*KUCBX00D2DGC* VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ

Transkript

1 O D B O R R E G I O N Á L N Í H O R O Z V O J E, Ú Z E M N Í H O P L Á N O V Á N Í, S T A V E B N Í H O ŘÁ D U A I N V E S T I C O D DĚLEN Í S T A V E B N Í H O ŘÁ D U č. j.: KUJCK 3480/2013/OREG datum: vyřizuje: Kadlecová telefon: spis. zn.: OREG/31348/2012/luka *KUCBX00D2DGC* VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ Výroková část: Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako správní orgán příslušný podle 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a 89 odst. 1 a 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), obdržel dne odvolání, která mu předal Městský úřad Rudolfov, odbor výstavby. Odvolání podal pan Jaroslav Masák, bytem Korandova 492/17, České Budějovice, a pan Bc. František Marek, bytem Okružní 465/9, Rudolfov, proti územnímu rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov, odboru výstavby, ze dne , č. j. MěÚ/3435/2012/Wer, spis. zn. MěÚ/OV/1614/2011/We, kterým byly podle 79 a 92 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do ) a 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, umístěny stavby přístřešek, terénní úpravy a oplocení na pozemku parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno. Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, přezkoumal napadené územní rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov, odboru výstavby, ze dne , č. j. MěÚ/3435/2012/Wer, spis. zn. MěÚ/OV/1614/2011/We, v rozsahu podle 89 odst. 2 správního řádu a rozhodl takto: I. Podle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu se napadené územní rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov, odboru výstavby, ze dne , č. j. MěÚ/3435/2012/Wer, spis. zn. MěÚ/OV/1614/2011/We, v části, kterou byly umístěny terénní úpravy na pozemku parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno, ruší a věc se vrací k novému projednání orgánu I. stupně; II. Podle 90 odst. 4 správního řádu se napadené územní rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov, odboru výstavby, ze dne , č. j. MěÚ/3435/2012/Wer, spis. zn. MěÚ/OV/1614/2011/We, v části, kterou byla umístěna stavba přístřešek na pozemku parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno, ruší a územní řízení zastavuje; III. Podle 90 odst. 5 správního řádu se napadené územní rozhodnutí Městského úřadu Rudolfov, odboru výstavby, ze dne , č. j. MěÚ/3435/2012/Wer, spis. zn. MěÚ/OV/1614/2011/We, v části, kterou byla umístěna stavba oplocení pozemku parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno, potvrzuje odvolání Bc. Františka Marka proti umístění oplocení zamítá. Stránka 1

2 Účastníkem odvolacího řízení podle 27 odst. 1 správního řádu je: Ing. Olga Hollerová, nar , bytem Resslova 2642/23a, České Budějovice. Odůvodnění: a) společná část Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic (dále jen odvolací orgán ), po předložení shora uvedených odvolání měl v prvé řadě za povinnost posoudit, zda byly naplněny podmínky řádně podaných odvolání, pokud jde o jejich přípustnost a včasnost. V daném případě odvolací správní orgán posoudil podaná odvolání jako přípustná, neboť byla podána oprávněnými osobami ve smyslu 81 odst. 1 správního řádu, které měly v daném správním řízení postavení účastníka řízení, a včasné, jelikož u obou odvolání lhůta stanovená dle 83 odst. 1 správního řádu pro podání odvolání byla zachována. Na základě uvedených skutečností shledal odvolací správní orgán, že se jedná o řádná odvolání, o nichž bylo možné rozhodnout jedním ze stanovených způsobů uvedených v 90 správního řádu. Především je nutno uvést, že odvolací orgán při přezkumu napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení postupoval dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do , a současně i s jeho novelizovaným