z mála případů, kterými se evropský ombudsman zabývá, je územní plán pro oblast Břeclavska v souvislosti s rychlostní komunikací R52. To považuji za naprosto nadbytečné, neboť lokální problémy je třeba v prvé řadě řešit v obcích, nikoliv tady v Bruselu či ve Štrasburku, kde evropský ombudsman sídlí. Chápu, že každá veřejná instituce si najde práci, největším uměním však je agendu uměle nerozšiřovat a úřady naopak omezovat. Ing. Oldřich Vlasák předseda Svazu měst a obcí ČR poslanec Evropského parlamentu informační servis č. 12/2009 strana 3

4 Informujeme Bude příští rok z hlediska financování obcí příznivější než letošní? Generální partner XII. celostátní finanční konference Zda bude rok 2010 pro samosprávu příznivější, se chtěli dozvědět účastníci XII. finanční konference, která se konala ve dnech 23. a 24. listopadu 2009 v Praze. Odpovědět na tuto otázku se snažil náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Podle propočtů ministerstva by do obecních rozpočtů mělo putovat o 15 mld. Kč více než letos. Starostové ale optimistickému výhledu příliš nevěří. Finanční konference byla tradičně rozdělena do pěti bloků. První dva se věnovaly financování obcí v době ekonomické krize, třetí byl zaměřen na problematiku DPH, ve čtvrtém se přednášející spolu s přítomnými delegáty zamýšleli nad tím, zda evropské projekty lze považovat za vítaný zdroj příjmů či spíše za danajský dar, a v posledním bloku se diskutovalo o některých vybraných činnostech obcí, především pak o regulaci sázkových her. Na půdě Prahy přivítal účastníky konference primátor Pavel Bém. Ve svém příspěvku uvedl, že vládní odhad příjmů ze sdílených daní pro rok 2009 se během pouhých 11 měsíců zřítil ze 142 mld. korun na 112, což pro Prahu konkrétně znamená propad v příjmech o 9 mld. korun. Jenom díky tomu, že si koncem roku 2008 připravili konzervativnější odhad příjmů a vytvořili si určitý polštář, není dnes dopad pro Prahu tak tvrdý. V příjmové stránce rozpočtu města představuje 5,5 mld. korun. I to ale znamená, že Praze chybí osmina jejích daňových příjmů. Příliš optimisticky nelze podle Béma chápat ani současné drobné oživení ekonomiky v Evropě, jelikož je zapříčiněno především masivními státními výdaji. Je třeba počítat také s tím, že špatný stav veřejných financí a rostoucí nezaměstnanost budou reagovat na pokles ekonomické výkonnosti s jistým zpožděním. Primátor Prahy považuje za velmi nepravděpodobné, že by se Česká republika v horizontu několika nejbližších let vrátila k rychlejšímu ekonomickému růstu. Města a obce budou muset vést boj s déletrvajícím propadem daňových příjmů. Stejně tak jako v soukromém sektoru i ve veřejné sféře ale platí, že nejrychleji se vzpamatuje ten, kdo se příliš nezadlužil. Podle Béma proto nezbývá, než začít s tvrdou debyrokratizací, provozní optimalizací, personálními audity atd. Zákonodárce pak vyzval k tomu, aby nezatěžovali města a obce nesmyslnými zákony, které mají velké dopady na výdajovou stránku municipálních rozpočtů. Jako příklad uvedl tzv. Kuberovu chodníkovou novelu. Primátor Bém věří, že budeli se šeřit všude tam, kde je to možné, má naše země šanci ekonomickou krizi přežít. informační servis č. 12/2009 strana 4

5 Úvod k tématům finanční konference přednesl předseda Svazu Oldřich Vlasák. Nejprve se krátce věnoval dopadům hospodářské krize z pohledu Evropy. Konstatoval, že zatímco u nás krize krátí rozpočty obcí a měst o miliardy korun, situace jinde ve světě je často mnohem dramatičtější. Patrně nejbolestnější ztrátu zaznamenaly obce a města, které přišly o své investice. Kupříkladu ve Velké Británii místní vlády ztratily 1 miliardu euro finančních investic v důsledku bankrotu islandských bank, kde měly uložené volné peníze. O další prostředky v rozpočtech přišly britské obce a města díky nerealizovaným příjmům z úroků. Podobně byly zasaženy místní vlády v Belgii. Kvůli krizi banky Dexia, kde jsou belgické samosprávy akcionáři, zaznamenaly obce pokles hodnoty podílu na trhu a nezískaly očekávané příjmy z dividend. Patrně všude v Evropě přišly obce o daňové příjmy. Např. na Ukrajině, kde přímé daně představují % příjmů obecních rozpočtů, se výsledný pokles obecních příjmů pro rok 2009 odhaduje až o 35 %. Největším strašákem všech evropských samospráv jsou ale podle Vlasáka zvýšené výdaje. Kvůli vyšší poptávce po sociálních a zdravotních službách, kvůli nutnosti postarat se o lidi bez dostatečných příjmů a občany obcí, kteří přišli o práci, musí místní orgány počítat s vyššími náklady. S cílem dosáhnout úspor se tak často nevyhnou nejen snižování správních nákladů na zaměstnance, ale i propouštění. Omezení se také nevyhnou některé dříve plánované investice, což může mít dlouhodobý dopad na hospodářský růst, protože v Evropské unii regionální a místní vlády vytvářejí 70 % veřejných investic. Evropská komise předpokládá, že hospodářský růst se na náš kontinent vrátí v následujících dvou letech. To však neznamená, že zmizí problémy, které krize způsobila. Do budoucna se má výrazně zvýšit zadlužení, vysoké deficity čekají prakticky na celou Evropu. V evropské sedmadvacítce zůstane navíc vysoká nezaměstnanost, bez práce má být každý desátý práceschopný občan. V kontextu globální ekonomické krize bude letošní rok z hlediska financování obcí velmi nepříznivý také v České republice. Oldřich Vlasák zdůraznil, že daně z příjmů velmi citlivě reagují na hospodářský vývoj, což opět podporuje dlouholetý požadavek Svazu na rozšíření portfolia o spotřební daně, které meziročně zaznamenaly mnohem menší relativní pokles. Obce také výrazně pocítily dopad Národního protikrizového plánu vlády. Svaz chápe nezbytnost některých vládních protikrizových kroků, ale zdá se, že navrhovatelé jen zřídka berou v úvahu dopad na rozpočty samospráv. Oldřich Vlasák dále upozornil na problematiku dvojnásobného zvýšení daně z nemovitostí, které osobně nepovažuje za příliš šťastné a systémové řešení. S ohledem na celkovou sumu daně ani dvojnásobný růst sazby, který se navíc nevztahuje na všechny pozemky a stavby, nenahradí podle jeho názoru výpadek v důsledku nižšího inkasa daní z příjmů. Otevřel také otázku dotací a připomněl, že zástupci vlády na XI. Sněmu Svazu mimo jiné deklarovali, že podpora investičních akcí na úrovni obcí je vládní prioritou. Za pozitivní ale předseda Vlasák jednoznačně považuje skutečnost, že se Svazu podařilo prosadit zvýšení příspěvku na výkon státní správy. Ze státního rozpočtu byly pro rok 2010 za tímto účelem vyčleněny 2 mld. korun. Jde o konkrétní výsledek dlouhodobého úsilí Svazu, neboť na nedostatečné financování přenesené působnosti poukazují již usnesení několika předchozích sněmů. Upozornil přitom, že zvýšení se nedotýká obcí s rozšířenou působností, a to ani u základních kompetencí. Z návrhu státního rozpočtu vyplývá, že obce i města by v letošním i příštím roce měly hospodařit se schodkem. Oldřich Vlasák připomněl, že v posledních letech byl vykázán přebytek a celkový dluh obcí se již od roku 2005 prakticky nemění, zůstává na úrovni 80 mld. Kč. Srovnáme-li vývoj salda státního rozpočtu, nelze než dovodit, že obce a města hospodaří opravdu odpovědně. Zdůraznil, že většina obcí si vytvořila určité rezervy, z velké části jde ale o peníze určené na spolufinancování projektů podpořených z fondů Evropské unie. Nejedná se o peníze, které by obce mohly a chtěly projíst v běžných výdajích. Čerpání prostředků ze státních a evropských fondů je pro obce a města zásadní podmínkou pro budování jejich infrastruktury a celkový rozvoj. Systém čerpání prostředků, zejména z evropských fondů, je založen na nutnosti předfinancování projektů žadateli, které jsou často v této souvislosti nuceny brát si úvěry a splácet úroky, jež následně výrazně zatěžují jejich rozpočty. Vhodné by bylo zajistit potřebné prostředky na předfinancování ze strany relevantních ministerstev, stejně tak jako zjednodušení podmínek administrace operačních programů u jednotlivých správců dotačních titulů, aby nedocházelo ke změnám podmínek v průběhu realizace projektů a podobně. Oldřich Vlasák otevřel také problematiku účetnictví, zákona o hazardních hrách (zde zdůraznil požadavek Svazu na zapojení obcí do povolovacích procesů k novým herním technologiím, konkrétně videoloterním terminálům, kterých je v ČR na 40 tisíc, a požadavek na část výnosů ze správních a místních poplatků a z odvodů z výhry) a problematiku odpadového hospodářství (podrobněji viz dále). S velmi zajímavým příspěvkem vystoupil na konferenci Michal Mejstřík, člen bývalé Národní ekonomické rady vlády (NERV), který seznámil účastníky konference s makroekonomickým rámcem hospodaření obcí. V úvodu svého vystoupení připomněl, že podle údajů časopisu the Banker jsou tři současné největší světové banky čínské a dodal, že příští finanční krize nemusí přijít z USA, ale právě z Číny. V souvislosti s úroky státních obligací zmínil, že země, které se nedokázaly vyrovnat s novou situací (např. Ukrajina, pobaltské země), musí nyní platit vysoké sankce ve formě vyšších úrokových sazeb. Křivka ČR se vychýlila pouze v jednom okamžiku. Důvodem byl fakt, že ČR byla analytiky omylem zařazena mezi země, které disponují velkými úsporami v podobě úvěrů v zahraniční měně. Tato mylná hláška vedla v únoru ke zvýšení úrokových sazeb i v České a Slovenské republice. Profesor Mejstřík dále zmínil souvislost fiskálního deficitu a volebního cyklu. Pro informační servis č. 12/2009 strana 5

