Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012 až Exekutivní shrnutí

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Zpráva o plnění Exportní strategie České republiky pro období 2012 až 2020 Exekutivní shrnutí

2 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na základě usnesení vlády ČR ze dne 14. března 2012 č. 154 o Exportní strategii ČR pro období 2012 až 2020 (dále jen "Exportní strategie") předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu pro informaci členům vlády České republiky výroční zprávu o plnění Exportní strategie za rok 2013 (dále jen "Zpráva"). Zpráva obsahuje informace o přijatých opatřeních k realizaci Exportní strategie, exekutivní shrnutí konkrétních aktivit realizovaných na podporu exportu, investic a obchodní politiky, jež jsou zasazeny do širšího kontextu vývoje světové ekonomiky, a otevírá prostor k dalším změnám. X X X Česká republika je malá, otevřená ekonomika, která, stejně jako většina vyspělých ekonomik, nemá v současné době jinou alternativu než exportovat, aby si zajistila dlouhodobou a udržitelnou prosperitu a hospodářský růst. Většina tuzemské produkce je zárovep určena pro vývoz; naopak rozhodující část vstupů do naší ekonomiky pochází z dovozu. Česká republika patří ve světovém srovnání dokonce k zemím s největším poměrem vývozu zboží a služeb k HDP a tato závislost stále stoupá. Zatímco v roce 1995 se export zboží a služeb podílel na hrubém domácím produktu 51 %, v roce 2000 pak 63 %, za rok 2010 to bylo necelých 79 %. Pro porovnání v Německu, tedy u našeho největšího obchodního partnera, tvoří export necelých 50 % HDP. Zahraniční obchod Česka citlivě reaguje na změny na globálních trzích. Rizikovým místem českého exportu je fakt, že valná většina zboží míří na trhy EU. Zpomalení evropské ekonomiky proto vždy znamená komplikace pro české firmy a Česká republika s tím musí počítat. Pro budoucnost českého hospodářství je proto klíčová globalizace a diverzifikace našich zahraničních ekonomických vztahů, zejména mimo EU. Prvořadým úkolem státu tak musí být podpora českých firem v boji o zakázky na globálních trzích. Stát se musí snažit zajišťovat českým vývozcům stejné či srovnatelné podmínky a podporu na jakou jsou zvyklí jejich konkurenti, včetně zajištění rovného postavení našich vývozců v tržním prostředí cílového trhu. Stát musí také formou vhodných opatření a podpor aktivně přispívat ke zvyšování počtu českých exportujících firem, a to i z řad malých a středních podniků. O tom je aktivní podpora exportu zboží a služeb, která je zahrnuta v Exportní strategii. Pro naplnění cílů Exportní strategie je klíčové aktivní zapojení nejen zainteresovaných rezortů a institucí, ale především podnikatelské sféry, které musí být státní správa kvalitním partnerem (projekt č. 8 Řídící a komunikační platforma), protože ekonomická diplomacie, jíž je podpora exportu nedílnou součástí, je nejúspěšnější, je-li založena na alianci podnikatelů, zástupců zaměstnanců a představitelů státu. Od roku 2012, kdy bylo vytvořeno 12 projektových týmů Exportní strategie 1, probíhají jejich jednání s cílem naplpování jednotlivých úkolů Exportní strategie. V roce 2013 se jednalo zejména o rozšiřování zahraniční sítě MPO, rozšíření a zpřístupnění informačních služeb pro exportéry, podpoře při diverzifikaci exportu do mimoevropských zemí, exportním financování, marketingové podpoře v zahraničí a podnikatelských misích v zahraničí pod záštitou vrcholových představitelů státu. 1 Projektové týmy jsou složeny z expertů státní správy a podnikatelské sféry, kteří společně pracují na implementaci konkrétních opatření k podpoře českého exportu. V rámci týmů funguje obousměrný dialog, který je klíčový pro realizaci opatření, jež mají skutečně pomoci našim vývozcům na zahraničních trzích. 2

3 V minulém roce se uskutečnilo jedno zasedání Řídícího výboru pro implementaci Exportní strategie 2, a to dne 13. září. Další zasedání Řídícího výboru, které bylo původně naplánováno na prosinec 2013, se pak uskutečnilo až dne 9. ledna Řídící výbor na obou jednáních vyhodnotil spolupráci při naplpování cílů Exportní strategie a současně identifikoval nově vznikající překážky a výzvy pro exportéry. Členové Řídícího výboru se shodli, že je nutné společně zabezpečit efektivní prosazování našich ekonomických zájmů v zahraničí prostřednictvím orgánů státní správy a jimi zřízených institucí, které úzce spolupracují, vědí o sobě, mají jasně definované úkoly a postupují ve vzájemném partnerství. V roce 2014 bude třeba v návaznosti na aktuální vývoj nově nastavit některé směry Exportní strategie a projednat celou problematiku s partnery v rámci Řídícího výboru, jehož role a působnost může být rovněž přehodnocena a přizpůsobena novým potřebám. Globální diverzifikace českého exportu V roce 2013 pokračovalo MPO v plnění úkolu diverzifikovat český export (projekt č. 3 Globální diverzifikace exportu). Byly vytvářeny podmínky pro nárůst českého exportu do mimoevropských zemí a zvýšení počtu exportních oborů s vyšší přidanou hodnotou, větší zapojování malých a středních podniků do vývozu a