zněním v souladu s částí první Čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, který nabyl účinnosti dnem Odvolací orgán zjistil ze spisového materiálu vážícího se k napadenému rozhodnutí, který mu byl předán spolu s výše uvedenými odvoláními, tento skutkový stav: Dne předložila Ing. Olga Jakovlivna Hollerová na stavební úřad v Rudolfově žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění staveb přístřešek, terénní úpravy a oplocení na pozemku parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno. Stavební úřad opatřením ze dne vyzval žadatelku, aby nejpozději do žádost doplnila o stanovisko obce Jivno, o stanovisko Magistrátu města České Budějovice, odboru životního prostředí, o vyjádření správců sítí z hlediska existence sítí v zájmové lokalitě, o povolení vjezdu, o doklad o zaplacení správního poplatku. Současně stavební úřad usnesením územní řízení přerušil. Požadované doklady byly doplněny dne Stavební úřad opatřením ze dne oznámil účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení o umístění předmětné stavby a na nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě. O průběhu veřejného ústního jednání byl pořízen protokol, z jehož obsahu vyplývá, že nebyla splněna povinnost žadatele vyvěsit informaci vyplývající z ustanovení 87 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řád, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), přestože byl na tuto skutečnost stavebním úřadem upozorněn. Ing. Hollerová do protokolu uvedla, že chata na sousedním pozemku ve vlastnictví pana Marka byla provedena v rozporu s podmínkami pro její umístění, a požadovala, aby pan Marek uvedl narušený terén jejího pozemku do původního stavu. JUDr. Šárová, která na základě předložené písemné plné moci zastupovala pana Marka, požadovala doložit příčný řez ke zjištění výškového převýšení navržených terénních úprav. Nesouhlasila s provedením vsakovací jímky z důvodu možného zavodňování pozemku p. Marka, neboť podloží je kamenité. K záměru se také vyjádřil pan Masák, coby vlastník dalších sousedních pozemků. Podle jeho názoru navrhovaná vsakovací jímka nepojme velké množství dešťových vod a bude docházet k podmáčení sousedních pozemků. Navíc podle pana Masáka bude vsakovací jímka nefunkční, neboť v hloubce 1,0 m je skála. Rovněž tento účastník řízení vyjádřil svoji domněnku, že chata pana Marka bude dodatečně povolena a zkolaudována, a proto by navržené oplocení znemožnilo její údržbu, jelikož je provedena na hranici pozemku. K této námitce se připojila i JUDr. Šárová. Prvoinstanční orgán vydal dne usnesení, kterým přerušil územní řízení o umístění staveb přístřešek, terénní úpravy a oplocení na pozemku parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno do doby vydání pravomocného rozhodnutí pro stavbu rekreační chaty na pozemku parc. č. 4112/9, k.ú. Jivno. Usnesení orgánu I. stupně napadla Ing. Hollerová odvoláním, které stavební úřad obdržel dne Ing. Hollerová nesouhlasila s usnesením o přerušení územního řízení o umístění jejích staveb z důvodu, že v řízení o odstranění stavby rekreační chaty na sousedním pozemku je stavební úřad nečinný, neboť po zrušení rozhodnutí v odvolacím řízení a vrácení věci nadřízeným orgánem k novému projednání (rozhodnutí ze dne , čj. KUJCK 8806/2009 OREG/6) stavební úřad stále zjišťuje osobu vlastníka odstraňované stavby. Své tvrzení doložila vyjádřením stavebního úřadu ze dne s tím, že je to poslední písemnost vydaná stavebním úřadem v dané věci. Řízení o nařízení odstranění sousední černé stavby pak v žádném případě Stránka 2