6 ilustraci odlišného vývoje rozpočtů z hlediska tohoto cyklu použil případ Finska, kde ve volebním cyklu nikdy nedošlo k zadlužování. Naopak v Maďarsku vedl každý volební cyklus k propadu dluhu a k nárůstu zadlužování. Česká republika se z hlediska fiskální odpovědnosti pohybuje na půl cesty mezi těmito dvěma zeměmi. Ve spojitosti s výhledem rozpočtování na rok 2011 a 2012 Mejstřík uvedl, že před českými politiky stojí zásadní kroky z hlediska snížení strukturálního salda. V ČR není velká část deficitu ovlivněna pouze současnou recesí, ale dlouhodoběji je určována víceméně předurčenou strukturou příjmů a výdajů. Střednědobý rozpočtový cíl, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU, je omezit strukturální saldo tak, aby strukturální deficit nepřevýšil 1 % HDP. ČR je tohoto povinna dosáhnout nejpozději v roce 2012, na základě navrhovaného nastavení fiskální politiky a výdajových rámců je však pravděpodobné, že tento cíl nebude v roce 2012 naplněn. Z hlediska dlouhodobého výhledu by deficit při nyní nastavené struktuře příjmů a výdajů vyrostl v roce 2060 až na 250 % HDP. V závěru doporučil obcím, aby se intenzivněji zajímaly o tzv. rozpočtově neutrální prostředky, které by výrazněji nezatěžovaly systém národních veřejných financí, tedy zejména o evropské fondy. Na období let 2007 až 2013 disponuje ČR z prostředků kohezní politiky EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně se rovnající 680 miliardám korun. Na profesora Mejstříka navázal náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Zaměřil se především na přípravu státního rozpočtu ve vztahu k rozpočtům obcí. Ministerstvo financí podle jeho slov předpokládá, že obecní rozpočty by mohly skončit deficitem až 14,7 mld. korun. Je to výrazně horší výsledek než v roce 2008, kdy obecní rozpočty byly ve svém historickém přebytku 15,62 mld. Kč. Hlavním problémem roku 2009 je nepříznivý vývoj daňových příjmů. Největší propady oproti roku 2008 byly zaznamenány především u daně z příjmů právnických osob, fyzických osob, ale i u daně z přidané hodnoty. MF očekává, že úroveň daňových příjmů by měla koncem roku dosáhnout 88 % úrovně roku Je to odhad, který byl zpracován na základě údajů z poloviny roku 2009 a bude nadále zpřesňován. Deficit státního rozpočtu by měl v letošním roce přesáhnout výši 170 mld. korun, celkový deficit veřejných rozpočtů by měl dosáhnout výše 6,6 % HDP, což je trojnásobné zhoršení oproti roku V roce 2010 bude trend deficitního hospodaření pokračovat, deficit v hospodaření obcí by ale měl být již mnohem nižší, a to 3,2 mld. Kč. Státní rozpočet na rok 2010 má schválen deficit 162,7 mld. korun. I v roce 2010 budou nejvýznamnějším zdrojem obecních rozpočtů daňové příjmy, které by dle MF měly dosáhnout zhruba 152,8 mld. Kč, což je o 15 mld. více než letos. Nárůst zohledňuje zejména zvýšení obou sazeb DPH a daně z nemovitostí (viz tabulka č. 1). Náměstek Hejduk však zdůraznil, že se jedná pouze o odhady. Při sestavování rozpočtu obcí doporučil vycházet z úrovně očekávané skutečnosti plnění daňových příjmů v roce letošním. Druhým nejvýraznějším zdrojem pro obce jsou dotace. Úsporná opatření se ale projevují i v této oblasti nedochází k jejich valorizaci. Celkový objem dotací v návrhu státního rozpočtu činí Kč (další dotace poskytují kraje, EU). Ministerstvo financí odhaduje pro příští rok pokles celkového objemu dotací, které obce do svých rozpočtů získají, což je patrné z tabulky č. 2. Tabulka č. 1 Daňový příjem Vývoj daňových příjmů územních samosprávných celků v roce 2009 a 2010 Očekávaná skutečnost r obce Predikce na r obce Daň z přidané hodnoty 54,1 58,0 Daň z příjmů právnických osob celkem 34,3 36,6 Daň z příjmů právnických osob 28,4 30,8 Daň z příjmů právnických osob plac. kraji a obcemi 5,9 5,8 Daň z příjmů fyzických osob celkem 29,1 34,6 Daň z příjmů fyzických osob - zvláštní sazba 2,0 2,1 Daň z podnikání celkem 3,0 8,4 daň z podnikání - sdílená část výnosů 0,9 2,5 daň z podnikání - 30 % dle místa vzniku 2,1 5,9 Daň ze závislé činnosti celkem 24,1 24,1 daň ze závislé činnosti - sdílená část 22,5 22,5 daň ze závislé činnosti - 1,5 % motivace 1,6 1,9 Daň z nemovitostí 6,4 9,6 Správní a místní poplatky 7,7 7,8 Poplatky za znečišťování životního prostředí 6,2 6,2 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM 137,8 152,8 informační servis č. 12/2009 strana 6

7 Tabulka č. 2 Struktura příjmů a výdajů obcí v letech 2008 až 2010 (v mld. Kč) Skutečnost 2008 Očekávaná skutečnost 2009 Predikce 2010 Ukazatel Daňové příjmy 154,42 139,2 154,3 Nedaňové příjmy 25,74 26,9 28,3 Kapitálové příjmy 15,48 14,2 14,1 Přijaté dotace 74,03 71,5 68,1 Příjmy celkem 269,67 251,8 264,8 Běžné výdaje 179,65 188,0 189,4 Kapitálové výdaje 74,40 78,5 78,6 Výdaje celkem 254,05 266,5 268,0 S a l d o 15,62-14,7-3,2 Pozn. Daňové příjmy hl. m. Prahy podle 3odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., kterým jsou definovány daňové příjmy krajů, jsou z důvodu lepší srovnatelnosti zahrnuty mezi obce, nikoli kraje, jak je tomu u daňové predikce. Další část svého vystoupení věnoval náměstek Hejduk financování přenesené působnosti, k jejímuž krytí by měly sloužit: příspěvek na výkon státní správy, správní poplatky Tabulka č. 3 a nahodilé příjmy (pokuty), účelové dotace (SPOD, soc. služby atd.) a vlastní příjmy. Zdůraznil, že příspěvek na výkon státní správy byl pro rok 2010 navýšen o 2 mld. Kč, a to především ve prospěch menších obcí. Jedná se o obrovský úspěch Svazu, což potvrdil i další řečník poslanec Vilímec. V r by pak měla být prioritně řešena výše úhrady u krajů. Obce dle nejvyšší správní role obce Počet Krytí přenesené působnosti Podíl 2miliardové kompenzace (v mil.) Krytí přenesené působnosti v roce 2010 Krytí přenesené působnosti v roce 2007 Obce ,5 95 % 21 % Obce s matričním úřadem ,6 95 % 41 % Obce se stavebním úřadem ,7 95 % 50 % Obce s pověřeným OÚ ,7 95 % 68 % Obce s rozšířenou působností ,6 105 % 105 % Brno, Ostrava, Plzeň 3 294,6 95 % 76 % Praha 1 415,3 62 % 37 % Pozn.: Pro obec I. typu činí navýšení v průměru o Kč, pro obec s matrikou dalších Kč a pro obec se stavebním úřadem ještě Kč. Obec, která má matriku i stavební úřad, dostane tedy navíc v průměru o Kč více. V návaznosti na informaci o navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti upozornil primátor Dan Jiránek na skutečnost, že fakta o ziskovosti správních poplatků u obcí III. typu již není v době hospodářského poklesu pravdivá. Statutární města a obce s rozšířenou působností získávala nejvíce prostředků z úkonů vztahujících se k registraci vozidel a stavebnímu řízení. V době, kdy trh nových i ojetých automobilů stagnuje a kdy se utlumují stavební práce, výnos z poplatků dramaticky klesá. Pokles daňových příjmů, snížení správních poplatků a přitom žádný nárůst příspěvku na přenesenou působnost povede všechna statutární města k omezení investic. Navíc je zřejmé, že statutární města již vyčerpala svoje rezervy a spolufinancování v příštích letech budou zajišťovat výhradně za pomoci úvěrů. Činnost rozpočtového výboru ve vztahu k obcím a městům přiblížil ve své přednášce poslanec Vladislav Vilímec. Hned v úvodu přitom vyzvedl dobré hospodaření měst a obcí, které si v době poměrně vysokého ekonomického růstu vytvořily určité úspory, jež nyní sice nepokryjí veškeré výpadky, ale alespoň umožní spolufinancování evropských projektů. Stejně tak jako náměstek Hejduk potvrdil, že ekonomická krize ukázala, že některé typy daní jsou na pokles výkonnosti ekonomiky citlivější než jiné. Nejcitlivějšími se ukázaly být daně z příjmů fyzických a právnických osob, naopak výraznější výpadky nebyly zaznamenány u DPH a spotřební daně. V situaci, kdy výnosy ze spotřební daně jsou vyšší než výnosy z daně z příjmu fyzických osob, je podle Vilímce načase zintenzivnit jednání směřující k tomu, aby se obce i kraje podílely stejným procentem na výnosu všech daní. K problematice financování výkonu státní správy poznamenal, že dorovnání informační servis č. 12/2009 strana 7