usnadpování jejich přístupu na zahraniční trhy. V souladu s Exportní strategií pokračovaly v činnosti expertní týmy pro 12 prioritních zemí 3. V průběhu roku byly průběžně doplpovány a aktualizovány akční plány pro každou prioritní zemi. Pro informovanost českých exportérů o prioritních trzích byly aktualizovány interaktivní profily všech 12 prioritních zemí, které obsahují podrobné informace o podmínkách obchodu a podnikání, akční plány na jednotlivá teritoria, reference na vedoucí expertních týmů a odkazy na další informační zdroje. Rovněž bylo dopracováno a aktualizováno 26 interaktivních profilů zájmových zemí 4, které mají rovněž významný potenciál pro české vývozce. Tyto informace byly umístěny na oficiálním portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz. Analýza vývoje zahraničního obchodu v prioritních a zájmových zemích a debata o případných změnách či doplnění budou další součástí aktualizace Exportní strategie. Zároveň bude otevřena diskuze o výraznějším zaměření na sektorové priority českého vývozu. Společně s podnikatelskými asociacemi byly připravovány podnikatelské mise, které se uskutečnily v souvislosti se zahraničními pracovními cestami představitelů MPO, v rámci vrcholových státních návštěv ostatních představitelů ČR v zahraničí nebo v kontextu s jednáním mezivládních společných orgánů pro hospodářskou spolupráci. V roce 2013 bylo takto uskutečněno 22 podnikatelských misí směřujících do 26 zemí (z toho 11 do prioritních zemí a 4 do zájmových zemí). Důsledné podpoře proexportních zájmů ČR byla věnována i příprava a průběh společných mezivládních a mezirezortních orgánů v gesci MPO. V roce 2013 se uskutečnilo 20 zasedání smíšených orgánů pro hospodářskou spolupráci (z toho se 6 prioritními a 4 zájmovými zeměmi). V rámci dalších proexportně zaměřených aktivit proběhlo v minulém roce za účasti českých firem celkem 196 akcí (z toho 74 v prioritních a 20 v zájmových zemích). 2 Řídící výbor je vrcholný orgán pro implementaci Exportní strategie, který se zabývá především strategickými a koncepčními otázkami. Předsedou Řídícího výboru je ministr průmyslu a obchodu. Členy Řídícího výboru jsou: náměstek ministra zahraničních věcí, náměstek ministra financí, náměstek ministra pro místní rozvoj, náměstek ministra zemědělství, náměstek ministra životního prostředí, náměstek ministra obrany, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, prezident Hospodářské komory ČR, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, předseda Mezinárodní obchodní komory ČR, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 3 Brazílie, Čínská lidová republika, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Spojené státy americké, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Vietnam. 4 Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko (od je již členskou zemí EU), Indonésie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, Spojené arabské emiráty, Švýcarsko a Thajsko. 3

4 Rok 2013 byl pro český export rekordní. Celková výše českého exportu dosáhla v lopském roce hodnoty 3,157 bilionu Kč, což je nejvyšší hodnota v dějinách samostatné ČR. Ve srovnání s rokem 2012 stoupl český vývoz o 2,8 %. Výsledky zahraničního obchodu ČR v uplynulém roce také ukazují, že přes nepříliš příznivé podmínky ekonomického vývoje v ČR a pokračující stagnaci na řadě světových trhů pokračoval nastartovaný proces diverzifikace českého vývozu i v roce 2013, byť nižším tempem, než v předcházejícím období. Tempa růstu českého vývozu do prioritních i zájmových zemí však přesto přesahovala jak růst českého vývozu celkem, tak i přírůstek exportů na trhy EU. Podle dostupných údajů vzrostl český vývoz do prioritních zemí o 3,2 % a do zájmových zemí dokonce o 6,4 %, přičemž za stejné období dosáhl celkový český vývoz růstu 2,8 % a přírůstek na trhy EU 28 činil 2,4 %. Pro celkové srovnání je účelné uvést i údaje za první dva startovní roky realizace Exportní strategie. Z těchto údajů vyplývá, že za rok 2013 v porovnání s rokem 2011 vzrostl český vývoz do prioritních zemí o 28,6 % a do zájmových zemí o 20,1 %, přičemž za stejné období dosáhl celkový český vývoz růstu 9,7 % a přírůstek na trhy EU činil 6,6 %. Podíl zemí EU 28 5 na celkovém českém vývozu činil 83,31 % v roce 2011, klesl na 81,22 % v roce 2012 a dále se snížil na 80,96 % roce Tento podíl ve stejných letech naopak narostl u prioritních zemí na 9,42 % (2011), 10,99 % (2012) a 11,04 % (2013) a rovněž u zájmových zemí na 5,15 % (2011), 5,44 % (2012) a 5,64 % (2013). Tyto několikaprocentní nárůsty se mohou zdát jako malé. Je však třeba mít na zřeteli, že jeden procentní bod v hodnotě celkového českého vývozu představuje částku zhruba 30 miliard Kč. Podíl EU, prioritních a zájmových zemí na českém vývozu v letech 2011, 2012 a 2013 Údaje uvedené v grafu potvrzují diverzifikaci zahraničního obchodu ČR. Přes nárůst absolutního objemu klesá podíl EU i eurozóny a roste podíl prioritních a zájmových zemí, což je v souladu s Exportní strategií. 5 Chorvatsko, původně zařazené mezi zájmové země, je po vstupu do EU statisticky vykazováno mezi zeměmi EU (EU 28), což pro srovnatelnost údajů bylo provedeno i zpětně. Vzhledem k tomu, že podíl Chorvatska v celkovém českém vývozu činí cca 0,3 %, zvýšil se v tomto smyslu podíl zemí EU a snížil podíl zájmových zemí v celkovém českém vývozu. I přes tuto změnu však vykazuje podíl zemí EU v českém vývozu klesající trend a naopak stoupají podíly prioritních a zájmových zemí. 4

