LIFELONG LEARNING CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ROČNÍK / ČÍSLO / ROK ŽIVOT SENIORŮ VE DRUHÉ DEKÁDĚ. STOLETÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LIFELONG LEARNING CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ROČNÍK / ČÍSLO / ROK ŽIVOT SENIORŮ VE DRUHÉ DEKÁDĚ. STOLETÍ"

Transkript

1 LIFELONG LEARNING CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ROČNÍK / ČÍSLO / ROK ŽIVOT SENIORŮ VE DRUHÉ DEKÁDĚ. STOLETÍ MONOTEMATICKÉ ČÍSLO EDITOR PETR HLAĎO MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ISSN - X (Print) ISSN - (Online)

2

3 Obsah Editorial (Petr Hlaďo) Studie Beáta Balogová: Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Věra Suchomelová: Snad Pámbu dá, snad pomůže mi Petr Adamec, Marián Svoboda: Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Lucie Smékalová, Naděžda Špatenková: Profesionalizace a profesní rozvoj lektora seniorského vzdělávání Viléma Novotná, Iveta Holá, Kateřina Doležalová: Přínos pohybové gramotnosti a gymnastiky pro pohybové vzdělávání starších dospělých a seniorů Miroslava Tokovská: Kognitívny tréning ako determinant aktívneho starnutia Erik Selecký: Súčasnosť a budúcnosť vzdelávania seniorov na Slovensku Diskuse Mojmír Vážanský: Senioři v životním finále Zprávy Úloha Asociace univerzit třetího věku České republiky ve vzdělávání starších dospělých (Pavel Máchal) Dvadsať rokov Asociácie UTV na Slovensku a jej členských UTV (Nadežda Hrapková)

4 Contents Editorial (Petr Hlaďo) Articles Beáta Balogová: Maltreatment of Seniors in the Second Decade of the 21st century Věra Suchomelová: May God be Merciful, May he Help me Petr Adamec, Marián Svoboda: Attitudes of Elderly People in the South Moravian Region to Further Education Lucie Smékalová, Naděžda Špatenková: Professionalization and Professional Development of Senior Education Lecturers.... Viléma Novotná, Iveta Holá, Kateřina Doležalová: Benefits of Physical Literacy and Gymnastics for Physical Education of Older Adults and Seniors Miroslava Tokovská: Cognitive Training as a Determinant of Active Aging Erik Selecký: Present and Future of the Senior Education in Slovakia Discussion Reports

5 Editorial Vážení čtenáři, milé kolegyně a kolegové, přátelé celoživotního vzdělávání, časopis Lifelong Learning celoživotní vzdělávání je od svého vzniku v roce 2011 zaměřen na širokou oblast aspektů celoživotního učení a vzdělávání. Redakce se rozhodla některá jeho čísla tematicky vymezit. Proto bychom chtěli v každém ročníku mj. věnovat pozornost jednomu až dvěma úzce vymezeným odborným okruhům. Právě se Vám do rukou dostává první monotematické číslo, jež se zabývá otázkami spojenými se životem seniorů ve druhé dekádě 21. století. Zájem odborníků publikovat své teoretické a empirické studie v časopise předčil naše očekávání. Na základě výzvy autorům obdržela redakce celkem jedenáct teoretických a empirických studií. Po absolvování recenzního řízení Vám s radostí přinášíme sedm z nich. Tato skutečnost svědčí o tom, že se vzdělávání, pomoc a všeobecně zkvalitňování života seniorů staly předmětem jak teoretického, tak empirického zkoumání. Je to pochopitelné, neboť v zemích vyspělého světa dochází k výrazným změnám ve věkové struktuře obyvatelstva. Snižuje se počet obyvatel v produktivním věku. Naopak narůstá počet starších lidí a zvyšuje se také doba dožití. Díky rozvoji medicíny se nejen prodlužuje střední délka života, ale také se zlepšuje zdravotní stav obyvatelstva. Velká část jedinců prožívá seniorské období života v dobré fyzické a psychické kondici. Přesto, jak připomíná P. Říčan ve své knize Cesta životem, přirozené stárnutí a chronické nemoci stavějí všechny před podobnou nejistotu, bolest, bezmocnost, přemýšlení o smyslu života a o smrti. Otázkou, kterou si proto klademe, je, co můžeme udělat pro to, aby bylo toto období pro seniory smysluplné, aktivní, naplněné pozitivními emocemi, vedlo k osobní spokojenosti, a nikoliv k pocitu zbytečnosti či dokonce sociální exkluzi? Odpovědi na tuto otázku hledají také autoři jednotlivých příspěvků. Poněvadž problematika řešená v monotematickém čísle překračuje rámec pedagogických věd a nabývá interdisciplinárního charakteru, jednotliví autoři na ni nazírají ze svého specifického úhlu pohledu až již odborného, či jen lidsky a osobnostně individuálního. Postmoderní společnost vykazuje vysokou míru odmítání, přehlížení, diskriminace a hostility vůči seniorům. B. Balogová se z tohoto důvodu v prvním příspěvku zaměřuje na špatné zacházení se seniory v rodinách a zařízeních rezidenčního typu. Výzkumy, které autorka realizovala v letech poukazují na závažnost tohoto jevu, nutnost prevence a boje proti zneužívání a zanedbávání stárnoucích a starších lidí. Jednou z doporučovaných možností je informování a trénování poskytovatelů služeb v odhalování a diagnostice

6 EDITORIAL tohoto neakceptovatelného jednání vůči starším osobám a ve zvyšování povědomí o této oblasti u široké veřejnosti. Text má nejenom teoreticko- -emipirické zakotvení, ale i přesah do praxe. Přichází s doporučením přípravy kvalitní diagnostiky a národního akčního plánu na téma špatného zacházení se staršími lidmi. V. Suchomelová se ve druhém příspěvku s netradičním názvem Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... zabývá otázkou, kde mohou lidé vyššího věku, potýkající se s nedostatkem přirozených sociálních kontaktů a s fyzickými či psychickými obtížemi, čerpat lásku a podporu. Autorka na základě výsledků své kvalitativní studie ukazuje, že senioři mohou tento zdroj nacházet v religiozitě a vybízí k diskusi o zahrnutí péče o duchovní rozměr stáří do vzdělávání všech, kteří se seniory pracují nebo se na práci s nimi připravují. Jednou z možností, jak mohou trávit volný čas lidé ve věku, kdy již nejsou ekonomicky aktivní, je vzdělávání. Vzdělávání však neslouží pouze k vyplnění volného času seniorů, ale představuje důležitý nástroj k udržení kvality jejich života, neboť mobilizuje intelektové a kognitivní funkce upevňující fyzické a dušení zdraví. Na postoje starších občanů k dalšímu vzdělávání se ve třetím příspěvku proto zaměřují P. Adamec a M. Svoboda. Jmenovaní autoři předkládají výsledky svého průzkumného šetření, jehož cílem bylo identifikovat postoje a zkušenosti s dalším vzděláváním u populace občanů starších 55 let v Jihomoravském kraji. Za významné lze považovat také informace, jaká jsou očekávání a preference seniorské populace vzhledem k dalšímu vzdělávání a jaká je míra jejich povědomí o činnosti Univerzit třetího věku. Vzdělávání seniorů je specifické jak svým vzdělávacím obsahem, tak organizačními formami a používanými výukovými metodami. L. Smékalová a N. Špatenková předkládají čtvrtý příspěvek s názvem Profesionalizace a profesní rozvoj lektora seniorského vzdělávání. Argumentují v něm, proč je nezbytné práci lektora seniorského vzdělávání profesionalizovat a zajistit jeho kontinuální profesní rozvoj. Za tímto účelem představují kompetenční model lektora a navrhují definování kvalifikačního standardu lektora seniorského vzdělávání v Národní soustavě kvalifikací. V pátém příspěvku V. Novotná, I. Holá a K. Doležalová otevírají další důležité téma Přínos pohybové gramotnosti a gymnastiky pro pohybové vzdělávání starších dospělých a seniorů. Autorky vycházejí z teze, že nízká úroveň pohybové gramotnosti této skupiny občanů nepodněcuje jejich potřebu pohybu, nemotivuje je k pohybové aktivitě a celkově ke změně způsobu života. Cílem příspěvku je proto syntetizovat poznatky o pohybovém vzdělávání starších dospělých a seniorů a na základě empirického šetření vymezit obsah základní pohybové gramotnosti. Ukazuje se, že pohybové

7 EDITORIAL vzdělávání starší populace by mělo být zaměřeno na dosažení optimální úrovně zdravotně orientované zdatnosti, osvojování specifických dovedností, na podporu potřeby vzdělávání, ale i na rozvoj psychické odolnosti a duševní pohody a na posilování sociální soudržnosti. Seniorský věk je často spojen se zhoršením kognitivních funkcí. Otázkou, jak zmírnit zhoršování kognitivních funkcí u jedinců v postproduktivním věku, se zabývá M. Tokovská v šestém příspěvku nazvaném Kognitivní trénink jako determinanta aktivního stárnutí. Vedle teoretických východisek autorka charakterizuje vzdělávací program na trénování paměti a pohybu a představuje výsledky svého průzkumu, jehož cílem bylo zhodnotit jeho efektivnost. Sekci se studiemi uzavírá sedmý příspěvek E. Sleckého, v něm se jeho autor zaměřuje na Současnost a budoucnost vzdělávání seniorů na Slovensku. Nastíněna je v něm politika Slovenské republiky v oblasti aktivního stárnutí, vzdělávání seniorů prostřednictvím Univerzit třetího věku a motivace seniorů ke vzdělávání. Inovativní pohled příspěvku lze spatřovat v naznačení potenciálu nových technologií pro zefektivnění vzdělávání seniorů. Nově jsme do časopisu zařadili sekci Diskuse, která přináší možnost oslovit čtenáře s náměty a otázkami, o nichž se jejich původci domnívají, že by měla být vedena odborná diskuse. Diskusní příspěvky stejně jako Recenze a Zprávy nepodléhají recenznímu řízení, a proto nemohou být předmětem bodového hodnocení v Rejstříku informací o výsledcích (RIV). S prvním diskusním příspěvkem v našem časopise před čtenáře předstupuje M. Vážanský. Jak již jeho název Senioři v životním finále napovídá, je zaměřen na situaci jedinců, kteří směřují k závěrečnému životnímu období, hledají cesty k předávání moudrosti mladší generaci, snaží se uplatnit v současném světě, odolávat tlaku ageizmu a bránit se působení některých sociálně- -patologických jevů. Monotematické číslo je uzavřeno dvěma zprávami. První se věnuje úloze Asociace univerzit třetího věku České republiky ve vzdělávání starších dospělých (P. Máchal) a druhá historii a činnosti Asociace univerzit třetího věku na Slovensku (N. Hrapková). Editorial si dovolíme skončit netradičně, a to lyrickým textem písně J. Nohavici Starý muž z alba Divné století (vydavatelství Monitor EMI Records, 1996), který poetickým způsobem ukazuje, jak senioři mohou uvažovat o sobě a svém životě... Až budu starým mužem budu staré knihy číst a mladé víno lisovat až budu starým mužem budu si konečně jist

8 EDITORIAL tím koho chci milovat koupím si pergamen a štětec a tuš a jako čínský mudrc sednu na břeh řeky a budu starý muž Až budu starým mužem pořídím si starý byt a jedno staré rádio až budu starým mužem budu svoje místo mít u okna kavárny Avion koupím si pergamen a štětec a tuš a budu pozorovat lidi kam jdou asi a budu starý muž Až budu starým mužem budu černý oblek mít a šedou vázanku až budu starým mužem budu místo vody pít lahodné víno ze džbánku koupím si pergamen a štětec a tuš a budu mlčet jako mlčí ti kdo vědí už starý muž Věříme, že Vás nové poznatky prezentované v monotematickém čísle Život seniorů ve druhé dekádě 21. století inspirují k dalším úvahám vztahujícím se ke zkvalitňování života seniorů. Petr Hlaďo editor monotematického čísla a šéfredaktor časopisu

9 Lifelong Learning celoživotní vzdělávání, 2014, roč. 4, č. 2, s Empirická studie B, B Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia. Lifelong Learning celoživotní vzdělávání, roč. 4, č. 2, s ISSN X. DOI: Příspěvek redakce obdržela: Upravený příspěvek po recenzním řízení přijat k publikování: ZLÉ ZAOBCHÁDZANIE SO SENIORMI V DRUHEJ DEKÁDE 21. STOROČIA Beáta Balogová Abstrakt: Autorka v príspevku poukazuje na problematiku zlého zaobchádzania násilia páchaného na senioroch v súvislosti s vývojom spoločnosti postmodernej doby, ktorá atmosférou strachu, nevšímavosti či neaplikovaním etických princípov a princípov sociálnej politiky vytvára priestor pre rozširovanie tohto negatívneho fenoménu. Aj napriek tomu, že by sme už v druhom decéniu 21. storočia očakávali správanie založené na morálnosti, rešpektovaním dôstojnosti každého jedinca, sme však svedkami opaku. Zlé zaobchádzanie so seniormi môžeme tak definovať ako mnohodimenzionálny systémový fenomén, patriaci do oblasti verejných a občianskych politík. Tento negatívny fenomén je častokrát spájaný s problematikou odkázanosti seniora na pomoc okolia, respektíve odkázanosti na sociálnu službu. V tomto kontexte riešime problematiku zlého zaobchádzania v rezidenčných zariadeniach. Kľúčové slová: senior, násilie, zlé zaobchádzanie, sociálna práca, postmoderná spoločnosť, etika sociálnej práce MALTREATMENT OF SENIORS IN THE SECOND DECADE OF THE 21ST CENTURY Abstract: The author points out the issue of abuse violence against seniors related to the changes in post-modern society which creates place for this negative phenomenon to spread, by the atmosphere of fear, indifference or not adopting the principles of ethics and social policy. Despite the fact that in the second decade of the 21st century we have expected behavior based on morality and respect for the dignity of each individual, we see the opposite. Senior abuse could be defined as a systemic phenomenon of many dimensions, which belong in area of public and civic policies.

10 Beáta Balogová STUDIE This negative phenomenon is often associated with issues of dependency of seniors on help from their surrounding or dependency on social service. In this context we solve an issue of abuse in residential facilities. Key words: senior, violence, maltreatment, social work, postmodern society, ethics of social work V horizonte už dvoch decénií rezonuje v našich výskumných zameraniach fenomén zlého zaobchádzania, čo korešponduje so širším kontextuálnym rámcom sledovania danej problematiky tak na európskej, ako aj celosvetovej úrovni. A ako zdôrazňuje Európsky referenčný rámec pre prevenciu zneužívania a týrania starších (2011), tak sa za posledné dve desaťročia stále viac pozornosti venovalo otázke zneužívania a týrania starších vo výskume, v politike aj v praxi. Reakciou na to bolo aj vyhlásenie Rady Európskej únie a Európskeho parlamentu rok 2012 za rok Aktívneho starnutia a medzigeneračnej solidarity. Dôvodom bola spoločenská situácia vo vzťahu k seniorom, ktorá vykazuje vysokú mieru (akákoľvek prítomnosť tohto javu v civilizovanej demokratickej spoločnosti je neprípustná) ageizmu a hostility voči seniorom, ako dôsledku premeny modernej spoločnosti na postmodernú spoločnosť charakteristickú vysokou mierou individualizmu a straty identity. Realizované národné výskumy a každodenná prax ukazuje, že postavenie seniora v dnešnej spoločnosti a jeho sociálny status je nízky, seniorom sú pripisované negatívne osobnostné vlastnosti, nízke kompetencie, zároveň je ohrozovaná ich dôstojnosť, bezpečnosť a sloboda. Degradácia sociálnej pozície staršieho človeka je determinovaná práve pôvodom, majetkom, príjmami, funkčnosťou a užitočnosťou pre komunitu, v ktorej žije. Uvedená pozičnosť úzko súvisí so sociálnou rolou, ktorá u staršej osoby vyplýva zo vzťahu medzi sociálnou pozíciou dôchodcu a konsenzuálnymi predstavami členov sociálneho útvaru o jej nositeľoch, ktoré sa nenaplnili. Ďalšou komplikujúcou okolnosťou je zásadná zmena staroby, ktorá akumuluje kapitál rôzneho druhu a aj sociálne dištinkcie, čo ju robí spoločensky neprehliadnuteľnou. Dostávame sa tak ku konštatovaniu, že moderná spoločnosť je dynamická, neustále sa meniaca, vyžadujúca od všetkých svojich členov, staršieho človeka nevynímajúc, zvládanie nových náročných životných situácií, ktoré nie náhodou obsahujú adjektívum náročné, náročné na prežívanie a zvládanie. Akonáhle sa senior stáva odkázaným na podporu a odkázanosť iných, už je tu riziko straty práva na súkromie; práva na samorozhodovanie; je ohrozené právo na vysokú kvalitu a idiografickú starostlivosť; právo na kompenzáciu; právo na osobné informácie, radu a vedomý súhlas; právo na pokračujúcu komunikáciu, účasť na spoločenských a kultúrnych aktivitách; právo na slobodu prejavu

11 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia a slobodu myslenia/vedomia: vieru, kultúru a náboženstvo a v neposlednom rade právo na paliatívnu starostlivosť, pomoc, rešpekt a dôstojnosť pri zomieraní a smrti. Uvádzané a mnohé ďalšie zmeny generujú potrebu inovovať, resp. v niektorých prípadoch aj zásadne zmeniť prístup spoločnosti k starobe, k spoločenským dôsledkom staroby, k spolužitiu viacerých generácii, zachytávajúcich celé bio-psycho-sociálno-duchovné spektrum života jedinca. Objavujú sa nové očakávania, a to nielen seniorov od spoločnosti, ale aj spoločnosti od seniorov, ktoré nie sú napĺňané a obe strany majú pocit krivdy frustrácie. Senior vidí neochotu spoločnosti, komunity, rodiny v kontexte individualizmu a egoizmu (ako dôsledku modernizácie spoločnosti) postarať sa o jeho dôstojný život v starobe. Riziko prístupu v súčasnej spoločnosti k seniorom spočíva aj v homogenite vnímania seniorskej skupiny, a to napriek tomu, že seniori predstavujú veľmi diferencovanú sociálnu skupinu vzhľadom k vekovej stratifikácii, k rodovej, vzdelanostnej, teritoriálnej, zdravotnej a inej odlišnosti. Osobitnú pozornosť si zaslúži skupina tak zdravých, ako aj odkázaných seniorov, ktorá sa stala objektom týrania a násilia zo strany rodiny. Toto násilie je pred verejnosťou i zodpovednými orgánmi často zakrývané zo strany týraných a je zlým svedomím spoločnosti i zodpovedných orgánov a inštitúcií. 1 Cieľ príspevku Zámerom príspevku je poukázanie na oblasť zlého zaobchádzania v rodinách a v rezidenčných zariadeniach. V takto orientovaných teoreticko- -empirických vyjadreniach akcentuje rôznorodá terminológia, ktorá zachytáva akýkoľvek prejav násilia zlého zaobchádzania so seniorom. V európskych podmienkach a dokumentoch sa využíva najčastejšie termín maltreatment. V podmienkach Slovenska je terminológia širšia, s čím súvisí aj definovanie tohto javu. Zlé zaobchádzanie so seniormi môžeme definovať ako mnohodimenzionálny systémový fenomén, patriaci do oblasti verejných a občianskych politík. Ako súčasť ľudsko-právnej problematiky sa stáva v podmienkach Slovenska len postupne sa etablujúcou agendou, a to ako vo vedomí ľudí, tak v odpovediach verejných politík. Dokumentujú to aj výsledky Regionálneho úradu WHO pre Európu. Aj keď Slovensko patrí medzi krajiny, kde je zlé zaobchádzanie so staršími ľuďmi veľkým problémom, paradoxne, na Slovensku sa takéto správanie nepovažuje (nevníma) za vážny problém. Tento negatívny fenomén je častokrát spájaný s problematikou odkázanosti seniora na pomoc okolia, odkázanosti na sociálnu službu. Problematika má dve roviny: 1) zlé zaobchádzanie so (zdravým) seniorom zo strany rodinných príslušníkov, 2) druhú líniu tvorí zlé zaobchádzanie ako synergický efekt ne-

12 Beáta Balogová STUDIE zvládnutej agresivity (odkázaného) seniora voči opatrujúcej osobe (fenomén zlého zaobchádzania v opatrovateľských vzťahoch). Predmetom našich úvah budú obe roviny, s primárnym zameraním na prvú rovinu zlého zaobchádzania so (zdravým) seniorom zo strany rodinných príslušníkov, respektíve násilia na senioroch. Kalvach et al. (2004, s. 172) už niekoľko rokov poukazujú na fenomén zlého zaobchádzania so seniormi. V ich terminológii ide o zlé zaobchádzanie (maltreatment či mistreatment), o nevhodné zaobchádzanie, vrátane syndrómu zanedbávania a týrania, ostrakizácie či hyperprotektívneho paralyzovania. Inú terminológiu ponúka Repková a Sedláková (2012), ktoré v súvislosti so zlým zaobchádzaním hovoria o zlom zaobchádzaní so staršími ľuďmi, respektíve o zlom zaobchádzaní s odkázanými staršími ľuďmi a zároveň poukazujú na fakt, že Svetová zdravotnícka organizácia v spolupráci so Svetovou bankou v roku 2011 využíva pojem násilie páchané na ľuďoch so zdravotným postihnutím. Bednárik et al. (1999, 2004) v tejto súvislosti využívajú termín ubližovanie starším a chápu ho oveľa širšie, nielen ako nezvládnutie opatrovateľských vzťahov medzi opatrovateľom a opatrovaným, ale aj ako snahu o získanie majetku, či egoizmus v medzigeneračných vzťahoch v rodine. Vzhľadom k uvedeným skutočnostiam je možné generalizovať, že v rámci opatrovateľských vzťahov sa viac využíva pomenovanie zlé zaobchádzanie so seniormi a vo všeobecnej rovine sa skôr etabloval termín násilie na senioroch. 2 Metodológia výskumu Sledujúc predmetný fenomén môžeme vidieť, že zlé zaobchádzanie so seniormi sa objavuje v teoretických analýzach Litomerického (1993), Bašteckého, Kümpela a Vojtěchovského et al. (1994), Paláta (1995), Kalvacha et al. (1994), Čaplovej et al. (1998), Kovala (2001), Tošnerovej (2002), Balogovej (2007, 2008), Balogovej et al. (2009, 2011), Balogovej a Repkovej (2013), Repkovej a Sedlákovej (2012). Zároveň prebehli výskumy, ktoré poukázali na prítomnosť zlého zaobchádzania na Slovensku. Významným sociologickým výskumom v tejto oblasti bol výskum Bednárika et al. z roku 1999 a opakovaný v roku Oba výskumy Bednárika et al. (1999, 2004) zaznamenali zhoršenie prežívania staroby po roku 1989, kedy až 60 % seniorov malo obavy do budúcnosti zo zdravotných, materiálnych problémov, politickej, bezpečnostnej a zlej spoločenskej situácie na Slovensku. Až jedna tretina respondentov (rok 1999 aj 2004) poznala prípady, kedy sa v ich okolí ubližovalo starším a zdravotne postihnutým ľuďom. Súčasne neúctu a ľahostajnosť od mladej generácie pociťovalo až 30 % ľudí, od pracovníkov úradov a inštitúcií (profesionálov/lok) až 24 %. Obdobne negatívne výsledky zaznamenal aj Špeciálny

13 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Eurobarometer (2007), ktorý určil rozsah zlého zaobchádzania s odkázanými staršími ľuďmi v SR na 36 % z čoho až 55 % predstavovalo zlé zaobchádzanie voči starším osobám blízkymi ľuďmi. V rámci Európskej únie priemerne 47 % opýtaných uviedlo, že zlé zaobchádzanie, zneužívanie a zanedbávanie starších odkázaných ľudí je v ich krajinách rozšírené. Tento výskum priniesol v súvislosti s nami riešenou problematikou zaujímavé zistenie, a to, že na Slovensku a v Českej republike je v porovnaní s Európskou úniou vyššie percento zlého zaobchádzania (až o 20 % viac) zo strany najbližšej rodiny, teda detí, manželov a širšej rodiny. Správa European Quality Framework (2012), ktorú vydala WHO/Europe (Svetová zdravotnícka organizácia Európa) v júni 2011, naznačila, že každý rok 2,7 % (4 milióny) všetkých ľudí vo veku 60 rokov a viac má skúsenosť s fyzickým týraním a zneužívaním; 19,4 % (29 miliónov) zažíva duševné týranie a zneužívanie; 3,8 % (6 miliónov) zažíva finančné zneužívanie a 0,7 % (1 milión) zažíva sexuálne zneužívanie. Naše výskumné zistenia boli realizované v piatich výskumných aktivitách. 1. Výskum zlého zaobchádzania rok 2006: Predmet výskumu: Existencia zlého zaobchádza u seniorov žijúcich v domácom prostredí, ktorí boli hospitalizovaní na Geriatrickom oddelení Fakultnej nemocnice. Metódy výskumu: Diagnostika zlého zaobchádzania prostredníctvom hĺbkových fenomenologických rozhovorov. Výskumná vzorka: 10 seniorov a senioriek vo veku nad 60 rokov a vyššie. Diagnostika zlého zaobchádzania: Na základe anamnestických rozhovorov, zistené všetky druhy zlého zaobchádzania: telesné týranie, materiálne a finančné zneužívanie, zanedbávanie druhou osobou, vlastné zanedbávanie starostlivosti o seba samého a emocionálne týranie. Výsledok: 10 pacientov/tiek bolo prijatých na Geriatrické oddelenie so známkami zlého zaobchádzania (čo predstavuje 10 % z celkového počtu pacientov), zistené všetky druhy zlého zaobchádzania: fyzické poškodenie zdravia (viditeľné rany, podliatiny), psychické, ekonomické. 2. Výskum zlého zaobchádzania rok 2010: Predmet výskumu: Pokračujúca existencia zlého zaobchádzania u seniorov žijúcich v domácom prostredí, ktorí boli hospitalizovaní na Geriatrickom oddelení Fakultnej nemocnice. Metódy výskumu: Diagnostika zlého zaobchádzania prostredníctvom hĺbkových fenomenologických rozhovorov.