8 Tabulka č. 4 příspěvku považuje za velký úspěch Svazu. Ocenil přitom ale také velice vstřícný postoj Eduarda Janoty. Věří, že ministr dodrží své slovo a v roce 2011 budou prostředky na výkon státní správy posíleny o další 2 miliardy. Vladislav Vilímec připomněl rovněž schválení novely zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tato drobná novela je z hlediska dopadu na obce velmi významná, neboť zjednodušila převod státního majetku ve správě ÚZSVM na obce. Nadále už nebude potřeba předchozí souhlas ministerstva financí, který byl v mnoha případech neprůchodný. Závěrem se dotkl ještě otázky duplicity kontrol obcí ve spojitosti s čerpáním dotací ze státního rozpočtu, které obce v současné době velmi zatěžují. Ocenil aktivitu Svazu měst a obcí v tomto směru a dodal, že rovněž rozpočtový výbor i podvýbor udělá vše proto, aby duplicita byla odstraněna. Meziroční porovnání celostátního inkasa sdílených daní (v mld. Kč) Název druhu příjmů DPH DPPO DPFO zvláštní sazba DPFO závislá činnost inkaso k ,27 149,42 8,93 98,26 inkaso k ,53 95,50 8,76 95,76 index 2009/2008 0,97 0,64 0,98 0,97 Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje a místopředseda Asociace krajů, v úvodu svého příspěvku předně ujistil, že jejich Asociace hodlá i nadále se Svazem velmi úzce spolupracovat. K financování krajů poznamenal, že na tom jsou o něco lépe než obce, jelikož jejich daňové příjmy představují asi 30 % z celkových příjmů, zatímco u obcí činí daňové příjmy zhruba 60 % z celkových příjmů. O to více jsou ale kraje závislé na dotacích ze státního rozpočtu. Radko Martínek konstatoval, že na nereálný rozpočet upozorňoval již koncem loňského roku a varoval, že podle odhadů ministerstva financí se není možné řídit. Pardubický kraj šel v roce 2009 do rozpočtového provizoria, ušetřil 11 % provozních nákladů a tento rok by měl přečkat bez výraznějších problémů. Hejtman Martínek pak na příkladu Pardubického kraje ukázal, jak byly naplňovány daňové příjmy v jednotlivých měsících v roce 2008 a v roce 2009 (viz graf). Z uvedeného grafu je patrné, že k největšímu propadu došlo až zhruba v polovině roku. Za nerealistický považuje hejtman i výhled ministerstva financí na rok V Pardubickém kraji počítají s tím, že HDP neporoste, nýbrž příští rok ještě klesne o 2 %. Očekávat lze výraznou nezaměstnanost a stavebnictví, od kterého se odvíjejí i další části hospodářství, bude v nejlepším případě stagnovat. Dále se bude snižovat kupní síla obyvatelstva i investiční schopnost obchodních subjektů, příliš tedy nepomůže ani zvýšení sazeb DPH o 1 %. Pozitivní bude, když DPH dosáhne stejného výsledku jako letos. Radko Martínek, stejně jako jeho předřečníci, závěrem svého vystoupení zdůraznil, že je třeba začít znovu a důrazně hovořit o zařazení spotřební daně mezi daně sdílené. Dnes je to jediná daň, která státu kompenzuje výpadky v příjmech. A jak podle Martínka čelit dopadům finanční krize? Předně snažit se udržet alespoň minimální investiční aktivity, efektivně využívat prostředky z evropských prostředků, snižovat a zefektivňovat provozní výdaje a přijímat nutná opatření v sociální oblasti. informační servis č. 12/2009 strana 8

9 Daň z nemovitostí jediný rostoucí příjem obcí Inkaso daně z nemovitostí zaznamená v příštím roce výrazný nárůst. Alena Holmes, ředitelka odboru Legislativa majetkových daní a poplatků z ministerstva financí, shrnula zásadní novely zákona, k nimž došlo v posledních letech. Aplikace místního koeficientu, zrušení osvobození pro novostavby, nedávno schválené zvýšení většiny sazeb však představují celoplošné zvýšení daně. Jak se zvyšuje význam daně, lze očekávat častější dotazy ze strany poplatníků, zejména pak v souvislosti s rozdílnou kvalitou bydlení, ale stejnou výší daně. Ministerstvo financí proto preferuje odlišné zdaňování dle kvality nemovitosti, resp. pozemků. Pracovní návrh vychází z předpokladu, že kvalita nemovitosti (i stavby) výrazně závisí na její poloze. Celý postup nazývá dle kombinovaných principů. Princip nové konstrukce vychází z tzv. mapy daňových základů, která by byla zcela v kompetenci obcí, kdy by postupy a dohled provádělo ministerstvo financí. Základní rozdělení zahrnuje stavební a nestavební pozemky, ale další členění již záleží na zónách stanovených obcí. Při jejich stanovení by obec vycházela z existujících katastrálních map či projektové dokumentace. Kvalita pozemku, a tedy jeho hodnota pro stanovení daňového základu, by měla zohledňovat především kvalitu inženýrských sítí, dopravní dostupnost, druh a využití. První pilotní vytvoření mapy a metodiky k její tvorbě bylo provedeno v obci Kamenice, kde pracovníci MF s obcí testovali konkrétní okolnosti, které ovlivňují kvalitu pozemku. Zároveň se obci podařilo zjistit několik nesouladů mezi právním a faktickým stavem ve svém katastru. Při výpočtech bylo zjištěno, že novým systémem lze dosáhnout spravedlivějšího zdanění ve smyslu vyššího zatížení majitelů pozemků situovaných v centru, resp. s lepší občanskou vybaveností. Zkušební výpočty ve spolupráci s MF provedlo již také město Choceň, dále se počítá např. s obcí Nebužely, Dolní Podluží nebo Nižbor. V diskuzi se znovu otevřela otázka, jak zajistit pro obce plnou informovanost o plnění daňové povinnosti. Starosta Holic Pavel Hladík se domnívá, že finanční úřady nepřistupují ke správě odpovědně a že obce by měly mít možnost nahlížet do daňové evidence. Alena Holmes potvrdila, že chápe požadavek starostů, avšak opět připomněla stávající úpravu zákona o správě daní a poplatků, která neumožňuje sdělovat informace z daňového řízení třetím osobám. Ivan Černý doplnil, že v rámci Finanční komise se diskutovala možnost sdílení informací, které by se vázaly na nemovitost a neobsahovaly údaje o poplatníkovi. Obec by tedy mohla získat seznam katastrálních čísel, za které je daň uhrazena. Následně by takové údaje srovnala s celkovým soupisem svého katastru. Ministerstvo financí bude v nejbližší době s tímto návrhem osloveno. Daň z nemovitostí lze zařadit mezi místní daně, stejně jako současné místní poplatky. Zdeňka Jirásková zdůraznila nejen fiskální, ale také regulační funkci místních poplatků. Obce jako správci místních poplatků mají stejné postavení jako finanční úřady a na to nesmí zapomínat. Ministerstvo financí v roce 2000 předložilo návrh zákona o místních daních, který byl zamítnut až ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně. Od té doby nebylo žádné politické zadání připravit nové pojetí tohoto finančního zdroje. Proto také na otázku starostky Bělé pod Bezdězem Daniely Pastorkové, jak vidí budoucnost místních daní, uvedla, že teď záleží hlavně na tlaku zdola, tedy od obcí. Věcně příslušný odbor je připraven snahu obcí podpořit. Nedostatečné příjmy a rostoucí výdaje mohou vyústit v neudržitelné zadlužení jednotlivých obcí. Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programového financování, upozornil, že současná situace na straně příjmů je opravdu výjimečná a že za posledních 11 let obce vždy zaznamenaly pouze meziroční nárůsty daňových příjmů. Upozornil rovněž, že obce v době hospodářského růstu začaly poskytovat řadu služeb, které v období poklesu bude třeba z rozpočtu vyřadit. Problém mohou způsobit také dřívější investice generující velké provozní náklady. Při zjišťování stavu obecních financí doporučil vyplnění tzv. tabulky pravdy, tedy víceletého upřímného výhledu příjmů a výdajů včetně splátek. Závěrem mj. doporučil konzervativní přístup k případnému meziročnímu nárůstu daňových příjmů a také snahu o co nejmenší růst zadlužení. Úvěr představuje jednu z forem spolufinancování evropských projektů. Nabídku služeb Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., představil její generální ředitel Ladislav Macka. Zajímavým produktem je např. Fond rozvoje měst, který představuje sdružení finančních prostředků veřejného i soukromého sektoru, který svoji konstrukcí vychází z evropské legislativy a má v sobě některé prvky nástroje JESSICA. informační servis č. 12/2009 strana 9

10 Jaké je být plátcem DPH? Velká část i menších obcí se v průběhu letošního roku stává plátci DPH, a proto byl problematice daně věnován samostatný blok. Blanka Mattauschová, ředitelka odboru Legislativa nepřímých daní, shrnula důvody změny v definici obratu a dosavadní zkušenosti s aplikací novely zákona. Konkrétní problémy a doporučení s plátcovstvím DPH doplnila Michaela Dostálová, metodička z Finančního ředitelství v Ústí nad Labem. Zdůraznila nutnost rozlišování činností na výkon veřejné správy a ostatní, což má vliv na zdaňování i nárok na odpočet daně na vstupu. Aby určitou aktivitu bylo možné označit za výkon veřejné správy, musí být vykonávána v rámci zvláštního právního režimu platného pro veřejnoprávní subjekty, nikoli za stejných právních podmínek, které platí pro soukromé ekonomické subjekty. Možnostem daňové optimalizace právě prostřednictvím uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu se věnovala daňová poradkyně Olga Holubová. Na otázku, jaké je být plátcem DPH, odpověděla Eva Česáková, tajemnice města Přeštice, které se plátcem stalo k 1. dubnu letošního roku. Z přeštických zkušeností vyplývá, že obce by měly alespoň v počátcích využít služeb daňového poradce a že by měly zvolit spolehlivého dodavatele účetního softwaru. Město zatím podávalo dvě daňová přiznání a vždy získalo více, než na dani odvedlo. Tajemnice v závěru s nadsázkou uvedla, že se obává, aby se nyní rozhodování o výdajích z obecního rozpočtu nepodřizovalo možnosti či nemožnosti uplatnění DPH na vstupu. S daňovým tématem úzce souvisí problematika účetnictví. S ohledem na připravovanou novelu došlo k rozšíření tohoto bloku o vystoupení Pavla Klimenta ze společnosti KPMG ČR. Kromě obecného rámce reformy a zásadních novinek podtrhl skutečnost, že reforma se dotkne nejen práce účetních, ale také fungování celého úřadu. Na přehledné časové ose uvedl doporučený postup příprav v průběhu celého příštího roku. Jednání k účetnictví stále probíhají, proto se tématu budeme, patrně také ve spolupráci s KPMG ČR, věnovat i nadále. Odpad je energie, hazard nikoliv Poslední blok se dotýkal dvou témat, která s financemi obcí úzce souvisí odpady a sázkové hry. Pracovník Odboru odpadů David Horatius představil budoucnost odpadového hospodářství z pohledu ministerstva životního prostředí. Vzhledem ke klesající kapacitě skládek a rovněž k závazkům týkajícím se omezování množství skládkovaného odpadu dle předpisů Evropské unie je třeba hledat nové způsoby nakládání s komunálním odpadem a podporovat jiné formy využití než jen materiálové (recyklace), např. energetické. Do budoucna se tak počítá s podporou z veřejných finančních zdrojů pro technologie využití odpadů založené na přímém spalování směsných komunálních dopadů či jejich mechanicko-biologické úpravy a následném energetickém využití nadsítné (vysoce energeticky bohaté) frakce. V uplynulých dvou letech byl předložen dvakrát téměř shodný návrh nového zákona o odpadech. V obou případech bylo připomínkové řízení zastaveno pro velký odpor odborné veřejnosti a dotčených subjektů, mj. i měst a obcí zastupovaných Svazem. V současné době jsou zpracovávány Teze rozvoje odpadového hospodářství ve spolupráci se základními partnery v této oblasti, tj. se samosprávami představovanými Svazem měst a obcí a Asociací krajů a dále podnikatelským sektorem zastoupeným Hospodářskou komorou. Tyto Teze by po jejich projednání ve vládě do konce tohoto roku měly sloužit jako základní programový dokument pro tvorbu legislativních i nelegislativních opatření (např. změna Plánu odpadového hospodářství ČR), pro posun