5 Plné využití nástrojů Evropské unie k podpoře českého exportu V oblasti obchodní politiky (projekt č. 9 Obchodní politika EU a export na jednotný vnitřní trh) se MPO v lopském roce soustředilo především na nástroje vedoucí k naplnění specifických cílů Exportní strategie, tzn. diverzifikaci exportu do zemí mimo EU a posunu českých exportérů v hodnotových řetězcích do segmentů a odvětví s vyšší přidanou hodnotou, a to cestou odstranění překážek v přístupu na nové trhy a zajištěním levných vstupů do výroby. V oblasti mnohostranného obchodního systému byly nejvýznamnější dokumenty přijaty IX. Konferencí ministrů členů Světové obchodní organizace (WTO), která se uskutečnila ve dnech 3. až 6. prosince 2013 na Bali. Podařilo se dokončit sjednávání první globální dohody od vzniku WTO a Rozvojové agendy z Doha (DDA), a to Dohody o usnadňování obchodu. Očekává se, že jejím prováděním dojde k úsporám ekonomických subjektů cca o 10 % při snížení stávajících nákladů. Českým exportérům se zlepší přístup na trhy partnerů a budou lépe informováni o celních postupech. V oblasti tranzitu se přijaté závazky nedotknou našich dvoustranných dohod v oblasti silniční dopravy. IX. Konference ministrů přijala i další dokumenty týkající se zemědělství a obchodu a rozvoje v DDA. V Dohodě o zemědělství (AGRI) bude přínosem pro české exportéry zvýšený tlak na odstrapování všech forem vývozních subvencí členů WTO a částečné zlepšení přístupu na trhy partnerů tlakem na vyšší využívání plné výše tarifních kvót. Rozhodnutí ministrů o vypracování Pracovního programu WTO v jednání o DDA by mohlo odblokovat jednání o agendách, kde má ČR prioritní zájem. Jedná se zejména o přístup nezemědělských výrobků na trh (NAMA), obchod se službami a chráněná geografická označení (GIs). Pokračovala i jednání o revizi dohody o informačních technologiích (ITA) a jednání o vícestranné dohodě o službách (TISA), která zatím nebyla dokončena. Pokud jde o bilaterální vztahy, přinesla jednání o dohodách o volném obchodu konkrétní výsledek v podobě zahájení provádění dohody se zeměmi Střední Ameriky a s Peru a Kolumbií. Českým firmám se tak otevřela řada nových příležitostí, a to jak v oblastech, kde spolupráce již probíhala, tak v oborech zcela nových. Dle předběžných odhadů by dohoda s Peru a Kolumbií měla vést k nárůstu českého exportu do těchto zemí o 12 % a k odhadované úspoře našich vývozců na clech ve výši cca 50 mil Kč. Dalším zásadním krokem bylo zahájení jednání o Dohodě o volném obchodu s USA (tzv. TTIP) a Japonskem. Obě dohody mají s ohledem na ekonomický význam obou zemí obrovský potenciál a slibují českým firmám otevření nových příležitostí na těchto trzích a výrazné zjednodušení a zlevnění obchodní spolupráce. V roce 2013 došlo k dosažení politické shody v jednáních s Kanadou a k ukončení jednání a parafování dohody s Moldavskem a Gruzií. Ve všech fázích tvorby či uplatpování jednotlivých obchodněpolitických nástrojů se MPO soustředilo na jejich konzultaci a komunikaci s podnikateli, a to jak formou seminářů či kulatých stolů, tak i publikováním informací na webových stránkách či v odborných periodikách. Byla zahájena aktivní činnost expertních týmů pro dohodu s USA a Japonskem (v roce 2013 se uskutečnilo celkem 7 jednání těchto týmů, další komunikace probíhá především elektronickou formou). Ve vztahu k dohodě s USA byly vytvořeny zvláštní sekce na portálu BussinessInfo.cz 6 a na stránkách MPO 7. V rámci podpory exportu na jednotný vnitřní trh EU realizovalo MPO v roce 2013 řadu opatření zaměřených na zkvalitňování služeb pro podnikatele působící na vnitřním trhu EU. Mezi ně patří zejména pokračování projektu zrychlené procedury pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů. Přínosem projektu je rychlejší převod vysoce kvalifikovaných a vedoucích pracovníků ze třetích zemí, kteří jsou dočasně vysláni v rámci jejich společnosti do jednotky umístěné v ČR. V roce 2013 bylo přijato a kladně vyřízeno 97 žádostí. Zárovep MPO ve