3 nepovažovala za předběžnou otázku, kterou je nutno vyřešit před vydáním rozhodnutím o umístění jejích staveb. Dále se v odvolání Ing. Hollerová vyjádřila k sousední černé stavbě a k postupu stavebního úřadu v obou správních řízeních. Odvolací orgán rozhodnutím ze dne napadené usnesení zrušil a věc vrátil k novému (dalšímu) projednání orgánu I. stupně z důvodu, že orgán I. stupně neměl pro svůj postup oporu v zákoně. Stavební úřad v novém (dalším) projednání výzvou ze dne požadoval doplnit projektovou dokumentaci (dále jen DUR ) ve smyslu vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Doplněná DUR byla na stavební úřad předána dne Orgán I. stupně opatřením ze dne oznámil zahájení územního řízení a nařídil veřejné ústní jednání s ohledáním na místě na den O průběhu jednání byl sepsán protokol, z jehož obsahu vyplývá, že pan Marek nesouhlasil s předloženou dokumentací z důvodu, že podle jeho mínění dojde ke zhoršení odtoku dešťových vod a zmenšení vsaku (zvětšením sklonu svahu dojde k odtoku na jeho pozemek). Ing. Hollerová považovala námitky za vydírání její osoby v návaznosti na řešenou černou stavbu pana Marka. K protokolu bylo připojeno písemné vyjádření pana Masáka a Ing. Masákové, kteří se domnívají, že realizace záměru je možná jen podle 18 zákona č. 254/2001, protože odvod a zasakování dešťových vod musí být provedeno tak, aby nezpůsobovaly škody na přilehlých pozemcích. Dále uvedli, že cca 0,5 m hloubce je skála a voda ze zasakovací jímky by se vsakovala do sklepa pana Marka. Rovněž nesouhlasili s vybudováním sběrné stoky kolem jejich pozemku a odvedením povrchových vod do vsakovací jímky, neboť by toto řešení zhoršilo sousedské vztahy mezi nimi a panem Markem. Vyjádřili ochotu tolerovat průnik povrchových vod za situace, že dojde k dohodě o nevybudování zasakovací jímky nebo výměně pozemků, event. věcného břemene. Rovněž nesouhlasili s navrženým oplocením pozemku, neboť podle nich by oplocení znemožnilo údržbu stavby pana Marka, a proto doporučovali pozemek nedoplotit a kolem pozemku pana Marka nechat volný prostor v šířce 1,5 m. Také vyjádřili svůj nesouhlas s odstraněním jejich plotu, který je údajně proveden cca 20 cm od společné hranice s pozemky p. Hollerové. Výzvou ze dne požadoval stavební úřad od Ing. Hollerové prokázat odvedení zachycených povrchových vod do vsakovacího zařízení umístěného na pozemku stavebníka v dostatečné technicky proveditelné vzdálenosti od hranice se sousedními pozemky; upřesnit navržené zpevnění opěrného svahu tak, aby byla prokázána možnost vsakování na povrchu svahu; upravit DUR, která řeší odstranit dřevěné oplocení na hranici s pozemky parc. č. 4112/8 a 4112/11, neboť Ing. Hollerová toto oplocení nevlastní a bez souhlasů vlastníků jej nelze odstranit; dát do souladu textovou část DUR s výkresem situace o průběhu oplocení. Současně orgán I. stupně usnesením přerušil územní řízení. Jelikož Ing. Hollerová nesouhlasila s požadavky stavebního úřadu, podala proti výzvě ze dne odvolání, které stavební úřad po úkonech provedených dle 86 odst. 2 správního řádu předal spolu se souvisejícím spisovým materiálem odvolacímu orgánu. Protože však výzva byla vydána formou pouhého sdělení podle 154 správního řádu a nikoliv formou rozhodnutí, bylo nezbytné podání Ing. Hollerové, byť nazvané odvolání, posoudit jako podnět k nápravě vad úkonu správního orgánu ve smyslu 156 správního řádu, s ohledem na skutečnost, že dle 37 odst. 1 správního řádu se podání posuzuje podle svého skutečného obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno. Ing. Hollerová byla dne seznámena se skutečností, že po přezkoumání obsahu výzvy nebyly shledány vady, které by bylo nezbytné napravit, a z tohoto důvodu nebylo zapotřebí ze strany odvolacího orgánu přistoupit k výzvě ohledně nápravy nesprávného opatření. Nápravu nezákonných či vadných opatření lze totiž učinit pouze postupem podle 156 správního řádu a může ji zjednat jen ten správní orgán, který vadné či nezákonné opatření vydal, nikoliv jeho nadřízený orgán. Dne stavební úřad zaprotokoloval, že Ing. Hollerová byla toho dne nahlížet do spisu vedeném ve věci umístění jí