VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ

Transkript

1 O D B O R R E G I O N Á L N Í H O R O Z V O J E, Ú Z E M N Í H O P L Á N O V Á N Í, S T A V E B N Í H O ŘÁ D U A I N V E S T I C O D DĚLEN Í S T A V E B N Í H O ŘÁ D U č. j.: KUJCK 43128/2013/OREG datum: vyřizuje: Kadlecová telefon: spis. zn.: OREG/33052/2013/luka *KUCBX00E3JB1* VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ Výroková část: Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako příslušný správní orgán podle 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a 89 odst. 1 a 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), obdržel dne odvolání, která mu předal Magistrát města České Budějovice, stavební úřad. Toto odvolání společně podali pan Jaroslav Rott a paní Šárka Rottová, oba bytem Dalimilova 2650/31, České Budějovice, proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, ze dne , zn. SÚ/38/2013 Pe, kterým bylo: I. Podle 79 a 92 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do ) a 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění platném do , umístěna stavba novostavba rodinného domu a garáže, včetně přípojek na inženýrské sítě (voda, kanalizace, elektro), zpevněné plochy, terénní úpravy, v ul. Dalimilova/Krokova, České Budějovice na pozemku parc. č. 458/1, 641, 654/1 v katastrálním území České Budějovice 5. II. Podle 115 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném do ) a 5 a 6 vyhlášky č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, ve znění platném do , povolena stavba novostavba rodinného domu a garáže, zpevněné plochy, sjezd na pozemek, v ul. Dalimilova/Krokova, České Budějovice na pozemku parc. č. 458/1, 641, 654/1 v katastrálním území České Budějovice 5. Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, přezkoumal v odvolacím řízení napadené rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, ze dne , zn. SU/38/2013 Pe, v rozsahu podle ustanovení 89 odst. 2 správního řádu a rozhodl takto: Stránka 1

2 I. Podle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu se napadené rozhodnutí - výroková část označená I., kterou bylo rozhodnuto o umístění stavby novostavba rodinného domu a garáže, včetně přípojek na inženýrské sítě (voda, kanalizace, elektro), zpevněné plochy, terénní úpravy, v ul. Dalimilova/Krokova, České Budějovice na pozemku parc. č. 458/1, 641, 654/1 v katastrálním území České Budějovice 5, včetně vedlejšího výroku, jímž byly stanoveny podmínky pro umístění stavby, ruší a věc se vrací k novému projednání orgánu I. stupně; II. Podle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu se napadené rozhodnutí - výroková část označená II., kterou byla povolena stavba novostavba rodinného domu a garáže, zpevněné plochy, sjezd na pozemek, v ul. Dalimilova/Krokova, České Budějovice na pozemku parc. č. 458/1, 641, 654/1 v katastrálním území České Budějovice 5, včetně vedlejšího výroku, jímž byly stanoveny podmínky pro provedení stavby, ruší a věc se vrací k novému projednání orgánu I. stupně. Účastníky odvolacího řízení podle ust. 27 odst. 1 správního řádu jsou: pan Tomáš Parkos, nar , bytem Bořivojova 280/2, České Budějovice, a paní Hana Parkosová, nar , bytem Bořivojova 289/1, České Budějovice, oba zastoupeni zmocněncem Ing. arch. Vladimírem Mlsem, bytem Ot. Březiny 1997/20, České Budějovice. Odůvodnění: Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako příslušný odvolací správní orgán (dále jen odvolací orgán ), po předání shora uvedeného odvolání, včetně souvisejícího spisového materiálu, byl nejprve povinen posoudit, zda byly naplněny podmínky řádně podaného odvolání, pokud jde o jeho přípustnost a včasnost. Odvolací orgán dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnými subjekty ve smyslu ustanovení 81 odst. 1 správního řádu a včas podle ustanovení 83 správního řádu, a proto