PRAHA - OŘECHOVKA III

Transkript

1 ODBORNÉ POZNÁVÁNÍ, VĚDECKÉ HODNOCENÍ, DOKUMENTOVÁNÍ A EVIDENCE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ Úkol číslo 402 PRAHA - OŘECHOVKA III ZÁPADNÍ ČÁST Alexandra Křížová Spolupráce: Kateřina Hubrtová, Hedvika Křížová - Nejedlá, Jana Růžičková NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze prosinec

2 obsah ÚVOD. 3 HISTORIE A URBANISMUS ZHODNOCENÍ...7 LITERATURA....8 MAPA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ..10 MAPA PAMÁTKOVÉ HODNOTY OBJEKTŮ..11 REJSTŘÍK ARCHITEKTŮ A STAVITELŮ...12 SEZNAM KATALOGOVÝCH LISTŮ OBJEKTŮ..13 2

3 úvod Hlavním cílem úkolu v roce 2009 bylo zpracování poslední části (3.etapy výstavby) velkého souboru moderní architektury zahradního města Ořechovka (katastrální území Střešovice v městské části Praha 6), a to její západní části. Část tohoto území již leží mimo památkovou zónu Vilová kolonie Ořechovka (vyhlášená Vyhláškou hlavního města Prahy ze dne o prohlášení částí území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany), pouze v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, kde je aplikace požadavků na památkovou ochranu velmi problematická. Proto se důkladná pasportizace celého území jeví jako mimořádně důležitá. Hranice zkoumaného území na východě navazuje na loni dokumentovanou část a prochází ulicí Na Ořechovce a Pod Vyhlídkou a Na Pěkné vyhlídce. Na jihu je ohraničena páteřní komunikací, Střešovickou ulicí a na severu a západě ji vymezuje hranice katastru Střešovice. Oblast zahrnuje stavební území mimo vlastní vilovou kolonii, zastavěné převážně po roce 1930, tedy v poslední stavební etapě. Zkoumána byla celá zástavba území, která je charakteristická v průměru vysokou kvalitou většiny staveb, danou jak jasnou a kvalitní urbanistickou koncepcí, tak přísnou kontrolou dodržování regulativ i kvality projektu ze strany stavebního úřadu a také účastí řady významných architektů své doby. V návaznosti na první dvě části, zpracované v letech , byla provedena kompletní fotodokumentace většiny v území se nacházejících objektů. Tato fotodokumentace není předkládána v tištěné podobě, ale je k dispozici na síti NPÚ HMP pro studijní potřebu. Karty pak jsou zpracovány k architektonicky nejkvalitnějším objektům a také základním typovým objektům urbanistického souboru. Kvalitativní rozlišení je provedeno v mapové příloze. Ve zkoumané oblasti není žádná evidovaná kulturní památka. Většina objektů je autorsky doložena a zastoupeni jsou významní doboví architekti a stavitelé (A. Mikuškovic, J. Stoklasa, Z. Pštross, F. Vostřák, A. Mendl, J. Vondrák, a další). Průzkum území probíhal ve třech rovinách. Základem se stal podrobný terénní průzkum. Objekty byly navštíveny (bohužel většinou pouze z exteriéru, protože velkou část dnes tvoří soukromé vily a domky) a byla provedena jejich fotodokumentace. Souběžně probíhal archivní průzkum především ve fondu stavebního archivu úřadu městské části Praha 6. Dále byla zpracována rešerše článků z odborných časopisů a doplněna dobová fotografická dokumentace nebo 3

4 pohlednice. Výsledky archivního průzkumu byly komparovány s vlastní stavbou a bylo provedeno závěrečné památkové zhodnocení. Řazení objektů bylo pro přehlednost opět zvoleno dle posloupnosti čísel popisných. Katalogový list s textovou částí je doplněn situačním plánem (většinou původního i současného stavu), plánové dokumentace z doby vzniku objektu a podrobné fotografické dokumentace současného stavu, případně dobových fotografií či pohlednic. Celkem je v katalogu 21 karet, fotograficky zdokumentováno je na 90 objektů. Protože historický vývoj území a také urbanismus byly podrobně popsány ve 2. části v loňském roce, obsahuje tento poslední díl jen stručné shrnutí. 4