6 spolupráci s agenturou CzechInvest spustilo v roce 2013 projekt Welcome Package, který má za cíl zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání klíčových cizinců, kteří potřebují kvůli umístění investice do ČR co nejrychleji a snadno získat potřebná pracovní a pobytová povolení. MPO v roce 2013 nadále poskytovalo služby, které občanům a podnikatelům výrazně ulehčují působení na vnitřním trhu. Jde zejména o služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). Tyto tři služby jsou v ČR spojeny v jednotný poradenský systém, podnikatelé a občané tak nemusí složitě zjišťovat na jaký úřad se v případě problému obrátit. Za účelem zvýšení povědomí o těchto službách a navýšení počtu jejich uživatelů byla v roce 2013 vypracována propagační strategie a spuštěna reklamní internetová kampaň typu pay-per-click (PPC) na služby JKM, SOLVIT a ProCoP. Pro rok 2014 se počítá s dalším zintenzívněním informačních a propagačních aktivit pro služby jednotného poradenského systému. JKM informuje o podmínkách poskytování služeb v ČR a jiných členských státech EU a zprostředkovává podání na příslušné úřady v ČR. Hlavním přínosem JKM je možnost získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na jednom místě a elektronicky. Za účelem zvýšení uživatelské přívětivosti byla v roce 2013 provedena revize anglické mutace elektronického JKM na portálu Businessinfo.cz. Další rozvoj JKM je konzultován se sociálními partnery, zejména se Svazem průmyslu a dopravy ČR, který se otázce věnuje v rámci svých aktivit v Evropském hospodářském a sociálním výboru. Počítá se s revizí české mutace elektronického JKM a zásadním upgradem informačního systému SINPRO, který práci JKM dále zefektivní. Za rok 2013 JKM zodpovědělo dotazů podnikatelů. SOLVIT centrum nabízí občanům a podnikatelům možnost mimosoudně řešit jejich stížnost na postup českých i zahraničních úřadů, který je v rozporu s principy volného pohybu zboží, služeb i osob. Centrum problémy řeší bezplatně, ve lhůtě max. 10 týdnů. Za rok 2013 přijalo SOLVIT centrum 165 stížností. Převážnou většinu tvořily obvyklé případy, jež centrum obratem úspěšně řeší. ProCoP informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou kladeny na výrobky v neharmonizované sféře zboží národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v ČR nebo v jiném státě EU. Podnikatelé se zde mj. dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek v ČR podléhá povinnosti předchozího schválení nebo registrace. ProCoP také poskytuje obecné informace o aplikaci Nařízení o vzájemném uznávání a o uplatpování principu vzájemného uznávání. Za rok 2013 ProCoP zodpověděl 272 dotazů. Z důvodu probíhající propagační kampaně se v roce 2014 očekává zvýšení počtu dotazů. Zahraniční síť MPO Jedním z klíčových nástrojů podpory exportu je zahraniční síť MPO. V zájmu podpory českých exportérů a jejich exportních aktivit v prioritních a zájmových teritoriích přistoupilo MPO (projekt č. 10 Optimalizace zahraniční sítě) k vytvoření respektive k restrukturalizaci a optimalizaci stávajících nesourodých struktur do jednotné zahraniční sítě MPO. S účinností od 1. srpna 2012 vytvořilo MPO sloučením zahraničních kanceláří agentury CzechTrade a CzechInvest zahraniční síť MPO. V březnu 2013 bylo připojeno zastoupení CEBRE 8 v Bruselu. Zahraniční síť MPO nyní čítá 47 kanceláří a jejich zaměstnanci jsou kmenovými pracovníky MPO. S ohledem na integraci a efektivní koordinaci kapacit v rámci MPO byl původní záměr zvýšit 8 CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU byla vytvořena Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby prezentovala a obhajovala české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu. K naplnění svého cíle CEBRE získalo podporu MPO, a to prostřednictvím agentury CzechTrade. 6

7 počet zahraničních kanceláří až na 70. Poslední vývoj v teritoriálních prioritách a potřebách českých exportérů ukázal, že konečný počet zahraničních kanceláří by se mohl pohybovat kolem čísla 60. Přitom nebude potřeba vynaložit dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu, protože v celém procesu budování integrované sítě jsou a budou využity prostředky zevnitř rezortu. Integrace sleduje především navýšení kapacity pro exportéry (primárně v prioritních a zájmových zemích), soustředění obchodu a investic na jednom místě, sjednocení marketingu podpory exportu a zahraničních investic, zvýšení kvality servisu pro exportéry, oborovou a teritoriální specializaci, vyšší efektivitu a flexibilitu sítě. Hlavním partnerem celého projektu jsou podnikatelské reprezentace. Hlavním úkolem celé sítě i jednotlivých zahraničních zastoupení MPO je především zajistit obchodní příležitosti pro české firmy a poskytovat zpravodajství a asistenci na místě. Záměrem celého projektu je pokrytí všech důležitých trhů, především pak prioritních a zájmových zemí. Působnost a akreditace zahraničních zastoupení MPO je realizována v součinnosti s MZV. Dne 25. července 2013 podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieociała a ministr zahraničních věcí Jan Kohout "Ujednání Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené Ministerstvem průmyslu a obchodu", což mělo zásadní vliv na vztahy obou resortů v této oblasti. Tato dohoda otevřela dveře k navýšení kapacit v zahraničí ve prospěch českého exportu zboží i služeb a podpory zahraničních investic do ČR. Následná jednání na úrovni ministrů a náměstků ministrů vedla k rozhodnutí ministra zahraničních věcí (dne 22. ledna 2014) o akreditaci pracovníků MPO jako ATP (administrativně technický pracovník - tedy nediplomatický personál) k zastupitelským úřadům a faktickému otevření nových kanceláří v 6 místech, kterými jsou Peking, Ankara, Jakarta, Bangkok, Buenos Aires a Tel Aviv. Následně MPO požádá o akreditaci dalších nových kanceláří v