14 Beáta Balogová STUDIE Výskumná vzorka: 6 seniorov a senioriek vo veku nad 60 rokov a vyššie. Výsledok: Opätovné zistenia zlého zaobchádzania u pacientov prijatých na Geriatrické oddelenie so známkami zlého zaobchádzania (každý 10 pacient z celkového počtu pacientov), zistené všetky druhy zlého zaobchádzania: telesné týranie, materiálne a finančné zneužívanie, zanedbávanie druhou osobou, vlastné zanedbávanie starostlivosti o seba samého a emocionálne týranie. Komparácia výskumu z roku 2006 a 2010: Výsledky výskumov: Potvrdili zistenia z roku 2006, z hľadiska počtu obetí zlého zaobchádzania a realizovaných foriem. Špecifickosť a komplikovanosť skúmania: Systémový fenomén zlého zaobchádzania podčiarkujú naše opakované skúsenosti, že obete sú ochotné spolupracovať iba v bezpečnom prostredí, zvyčajne v čase väčšieho ohrozenia života, najčastejšie na pôde nemocníc, avšak po stabilizovaní svojho zdravotného stavu svoje tvrdenia menia, nahlásenie na polícii stiahnu. Navyše dokazovanie zlého zaobchádzania na polícii a súde je náročné. Prihliada sa iba na fyzické dôsledky, psychické sa berú do úvahy ojedinele a sociálne a ekonomické dôsledky súdy väčšinou neposudzujú. 3. Výskum zlého zaobchádzania rok 2012: Predmet výskumu: Diagnostika zlého zaobchádzania zo strany Obecných úradov vo vybraných obciach u seniorov žijúcich v domácom prostredí, ktorí boli hospitalizovaní na Geriatrickom oddelení Fakultnej nemocnice. Metódy výskumu: Mapovanie. Výskumná vzorka: Starostovia vybraných obcí, z ktorých pochádzali obete zlého zaobchádzania. Výsledok: Výsledkom týchto zistení je fakt, že zlé zaobchádzanie sa na lokálnej úrovni nezverejňuje. Obce (napriek kompetenciám) situáciu odmietajú riešiť. Možno sa domnievať, že to má ekonomické súvislosti, nakoľko umiestnenie seniora či zdravotne postihnutej osoby do zariadenia by znamenalo pre miestnu samosprávu finančné náklady, pretože obeťami sú často osoby zo sociálne znevýhodneného prostredia (dnes už platná novelizácia zákona vylúčila tento dôvod).

15 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia 4. Výskum zlého zaobchádzania rok 2012: Predmet výskumu: Zisťovanie diagnostiky zlého zaobchádzania v zariadeniach sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Prešovského a Košického samosprávneho kraja pri posudzovaní odkázanosti na sociálnu službu (pri prijímaní do zariadenia a posudzovaní odkázanosti na sociálnu službu). Metódy výskumu: Mapovanie. Výskumná vzorka: Sociálni pracovníci/čky v zariadeniach sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Prešovského a Košického samosprávneho kraja. Výsledok: Výsledkom týchto zistení je fakt, že zlé zaobchádzanie sa na lokálnej úrovni nezverejňuje. Na základe výskumu realizovaného v zariadeniach Prešovského a Košického samosprávneho kraja sme zistili, že problematika zlého zaobchádzania nie je zahrnutá do sociálnej diagnostiky v rámci poskytovania verejných sociálnych služieb samosprávnymi krajmi. 5. Výskum zlého zaobchádzania rok 2013 (realizovaný autorkami: Beáta Balogová, Kvetoslava Repková): Predmet výskumu: Cieľom výskumu bolo zistiť postoje a skúsenosti zamestnancov a zamestnankýň zariadení sociálnych služieb s problematikou zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi. Zámerom bolo podporiť ich k otvorenej a kritickej reflexii vlastnej odbornej práce na úseku diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi ako základu pre rozvoj solídneho poznania v tejto oblasti. Takýto typ poznania je nevyhnutný pre pochopenie mechanizmov vzniku, rozvoja a pretrvávania fenoménu zlého zaobchádzania so staršími osobami. Následne je využiteľné pre vytváranie nových systémových prvkov prevencie zlého zaobchádzania s touto cieľovou skupinou, ktoré by mali byť zakomponované do národných programových dokumentov a premietať sa do kompetencií profesionálnych pracovníkov/čok v oblasti pomáhajúcich disciplín (do legislatívy a praxe). Pri špecifikácii vecného zamerania výskumu sme vychádzali z vybraných záverov a odporúčaní Tematického zasadnutia Výboru pre seniorov RV SR ĽPNMRR (z ), konkrétne z odporúčaní, že je potrebné: rozhodnutia o štandardizácii postupov diagnostiky zlého zaobchádzania oprieť o reprezentatívne výskumné zistenia,

16 Beáta Balogová STUDIE vytvoriť osobitnú diagnostiku zlého zaobchádzania pre účely národnej praxe (podporenej platnou legislatívou), opierajúc sa však aj o medzinárodnú skúsenosť (napr. OSN, WHO, Rady Európy, EK), v rámci teoreticko-metodologických východísk diagnostiky zlého zaobchádzania vychádzať z premisy, že verejnú pomoc a podporu potrebujú obe strany obeť i násilník, proces diagnostiky a jeho čiastkové výsledky zaviesť ako súčasť individuálneho rozvojového plánovania uplatňovaného v rezidenčnej starostlivosti, ktoré je základom pre sanovanie narušených rodinných vzťahov, sfunkčňovanie rodiny, rovnako základom pre depistážnu činnosť lokálnej samosprávy. Hypotéza a otázky výskumu: diagnostika zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi nie je v zariadeniach sociálnych služieb spravidla (väčšinou) štandardnou súčasťou celkovej diagnostiky životnej situácie staršieho človeka a že spravidla (väčšinou) sa nepoužívajú štandardizované postupy na jej realizáciu. V kontexte takto sformulovanej hypotézy sme si položili otázky: a) Aké majú zamestnanci/kyne zariadení sociálnych služieb rezidenčnej povahy postoje k rozšírenosti zlého zaobchádzania so staršími osobami zo strany rozličných ľudí (členov rodiny, známych, ale aj profesionálov/lok) a aké majú v tejto oblasti profesionálne skúsenosti? b) Aké diagnostické postupy v tejto oblasti využívajú? c) Aké iné dôležité okolnosti považujú v tejto oblasti za dôležité/rozhodujúce? Metódy výskumu: Výskum mal podobu kvantitatívneho nomotetického mapujúceho terénneho výskumu zameraného na zlé zaobchádzanie so staršími ľuďmi a jeho diagnostiku ako na jav, ktorý nie je z dôvodu samotnej povahy možné vo výskume priamo zisťovať a empiricky zachytiť. Zachytiteľné sú len niektoré jeho prejavy, v tomto prípade vo forme odrazu v skúsenostiach a postojoch zamestnancov/kýň, ktorí prichádzajú so staršími ľuďmi profesionálne do kontaktu. Vychádza sa pritom z predpokladu, že súčasťou kontextu takéhoto profesionálneho kontaktu sú aj situácie zvyšujúce pravdepodobnosť výskytu zlého zaobchádzania so staršou osobou ako základného skúmaného javu. Na účely realizácie výskumu sme využili pološtruktúrovaný dotazník s názvom Zlé zaobchádzanie so staršími ľuďmi a rezidenčná starostlivosť. Celkovo bolo do dotazníka zaradených 26 otázok, niektoré z nich boli koncipované ako škálované, iné ako voľné neštruktúrované. V dotazníku boli použité

17 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia aj filtre alebo kontingenčné otázky. Okrem všeobecných identifikačných otázok (prvá časť dotazníka) sme sa v súlade so stanovenými otázkami výskumu primárne zamerali na názory respondentov/tok o všeobecnej prevalencii (rozšírenosti) zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi a jeho jednotlivých foriem na Slovensku (druhá časť dotazníka), no najmä na ich skúsenosti s diagnostikou tohto fenoménu vo vlastnej profesionálnej rezidenčnej praxi (tretia časť dotazníka). Poskytli sme im aj možnosť vyjadriť akúkoľvek ďalšiu okolnosť, ktorú považujú za kľúčovú pre dokreslenie celkovej situácie v tejto oblasti (záverečná časť dotazníka). Pri koncipovaní a realizácii výskumu sme rešpektovali požiadavky etiky výskumnej práce, v zmysle zabezpečenia anonymity respondentov/tiek, dobrovoľnosti ich účasti vo výskume, dôvernosti a bezpečia. Výskumný proces bol rozdelený do niekoľkých etáp. Na základe výsledkov Tematického zasadnutia VpS RV SR ĽPNMRR a odporúčaní na ňom prijatých sme v prípravnej fáze definovali ciele, účel a špecifické požiadavky na informácie prieskumu. Následne sme si stanovili výskumný problém, spracovali sme konceptuálny model, v ktorom ho budeme skúmať, a zodpovedajúcu operacionalizáciu kľúčových pojmov. Uvedené zámery, spolu s navrhnutou stratégiou výskumu (výber výskumnej vzorky, spôsob zberu dát, výber metód spracovania údajov, kontrola etiky a kvality priebehu výskumu), sme konzultovali s riaditeľkou Kancelárie WHO na Slovensku ako autoritou zastupujúcou Regionálny úrad WHO pre Európu na Slovensku, ktorý finančne podporil realizáciu výskumu. Po odsúhlasení dizajnu výskumu sme zrealizovali zber dát, ich následnú analýzu a interpretáciu a napokon formuláciu záverov s ohľadom na stanovenú hypotézu a otázky výskumu. V každej etape výskumného procesu sme sa snažili dodržať zásadu rešpektovania základného konceptu a účelu spracovania publikácie. Výskum sme realizovali v mesiacoch apríl júl Samotný dotazník bol administrovaný elektronickou formou v mesiaci máj 2013 (vrátane jednej elektronickej urgencie k vyplneniu dotazníka), pričom do zberu dát bol zapojený širší tím vedecko-výskumných pracovníkov/čok Inštitútu edukológie a sociálnej práce Filozofickej fakulty Prešovskej univerzity v Prešove. Výskumná vzorka: Výber výskumnej vzorky sme realizovali v rámci niekoľkých etáp. V prvej etape sme zadefinovali základný súbor výskumu, ktorý tvorili všetky registrované zariadenia sociálnych služieb, ktorých zoznam je zverejnený na stránke Ministerstva práce sociálnych vecí a rodiny SR. Následne sme zvolili zámerný výber zariadení poskytujúcich sociálne služby pre starších ľudí, konkrétne zariadení pre seniorov, domovov sociálnych služieb a zariadení opatrovateľskej služby. Napokon

18 Beáta Balogová STUDIE sme do výskumu zaradili iba tie z nich, ktoré mali funkčnú ovú adresu, čo predstavovalo v konečnom výsledku celkovo 395 zariadení sociálnych služieb. Napriek intenzívnej a opakovanej snahe motivovať potenciálnych respondentov/tky k účasti na elektronickom výskume (vrátane využitia metódy urgencie), obdržali sme len 87 vyplnených dotazníkov (čo predstavuje 22 % prvotnú návratnosť). Z nich sedem bolo vyplnených neúplne (chýbala podstatná časť informácií), preto sme ich do konečného vyhodnotenia nezaradili. V záujme nestratiť kľúčové informácie sme však nevyradili také, kde chýbali len niektoré čiastkové údaje (napr. zaradenie obyvateľov zariadenia do vekových kategórií). Do záverečného vyhodnotenia tak bolo zaradených celkovo 80 dotazníkov, reprezentujúcich 20 % relevantného zámerného výberového súboru. 3 Výsledky a diskusia Pre účely výskumu sme elektronicky oslovili celkovo 395 zariadení sociálnych služieb poskytujúcich sociálne služby starším osobám. Pre účely konečného vyhodnotenia sme využili vyplnené dotazníky 80 informátorov/riek zapojených zariadení. Prehľad ich pracovných pozícií v zariadeniach je spracovaný v obrázku 1. Najčastejšími informátormi/kami pre účely výskumu boli riaditelia/ľky zariadení (N = 24; 31 % vzorky), ďalej sociálni pracovníci/čky (N = 19; takmer 25 % vzorky), vedúci/e zariadení (N = 13; takmer 17 % vzorky) a vedúci/e sociálno-zdravotného úseku (N = 9; takmer 12 % vzorky). Ostatné pozície boli zastúpené minimálne. Ďalej nás zaujímalo, aký typ zariadenia sociálnych služieb informátori/rky zastupovali. Výsledky sú uvedené v obrázku 2. Najčastejšie sa do výskumu zapojili zariadenia kombinovaného typu, konkrétne: Zariadenie pre seniorov v kombinácií s Domovom sociálnych služieb (N = 31; takmer 39 % vzorky), druhou najpočetnejšou skupinou boli monotypové Zariadenia opatrovateľskej služby (N = 17; približne 21 % vzorky) a treťou Zariadenia pre seniorov (N = 11; takmer 14 % vzorky). Ostatné zariadenia boli častejšie kombinované. Zastúpené však boli vo výrazne nižšom rozsahu. V obrázku 3 uvádzame právny status zapojených zariadení. Až takmer 73 % informátorov/riek (N = 56) bolo zo zariadení verejných poskytovateľov sociálnych služieb, 27 % (N = 21) tvorili informátori/rky neverejných poskytovateľov. V rámci prvého okruhu identifikačných otázok sme sa zaujímali aj o regionálnu príslušnosť zapojených zariadení. Výsledky sú znázornené v obrázku 4. Najčastejšie boli zastúpené zariadenia z banskobystrického regiónu (N = 23; vyše 29 % vzorky), ďalej zo žilinského regiónu (N = 15; 19 % vzorky) a nit-

19 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 1. Pozícia informátorov/riek administrujúcich dotazník v zariadeniach rianskeho regiónu (N = 11; 14 %). Zastúpenie nad 10 % sme zaznamenali už len v prípade košického regiónu (N = 10; takmer 13 % vzorky), ostatné regióny boli zastúpené vo výrazne nižšom počte, s najnižším zastúpením prešovského a trnavského regiónu. S ohľadom na predmet výskumu bolo dôležité poznať aj vekovú štruktúru obyvateľov/liek zapojených zariadení sociálnych služieb. Prehľadne je znázornená v obrázku 5. Celkovo išlo o klientov a klientok, ktorým sa poskytuje v zapojených zariadeniach sociálna služba dlhodobej starostlivosti. Najpočetnejšiu skupinu spomedzi nich tvorili starší ľudia vo veku od rokov (N = 1 337; 34 %), ďalšiu osoby vo veku 85 rokov a viac (N = 944; 24 %) a tretiu skupinu osoby vo veku rokov (N = 683; vyše 17 %). Osoby vekových kategórií do 50 rokov a rokov boli zastúpené v porovnateľnom rozsahu približne po 12 %. Ďalší údaj, ktorý sme zisťovali, bola kompozícia klientov a klientok zapojených zariadení podľa pohlavia. Znázornená je v obrázku 6.

20 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 2. Typ zariadenia sociálnych služieb Takmer 63 % obyvateľov/liek zapojených zariadení boli ženy (N = 2 731), 27 % predstavovali muži (N = 1 611). Priamu výskumnú vzorku tvorili informátori a informátorky: 80 zariadení sociálnych služieb poskytujúcich rezidenčné služby dlhodobej starostlivosti pre staršie osoby; najčastejšie zastávali pozíciu riaditeľov/liek, sociálnych pracovníkov/čok, vedúcich zariadení a vedúcich sociálno-zdravotného úseku; najčastejšie išlo o kombinované sociálne zariadenie ZPS-DSS; v takmer troch štvrtinách sa do prieskumu zapojili verejní poskytovatelia sociálnych služieb relevantného typu a takmer každé tretie zapojené zariadenie pochádzalo z banskobystrického regiónu. Nepriamu výskumnú vzorku tvorili samotní obyvatelia/ľky zapojených zariadení: celkovo išlo o osôb; vyše 60 % z nich boli ženy a najčastejšie patrili do vekovej skupiny ročných a 85-ročných a starších.

21 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 3. Právny status zariadenia 3.1 Poznatky a skúsenosti informátorov/riek so zlým zaobchádzaním so staršími osobami V tejto časti sme vyhodnotili frekvenčné rozdelenie odpovedí na jednotlivé otázky výskumu a zároveň, tam, kde to bude možné a účelné (najmä s ohľadom na početnosť porovnávaných kategórií), vyhodnotili sme výsledky aj právneho statusu zariadenia (verejný a neverejný poskytovateľ) a príslušnosti zariadenia k regiónu. Najskôr nás zaujímalo, v akom rozsahu je na Slovensku podľa informátorov/riek rozšírený fenomén zlého zaobchádzania so staršími osobami zo strany rozličných ľudí (blízkych, priateľov, profesionálnych pracovníkov/čok, ale napr. aj zo strany spoluobyvateľov/liek zariadenia). Výsledky sú uvedené v obrázku 7. Vyše 63 % informátorov/riek uviedlo, že zlé zaobchádzanie so staršími ľuďmi v rozličných prostrediach a rozličnými ľuďmi je veľmi alebo dosť rozšíreným fenoménom. Častejšie ho pritom za taký považovali informátori/rky zastúpených neverejných, než verejných poskytovateľov (71 % : 60 %), informátori/rky spomedzi zariadení prešovského, nitrianskeho a žilinského regiónu (75 67 % z nich). Podľa 37 % informátorov/riek ide o málo rozšírený alebo vôbec sa nevyskytujúci jav. Faktom je, že iba 3 osoby zo 79 uviedli, že sa nevyskytuje vôbec. Následne nás zaujímalo, ktoré formy zlého zaob-

22 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 4. Príslušnosť zariadenia k regiónu chádzania so staršími ľuďmi sú podľa názoru informátorov/riek rozšírené najviac. Mali možnosť označiť najviac dve možnosti. Výsledky sú spracované v obrázku 8. V rozsahu cca 64 % (N = 43) bolo za rozšírenú formu zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi považované ich finančné zneužívanie. Po približne 13 % to bolo materiálne zneužívanie a zanedbávanie druhou osobou. Emocionálne a telesné týranie sa vyskytovalo minimálne a vlastné zanedbávanie nebolo uvedené zo strany informátorov/riek vôbec. Na finančné zneužívanie poukazovali častejšie informátori/rky spomedzi verejných ako neverejných poskytovateľov (cca 67 % : 58 %), najčastejšie zo zariadení z prešovského regiónu (všetky zapojené zariadenia), košického regiónu (75 %) a trenčianskeho regiónu (tiež 75 % zapojených zariadení). Z hľadiska nosného predmetu výskumu nás osobitne zaujímalo, či informátori/rky mali skúsenosť, že prijímali do svojho zariadenia staršie osoby, kedy hlavným dôvodom umiestnenia bolo

23 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 5. Veková štruktúra obyvateľov/liek zariadení zlé zaobchádzanie zo strany najbližších (teda nie odkázanosť na pomoc inej osoby, ale tzv. iné vážne dôvody ¹). Výsledky sú uvedené v obrázku % informátorov/riek (N = 32) uviedlo, že v zariadení takúto skúsenosť mali. Vo väčšine prípadov (59 %) však informátori/rky o takejto skúsenosti nereferovali. Častejšiu skúsenosť mali neverejní ako verejní poskytovatelia (48 %: 39 %), pričom najčastejšie išlo o poskytovateľov z trnavského (75 %), žilinského (64 %) a nitrianskeho regiónu (62 %). U tých, ktorí takúto skúsenosť potvrdili, nás zaujímalo, o akú formu zlého zaobchádzania zo strany blízkych prevažne išlo. Výsledky sú spracované v prehľadovej tabuľke 1. V prípade predvolených možností bolo najčastejšie zastúpené zanedbávanie blízkou osobou (cca 29 %), ďalej finančné zneužívanie (takmer 25 %) a telesné týranie (20 %). Materiálne zneužívanie a emocionálne týranie boli zastúpené nižšie. Jedna informátorka špecifikovala inú formu, kedy išlo o... vynucovanie činností, ktoré nezodpovedali vekovým a zdravotným možnostiam, napr. starostlivosť o vnúčatá. V úvode príspevku sme zdôvodnili potrebu kvalitnej diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími osobami v rámci rezidenčnej starostlivosti nielen vo fáze prijímania takejto osoby do zariadenia, ale aj počas jej pobytu. 1 Takáto možnosť je upravená v platnej právnej úprave zákona o sociálnych službách.