5 historie a urbanismus Stavební vývoj Ořechovky lze rozdělit do tří základních etap. V první etapě v letech 1920 až 1923 byla postavena vlastní družstevní kolonie kolem dnešního Macharova náměstí, charakteristická řadovou zástavbou. Druhá stavební etapa ( ) znamenala růst další družstevní zástavby až po ulici Střešovickou. Prakticky dosahovala až na hřeben střešovického návrší, do oblasti ulic Na Hubálce a dnešní Sibeliovy, ale tato část, která v obecném povědomí dnes není vnímána jako Ořechovka je zahrnuta do samostatného dílu, nazvaného Střešovice - jih. Dále ve druhé etapě vznikaly velké izolované vily v bezprostředním sousedství družstevní kolonie. Tak vznikly ulice Cukrovarnická, Pevnostní, Hlavní náměstí a další komunikační spojnice mezi vilovými bloky. Stavělo se hlavně na jih a na východ od původní Ořechovky. Časově navazovala tato stavba na předchozí etapu, zčásti s ní byla souběžná. Třetí, závěrečná stavební etapa pokračovala ve třicátých letech stavbou vil na západ od jádra Ořechovky až k hranicím katastru, kde končila u Strnadova (nyní Chládkova) zahradnictví ve Veleslavíně. Tento elaborát dokumentuje právě tuto třetí etapu. V roce 1931 byla Ořechovka již prakticky dostavěné, samostatné městečko. Fungovala zde vysoká občanská vybavenost s množstvím obchodů a služeb (3 řezníci a uzenáři, asi 6 obchodů s potravinami, prodejna a opravna bot, lékárna, 2 mlékárny, holič, drogerie, obuvník, cukrář a šicí potřeby s prádlem, několik restaurací a další), které mohou dnešní obyvatelé jen tiše závidět. Byly zde také soukromé ordinace tří praktických lékařů, internista a zubařka. Spojení s centrem města bylo tramvajovou linkou č. 20, na kterou se ale tehdy ještě muselo dojít na její konečnou, ke Střešovické vozovně, odkud pokračovala tramvaj jednokolejkou na pouze Dlabačov. Teprve v souvislosti se zdvojkolejněním této trati v červnu 1932 byla následně od října 1932 na křižovatce zvané Octárna zprovozněna odbočka Střešovickou ulicí do zastávky Ořechovka (dnešní Sibeliova). Od května 1938 byla trať v souvislosti s dokončováním výstavby areálu Masarykovy vojenské nemocnice prodloužena až tam. Osou západní části se stalo prodloužení ulic Cukrovarnické, Střešovické a ulice Na dračkách, kde je také soustředěno nejvíce zajímavých a kvalitních objektů, ležících ještě na území památkové zóny. Za zmínku stojí dva pro Ořechovku typické domy z režného zdiva. Reprezentativní čp. 755 od arch. E. Patty, postavený pro malíře Václava Špálu a intaktně dochovaný a také velmi dobře zachovalý dům čp. 747 od arch. Bíny. Na Střešovické ulici ještě neobvyklými detaily a výrazným vodorovným členěním pásu balkónového zábradlí zaujme vila čp. 750 manželů Fenclových od arch. Těrechova. 5