Kantonu, Santiagu, Medelínu, Baku, Nairobi a Limě, kde jsou vybraní pracovníci v posledních fázích předvýjezdové přípravy. Tím bude srovnáno určité zpoždění v harmonogramu otevírání nových kanceláří, které vzniklo přípravou a realizací Ujednání mezi MPO a MZV. Během roku 2013 prošla síť MPO rozsáhlou rekonstrukcí a konsolidací. Vše v zájmu zpřístupnění a zjednodušení našich služeb pro podnikatele, kteří na novou nabídku reagovali zvýšením zájmu. Pro budování, rozšiřování i restrukturalizaci sítě má zásadní význam zpětná vazba od českých firem a jejich reprezentací. Tzn., že zastoupení jsou vytvářena jen tam, kde existují obchodní příležitosti nebo je potenciál, ze kterého tyto příležitosti bude možné generovat a také tam, kde bude existovat reálný zájem českých firem. Z oblastí, kde nebude docházet k průniku obou výše uvedených podmínek, budou kapacity přesunuty jinam, samozřejmě dle preferencí a požadavků českých firem. MPO zcela respektuje, že hlavním představitelem státu v zahraničí je vedoucí zastupitelského úřadu. Síť MPO a její pracoviště nejsou budována jako paralelní struktura k zastupitelským úřadům. Tento systém chce posílit kapacity státu v zahraničí v oblasti podpory exportu, přílivu zahraničních investic a prosazování hospodářských zájmů ČR v zahraničí. MPO jasně deklaruje zájem integrovat zahraniční síť MPO do struktur zastupitelských úřadů a na partnerské bázi spolupracovat s MZV. Další formy integrace sítě MPO a vyhodnocení celkové koncepce bude v souladu s požadavky podnikatelských reprezentací předmětem další aktualizace Exportní strategie. Nové služby pro exportéry Portfolio služeb pro exportéry zahrnovalo v roce 2013 čtyři základní oblasti: poradenství, vzdělávání, informační služby a služby zahraniční sítě MPO (projekt č. 1 Centrum sdílených služeb a zpravodajství pro export, projekt č. 4 Služby pro exportéry a projekt č. 11 Služby zahraniční sítě). 7

8 Velký důraz byl kladen na rozšíření informačních služeb pro exportéry, poskytovaných zdarma. Za tímto účelem byl vytvořen společný portál Zpravodajství pro export 9 s paralelně vytvořenou Klientskou a Partnerskou zónou, díky němuž se informace dostanou rychle a snadno k firmám. Partnery společného portálu jsem kromě institucí MPO primárně zaměřených na podporu exportu také další organizace (např. Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Mezinárodní obchodní komora v ČR), které svými informacemi a službami mohou podpořit české exportéry. Do budoucna existuje prostor pro zapojení dalších partnerů a rozšíření nabídky informačních služeb. Poradenské služby založené na asistenci exportérům v zahraničí prostřednictvím sítě MPO byly realizovány formou exportních balíčků. Firmy vyjádřily spokojenost s novým systémem služeb. V roce 2013 se zpracovalo celkem 455 balíčků, což je o 139 více než v roce I v roce 2014 budou poradenské služby poskytovány formou exportních balíčků, cenově zvýhodněných podle velikosti firmy a významnosti teritoria. O zájmu exportérů o služby svědčí nárůst počtu exportních konzultací o 54 % proti roku V roce 2013 poskytla agentura CzechTrade služby celkem klientům, přičemž v 503 případech se jednalo o klienty nové. V oblasti vzdělávacích služeb agentury CzechTrade využily firmy celkem 49 akcí s exportní tématikou, především odborných a teritoriálních seminářů, a 4 exportní konference. Přítomno na nich bylo účastníků. Proběhl rovněž další ročník Kurzu obchodní diplomacie, které se účastnilo 42 účastníků z MPO, MZV, CzechTrade a CzechInvest. Exportní klub CzechTrade 10 evidoval na konci roku 2013 již 549 členů. Během roku se i pro členy klubu připravoval vstup do Klientské zóny v rámci portálu Zpravodajství pro export, díky níž budou moci v roce 2014 využívat nadstandardní informační servis. Kromě toho se členské firmy budou účastnit specializovaných akcí exportního vzdělávání a standardně se budou prezentovat v Adresáři exportérů. Mimořádně pozitivní ohlas ze strany firem se týkal i marketingové podpory v zahraničí, což je vůbec jedna z nejžádanějších forem podpory ze strany českých firem. V roce 2013 se české firmy prezentovaly nejčastěji formou společné expozice zaštítěné státem včetně účasti zástupce MPO. Celkem bylo uskutečněno 32 českých oficiálních účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí, kterých se zúčastnilo 376 vystavovatelů. Dvě třetiny akcí se konaly v prioritních a zájmových zemích, ostatní proběhly v rámci EU. Na základě dotazníkového šetření provedeného projektovými manažery MPO mezi vystavovateli bylo zjištěno, že v souvislosti s účastí na těchto akcích byly rozpracovány a uzavřeny kontrakty v celkové výši kolem 5 mld. Kč. V rámci zajišťování proexportní podpory na veletrzích a výstavách v ČR bylo v roce 2013 realizováno celkem 15 tuzemských akcí, v naprosté většině se jednalo o incomingové mise. Tradičně 9 MPO připravilo nový portál "Zpravodajství pro export", což je první společný informační portál zaměřený pouze na exportéry, který exportérům maximálně usnadní přístup a rozšíří možnosti, jak se dostat ke všem informacím, které potřebují vědět o zahraničním