24 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 6. Obyvatelia/ľky zariadení podľa pohlavia Tabuľka 1 Formy zlého zaobchádzania zo strany blízkych ako dôvod na umiestnenie v zariadení Forma zlého zaobchádzania Absolútna početnosť Relatívna početnosť (%) Telesné týranie, Finančné zneužívanie, Materiálne zneužívanie, Zanedbávanie blízkou osobou, Emocionálne týranie, Iné, Spolu, Zaujímalo nás preto, či mali informátori/rky skúsenosť s pokračovaním zlého zaobchádzania zo strany blízkych aj po umiestnení staršej osoby do zariadenia. Výsledky znázorňuje obrázok % informátorov/riek, ktorí sa k otázke vyjadrili (N = 23), uviedlo, že takéto skúsenosti v zariadení mali/majú, častejšie pritom išlo o verejných ako neverejných poskytovateľov (priemerne 35 % : 20 %). Skúsenosť mali najmä poskytovatelia z trenčianskeho regiónu (60 % z nich). Takmer 70 %

25 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 7. Miera rozšírenosti zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi na Slovensku v názoroch informátorov/riek Tabuľka 2 Formy pokračujúceho zlého zaobchádzania zo strany blízkych počas pobytu staršej osoby v zariadení Forma zlého zaobchádzania Absolútna početnosť Relatívna početnosť (%) Telesné týranie, Finančné zneužívanie, Materiálne zneužívanie, Zanedbávanie blízkou osobou, Emocionálne týranie, Spolu, všetkých informátorov/riek však takúto skúsenosť nepotvrdilo. V tabuľke 2 špecifikujeme, o aké formy pokračujúceho zlého zaobchádzania prevažne išlo. Vo viac ako polovici prípadov (51,4 %) išlo zo strany blízkych v rámci pokračujúceho zlého zaobchádzania so staršími osobami o ich finančné zneužívanie. Ostatné formy boli zastúpené výrazne nižšie, od 16 % formou zanedbávania blízkou osobou či emocionálnym týraním, po telesné týranie,

26 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 8. Najčastejšie formy zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi ktoré označili len dvaja informátori/rky. V rámci druhej časti dotazníka sme napokon požadovali určitú kritickú reflexiu vlastnej práce informátorov/riek v oblasti zlého zaobchádzania so staršími osobami, resp. práce zariadenia, ktoré vo výskume zastupovali. Výsledky znázorňuje obrázok 11. Z tých, ktorí/é sa k otázke vyjadrili, bolo len 10,5 % (N = 8) takých, ktorí otvorene uviedli skúsenosť so zlým zaobchádzaním so staršími osobami zo strany zamestnancov/kýň zariadenia, ktoré vo výskume zastupovali. Častejšie šlo o neverejných poskytovateľov a o poskytovateľov z bratislavského regiónu. U tých, ktorí pripustili takéto správanie zo strany zamestnancov/kýň vlastného zariadenia, išlo v piatich prípadoch o finančné zneužívanie staršieho obyvateľa/ľky zariadenia, v troch prípadoch o emocionálne týranie, v jednom prípade o telesné týranie a v jednom prípade o inú formu, špecifikovanú ako nevhodné správanie. Záverom môžeme konštatovať, že: za veľmi alebo dosť rozšírené považovalo zlé zaobchádzanie so staršími osobami 63 % informátorov/riek, častejšie spomedzi neverejných poskytovateľov; výrazne najrozšírenejšou formou zlého zaobchádzania so staršími osobami je ich finančné zneužívanie (podľa takmer 66 % informátorov/riek), na ktoré pou-

27 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 9. Skúsenosť s prijímaním staršej osoby do zariadenia z iných vážnych dôvodov kazovali častejšie informátori/rky verejných poskytovateľov; 41 % informátorov/riek, častejšie spomedzi neverejných poskytovateľov, reportovalo skúsenosť zariadenia, v ktorom pracujú, s prijímaním staršej osoby z dôvodu zlého zaobchádzania zo strany rodiny; najčastejšie boli dôvodmi takéhoto umiestnenia zanedbávanie zo strany blízkych (takmer 31 %), finančné zneužívanie (takmer 26 %) a telesné týranie (20 %); 31 % informátorov/riek, častejšie spomedzi verejných poskytovateľov, malo skúsenosť s pokračovaním zlého zaobchádzania zo strany rodiny aj počas pobytu staršej osoby v zariadení; vo väčšine prípadov (vyše 51 %) išlo o pokračujúce finančné zneužívanie staršej osoby a len približne 10 % informátorov/riek pripustilo zlé zaobchádzanie so staršími osobami zo strany zamestnancov/kýň zariadenia; najčastejšie (v piatich prípadoch) išlo o finančné zneužívanie staršej osoby zo strany zamestnanca/kyne zariadenia. 3.2 Skúsenosti informátorov/riek v oblasti diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími osobami v rámci rezidenčnej starostlivosti V tretej časti dotazníka sme mapovali skúsenosti zamestnancov/kýň zastúpených zariadení v oblasti diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími osobami zo strany blízkych osôb či profesionálnych pracovníkov/čok. Rovnako sme

28 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 10. Skúsenosti s pokračovaním zlého zaobchádzania zo strany blízkych aj počas pobytu sa zaujímali o to, ako využívajú výsledky svojej diagnostickej práce v ďalšej odbornej činnosti. 31 % informátorov/riek (N = 24) uviedlo, že pri prijímaní staršej osoby do ich zariadenia sa diagnostika zlého zaobchádzania zo strany blízkych realizuje. Častejšie išlo o neverejných poskytovateľov ako verejných (35 % : 31,5 %) a najmä o zariadenia z trnavského a košického regiónu. Väčšina (69 %) informátorov/riek však takúto prax neuviedla (obrázok 12). U tých, ktorí takúto prax uviedli, nás ďalej zaujímalo, akú diagnostiku za uvedeným účelom využívajú. Výsledky sú znázornené v obrázku 13. Prevažne sa diagnostika zlého zaobchádzania vykonávala intuitívne, navyše bez oficiálneho zaznamenania do osobnej dokumentácie klienta/tky, nakoľko ide o citlivú tému (N = 16; vyše 59 % z tých, ktorí uviedli spôsob). Len v siedmich prípadoch sa zariadenia opierali o overenú diagnostickú metódu, všetko v zariadeniach verejného poskytovateľa. Uvádzali rozhovory, interpretáciu získanej informácie a jej distribúciu, konzultáciu a poradenstvo. Ďalej nás zaujímalo, ako sa so zistením, že so staršou osobou bolo zo strany rodiny zle zaobchádzané, naďalej odborne v zariadení pracujú. Výsledky sú uvedené v tabuľke 3.

29 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 11. Skúsenosť so zlým zaobchádzaním so staršími osobami v zariadení zo strany vlastných zamestnancov/kýň Tabuľka 3 Spôsoby využívania zistení o zlom zaobchádzaní so staršími ľuďmi Spôsoby využitia Absolútna početnosť Relatívna početnosť (%) Kontaktovanie príslušných orgánov, Zakomponovanie do individuálneho rozvojového plánu klienta/tky, Nevenujeme zisteniu osobitnú pozornosť, Iné, Spolu, V takmer 42 % prípadov sa využívajú zistenia pre účely nastavenia a realizácie individuálneho rozvojového plánu staršej osoby v rámci rezidenčnej starostlivosti, vo štvrtine sa však zisteniam nepripisuje osobitná pozornosť a nevyvodzujú sa z nich dôsledky. 11 informátorov/riek (vyše 15 %) uviedlo, že zistenia využívajú v zariadení na účely kontaktovania príslušných orgá-

30 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 12. Realizácia diagnostiky zlého zaobchádzania zo strany blízkych pri prijímaní staršej osoby do zariadenia nov, napr. zdravotníckych zariadení či polície. V rámci kategórie iné išlo napr. o... snahu dozvedieť sa o situácii čo najviac a potom sa rozhodnúť o ďalšom postupe ; alebo... individuálne, podľa potrieb klienta. Gradujúc hĺbku našich výskumných zámerov a záujmov sme v rámci tejto časti dotazovania skúmali, či realizuje zariadenie diagnostiku zlého zaobchádzania so staršou osobou zo strany rodiny aj počas samotného pobytu v zariadení. Výsledky sú uvedené v obrázku 14. Len niečo vyše 22 % informátorov/riek (N = 17) uviedlo, že v zariadení, ktoré zastupujú, sa takýto typ diagnostiky realizuje, v ostatných zariadeniach takéto postupy neboli zavedené. Výsledky boli porovnateľné pre verejných i neverejných poskytovateľov. U tých, ktorí ich realizujú, nás zaujímalo, aké formy zlého zaobchádzania zo strany blízkych počas pobytu staršej osoby v zariadení diagnostikovali. Výsledky sú spracované v tabuľke 4. Takmer v polovici (N = 15; 48,4 %) diagnostikovaných prípadov zlého zaobchádzania zo strany blízkych aj počas pobytu staršej osoby v zariadení sa týkalo finančného zneužívania a vo vyše 30 % (N = 10; 32,3 %) išlo o zanedbávanie blízkou osobou. Ostatné formy pretrvávajúceho zlého zaobchádzania zo strany blízkych boli zastúpené minimálne. Napokon sme sa v tejto časti

31 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 13. Spôsoby diagnostiky zlého zaobchádzania v rodine pri prijímaní staršieho človeka do zariadenia Tabuľka 4 Diagnostikované formy zlého zaobchádzania so staršími osobami zo strany blízkych počas ich pobytu v zariadení Formy zlého zaobchádzania Absolútna početnosť Relatívna početnosť (%) Materiálne zneužívanie, Finančné zneužívanie, Zanedbávanie blízkou osobou, Emocionálne týranie, Iné, Spolu, dotazníka dotkli diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími osobami zo strany samotných zamestnancov/kýň zariadenia. Výsledky sú znázornené v obrázku 15. Vyše polovica (N = 41; vyše 53 %) zúčastnených zariadení takúto diagnostiku realizuje, častejšie u neverejných poskytovateľov ako verejných

32 Beáta Balogová STUDIE Obrázok 14. Diagnostika zlého zaobchádzania zo strany blízkych v priebehu pobytu staršej osoby v zariadení (62 % : 50 %). Zvyšné zariadenia takúto diagnostiku nerealizovali. U tých, ktorí ju realizujú, nás zaujímalo, v rámci čoho k takémuto diagnostickému postupu pristupujú. Výsledky sú znázornené v tabuľke 5. Takmer polovica prípadov (N = 34; 48,6 %) diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi zo strany zamestnancov/kýň zariadenia sa uskutočňuje ako súčasť monitorovania spokojnosti klientov/tiek a ich rodín s poskytovanou rezidenčnou starostlivosťou. Po necelých 19 % boli zastúpené kontexty hodnotenia podmienok kvality poskytovanej sociálnej služby a reakcií na konkrétne sťažnosti klientov/tiek a ich rodín. Najmenej diagnostikovaných prípadov sa vzťahuje k úkonom dokumentácie využívania telesných foriem obmedzení starších ľudí v rámci poskytovanej sociálnej služby. Skúsenosti informátorov/riek s diagnostikou zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi v kontexte rezidenčnej starostlivosti: len 22 % informátorov/riek, častejšie spomedzi neoverených poskytovateľov, uviedlo, že v zariadení, ktoré zastupujú, sa realizuje cielená diagnostika zlého zaobchádzania zo strany blízkych pri prijímaní staršej osoby do zariadenia;

33 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia Obrázok 15. Diagnostika zlého zaobchádzania zo strany zamestnancov/kýň zariadenia počas pobytu staršej osoby v zariadení ak sa diagnostika realizuje, vykonáva sa najčastejšie intuitívne (59 %), bez oficiálneho zaznamenávania do osobného spisu klienta/tky; výsledky diagnostiky sa využívajú najčastejšie na účely prípravy a realizácie individuálneho rozvojového plánu staršej osoby (42 %) alebo sa im nevenuje osobitná pozornosť (25 %); 22 % informátorov/riek rovnako uviedlo, že vykonáva takúto diagnostiku aj v priebehu pobytu staršej osoby v zariadení; opätovne išlo častejšie o tých/tie, ktorí zastupovali neverejných poskytovateľov; zo strany blízkych najčastejšie pretrváva počas pobytu staršej osoby v zariadení jej finančné zneužívanie (vyše 48 %) a zanedbávanie (vyše 32 %); väčšina (53 %) zapojených zariadení realizuje v priebehu pobytu staršej osoby v zariadení aj diagnostiku zlého zaobchádzania zo strany zamestnancov/kýň a diagnostika tohto druhu sa realizuje takmer v polovici prípadov (48,6 %) ako súčasť monitorovania spokojnosti klientov/tiek a ich rodín s poskytovanou službou, menej často ako súčasť hodnotenia podmienok kvality či ako reakcia na sťažnosti klientov/tok a ich rodín (po približne 19 %).

34 Beáta Balogová STUDIE Tabuľka 5 Kontext vykonávania diagnostiky zlého zaobchádzania so staršími osobami zo strany zamestnancov/kýň zariadenia Formy zlého zaobchádzania Absolútna početnosť Relatívna početnosť (%) Súčasť hodnotenia podmienok kvality, Súčasť monitorovania spokojnosti klientov/tok a ich rodín Súčasť dokumentovania obmedzujúcich prvkov voči starším klientom/tkám Reakcia na konkrétne sťažnosti klientov/tiek a ich rodín,,, Iné, Spolu, Záver Zneužívanie a týranie starších sa stále viac vníma ako vážny spoločenský problém. Hrozí, že tento problém sa bude zhoršovať, pretože v členských štátoch EU obyvateľstvo rapídne starne. Na medzinárodnej úrovni tvorcovia politík vyjadrili svoje obavy k tomuto problému a spojili sa, aby lepšie pochopili zneužívanie a týranie starších a metódy, ktoré sa pre prevenciu požadujú. Zároveň akcentujú, že preventívne a diagnostické (posudzovateľské) aktivity by mali vychádzať z dôkladného poznania príčin vzniku tohto fenoménu, ktoré generalizujúc vidia v ohrození ekonomického rastu, vysokými nákladmi na sociálnu a zdravotnú starostlivosť o seniorov, v pauperizácii a absolútneho nezabezpečenia seniorov, v nízkej kvalite života v starobe vrátane segregácie seniorov, ich diskriminácii, ageizme a systémovom zneužívaní, neprimeranosti spektra spoločenských služieb pre potreby seniorov. Zároveň neopomínajú aj existenciu negatívneho obrazu starnutia a staroby spojeného s rôznymi mýtmi, stereotypmi a predsudkami. Vychádzajúc z predmetnej analýzy sa domnievame, že problematika zlého zaobchádzania so seniormi v podmienkach Slovenska by mala byť vedená smerom k opatrovateľským vzťahom a mala by sa stať výzvou nielen pre sociálnu prácu, ale aj pre ostatné pomáhajúce disciplíny v kontexte sociálnych služieb. Pri odpovedi na otázku akým smerom ísť v príprave a spracovaní diagnostických a intervenčných opatrení, je významné vychádzať z medzinárodných skúseností. Zároveň vnímať problematiku diagnostiky zlého zaobchádzania v širších súvislostiach a rôznorodosti prístupov. Jednak ako diagnostiku zlého zaobchádzania v rodine pri prijímaní do rezidenčnej

35 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia starostlivosti, ako aj diagnostiku zlého zaobchádzania zo strany rodiny počas rezidenčnej starostlivosti a súčasne aj ako diagnostiku zlého zaobchádzania zo strany profesionálov/lok v rezidenčnej starostlivosti. Preto je potrebné zadefinovať odporúčania pre diagnostiku zlého zaobchádzania zo všetkých uvedených strán. Je možné konštatovať, že nami realizované výskumy v rokoch poukazujú na závažnosť tohto javu. Na vybraných geriatrických oddeleniach ukazujú, že cca 10 % pacientov/tok bolo prijatých so známkami zlého zaobchádzania. Súbežne prebehol výskum v rámci košického a prešovského samosprávneho kraja vo vybraných obciach (respondentmi boli starostovia), z ktorých dané obete pochádzali v priebehu rokov Ten poukázal, že k zverejneniu zo strany OÚ došlo iba v dvoch prípadoch a riešený bol len jeden prípad (v prípade zisťovania vo vzťahu k susedom boli všetky prípady zlého zaobchádzania známe). Výsledkom týchto zistení je fakt, že zlé zaobchádzanie sa na lokálnej úrovni nezverejňuje. Obce (napriek kompetenciám) situáciu odmietajú riešiť. Možno sa domnievať, že to má ekonomické súvislosti, pretože pri umiestnení seniora či zdravotne postihnutej osoby do zariadenia by z toho pre miestnu samosprávu vyplynuli finančné náklady, nakoľko obeťami sú často osoby zo sociálne znevýhodneného prostredia. Vidiac tento problém v širších súvislostiach nás zároveň zaujímalo, či je zlé zaobchádzanie súčasťou sociálnej diagnostiky v sociálnych službách, ktorá tvorí povinnú súčasť riešenia žiadosti o prijatie odkázanej osoby do vybraného zariadenia. Na základe výskumu realizovaného v zariadeniach prešovského a košického samosprávneho kraja sme zistili, že problematika zlého zaobchádzania nie je zahrnutá do sociálnej diagnostiky v rámci poskytovania verejných sociálnych služieb samosprávnymi krajmi. Ostatný výskum ukázal, že ich zamestnanci/kyne si závažnosť fenoménu zlého zaobchádzania so staršími osobami síce uvedomujú, vo vlastnej práci sa mu však zatiaľ nevenujú systematicky, najmä pokiaľ ide o odhaľovanie a systematické ovplyvňovanie zlého zaobchádzania zo strany blízkych osôb. Uvedomujeme si limitujúce možnosti zásadnejších zovšeobecnení výsledkov výskumu s ohľadom na jeho pilotnú a mapujúcu povahu a charakteristiky výskumnej vzorky. Na strane druhej sú ťažko spochybniteľné zistenia o prevažne epizodickej až absentujúcej diagnostickej práci v tejto oblasti, ktorých závažnosť zvyšuje fakt, že prevažná väčšina zamestnancov/kýň zariadení sociálnych služieb považuje zlé zaobchádzanie so staršími ľuďmi za dosť rozšírený fenomén. Najnovšia európska iniciatíva v rámci projektu EuROPEAN (Min et al., 2011) formulovala jasné požiadavky na verejné politiky členských štátov smerom k prevencii a boju proti zneužívaniu a zanedbávaniu starnúcich a starších ľudí. Ich súčasťou je aj potreba informovať a trénovať poskytovateľov služieb

36 Beáta Balogová STUDIE v odhaľovaní (diagnostike) takéhoto správania voči starším osobám a v ich schopnostiach bojovať s ním, či zvyšovať povedomie širšej verejnosti v uvedenej oblasti. Požiadavky smerujú aj do oblasti kvality takejto diagnostiky a jej dokumentácie, ako základu účinnej a efektívnej preventívno-kuratívnej práce. Účelom predmetných výskumov bolo mapovať aktuálnu situáciu voči takto definovaným požiadavkám v zariadeniach sociálnych služieb na Slovensku. Druhým záverečným odporúčaním je príprava kvalitnej diagnostiky, ktorá by mala rešpektovať konštruktivistický prístup riešenia v kontextoch filozofickej antropológie klientovho prirodzeného sveta v dimenziách (Malík, 2008): osoba ako telo, osoba ako psychická entita, osoba ako obyvateľ a organizátor prostredia, osoba pohybujúca sa v čase svojho života, osoba ako súčasť privilegovaného my, osoba ako člen spoločnosti, osoba ako bytosť pohybujúca sa v historickom čase, osoba ako bytosť hľadajúca zmysel a poriadok. Diagnostika (posúdenie) zlého zaobchádzania a jej výsledok predstavujú kontinuálny proces, ktorý by mal byť viazaný na výsledok. Proces diagnostiky a jeho čiastkové výsledky zaviesť ako súčasť Individuálneho rozvojového plánu (IRP) v rezidenčnej starostlivosti klienta i násilníka, základ pre sanovanie narušených rodinných vzťahov, sfunkčňovanie rodiny a základ depistážnej činnosti lokálnej samosprávy. Tretím krokom je maximalizáciou existujúcich zdrojov a možností ( nezačínať stále od nuly ) oprieť sa o politiky napr. OSN Dohovor o právach osôb so ZP, príslušné Európske charty, NPAS a národnú legislatívu (vrátane prijatého zákona o sociálnej práci). Zároveň využiť existujúce výskumy (politika založená na dôkazoch) a využiť medzinárodné skúsenosti a projektové ponuky (napr. cez WHO). Uvažovať aj o vytvorení napr. špecializovaného národného akčného plánu na tému zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi aby sme aj naďalej neostávali iba v teoretickej rovine. Literatúra B, B Seniori v spektre súčasného sveta. Prešov: Akcent Print. 103 s. ISBN B, B Svet seniora senior vo svete. Prešov: Acta Facultatis. 228 s. ISBN B, B., Múdrosť veku a vek múdrosti. Prešov: Acta Facultatis. 101 s. ISBN B, B., O zmysle života. Beograd: ASPC. 173 s. ISBN B, B., R, K Prevencia zlého zaobchádzania so staršími ľuďmi ako verejná politika. Bratislava: Inštitút pre výskum práce a rodiny. 160 s. ISBN

37 STUDIE Zlé zaobchádzanie so seniormi v druhej dekáde 21. storočia B, J., K, Q., V, M., Gerontopsychiatrie. Praha: Grada. 317 s. ISBN B, R., Postavenie starších ľudí v spoločnosti. Bratislava: Výskumný ústav práce, sociálnych vecí a rodiny. B, R., Sociálno-ekonomická situácia starších ľudí na Slovensku. Bratislava: Stredisko pre štúdium práce a rodiny. Č, T., K problematike násilia na osobách vyššieho veku. Slovenský lekár, roč. 1998/9, č. 5 6, s ISSN European Quality Framework for Long-term Care Services [online]. c2012, poslední revize [cit ]. Dostupné z: Európsky referenčný rámec pre prevenciu zneužívania a týrania starších [online]. c2011, poslední revize [cit ]. Dostupné z: %20-%20spr%C3%A1v.pdf K, Z., Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada. 861 s. ISBN K, Š Týranie starších ľudí. Košice: Pont. 148 s. ISBN L, Š Gerontológia a geriatria. Bratislava: Teleflash. 279 s. ISBN M, B Úvod do antropológie. Bratislava: IRIS. 214 s. ISBN M, M.,. Európsky referenčný rámec pre prevenciu zneužívania a týrania starších [online]. c2011, poslední revize [cit ]. Dostupné z: %20-%20spr%C3%A1v.pdf P, M Fenomén týrania starých ľudí a možnosť rehabilitácie. Geriatria, roč. 1, č. 0, s ISSN R, K., S, D Zdravotné postihnutie vybrané fakty, čísla a výskumné zistenia v medzinárodnom a národnom kontexte. Bratislava: Kancelária Svetovej zdravotníckej organizácie na Slovensku. 74 s. ISBN Špeciálny Eurobarometer súhrnná správa [online]. c2007, poslední revize neuvedena [cit ]. Dostupný z: (pozn. redakce: odkaz byl v době přípravy časopisu nefunkční) T, T Špatné zacházení se seniory a násilí v rodině: průvodce pro zdravotníky a profesionální pečovatele. 2. vyd. Praha: Ambulance pro poruchy paměti. 60 s. ISBN

38 Beáta Balogová STUDIE Autorka prof. PhDr. Beáta Balogová, PhD., Prešovská univerzita v Prešove, Filozofická fakulta, Inštitút edukológie a sociálnej práce, Ul. 17. novembra č. 1, Prešov, Slovenská republika,

39 Lifelong Learning celoživotní vzdělávání, 2014, roč. 4, č. 2, s Empirická studie S, V Snad Pámbu dá, snad pomůže mi.... Lifelong Learning celoživotní vzdělávání, roč. 4, č. 2, s ISSN X. DOI: Příspěvek redakce obdržela: Upravený příspěvek po recenzním řízení přijat k publikování: SNAD PÁMBU DÁ, SNAD POMŮŽE MI... Věra Suchomelová Abstrakt: Potřeba lásky a podpory v čase ztrát je jednou ze stěžejních duchovních potřeb seniorů. Kde mohou tuto lásku a podporu čerpat lidé vyššího věku, potýkající se s nedostatkem přirozených sociálních kontaktů a s fyzickými či psychickými obtížemi?převážná většina seniorů starších sedmdesáti pěti let prošla ranou religiózní socializací v některé z křesťanských církví a v nějaké podobě se ke křesťanské víře hlásí i ve svém stáří, přestože velkou část svého života prožila v socialistické společnosti. Zabývám se otázkou religiozity jako zdroje naplnění potřeby lásky a podpory v náročných životních okamžicích a uvádím některé výsledky kvalitativní studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů. Cílem článku je ukázat význam spirituality/religiozity pro zvládání obtíží spojených se stářím, a tím podpořit diskusi o zahrnutí péče o duchovní rozměr stáří do vzdělávání všech, kteří se seniory pracují nebo se na práci s nimi připravují. Klíčová slova: religiozita, senioři, duchovní potřeby, láska, podpora, vzdělávání MAY GOD BE MERCIFUL, MAY HE HELP ME... Abstract: The need for love and support at time of a loss is one of the main spiritual needs of the elderly people. Where can the elderly, faced with physical or mental problems caused by the lack of natural social contacts, draw this love and support from? A majority of the elderly over seventy years of age were brought up in religious society of one of the Christian churches. These elderly reported some form of the Christian faith also in their old age, even though they spent a large part of their lives in a socialist society. This paper deals with the issue of religiosity as a source of love and support in difficult moments; and I refer to some results from the qualitative study Spiritual needs in the South Bohemian elderly life. The aim of this paper is to show the importance of spirituality/religiosity in coping with the problems associated with

40 Věra Suchomelová STUDIE old age and to provide arguments for addressing this topic when training professionals and volunteers working with the elderly. Key words: religiosity, elderly, spiritual needs, love, support, education Se ztrátami a změnami v mnoha životních oblastech, pro stáří charakteristickými, se často pojí pocit smutku, vnitřní prázdnoty, zmatení, odmítnutí a strachu. Biblický žalmista naříká: Jsem skleslý na duchu, srdce mi usedá v nitru., aby vzápětí pokračoval: Připomínám si dávné dny, rozjímám o všech tvých skutcích, přemýšlím o činech tvých rukou. Rozpínám své ruce k tobě, má duše po tobě žízní jak vyprahlá země. (Ž 143, 4 5). Starší člověk potřebuje zakoušet porozumění, útěchu, úctu, naději, prostor k vyjádření hněvu a pochyb. Potřebuje cítit podporu a zájem o své starosti, jež mohou vycházet z diskomfortu daného aktuální sociální či zdravotní situací, ale často odrážejí břímě celého života. Koenig, Lamar a Lamar (1997) a Koenig (1994) považují potřebu bezpodmínečné lásky a podpory v čase ztrát za jednu ze stěžejních duchovních potřeb ve stáří, jež úzce souvisí s pocitem vlastní hodnoty, životní kontinuity, smyslu a naděje. Atmosféra netrpělivosti a neporozumění totiž zraňuje člověka v jeho nejhlubším nitru a útočí na jeho důstojnost a sebehodnotu. Základním zdrojem naplnění duchovních potřeb člověka je jeho osobní spiritualita jako smysluplný životní model podporovaný životodárnou silou (Küng, 2012, s. 156), přičemž co nebo kdo je touto silou, vyplývá z životního směřování konkrétního člověka. Prakticky všichni čeští senioři nad sedmdesát pět let prošli ranou religiózní socializací v některé z tradičních křesťanských církví a většina z nich se i ve stáří v nějaké podobě hlásí ke křesťanství¹, jehož podstatou je víra v trojjediného Boha otce, syna i ducha. Nabízí se tedy otázka: Jakým způsobem vychází naplnění potřeby lásky a podpory v náročných životních situacích z jejich religiozity, kým je pro ně Bůh? Cílem následujícího příspěvku je seznámit čtenáře s dílčími výsledky studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů a pokusit se tak nastíněné otázky zodpovědět. 1 Spiritualita a religiozita ve stáří Období stáří a stárnutí staví před člověka velké výzvy a úkoly ležící zejména v duchovní oblasti; samo stáří je někdy považováno za duchovní úkol, tedy ležící v oblasti spirituality člověka. V širším smyslu lze spiritualitu chápat jako zakoušení a vztahování se k tomu, co člověka přesahuje a naplňuje, 1 V rámci výzkumu EVS z let 2008 se 95 % českých a moravských seniorů, kteří se hlásili k určité církvi či náboženství, hlásí právě ke křesťanství.