6 Tyto hlavní ulice v severojižním směru přetíná široká ulice V průhledu, uprostřed s velkou travnatou plochou lemovanou stromořadím, jejíž osou dnes prochází západní hranice památkové zóny Vilová kolonie Ořechovka. Bohužel právě na straně ulice mimo zónu leží zajímavá funkcionalistická vila čp. 853 (Ing. J. Dítě, Arch. V. Jíra) s obkladem z režného zdiva, postavená pro ak. malíře Miloslava Holého a také dvojdům čp. 839, 861 od Ing. Františka Kovoveského. Původně rodinný dvojdům v čistě funkcionalistickém duchu je dnes bohužel z jedné poloviny výrazně přestavěný. Za ulicí V průhledu pokračovala ve 30. letech výstavba izolovaných vil většinou průměrné kvality. Výjimkou jsou dva zajímavé domy v ulici Na průseku. První z nich, čp. 858, je reprezentativní vila JUDr. Rudolfa Kočvary, ředitele Zemské banky. Vznikla v roce 1936 podle projektu Karla Straníka, údajně za spolupráce akad. arch. Pavla Smetany (viz literatura, Vlček). Rozlehlý funkcionalistický dům má vedle nesporných architektonických kvalit i jistou dokumentační hodnotu, doloženou ve spisech, spočívající v detailně zachyceném úředním postupu při schvalování plánů. O jeden dům vedle stojí čp. 906, vlastní nájemní dům stavitele Františka Vokála. Je vybudovaný v puristicko konstruktivistickém duchu, se zajímavými funkcionalistickými detaily (průběžná terasa, prostory lodžií, prosklená nároží rizalitu, velkoplošné zasklení tělesa schodiště). Výrazné je zejména vysoká míra uplatnění skla v rámci výplňových a prosvětlovacích ploch, která ještě v barevném akcentu dům oživuje a činí ho jedinečným. Přerušení stavebního ruchu německou okupací ukončilo vilovou výstavbu v severozápadní částí katastru Střešovic. Nezastavěn zůstal pouze klínovitý pás mezi pokračováním Střešovické ulice a ulicí Na Petřinách západně od ulice V průhledu, kde vyrostla zástavba až po válce. Původní jádro Ořechovky i s vilami z konce třicátých let tak přešlo do nových poměrů po roce 1945 jako ukončený a uzavřený urbanistický celek. 6

7 zhodnocení Pro účely výzkumného úkolu byla západní část Ořechovky podrobně prozkoumána jak v terénu, tak podrobným průzkumem a vyhodnocením množství plánové dokumentace, uložené v archivu Městské části Prahy 6. Ačkoliv všechny objekty mají stavebně podobnou dataci, je soubor stylově velmi různorodý a zatím s ohledem na nedostatečnou (nebo bohužel také nedostatečně uplatňovanou) památkovou ochranu překvapivě intaktní. Bohužel i zde, jak díky technickému i morálnímu dožívání, tak s ohledem na malé povědomí veřejnosti o kvalitách a hodnotách prvorepublikové architektonické i uměleckořemeslné tvorby, pomalu mizí cenné detaily. Ke zpracování formou karet byly vybrány nejen ty nejkvalitnější objekty, ale všechny kvalitnější domy se zajímavým řešením fasád, nebo typově doplňující soubor. Jejich kvalitativní vyhodnocení je pak uvedeno jak přímo v tabulce, tak na mapě oblasti, kde jsou památkově nejhodnotnější objekty vyznačeny hnědou barvou. Celkem je dokumentováno formou karet 21 objektů. Prakticky u všech těchto objektů byly provedeny archivní rešerše. Fotodokumentace byla provedena pro celkem 90 objektů. Největším problémem, se kterým jsme se při zpracovávání úkolu setkali, byla nemožnost zdokumentování interiérů většiny objektů (většinou soukromé vily nebo činžovní domy). Velkým problémem je množství kvalitních objektů i archivního materiálu a následné dilema, které objekty zařadit do finálního přehledu ve formě katalogu. Vytyčený cíl - podrobný průzkum a dokumentace celé Ořechovky se tímto dílem podařilo dokončit. 7