obchodě. Zpravodajství pro export je přístupné přes oficiální portál pro podnikání a export BusinessInfo.cz. Bylo vytvořeno internetové uživatelské rozhraní "Klientská zóna", která nabízí služby on-line, ale i další výhody jako například nadstandardní informační servis, administraci služeb a zakázek apod. V současné době je vytvářena také tzv. "Partnerská zóna" pro zapojené partnery (podnikatelské svazy a instituce státní a veřejné správy), což by měl být meziresortní zpravodajský systém, který významně zefektivní výměnu informací mezi subjekty státní správy a odstraní tak v nezanedbatelném měřítku duplicity. MPO tím reaguje rovněž na požadavky podnikatelských svazů, aby více zpřístupnilo sdílený informační prostor SINPRO. K zajištění portálu Zpravodajství pro export a Partnerské zóny funguje od ledna 2014 Redakční rada Zpravodajství pro export a partnerské zóny, která je složena z jednoho zástupce za každou zapojenou organizaci. 10 Od začátku roku 2013 nabízí agentura CzechTrade českým firmám členství v Exportním klubu, který je nedílnou součástí naplpování Exportní strategie ČR. CzechTrade prostřednictvím Exportního klubu pomáhá především malým a středním podnikům. Jde o nadstandardní exportní servis zaměřený na podporu prezentace podniků v zahraničí, zprostředkování unikátních informací o příležitostech a trendech na zahraničních trzích a možnost konzultování konkrétních exportních záměrů s odborníky. 8

9 se uskutečnila i účast MPO na 55. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jehož stěžejním tématem byla automatizace. Partnerskou zemí bylo tentokrát Turecko. V souvislosti s konáním XXII. zimních olympijských her v Soči 2014 byly v roce 2013 zahájeny přípravné práce na realizaci prezentace průmyslových a obchodních aktivit ČR "Česká stopa", která navazuje na již osvědčený a úspěšný projekt z roku 2012 u příležitosti letních olympijských her v Londýně. Agentura CzechTrade je realizátorem projektu "Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí " (SVV ). Tento projekt se těší velkému zájmu podnikatelů, o čemž svědčí i fakt, že agentura CzechTrade k dnešnímu dni obdržela již téměř 500 přihlášek od oprávněných žadatelů na veletrhy v roce Cílem projektu je poskytnout prostřednictvím společné účasti na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách cílovým skupinám (profesním organizacím a individuálním podnikům, zejména malým a středním) zvýhodněné služby zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti výrobků a služeb firem se sídlem v ČR na zahraničních trzích. České firmy, které splní podmínky účasti, mohou získat podporu až do výše 100 % způsobilých výdajů, maximálně však Kč na jednoho vystavovatele a jeden veletrh. Projekt SVV je tak jedním z důležitých nástrojů Exportní strategie a účelně doplpuje program oficiálních účastí MPO a zahraničních akcí agentury CzechTrade. Základní informace o projektu SVV Finanční prostředky: Kč vč. DPH Datum zahájení projektu: Datum ukončení projektu: Trvání projektu v měsících: 28 Plán podpořených veletrhů: 90 Plánovaný počet účastníků: (z toho 180 velkých podniků) Ve 2. pololetí roku 2013 bylo v rámci projektu podpořeno 14 veletrhů, kterých se zúčastnilo celkem 175 subjektů. Nejvíce českých firem, a to 33, se prezentovalo na německém veletrhu Heim+Handwerk v Mnichově. Zatím největší zájem projevily české firmy o stavební veletrh Coneco v Bratislavě, kam jich je přihlášeno 55, a také o veletrh sportovního zboží ISPO v Mnichově, na který pojede 42 subjektů. Během roku 2014 bude podpořeno celkem 76 veletrhů v 25 zemích světa, například v Rusku, Německu, USA, Číně, Kazachstánu, Turecku či JAR. Přehled zemí konání veletrhů SVV 2014 Austrálie Francie JAR Mongolsko Slovensko Bělorusko Itálie Kanada Německo Turecko Bosna a Indie Kazachstán Polsko Ukrajina Hercegovina Brazílie Indonésie Kuba Rusko USA Čína Japonsko Maďarsko SAE Vietnam Z evropských fondů se podařilo připravit také projekt Design pro konkurenceschopnost, jehož cílem je podpora efektivního využití průmyslového designu prostřednictvím integrace designu do inovačních strategií firmy a hlavním přínosem poskytovaných služeb (individuální spolupráce s designérem, propagace v zahraničí a odborné vzdělávání) je usnadnění vstupu na zahraniční trhy. Mezi služby pro exportéry patří také získávání konkrétních exportních příležitostí, nejčastěji zahraničních poptávek a tendrů. V roce 2013 bylo ze zdrojů v zahraničí, především pak od zahraničních kanceláří MPO, dále od zastupitelských úřadů ČR, ostatních zdrojů a díky přímému 9