41 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... co je pro něj posvátné (Pargament, 2007), jako dimenzi lidské zkušenosti (Atchley, 2009), přirozenou složku každé lidské osobnosti (Maslow, 2014; Frankl, 2006; Rahner, 2002), vztahování se či zakotvení života k tomu, co je povznášející, krásné a co nás přesahuje (Pargament, 2007; Smékal, 2005; Coreth, 1994). V religiózní formě charakterizuje spiritualitu osobní a kladný vztah člověka k náboženství (k Bohu), zahrnující formy myšlení, prožívání a jednání (Stříženec, 2001). Podstata křesťanské spirituality spočívá v bezvýhradném přijetí vlastního života v jeho celistvosti, s veškerou jeho absurditou, dobrodružností a nepochopitelností, ve zvnitřnělé víře, založené na osobním zakoušení Boha (Rahner, 2002, s. 183), která nevylučuje otázky, pochybnosti a krize (Küng, 2012; Halík, 2002; Zvěřina, 1995). Křesťanský život totiž podle Smékala (2005, s. 170) charakterizuje určitý pesimistický realismus, tedy schopnost vidět radikální ohrožení svého života, schopnost nevytěsňovat krutost a temnotu patřící k životu, přijmout, že vše pozitivní a krásné musí projít smrtí, ale zároveň věřit a doufat na základě Božího zaslíbení v evangeliu Ježíše Krista. Buber (1996, s. 89) charakterizuje zvnitřnělou víru jako proměnu vzdorující důvěry bojovníka v jistotu toho, kdo ví, že se mu nemůže nic stát, protože má víru v Někoho, kdo to nedovolí. Charakteristické znaky religiozity/spirituality ve vyšším věku odkazují na vývojové úkoly stáří. V souvislosti s bilancováním a přetvářením životního příběhu nabývá na významu otázka smyslu života, smíření, partnerský vztah s Bohem, sepjetí universem či přírodou (Ruhland, 2008; Torstam, 1996 in Suchomelová, 2014), u religiózních seniorů je patrný odklon od institucionalizované podoby víry směrem k individuální (Fürst, Wittrahm, Feeser-Lichterfeld, 2003, s. 83). Úctyhodné množství zahraničních výzkumů vtahu religiozity/spirituality a kvality života ve stáří naznačuje převážně pozitivní vliv spirituálního ukotvení na různé oblasti života (Koenig, King, Carson, 2012; Fürst, Wittrahm, Feeser-Lichterfeld, 2003). Závěry několika málo českých studií na podobné téma (Vidoviová, Suchomelová, 2013; Tichý, Vávra, 2012) ukazují na to, že spíše, než že by religiozita byla přímým zdrojem štěstí či spokojenosti ve vyšším věku, představuje významnou podporu zvládání (coping) a překlenování těžkých situací (Suchomelová, 2014). 2 Potřeba vědět, že Bůh je na mojí straně Koenig (1994) charakterizuje čtrnáct duchovních potřeb starších lidí, které nabývají na významu právě v období stáří. Řadí mezi ně potřebu smyslu, životního cíle a naděje, potřebu vidět přesah životních situací, potřebu kontinuity, podpory v čase ztrát, potřebu akceptace a validace religiózního chování, potřebu spirituálně se projevit, potřebu vlastní důstojnosti

42 Věra Suchomelová STUDIE a sebehodnoty, potřebu milovat a být užitečný, potřebu vděčnosti, potřebu odpustit a odpuštění zažít a potřebu přípravy na umírání a smrt, potřebu bezpodmínečné lásky, potřebu vyjádřit hněv a pochyby, potřebu vědět, že Bůh je na mojí straně (Koenig, 1994, s ). Tyto potřeby odrážejí široké spektrum oblastí života každého člověka a zahrnují duchovní hodnoty společné religiózním lidem i tak zvaným ateistům (Maslow, 2014). Přesto je nepochybné, že konkrétní religiózní praktiky i religiózní způsob uvažování vedou ke specifickému způsobu vyjádření těchto potřeb; potřeba lásky a podpory v čase ztrát, potřeba vyjádřit hněv a pochyby tak mohou být ve své religiózní podobě shrnuty do základní potřeby vědět, že Bůh je na mé straně. Starší lidé potřebují důvěřovat tomu, že Bůh stvořil nejen svět, ale zároveň se zajímá o každého jednotlivého člověka, potřebují si být jistí, že jim Bůh odpouští a je vůči nim milosrdný, zakoušet důvěru v Boží lásku, vidět pozitivní, uzdravující obraz Boha. Tam, kde chybí sociální ocenění a uznání, kde člověk ve své životní historii nenachází nikoho, komu by za ocenění stál, je Bůh často volán jako poslední instance, odpovědná za konečné účtování, jako ten, kdo ocení neoceněné zásluhy, vyrovná a napraví, co se v životě nestihlo, a který jednou odplatí i ty dobré činy, které byly v pozemském životě zapomenuty. Starší člověk potřebuje zakoušet Boží trpělivost, o kterou se může opřít, i Boží důvěru v něj samého (Frielingsdorf, 2010, s ). Cestou, jak si uvědomovat či tušit Boží existenci, může být podle Guardiniho (2002, s. 57) právě lidská touha po lásce, která hledá něco nebo někoho, kdo by jí byl hoden, jež by tuto lásku probouzel a pak ji zcela naplnil. Manning (2008, s. 88) vystihuje přímou úměru mezi zakoušením Boha, milováním Boha a důvěrou v Boha: Bohu důvěřujete jen natolik, nakolik ho milujete. A milujete ho jen natolik, nakolik se ho dotýkáte, či spíše nakolik se on dotýká vás. Elementární důvěra v život je podle mnohých autorů základem duchovního života (Küng, 2012; Czech, 2006; Erikson, 1999). Tváří tvář kritickým životním okamžikům, trápením zapříčiněným fyzickou, psychickou či spirituální bolestí či v blízkosti smrti mohou i silně věřící lidé zažívat dotírající, často neverbalizovanou nejistotu a pochyby o skutečné Boží existenci nebo o tom, že Bůh je skutečně na jejich straně, že se o ně osobně zajímá a miluje je. Vnímají-li navíc svůj život jako nezdar, ulpívají-li na pocitech viny, výčitkách a zahanbení a sebe vidí jako ty, kteří Boha zklamali, důvěra v Boží lásku může být velmi otřesena. Tento postoj je totiž vždy spojený s nezdravým zaměřením na svoji osobu a uzavíráním se Boží lásce hradbou vlastních destruktivních myšlenek, duchovní nedozrálostí, negativními představami o sobě či Bohu, či postojem základní nedůvěry k životu získané v kojeneckém věku či během vývoje (Erikson, 1999). Guardini

43 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... (2006, s. 107) poukazuje na nutnost nechat zemřít dětskou podobu víry, jež je v mnohém ohledu podobná pohádce a učit se přijímat, že Bůh nepracuje tak jako člověk, když bere kladivo, aby jím tloukl, nýbrž proniká tisíci cestičkami skrze věci samé, jež jsou jeho služebníci. Na otázku, jak nejlépe identifikovat duchovní potřeby a být nápomocný v jejich naplňování, odpovídá Wright (2007) spolu s dalšími autory: Nejdůležitější je věnovat staršímu člověku svůj čas a naslouchat mu. Intenzita zakoušení, způsob, jakým jsou vyjádřeny, pestrost i zdroj naplnění těchto potřeb se totiž liší v souvislosti s konkrétním životním příběhem. 3 Metodologie výzkumného šetření Životní příběh nelze vměstnat do dotazníku, proto jsem jako cestu k porozumění duchovním potřebám jihočeských seniorů zvolila kvalitativní výzkum. Stěžejní metody výzkumu tvořily polostrukturované hloubkové rozhovory s dvaadvaceti seniory staršími sedmdesáti pěti let, doplněné terénními poznámkami z přímého pozorování fyzického prostředí a sociálního klimatu ve dvou rezidenčních zařízeních (zde uvedené pod fiktivními názvy Zálesí a Jiříkov). Sběr dat probíhal od ledna 2012 do června Komunikační partneři byli voleni na základě stratifikovaného záměrného účelového výběru kombinovaného se samosběrem (Miovský, 2006, s. 135). Kritériem výběru byl věk nad sedmdesát pět let, pohlaví a typ bydliště tak, aby v souboru byly zastoupeny ženy (15) i muži (5) žijící jak samostatně ve vlastním bytě (10), tak v rezidenčním zařízení (10). Tematická analýza dat se odvíjela od doslovné transkripce a kódovacích postupů odkazujících na principy popsané v díle Strausse a Corbinové (1999). Cílem dílčí analýzy a zároveň výzkumnou otázkou bylo zjistit, jakým způsobem vychází naplnění potřeby lásky a podpory v náročných životních situacích z jejich religiozity, kým je pro ně Bůh? V průběhu celého výzkumného šetření, a zejména při vedení rozhovorů, byl kladen důraz na dodržování etických zásad (důvěrnost, informovaný souhlas, respekt a ohled k účastníkům výzkumu a zejména emočně bezpečné prostředí) včetně dostatku prostoru k vyjádření, pozornosti a empatie. Tento přístup sice navyšoval nároky na transkripci, na druhou stranu přinesl výrazný emoční profit respondentům. Bylo zřejmé, že rozhovory, ač byly vedené za účelem výzkumu a s diktafonem, plnily mnohé z jejich potřeb, nevyjímaje potřebu lásky a podpory v čase ztrát, na jejíž religiózní vyjádření se zaměřuje následná analýza. V souladu s cílem článku a vzhledem k prostorovým možnostem tohoto příspěvku se zaměřuji pouze na analýzu rozhovorů se seniory, kteří sami sebe označili za věřící.

44 Věra Suchomelová STUDIE V následujících kapitolách nejdříve zmíním otázku naplňování potřeby podpory a lásky v souvislosti s minimálním soukromím většiny obyvatel rezidenčních zařízení, poté se zaměřím na aspekty religiozity (víra jako soukromý prostor, otázka obrazu Boha) ve vztahu k naplnění této potřeby. 4 S cizí ženou v cizím pokoji (otázka soukromí v domově pro seniory) Vzhledem k povaze výzkumu i k jeho etickým aspektům je žádoucí vést rozhovory v prostoru, jenž zúčastněným poskytuje maximální míru soukromí a komfortu. Pokud to dovolují okolnosti, bonusem je prostředí, kde se senior cítí doma; role výzkumníka a respondenta tak naplňuje i roli hostitele a hosta, což bezesporu zvyšuje osobní pohodlí a sebejistotu staršího člověka. Najít takový prostor k rozhovoru s lidmi, žijícími ve vlastním bytě nebo samostatném pokoji, bylo snadné; sami si zvolili datum a čas a povídali si se mnou na konkrétním místě, kde se cítili dobře, součástí návštěvy byla obvykle prohlídka bytu a malé občerstvení. Hledání soukromého prostoru v domově pro seniory bylo v některých případech velmi obtížné. Pokud starší člověk nebydlel v pokoji sám, bylo nutné poprosit spolubydlícího, zda by mohl pokoj na určitou přesně nevymezenou dobu opustit, případně najít jiné místo poskytující soukromí, kde se dotyčný bude cítit dobře a bezpečně. V několika případech se ukázalo, že mít a moci užívat svůj skutečně soukromý prostor je pro obyvatele některých rezidenčních zařízení takřka nemožné. Na návrh dotyčných jsme si tak povídali na chodbě, kde zněl halas pracovníků zařízení a kterou občas prošel někdo z obyvatel, na zahradě a v prázdné jídelně, kterou průběžně procházeli řemeslníci opravující přilehlou terasu. V domově Zálesí žádný z respondentů neměl k dispozici samostatný pokoj, ani nebydlel s někým, koho by si sám vybral za spolubydlícího. Skutečnost, že je starší člověk nucen sdílet životní prostor s někým, koho před tím nikdy neviděl, s někým s odlišnou mentalitou, zájmy, sociálním zázemím, zvyky, politickými referencemi, životní historií i povahou lze nazvat útokem na lidskou identitu a důstojnost. V nevyhovujícím soužití bez naděje na změnu se starší člověk cítí osaměleji, než když je sám. A já jsem říkala, že jsem tam maturovala, tak se obrátila a řekla: a jé, zas jedna študovaná a tím to skončilo (Marie 85). Touhu po sdílení a podpoře v těžkých chvílích vyjadřuje i paní Olina (83): Právě, člověk si popovídá a zapomene na všechno. Jako společnici žádnou nemám tady. Potřebovala bych nějakou jinou, nebo být sama. Paní Marie (85) našla důvěrníka v plyšovém medvídkovi: Ale jo, brečím a mám tam takovýho medvídka a vždycky mu říkám: nebul, já toho nabulim sama dost.

45 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... 5 Moje víra: můj soukromý prostor Nezávisle na tom, zda žili v rezidenčním zařízení či ve vlastním bytě, senioři vysoko hodnotili význam soukromé modlitby jako prostoru, kde jsou sami s Bohem, s Pannou Marií, se svými blízkými, kdy se vrací do dětství, kdy mohou být sami sebou, se svými chybami. Honza (79) prožil objektivně těžký život, má za sebou pokus o sebevraždu, který skončil amputací nohou, vztah s adoptivní dcerou se nevydařil. Soukromý prostor modlitby mu dává pocit bezpečí: Takže já mám nejradši, když jdu do kostela a jsem tam jenom já, pán Bůh a panna Maria. (...) Jo jo, já jsem víc v kontaktu s Bohem a víc se straním lidí. Protože mám jim vykládat tyhle trable? Oni začnou vykládat: jé, včera tady byly vnoučata, to bylo hezký. Já to nemůžu vykládat. Když oni to říkaj, mě to bolí. Honza s láskyplným výrazem vzpomíná na další situace, kdy byl jen on a Bůh : Ve Stráži u D. statku (popisuje své oblíbené místo pod velkým kaštanem). Tam jsem se vždycky chodíval modlit anebo vybrečet, když byly nějaký nervy. To bylo tam takovej ten klid a všechno, tam to bylo taková... (Honza 79). Dana, která nemá vztah k Bohu ujasněný, se v modlitbě vrací do dětství: No já se modlim, protože jsem od dětství zvyklá a ta modlitba provází vzpomínky a moje dětství, na tatínka, na maminku, na babičku. Když se modlim, tak vzpomínám hlavně na ně a brebentim ten otčenáš (Dana 93). Marta (85) na otázku, v jakého Boha věří, odpovídá jednoduše: Věřím ve svýho. 6 Bůh jako partner 6.1 Bůh je ten, kdo pomůže a uklidní mě Prosba o pomoc a o ochranu blízkých, provázená důvěrou, že bude vyslyšena, byla jeden z nejčastějších důvodů modliteb. Petra (93) neplýtvá slovy: Co mi pomohlo? To jsem vám říkala, ten kříž tam... (ukazuje hlavou na kříž na zdi). Přestože prosebné modlitby, které zmiňovali, byly velmi konkrétně cílené, nikdo z nich nevnímal tyto prosby ve smyslu nároku, ale spíše pomoci při vlastním přičinění, případně pomoci ve chvíli, kdy už byly všechny možnosti vyčerpány. Zároveň si uvědomují, že si všechno nelze vymodlit. Pokud situace dopadla jinak, než v jakém smyslu se modlily, Pavla (88), Marie (85) i Božena (88) neobviňují Boha, ale hledají přijatelné vysvětlení, kterému by mohly rozumět a které by jim dávalo smysl. Bůh nedělá chyby, tedy musí ony samy změnit pohled na situaci.... to víte, ono všechno si nejde vymodlit. On vám pán Bůh třeba pomůže, nebo vám takový vnuknutí přijde... (Božena 88). Marii (85) zemřel na rakovinu syn a musela přijmout a vysvětlit si fakt, že modlitba v tomto ohledu nebyla vyslyšena: Tak jsem se modlila, ale...

46 Věra Suchomelová STUDIE Myslím, že jako když jsem ho neviděla pořád, takže to nebylo ono. Jiný přístup má Nela (87), jež přišla o těžce a dlouhodobě nemocnou dceru, a Božena (88), které zemřel po dlouhé nemoci manžel. Vyjadřují názor, že Bůh prokázal jejich blízkým lásku tím, že jim ukrátil utrpení. Obě hledají potvrzení svých slov a přesvědčení, že Bůh umí proměnit zlé věci na dobré:... když mi volali, že... že umřela, já povídám přece mě pán Bůh vyslyšel, a že jí to ukrátil. Vodvezli ji do nemocnice a druhej den byla mrtvá... No, no... Tak jsem... furt jsem říkala jim, Pán Bůh ji měl rád, že si ji vzal (Nela 87). A tak ho pán Bůh vysvobodil, věřím, že to takhle bylo (Božena 88). Vědomí a jistota, že Bůh pomůže jako už mnohokrát v minulosti, když se sami přičiní, může posílit sebevědomí starého člověka a odhodlání nevzdat to. Spirituální praktiky jsou vnímány jako nezastupitelná součást mentální hygieny. Senioři cítí potřebu zakoušet uklidnění v Boží náruči, potřebu nechat v modlitbě přicházet své zemřelé či vzdálené drahé, potřebu v modlitbě se vrátit do času a míst, kde jim bylo dobře. Paní Dana se nepovažuje za silně věřící, přesto má modlitba v jejím rituálu pevné místo: No to je taková útěcha a řekla bych vzpomínky na mládí, na dětství, ale nevěřim, že by mi v něčom jako že by mi mohl pán Bůh pomoct, to nevěřim. To jsem takovej člověk (Dana 93). Nela (87) si v modlitbě urovnává myšlenky, Honza (87) se odevzdává do rukou Božích před každou operací a svým klidem udivuje zdravotníky. Kornelie (75) se uklidní zpěvem mariánských písniček v blízkosti obrázku Panny Marie. I Bořivoj, který se prezentuje jako přesvědčený ateista a zároveň v rozhovoru projevuje silnou zahořklost vůči Bohu, vyjadřuje určitou úlevu a naději, že je něco víc, než jen tady a teď :... vzal si svíčičku a zapálil ji a po dobu, než jste si to tam prohlídla, ta svíčka dohořela. Kdo tohle udělal, se do Paříže zase vrátil. Kdo to neudělal, tak už se tam... Já jsem se tam pětkrát vrátil! (Bořivoj 82). 6.2 Bůh je můj kompas Jistotu Božího doprovázení během života senioři zmiňovali velmi často; toto doprovázení na cestě životem jim podle jejich slov pomáhalo nejen rozhodnout se dobře na životních křižovatkách, ale zpětně dát i smysl a kontinuitu životnímu příběhu. Přestože se od Boha z různých důvodů, ať už politických, či osobních vzdálili, nikdy se jím necítili opuštěni. Často vyjadřovali pocit, že je Bůh z povzdálí sledoval a nenechal padnout. Anna (80) rekapituluje: Když se dneska nějak zpětně dívám (dojatý hlas), tak přesto, že jsem dělala všelicos... tak ale si uvědomuju, že přece jenom k ňákejm takovejm nejhorším věcem nebo k něčemu... že prostě vždycky ten Pánbu byl a vždycky, když už jako bych byla udělala něco, čeho bych dneska litovala, tak mi v tom nějakým

47 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... způsobem zabránil. Že přece jenom, přestože jsem teda byla pryč od něj, tak přece jenom si mě všímal a hleděl, takže teď se snažim! Božena (88) mluví o zdravé intuici dobře se rozhodnout, kterou od Boha dostala, a víru vnímá jako dar, také další senioři považují Boha za prvního a nedůležitějšího rádce na životní křižovatce. Honza (89) shrnuje: Jo, takovej vždycky ten pocit, že mě pán Bůh vždycky popostrčil. Ale zkus to, ještě to půjde, ještě to zkus (Honza 79). 6.3 Bůh, můj ochránce a zdroj životní síly Bůh jako ochránce vystupoval ve výpovědích všech religiózních seniorů. V jejich interpretacích vystupoval zejména jako ten, kdo skýtá ochranu v době ohrožení a těžkostí, komu je možné svěřit do ochrany sebe i své blízké:... byla jsem nesmírně taková vděčná, že jsem cítila, že potřebuju podporu někoho, kdo by mě to děťátko udržel naživu (Božena, 88). Zakoušení Boha jako zdroje životní síly provází religiózní seniory, se kterými jsem mluvila, po podstatnou část jejich života, ať už je jeho podoba jakákoli: Jo, já si mám to svoje, který mi dává k tomu a dává mi to i sílu (Marta 85). Bůh jako ochránce a zdroj síly dává odvahu přenést se přes aktuální těžkosti stáří, najít v sobě energii a hledat, co je ještě jejich úkolem, odrazit se ode dna: A, to víte, že když potom jsem takhle úplně na dně, tak třeba najednou řeknu Pane Bože, už nemůžu dál... (Anna 80). Marta (85) i Kateřina (88) vyjadřují přesvědčení, že vytrvalost v modlitbě a důvěra se vyplácí: Já vám říkám, já jsem se tolik naprosila toho Boha, tolik jsem se namodlila. A já teda věřím tomu, že mi ten pán Bůh pomohl, že jsem tady dneska ještě. 6.4 Bůh odpustí selhání a urovná křivdy a všemu dává smysl Senioři často projevili explicitní či implicitní touhu po odpuštění, ať vůči sobě nebo vůči druhému. Přiznávali, že dost nemilovali, nevyjadřovali lásku, chybovali, zamlčeli fakta, byli slabí. Většina z nich změnila postoj k religiózní praxi ve vztahu k pracovní kariéře. Zpětně to hodnotili jako selhání, které bylo třeba vysvětlit, i když vynucené okolnostmi. Dobrý lidi mě varovali, že tam to udání je, a řekli mi tak, jestli chceš vůbec, no a já jsem musela do práce, jsme na tom byli finančně dost špatně. Tak jsem říkala, teď bylo na rozhodnutí do toho kostela přestat chodit, tu víru v sobě jsme měla a že jsem ji nedávala najevo, že jsem prostě nechodila potom do kostela dlouho dobu. Dlouhou dobu, to mě tak dostala ta žena (Božena 88). Bůh vystupoval jako ten, kdo chápal těžkost života. Víra pomáhala zakomponovat tato selhání do životní historie, dát jim jakýsi smysl či ospravedlnění, umožňovala uchovat kontinuitu životního příběhu, vědomí smyslu a naděje. Skrze modlitbu lze

48 Věra Suchomelová STUDIE nacházet nové souvislosti dané životní situace: Modlím se, svoji modlitbu mám a modlím se ráno i večer. A když chvíli, která je tak i ve chvíli, kdy se zadumám a přemýšlím, tak zase to, co se mi děje, musím být nějaká náprava (Marta 85). Potvrzení poskytují i zdánlivě nevýznamné detaily, například v důsledku modlitby ztracené a nalezené předměty. Když už jsem to obešla snad desetkrát, tak najednou ta síťka byla přede mnou!!! (Kornelie 75). Životní zkušenost opravňuje k naději, že se smysl nějak, někdy, rozkryje, že se ukáže, k čemu pozitivnímu posloužily aktuální těžkosti. Anna (80) shrnuje svůj životní postoj: I třeba to, co jsem prožila nepěknýho v těch mladších letech,... tak přece jenom... si myslim, že to bylo k mému dobru... a že tedy mě to třeba přivedlo tam, kde jsem teď, a že bez těch nedobrejch skutků bych dneska jako neměla tu víru takovou pevnou. 6.5 Bůh, o kterého nestojím Přestože jsem deklarovala analýzu výpovědí religiózních seniorů, pro doplnění komplexního obrazu, zařazuji i postoj dvou mužů, kteří se prezentují jako ateista a ten, kterému je to jedno (agnostik), Bořivoje (80) a Čeňka (84). V jejich životě totiž Bůh přítomný je, i když v nějak pokřivené podobě. V rozhovoru vyjadřují svůj postoj, o němž se lze s ohledem na další okolnosti domnívat, že pramení z hlubokého zklamání. Vztah Bořivoje by bylo možné považovat za ambivalentní jako nenaplněnou touhu. Bořivojovi se nepodařilo navázat spontánní vztah, přestože se Boha snažil zodpovědně poznat studiem knih a návštěvou biblických míst. Bořivoj se s Bohem rozešel a na náboženství odsuzuje fanatismus. Jeho slova jsou plná výčitek a v určitých okamžicích odkrývají velkou bolest, jejíž charakter by bylo možné považovat za spirituální (srov. Svatošová, 2012). Po otázce, zda se považuje za věřícího, dlouze přemýšlí: No, věřící... (ticho). Já to bral jako kus historie lidstva, ne jako z víry, že todle. Svůj život hodnotí jako sérii ztrát po rodinné tragédii, při níž mu uhořela dcerka: Pán Bůh za to nemohl, že si babička vzala návlek do ruksaku a nechala děti samotný doma, když jim byly čtyři roky nebo čtyři a půl a zamkla je (Bořivoj 80). Čeněk vyrostl s otcem evangelickým farářem. Za věřícího v Boha tak, jak je mu prezentován, se nepovažuje: Čeněk: Já to ani neberu tak vážně, protože, jak člověk ví, tak Bůh je nebo neni, to nikdo neví. Výzkumník: A co vy si myslíte? Čeněk: Že to neni, já nevim co to je Bůh. Jako nějakej vedoucí. No, to je jich všude dost.