11 v odpadovém hospodářství ČR směrem k naplnění závazků vůči Evropské unii. Problémy, které obcím způsoboval dosavadní přístup ministerstva financí, zdůraznil ve svém vystoupení Marek Sýkora, člen svazové Komise životního prostředí. Kromě návrhů nového zákona považuje Svaz za problematický rovněž Plán odpadového hospodářství ČR, který je v oblasti komunálních odpadů nereálný. Stanovená hranice 50 % materiálového využití odpadů je nesplnitelná, Svaz navrhuje její snížení na 30 %. Až ministr Ladislav Míko respektoval, že obce, jakožto původci odpadů, musí být součástí přípravy každého návrhu legislativy, která se odpadů dotýká. Démonizování spaloven odpadu a úplný zákaz jejich výstavby označil Sýkora za přežitý přístup. Energetické využití odpadu by mělo být finančně podporováno také v rámci programů Státního fondu životního prostředí. Pomocí dalších ekonomických nástrojů by se skládkování mělo postupně stát nejméně využívaným způsobem likvidace komunálního odpadu. V dlouhém období považuje Sýkora za nezbytné vytvořit především jasnou koncepci odpadového hospodářství, zde by mělo dojít k využití již zpracované Strategie nakládání s odpady, na jejíž přípravě se Svaz výrazně podílel. Starostka Srnojed Eliška Vlašičová se v souvislosti se spalovnami zajímala, jak budou stanovena místa jejich výstavby. David Horatius uvedl, že ministerstvo stanovuje pouze objem odpadu, který je třeba prostřednictvím spaloven zlikvidovat. Nemůže ani nechce určovat, kde mají spalovny stát. Marek Sýkora v této souvislosti doporučil nehovořit o spalovnách, které u občanů vyvolávají negativní reakce. V případě používání termínu energetické využití odpadu lze dosáhnout kladného přístupu i v případném místním referendu, jak ukázala situace v obci Chotíkov na Plzeňsku. K tématu, které v poslední době vzbuzuje mnoho diskuzí povolování hazardních her a loterií, se vyjádřili zástupci obcí, ministerstva financí i provozovatelů. Jaroslava Stachová z Magistrátu hl. m. Prahy upozornila na prudký nárůst videoloterních terminálů. Zatímco v roce 2008 bylo na území hlavního města Prahy ministerstvem financí povoleno 682 kusů interaktivních videoloterních terminálů, k t. r. byl jejich počet zvýšen na 3681, tj. 5 krát. Rovněž počet provozoven těchto terminálů vzrostl 2,5 krát. Od letošního roku přijalo MF opatření, podle něhož provozovatelé technických zařízení, chtějí-li je provozovat v místech, která jsou dotčena obecně závaznou vyhláškou obce regulující provozování výherních hracích přístrojů, musí k žádosti přiložit vyjádření, zda došlo k dohodě s obcí o provozování tohoto technického zařízení. V současnosti není jasné, jaký výsledek toto opatření přinese. MF upozornilo na zmíněné opatření už před jeho účinností, mnoho provozovatelů proto podalo žádost v době před , kdy se souhlas obce nevyžadoval. V řadě heren již dnes fungují prakticky pouze videoloterní terminály, což výrazně snižuje příjem obcí z místních a správních poplatků. Pouze část z povinného odvodu výtěžku se vrací do rozpočtu magistrátu. V případě hl. m. Prahy je navíc velmi patrný problém povolování kasin, o jejich činnosti opět rozhoduje MF. Dle Stachové by obce rozhodně měly mít možnost regulovat hazard na svém území a získávat odpovídající výnosy ze všech forem jeho provozování jakožto jeden z možných příjmů na omezování důsledků této činnosti. Tomáš Zídek, náměstek ministra financí, připustil, že současná legislativa z roku 1990 vyžaduje zásadní změnu. Loterní zákon je postaven na principu nárokovosti povolení k provozování loterií a jiných podobných her. Tento princip je prolomen pouze v případě her, které nejsou v loterním zákoně výslovně upraveny, např. tzv. videoloterní terminály a různá hybridní technická herní zařízení, která je MF zmocněno povolit s tím, že v povolení podrobně stanoví podmínky pro jejich provozování a využije při tom příslušných částí loterního zákona. Souhlasil rovněž s tím, že působnost obcí, jejich role v procesu povolování loterií a jiných podobných her se v posledních letech stala jedním z klíčových problémů. Náměstek Zídek zastává názor, že věcí státu musí být stanovení základní koncepce, nastavení předpokladů pro vstup do tohoto ekonomického odvětví, podmínek pro provozování her, včetně ekonomického zatížení a kontroly tohoto podnikání. V tomto směru má stát nezastupitelnou úlohu. Na druhé straně ale právě samospráva, která je nejlépe obeznámena s místními podmínkami, by měla mít možnost zásadního slova, zda si přeje či nepřeje mít na svém území ten či onen hazard. Závěrem Tomáš Zídek zmínil současné projednávání věcného zákona o hazardních hrách a loteriích. Za provozovatele stručně promluvil Marek Herman z asociace provozovatelů AP- KURS. Uvedl, že asociace sdružuje největší společnosti, které mají zájem o stanovení jasných a průhledných pravidel fungování podnikání v loteriích. Společnost nevnímá sportovní sázení jako negativní aktivitu. Negativně je vnímán hazard mladistvých a zejména herny jako rizikové prostředí. Osobně však zná případy, kdy obec zakáže všechny herny až na jedinou, kde se nakonec ukáže, že jejím vlastníkem je manželka některého ze zastupitelů. Na tuto poznámku reagoval starosta Aše Dalibor Blažek. Zdůraznil, že připomínkoval již několik návrhů na právní regulaci hazardních her, ale jeho podněty šly vždy do ztracena. Zkušenosti pohraničního města ukazují, že herny dnes velmi často slouží k legalizaci výnosů z prodeje drog informační servis č. 12/2009 strana 11

12 Závěry Účastníci XII. celostátní finanční konference požadují, aby: a) objem finančních prostředků určených obcím a městům korespondoval s narůstajícím množstvím úkolů, které jsou na samosprávu přenášeny, a již v roce 2011 bylo zavedeno tzv. životní minimum pro obce a města v ČR b) pokračovaly odborné diskuze nad budoucností rozpočtového určení daní tak, aby po řádných volbách mohl být předložen návrh nového zákona upravujícího financování obcí a měst c) došlo k zahájení prací na novém zákoně o místních daních (včetně daně z nemovitostí), které by tvořily odpovídající finanční zdroj pro rozvoj obcí a měst d) nejpozději v roce 2011 došlo ke zvýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti také pro obce III. typu, které zajišťují největší objem přenesené státní správy e) finanční zdroje obcí a měst byly posíleny také o objem prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa (tzv. porcování medvěda) a dalších kapitol státního rozpočtu f) Ministerstvo financí ČR výrazně posílilo metodickou podporu v oblasti účetnictví g) byl vyvíjen trvalý tlak na změnu evropské legislativy, aby DPH hrazená obcemi na projekty v Programu rozvoje venkova patřila mezi uznatelné výdaje h) byly obce a města informovány o všech přístupových závazcích, ke kterým se stát zavázal, i o jejich dopadech na obce a města v případě jejich nedodržení i) ve státním rozpočtu byly vytvořeny zdroje financování na plnění závazku ze směrnice o čištění městských odpadních vod pro případ, že obce nebudou schopny splnit podmínky pro čerpání finančních prostředků v rámci programů evropských dotací určených na obnovu vodohospodářské infrastruktury j) došlo k zjednodušení a zefektivnění postupu při administraci operačních programů ze strany řídících orgánů, zejména pak k urychlení výplaty dotací k) dotační tituly byly stanovovány s ohledem na potřeby obcí s cílem zvýšení efektivity formou menšího počtu titulů s větším objemem finančních prostředků l) došlo ke zlepšení koordinační úlohy Ministerstva pro místní rozvoj ČR v oblasti administrace a nastavení podmínek operačních programů m) města mohla využívat finanční prostředky ze strukturálních fondů na projekty strategického charakteru s využitím moderních digitálních technologií, určených na zefektivnění služeb poskytovaných občanům n) došlo k odstranění duplicitních kontrol dotací, a tím nadměrného zatěžování obcí o) přijetí takové změny v právním řádu, která umožní městům a obcím účinně regulovat všechny formy hazardních her a sázek na svém území, a rovněž aby jim z jejich provozu náležely příslušné poplatky a odvody p) byla provedena změna právní úpravy nakládání s odpady, která umožní energetické využití směsných komunálních odpadů za pomoci prostředků Evropské unie z důvodu snížení množství ukládání odpadů na skládku, a dále aby byla provedena změna zákona o místních poplatcích, která navýší horní hranici na 1250 Kč q) vláda ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci pomoci rozpočtům místních a regionálních samospráv v době ekonomické recese zajistily urychleně změnu dotačního programu Zelená úsporám tak, aby bylo možné žádat a čerpat z tohoto programu na úspory energií pro veřejné budovy v majetku obcí, měst a krajů, zejména typu školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče r) aby Předsednictvo Svazu uzavřelo s Ministerstvem životního prostředí ČR Memorandum o spolupráci při přípravě nové právní úpravy nakládání s odpady ve vazbě na společně připravené Teze rozvoje odpadového hospodářství České republiky a z majetkové trestné činnosti. Zastupitelstvo města zakázalo výherní hrací automaty, čímž se dobrovolně vzdalo svých příjmů. Ve stejných prostorách se však ihned objevily videoloterní terminály, navíc zákonem dané omezení počtu provozovaných terminálů lze jednoduše obejít rozdělením povolení pro více spolupracujících provozovatelů v jednom stavebním prostoru (místnosti). Domnívá se, že záměr MF změnit systém ve skutečnosti neexistuje, neboť je z pohledu centra či jednotlivých úředníků vyhovující. Pavel Němec, místostarosta města Mohelnice a poslanec PČR, uvedl, že skupina sociálnědemokratických poslanců předložila v tomto týdnu návrh novely loterního zákona, který právě největší problémy současného systému řeší. Zeptal se, jak se bude postupovat v případě, kdy by obec ze zákona měla možnost nepovolit provozování některých forem hazardu, avšak provozovatel by měl k dispozici již dříve vydané desetileté povolení. Náměstek Zídek doporučil zrušení herny jako provozovny, což vyvolalo u starostů mírný údiv, neboť zrušení provozovny není postup dle stavebního zákona. Letošní konference otevřela celou řadu odborných témat. Většině z nich jsme se věnovali v tomto příspěvku, k některým se vrátíme ještě v příštích číslech zpravodaje. připravily Lenka Zgrajová, Jaroslava Kypetová a Jana Koubková informační servis č. 12/2009 strana 12