požadovaných staveb, přičemž byla poučena o možnosti prodloužení termínu k doplnění podkladů. Ing. Hollerová prohlásila, že nemá v úmyslu doplňovat požadované údaje, a proto ani nebude žádat o prodloužení termínu. Písemný záznam je pak opatřen jen podpisem oprávněné úřední osoby. Stavební úřad usnesením ze dne územní řízení o umístění předmětných staveb podle 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil z důvodu nedoplnění údajů a podkladů požadovaných výzvou ze dne Proti tomuto usnesení podala dne Ing. Olga Jakovlevna Hollerová odvolání, neboť se zastavením územního řízení nesouhlasila. Podle jejího mínění měl stavební úřad k vydání územního rozhodnutí všechny projektové podklady a stanoviska, přičemž zmínila, že správní řízení již probíhá 22 měsíců. V odvolání vyjádřila také svůj názor, že požadavky ve výzvě stavebního úřadu ze dne jsou vlastně požadavky účastníků řízení, zejména pana Marka, vlastníka chaty na pozemku parc. č. 4112/9 k.ú. Jivno, postavené v rozporu s územním rozhodnutím na společné hranici pozemků a dosud dodatečně nepovolené. Podle přesvědčení Ing. Hollerové ji měl stavební úřad již při první výzvě úplně upozornit na nedostatky podané žádosti, místo aby několikrát přerušil řízení, čímž došlo Stránka 3

4 k neopodstatněnému prodlužování řízení na její úkor, a proto požadovala zrušit prvoinstanční usnesení a uložit orgánu I. stupně urychleně dokončit zahájené řízení vydáním rozhodnutí. Na závěr odvolání poukazovala Ing. Hollerová na nesoulad spisových značek uvedených na písemnostech stavebního úřadu s tím, že řízení bylo zahájeno pod spisovou značkou MěÚV/OV/1983/2009/Ka a ukončeno pod spisovou značkou MěÚV/OV/1614/2011/We. Podle Ing. Hollerové je toto závažný rozpor, který má znaky údajného protiprávního jednání. V doplnění svého odvolání pak Ing. Hollerová vyčítala odvolacímu orgánu, že jí měla být dána možnost doplnit odvolání proti výzvě ze dne o upřesnění, že se jedná rovněž o odvolání proti usnesení. Podle jejího přesvědčení totiž žadatel nemůže znát všechny správní předpisy. Stavební úřad po úkonech provedených v souladu s 86 odst. 2 správního řádu předal spis se svým stanoviskem odvolacímu orgánu dne Odvolací orgán prvoinstanční usnesení zrušil rozhodnutím ze dne z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti, jelikož neobsahovalo správní uvážení, proč nebylo možno pokračovat v řízení za situace, že nebyla žádost ve stanovené lhůtě doplněna, a věc vrátil k novému projednání orgánu I. stupně s tím, že orgán I. stupně musí zvážit, zda se skutečně jedná o takové vady žádosti, které brání v pokračování řízení, či žádost projednat a rozhodnout ve věci, přičemž své rozhodnutí musí náležitě zdůvodnit. Po vrácení spisového materiálu stavební úřad opatřením ze dne oznámil účastníkům řízení a dotčeným orgánům pokračování řízení a k novému projednání žádosti nařídil veřejné ústní jednání na den O průběhu ústního jednání byl sepsán protokol, z jehož obsahu vyplývá, že žadatelka požadovala vydání územního rozhodnutí na základě již předložených podkladů, přičemž pan Marek a pan Masák trvali na svých námitkách uplatněných v průběhu řízení. Následně stavební úřad opatřením ze dne vyzval Ing. Hollerovou k doplnění žádosti, resp. k úpravě předložené projektové dokumentace a současné usnesením ze dne územní řízení přerušil nejpozději do dne Dne předložila Ing. Hollerová na stavební úřad upravenou projektovou dokumentaci, která řešila jiné umístění přístřešku na daném pozemku oproti původní dokumentaci. Přípisem ze dne oznámil stavební úřad pokračování řízení a ke změněnému návrhu umístění přístřešku nařídil veřejné ústní jednání na den K předložené změně záměru nebyly vzneseny žádné námitky. Stavební úřad vydal dne rozhodnutí, kterým umístil přístřešek, terénní úpravy a oplocení na pozemek parc. č. 4110/58 v katastrálním území