bylo možno o něm rozhodnout jedním ze způsobů uvedených v 90 správního řádu. Ještě než bude přistoupeno k samotnému přezkumu odvoláním napadeného rozhodnutí, je nutno uvést, že odvolací orgán v odvolacím řízení postupoval dle znění zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, účinného do K sice nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, nicméně v souladu s Čl. II části první, bodem 14, tohoto zákona Přechodná ustanovení, správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tzn., že v daném případě bylo důvodné postupovat podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do (dále jen stavební zákon ). Odvolací orgán následně zjistil ze spisového materiálu vážícího se k napadenému rozhodnutí, který mu byl předán spolu s výše uvedeným odvoláním, tento skutkový stav: Dne podali pan Parkos s paní Parkosovou, prostřednictvím společného zmocněnce Ing. arch. Mlse, na stavební úřad v Českých Budějovicích žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby RD + sam. stojící garáž a žádost o stavební povolení pro stavbu RD se sam. stojící garáží na pozemku parc. č. 641, 654/1, 458/1 v katastrálním území České Budějovice 5 a současně požádali o spojení územního a stavebního řízení. Stavební úřad přípisem ze dne oznámil účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení spojeného územního a stavebního řízení a k projednání žádostí nařídil veřejné ústní jednání na den Do protokolu sepsaného o průběhu ústního jednání bylo pouze poznamenáno, že přítomní účastníci byli seznámeni s podaným návrhem, informace o záměru byla vyvěšena na místě stavby a že ze severní strany bude vybudována podezdívka oplocení. Spis byl následně doplněn na základě dohody při místním šetření o výkres nazvaný posouzení výjezdu z pozemku p. č. 642/2 a výkres situace oplocení se vzorovým řezem plotu. Datum, kdy byly tyto podklady do spisu doplněny, však spolehlivě zjistit nelze. Dne předložili manželé Rottovi na stavební úřad písemné námitky proti navržené stavbě na sousedním pozemku. Účastníci řízení především namítali, že umístění stavby je navrženo 2 m od společné hranice pozemků, přičemž ve stěně domu je 5 oken z obytných místností směřující na jejich pozemek. Nebyl vyřešen výškový rozdíl mezi sousedními parcelami, a proto podle jejich mínění hrozí trvalé podmáčení jejich pozemku hlavně z důvodu vysoké hladiny spodní vody, nepřítomnosti kanalizace v místě a veliké zastavěné plochy domu, včetně zpevněných ploch. Proto žádali prošetření velikosti zastavěné plochy vzhledem k velikosti pozemku. Stavební úřad následně vydal dne územní rozhodnutí, kterým umístil novostavba rodinného domu a garáže, včetně přípojek na inženýrské sítě (voda, kanalizace, elektro), zpevněné Stránka 2

3 plochy, terénní úpravy a povolil stavbu novostavba rodinného domu a garáže, zpevněné plochy, sjezd na pozemcích parc. č. 458/1, 641, 654/1 v katastrálním území České Budějovice 5. Prvoinstanční rozhodnutí napadli společným odvoláním pan Rott s paní Rottovou, které předložili stavebnímu úřadu dne Stavební úřad po úkonech provedených v souladu s 86 odst. 2 správního řádu, kdy se k obsahu odvolání vyjádřil pan Josef Cibuzar, účastník řízení, a Ing. arch. Mls, zmocněnec žadatelů, předal dne spis související s napadeným rozhodnutím a se svým stanoviskem odvolacímu orgánu. Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s 89 odst. 2 správního řádu, přičemž dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí i samotný postup orgánu I. stupně vykazuje určité vady, které je nezbytné napravit. V souvislosti s tímto závěrem se přitom zabýval i otázkou, zda je možné tyto vady napravit cestou změny napadeného rozhodnutí, nicméně dospěl k závěru, že v daném případě to možné není, a proto přistoupil k jeho úplné negaci a vrácení celé záležitosti zpět orgánu I. stupně k novému projednání. Odvolací orgán by sice před zvolením tohoto způsobu vyřízení odvolání měl vždy zvažovat, zda z důvodů hospodárnosti či účelnosti nelze, aby sám řízení doplnil a pak o odvolání rozhodl některým z ostatních možných způsobů, avšak to je možno pouze za situace, nebude-li takový postup na újmu právům účastníků řízení, řádného zjištění stavu věci, o němž nelze mít pochyby, a nebude-li přesunem podstatnější části nalézacího řízení před odvolacím orgánem porušena zásada dvojinstančnosti správního řízení, k čemuž by v daném případě zcela bezpochyby došlo. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo možno rozhodnout pouze na základě spisového materiálu I. stupně, a především pak s přihlédnutím k výsledku odvolacího řízení, jež má za následek opakované projednání věci v I. stupni, nesvolával odvolací orgán ústní jednání, ani neseznamoval účastníky řízení se spisovým materiálem v souladu s 36 odst. 3 správního řádu. Pokud jde o dikci výše uvedeného ustanovení, které stanoví rozsah, v němž odvolací správní orgán přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, lze uvést následující. V prvé řadě je nutno konstatovat, že odvolací orgán může v řízení II. stupně přezkoumávat jen to, co bylo předmětem řízení v prvém stupni a dále pak, že v plném rozsahu je povinen přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. Pokud jde o správnost napadeného rozhodnutí, pak činí tento přezkum pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nad jejich rámec pak jen tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem, neboť je povinností správních orgánů, tj. i orgánu odvolacího, ve smyslu 2 odst. 4 zákona správního řádu dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejnými zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Při přezkoumávání řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí je pak dále odvolací orgán povinen respektovat hledisko procesní ekonomie, tj. nepřihlížet k takovým vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popř. na jeho správnost. Pokud není v odvolání jednoznačně uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, resp. jeho výrokovou část, pak platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí, což je případ posuzovaného odvolání. Odvolací orgán tedy přezkoumal napadené rozhodnutí a správní řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu výše uvedeného na základě spisového materiálu předloženého stavebním úřadem, přičemž zjistil následující zásadní pochybení. V prvé řadě je zapotřebí stavebnímu úřadu vytknout, že zcela opomněl skutečnost, kterou jsme zmínili již shora, že stavební zákon s účinností od byl novelizován, a proto bylo nezbytné v rozhodnutí vydaném po , jímž bylo ukončeno spojené územní a stavební řízení řízení zahájené ještě v roce 2012, tj. dnem podání žádosti na stavební úřad, uvést, podle jaké účinnosti stavebního zákona bylo rozhodováno, a to ve vazbě na přechodná ustanovení uvedená v zákoně č. 350/2012 Sb. Přesná identifikace účinnosti stavebního zákona byla totiž nutná z důvodu, že stavební zákon po novele doznal dosti zásadních změn. Dále je nezbytné upozornit na skutečnost, která vyplývá z dat písemností založených ve spise, že stavební úřad, ačkoliv mu byly předloženy zcela neúplné žádosti, včetně jediné dokumentace, která měla plnit funkci dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR) a současně i funkci projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, nevyzval žadatele k odstranění vad žádostí, resp. k jejich doplnění ve smyslu 45 odst. 2 správního řádu a neposkytl jim k tomu přiměřenou lhůtu. Jelikož stavební úřad nevyužil možnosti právě s tímto úkonem spojit i úkon o přerušení řízení dle 64 odst. 1 písm. a) správního řádu, nedodržel zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí. Navíc na doplňovaných písemnostech není evidováno datum, kdy byly založeny do spisu, resp. kdy byly předloženy stavebnímu úřadu. Stavební úřad pak informoval účastníky řízení o tom, že spojil územní a stavební řízení, nicméně usnesení o spojení řízení dle 140 odst. 1 správního řádu přezkoumávaný spis neobsahuje. Stránka 3