49 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... 7 Výsledky a diskuse V souladu s výzkumnou otázkou se lze domnívat, že pro participanty je Bůh skutečně onou životodárnou silou, o které mluví Küng (2012). Bůh má v pojetí těchto seniorů řadu synonym: je životním kompasem, utěšitelem, ochráncem, partnerem k rozhovoru, zdrojem energie a posily, tím, který obrací zlé věci v dobré, dává užitečné hranice, zdrojem naplnění potřeb, přítelem z dětství. Ve výpovědích seniorů, kteří sami sebe označili za věřící, se objevovaly výhradně pozitivní představy Boha tak, tak je definuje Frielingsdorf (2010), nicméně negativní představy Boha vedoucího či soudce, verbalizované deklarovaným ateistou a agnostikem, dávají tušit, že obraz Boha v seniorské populaci rozhodně nebude tak jednobarevný. Na religiozitě participantů se bezesporu podepsal nejen politický poválečný vývoj, ale i způsob rané religiózní socializace. Stará zranění i nová životní zklamání, to vše nese stopy i v duchovním vývoji. Současný pohled na religiózní vývoj, reprezentovaný například studií Fürsta, Wittrahma a Feeser-Lichterfelda (2003), nechápe duchovní vývoj jako přímý lineární směr, ale jako celoživotní proces probíhající v interakci se sociálním a životním prostředím. Nelze tedy očekávat jakési přirozené zkvalitnění víry pouze z titulu věku; i v pokročilém věku může dojít ke stagnaci, regresi či naopak k výraznému posunu vpřed na základě překonané krize. Víru participantů lze považovat za zvnitřnělou ve smyslu živého dialogu mezi člověkem a Bohem (Küng, 2012; Halík, 2002; Zvěřina, 1995), nepostrádající Smékalem (2005, s. 170) zmíněný pesimistický realismus. Religiozita je pro ně zdrojem naplnění duchovních potřeb, a to nejenom zmíněné potřeby lásky a podpory v čase ztrát, ale s ní související potřeby životního smyslu a naděje a kontinuity životního příběhu, potřeby vyjádřit hněv a pochyby. U všech seniorů byl patrný odklon od institucionalizované religiózní praxe směrem k soukromé spiritualitě, což potvrzuje závěry Fürsta, Wittrahma a Feeser-Lichterfelda (2003, s. 84). Senioři, kteří mě nechali nahlédnout do svých životů, vyjadřovali v souladu s Konigem, Lamarovou a Lamarovou (1997, s. 38) potřebu povznést se nad aktuální těžkou životní situací, kterou nemohou změnit, projevovali silnou potřebu transcendovat těžké životní okamžiky a zorientovat se v situaci skrze dosazení vyššího smyslu. Právě v tomto hledání smyslu vidí Moore (2009, s. 48) potenciál těžkého životního období, které s odkazem na Jana od kříže nazývá temnou nocí. Seligman a Nešpor (2003) vyzdvihují schopnost člověka na základě poznání smyslu měnit vlastní postoj i životu, Lukasová (1997, s. 34) poukazuje na to, že ti, jejichž životní historie je komplikovaná, se snáze vyvíjejí v duchovně a lidsky výše stojící osobnosti.

50 Věra Suchomelová STUDIE Výsledky dílčí analýzy spíše potvrzují dosavadní teorie zejména zahraniční provenience, než že by přinášely nové skutečnosti. Ukazují nicméně, že víra je pro jihočeské seniory, kteří velkou část života prožili ve společenských poměrech s religiozitou nesouznějících, zásadní hodnotou nabývající na významu v době omezených fyzických, psychických a sociálních možností. Zakoušení bezpodmínečné lásky a podpory v čase ztrát i jistota, že Bůh je na jejich straně, jim pomáhá adaptovat se na vzrůstající závislost na ostatních, udržovat si vnitřní autonomii, a je tak významnou součástí well-being či aging well (Koenig, Lamar, Lamar, 1997, s. 38; Sýkorová, 2007). Jak tuto skutečnost reflektuje česká praxe? V tuzemské realitě, na rozdíl od instituce Altenseelsorge v německy mluvících oblastech (Suchomelová, 2012), není nikdo, kdo by měl péči o duchovní rozměr života ve stáří takzvaně v popisu práce. Na moji otázku, jak jsou v konkrétních zařízeních zabezpečeny duchovní potřeby obyvatel, jsem obvykle dostala odpověď typu: ano, farář nám sem chodí, máme tu bohoslužby. Duchovní potřeby se ale netýkají jen religiózních seniorů, a navíc, jak potvrdily výsledky dílčí analýzy, také religiózní senioři preferují z mnoha důvodů, často zdravotních, privátní prožívání víry. Starý člověk stojí před zásadním úkolem smysluplného zpracování svého životního příběhu, který může obsahovat mnoho bolesti včetně té spirituální (Svatošová, 2012, s. 37). K poznání smyslu může podle Madreho (2007, s. 59) pomáhat otevření se transcendentnu v láskyplném důvěrném rozhovoru, kde je prostor k nápravě falešných obrazů Boha či jiných projekcí, které zraněný člověk vytváří, a obecně v cvičení se v přirozené kontemplace. Tato skutečnost ukazuje na nezbytnost individuální kontinuální péče o duchovní potřeby seniorů, jejíž páteří je duchovní rozhovor a zejména aktivní trpělivé naslouchání. Přínos rozhovoru nejen s duchovním, ale také s duchovně zralým a vyrovnaným laikem spočívá, mimo jiné, v pomoci smysluplně zakomponovat situace, které již nejdou změnit, do životní historie, povzbudit seniora k vděčnosti a naději a podpořit tak jeho další duchovní růst. Tento přístup je ale těžko možný bez dostatečné informovanosti všech v okolí starého člověka. Zařazení tématu spirituality do edukačních programů všech, kteří se seniory pracují či o ně pečují, je tak nezbytným předpokladem chápání člověka v jeho bio-psycho-socio-spirituální jednotě, akceptace všech jeho potřeb a smysluplného doprovázení na cestě k jeho duchovnímu zrání. Závěr V článku jsem se zabývala otázkou spirituality/religiozity straších lidí a jejím významem v naplnění duchovních potřeb, zejména potřeby lásky a podpory

51 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... v čase ztrát. Ukázala jsem některé problémy, které řeší obyvatelé rezidenčních zařízení, a které tuto potřebu zvyšují. Uvedla jsem dílčí výsledky studie Duchovní potřeby v životě jihočeských seniorů dokumentující, jak jihočeští senioři vnímají Boha ve svém životě, jaký význam přisuzují své religiozitě a religiózním praktikám a jak skrze svou spiritualitu/religiozitu naplňují některé ze stěžejních duchovních potřeb. Pro tyto seniory je jejich víra skutečně onou životodárnou silou, která jim pomáhá překonávat obtíže a dává jejich životu smysluplný rámec. Starší člověk, zakoušející mnohá fyzická omezení, chronickou bolest, plnou závislost na ostatních, nebo trpící následkem nedobrovolného sdílení svého osobního prostoru s jiným člověkem, potřebuje najít naději a smysl svého utrpení v něčem jiném, vyšším. Spirituální či religiózní praktiky dávají možnost dojít k poznání vyšší reality, která se nachází nad pozorovatelnou skutečností a pomáhají upevňovat důvěru v tuto skutečnost. Duchovní vývoj probíhá v interakci s životními událostmi, sociálním a životním prostředím seniora, nejedná se tedy o nějaké automatické zduchovnění či religiózní zralost pouze z titulu věku. Duchovní podpora a doprovázení poskytují starému člověku nejen pozitivní zpětnou vazbu, ale zejména mu pomáhají rozvinout vlastní duchovní potenciál a naplnit tak své duchovní potřeby skrze osobní spiritualitu. Uvedené výsledky argumentují ve prospěch zařazení tématu péče o duchovní rozvoj ve stáří do vzdělávacích programů všech, kteří se seniory pracují či se na péči o ně připravují, i samotných seniorů. Článek vznikl v rámci projektu specifického výzkumu GAJU 117/2013/H Pojetí kvality sociální práce v souvislosti se sebedefinováním sociálního pracovníka a jeho pomáhající profese. Literatura A, R. C Spirituality and Aging. Baltimor: Johns Hopkins University Press. 199 p. ISBN Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Praha: Zvon, s. ISBN B, M Já a ty. Olomouc: Votobia. 120 s. ISBN C, E Co je člověk? Základy filozofické antropologie. Praha: Zvon. 211 s. ISBN C, J Biblické příběhy v proměnách času: příspěvek k duchovní psychoterapii. Praha: Portál. 181 s. ISBN E, E. H Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 127 s. ISBN X.

52 Věra Suchomelová STUDIE F, V. E Lékařská péče o duši: základy logoterapie a existenciální analýzy. Brno: Cesta. 237 s. ISBN F, K Falešné představy o Bohu. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. 191 s. ISBN F, W., W, A., F -L, U Selbstdie Senioren sind nicht mehr die alten...: Praktisch-theologische Beiträge zu einen Kultur des Alterns. Reihe: Theologie und Praxi. Münster: Lit Verlag. 264 S. ISBN G, R O živém Bohu. Praha: Vyšehrad. 89 s. ISBN G, R O modlitbě: uvedení do školy křesťanské modlitby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství. 197 s. ISBN H, T Co je bez chvění, není pevné: labyrintem světa s vírou a pochybností. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 379 s. ISBN K, D. H., K, D., C, V. B Handbook of Religion and Health. 2nd Edition. New York: Oxford University Press p. ISBN K, H. G, L, T., L, B A Gospel for the Mature Years: Finding Fulfilllment by Knowing and Using Your Gift. Binghamton: Routledge. 174 p. ISBN K, H. G Ageing and God: Spiritual Pathways to Mental Health in Midlife and Later Years. New York: Haworth Pastoral Press. 554 p. ISBN K, H V co věřím. Praha: Vyšehrad. 243 s. ISBN L, E Logoterapie ve výchově. Praha: Portál. 207 s. ISBN M, P Když je život zraněn. Praha: Paulínky. 71 s. ISBN X. M, B Evangelium zlomených: naděje pro ty, s kterými už nikdo nepočítá. Praha: Návrat domů. 150 s. ISBN M, A. H O psychologii bytí. Praha: Portál. 317 s. ISBN M, M Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. 332 s. ISBN M, T Temné noci duše: průvodce na cestě těžkými životními zkouškami. Praha: Portál. 341 s. ISBN P, K. I Spiritually Integrated Psychotherapy: Understanding and Addressing the Sacred. New York: Guilford Press. 384 p. ISBN R, K Základy křesťanské víry. Svitavy: Trinitas. 635 s. ISBN R, R Spiritualität im Altersbildung: Einführung in die transpersonale Geragogik. Magdeburg: Klotz. 198 S. ISBN S, M., N, Z Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. Praha: Ikar. 390 s. ISBN S, V O lidské povaze: krátká zamyšlení nad psychickou a duchovní kulturou osobnosti. Brno: Cesta. 203 s. ISBN X.

53 STUDIE Snad Pámbu dá, snad pomůže mi... S, A. L., C, J. M Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert. 196 s. ISBN X. S, M Súčasná psychológia náboženstva. Bratislava: Iris. 237 s. ISBN S, V Duchovní potřeby ve stáří. In Š, H. (Ed.). Stárnutí Ageing: sborník příspěvků. Praha: Psychiatrické centrum Praha, s ISBN S, V Důstojnost jako stěžejní spirituální potřeba. Příspěvek přednesený na Stárnutí 2014, Mezioborové studentské konferenci 3. Lékařské fakulty UK v Praze, S, M Víme si rady s duchovními potřebami nemocných? Praha: Grada. 109 s. ISBN S, D Autonomie ve stáří: kapitoly z gerontosociologie. Praha: Sociologické nakladatelství. 284 s. ISBN T, R., V, M Náboženství z jiného úhlu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 142 s. ISBN V, L., S, V Otázka příspěvku religiozity/spirituality ke kvalitě života českých seniorů. Kontakt: vědecký časopis Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, roč. 15, č. 4, s ISSN W, M Dobro pro duši? Duchovní dimenze hospicové a paliativní péče. In P, S., S, J., I, C. Paliativní péče: principy a praxe. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, s ISBN Z, J Pět cest k radosti: výbor z díla. Praha: Zvon. 260 s. ISBN Autorka Mgr. Věra Suchomelová, Teologická fakulta Jihočeské univerzity, Kněžská 8, České Budějovice,

54 Lifelong Learning celoživotní vzdělávání, 2014, roč. 4, č. 2, s Empirická studie A, P., S, M Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání. Lifelong Learning celoživotní vzdělávání, roč. 4, č. 2, s ISSN X. DOI: Příspěvek redakce obdržela: Upravený příspěvek po recenzním řízení přijat k publikování: POSTOJE STARŠÍCH OBČANŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI K DALŠÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Petr Adamec, Marián Svoboda Abstrakt: V příspěvku předkládáme výsledky sociologického průzkumu zaměřeného na identifikaci postojů starších občanů k dalšímu vzdělávání, který byl realizován v září roku Předmětem průzkumu byly též zkušenosti seniorů s dalším vzděláváním, jejich odhodlanost se dále vzdělávat, jakož i motivace a bariéry v dalším vzdělávání. Nedílnou součástí průzkumu bylo zároveň zjišťování preferencí seniorské populace v dalším vzdělávání a míry povědomí o tzv. univerzitách třetího věku. Výběrový soubor tvořili občané Jihomoravského kraje starší 55 let. Výsledky průzkumu, které jsou strukturovány podle sociálně-demografických znaků např. podle věku, pohlaví, dosaženého vzdělání apod., poskytují zajímavý pohled na postoje této cílové skupiny k jedné z aktivit, která přispívá ke zkvalitnění života. Klíčová slova: další vzdělávání, postoje seniorů ke vzdělávání, motivace seniorů ke vzdělávání, zkušenosti seniorů s dalším vzděláváním, univerzity třetího věku ATTITUDES OF ELDERLY PEOPLE IN THE SOUTH MORAVIAN REGION TO FURTHER EDUCATION Abstract: This paper deals with the results of sociological survey focused on identification of the attitudes of elderly people to further education. The research was carried out in September Experience of elderly people with further education, their readiness (determination) for further education as well as their motivation and

55 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání barriers in further education were also subjects of this research. Detecting elderly population s awareness of universities of the third age and finding out their further education preferences were an integral part of the research. Research sample consisted of citizens over 55 years living in the South Moravian region. The survey results are structured by socio-demographic features e. g.: age, sex, educational attainment etc. and provide an interesting insight into the attitudes of the target group to one of the activities that contributes to improvement of their quality of life. Key words: further education, elderly people s attitudes to further education, elderly people s motivation to further education, elderly people s experience with further education, universities of the third age Cílem tohoto příspěvku je přiblížit prostřednictvím výsledků našeho průzkumu postoje jihomoravských seniorů k dalšímu (zájmovému) vzdělávání, tedy jedné z možností, jak smysluplně, aktivně a kvalitně naplňovat čas ve vyšším resp. postaktivním věku. Postoj chápeme pro účely našeho šetření jako vědeckou konstrukci, ke které přistupujeme intuitivně. Velký sociologický slovník (1996) definuje postoj jako relativně ustálený sklon jedince chovat se v určité situaci určitým způsobem, případně reagovat pozitivně nebo negativně na podněty s takovou situací spjaté. Některé definice (srov. Hartl, Hartlová, 2000) zdůrazňují vícesložkovost postoje to, že se skládá jak z hodnocení, tak emočních pocitů, tak i způsobů jednání vůči objektu postoje, kterým je v tomto případě vzdělávání. Všechny tyto atributy jsme se snažili postihnout. Výsledky uvedené v příspěvku nebyly dosud nikde publikovány. Podrobnosti o účelu a motivech realizace tohoto šetření, včetně jeho metodologie, jsou popsány níže. 1 Východiska demografický vývoj, aktivní stárnutí a kvalita života Jedním z nejpalčivějších problémů 21. století je stárnutí populace. Nejrychleji tento proces probíhá v Evropě, a nevyhne se tedy ani České republice. Podle projekce obyvatelstva Českého statistického úřadu bude u nás v roce 2020 cca 20,4 % občanů starších 65 let, v roce 2050 až 32 % (Základní, 2013). Zatímco v roce 2009 byl počet obyvatel Jihomoravského kraje podle Českého statistického úřadu tis. osob a počet občanů starších 65 let 182 tis., v roce 2013 již bylo v téže kategorii evidováno 208 tis. osob při celkovém počtu tis. obyvatel (Dlouhodobý, 2013). Jedním z přístupů k řešení problematiky demografického stárnutí společnosti je prosazování konceptu aktivního stárnutí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je aktivní stárnutí procesem optimalizace příležitostí pro

56 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE zdraví, participaci a bezpečí, zaměřeným na zvýšení kvality života v průběhu stárnutí. Aktivní stárnutí v pojetí tohoto dokumentu znamená plnohodnotné prožívání života i ve vyšším věku, odpovědný přístup ke zdraví, život v bezpečí a důstojnosti s možností účastnit se dění ve společnosti (Holczerová, Dvořáčková, 2013). Koncept aktivního stárnutí je zároveň založen na přesvědčení, že lidský život se může v současnosti nejen prodlužovat, ale i zkvalitňovat (Haškovcová, 2010). Jak nás informuje Vaďurová (2005), kvalita života se jeví jako velmi obtížně definovatelná a tedy i náročná na metodologii měření. Kvalita života se podle ní stala klíčovou oblastí pro výzkumy zaměřující se na behaviorální a sociální oblast života seniorů. Každý člověk vnímá v průběhu svého života měnící se systém hodnot a potřeb. Život seniorů je ovlivněn řadou faktorů. Patří mezi ně zejména zdraví, životní styl, sociální prostředí, pracovní aktivita, hmotné zabezpečení, sociální služby, zdravotní péče, bydlení, vzdělávání, kulturní vyžití, etika ve společnosti apod. Nikoli na posledním místě je život seniorů ovlivňován sociálním začleněním jedince ve společnosti, jeho postavením a zakotvením v užší rodině a širším sociálním prostředí. Dvořáčková (2012) pak připomíná, že člověk stárne ve společnosti jde tím pádem i o záležitost veřejných činitelů a politiků. Problematika udržení kvality života seniorů je v současnosti obsahem mnoha národních i mezinárodních dokumentů, například Mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí (Vídeň, 1982), Zásad OSN pro seniory (1991), Mezinárodního plánu stárnutí z II. světového shromáždění OSN o stárnutí (Madrid, 2002). O ně se opírají dokumenty Vlády ČR, jako jsou Národní program přípravy na stárnutí na období let , resp. Národní program přípravy na stárnutí na období let a v neposlední řadě Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (srov. Národní akční..., 2012), v nichž najdeme i opatření na podporu k zajištění kvalitního a důstojného stárnutí a aktivní účasti seniorů na životě naší společnosti. V rámci Evropského roku aktivního stárnutí 2012 vypracovalo Evropské centrum pro sociální politiku a výzkum (srov. European, 2014) žebříček srovnání kvality stárnutí v jednotlivých zemích Evropské unie. Tzv. index aktivního stárnutí (AAi) hodnotí úroveň a kvalitu života seniorů v jednotlivých členských státech. V rámci šetření se posuzovala jak účast seniorů na trhu práce, tak účast na společenských aktivitách, dostupnost potřebné péče, vzdělávání, úroveň životního prostředí z hlediska nezávislosti, zdraví a bezpečí. Jakkoli neznáme metodologii tohoto šetření, Česká republika zde obsadila přední místo mezi novými členskými zeměmi a se skóre 34,3 % se pohybuje mírně nad evropským průměrem. Z celkového počtu 27 zemí

57 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání zaujímá 12. příčku. Studie přinesla například tyto výsledky: V Evropské unii používá informační technologie průměrně 38 % seniorů, v České republice jich využívá tyto technologie 31 %, oproti tomu ve Švédsku 75 % a nejméně v Rumunsku 9 %. Sportovním aktivitám se v průměru věnuje přibližně každý desátý Evropan senior (11 %), v České republice je to každý dvacátý (5 %). Nejlépe jsou na tom opět Švédsko (27 %), na druhém konci žebříčku skončilo Bulharsko (2 %). Zapojení do péče o potomky či vnuky zde je na prvním místě v Evropské unii Itálie (54 %), v České republice tuto péči poskytuje 37 % seniorů, průměr Evropské unie činí 32 %. Nejméně seniorů se o své potomky či vnuky stará v sousedním Německu (18 %). U zapojení do politiky a veřejného života vede opět Švédsko (27 %), v České republice se k těmto aktivitám přihlásilo 12 % seniorů, což je také evropský průměr. Nejméně seniorů se těmto aktivitám věnuje ve Slovinsku (4 %). Celoživotnímu vzdělávání se v Evropské unii věnuje v průměru 5 % seniorů, České republika se této hodnotě se 4 % blíží, nejlépe si vedou v Dánsku (22 %), nejhůř naopak v Maďarsku (0,3 %) (Stárnutí, 2013). Podle Plánu aktivního stárnutí v městě Brně (Plán, 2012), jemuž předcházelo rozsáhlé sociologické šetření, je míra ekonomického zapojení seniorů starších 60 let v Brně mezi 8 10 %. Z uvedeného průzkumu vyplývá, že senioři se účastní především kulturních a společenských akcí, výrazně méně sportovních nebo vzdělávacích akcí. Podle informací uvedených v tomto dokumentu se podíl osob účastnících se akcí s rostoucím věkem snižuje. Zájem o jednotlivé aktivity ovšem závisí také na jejich finanční náročnosti. Určitým nedostatkem je podle Plánu skutečnost, že nabídka aktivit je velmi roztříštěná a jejich propagace je spíše nesystémová neexistuje žádný souhrnný přehled, v němž by si senior mohl vybrat aktivity, které jej zajímají. Senioři uvádějí, že důvodem pro případnou neúčast je nedostatek času a nezájem o konané akce; nedostatek financí není pro seniory hlavním problémem. S rostoucím věkem se překážkou stává také zdravotní stav a doprava. Nejčastěji postrádají akce, jichž se také nejvíce účastní, tj. kulturní a společenské. Dokument též konstatuje, že u vzdělávacích akcí mají zájem především o počítačové kurzy, univerzity třetího věku a jazykové kurzy. Většina seniorů se neúčastní akcí zaměřených specificky na seniory téměř dvě třetiny seniorů se o ně nezajímají, zhruba čtvrtina o nich neví. 2 Vzdělávání jako jedna z cest ke zkvalitnění života seniorů Jednou z možností jak aktivně a kvalitně trávit čas ve věku, kdy už člověk není ekonomicky aktivní, je bezesporu vzdělávání. Z hlediska členění dnes tak