13 V návaznosti na jedno z témat finanční konference jsme požádali náměstka ministra financí Petera Chrenka o objasnění některých nejasností ohledně účetnictví Co bude účetní reforma znamenat pro konkrétní obec? Odpověď na tuto otázku závisí na velikosti dané obce. V případě malé obce bude znamenat již prvotní zvážení, jakým způsobem bude obec nadále zajišťovat plnění svých povinností souvisejících s vedením účetnictví. Zjednodušeně řečeno, pokud se účetní jednotka (starosta) rozhodne, že vedení účetnictví obce svěří někomu externě (např. účetní firmě, nebo jiné účetní jednotce), poté starosti s naplněním změn přecházejí na tuto pověřenou osobu. Zároveň je možné na tuto osobu delegovat i povinnosti související s předáváním účetních záznamů do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS). Pokud se účetní jednotka rozhodne zajistit vedení účetnictví prostřednictvím vlastních pracovníků, bude muset zajistit příslušný upgrade účetního software a proškolení účetního pracovníka. V případě větších účetních jednotek bude v technické rovině nezbytné, kromě příslušné změny účetního software, zabezpečit i provázanost s ostatními částmi ekonomického informačního systému účetní jednotky. Zároveň si účetní reforma vyžádá určité organizační změny a změny v oběhu informací (dokladů) uvnitř účetní jednotky. Co mám ke splnění povinností udělat? V případě malé obce je prvotní provedení výše uvedeného rozhodnutí, zda se již nevyplatí zadat vedení účetnictví externímu účetnímu. Poté by mělo dojít ke zhodnocení současného toku informací a oběhu dokladů v účetní jednotce a k zajištění včasného předávání informací účtárně s ohledem na účtování na podrozvahových účtech (podmíněná aktiva a podmíněná pasiva) a na používání nových účetních metod. Z tohoto důvodu bude zpravidla nezbytné změnit i příslušné vnitřní předpisy. Samotné účtování je finální fází celého procesu a je nepochybné, že při rozsáhlé změně pravidel se pravděpodobně neobejde bez počátečných obtíží. Ministerstvo financí si je vědomo rozsahu nutných změn a v rámci legislativního procesu provedlo takové úpravy, které umožní účetním jednotkám naplnit povinnosti stanovené zákonem, i když nebudou mít shromážděny všechny rozhodné informace pro účtování o každém konkrétním účetním případu hned na začátku finančního roku. Jak mám instruovat svého účetního/ zaměstnance/firmu, jež odpovídá za účetnictví obce? V prvé řadě by se měl účetní informovat o změně právních předpisů, tzn. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl změněn zákonem č. 304/2008 Sb., vyhláška č. 383/2009 Sb., technická vyhláška o účetních záznamech a vyhláška č. 410/2009 Sb., která nahrazuje vyhlášku č. 505/2002 Sb. Účetní reforma byla ministerstvem financí rozfázována, aby bylo možné rozložit nové povinnosti účetních jednotek do delšího časového období. V případě obcí je toto rozložení nejširší, a to jak v postupnosti zavádění jednotlivých účetních metod, tak v okamžiku prvního předávání účetních záznamů a finančních údajů do centrálního systému účetních informací státu. Je proto důležité provádět v prvé řadě takové činnosti, které souvisí s přechodem na novou směrnou účtovou osnovu a nové účetní metody (zejména příprava převodového můstku a organizační zajištění zachycení všech účetních případů v souvislosti s účtováním na podrozvahových účtech). Budu s tím mít dodatečné náklady? Žádná reforma, tudíž ani tato účetní, se neobejde bez zvýšené pracovní aktivity v přechodném období. Z tohoto důvodu může být problematické motivovat konkrétní pracovníky při zavádění změn. Na druhou stranu veškeré změny by měly být činěny s ohledem na princip efektivnosti a neměly by být prováděny samoúčelně. Jinými slovy, bude na posouzení každé účetní jednotky (někdy i účetního pracovníka), jak významná je změna v přístupu ke konkrétnímu účetnímu případu a v jakém časovém horizontu bude naplněna. Není pravdou, že všechny změny musí být provedeny a všechny systémy musí být nastaveny k 1. lednu V prvé řadě budou muset účetní jednotky sestavit účetní závěrku za rok 2009 a teprve poté bude možné doladit konkrétní postupy při vedení účetnictví v roce Stihnu provést všechny potřebné kroky? Jak již bylo řečeno, potřebné kroky je možné provádět postupně s ohledem na fázování celé účetní reformy a s ohledem na některé úlevy stanovené přechodnými ustanoveními k vyhláškám č. 383/2009 Sb. a č. 410/2009 Sb. Kde se dozvím podrobnější informace? Podrobnější informace účetní jednotky naleznou na internetových stránkách ministerstva financí k Účetní reformě v oblasti veřejných financí: xsl/dane_ucetni_reforma_v_oblasti_vf.html. Na tomto portálu jsou publikovány kromě příslušných právních předpisů též informace o konkrétních aktivitách ministerstva na podporu účetní reformy a zároveň jsou zde prezentovány metodické pomůcky, např. převodový můstek nebo konkrétní modelové postupy účtování a odpovědi na nejčastější otázky, které se budou průběžně aktualizovat tak, jak budou vznikat dotazy při zavádění změn. Své dotazy mohou účetní jednotky směřovat na ministerstvo prostřednictvím e- mailové adresy: ucetnireforma@mfcr.cz Jak mi MF pomůže, pokud něco nebudu vědět, či budu mít problémy? V oblasti metodiky účetnictví veřejného sektoru je ministerstvem zajišťováno, kromě výše uvedeného portálu a lektorské činnosti, sjednocení výkladu na úrovni školitelů a metodiků, kteří provádějí školící činnost napříč všemi dotčenými účetními jednotkami, tedy i obcemi. Ministerstvo financí sice nemůže provádět komplexní odbornou pomoc ve všech konkrétních případech, ale vyvíjí aktivity pro vytvoření a zveřejnění jednotných modelových přístupů k řešení konkrétních problémů. Velmi významným prvkem je též metodická pomoc z úrovně krajů, která je na vysoké odborné úrovni a je formálně i neformálně sjednocována a pravidelně aktualizována. Ministerstvo financí si je vědomo rozsahu změn, jenž účetní reformu provázejí, a z tohoto důvodu je odborná metodická pomoc účetním jednotkám na přelomu roku 2009 a 2010 prioritou. Děkujeme za rozhovor informační servis č. 12/2009 strana 13