4 V souvislosti s podanými žádostmi je nutno také zmínit, že výrok rozhodnutí o umístění stavby a výrok o povolení stavby napadeného rozhodnutí neodpovídají samotným obsahům žádosti, které pak nejsou v souladu s předloženou projektovou dokumentací. Ta postrádá potřebné náležitosti jak DUR dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění platném do , tak i náležitosti projektové dokumentace dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění platném do , např. postrádá stavebně konstrukční část, protiradonová opatření. Nebyly dodrženy veškeré obecné požadavky na výstavbu, jelikož projektová dokumentace neřeší prostor či stanoviště pro odkládání směsného komunálního odpadu ve smyslu 40 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Připojení na rozvody elektrické energie řeší projektová dokumentace pouze po vlastním pozemku, aniž by z ní bylo jednoznačně patrno, že přímé napojení na rozvody elektrické energie bude stavbou provozovatele elektrické soustavy. Stavební úřad povolil oplocení, aniž by jej zmínil ve výroku o umístění stavby, ačkoliv pro provedení oplocení postačí pouze jeho umístění dle 103 odst. 1 písm. d) bod 6. stavebního zákon. V žádosti o umístění stavby nebylo oplocení navíc ani zmíněno, jako ostatně další součásti či příslušenství stavby hlavní, a projektová dokumentace byla doplněna o výkres situace oplocení až po jednání, v němž jsou vyznačeny tři druhy oplocení, ale není uvedena jeho výška ani podrobnější řešení. Stavební úřad rozhodl o umístění terénních úprav podle 79 stavebního zákona, přitom terénní úpravy vyžadují rozhodnutí o změně využití území dle 80 stavebního zákona, a to za situace, že se jedná o terénní úpravy podléhající režimu stavebního zákona ve smyslu 3 odst. 1 shodného zákona. Navíc z předložené projektové dokumentace rozsah terénních úprav není možno ani spolehlivě zjistit, přičemž se pravděpodobně jedná o terénní úpravy související s osazením stavby do terénu, popř. retenční nádrž, tzv. jezírko, na zachycování dešťové vody. Ta však nebyla v napadeném rozhodnutí zmíněna a projektová dokumentace v části nazvané zdravotní instalace pouze uváděla, že bude o rozměrech 6,0 x 9,0 m s užitným obsahem 21 m 3. Nicméně stavebně technické řešení nádrže na dešťovou vodu v dokumentaci popsáno nebylo a ani nebylo v situačním výkresu vyznačeno její umístění na pozemku ve vztahu ke společným hranicím se sousedními pozemky. Vytápění domu by mělo prioritně zajišťovat tepelné čerpadlo, nicméně v projektové dokumentaci není deklarováno, že budou splněny limity hluku na hranici stavebního pozemku. V průvodní zprávě je konstatováno, že na pozemku se nachází kopaná studna, která má být údajně zrušena, v situačním výkresu však vyznačena nebyla. V daném případě se však zásadního pochybení stavební úřad dopustil tím, že ačkoliv byl prvoinstanční spis ještě po ústním jednání doplněn o posouzení výjezdu z pozemku parc. č. 642/2 a o výkres situace oplocení včetně vzorového řezu oplocení probíhající na společné hranici s pozemky manželů Rottových, tak stavební úřad následně vydal rozhodnutí, aniž by však předtím umožnil účastníkům řízení vyjádřit se k doplněným podkladům rozhodnutí ve smyslu 36 odst. 3 správního řádu. Stavební úřad přitom v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že tím bylo vyhověno návrhu účastníků řízení. Nesprávným postupem ale stavební úřad zkrátil účastníky řízení na jejich základních procesních právech a tato neodstranitelná vada prvoinstančního řízení způsobila pak nezákonnost napadeného rozhodnutí. Jedním ze základních