8 . literatura, prameny Koula J.E.: Rodinný dům jako pionýr nové architektury, Architektura ČSSR XXVIII/1969, str. 544; str. 303 (Rondokubismus); str. 523 (IV 1/XXVIII) Benešová, Marie: Pavel Janák. Architekt roč. XLII/1996, č , str Československá architektura od nejstarších dob po současnost. Praha, Artia Dostál,O.-Procházka,O.-Pechar,J. Moderní architektura v Českosloslovensku,. Praha, Obelisk Flegl, Michal - Fleglová, Jana: Ořechovka - pražská vilová čtvrť dvacátých let. Časopis Památky a příroda, roč. VI/1981, č. 9 str Flégl, Michal: Střešovice tisícileté. Kapitolky ze stavebního a urbanistického vývoje obce za pražskými hradbami. Knihovnička časopisu Břevnovan č. 2, Praha Flegl Michal, časopis Šestka, únor 2005 Flegl Michal časopis Šestka,březen 2003 Havlíček, Josef: Informace o výstavbě kolonie Státního stavebního družstva (s plánky jednotlivých typů domků). Zprávy veřejné služby technické, 1924, str , Hrůza,J.: Slovník soudobého urbanismu. Praha, Odeon 1977, str Jásek, Jaroslav: Klenot města. Praha, VR-ateliér 1997, str. 17 Klazarová, Pavlína: Čtvrť stromů. Art deco (5). Domov roč. XXXVII/1997. č. 12, str Kubiček, A.: Bohumil Hypšman. Praha, nakl. čs.výtv.um Lukeš Zdeněk, Splátka dluhu, Praha 2002 Malínský, Petr Studený, Jan: 2 x dostavba. Architekt, roč. XXXIX/1993, č. 1, str. 5 Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem, Praha, Panorama 1985 (str ) Praha našeho věku. Praha, Panorama 1978, str. 77. Prošek Václav, Měření hl. m. Prahy, Velká Praha sborníček, Praha 1921, str.66 Sláma, Bohumil: Soutěžní návrh na kolonii domů na "Vořechovce" v Praze. Časopis československých inženýrův a architektův - Architektonický obzor, roč. XIX/1920, str. 8, 9, 39-41, tb. 19 (foto + plány) Starý, Oldřich: Názory na moderní architekturu. Časopis Stavba, roč. I/1922 č. 7 str Straka, Cyril: Pražská vilová čtvrť Vořechovka. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. XXXV/1927, str Svoboda, E. - Noll, J. - Havlová, E.: Praha Praha, Libri 2000, str Švácha, Rostislav: Od moderny k funkcionalismu. Praha, VP 1995, str

9 Stěnička Jan - Alois Dryák: Dvojnásobné výročí architekta, článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu 3/2002 Veverka, P. Dvořáková, D. -Krejčí, P. Lukeš, Z: Slavné pražské vily. Praha, Foibos-NTM 2004.: Vlček P.: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Academia, 2004 Koula, J.E.: Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století. Praha 1940, str Stavba III/ , str , Stavba IV/ , str ZVST, VI tab. č. III-IV, VII-VIII, X-XXII; VI, str. 14,

10 10

11 11

12 rejstřík architektů a stavitelů Jméno architekta, stavitele Objekt čp. Bína Jan, arch 747, 750 Cibulka Otakar, Ing. 731 Dítě J., Ing. 853 Herynk Rudolf K., arch. 699 Jíra V., Arch. 853 Kadlec Josef, Ing. 778 Kovoveský Fr., Ing. 839, 861 Kučera Josef, Ing. arch 777 Mendl Antonín, Arch. Dr. 773, 994 Mikuškovic Aloi, Ing. arch. Dr. 774 Patta Emil, Ing. arch. 755 Pštross Zdeněk, Arch. Dr. 751 Simonov P, Ing. 750 Stoklasa Josef, Arch. a stavitel 777 Strnad Frant., Ing. 731 Stuna Antonín arch. 733 Straník Karel, arch. 858 Šimůnek Josef, Ing. 733 Štrobl J,.arch 732 Těrechov A, Ing. 750 Vokál František 906 Vondrák Jaroslav Arch. 478, 479 Vorlíček Jaroslav, Ing. 774 Vostřák František

13 seznam katalogových listů objektů pořad.č. popisné číslo ulice a číslo orientační další objekty na kartě Na Ořechovce Pod vyhlídkou , 482 Cukrovarnická 38, Cukrovarnická Pod vyhlídkou 3, Cukrovarnická Cukrovarnická Cukrovarnická 54, V průhledu Na Ořechovce 71, V průhledu Na Ořechovce Střešovická Střešovická Na Dračkách Na Dračkách Na dračkách Na dračkách 10, 10a Cukrovarnická Cukrovarnická V průhledu V průhledu 1, Střešovická Na průseku 2, Střešovická Na průseku 5 13