58 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE často skloňovaného pojmu celoživotní vzdělávání na počáteční a další, se senioři zapojují zejména do vzdělávání dalšího zájmového, mnohem méně se účastní profesního či občanského (srov. Palán, Langer, 2008). Na některých fakultách, zejména pedagogických či filozofických (např. na Univerzitě Palackého v Olomouci), se nedávno začala legitimizovat a konstitucionalizovat vědní disciplína s názvem gerontagogika/geragogika, která se zaměřuje právě na vzdělávání osob vyššího věku. Gerontagogiku v současnosti definujeme jako hraniční vědní disciplínu na pomezí andragogiky a gerontologie, jejímž cílem je dosažení, udržení, resp. znovuobnovení určité kvality života ve stáří (Špatenková, 2013). Ve většině případů se dnes senioři účastní zájmového vzdělávání, jehož nabídka je v České republice poměrně široká. Typické příklady uvádíme v následujícím textu. Vzdělávání seniorů plní mnoho funkcí, které se v průběhu času mění, resp. se doplňují a rozšiřují. K základním funkcím patří podle Livečky (1979) funkce preventivní (výchova ke stáří), anticipační (příprava na změny), rehabilitační (řešení neobvyklých situací), posilovací (udržování kontaktů). Další odborníci (srov. Petřková, Čornaničová, 2004; Bočková, 2000) k těmto funkcím přidávají např. funkce kompenzační, aktivizační, komunikační, relaxační, mezigenerační porozumění aj. Čornaničová (1998) též připomíná, že v současné době je možné reflektovat společenské trendy např. prostřednictvím edukace seniorů zaměřené na zdravý životní styl, dobrou praxi v zaměstnávání starších pracovníků, respektováním věkové periodizace při vzdělávání seniorů vzhledem k prodlužování délky života. Mezi nejznámější možnosti vzdělávání pro seniory patří Univerzity třetího věku (dále U3V), které lze označit za celosvětový fenomén. Vzhledem k ostatním institucím vzdělávání seniorů nabízejí U3V jednoznačně nejobtížnější a nejnáročnější formy vzdělávacích aktivit. Jedná se o oficiálně uznané instituce nabízející svým klientům studium vysokoškolské úrovně. Výstupem však, vzhledem ke struktuře vzdělávacích aktivit, není získání akademického titulu, nýbrž potvrzení (osvědčení) o absolvování U3V. Centrum výuky je však ve většině případů orientováno do krajských univerzitních měst, což seniory z ostatních oblastí do jisté míry znevýhodňuje. Název Univerzita třetího věku poprvé v roce 1973 použil profesor Pierre Vellas na Fakultě práva a ekonomie (Faculté de Droit et des Sciences Économiques) Univerzity sociálních věd (Université des Sciences Sociales) ve francouzském Toulouse. Nabídl zde starším studentům sérii přednášek speciálně upravených pro jejich věk (Vavřín, 2010). Důvody pro toto vzdělávání, jeho název a zkušenosti pak podrobně přibližuje ve své monografii L Université du troisième âge z roku Profesor Vellas v ní poukázal zejména na obrovský potenciál třetího věku, tedy periody po konci aktivní výdělečné činnosti

59 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání a před začátkem závislosti na pomoci okolí (tzv. čtvrtém věku), v životě člověka. Vzdělávání představuje jednu z kvalitních možností, jak tuto dobu využít. V současné době nabízí tuto formu vzdělávání v České republice 22 veřejných vysokých škol sdružených v Asociaci univerzit třetího věku ČR, na kterých se vzdělává necelých 40 tis. seniorů. To představuje cca 1,5 2 % seniorské populace v České republice (srov. Adamec, Kryštof, 2011, 2012). K dalším možnostem pak patří zejména Akademie třetího věku (dále A3V). První z nich začaly vznikat již v 80. letech minulého století a jejich tradice je tak dokonce delší než u univerzit třetího věku (srov. Šipr, 2010). A3V jsou vhodnou alternativou pro ty seniory, jejichž bydliště se nachází mimo univerzitní města či regiony a kteří tak nemají přímý přístup k U3V. Typické je pro tyto instituce přizpůsobování a zaměření nabízených kurzů na potřeby dané oblasti a na individuální potřeby účastníků. Jejich obsahové zaměření se orientuje na potřeby, možnosti a podmínky dané lokality, obecně však lze sledovat několik širších oblastí, do nich se nabízená témata začleňují: medicínsko-gerontologická orientace, občanské a sociální vzdělávání, společensko-vědní cykly přednášek, hobby aktivity (Petřková, Čornaničová, 2004). Jednou z alternativ jsou i Kluby aktivního stáří. Tento typ institucí je svou strukturou i převládající zájmovou nabídkou velice podobný akademiím třetího věku. Stejně tak se jedná o organizace vznikající především v oblastech vzdálených od tradičních univerzitních center a usnadňující tak přístup ke vzdělávání těm seniorům, kteří tyto lokality obývají (Bočková, 2000). Od A3V se Kluby aktivního stáří liší především větší neformálností a primárním zaměřením na prohloubení sociálních vztahů. Zřizovateli Klubů aktivního stáří jsou nejčastěji orgány místní správy, domovy důchodců, charitativní organizace, podniky či Svaz důchodců ČR (Šerák, 2009). Mezi možnosti vzdělávání seniorů v České republice lze zařadit také Univerzity volného času, které sice nejsou svou činností zaměřené pouze na seniory, ale senioři tvoří jejich častou klientelu. Univerzity volného času totiž svou věkovou variabilitou naplňují funkci podpory mezigeneračního porozumění a zmenšují tak propast mezi seniory a mladšími generacemi (Bočková, 2000). V souvislosti se vzděláváním seniorů je možné zmínit ještě nestátní a neziskové dobrovolnické sdružení Život 90, jehož hlavním cílem je prohlubování kvality života starších občanů. Fungování této organizace je založeno na aktivním zapojení dobrovolníků z řad seniorů, kteří pro ostatní účastníky organizují různé aktivity a zároveň v nich vystupují v roli lektorů (Šerák, 2009). Kromě těchto nejčastěji seniory využívaných možností v České republice působí velké množství soukromých organizací i neziskových institucí, které

60 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE se v menší či větší míře v dalším vzdělávání seniorů angažují. V jejich nabídce se pak může objevit např. kulturně-osvětová činnost, programy pro volný čas, přednášky inovační povahy a mnoho dalších (Mühlpachr, 2009). Ačkoliv je vzdělávací nabídka zaměřená na seniory v České republice rozsáhlá, podle výzkumů byla účast věkové skupiny let na neformálním vzdělávání v roce 2005 pouhých 12 % (Rabušicová, Rabušic, 2008). Jednotlivé druhy a formy vzdělávání seniorů se jistě od sebe liší v mnoha ohledech, určitě i v kvalitě. Některé podrobnější informace např. o stavu a možnostech vzdělávání nebo dalšího kulturního vyžití seniorů obsahuje již výše zmíněný Plán aktivního stárnutí ve městě Brně (Plán, 2012). 3 Identifikace postojů seniorů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání 3.1 Metodologie průzkumného šetření Univerzita třetího věku Masarykovy univerzity (U3V MU) realizovala v roce 2010 ve spolupráci se společností AUGUR Consulting s. r. o. sociologický průzkum mezi občany staršími 55 let žijícími v Jihomoravském kraji. Cílem průzkumu, který by se dal nazvat i marketingovým, bylo identifikovat postoje starších občanů k dalšímu (zájmovému) vzdělávání se zvláštním zřetelem na Univerzity třetího věku. Jedním z motivů pro realizaci tohoto druhu šetření byl zájem zjistit, zda výsledky interních šetření realizovaných mezi posluchači U3V MU budou korespondovat s výsledky šetření realizovaného mezi těmi obyvateli Jihomoravského kraje, kteří tvoří cílovou skupinu U3V MU. Mimo jiné jsme zaznamenali i meziroční nárůst počtu posluchačů zatímco v akademickém roce 2001/2002 bylo na U3V MU evidováno cca 400 osob, v akademickém roce 2008/2009 to bylo již téměř 1,7 tis. Pro postihnutí dané problematiky bylo využito dotazníku (kvantitativní přístup) distribuovaného respondentům prostřednictvím osobního kontaktu školenými tazateli. Dotazník obsahoval po pilotní fázi celkem 100 zjišťovacích znaků tvořených uzavřenými (výběrové, výčtové, dichotomické, trichotomické, škálové) a otevřenými otázkami. Vybrané otázky byly tzv. filtrační, aby umožnily rychlejší postup tazatele při vyplňování. Jednotlivé položky dotazníku byly zaměřeny na obecné postoje seniorů ke vzdělávání, zkušenosti s dalším vzděláváním (včetně profesního), motivaci k dalšímu vzdělávání a konkrétní vzdělávací potřeby, důvody nezájmu o další vzdělávání, bariéry v dalším vzdělávání, organizační aspekty dalšího vzdělávání (rozsah, délka) a sociodemografické znaky. Při výběru vzorku respondentů byla využita metoda kvótního výběru. Kvótními znaky byl věk (55+) a místo trvalého bydliště seniora (Jihomoravský

61 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání kraj). Způsob výběru respondentů byl náhodný s využitím kvót a screeningu v úvodu dotazování. Oporou výběru byly údaje o demografických, sociálních a ekonomických tendencích vývoje v Jihomoravském kraji z Českého statistického úřadu. Plánovaný rozsah výběrového souboru byl v počátku stanoven na 500 osob, celkový počet respondentů pak činil 418. Celkem se na sběru dat (dotazování) podílelo 30 terénních pracovníků (tazatelů), kteří prošli vstupním instruktážním školením. Po ukončení dotazování měli respondenti možnost vyplnit slosovatelný kupón o ceny, čímž byla podpořena návratnost. Vysoký počet tazatelů přispěl k minimalizaci výběrové chyby. Výzkum se uskutečnil v termínu od 5. do Získaná data, která prošla vstupní i logickou kontrolou, byla zpracována v software pro hromadnou analýzu statistických dat IBM SPSS Statistics. V rámci interpretace byly při deskripci zjištěných údajů odpovědi na jednotlivé indikátory kategorizovány, jejich absolutní a relativní četnosti pak byly zpracovány do podoby tabulek a grafů. Následující kvantifikace mohou sloužit jako inspirace a podklad pro doplňkové korelace a analýzy, které dosud nebyly z časových důvodů zpracovány. 3.2 Struktura výběrového souboru a deskriptivní statistika vybraných znaků V tabulkách 1 4 jsou uvedeny sociodemografické znaky, povolání, přístup k počítači a internetu a volnočasové aktivity respondentů. Průzkumu se zúčastnilo 40,7 % mužů a 59,3 % žen. Ve věku do 65 let bylo ve výzkumu zastoupeno 54,5 % respondentů, ve věku bylo 36,2 % a osob starších 75 let bylo 7,9 %. Z dalších významných charakteristik výběrového souboru lze uvést, že nejvíce respondentů mělo ukončeno střední vzdělání s maturitou (36,4 %). V Brně bydlelo 56,2 % respondentů, kdežto 42,6 % respondentů mělo bydliště mimo Brno. Nejvíce respondentů vykonávalo manuální (dělnické) povolání (31,8 %), následovala povolání v administrativě (19,6 %), učitelská, lékařská, vědecká, výzkumná, právní aj. povolání (13,4 %). Téměř polovina respondentů (48,1 %) má doma, v zaměstnání či jinde přístup k počítači i internetu. Na druhou stranu 42,8 % respondentů přístup k počítači nemá. Zajímavé jsou rovněž informace o způsobech trávení volného času respondentů (tabulka 4). 4 Poznatky z průzkumného šetření 4.1 Obecný postoj seniorů k dalšímu vzdělávání Více než tři pětiny respondentů v seniorském věku, kteří pobírají starobní důchod, se domnívaly, že vzdělávání je pro seniory rozhodně užitečné (24,6 %)

62 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Tabulka 1a Sociodemografické znaky respondentů Kategorie Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Muž, Žena, Celkem, Věk Do let, Od let do let, let a více let, Neodpovědělo, Celkem, Nejvyšší ukončené vzdělání Nedokončené a dokončené základní vzdělání, Středoškolské vzdělání bez maturity, vyučen/a, Středoškolské vzdělání s maturitou, Vyšší odborné, vysokoškolské vzdělání, Neodpovědělo, Celkem, Bydliště v Brně Ano, Ne, Neodpovědělo, Celkem, nebo spíše užitečné (35,6 %). Pouze třetina respondentů další vzdělávání v seniorském věku za užitečné nepokládá (33,0 %). V kategorii jiná odpověď (6,7 %) respondenti uvedli např.: nevím; rozhodně ano, ale především pro ženy; jak pro koho; užitečné pro ty, kteří jsou sami a potřebují kontakt s lidmi; záleží na každém jednotlivě apod. (obrázek 1). Tabulka 5 rekapituluje odpovědi respondentů na uzavřenou otázku, zdali považují různé formy dalšího vzdělávání v seniorském věku za užitečné, nebo zbytečné. Odpovědi jsou v uvedené tabulce strukturovány na základě sociodemografických znaků. Respondenti, kteří uvedli, že vzdělávání v seni-

63 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Tabulka 1b Sociodemografické znaky respondentů vzdálenost bydliště od Brna (u respondentů, kteří nebydlí v Brně) Vzdálenost bydliště od Brna Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Relativní četnost z celku (v %) do kilometrů,, Od do kilometrů,, Od do kilometrů,, a více kilometrů,, Neví, neodpovědělo,, Celkem,, orském věku je rozhodně nebo spíše zbytečné (33,0 %), měli dále zdůvodnit svůj názor. Ve více než dvou třetinách odpovědí (68,5 %) senioři uvedli, že vzdělávání se v seniorském věku považují za zbytečné, jelikož je podle nich v tomto věku neužitečné a neuplatnitelné seniorovi se dalším vzděláváním neotevřou již žádné nové možnosti na pracovním trhu. Ve výrazně menším podílu odpovědí (9,5 %) senioři uvedli touhu po klidu a volnočasových aktivitách. Dalším, i když ne podstatným důvodem se jeví také finanční a časová náročnost dalšího vzdělávání (7,9 %). Respondenti, kteří vyjádřili kladný postoj k dalšímu vzdělávání, byli požádáni, aby uvedli, z jakých informačních zdrojů čerpají nebo by čerpali informace o nabídce dalšího vzdělávání pro seniory. Jejich odpovědi jsou shrnuty v tabulce 6. Nejvíce respondentů čerpá nebo by čerpalo informace z internetu (37,3 %), dále z novin, časopisů a propagačních materiálů (19,0 %) nebo by je získali od svých známých a přátel (16,3 %). 4.2 Zapojení seniorů do dalšího vzdělávání a jejich preference Tabulky 7 8 ukazují, do jaké míry se respondenti aktivně zapojovali do dalšího vzdělávání jak během svého ekonomicky aktivního života, tak následně v důchodovém věku. V minulosti, při zaměstnání ze své vlastní iniciativy se nějaké formy dalšího vzdělávání účastnila více než polovina dotázaných (53,3 %). V důchodovém věku se nějakým způsobem dále vzdělávala více než pětina respondentů (20,8 %). Téměř čtyři pětiny seniorů (77,5 %) se však v seniorském věku žádným způsobem nevzdělávaly (tj. neabsolvovaly žádný vzdělávací kurz, přednášku, seminář či jinou formu dalšího vzdělávání).

64 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Tabulka 2a Povolání respondentů Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Jaké bylo Vaše pracovní zařazení před odchodem do starobního důchodu? Manuální pracovník (dělník), Administrativní pracovník, Řídící pracovník, Učitel, lékař, vědecký a výzkumný pracovník, právník apod., Podnikatel, živnostník, Specifická povolání: voják, hasič, policista, žurnalista apod. Jiné povolání nebo postavení, Invalidní důchodce, Nezaměstnaný, Neodpovědělo, Celkem, Máte i v současné době stálé placené zaměstnání? Ano, Ne, Neodpovědělo, Celkem,, Tabulka 2b Struktura respondentů, kteří uvedli, že mají zaměstnání Pohlaví Věk Vzdělání Muž Žena do let let let a více let Bydliště v Brně ZŠ SŠ VŠ Ano Ne N %,,,,,,,,,,, Senioři, kteří uvedli, že se v seniorském věku vzdělávají nebo vzdělávali, měli konkrétně uvést, jakou formu vzdělávání, jaký obor a délku vzdělávání preferují. V případě, že se občané dále v seniorském věku vzdělávali nebo stále vzdělávají, má toto vzdělávání ve většině případů preferovanou formu

65 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Tabulka 3 Přístup respondentů k počítači a internetu Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Máte doma, v zaměstnání nebo jinde přístup k PC a internetu? Ano, ale pouze k PC, Ano, k PC i internetu, Ne, nemám, Neodpovědělo, Celkem, Na jaké úrovni případně zvládáte práci na PC? Nízká úroveň, Střední úroveň, Vysoká úroveň, Neodpovědělo, Celkem, Tabulka 4 Volnočasové aktivity respondentů odpovědi na otázku: Jak často navštěvujete...? Odpovědi Pravidelně, často Ojediněle, občas Vůbec Neuvedeno Celkem N % N % N % N % N % Svou rodinu,,,,, Své přátele, známé,,,,, Knihovnu,,,,, Jiná kulturní vystoupení,,,,, Zájmové spolky,,,,, Divadlo,,,,, Sportovní zápasy,,,,, Kino,,,,, kurzu (51,3 %). Preferovaná délka vzdělávání se pohybuje od jednoho měsíce do jednoho roku (46,4 %). Senioři nejčastěji preferují vzdělávání, které je zaměřeno na práci na počítači (21,8 %), rozvoj cizích jazyků zejména v angličtiny nebo němčiny (15,4 %), preferovány jsou rovněž obory medicína, zdravý životní styl a výživa (15,4 %). Do kategorie jiné zaměření vzdělá-

66 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Obrázek 1. Považujete Vy osobně různé formy dalšího vzdělávání v seniorském věku za užitečné, nebo zbytečné? vání (21,8 %) jsou zařazeny odpovědi, jejichž zaznamenané četnosti jsou statisticky nevýznamné. Do této kategorie patří např. turistika, cestování, všeobecné zaměření, bezpečnost na pracovišti, ISO atd. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v tabulce 9. Zda jde v těchto případech o vzdělávání zájmové či profesní, nebylo předmětem dotazování. Pouze čtvrtina dotázaných seniorů (26,3 %) uvedla, že zvažuje možnost dalšího vzdělávání v důchodovém věku. Více než dvě třetiny seniorů (67,2 %) nezvažují, že by se v důchodovém věku dále vzdělávali. V kategorii jiná odpověď (6,5 %) respondenti uvedli např.: nevím; nejsem v tuto chvíli rozhodnut/a; momentálně ne; chci si odpočinout a dělat věci, na které jsem neměl čas apod. (obrázek 2). Tabulka 10 dokumentuje odpovědi respondentů na otázku, zdali zvažují případnou možnost dalšího vzdělávání podle sociodemografických znaků (pohlaví, věk, vzdělání, počítačová gramotnost, ekonomická aktivita a vzdálenost bydliště od Brna). Respondenti, kteří uvedli, že rozhodně nebo spíše nezvažují možnost dalšího vzdělávání v seniorském věku (n = 281; 67,2 %), měli uvést důvody, které je k tomuto rozhodnutí vedly (obrázek 3). Další vzdělávání respondenti nezvažují především proto, že nedisponují dostatkem finančních prostředků pro pokrytí nákladů spojených se vzděláváním (64,4 %) a také že nevidí důvod, proč by se měli dále vzdělávat. Mezi další důvody, které uvedli, patří nutnost dojíždět (50,4 %) a nedostatek času, aktivity v domácnosti (59,2 %) a volnočasové aktivity (55,7 %). Významným se jeví také nedostatek elánu, motivace a zájmu seniorů o vzdělávání (55,1 %). Mezi

67 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Tabulka 5 Považujete Vy osobně různé formy dalšího vzdělávání v seniorském věku za užitečné, nebo zbytečné? Odpovědi (Odpovědi byly kategorizovány.) Užitečné Zbytečné Neví/neodpověděli Celkem N % N % N % N % Pohlaví Muž,,,, Žena,,,, Věk Do let,,,, Vzdělání let,,,, let a více,,,, Bez/s ZŠ, SŠ bez maturity,,,, SŠ s maturitou,,,, Vysokoškolské,,,, Počítačová Nízká,,,, gramotnost Střední,,,, Vysoká,,,, Ekonomická Pracující,,,, aktivita Nepracující,,,, Vzdálenost Brno,,,, bydliště Do km,,,, od Brna až km,,,, a více km,,,, další důvody, které brání dalšímu vzdělávání seniorů, patří např.: stále ještě pracuji; chci mít svůj klid; odpočívat a věnovat se svým koníčkům a zálibám; nechci se už učit. Dále senioři uvedli, že jsou již na vzdělávání staří, nebo že se raději vzdělávají sami. 4.3 Postoje respondentů k Univerzitám třetího věku Bylo zjištěno, že více než dvě třetiny dotázaných seniorů a seniorek (70,6 %) se již někdy setkaly s termínem Univerzita třetího věku. Devět z deseti dotázaných seniorů (90,6 %) nenavštěvovalo, ani v současnosti nenavštěvuje U3V. Pouze necelá desetina respondentů (9,4 %) uvedla, že se tohoto typu vzdělávání účastnila. Případný zájem o vzdělávání na U3V by měla více než

68 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Tabulka 6 Z jakých informačních zdrojů čerpáte nebo byste čerpal/a informace o nabídce dalšího vzdělávání pro seniory? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Internet, Noviny, časopisy, propagační materiály, Známí, přátelé, Osobní návštěva, telefonát, Televize, rozhlas, Neví, neodpovědělo, Celkem, Tabulka 7 Absolvoval/a jste v minulosti při zaměstnání ze své vlastní iniciativy nějaké formy dalšího vzdělávání? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Ano, Ne, Neodpovědělo, Celkem, pětina dotázaných (21,5 %). Téměř tři pětiny respondentů (58,4 %) uvedly, že by zájem o vzdělávání tohoto typu neměly. Odpovědi na uzavřenou otázku týkající se zájmu respondentů o vzdělávání na U3V jsou patrné z obrázku 4. O vzdělávání na U3V by mělo zájem 21,5 % Tabulka 8 Absolvujete v současnosti nebo jste absolvoval/a v důchodovém věku nějaký vzdělávací kurz, přednášku, seminář či jinou formu dalšího vzdělávání? Odpovědi Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Ano, Ne, Neodpovědělo, Celkem,

69 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Tabulka 9 Obecně preferované formy, obory a délka vzdělávání respondentů Odpovědi Preferované formy vzdělávání Absolutní četnost Relativní četnost (v %) Kurzy, Jednorázové přednášky či semináře, Vysokoškolský typ vzdělávání (U V), Samostudium, Celkem, Preferované obory vzdělávání Práce na počítači a informatika, Cizí jazyky (anglický a německý jazyk), Medicína, zdravý životní styl a výživa, Ekonomie a účetnictví, Teologie, Technické obory, Sociálně vědní obory, Jiné zaměření vzdělávání, Celkem, Preferovaná délka vzdělávání Od jednoho měsíce do jednoho roku, Více než jeden rok, Do jednoho měsíce, Celkem, respondentů, zájem by naopak nemělo 58,4 % respondentů a 20,1 % respondentů neví nebo neodpovědělo. Odpovědi podle vybraných demografických znaků jsou součástí Tabulky 11. Zajímavé je zjištění, že o vzdělávání na U3V mají zájem tři čtvrtiny žen (75,6 %), ale pouze jedna čtvrtina mužů (24,4 %). Hlavní důvod, proč senioři mají anebo nemají zájem o vzdělávání vysokoškolského typu (U3V), spočívá obecně v hodnotě vzdělávání pro tuto skupinu obyvatel. Na vzdělávání v seniorském věku bylo ve více než čtvrtině odpovědí (29,8 %) nahlíženo jako na zbytečné, nepřínosné a nepotřebné. Struktura respondentů a jejich odpovědi se v tomto případě téměř kryjí s předchozími odpověďmi na obecnou otázku zjišťující ochotu k dalšímu vzdělávání.

70 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Obrázek 2. Zvažujete nebo nezvažujete Vy osobně případnou možnost dalšího vzdělávání v seniorském věku? Pozn.: Na tuto otázku odpovědělo 67,2 % respondentů. Na jednotlivé položky odpovědělo průměrně 97,5 % z 281 osob. Obrázek 3. Z jakých důvodů nezvažujete možnost dalšího vzdělávání v seniorském věku? Senioři konstatovali, jak bylo zmíněno, že vzdělání v jejich věku již k ničemu není a že jim nic nepřinese. Druhý významný důvod, proč se senioři nechtějí dále vzdělávat v U3V, je spojen s jejich časovou vytížeností (17,5 %). Senioři jsou zaneprázdněni svými povinnostmi v domácnosti, na zahradě, koníčky a rodinou. Dalšími důvody nezájmu jsou např. touha věnovat se svým zálibám a koníčkům namísto vzdělávání se (10,5 %) a nedostatek finančních prostředků

71 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Tabulka 10 Zvažujete nebo nezvažujete Vy osobně případnou možnost dalšího vzdělávání v seniorském věku? Odpovědi (Odpovědi byly kategorizovány.) Neví/neodpověděli Zvažuji Nezvažuji Celkem N % N % N % N % Pohlaví Muž,,,, Žena,,,, Věk Do let,,,, Vzdělání let,,,, let a více,,,, Bez/s ZŠ, SŠ bez maturity,,,, SŠ s maturitou,,,, Vysokoškolské,,,, Počítačová Nízká,,,, gramotnost Střední,,,, Vysoká,,,, Ekonomická Pracující,,,, aktivita Nepracující,,,, Vzdálenost Brno,,,, bydliště Do km,,,, od Brna až km,,,, a více km,,,, k uhrazení poplatků spojených se vzděláváním (9,6 %) a nutnost dojíždění (6,3 %). Senioři, kteří vyjádřili zájem o další vzdělávání na U3V nebo nebyli rozhodnuti, uvedli, že nejsilnějšími motivy ke vzdělávání na U3V by byl široký výběr kurzů, přednášek, seminářů apod., dále pak kvalita přednášejících, bezplatné vzdělávání anebo pozitivní reference a zkušenosti někoho známého, který již U3V absolvoval. Zajímavým poznatkem je, že více než polovina dotázaných seniorů by nebyla motivována k dalšímu vzdělávání možností k zisku osvědčení (diplomu) nebo možností vzdělávat se s podporou informačních technologií (e-learning) (obrázek 5). Senioři, kteří projevují zájem o další vzdělání typu U3V, by si chtěli rozšířit své znalosti, dovednosti a vědomosti nejčastěji v humanitních oborech (38 %). Zájem o další obory dokumentuje tabulka 12.