Jivno, stanovil podmínky pro umístění stavby, rozhodl o námitkách účastníků řízení a stanovil, že nebude k provedení stavby vyžadovat ohlášení ani povolení. Dne obdržel stavební úřad odvolání Bc. Marka a odvolání pana Masáka, kterými oba brojili proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby. Stavební úřad opatřením ze dne informoval ostatní účastníky o podaných odvoláních a vyzval je, aby se k nim ve lhůtě 10 dnů vyjádřili. K obsahu odvolání se vyjádřila Ing. Hollerová písemností, kterou podala na stavební úřad dne Stavební úřad předal související spis se svým stanoviskem odvolacímu orgánu dne , protože neshledal podmínky pro postup podle 87 správního řádu. V 89 odst. 2 správního řádu je stanoven rozsah, v němž odvolací správní orgán přezkoumává odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo. V prvé řadě je nutno upozornit na skutečnost, že odvolací správní orgán může v řízení II. stupně přezkoumávat jen to, co bylo předmětem řízení v prvém stupni a dále pak, že v plném rozsahu je povinen přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. Pokud jde o správnost napadeného rozhodnutí, pak činí tento přezkum pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nad jejich rámec pak jen tehdy, pokud to vyžaduje veřejný zájem, neboť je povinností správních orgánů, tj. i orgánu odvolacího, ve smyslu 2 odst. 4 správního řádu dbát na to, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejnými zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Při přezkoumávání řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, je dále pak odvolací správní orgán povinen respektovat hledisko procesní ekonomie, tj. nepřihlížet k takovým vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popř. na jeho věcnou správnost. Pokud není v odvolání jednoznačně uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, resp. jeho výrokovou část, pak platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Vzhledem ke skutečnosti, že podklady pro rozhodnutí o odvolání nebylo nutné ze strany odvolacího orgánu doplňovat, a tedy v dané věci bylo možno rozhodnout pouze na základě spisového materiálu I. stupně, neseznamoval odvolací orgán účastníky řízení se spisovým materiálem v souladu s 36 odst. 3 správního řádu. V daném případě posoudil odvolací orgán napadené rozhodnutí včetně postupu orgánu I. stupně, které jeho vydání předcházelo ve smyslu 89 odst. 2 správního řádu, přičemž podle 90 správního řádu dospěl k následujícímu závěru: Stránka 4

5 b) ad výrok I.) Stavební úřad napadené územní rozhodnutí vydal podle 79 stavebního zákona, kterým kromě staveb přístřešku a plotu povolil také umístění terénních úprav. Nicméně terénní úpravy podle 3 odst. 1 stavebního zákona vyžadují dle ustanovení 80 odst. 2 písm. a) stavebního zákona územní rozhodnutí o změně využití území a nikoliv o umístění stavby. Z tohoto důvodu pak stavební úřad rozhodl v územním řízení o terénních úpravách dle nepříslušného ustanovení stavebního zákona, a tudíž je v této části prvoinstanční rozhodnutí vydané v rozporu se zákonem. Proto odvolací orgán v této části rozhodnutí orgánu I. stupně a věc terénních úprav mu vrátil k novému projednání. Navíc z napadeného rozhodnutí není ani zřejmé, zda se v daném případě skutečně jednalo o terénní úpravy vyžadující územní rozhodnutí, resp. podléhající režimu stavebního zákona. Takovými terénními úpravami dle znění jeho 3 odst. 1 jsou totiž zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. Při novém projednání terénních úprav bude mít stavební úřad v prvé řadě za povinnost zkoumat, zda navrhované terénní úpravy podléhají režimu stavebního zákona, přičemž další postup se bude odvíjet od výsledku posouzení. Pokud stavební úřad dospěje k závěru, že se jedná o takové terénní úpravy, které nevyžadují územní rozhodnutí o využití území, pak o této skutečnosti bude