10 zájmu zahraničních firem, zpracováno ve sdíleném informačním systému SINPRO pro firmy více než exportních příležitostí, což znamenalo 17% nárůst proti V roce 2013 byla zahájena realizace projektu "Nové SINPRO", jehož součástí je i technologický upgrade informačního systému SINPRO, který probíhá od podzimu Skončit by měl na podzim Cílem projektu je zajistit, aby IS SINPRO, což je expertní informační systém pro podporu zahraničního obchodu provozovaný agenturou CzechTrade, lépe naplpoval naše představy v oblasti exportního zpravodajství a mohlo být rozšířeno jeho využití. V souvislosti s významnou rekonstrukcí informačního systému SINPRO byly rovněž zahájeny úkony v rámci ochrany duševního vlastnictví, tj. registrace předmětných ochranných známek a kroky k zajištění obchodního tajemství a know-how obsažených v IS SINPRO. V rámci informačních aktivit počítá MPO i nadále s vydáváním Exportu v kostce jako základního informačního materiálu určeného zejména pro firmy začínající s exportem z řad malého a středního podnikání a s činností Zelené linky pro export, která poskytuje exportérům účinnou informační asistenci a společně s portálem BusinessInfo.cz slouží jako rozcestník služeb státu pro exportéry. Od svého založení před 8 lety zodpověděla Zelená linka pro export více než dotazů ( k 31. prosinci 2013), z toho dotazů za rok 2013, což je nejvyšší počet dotazů od roku V meziročním srovnání počet dotazů narostl o více než 5 %. Dva klienti ze tří se na Zelenou linku obrátili prostřednictvím bezplatné telefonní linky Zbývající třetina dotazů byla elektronická, tazatelé přitom využili kontaktních ových adres: export@mpo.cz či info@czechtrade.cz. Další inspirací k aktualizaci Exportní strategie může být výsledek probíhajícího auditu, který hodnotí správnost procesů a aktivit agentury CzechTrade. Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou Pro vývozce je mimořádně důležité financování a pojištění se státní podporou, a to především na mimoevropských trzích (projekt č. 5 Exportní financování a pojištění). To poskytují Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). I v roce 2013 stát vybavil obě společnosti dostatečnými finančními zdroji, aby byly schopny pokrýt poptávku českých firem po exportním financování a pojištění. Ve státním rozpočtu pro rok 2013 bylo původně plánováno navýšení pojistných fondů EGAP ve výši 1 mld. Kč a navýšení pojistné kapacity EGAP z 250 mld. Kč v roce 2012 na 270 mld. Kč. V souvislosti se záměrem financovat realizaci významného exportního projektu výstavby elektrárny v Erbilu (Irák - Kurdistán), předložilo MF spolu s MPO do vlády návrh zákona, kterým se změnil zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu na rok 2013, tak, aby EGAP mohl tento obchodní případ pojistit. Zákonem došlo k navýšení pojistných fondů EGAP na 1,5 mld. Kč a současně byla navýšena i jeho pojistná kapacita na 280 mld. Kč. Poskytnutí odběratelského úvěru ČEB pro tento obchodní případ si nevyžádalo další zdroje ze státního rozpočtu. V průběhu poměrně složitých jednání o poskytnutí financování a pojištění projektu výstavby elektrárny v iráckém Erbilu došlo k zásadní změně struktury projektu, čímž byla podstatně snížena hodnota exportního kontraktu a výše úvěru na cca 271,3 mil. USD. Tato nová struktura představuje pro ČEB snížení požadavků na objem poskytnutého financování a pro EGAP snížení pojistné kapacity a snižuje tak celkové riziko pro ČEB a EGAP, i když vysoké politické a teritoriální riziko zůstává beze změny. Financování a pojištění tohoto projektu bylo schváleno orgány ČEB a EGAP v prosinci Na základě usnesení vlády č. 170 ze dne předložilo MPO ve spolupráci s MF v prosinci 2013 vládě ČR informaci o vývoji tohoto obchodního případu, kde se uvádí, že tímto obchodním případem 10

11 dojde k přímé podpoře 5 velkých českých subdodavatelů (řádově miliony USD) a cca 70 menších českých firem dle konkrétních subdodávek. Na subdodávkách se bude v době realizace podílet významné množství pracovníků u českých subdodavatelů, od projekce, přes výrobu až po montáž, což vytvoří cca nových pracovních míst. Podíl českých dodávek je odhadován 70,4 % z hodnoty kontraktu. Předpokládáme, že úspěšná realizace projektu bude znamenat pozitivní referenci našich exportérů pro další projekty obdobného charakteru v regionu Blízkého východu. Ve státním rozpočtu pro rok 2014 je rozpočtováno navýšení pojistných fondů EGAP ve výši 1,250 mld. Kč a navýšení pojistné kapacity EGAP na 300 mld. Kč. Na podporu činnosti ČEB je ve státním rozpočtu na rok 2014 počítáno s částkou 1 mld. Kč a státní záruka za závazky banky je ve výši 130 mld. Kč. Pokud jde o systém dorovnávání úrokových rozdílů (tzv. IMU systém), dne 2. srpna 2013 nabyla účinnosti novela zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou (zákon č. 230/2013), která má tento systém zprůchodnit. Smyslem novely bylo odstranit administrativní překážky fungování systému. Podle nové právní úpravy bude úvodní část procesu administrovat EGAP, vlastní rozhodnutí o zařazení do systému bude vydávat MF a závěrečnou fázi dorovnávání do/ze státního rozpočtu ČEB. Prováděcí vyhláška MF je v legislativním procesu. Na zavedení IMU systému je ve státním rozpočtu v roce 2014 počítáno s částkou 100 mil. Kč. V roce 2013 došlo rovněž k odstranění problému se zdaněním pojistných plnění, jež bylo věcně upraveno již v zákoně č. 458/2011 Sb., nicméně účinnost právní úpravy byla stanovena až na 1. ledna Proto byla předložena formou poslanecké iniciativy novela zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších daňových a pojistných zákonů. Poslanci ji nestihli projednat. Byla tak předložena formou