procesních práv správního řízení je totiž právo na spravedlivý proces, které vyplývá obecně již z Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny platí, že každý má právo, aby se (mimo jiné) mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Toto se zpravidla děje tak, že správní orgán vyzve účastníky, aby se k podkladům rozhodnutí vyjádřili, a k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu v návaznosti na 39 správního řádu. Další zásadní vadu lze spatřovat v tom, že stavební úřad rozhodl o umístění stavby rodinného domu v rozporu s 90 písm. e) stavebního zákona, jelikož nerespektoval znění citovaného ustanovení. V něm se totiž praví, že v územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele mimo jiné i s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. V daném případě totiž na sousední pozemky parc. č. 642/1, 642/2 a 640 přesahoval požárně nebezpečný prostor umisťovaného rodinného domu, jak vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, přičemž se stavební úřad takovým zásahem do vlastnických práv nezabýval. Podle 86 odst. 2 stavebního zákona se k žádosti o vydání územního rozhodnutí připojí doklady o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí. Podle odstavce 3 citovaného paragrafu sice postačí v územním řízení předložit pouze souhlas vlastníka cizích pozemků, nicméně jelikož se v daném případě vedlo spojené územní a stavební řízení, bylo nezbytné dle 110 odst. 2 stavebního zákona předložit smlouvu, kterou by bylo prokázáno právo provést stavbu na pozemku jiného vlastníka. Přestože stavební úřad umístil a povolil provádět stavbu, tj. přípojku vody, přípojku kanalizace a zpevněné plochy na pozemcích parc. č. 458/1 a 654/1 ve vlastnictví Statutárního města České Budějovice, tak přezkoumávaný spis smlouvy o provedení stavby na těchto pozemcích neobsahuje. Navíc projektová dokumentace v oddílu nazvaném dopravní Stránka 4

5 řešení navrhuje úpravu křižovatky ulic Dalimilova a Krokova, opětně bez doloženého souhlasu vlastníka pozemní komunikace a smlouvy o provedení úpravy stavby cizího vlastníka. Stavební úřad také pochybil, když nerozhodl o námitkách účastníků řízení ve smyslu 92 odst. 1 stavebního zákona, i přesto, že jim údajně vyhověl. Rovněž nelze souhlasit se stanoveným okruhem účastníků jak územního tak i stavebního řízení, který byl stanoven zcela shodně. Stavební úřad totiž do okruhu těchto řízení zahrnul žadatele, provozovatele sítí technické infrastruktury a vlastníky sousedních pozemků parc. č. 640, 642/1, 642/2 a 646 v katastrálním území České Budějovice 5, přičemž však zcela pominul skutečnost, že součástí stavby je i kanalizační přípojka navržená v ulici Dalimilově v délce cca 90 m. Stavební úřad s vlastníky pozemků a staveb na nich, které přímo sousedí s trasou kanalizační přípojky, ale nejednal, a ani se v rozhodnutí nevypořádal s otázkou, zda mohla být jejich vlastnická nebo jiná práva umístěním a povolením této části stavby přímo dotčena. Pro provedení kanalizační přípojky delší než 50 m by dle 104 odst. 2 písm. h) stavebního zákona postačovalo pouhé ohlášení, ale protože předmětem řízení byl soubor staveb, pak bylo nutno předmětnou kanalizační přípojku v režimu stavby hlavní, tj. povolit. Lze sice uvážit, že územní rozhodnutí o umístění kanalizační přípojky bylo těmto vlastníkům doručeno veřejnou vyhláškou, nicméně stavební povolení jim bylo nezbytné doručit. Tudíž stanovený okruh prvoinstančního řízení je s ohledem na shora uvedené nepřezkoumatelný. Nicméně odvolací orgán ponechává shodný okruh účastníků odvolacího řízení s prvoinstančním, jelikož se prvoinstanční rozhodnutí ruší a věc se vrací orgánu I. stupně k novému projednání. Při novém projednání bude mít orgán I. stupně povinnost mimo jiné řádně stanovit a zdůvodnit stanovený okruh účastníků územního a stavebního řízení. Odvolací orgán