informovat žadatelku a v řízení již dál nebude pokračovat. V opačném případě vyzve žadatelku k úpravě podané žádosti a následně bude pokračovat v územním řízení, které zakončí vydáním územního rozhodnutí o změně využití území ve smyslu ustanovení 80 stavebního zákona. c) ad výrok č. II.) Jak jsme uvedli již shora, stavební zákon z roku 2006 byl novelizován zákonem č. 350/2012 Sb., který obsahoval v čl. II přechodná ustanovení, která jsou upravena v 19. bodech. Bodem 12. se upravuje: V případě záměrů, které vyžadovaly vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, a podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je již nevyžadují, stavební úřad po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájená řízení, popřípadě jiné postupy, usnesením, které se poznamenává do spisu, zastaví. V 79 odst. 2 stavebního zákona ve znění platném od jsou pod písmeny a) až s) taxativně vyjmenovány stavební záměry, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Mezi tyto záměry [viz písmeno o) citovaného ustanovení] spadá i stavba do 25 m 2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. V daném případě bylo dosud nepravomocně rozhodnuto o umístění stavby přístřešku, která splňuje podmínky uvedené v 79 odst. 1 písm. o) stavebního zákona v novelizovaném znění. V daném případě byl přístřešek navržen umístit na pozemku parc. č. 4110/58 o výměře 563 m 2 jako doplňková stavba k rekreační chatě, která byla postavena na pozemku stavební parcela č Přístřešek bude sloužit z části pro parkování osobního vozidla a z části pro uskladnění dřeva a zahradního nářadí. Rovněž splňuje odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků, které jsou větší než požadované 2 m. Zastavěná plocha přístřešku je 20,25 m 2, tudíž zbývající plocha pozemku schopná vsakovat dešťové vody je větší než 50% z celkové plochy pozemku. Stavba přístřešku pak ani není v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací, tj. Územním plánem obce Jivno. Jelikož bylo odvoláním napadené územní rozhodnutí o umístění předmětné stavby předáno odvolacímu orgánu ještě před nabytím účinnosti zákona č. 350/2012 Sb., byl odvolací orgán po povinen postupovat dle 90 odst. 4 správního řádu ve spojení se shora citovaným článkem upravující přechodná ustanovení stavebního zákona. V 90 odst. 4 správního řádu se stanoví: Jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. Zastavení prvoinstančního řízení pak v daném případě nemůže mít žádný význam pro náhradu škody, neboť tímto postupem nemůže škoda účastníku řízení vzniknout. Stránka 5

6 d) ad výrok III. Odvolací orgán po posouzení územního rozhodnutí o umístění oplocení dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí v této části není v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, a nezjistil ani skutečnost podle 90 odst. 4 správního řádu, která by v této části odůvodňovala zastavení řízení. Prvoinstanční úřad oznámil účastníkům územního řízení jeho zahájení, dal jim možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí, nařídil veřejné ústní jednání, přičemž lhůta pro uplatnění námitek byla zachována ve smyslu 87 odst. 1 stavebního zákona. Vlastní rozhodnutí v této části bylo vydáno v příslušné formě a má náležitosti určené v 68 správního řádu i 92 stavebního zákona. Odůvodnění rozhodnutí neodporuje 68 odst. 3 správního řádu, neboť poskytuje dostatečnou oporu výrokové části rozhodnutí o umístění oplocení. Protože odvolací správní orgán neshledal důvod pro postup podle 90 odst. 1 až 4 správního řádu, odvolání Bc. Františka Marka, kterým brojil proti umístění oplocení, zamítl a rozhodnutí v této části potvrdil. e) námitky odvolání K námitkám odvolání obou odvolatelů, kterými vyjádřili svůj nesouhlas s umístěním stavby přístřešku, se nebude odvolací orgán vyjadřovat, jelikož rozhodnutí orgánu I. stupně nebylo v odvolacím