14 Jak řešit případné předlužení obcí? Ministerstvo financí předložilo k diskuzi materiál s názvem Prevence a možnosti řešení nadměrného zadlužování obcí. Svaz podporuje vznik metodiky, která by určila postup v případě, že se obec dostane do problémů se splácením svých závazků. Zavádění plošných omezení v podobě koeficientů, maximálních podílů nebo nepřekročitelných hodnot nepovažuje Svaz za vhodný způsob prevence nadměrného zadlužení. Stanovování závazných ukazatelů podněcuje nabídku inovativních finančních produktů, které mohou mít velmi nepřehlednou konstrukci a další skrytá rizika. Struktura ukazatele navíc nikdy nepostihne všechny možné důvody, pro které třeba jen dočasně překročil stanovenou možnost. Je zřejmé, že právě přechod na výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) byl reakcí na nedokonalost původních jednoduše stanovených indikátorů. Skupina ukazatelů by měla sloužit především jako podpůrný prostředek při rozhodování zastupitelstva, zda přijmout další úvěr. Informativní dopisy ministerstva financí, které upozorňují na potenciální problémy, lze rovněž považovat za přínosné. Podporu získávají také úvahy o aplikaci tzv. zlatého pravidla, tedy jednoznačné použití dlouhodobých půjček výhradně na kapitálové výdaje. Schvalování významného zvýšení zadlužení třípětinovou většinou všech zastupitelů však považujeme za nevhodné. Obdobný návrh se již v minulosti několikrát objevil a Svaz vždy upozorňoval na zbytečnost takového opatření a možné praktické problémy v rozhodovacím procesu zastupitelstva. Ministerstvo dále navrhuje podmiňovat poskytování dotací prohlášením žadatele, že nemá neuhrazené závazky vůči jiným veřejným rozpočtům. Vazba zadlužení na dotace již dnes existuje, neboť prakticky všichni poskytovatelé dotací vyžadují čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči subjektům veřejných financí. Tento návrh lze chápat jako legislativní úpravu dnešní praxe. Ve vztahu k zadlužení však větší riziko existuje v možném vracení dotací z evropských fondů v důsledku nesplnění podmínek udržitelnosti projektů. Svaz zároveň již řadu let prosazuje posílení kontrolní funkce poskytovatele dotace a naopak omezení kontrol ze strany finančních úřadů, které nezřídka vyúsťují v sankce, jež mohou roztočit spirálu zadlužení. Nejde o snížení kontroly ze strany dozorujících orgánů, ale spíše o zdůraznění úlohy a povinností poskytovatele. Hlavní úsilí je nyní třeba věnovat vytvoření mechanismu, jak řešit situaci obcí, které nebudou schopny uhradit své finanční závazky. Úprava bude zde velmi citlivou záležitostí, neboť vždy jde o určité území, na kterém stále žijí občané. Volení zastupitelé by měli mít možnost sami navrhnout řešení, jak špatnou finanční situaci řešit. Vytvoření určitého plánu oživení a zveřejnění na úřední desce by mělo být povinné v případě, že kombinace podpůrných ukazatelů vykazuje rizikové hodnoty. V případě, že plán oživení nebude za určitou dobu úspěšný, nastupoval by institut nucené správy. Možnou inspiraci nabízí úprava využívaná na Slovensku. S ohledem na rozpočtové určení daní je zřejmé, že každá obec vždy získá nějaké prostředky na splácení svých dluhů. Zásadní problém však spočívá v délce splácení. Závislost obcí na dotacích, resp. sdílených daních, a malý význam místních daní, u nichž by obce mohly zvyšovat sazby, zde však omezuje využití slovenského příkladu. Svaz chápe záměr ministerstva financí předcházet nadměrnému zadlužení samosprávy, které by případně mohlo mít negativní vliv na zadlužení veřejných financí jako celku. Ačkoliv dluh samosprávy představuje v současné době jen malý podíl celkového zadlužení státu, riziko dnešního právního vakua je zřejmé. Svaz chce i nadále s ministerstvem spolupracovat na přípravě metodiky či legislativy, která však nesmí mít primárně za cíl slučování obcí či omezování jejich samostatnosti. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Jak se vyvíjí spolupráce měst a jejich zázemí? Nejen touto otázkou se zabývali účastníci konference Urbanus 2009, která nesla podtitul Města a vyvážený rozvoj regionů. Konala se ve dnech 10. a 11. listopadu v Praze. Za účasti představitelů ministerstev, akademických pracovníků, zástupců asociací místních samospráv i samotných měst a obcí probíhaly diskuse na aktuální témata rozvoje měst, spolupráce s obcemi v jejich zázemí i rozvoje celých regionů. Rozvoj měst je nepochybně úzce spjat s rozvojem jejich nejbližšího zázemí, ale i celých regionů. Města jsou považována za motory růstu regionů a zároveň poskytují mnoho služeb okolním obcím. Nevyhnutelně tak dochází ke vzájemnému ovlivňování mezi městskými a venkovskými oblastmi a proto není možné řešit jejich problémy odděleně. Obce mají možnost vystupovat vůči městům jednotně, jako určité celky, přičemž je zde také nutná otevřenost a přístupnost města vůči spolupráci s obcemi, ať už se jedná o svazky obcí či místní akční skupiny. Nejprve je tedy třeba zajistit spolupráci v rámci zázemí a potom ji rozvíjet v rámci vzájemných vztahů a partnerství s městem. Existují však i určité bariéry či limity spolupráce mezi městy a jejich zázemím, ať už se jedná o rozdílné cíle rozvoje, rozdílné nástroje či kapacitu jednotlivých partnerů. V českém prostředí se často setkáváme s konkurenčním vztahem mezi městy či obcemi, což do určité míry znesnadňuje jejich spolupráci. V mnoha případech je tato konkurence posilována např. soutěžením o dotační prostředky. Přechod od konkurence k více partnerským vztahům hraje klíčovou roli při rozvoji vzájemné efektivní spolupráce. S rozvojem zázemí měst souvisí rovněž fenomén suburbanizace, tedy proces, v němž města rozšiřují své území a v některých případech doslova pohlcují nejbližší obce. Města se rozšiřují i do volné krajiny, rozvíjí se nová zástavba, a to jak obytná, tak i komerční. Tento proces je téměř nemožné zastavit, lze ho však do určité míry ovlivnit právě spoluprací města s obcemi v jeho zázemí a nalezením společných cílů rozvoje. informační servis č. 12/2009 strana 14

15 S tímto souvisí i nové možnosti financování měst s využitím finančních mechanismů typu JESSICA, jejichž užití bude v budoucnu nabývat na významu. Zmíněna byla také možnost inspirovat se využíváním tzv. match-funding tedy financováním s použitím kombinace více zdrojů (národní, evropské, zdroje Evropské investiční banky či další bankovní produkty). Tento způsob financování je využíván např. ve Velké Británii a mohl by být jednou z variant získávání prostředků pro příští programovací období. V rozvoji měst svou roli hrají rovněž nestátní neziskové organizace (NNO), díky nimž mohou občané využívat široký okruh služeb. Například v sociální oblasti je přínos NNO velmi významný. Města by s NNO měla lépe spolupracovat, přistupovat k nim jako k partnerům a zlepšit tak poskytování služeb pro své občany. Předseda Svazu Oldřich Vlasák na konferenci zdůraznil roli měst v rozvoji celých regionů. Současným velmi aktuálním tématem je finanční krize a její dopady na města a obce. Právě na ně totiž krize přímo dopadá a dotýká se především komfortu života jejich obyvatel. Na konferenci rovněž zaznělo, že přílišný optimismus není na místě, protože krize zdaleka nekončí a situace měst se může nadále zhoršovat. Problémem jsou zejména snižující se daňové příjmy. Poučením ze současné krize mohou být některé postupy, které bude možné využívat i do budoucna, např. úspory ve státní a veřejné správě, větší efektivita a nové přístupy při řešení nových situací a výzev. Co říci na závěr? Konference byla velice zajímavá a zaměřená na aktuální témata, jež často podnítila velmi živou diskusi. Přinesla některé nové pohledy na budoucí možnosti rozvoje měst i jejich zázemí a možnosti reakcí na krizi, jež má na města a obce přímý dopad a jež může ještě nějakou dobu trvat. Pro účastníky představovala tato akce možnost výměny zkušeností a názorů, navázání nových kontaktů a doufejme, že její příští ročník přinese opět zajímavá témata a nové myšlenky. Ing. Barbora Veselá odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu HP ProBook 4510s když nechcete čekat Cena pro vaši obec: Kč včetně DPH MS Offi ce 2007 Standard + napojení na datovou schránku + spisová služba Lite Cena s novým notebookem: Kč včetně DPH Exkluzivně provedený notebook HP. Vhodný do kanceláře i jako vánoční dárek na doma. K notebooku nabízíme zvýhodněnou sadu Microsoft Office 2007 Basic spolu s připojením do datové schránky a spisovou službou Lite. Offi ce i spisovou službu vám za 381,- Kč vzdáleně nainstalujeme a navíc nabízíme za 988,- Kč zaškolení práce se spisovou službou. Registrujte se s bonusovým kódem ISS a nakupujte v sekci Města a obce na novém, moderním portálu. obec.itdnes.cz Informace na telefonu Portál provozuje divize Centrální prodej holdingu AutoCont.

16 Jak rozšířit stávající kapacity sociálních služeb pro seniory Stárnutí populace se odráží v potřebách obyvatel obcí, které hledají řešení, jak rozšířit stávající kapacity zejména terénních a ambulantních sociálních služeb pro seniory. Některé obce by rády využily část kapacit domů s pečovatelskou službou (DPS) a zřídily v nich například denní či týdenní stacionář pro seniory. To by přispělo k jejich efektivnějšímu využití a vytvoření většího spektra služeb pro seniory s minimální investicí. Obrátili jsme se v této věci na ředitele odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Mgr. Martina Žárského s několika dotazy: Většina obcí využila pro výstavbu DPS dotace ze státního rozpočtu, a to za určitých podmínek. Peníze tak byly určeny na konkrétní účel, a to nájemní malometrážní byty zvláštního určení. Mohl byste prosím k otázce využití části kapacit domů s pečovatelskou službou pro jiný účel říci, zda je vůbec takovéto řešení možné? Řešení možné je a bylo již v několika případech realizováno. Tato řešení však nelze paušalizovat. Je vždy nezbytné znát konkrétní podmínky a závazky, které se k dotaci na výstavbu bytů zvláštního určení váží. Některé byty vznikaly za doby funkčnosti okresních úřadů, některé později. Je tedy vždy nezbytné znát konkrétní historii výstavby těchto bytů. V každém případě platí, že MPSV tyto investiční dotace neposkytovalo. Jednalo se buď o okresní úřady (nyní gesce MF) nebo o výstavbu podporovanou ministerstvem pro místní rozvoj. MPSV při řešení požadavků na změnu účelu stavby, a tudíž i dotace, pak k těmto řešením dává stanovisko. Doposud jsme se setkali s případy, kdy stanovisko MPSV bylo vždy pozitivní, protože se jednalo o kontinuální využití stavby pro účely péče o seniory a tato stanoviska byla rozhodujícími resorty akceptována. Jak by měly obce v případě zájmu o využití části DPS pro účely dalších služeb pro seniory postupovat? Jako první krok je vždy nezbytné inventarizovat historii stavby, a tudíž i dotace, následně vypracovat návrh řešení dalšího využití takového zařízení a společně tyto dokumenty předložit jak poskytovateli dotace, tak i MPSV k vyjádření, zda je možné změnu účelu funkce zařízení povolit. Nabízím, aby se zájemci o provedení takové akce obrátili po pracovní linii na odbor sociálních služeb a podle zjištěných okolností se pokusíme navrhnout konkrétní řešení. Mohl byste uvést příklad(y), kde již bylo takové řešení realizováno? V tomto okamžiku si nedokážu vybavit úplně konkrétní případy, ale platí to, co je uvedeno výše. Děkujeme za rozhovor. Zohlednění energetické náročnosti starších budov již v rané fázi územního plánování Již před rokem jsme vás informovali o realizaci neobvyklého projektu ENPIRE (projekt energetického a územního plánování na přestavovaných územích). Jedná se o projekt financovaný z komunitárního programu Inteligentní energie pro Evropu, na jehož realizaci se podílí také společnost MEPCO. Projektové téma není v ČR příliš známé, ačkoliv je poměrně detailně sledováno např. v rámci spolupráce Svazu s Radou evropských obcí a regionů (CEMR). Nejen z tohoto důvodu byl celý projekt realizován s podporou výkonného místopředsedy Svazu Jaromíra Jecha. Projekt ENPIRE byl realizován městy a v prvé řadě pro města. Úkolem projektu bylo mj. vytvořit seznam doporučení a příruček pro místní správu a popsat proces informování, stimulace a regulace energetického navrhování budov v již rané fázi územního plánování. V první fázi projektoví partneři zhodnocovali situaci energetického územního plánování v Evropě, resp. v 7 státech, ze kterých pochází 17 projektových partnerů. Dále byly v rámci projektu vytvořeny příručky a průběhové zprávy pro místní správu, díky kterým se i další města v Evropě mohou inspirovat, jak ke snižování energetické náročnosti budov přistupovat v případě, že jim to jejich země nenařizuje národní legislativou. Všechny dokumenty v anglickém jazyce si můžete volně stáhnout na webu projektu Důležitou aktivitou v projektu ENPIRE byla také realizace tzv. případových místních studií v 7 zemích, mj. i v České republice. Díky projektu bude moci Havířov (prostřednictvím své Městské realitní agentury) energeticky úsporně revitalizovat některé domy vybudované ve stylu socialistického realizmu. Podrobnější popis místních studií je také k nahlédnutí na webu projektu. Důležité je i srovnání průběhu realizace případové studie v ČR jako jediného projektového partnera z nového členského státu EU s průběhem realizace případové studie ve starších členských státech. Toto srovnání a český příklad dobré praxe tak může být vhodným zdrojem inspirace pro další města nejen v České republice, ale dalších zemích východní a jihovýchodní Evropy. Více informací najdete na webu MEPCO nebo projektu ENPIRE. Štěpánka Litecká MEPCO informační servis č. 12/2009 strana 16