přistoupil k přezkoumání správnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Co se týká obsahu odvolání, pak uvádíme následující: Odvolatelé nesouhlasili s umístěním a povolením stavby především z důvodu, že umístěním stavby dojde k narušení rozhledů, tedy k bezpečnému vyjíždění ze stávajícího vjezdu z jejich pozemků parc. č. 642/1 a 642/2. Ačkoliv tato námitka nebyla zaznamenána do protokolu z ústního jednání a ani ji odvolatelé neuvedli ve své písemnosti, kterou podali na stavební úřad dne , přesto žadatelé předali na stavební úřad posouzení výjezdu z pozemku parc. č. 642/2. Jak jsme uvedli již shora, ale účastníky řízení s tímto doplněným podkladem stavební úřad neseznámil. Jelikož se věc vrací prvoinstančnímu orgánu, budou mít účastníci řízení možnost seznámit se i s tímto podkladem při novém projednání. Odvolatelé dále vyjádřili svou obavu, že vzhledem k chybějící základní infrastruktuře (chodníky, osvětlení) by tato stavba ohrožovala jejich bezpečnost i bezpečnost jejich dětí. Jak vyplývá ze snímku katastrální mapy dané území je běžně zastavováno rodinnými domy v souladu s územním plánem, přičemž nelze dospět k závěru, že by umístěním a povolením dalšího rodinného domu měl být v daném místě zásadním způsobem zvýšen provoz na pozemních komunikacích. Co se týká bezpečnosti na pozemních komunikacích, pak je nutno obrátit se na Policii České republiky, která vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), v platném znění. Odvolatelé také vyjádřili svůj nesouhlas s počtem oken navrženého domu, která budou směřovat na jejich pozemek, jelikož jej využívají k rekreaci. Podle jejich mínění dojde ke zhoršení a narušení životního prostředí, budou obtěžovány pohledem uživatelů navržené stavby a dojde také k ekonomickému znehodnocení jejich nemovitosti. Co se týká ochrany životního prostředí, pak se ke stavbě rodinného domu vyjádřil Magistrát města České Budějovice, odbor ochrany životního prostředí, který vykonává státní správu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, s tím, že se záměr nedotýká zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. K důvodu odvolání, kterým odvolatelé namítali obtěžování pohledem, je nezbytné konstatovat, že se jedná o námitku občanskoprávní ohledně budoucích imisí (obtěžování pohledem), která však nebyla uplatněna v prvoinstančním řízení. Účastníci řízení ve své písemnosti ze dne totiž pouze konstatovali, že ve vzdálenosti 2 m od hranice jejich pozemku je vyprojektováno 10 oken, z toho 5 oken z obytných místností. S ohledem na koncentraci odvolacího řízení stanovenou v 82 odst. 4 správního řádu, že k novým skutečnostem uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které účastník nemohl uplatnit dříve, uvádíme, že se s tímto důvodem odvolání nebudeme zabývat, rovněž tak námitkou znehodnocení nemovitosti odvolatelů. Nicméně je zapotřebí upozornit odvolatele na skutečnost, že za imisi nelze považovat samotnou možnost nahlížet do oken v sousední budově, potažmo nahlížení na sousední pozemky, zejména jde-li o budovu umístěnou v souvislé zástavbě (viz Zpráva občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR publikovaná pod č. 3/1988 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za imisi by bylo možno označit pouze takovou situaci, kdy by docházelo k soustavnému obtěžování pohledem, popř. pokud by dosud nebylo možno žádným způsobem nahlížet na nemovitosti odvolatelů. Stránka 5