řízení meritorně přezkoumáno, ale územní řízení o umístění předmětné stavby bylo z důvodů shora uvedených zastaveno. Bc. Masák brojil také s umístěním oplocení, přičemž uvedl, doslovná citace: Oplocení návrh oplocení vede na hranici pozemku jižní straně, v jehož patě je situován sběrný rigol z této strany ohraničen plotem a z druhé severní strany navazující navážkou zvedající se pod sklonem 93 %!! Plot má být vysoký 1,5 m v jižní části, v severní části je v O 1,5 m vysoká navážka. Při podmínce rozebiratelnosti pro potřebu údržby sousedního objektu, manipulace a údržby vlastního plotu včetně čištění rigolu je tento návrh odsouzenihodný!!!!! Odmítám v tomto provedení s ÚR a této části souhlasit. Z takto nejasně naformulovaného textu není možno spolehlivě dovodit konkrétní důvody jeho nesouhlasu. Proto je možno pouze podotknout, že výška oplocení má být 1,20 m a v úseku sousedícím s chatou, která je provedena na hranici pozemku, je navrženo snadno rozebíratelné pro případné provádění údržby chaty. Bc. Marek v odvolání uvedl také požadavek na mimosoudní vyrovnání hmotné újmy na soukromém majetku a majetku obce Jivno. Podle jeho názoru dojde navážením materiálu k poškození komunikace, kterou podle něho udržují, resp. opravují chataři. Z tohoto důvodu pak trval na provedení stavebního řízení s tím, že ve stavebním povolení bude klauzule o náhradě vzniklých škod na komunikaci. K tomuto důvodu odvolání je nezbytné upozornit odvolatele na skutečnost, že do kompetence stavebního úřadu a rovněž tak i odvolacího orgánu nespadá řešení náhrady případně vzniklých škod na majetku. Stavební úřad a odvolací orgán rovněž není příslušný k řešení údajně ilegálně poražených borovic, které Bc. Marek také zmínil v odvolání, a proto se musí obrátit na příslušný správní orgán, kterým je ve věci kácení stromů Obecní úřad Jivno. Po posouzení důvodů odvolání je možno námitky odvolání Bc. Marka označit jako nedůvodné. Okruh účastníků odvolacího řízení byl vymezen shodně, jako v řízení prvoinstančním, přičemž jejich jmenný výčet je uveden v rozdělovníku tohoto rozhodnutí. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, jak je ve výrokové části tohoto rozhodnutí uvedeno. Poučení účastníků: Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se podle 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v 27 odst. 1 správního řádu. Ing. Bc. Ludvík Zíma vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Stránka 6

7 Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce Krajského úřadu Jihočeského kraje, úřední desce Městského úřadu Rudolfov a úřední desce Obecního úřadu Jivno a dále zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Po uplynutí lhůty pro vyvěšení budou veřejné vyhlášky s vyznačenými údaji o vyvěšení a sejmutí vráceny zpět na krajský úřad. Fyzická úřední deska: Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Elektronická úřední deska: Vyvěšeno dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení. Obdrží pro vyvěšení: Krajský úřad Jihočeský kraj, -zde- Obecní úřad Jivno, Jivno 34 Městský úřad Rudolfov, Hornická 11/1, Rudolfov Dále se doručí: účastníkům řízení podle 85 odst. 1 stavebního zákona (dodejky) Ing. Olga Hollerová, Resslova 2642/23a, České Budějovice Obec Jivno, Jivno 34 účastníkům řízení podle 85 odst. 2 stavebního zákona (veřejná vyhláška) Jaroslav Masák, Korandova 492/17, České Budějovice Ing. Hana Masáková, Korandova 492/17, České Budějovice Václav Vlasatý, E. Beneše 656/17, České Budějovice Marcela Vlasatá, E. Beneše 656/17, České Budějovice Alena Částová, J. Dobrovského 619/6, České Budějovice Kateřina Švejdová, Branišovská 805/19, České Budějovice JUDr. Jana Šárová, advokátka, Radniční 135/5, České Budějovice (zmocněnec Bc. Františka Marka, Okružní 465/9, Rudolfov) Na vědomí: Městský úřad Rudolfov, odbor výstavby, Hornická 11/1, Rudolfov Stránka 7