17 Ekonomická situace českých krajů a měst Společnost MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky unikátního projektu MasterCard česká centra rozvoje 2009, který je národní modifikací každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších světových měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce. V rámci českého projektu bylo hodnoceno 14 krajů České republiky a 24 nejvýznamnějších českých měst. Studie nabízí porovnání všech krajů a vybraných měst České republiky v oblasti socioekonomické úrovně a v letošním roce nově také v oblasti investiční atraktivnosti, jednoho ze zásadních faktorů regionální konkurenceschopnosti. Oproti roku 2008 jsme hodnotící index upravili tak, aby reagoval na aktuální zásadní změny v regionálních ekonomikách. Negativní stránkou těchto změn je však omezená možnost komparativní analýzy výsledků z roku 2008 a Zatímco index 2008 se zaměřoval na dlouhodobý vývoj regionů, současná ekonomická situace nás dovedla k závěru, že pro letošní rok se ve studii MasterCard česká centra rozvoje 2009 soustředíme na krátkodobý vývoj, vysvětluje prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr.h.c., rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, a dodává: Krátkodobý vývoj regionů je navíc s ohledem na aktuální překotné ekonomické změny informačně mnohem více atraktivní. Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 jednoznačně odráží současný stav v regionálních ekonomikách. Jejím prostřednictvím se dozvídáme o silných, ale i slabých místech krajů a měst. Tyto informace tedy mohou zástupcům samosprávy pomoci objevit skryté rezervy uvnitř regionů a měst, a z tohoto důvodu jsou výsledky studie velmi cenným materiálem. Nejzajímavější závěry studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 Výjimečné postavení Prahy (1. místo) mezi českými kraji a městy potvrzuje většina makroekonomických ukazatelů. Praha má navíc velmi pozitivní socioekonomický vliv i na okolní kraje, které jsou na ní navázané. V ekonomice České republiky má specifické postavení, protože vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Podle údajů studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 je úroveň HDP více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru. Praha je lídrem také v oblasti investiční atraktivnosti hodnocených krajů a měst. Na předních místech se většinou objevuje i kraj Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský. Středočeský kraj (52,0 %) se umístil na druhém místě ve srovnání krajů z hlediska socioekonomické úrovně a na pátém místě z hlediska investiční atraktivnosti (56,1 %). Na tuto pozici jej dostalo mimo jiné město náležící do tohoto regionu, Mladá Boleslav, která se umístila v hodnocení investiční atraktivnosti na druhém místě (65,6 %). Plzeňský kraj je z hlediska investiční atraktivnosti považován za druhý nejlépe postavený kraj (58,7 %), hned za Prahou, za kterou zaostává o více než 40 %. Ve srovnání socioekonomické úrovně krajů se MBA POLITOLOGIE A VEŘEJNÁ SPRÁVA VOLBY AKČNÍ PROGRAM PRO KANDIDÁTY DO VOLEB 2010 Uvažujete o kandidatuře v rámci voleb 2010? Chcete pro efektivní přípravu udělat maximum? Nebo se jednoduše zajímáte o tuto velice zajímavou oblast? Pak zejména pro Vás je nový dvouletý vzdělávací program MBA určen. Co získáte absolvováním programu Možnost získat ještě před volbami potřebné znalosti a dovednosti ihned využitelné v praxi (například jak sestavit vlastní kandidátku a volební program, vyhodnotit výsledky předchozích voleb, zorganizovat volební kampaň včetně vhodných volebních materiálů, využít prostředí internetu, atd.) Praktickou přípravu na vystoupení před veřejností nebo v debatách s protikandidáty Možnost osvojit si potřebné znalosti a dovednosti pro výkon volené funkce a porozumět zákonitostem komunální, celostátní i evropské politiky a ostatním návaznostem. Zaměřeno na praxi Výhody programu a forma studia Distanční forma studia, která umožňuje efektivně studovat i velmi časově zaneprázdněným Praktické tréninky jako součást studia Výuka a komunikace v českém jazyce Získání samostatných certifi kátů po ukončení prvního a druhého semestru Možnost získání prestižního manažerského profesního titulu MBA po ukončení celého studia ZDARMA možnost využití právníka a psychologa v období voleb Cenová přístupnost studia (v kurzovném jsou již zahrnuty náklady na studijní literaturu, ubytování a stravu na tutoriálech apod.) Vysoká kvalita tutorů (lektorů v distančním vzdělávání) A navíc mininotebook ZDARMA Odborný garant programu Tento vzdělávací program je realizován ve spolupráci s Academií Rerum Civilium - Vysokou školou politických a společenských věd v Kolíně a jeho garantem je prorektor PhDr. Vladimír Srb. Kdy program začíná a kde získáte další informace Program začíná od ledna 2010 a února 2010 Více informací získáte na: info@aweducation.eu tel.:

18 Plzeňský kraj umístil na čtvrtém místě (47,8 %). Ani hlavní centrum tohoto kraje, Plzeň, si v hodnocení nevedla špatně. Mezi městy posuzovanými podle socioekonomické úrovně obsadila třetí pozici s 47,9 %. Na žebříčku investiční atraktivnosti měst zaujala čtvrtou příčku (57,8 %), přičemž ji od bronzové pozice dělí pouhé 0,3 %. Jihomoravský kraj se na přední místa dostává díky druhé největší metropoli ČR, Brnu. Zatímco v hodnocení krajů podle investiční atraktivnosti se umístil tento region v polovině žebříčku (7. místo s 55,1 %), město Brno dosáhlo na třetí místo (58,1 %), hned za Prahou a Mladou Boleslaví. V oblasti socioekonomické úrovně je Brno dokonce druhé (52,6 %) a Jihomoravský kraj celkově třetí (50,7 %) Výsledky projektu v letošním roce představují vysoce užitečný výstup pro potřeby regionální politiky, která musí reagovat nejen na dlouhodobé trendy ve vývoji jednotlivých regionů, ale i na výzvy a problémy, které přináší našim regionům, městům a obcím současná hospodářská krize. V tomto směru studie obsahuje velké množství aktuálních a často unikátních informací o krajích a vybraných městech České republiky, uvedl RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Analýza měst Praha (1. místo) s hodnotou 95,2 indexního bodu vévodí žebříčku socioekonomicky nejvyspělejších měst ČR. Brno, které se umístilo na druhém místě, za ní zaostává dokonce o více než 42 %. První příčku získala Praha také v hodnocení atraktivnosti měst pro investory (92,6 %). Ve sledovaných ukazatelích potvrzuje Brno pověst druhého nejvýznamnějšího socioekonomického centra v zemi (52,6 %). V pořadí měst sestaveném na základě jejich investiční atraktivnosti se umístilo na místě třetím (58,1 %). Město Mladá Boleslav se ukázalo být pro ekonomický rozvoj Středočeského kraje nezanedbatelným tahounem. V hodnocení atraktivnosti pro investory se toto město umístilo s 65,6 % hned za hlavním městem Prahou. Ačkoli je Mladá Boleslav neporovnatelně menší než Praha, z hlediska investiční atraktivnosti zaostává za Prahou o pouhých 27 %. Mladá Boleslav přeskočila taková města, jako je Brno, Plzeň, Ostrava a další. Kraj socioekonomická úroveň 1 Hl. m. Praha 88,9 % 2 Středočeský kraj 52,0 % 3 Jihomoravský kraj 50,7 % 4 Plzeňský kraj 47,8 % 5 Pardubický kraj 46,6 % 6 Královéhradecký kraj 46,0 % 7 Jihočeský kraj 42,9 % 8 Olomoucký kraj 40,8 % 9 Vysočina 40,6 % 10 Liberecký kraj 40,5 % 11 Moravskoslezský kraj 40,2 % 12 Zlínský kraj 39,8 % 13 Karlovarský kraj 37,1 % 14 Ústecký kraj 35,5 % Město socioekonomická úroveň 1 Praha 95,2 % 2 Brno 52,6 % 3 Plzeň 47,9 % 4 Hradec Králové 44,1 % 5 Ostrava 43,7 % 6 Pardubice 41,9 % 7 Mladá Boleslav 41,2 % 8 Olomouc 39,7 % 9 Liberec 39,4 % 10 České Budějovice 39,0 % 11 Zlín 37,0 % 12 Ústí nad Labem 36,6 % 13 Jihlava 35,8 % 14 Karlovy Vary 34,4 % 15 Kladno 33,3 % 16 Znojmo 29,5 % 17 Opava 28,4 % 18 Frýdek-Místek 27,9 % 19 Děčín 27,9 % 20 Teplice 27,8 % 21 Uherské Hradiště 27,2 % 22 Tábor 26,7 % 23 Karviná 26,0 % 24 Most 24,3 % informační servis č. 12/2009 strana 18 Kraj investiční atraktivnost 1 Hl. m. Praha 98,8 % 2 Středočeský kraj 58,7 % 3 Jihomoravský kraj 57,3 % 4 Plzeňský kraj 57,3 % 5 Pardubický kraj 56,1 % 6 Královéhradecký kraj 55,4 % 7 Jihočeský kraj 55,1 % 8 Olomoucký kraj 49,8 % 9 Vysočina 48,0 % 10 Liberecký kraj 46,9 % 11 Moravskoslezský kraj 46,8 % 12 Zlínský kraj 46,7 % 13 Karlovarský kraj 44,4 % 14 Ústecký kraj 36,3 % Město investiční atraktivnost 1 Praha 92,6 % 2 Mladá Boleslav 65,6 % 3 Brno 58,1 % 4 Plzeň 57,8 % 5 Hradec Králové 52,8 % 6 Ostrava 51,2 % 7 Pardubice 49,8 % 8 České Budějovice 48,3 % 9 Liberec 46,8 % 10 Olomouc 45,7 % 11 Kladno 45,6 % 12 Ústí nad Labem 44,3 % 13 Zlín 43,8 % 14 Jihlava 41,9 % 15 Karlovy Vary 41,9 % 16 Znojmo 41,0 % 17 Teplice 41,0 % 18 Děčín 39,6 % 19 Opava 39,2 % 20 Frýdek Místek 37,8 % 21 Most 37,8 % 22 Uherské Hradiště 36,8 % 23 Tábor 36,0 % 24 Karviná 35,7 % Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009 red. zdroj: Parlament, vláda, samospráva