6 Odvolatelé rovněž vyjádřili svoji domněnku, že stavba není navržena v souladu s Územním plánem města České Budějovice, kterou opřeli o přiložené stanovisko Magistrátu města České Budějovice, odboru územního plánování a architektury, ze dne V tomto stanovisku pak byly stanoveny regulativa k záměru umístění rodinného domu na pozemcích parc. č. 642/1 a 642/2 v katastrálním území České Budějovice 5 s odkazem na ustanovení článku 17 obecně závazné vyhlášky č. 4/2000, o závazných částech Územního plánu města České Budějovice. S domněnkou odvolatelů nelze souhlasit, neboť ve zmíněném článku 17 vyhlášky zastavitelné území s převažujícím charakterem obytným individuálním v předměstí jsou popsány přípustné, podmínečně přípustné a nepřípustné činnosti, děje a zařízení, přičemž žádné regulativy ohledně konkrétního umístění staveb zde stanoveny nejsou. Nicméně s ohledem na shora uvedené je možno konstatovat, že stavba byla umístěna v rozporu se stavebním zákonem a nebyly vzaty v úvahu požadavky vyhlášky č. 268/2006 Sb. (ochrana před hlukem, odkládání komunálního odpadu). Po právní moci rozhodnutí o odvolání a vrácení spisového materiálu bude mít stavební úřad za povinnost vyzvat žadatele, aby předložili upravenou projektovou dokumentaci, která bude odpovídat obsahem a rozsahem jak DUR, tak i projektové dokumentaci dle prováděcích předpisů, a která bude řešit stavbu v souladu se stavebním zákonem, včetně jeho prováděcích předpisů. Rovněž bude nezbytné, aby žadatelé žádosti doplnili o doklad prokazující právo založené smlouvou provést stavbu na pozemku jiného vlastníka. S upravenou projektovou dokumentací a s doplněnými podklady pro rozhodnutí je pak stavební úřad povinen seznámit všechny účastníky řízení, resp. provést opakované řízení, přičemž, jak jsme již výše zmínili, se bude muset opětovně zabývat posouzením okruhu účastníků řízení. V rozhodnutí se pak stavební úřad musí vypořádat se všemi námitkami účastníků řízení, rozhodnout o nich, a své rozhodnutí řádně odůvodnit, rovněž tak řádně odůvodnit i rozhodnutí ve věci, přičemž pro své rozhodnutí musí mít oporu ve spisu. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Poučení účastníků: Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se podle 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v 27 odst. 1 správního řádu. Ing. Luboš Průcha pověřený vedením odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Jihočeského kraje a Magistrátu města České Budějovice a dále zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Po uplynutí lhůty pro vyvěšení budou veřejné vyhlášky s vyznačenými údaji o vyvěšení a sejmutí vráceny zpět na krajský úřad. Fyzická úřední deska: Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Elektronická úřední deska: Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení. Stránka 6

7 Obdrží pro vyvěšení vyhlášek: Krajský úřad Jihočeský kraj, -zde- Magistrát města České Budějovice, kancelář tajemníka, nám. Přemysla Otakara II. 1/1, České Budějovice Dále se doručí: účastníkům řízení podle 85 odst. 1 a 109 stavebního zákona (dodejky) Ing. arch. Vladimír Mls, Ot. Březiny 1997/20, České Budějovice (zmocněný zástupce žadatelů Tomáše Parkose, Bořivojova 280/2, České Budějovice, a Hany Parkosové, Bořivojova 289/1, České Budějovice) Statutární město České Budějovice, nám. Přemysla Otakara II. 1/1, České Budějovice Josef Cibuzar, Horymírova 230/44, České Budějovice Jaroslav Rott, Dalimilova 2650/31, České Budějovice Šárka Rottová, Fr. Škroupa 639/10, České Budějovice ČEVAK a.s., Severní 2264/8, České Budějovice E.ON Česká republika s.r.o., F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice Telefónica Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, Praha účastníkům řízení podle 85 odst. 2 stavebního zákona (veřejná vyhláška) Josef Cibuzar, Horymírova 230/44, České Budějovice Jaroslav Rott, Dalimilova 2650/31, České Budějovice Šárka Rottová, Fr. Škroupa 639/10, České Budějovice ČEVAK a.s., Severní 2264/8, České Budějovice E.ON Česká republika s.r.o., F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice Telefónica Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, Praha Na vědomí: Magistrát města České Budějovice, stavební úřad, nám. Přemysla Otakara II. 1, Budějovice České Stránka 7