72 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Obrázek 4. Měl/a byste případně zájem o vzdělávání na Univerzitě třetího věku? V části zaměřené na preference v organizaci vzdělávání na U3V by senioři, kteří vyjádřili souhlas se zájmem o toto vzdělávání (100 osob), považovali za ideální znát harmonogram několik měsíců před začátkem semestru 18 % by ideálně chtělo mít harmonogram 6 měsíců dopředu, více než třetina seniorů (35 %) by za ideální dobu pokládala 3 měsíce před začátkem vzdělávacího cyklu. Preference intenzity výuky se mezi případnými zájemci o vzdělávání na U3V velmi liší. Maximálně dvě hodiny týdně by preferovala pětina respondentů (20, 6 %), ovšem od desíti do dvaceti hodin týdně by vyhovovalo 15,4 % seniorů. Průměrně byli respondenti-zájemci připraveni studovat v průměru 6 hodin týdně. Pro návštěvu univerzity za účelem získání informací o možnostech vzdělávání se jeví jako přijatelnější odpolední doba, pro kterou se vyslovila téměř polovina seniorů (45,3 %), dopolední hodiny by vyhovovaly 31,6 % respondentů. Dotázaní senioři výrazně neupřednostňovali denní ani roční dobu, v níž by vzdělávání probíhalo. Za další vzdělávání v seniorském věku jsou respondenti připraveni platit, ale pouze částečně. Nejčastěji (asi z jedné třetiny) respondenti čerpali (nebo by rádi čerpali) informace o nabídce dalšího vzdělávání z internetu, dále pak zprostředkovaně od známých, přátel a členů rodiny, nebo z osobního, případně telefonického kontaktu přímo s pracovníky vzdělávací instituce. Naproti tomu jen malá část dotázaných čerpá informace o možnostech dalšího vzdělávání z novin, časopisů, brožur a informačních letáků.

73 STUDIE Postoje starších občanů v Jihomoravském kraji k dalšímu vzdělávání Tabulka 11 Měl/a byste případně zájem o vzdělávání na U3V? Odpovědi (Odpovědi byly kategorizovány.) Neví/neodpověděli Ano Ne Celkem N % N % N % N % Pohlaví Muž,,,, Žena,,,, Věk Do let,,,, Vzdělání let,,,, let a více,,,, Bez/s ZŠ, bez maturity,,,, SŠ s maturitou,,,, Vysokoškolské,,,, Počítačová Nízká,,,, gramotnost Střední,,,, Vysoká,,,, Ekon. Pracující,,,, aktivita Nepracující,,,, Vzdálenost Brno,,,, bydliště Do km,,,, od Brna až km,,,, a více km,,,, Závěr Podle demografických prognóz budou senioři velmi brzy tvořit ve vyspělých státech výraznou část populace. Do budoucna bude z mnoha důvodů rozhodně účelné věnovat pozornost tomu, do jaké míry kvalitně a aktivně tráví tato skupina svůj čas. Jednou z nabízených možností je právě vzdělávání, na něž se v současné době zaměřuje mnoho institucí domovy seniorů, místní kluby spolky seniorů, neziskové organizace nebo jiné formy sdružení či spolků, střední školy, vysoké školy a další. Náš průzkum se zabýval tím, jak se k tomuto fenoménu staví starší občané v Jihomoravském kraji a jaký zájem mají konkrétně o univerzity třetího věku. Z výsledků našeho šetření vyplynulo, že více než tři pětiny respondentů (senioři z Jihomoravského kraje) se domnívají, že vzdělávání je pro ně užitečné. Pouze třetina dotázaných vzdělávání za užitečné nepokládá. Výrazně

74 Petr Adamec, Marián Svoboda STUDIE Pozn.: Na otázku odpovědělo 23,9 % respondentů. Na jednotlivé položky odpovědělo průměrně 99 % ze 100 osob. Obrázek 5. Co by vás motivovalo k tomu, abyste se začal/a vzdělávat na U3V? pozitivnější postoj k dalšímu vzdělávání pak projevili tzv. mladší důchodci (do 64 let), ženy, lidé s vyšším stupněm vzdělání a vyšším stupněm počítačové gramotnosti. Častěji se jednalo o seniory z Brna a blízkého okolí (do 20 km), kteří jsou celkově aktivnější. Dvě pětiny z nich ještě pracují, a proto může být jejich aktivita v dalším vzdělávání do jisté míry spojena s jejich zaměstnáním apod. Nadpoloviční většina respondentů zároveň uvedla, že se v minulosti (při zaměstnání) účastnila některé z forem dalšího vzdělávání. Po odchodu do starobního důchodu se nějakým způsobem dále vzdělávala zhruba jen pětina respondentů, zbylé čtyři pětiny nikoliv. Pouze čtvrtina dotázaných seniorů uvedla, že možnost dalšího vzdělávání v důchodovém věku zvažuje. Podle výše popsaných sociálně demografických znaků tento pozitivní postoj zastávala stejná skupina osob, tj. ti respondenti, kteří považovali další vzdělávání za užitečné. I složení skupin účastníků U3V na Masarykově univerzitě opakovaně potvrzuje, že o něj projevují zájem více ženy než muži a to zejména z těch povolání, která vyžadovala celoživotní vzdělávání, např. učitelé základních

Vysoké školy na Slovensku Prieskum verejnej mienky

Vysoké školy na Slovensku Prieskum verejnej mienky Vysoké školy na Slovensku 201 Prieskum verejnej mienky PRIESKUM VÁCLAV FORST Marketing Research Consultant Metodológia Zber dát bol realizovaný formou internetového dotazníka (CAWI) prostredníctvom internetového

Více

Výsledky testovania žiakov 5. ročníka vybraných ZŠ v školskom roku 2014/2015 Testovanie v papierovej forme

Výsledky testovania žiakov 5. ročníka vybraných ZŠ v školskom roku 2014/2015 Testovanie v papierovej forme Výsledky testovania žiakov 5. ročníka vybraných ZŠ v školskom roku 2014/2015 Testovanie 5-2014 v papierovej forme Národný ústav certifikovaných meraní vzdelávania (ďalej NÚCEM) v školskom roku 2014/2015

Více

Správa z výsledkov štúdie PISA 2006 v rakúskych waldorfských školách

Správa z výsledkov štúdie PISA 2006 v rakúskych waldorfských školách Správa z výsledkov štúdie PISA 2006 v rakúskych waldorfských školách poznámka: PISA je program pre medzinárodné hodnotenie študentov a označuje najväčšiu medzinárodnú štúdiu, zisťujúcu a porovnávajúcu

Více

UČEBNÝ PLÁN podľa Inovovaného školského vzdelávacieho programu. Základná škola J.C. Hronského, Krátka 2, Šaľa

UČEBNÝ PLÁN podľa Inovovaného školského vzdelávacieho programu. Základná škola J.C. Hronského, Krátka 2, Šaľa UČEBNÝ PLÁN podľa Inovovaného školského vzdelávacieho programu Základná škola J.C. Hronského, Krátka 2, 927 01 Šaľa Školský rok 2016/2017 Primárne vzdelávanie - žiaci so všeobecným intelektovým nadaním

Více

Obrázok č. 1 Rozloženie typu realizovaných aktivít v RÚVZ v SR ku Medzinárodnému dňu bez fajčenia v roku 2011

Obrázok č. 1 Rozloženie typu realizovaných aktivít v RÚVZ v SR ku Medzinárodnému dňu bez fajčenia v roku 2011 17. november 2011 - Medzinárodný deň bez fajčenia vyhodnotenie realizovaných aktivít Regionálnymi úradmi verejného zdravotníctva v Slovenskej republike. Pracovníci odborov podpory zdravia na regionálnych

Více

Dotazník pre rodiny s deťmi

Dotazník pre rodiny s deťmi Dotazník pre rodiny s deťmi Vážení občania, milí rodičia. Ako sme Vás už informovali, v týchto dňoch pripravuje Oddelenie sociálnych vecí v spolupráci s Komisiou pre sociálne veci a bývanie pri Mestskom

Více

Vývoj cien energií vo vybraných krajinách V4

Vývoj cien energií vo vybraných krajinách V4 Vývoj cien energií vo vybraných krajinách V4 Ceny energií majú v krajinách V4 stále výrazný proinflačný vplyv. Je to výsledok významných váh energií a ich podielu na celkovom spotrebnom koši v kombinácii

Více

HODNOTENIE SPOKOJNOSTI CIEĽOVÝCH SKUPÍN S VYBRANÝMI SLUŽBAMI ORGANIZÁCIE

HODNOTENIE SPOKOJNOSTI CIEĽOVÝCH SKUPÍN S VYBRANÝMI SLUŽBAMI ORGANIZÁCIE HODNOTENIE SPOKOJNOSTI CIEĽOVÝCH SKUPÍN S VYBRANÝMI SLUŽBAMI ORGANIZÁCIE ZA ROK 2013 organizácia predmetových olympiád a postupových súťaží (POPS); administrácia grantových programov a administrácia malých

Více

Odmietanie očkovania v ambulancii všeobecného lekára pre deti a dorast

Odmietanie očkovania v ambulancii všeobecného lekára pre deti a dorast Odmietanie očkovania v ambulancii všeobecného lekára pre deti a dorast Európsky imunizačný týždeň 2014 15.4.2014 MUDr. Marta Špániková, všeobecný lekár pre deti a dorast, Petržalka Očkovanie v ambulancii

Více

ÚSTAV CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA ŽILINSKEJ UNIVERZITY Univerzita tretieho veku

ÚSTAV CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA ŽILINSKEJ UNIVERZITY Univerzita tretieho veku ÚSTAV CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA ŽILINSKEJ UNIVERZITY Univerzita tretieho veku Lucia Hrebeňárová, Zuzana Šimková Šachtičky, 25.apríl 2012 OBSAH PREZENTÁCIE Ďalšie vzdelávanie na ŽU Postavenie Univerzity

Více

Novela zákona o SS a proces DI. 5. fórum poskytovateľov sociálnych služieb pre ľudí so ZP september 2013 Mgr. Lýdia Brichtová, PhD.

Novela zákona o SS a proces DI. 5. fórum poskytovateľov sociálnych služieb pre ľudí so ZP september 2013 Mgr. Lýdia Brichtová, PhD. Novela zákona o SS a proces DI 5. fórum poskytovateľov sociálnych služieb pre ľudí so ZP september 2013 Mgr. Lýdia Brichtová, PhD., MPSVR SR Východiská a súčasný proces deinštitucionalizácie čl. 19 Dohovoru

Více

Európske voľby Európske voľby 2009

Európske voľby Európske voľby 2009 Európske voľby 2009 Európske voľby 2009 Ďalšie európske voľby nás čakajú v júni 2009. Sú veľmi dôležité pre každého človeka v Európe. Budeme voliť ľudí, ktorí za nás budú hovoriť na európskej úrovni. Títo

Více

Záujem o nájomné byty v Banskej Bystrici Prezentácia kľúčových výsledkov prieskumu

Záujem o nájomné byty v Banskej Bystrici Prezentácia kľúčových výsledkov prieskumu Záujem o nájomné byty v Banskej Bystrici Prezentácia kľúčových výsledkov prieskumu Október 2011 Charakteristika prieskumu Hlavné ciele Zistiť mieru záujmu o nájomné byty ako typ bývania Zmapovať preferencie

Více

Obdobie výrobnej orientácie - D>P, snaha výrobcov vyrobiť čo najviac, lebo všetko sa predalo Potreby zákazníka boli druhoradé Toto obdobie začalo

Obdobie výrobnej orientácie - D>P, snaha výrobcov vyrobiť čo najviac, lebo všetko sa predalo Potreby zákazníka boli druhoradé Toto obdobie začalo MAR filozofiu používali ľudia už dávno bez toho, aby svoje konanie odôvodňovali učením o marketingu Prakticky išlo o živelné úsilie minimalizovať riziko pri podnikaní a maximalizovať zisk z predaja vyrobenej

Více

Organizačné zmeny na OSV KSK (13) Vedúca OSV Referent sekretariátu OSV Referent pre právne poradenstvo a poradenstvo v oblasti ŠF a iných grantov Refe

Organizačné zmeny na OSV KSK (13) Vedúca OSV Referent sekretariátu OSV Referent pre právne poradenstvo a poradenstvo v oblasti ŠF a iných grantov Refe Zákon 448/2008 o sociálnych službách a o zmene a doplnení zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov účinný od 01.01.2009 aplikácia. Organizačné

Více

Pri použití akejkoľvek časti tejto prezentácie uvádzajte zdroj

Pri použití akejkoľvek časti tejto prezentácie uvádzajte zdroj Pri použití akejkoľvek časti tejto prezentácie uvádzajte zdroj Mgr. Kristína Čuboňová, vedúca Oddelenia sociálnej starostlivosti a zdravotníctva MsÚ Martin SocioFórum, workshop 24. júna 2008, Košice (IVVL)

Více

Školy podporujúce zdravie Zdravá materská škola ( poznatky z plnenia projektov )

Školy podporujúce zdravie Zdravá materská škola ( poznatky z plnenia projektov ) v Košiciach 25.4.2006 Školy podporujúce zdravie Zdravá materská škola ( poznatky z plnenia projektov ) Regionálny úrad verejného zdravotníctva Košice MUDr. Strmenská Katarína, MPH MVDr.Lešníková Viera

Více

Historická geografia. doc. RNDr. Daniel Gurňák, PhD. B1-548 Konzultačné hodiny: utorok, streda 12:00-13:00

Historická geografia. doc. RNDr. Daniel Gurňák, PhD. B1-548 Konzultačné hodiny: utorok, streda 12:00-13:00 Historická geografia doc. RNDr. Daniel Gurňák, PhD. B1-548 Konzultačné hodiny: utorok, streda 12:00-13:00 HISTORICKÁ GEOGRAFIA (1. roč. ZRR) Vyučujúci: doc. RNDr. Daniel Gurňák, PhD. (miestnosť B1-548),

Více

Používateľské požiadavky na platformu FASTER: Výsledky prieskumu

Používateľské požiadavky na platformu FASTER: Výsledky prieskumu FASTER Financial and Accounting Seminars Targeting European Regions Finančné a účtovnícke semináre určené pre európske regióny Používateľské požiadavky na platformu FASTER: Výsledky prieskumu Martin Vejačka

Více

1. podporu prístupu k bývaniu na primeranej úrovni, 2. predchádzanie bezdomovstvu a jeho zníženie s cieľom jeho postupného odstránenia,

1. podporu prístupu k bývaniu na primeranej úrovni, 2. predchádzanie bezdomovstvu a jeho zníženie s cieľom jeho postupného odstránenia, Helena Woleková Na zabezpečenie účinného výkonu práva na bývanie sa zmluvné strany zaväzujú prijať opatrenia určené na: 1. podporu prístupu k bývaniu na primeranej úrovni, 2. predchádzanie bezdomovstvu

Více

PPC brief. Zadanie pre tvorbu PPC reklamnej kampane

PPC brief. Zadanie pre tvorbu PPC reklamnej kampane PPC brief Zadanie pre tvorbu PPC reklamnej kampane Tento dokument slúži ako východiskový bod projektu pre tvorbu PPC reklamnej kampane. Vďaka nemu si môžeme ujasniť základné informácie potrebné na začatie

Více

Porovnanie výsledkov IQ (test SON- R 2 1/2-7) a GHS (Göppingen - hrubé skóre) vo vzťahu k subjektívnym faktorom správania

Porovnanie výsledkov IQ (test SON- R 2 1/2-7) a GHS (Göppingen - hrubé skóre) vo vzťahu k subjektívnym faktorom správania Porovnanie výsledkov IQ (test SON- R 2 1/2-7) a GHS (Göppingen - hrubé skóre) vo vzťahu k subjektívnym faktorom správania Dagmar Kopčanová VÚDPaP Bratislava kopcanova@vudpap.sk V prvej polovici roka 2008

Více

Podlimitná zákazka Verejný obstarávateľ

Podlimitná zákazka Verejný obstarávateľ Finančné limity platné a účinné po 1. marci 2015 Podlimitná zákazka Verejný obstarávateľ BEŽNE DOSTUPNÉ NA TRHU 1 000 eur < 134 000 eur b) bod 3. alebo c)] Stavebné práce 1 000 eur < 5 186 000 eur b) bod.

Více

ISTAV - INFORMAČNÝ SERVIS V STAVEBNÍCTVE

ISTAV - INFORMAČNÝ SERVIS V STAVEBNÍCTVE ISTAV - INFORMAČNÝ SERVIS V STAVEBNÍCTVE Štatistiky produktu ISTAV - SLOVENSKO za III. štvrťrok roku 2014 ISTAV (www.istav.cz) je služba, vďaka ktorej stavebné firmy, výrobcovia stavebných materiálov a

Více

Efektívne riadenie a administrácia fondov EÚ pre obdobie

Efektívne riadenie a administrácia fondov EÚ pre obdobie Efektívne riadenie a administrácia fondov EÚ pre obdobie 2014-2020 PPP december 2012 Pár základných informácií ERDF Európsky fond regionálneho rozvoja (infraštruktúra) ESF Európsky sociálny fond (vzdelávanie)

Více

Pracovnoprávny vzťah závislá práca

Pracovnoprávny vzťah závislá práca časť 9. diel 4. kapitola 1.1 str. 1 9.4.1.1 Pracovnoprávny vzťah závislá práca Definovanie pojmu závislá práca, tak ako vyplýva z ustanovenia 1 ods. 2 a 3 ZP, ako aj všeobecne upravený pojem zamestnanca,

Více

Program 13: Sociálne služby

Program 13: Sociálne služby Program 13: Sociálne služby Zámer programu: Starostlivosť o sociálne a zdravotne znevýhodnených občanov, starých občanov, rodiny s malými deťmi, ktoré sú v hmotnej alebo sociálnej núdzi. 249 336,00 249

Více

v y d á v a m m e t o d i c k é u s m e r n e n i e:

v y d á v a m m e t o d i c k é u s m e r n e n i e: č. 6226/2013 V Bratislave dňa 7. augusta 2013 Metodické usmernenie k zmenám v povinnosti platiť školné v zmysle zákona č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení

Více

Sociálne poradenstvo v SR po roku Andrej Mátel

Sociálne poradenstvo v SR po roku Andrej Mátel Sociálne poradenstvo v SR po roku 1989 Andrej Mátel Úvodný citát s poznámkami Sociálne poradenstvo nemá na Slovensku žiadnu tradíciu. Komplexné sociálne poradenstvo sa systematicky začína rozvíjať až po,nežnej

Více

Profil absolventa študijného programu psychológia 1. stupeň (bakalársky)

Profil absolventa študijného programu psychológia 1. stupeň (bakalársky) Profil absolventa študijného programu psychológia 1. stupeň (bakalársky) Absolvent štúdia programu psychológia je úspešne hodnotený ak získa základnú kvalifikáciu na výkon povolania psychológie v rozsahu

Více

VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky. z 20. januára 2014,

VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky. z 20. januára 2014, Strana 68 Zbierka zákonov č. 10/2014 Čiastka 6 10 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky z 20. januára 2014, ktorou sa ustanovuje zoznam štatistických výkazov v zdravotníctve, podrobnosti

Více

VÝZVA NA PREDLOŽENIE CENOVEJ PONUKY V ZADÁVANÍ ZÁKAZKY S NÍZKOU HODNOTOU

VÝZVA NA PREDLOŽENIE CENOVEJ PONUKY V ZADÁVANÍ ZÁKAZKY S NÍZKOU HODNOTOU VÝZVA NA PREDLOŽENIE CENOVEJ PONUKY V ZADÁVANÍ ZÁKAZKY S NÍZKOU HODNOTOU 1. Identifikácia zadávateľa: Názov: bit-studio spol. s r.o. Sídlo:, Slovensko Zastúpený: Ing. Jana Klimentová IČO: 35702877 Telefón:

Více

Osoba podľa 8 zákona finančné limity, pravidlá a postupy platné od

Osoba podľa 8 zákona finančné limity, pravidlá a postupy platné od A. Právny rámec Osoba podľa 8 zákona finančné limity, pravidlá a postupy platné od 18. 4. 2016 Podľa 8 ods. 1 zákona č. 343/2015 Z. z. o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení

Více

Pre školu OZ pri Základnej škole Trstín, ZŠ s MŠ, Trstín 457 VÝROČNÁ SPRÁVA

Pre školu OZ pri Základnej škole Trstín, ZŠ s MŠ, Trstín 457 VÝROČNÁ SPRÁVA Pre školu OZ pri Základnej škole Trstín, ZŠ s MŠ, 919 05 Trstín 457 VÝROČNÁ SPRÁVA 2014 Obsah Pre školu Občianske Združenie 1 Finančná správa - príjmy 2 Finančná správa - výdavky 3 Povinnosti prijímateľa

Více

ŠTATÚT RADY KVALITY. Technickej univerzity vo Zvolene

ŠTATÚT RADY KVALITY. Technickej univerzity vo Zvolene č. ŠTATÚT RADY KVALITY Technickej univerzity vo Zvolene 2014 PRVÁ ČASŤ ZÁKLADNÉ USTANOVENIA Článok 1 Názov a sídlo (1) Rada Technickej univerzity vo Zvolene je stála komisia Technickej univerzity vo Zvolene

Více

Veľkosť internetovej populácie SR RUTOTAL(počet) (všetci návštevníci) RUTOTAL(počet) (návštevníci zo SR)

Veľkosť internetovej populácie SR RUTOTAL(počet) (všetci návštevníci) RUTOTAL(počet) (návštevníci zo SR) 01 2014 V mesiaci január 2014 bola internetová populácia na Slovensku v počte 3 273 916 užívateľov. Užívatelia uskutočnili celkovo 2 103 021 245 zobrazení z toho približne 638 miliónov z mobilných zariadení.

Více

MATURITA 2016 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE

MATURITA 2016 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE MATURITA 2016 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE Organizáciu MS upravuje zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a vyhláška

Více

,,Ak nehoríš sám, nemôžeš zapáliť iných.