19 Činnost Svazu je inspirací i pro zahraničí Předseda Svazu Oldřich Vlasák přivítal dne 29. října 2009 na půdě Svazu jedenáctičlennou delegaci Nizozemského svazu obcí VNG v čele s jeho prezidentkou Annemarie Jorritsmou, starostkou města Almere. Delegace přijela na dvoudenní pracovní cestu s cílem poznat lépe činnost našeho Svazu a jeho služby poskytované obcím ČR. Před rokem takovou studijní cestu absolvovala svazová delegace, která strávila podnětné dny v sídle VNG v Den Haagu (podrobněji viz INS č. 12/2008). Jana Voldánová, projektová manažerka Vzdělávacího centra pro veřejnou správu ČR, o. p. s. Závěr dvoudenního setkání patřil diskusi se členy Předsednictva Svazu na aktuální témata ze života obcí, ale i vnímání politiky Po úvodních informacích o činnosti Svazu a přehledu aktivit v rámci předsednictví ČR v Radě EU se členové nizozemské delegace dozvěděli o transformačním procesu v ČR po roce 1989, se kterým souvisí také rozsáhlá reforma veřejné správy. Téma přednesl Luboš Průša, ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje a bývalý místopředseda Svazu. Diskutovalo se o trendech ve vývoji místní samosprávy v obou zemích, např. o otázkách decentralizace a přenosu kompetencí. Zde bylo nutno vysvětlit také historické souvislosti vysokého počtu obcí v ČR (v Nizozemí např. proběhla v posledních zhruba sto letech výrazná redukce počtu obcí, a to z 1400 na dnešních 443). Obtížné na pochopení pro naše kolegy z VNG byly zejména otázky přenesené a samostatné působnosti. Aktuální pro obě strany byla debata o dopadech finanční a ekonomické krize na obecní samosprávy, po které následoval blok informací o přípravě pozic a stanovisek Svazu včetně činnosti komisí a pracovních skupin, které se na celém procesu obhajování zájmů obcí intenzivně podílejí. Zde je výrazný rozdíl práce obou organizací: zatímco Svaz má v rámci komisí a pracovních skupin vybudovanou síť aktivně spolupracujících starostů, primátorů, členů zastupitelstev a odborníků z úřadů, VNG se opírá vyloženě o expertní práci svých zaměstnanců a najímaných odborníků, kterými jsou i bývalí politici (přímo ve VNG je zaměstnáno 285 osob, z toho polovina má právní vzdělání, dalších více než 100 lidí je zaměstnáno v dceřiných organizacích VNG). Následovaly diskuse a porovnání se situací v Nizozemí u vybraných témat z konkrétních oblastí veřejné správy egovernmentu a sociální oblasti. Téma elektronizace veřejné správy a projekt datových schránek přednesl člen Komise pro informatiku Předsednictva Svazu a místostarosta městské části Brno-Nový Lískovec Jan Privarčák, za sociální oblast se zúčastnila předsedkyně Sociální komise Radka Soukupová, zastupitelka městské části Praha 11. Delegace VNG, která byla složena jak z volených představitelů, tak vedoucích zaměstnanců kanceláře, se zajímala rovněž o mezinárodní aktivity Svazu včetně komunikace s členskou základnou a o služby, které Svaz svým členům poskytuje. Na mezinárodní scéně jsou obě organizace zapojeny do aktivit Evropské rady municipalit a regionů (CEMR), protřednictvím které jsou obhajovány zájmy samospráv na evropské úrovni. V oblasti vzdělávání byla důležitá výměna zkušeností s procesy zvyšování kvality ve veřejné správě, které prezentovala očima občanů voličů. Zúčastnili se jí Dan Jiránek, předseda Komory statutárních měst, Josef Bezdíček, předseda Komory obcí, Alenka Knobová, členka Komory obcí a Pavel Smolka, člen Komory měst. Členové delegace VNG měli možnost při večeři diskutovat i s primátorem hlavního města Prahy Pavlem Bémem a předsedkyní Komise pro zahraniční spolupráci Předsedncitva Svazu Janou Fischerovou, starostkou Havlíčkova Brodu. Delegace VNG byla překvapena rozsáhlostí aktivit při malém počtu zaměstnanců Kanceláře a odjížděla se slovy, že činnost Svazu měst a obcí ČR je pro ni v mnoha ohledem velkou inspirací, především širokým zapojením starostů a členů zastupitelstev obcí do společné činnosti. Mgr. Ingrid Štegmannová vedoucí odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu informační servis č. 12/2009 strana 19

20 Předsednictvo Svazu jednalo 24. listopadu 2009 v Praze Ke standardně projednávaným materiálům Předsednictva patřily Stav členské základny (od srpna Svaz zaznamenal dva výstupy a jeden vstup, aktuální počet členů je tedy 2 466) a zpráva o hospodaření Svazu. Hospodaření Svazu bylo zpracováno k 30. září a členům Předsednictva předloženo s podrobným komentářem. Výkonný místopředseda Jech tedy pouze dodal, že schodek rozpočtu bude ke konci roku výrazně nižší, než byl rozpočtován, a to zejména proto, že příjmy od sponzorů na akcích pořádaných Svazem jsou v tomto roce výrazně vyšší, než se očekávalo. Ostatní položky jsou čerpány standardně a nikterak nepřevyšují navrhovaný rozpočet. Předsednictvo materiál vzalo na vědomí, což doporučilo i Radě Svazu. V další části byl projednáván návrh rozpočtu na rok Jaromír Jech konstatoval, že rozpočet je sestaven jako vyrovnaný s tím, že schodek bude vyrovnán převodem z rezervního fondu Svazu. Hlavním faktorem, který ovlivňuje výši schodku, je předpokládaná finanční participace Svazu na projektu OPLZZ ve výši 3 milionů korun. Finanční prostředky získané z tohoto projektu budou vynaloženy na vydání Příručky pro člena zastupitelstva po volbách v roce 2010 a na další vzdělávání zastupitelů. Dalším faktorem ovlivňujícím schodek rozpočtu je, že v roce 2010 Svaz nebude pořádat krajská setkání ani Sněm a v souvislosti s touto skutečností se očekává i nižší počet případných příjmů z reklam a propagací. Třetím faktorem pak je neuskutečnění některých aktivit v rámci projektu Moderní přístupy ke vzdělávání představitelů samospráv v roce 2009, které budou realizovány až počátkem roku 2010 ve výši Kč. Dan Jiránek doporučil, aby v případě, že Svaz neobdrží dotaci na projekt, oslovil v souvislosti s vydáním Příručky sponzory. V následné diskusi byla řešena efektivnost nákladů spojená s provozem kanceláře v Domě samospráv v Bruselu (tyto náklady jsou smluvně vázány na dobu devíti let), dále návštěva francouzských starostů a další zviditelňování Svazu. Předsednictvo poté doporučilo Radě návrh rozpočtu schválit. Předsednictvo bylo také podrobněji seznámeno s již zmiňovaným projektem v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, včetně přípravy Příručky pro člena zastupitelstva. S podáním projektové žádosti Prioritní osy 4 Veřejná správa a veřejné služby souhlasilo. Schváleny byly rovněž předložené změny ve složení komisí a termíny zasedání Předsednictva a Rady v příštím roce. V souvislosti s termíny jednání byli členové Předsednictva upozorněni na to, že veletrh URBIS INVEST se bude tentokrát konat až v květnu. Bylo rozhodnuto, že kongres starostů se v roce 2010 uskuteční v úterý odpoledne, tedy hned po zahájení veletrhu. Předsednictvo projednalo také případnou spolupráci se společností KPMG Česká republika, která nabídla Svazu zajištění celoročního programu školení, vzalo na vědomí informace o dohodě o partnerství Svazu s Českou poštou, s. p., a informace týkající se nabídky ministra životního prostředí Ladislava Mika, který nabídl Svazu formou memoranda spolupráci při přípravě nového zákona o odpadech, a to na základě Tezí rozvoje odpadového hospodářství ČR, které zohledňují zásadní výhrady a návrhy Svazu na problematiku nakládání s odpady. Podepsání tohoto memoranda schválilo. Posledním bodem jednání pak byla diskuze s Michaelem Kocábem o tom, jakou formu by měla mít Agentura pro sociální začleňování (viz aktuality). informační servis č. 12/2009 strana 20