,,Ak nehoríš sám, nemôžeš zapáliť iných. www.etwinning.sk ,,Ak nehoríš sám, nemôžeš zapáliť iných. Čo je etwinning?,,e skratka pre elektronický,,twinning znamená partnerstvo partnerstvá škôl v Európe portál, ktorý umožňuje spoluprácu školám

Více

P RSO S N O ALIST S IKA K A RIADENIE UDSK S Ý K CH

P RSO S N O ALIST S IKA K A RIADENIE UDSK S Ý K CH PERSONALISTIKA A RIADENIE ĽUDSKÝCH ZDROJOV A ICH VZÁJOMNÝ VZŤAH 1 OSNOVA organizácia a jej disciplíny personalistika a riadenie ľudských zdrojov 2 Organizácia: spôsob usporadúvania, usporiadania, zaradenia

Více

SK PRES 2016 IUVENTA,

SK PRES 2016 IUVENTA, SK PRES 2016 IUVENTA, 5. 3. 2015 SLOVENSKÉ PREDSEDNÍCTVO V RADE EURÓPSKEJ ÚNIE 2016 Program stretnutia 1. Všeobecné informácie o predsedníctve 2. Politické priority Slovenska v oblasti mládeže a spolupráca

Více

Analýza rizík a kontrolné opatrenia

Analýza rizík a kontrolné opatrenia Analýza rizík a kontrolné opatrenia Monika Karácsonyová Karol Munka 2. workshop k projektu SK0135 30.3.2011 VÚVH Bratislava Analýza rizík systematický proces využívania dostupných informácií na identifikovanie

Více

Výstupný dotazník pre projekt E - learning - škola budúcnosti. žiaci

Výstupný dotazník pre projekt E - learning - škola budúcnosti. žiaci Výstupný dotazník pre projekt E - learning - škola budúcnosti žiaci Zameranie: Využívanie notebookov, multimediálnej učebne, interaktívnej tabule, portálu Class Server, virtuálnej knižnice, didaktických

Více

Internetové poradenstvo na Slovensku história, súčasnosť perspektíva PhDr. Lovašová Dana

Internetové poradenstvo na Slovensku história, súčasnosť perspektíva PhDr. Lovašová Dana Internetové poradenstvo na Slovensku história, súčasnosť perspektíva PhDr. Lovašová Dana Linka detskej dôvery, I. Klinika detí a dorastu LF UPJŠ a Detskej fakultnej nemocnice v Košiciach Využívanie internetu

Více

INFORMAČNÝ SERVIS V STAVEBNÍCTVE - ROK 2013

INFORMAČNÝ SERVIS V STAVEBNÍCTVE - ROK 2013 ISTAV INFORMAČNÝ SERVIS V STAVEBNÍCTVE - ROK ISTAV (www.istav.sk) je služba, vďaka ktorej stavebné firmy, výrobcovia stavebných materiálov a ďalšie subjekty podnikajúce v stavebnom priemysle získavajú

Více

Špecifikácia testu. z matematiky. pre celoslovenské testovanie žiakov 5. ročníka ZŠ v školskom roku 2016/2017

Špecifikácia testu. z matematiky. pre celoslovenské testovanie žiakov 5. ročníka ZŠ v školskom roku 2016/2017 Špecifikácia testu z matematiky pre celoslovenské testovanie žiakov 5. ročníka ZŠ v školskom roku 2016/2017 Bratislava 2016 Test z matematiky pre celoslovenské testovanie je určený žiakom 5. ročníka základných

Více

HODNOTENIE ZÁŤAŽE OBYVATEĽSTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY DUSIČNANMI

HODNOTENIE ZÁŤAŽE OBYVATEĽSTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY DUSIČNANMI Priemyselná toxikológia 06, Piešťany, 23. - 25. V. 2006 HODNOTENIE ZÁŤAŽE OBYVATEĽSTVA SLOVENSKEJ REPUBLIKY DUSIČNANMI NO 3 Šalgovičová Danka Výskumný ústav potravinársky, Bratislava Úvod Dusičnany patria

Více

PRVÉ ÚSPEŠNÉ KROKY V SMEROVANÍ ŽIAKOV ZŠ K POVOLANIU. PhDr. Zdenka Osvaldová

PRVÉ ÚSPEŠNÉ KROKY V SMEROVANÍ ŽIAKOV ZŠ K POVOLANIU. PhDr. Zdenka Osvaldová PRVÉ ÚSPEŠNÉ KROKY V SMEROVANÍ ŽIAKOV ZŠ K POVOLANIU PhDr. Zdenka Osvaldová Národný projekt: Podpora profesijnej orientácie žiakov základnej školy na odborné vzdelávanie a prípravu prostredníctvom rozvoja

Více

Zápisnica o vyhodnotení ponúk- časť Kritériá

Zápisnica o vyhodnotení ponúk- časť Kritériá JA servis, s.r.o. Mestečko 178, 020 52 Mestečko Zápisnica o vyhodnotení ponúk- časť Kritériá v zmysle 42 ods. 8 zákona č. 25/2006 Z. z. o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v

Více

Sociálne determinanty a možnosti ich vplyvu na zdravie

Sociálne determinanty a možnosti ich vplyvu na zdravie Sociálne determinanty a možnosti ich vplyvu na zdravie 2.SAVEZ Konferencia s medzinárodnou účasťou 21.-22. 09. 2006 Košice Podpora zdravia Štefková, G., Katreniaková, Z. Sociálne determinanty zdravia Sociálne

Více

Verifikácia a falzifikácia

Verifikácia a falzifikácia Hypotézy Hypotézy - výskumný predpoklad Prečo musí mať výskum hypotézu? Hypotéza obsahuje vlastnosti, ktoré výskumná otázka nemá. Je operatívnejšia, núti výskumníka odpovedať priamo: áno, alebo nie. V

Více

ŽIADOSŤ O GRANT. Zaradenie projektu do oblasti. Názov projektu. Žiadateľ. Číslo projektu

ŽIADOSŤ O GRANT. Zaradenie projektu do oblasti. Názov projektu. Žiadateľ. Číslo projektu ŽIADOSŤ O GRANT z rozpočtu mestskej časti Bratislava - Ružinov na rok 2017 schváleného dňa 13.12.2016 na základe výzvy pre oblasť: kultúrno-spoločenské aktivity vzdelávanie telovýchova, šport a mládež

Více

Správa hlavného kontrolóra obce Budkovce o výsledkoch kontroly

Správa hlavného kontrolóra obce Budkovce o výsledkoch kontroly Správa hlavného kontrolóra obce Budkovce o výsledkoch kontroly V zmysle 18 d ods. 1, zákona č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadení a neskorších predpisov predkladám zastupiteľstvu v Obci Budkovce správu o

Více

Cieľ: správne vysvetlenie významu slova migrovanie, priblížiť prečo ľudia migrujú, zapájať do odpovedí účastníkov,

Cieľ: správne vysvetlenie významu slova migrovanie, priblížiť prečo ľudia migrujú, zapájať do odpovedí účastníkov, Práca v Európe Seminár- modul 5 Počas tohto seminára sa účastníci naučia: Čo je migrovanie Aké sú dôvody migrovania v Európe Aké sú výhody a nevýhody práce v zahraničí Ako správne písať žiadosť a životopis

Více

EXTERNÉ a E-LEARNINGOVÉ štúdium. úvodný materiál

EXTERNÉ a E-LEARNINGOVÉ štúdium. úvodný materiál EXTERNÉ a E-LEARNINGOVÉ štúdium úvodný materiál DENNÉ ŠTÚDIUM - Študenti do 23 rokov (dokedy môže byť športovým talentom) - Študenti nemôžu súčasne pracovať, pretože sú gymnazisti, pripravujúci sa na ďalšie

Více

ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE. k papierovej forme testovania žiakov 5. ročníka ZŠ T September 2015

ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE. k papierovej forme testovania žiakov 5. ročníka ZŠ T September 2015 ZÁKLADNÉ INFORMÁCIE k papierovej forme testovania žiakov 5. ročníka ZŠ T5-2015 September 2015 TESTOVANIE T5-2015 TERMÍN TESTOVANIA TESTOVANIE JE URČENÉ CIELE TESTOVANIA TESTY ADMINISTRUJÚ TESTOVANÉ PREDMETY

Více

MATURITA 2015 Výsledky externej časti maturitnej skúšky

MATURITA 2015 Výsledky externej časti maturitnej skúšky MATURITA 2015 Výsledky externej časti maturitnej skúšky Celkovo 46 583 maturantov sa zúčastnilo na riadnom i náhradnom termíne externej časti a písomnej forme internej časti maturitnej skúšky v školskom

Více

SOCIÁLNY ASPEKT VO VEREJNOM OBSTARÁVANÍ : SKÚSENOSTI ZO SLOVENSKA

SOCIÁLNY ASPEKT VO VEREJNOM OBSTARÁVANÍ : SKÚSENOSTI ZO SLOVENSKA SOCIÁLNY ASPEKT VO VEREJNOM OBSTARÁVANÍ : SKÚSENOSTI ZO SLOVENSKA SITUÁCIA NA SLOVENSKU pomerne nová iniciatíva (napriek starým túžbam) spolupráca Úradu splnomocnenca vlády SR pre rómske komunity a neziskovej

Více

SK PRES 2016 IUVENTA,

SK PRES 2016 IUVENTA, SK PRES 2016 IUVENTA, 5. 3. 2016 SLOVENSKÉ PREDSEDNÍCTVO V RADE EURÓPSKEJ ÚNIE 2016 Čo je predsedníctvo v Rade EÚ? Orgány EÚ v skratke Európska rada Určovanie stratégie Úloha: určuje politické smerovanie

Více

Rozvoj potenciálu človeka bez domova

Rozvoj potenciálu človeka bez domova Príspevok z 5. ročníka medzinárodnej konferencie Rozvoj potenciálu človeka bez domova 30. 5. a 31. 5. 2013 Park Hotel Tartuf, Beladice Konferenciu zorganizovalo a spolufinancovalo o.z. ProA prúdu, vydavateľ

Více

Operačný program. a budovanie. Riadiaci orgán OPIS Úrad vlády SR

Operačný program. a budovanie. Riadiaci orgán OPIS Úrad vlády SR Operačný program Informatizácia spoločnosti a budovanie širokopásmového internetu Riadiaci orgán OPIS Úrad vlády SR Cieľ OPIS Globálnym cieľom OPIS je vytvorenie inkluzívnej informačnej spoločnosti ako

Více

Informácia o rozhodovaní procedúrou per rollam Komunikačná stratégia OP VaI

Informácia o rozhodovaní procedúrou per rollam Komunikačná stratégia OP VaI Informácia o rozhodovaní procedúrou per rollam Komunikačná stratégia OP VaI INFORMÁCIA O ROZHODOVANÍ PROCEDÚROU PER ROLLAM konzultácie s Európskou komisiou 19. 3. 2015 1. 4. 2015 pripomienkové konania

Více

Vplyvy na rozpočet verejnej správy, na zamestnanosť vo verejnej správe a financovanie návrhu

Vplyvy na rozpočet verejnej správy, na zamestnanosť vo verejnej správe a financovanie návrhu Vplyvy na rozpočet verejnej správy, na zamestnanosť vo verejnej správe a financovanie návrhu 2.1. Zhrnutie vplyvov na rozpočet verejnej správy v návrhu Vplyvy návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon

Více

Deň otvorených dverí

Deň otvorených dverí Deň otvorených dverí 11.3.2015 V súčasnej dobe sa na škole realizujú ciele projektu: Moderné vzdelávanie - brána poznania Projekt sa realizuje prostredníctvom dvoch špecifických cieľov: 1. Inovovať formy

Více

HORIZONT 2020 Programy EÚ. 25. jún 2014

HORIZONT 2020 Programy EÚ. 25. jún 2014 HORIZONT 2020 Programy EÚ 25. jún 2014 Prehľad Rámcový program Spoločenské a humanitné vedy v Horizonte 2020 Požiadavky na projekt Vyhľadávanie partnerov Výpomoc a informácie Iné granty Horizont 2020 8.

Více

JA APLIKOVANÁ EKONÓMIA

JA APLIKOVANÁ EKONÓMIA JA APLIKOVANÁ EKONÓMIA JA Aplikovaná ekonómia je vzdelávací program, ktorý ponúka podnikateľské, ekonomické a finančné vzdelávanie. Je založený na získavaní praktických skúseností a zručností tak, aby

Více

Program 13: Sociálne služby

Program 13: Sociálne služby Program 13: Sociálne služby Zámer programu: Starostlivosť o sociálne a zdravotne znevýhodnených občanov, starých občanov, rodiny s malými deťmi, ktoré sú v hmotnej alebo sociálnej núdzi. 249 526,00 249

Více

Všeobecne záväzné nariadenie Mesta Trenčianske Teplice č. x/2016 o používaní pyrotechnických výrobkov na území mesta Trenčianske Teplice

Všeobecne záväzné nariadenie Mesta Trenčianske Teplice č. x/2016 o používaní pyrotechnických výrobkov na území mesta Trenčianske Teplice Dôvodová správa S účinnosťou k 2.12.2015 došlo k zmene zákona č. 58/2014 Z. z. o výbušninách, výbušných predmetoch a munícii a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, ktorý

Více

Nadväznosť predmetu PODNIKOVÝ MANAŽMENT na ostatné predmety

Nadväznosť predmetu PODNIKOVÝ MANAŽMENT na ostatné predmety PODNIKOVÝ MANAŽMENT (skúška číslo 12) Cieľ predmetu Získať znalosti zákonitostí úspešného riadenia organizácie a prehľad o súčasnej teórii a praxi manažmentu. Zoznámiť sa s modernými manažérskymi metódami

Více

Lenka Malovcová Krajská knižnica Ľ. Štúra vo Zvolene

Lenka Malovcová Krajská knižnica Ľ. Štúra vo Zvolene Lenka Malovcová Krajská knižnica Ľ. Štúra vo Zvolene Cieľ: 1500 dotazníkov Koordinátor: Krajská knižnica Ľ. Štúra vo Zvolene Termíny: apríl 2011 (odovzdanie dotazníkov) október 2011 (interpretácia výsledkov)

Více

JCDwin - prechod na EURO

JCDwin - prechod na EURO JCDwin - prechod na EURO Ver. 2 Posledná zmena 1. 1. 2009 www.davidplus.sk Strana:2 Program JCDwin a rok 2009/prechod na menu EUR Vážený užívateľ programu JCDwin. S nastávajúcim rokom 2009 si Vám dovoľujeme

Více

HR controlling v KA Vráble , Edita Volentierová

HR controlling v KA Vráble , Edita Volentierová HR controlling v KA Vráble 12.11.2015, Edita Volentierová 1 Kongsberg Automotive s.r.o Vráble 2 Kongsberg Automotive s.r.o Vráble Kongsberg Automotive vyrába produkty pre globálny automobilový priemysel

Více

Informácia o výberovom konaní

Informácia o výberovom konaní Zbor väzenskej a justičnej stráže Informácia o výberovom konaní na voľné miesto vedúci odborný referent referátu centrálnej evidencie oddelenia logistiky Začiatok výberového konania : 03.04.2013 Termín

Více

Produkcia odpadov v SR a v Žilinskom kraji a jeho zloženie

Produkcia odpadov v SR a v Žilinskom kraji a jeho zloženie ŽILINSKÁ UNIVERZITA V ŽILINE Strojnícka fakulta Katedra energetickej techniky Produkcia odpadov v SR a v Žilinskom kraji a jeho zloženie Ing. Martin Vantúch, PhD. Odborný seminár: 17.09.2014 Žilina PRODUKCIA

Více

MESTO PREŠOV. Hlavná ul. č. 73, Prešov DOTAZNÍK KU KOMUNITNÉMU PLÁNU SOCIÁLNYCH SLUŽIEB MESTA PREŠOV NA ROKY

MESTO PREŠOV. Hlavná ul. č. 73, Prešov DOTAZNÍK KU KOMUNITNÉMU PLÁNU SOCIÁLNYCH SLUŽIEB MESTA PREŠOV NA ROKY MESTO PREŠOV Hlavná ul. č. 73, 080 01 Prešov DOTAZNÍK KU KOMUNITNÉMU PLÁNU SOCIÁLNYCH SLUŽIEB MESTA PREŠOV NA ROKY 2018 2025 Mesto Prešov sa na Vás obracia s prosbou o spoluprácu. Vyplnením anonymného

Více

Správa o obaloch a odpadoch z obalov za rok 2011 Slovenská republika

Správa o obaloch a odpadoch z obalov za rok 2011 Slovenská republika Správa o obaloch a odpadoch z obalov za rok 2011 Slovenská republika Správa vypracovaná v súlade s rozhodnutím Komisie č. 2005/270/ES z 22. marca 2005, stanovujúcim formáty, ktoré sa vzťahujú na databázový

Více

Dane, sociálne zabezpečenie a motivácia pracovať. Zuzana Siebertová, Matúš Senaj Norbert Švarda, Jana Valachyová.

Dane, sociálne zabezpečenie a motivácia pracovať. Zuzana Siebertová, Matúš Senaj Norbert Švarda, Jana Valachyová. Dane, sociálne zabezpečenie a motivácia pracovať Zuzana Siebertová, Matúš Senaj Norbert Švarda, Jana Valachyová Komentár 01/2014 21. február 2014 Dátum: 21. február 2014 Téma: Dane, sociálne zabezpečenie

Více

Školský rok 2016 / 2017

Školský rok 2016 / 2017 Rámcový učebný plán - ZŠ Janka Kráľa, Lipt. Mikuláš, ISCED 2. pre 7. 9. ročník Školský rok 206 / 207 Vzdelávacia oblasť Predmet/ročník 7. 8. 9. Jazyk a komunikácia slovenský jazyk a literatúra 4 5 5 prvý

Více

Príprava zákona o kybernetickej bezpečnosti. mjr. Ing. Ján Hochmann Národný bezpečnostný úrad

Príprava zákona o kybernetickej bezpečnosti. mjr. Ing. Ján Hochmann Národný bezpečnostný úrad Príprava zákona o kybernetickej bezpečnosti mjr. Ing. Ján Hochmann Národný bezpečnostný úrad Obsah Východiská Koncept návrhu zákona o IB/KB Očakávané riziká NÁVRH ZÁKONA O KYBERNETICKEJ BEZPEČNOSTI Východiská

Více

Návrh na odpredaj akcií Dexia banka a.s.

Návrh na odpredaj akcií Dexia banka a.s. Miestne zastupiteľstvo mestskej časti Bratislava-Petržalka Materiál na rokovanie miestneho zastupiteľstva dňa 31.5.2011 Materiál číslo: 51 /2011 Návrh na odpredaj akcií Dexia banka a.s. Predkladateľ: Miroslav

Více

Každá značka má svoje DNA

Každá značka má svoje DNA Každá značka má svoje DNA AKO NAKUPUJEME Je vek jediné kritérium pre nákup na internete? Nakupujeme v prvých obchodoch vo vyhľadávači? Je cena kľúčová pre všetkých kupujúcich na internete? Sú kamenné obchody

Více

Prvý slovenský humanitárny projekt v Keni

Prvý slovenský humanitárny projekt v Keni Prvý slovenský humanitárny projekt v Keni Ján Juristy Súhrn Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce Svätej Alžbety má v Keni niekoľko zdravotno sociálnych projektov. Jeden zo základných princípov

Více

Vedecký prístup ku koncipovaniu ekonomickej teórie. VET Cvičenie 1.2

Vedecký prístup ku koncipovaniu ekonomickej teórie. VET Cvičenie 1.2 Vedecký prístup ku koncipovaniu ekonomickej teórie VET Cvičenie 1.2 Základné funkcie ekonómie ako vedy 1. poznávacia 2. praktická 3. metodologická Ekonómia má nielen svoj predmet skúmania, ale aj svoje

Více

Základné informácie. k papierovej forme testovania žiakov 5. ročníka ZŠ T September 2016

Základné informácie. k papierovej forme testovania žiakov 5. ročníka ZŠ T September 2016 Základné informácie k papierovej forme testovania žiakov 5. ročníka ZŠ T5-2016 September 2016 TESTOVANIE T5-2016 TERMÍN TESTOVANIA TESTOVANIE JE URČENÉ CIELE TESTOVANIA TESTY ADMINISTRUJÚ TESTOVANÉ PREDMETY

Více

Vyhlásenie o dodržiavaní zásad Kódexu správy a riadenia spoločností na Slovensku

Vyhlásenie o dodržiavaní zásad Kódexu správy a riadenia spoločností na Slovensku Vyhlásenie o dodržiavaní zásad Kódexu správy a riadenia spoločností na Slovensku Spoločnosť [ ] a členovia jej orgánov, prihlásiac sa ku všeobecnému zvyšovaniu úrovne corporate governance, prijali Kódex

Více

Faktory a ukazovatele kvality podnikateľského prostredia v Slovenskej republike Elena Šúbertová Ekonomická univerzita, Bratislava,

Faktory a ukazovatele kvality podnikateľského prostredia v Slovenskej republike Elena Šúbertová Ekonomická univerzita, Bratislava, Faktory a ukazovatele kvality podnikateľského prostredia v Slovenskej republike Elena Šúbertová Ekonomická univerzita, Bratislava, subertov@euba.sk elena.subertova@euba.sk Počet podnikateľských subjektov

Více

Európske zoskupenie územnej spolupráce TRITIA s ručením obmedzeným. Branislav Zacharides, riaditeľ

Európske zoskupenie územnej spolupráce TRITIA s ručením obmedzeným. Branislav Zacharides, riaditeľ Európske zoskupenie územnej spolupráce TRITIA s ručením obmedzeným Branislav Zacharides, riaditeľ Programovacie obdobie 2007 2013 - Dopytovo orientované projekty na báze partnerského vzťahu ŽSK, MSK, SW,

Více

Ochrana osobných údajov v samospráve v kontexte nového zákona o ochrane osobných údajov JUDr. Lucia Kopná

Ochrana osobných údajov v samospráve v kontexte nového zákona o ochrane osobných údajov JUDr. Lucia Kopná Ochrana osobných údajov v samospráve v kontexte nového zákona o ochrane osobných údajov JUDr. Lucia Kopná Úrad na ochranu osobných údajov Slovenskej republiky Zákonné vymedzenie samosprávy a jej činností

Více

Tipy na šetrenie elektrickej energie Použitie časového spínača Časť I Kuchynský bojler

Tipy na šetrenie elektrickej energie Použitie časového spínača Časť I Kuchynský bojler Tipy na šetrenie elektrickej energie Použitie časového spínača Časť I Kuchynský bojler V oboch nami monitorovaných objektoch sa kuchyne zásobujú teplou vodou z 10-litrového zásobníka s elektrickým ohrevom,

Více

2 CIELE, HYPOTÉZY A METÓDY VÝSKUMU

2 CIELE, HYPOTÉZY A METÓDY VÝSKUMU 2 CIELE, HYPOTÉZY A METÓDY VÝSKUMU Výskumný problém Vzdelávaniu nadaných sa v posledných desaťročiach venuje výrazná pozornosť. Väčšina výskumníkov sa však zameriava najmä na problematiku identifikácie

Více

Vybrané kapitoly z metód sociálnej práce I.

Vybrané kapitoly z metód sociálnej práce I. VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŢBETY BRATISLAVA Vybrané kapitoly z metód sociálnej práce I. Andrej Mátel, Michal Oláh, Milan Schavel Bratislava 2011 MÁTEL, A. OLÁH, M. SCHAVEL, M. 2011.

Více

Podpora kvality služieb cestovného ruchu zo strany MDVRR SR

Podpora kvality služieb cestovného ruchu zo strany MDVRR SR Podpora kvality služieb cestovného ruchu zo strany MDVRR SR hlavný štátny radca sekcia cestovného ruchu Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR Zvyšovanie kvality vidieckeho turizmu v

Více

Smernica pre výkon finančnej kontroly na Mestskom úrade v Lipanoch

Smernica pre výkon finančnej kontroly na Mestskom úrade v Lipanoch Smernica pre výkon finančnej kontroly na Mestskom úrade v Lipanoch V zmysle ustanovení zákona č.357/2015 o finančnej kontrole a audite a o zmene a doplnení niektorých zákonov vydáva primátor mesta túto

Více

P E D A G O G I C K É

P E D A G O G I C K É Špeciálna základná škola s vyučovacím jazykom maďarským Hviezdoslavova 24, 979 01 Rimavská Sobota P E D A G O G I C K É R A D Y v školskom roku 2012/2013 1. Zahajovacia august 2012 2. Organizačno-pracovná

Více

1) Moje dieťa chodí do školy rado

1) Moje dieťa chodí do školy rado VYHODNOTENIE DOTAZNÍKA NA HODNOTENIE KVALITY ZŠ RODIČMI ŽIAKOV Na triednych schôdzkach rodičovského združenia sme požiadali rodičov o vyplne dotazníka. Naším zámerom bolo zistiť názory rodičov na kvalitu

Více

Cenový výmer č. 11/2015

Cenový výmer č. 11/2015 Cenový výmer č. 11/2015 Slovanet, a.s. Bratislava (ďalej len Slovanet alebo poskytovateľ ), v zmysle zákona č. 18/1996 Z.z. o cenách v znení neskorších právnych predpisov a vyhlášky č. 87/1996 Z.z., ktorou

Více

Legislatíva a princípy verejného obstarávania v školách

Legislatíva a princípy verejného obstarávania v školách Legislatíva a princípy verejného obstarávania v školách Združenie pre zdravie a výživu Prevencia a zdravý životný štýl detí a mládeže v školách 17.10.2012 JUDr. Ľubomír Púček v školách terajší stav Zákon

Více

MS OFFICE OUTLOOK 2007

MS OFFICE OUTLOOK 2007 MS OFFICE OUTLOOK 2007 PRÍRUČKA PRE MANAŽÉROV Eleonóra Beňová Michal Greguš 2013 Univerzita Komenského v Bratislave MS Office Outlook 2007 Príručka pre manažérov Mgr. Eleonóra Beňová, PhD., RNDr. Michal

Více

Počasie na Slovensku v roku 2008

Počasie na Slovensku v roku 2008 Počasie na Slovensku v roku 2008 Rok 2008 patril, podľa výsledkov merania teploty vzduchu na meteorologickej stanici v Hurbanove, spolu s rokmi 2000 a 2007, k trom najtepleším v histórii merania tejto

Více

Súťaž Vráťme knihy do škôl je tu už po 5-krát!

Súťaž Vráťme knihy do škôl je tu už po 5-krát! Súťaž Vráťme knihy do škôl je tu už po 5-krát! O súťaži Internetové kníhkupectvo abcknihy.sk v spolupráci s partnermi Bratislavským samosprávnym krajom a vydavateľstvami Ikar, Raabe a vydavateľskou značkou

Více

Vlastník stavby (alebo jeho splnomocnený zástupca): meno (názov firmy):... adresa (sídlo):... PSČ:... kontakt (tel. č., ):...

Vlastník stavby (alebo jeho splnomocnený zástupca): meno (názov firmy):... adresa (sídlo):... PSČ:... kontakt (tel. č.,  ):... Vlastník stavby (alebo jeho splnomocnený zástupca): meno (názov firmy):... adresa (sídlo):... PSČ:... kontakt (tel. č., e-mail):... Mestská časť Bratislava-Ružinov Stavebný úrad Mierová 21 827 05 Bratislava

Více