zákonného opatření do Senátu PČR s navrženou účinností od 1. ledna Senát ji schválil v balíčku dapových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva dne 10. října ČEB i EGAP se i v roce 2013 zaměřily na podporu malých a středních podniků (MSP), rozšíření služeb a zjednodušení procesu při poskytování úvěrů a pojištění exportních projektů MSP, jednak jako subdodavatelů velkých firem nebo samostatných vývozců. EGAP začal v říjnu 2013 nabízet balíček služeb (8 produktů) určených a šitých na míru právě vývozcům ze segmentu MSP ve zjednodušeném administrativním procesu tak, aby obchodní případy byly projednány co nejrychleji. ČEB průběžně vyhledává pro své produkty nabízené segmentu MSP nové distribuční kanály. V roce 2013 byla uzavřena dohoda s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB), na jejímž základě se ČMZRB zapojí do intenzivnějšího zprostředkování nabídky produktů ČEB využitím své regionální pobočkové sítě. Prvním produktem nabízeným tímto distribučním kanálem je záruka za úvěr pro subdodavatele tuzemských vývozců, která usnadpuje subdodavatelům získání úvěru od bank spolupracujících s ČEB (Česká spořitelna, ČSOB, GE, Raiffeisenbank). Doposud zprostředkovala ČMZRB prostřednictvím svých poboček dva obchodní případy, které předala k dalšímu zpracování ČEB. ČEB zvažuje posílení své přítomnosti v Turecku, a to prostřednictvím stálého zástupce v Istanbulu. Cílem zástupce ČEB v Turecku by mělo být aktivní přispívání k podpoře rozvoje ekonomické spolupráce mezi Tureckem a ČR formou pomoci českým exportérům při navazování obchodních kontaktů a získávání nových obchodních příležitostí, a také v oblasti péče o existující obchodní případy (nejen v Turecku, ale i v přilehlém regionu, např. severním Iráku a severní Africe). Po schválení záměru posílení přítomnosti ČEB v Turecku bude zahájena analýza konkrétní podoby zastoupení. 11

12 V průběhu roku 2013 připravil EGAP nové Všeobecné pojistné podmínky typu D (VPP) pro pojištění vývozního odběratelského úvěru proti riziku nezaplacení. Odborná debata o VPP s exportéry probíhala v rámci Platformy exportérů (PE) při Svazu průmyslu a dopravy ČR. VPP nabyly účinnosti dne 1. ledna Ve svém znění zohledpují novou právní úpravu institutu pojištění obsaženou v novém občanském zákoníku. Hlavním přínosem těchto pojistných podmínek je, že zpřespují a jednoznačně vymezují práva a povinnosti osob zainteresovaných na pojištění pojistitele, pojistníka, resp. pojištěného a vývozce a tím zcela jasně stanoví odpovědnost jednotlivých subjektů zúčastněných na pojištění v jednotlivých fázích vývozu, jeho financování a pojištění. V roce 2014 bude MPO v rámci implementace Exportní strategie pokračovat ve spolupráci s PE v oblasti exportního financování a pojištění a povede diskuzi o návrhu na vytvoření trojstranné standardizované smlouvy o úpravě vztahů v rámci nových pravidel VPP mezi společností EGAP, bankou a exportérem. Trojstranný dokument by transparentně vymezil všechny povinnosti a závazky exportéra vůči oběma institucím a zamezil by případným duplicitám. Důsledkem podpory exportu do rizikovějších teritorií, chyb pracovníků i nedokonalého vnitřního kontrolního systému, jsou některé problémové úvěry, které ČEB a EGAP v současnosti řeší. Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce V rámci Exportní strategie je kladen důraz i na zapojení domácích firem (především exportérů) na realizaci projektů zahraniční rozvojové spolupráce i na realizaci konkrétních projektů financovaných z mezinárodních zdrojů v rozvojových zemích a zemích s tranzitivní ekonomikou (projekt č. 6 Mezinárodní zdroje financování a rozvojová spolupráce). ČR každoročně vydává na rozvojovou a humanitární pomoc nebo ve formě příspěvků odvádí do rozpočtu mezinárodních rozvojových organizací a EU (včetně EDF 11 ) poměrně velký objem prostředků. Problémem však je, že se dlouhodobě nedaří významněji zvyšovat podíl domácích firem na realizaci projektů právě v rozvojových zemích a zemích s tranzitivní ekonomikou 12. Reference českých firem jsou přitom v těchto zemích často velmi dobré, ale ČR zatím neumí tento svůj potenciál využít. Hlavním cílem tohoto projektu je tento stav změnit. Ve druhé polovině roku 2013 bylo na základě dohody představitelů MPO a MZV dohodnuto, že tento projektový tým bude veden projektovým manažerem jmenovaným MZV. Dne 22. října 2013 se tak řízení projektu ujal ředitel České rozvojové agentury (ČRA) Ing. Michal Kaplan. Jeho snahou je soustředit pozornost a práci týmu na menší počet priorit s krátkodobým a střednědobým horizontem realizace. Relevantní aktivity byly seskupeny do tematických skupin, kterými jsou především zefektivnění účasti ČR na práci mezinárodních finančních a rozvojových institucí s cílem vyššího zapojení českých subjektů do jejich projektů, zvýšení informovanosti v rámci ČR a zintenzivnění kontaktu s cílem zapojení dalších aktérů do aktivit mezinárodních finančních a rozvojových institucí. Konkrétním příspěvkem ČRA do práce projektového týmu byla definice dvou nových aktivit. Jedná se o získání akreditace ČR pro delegovanou spolupráci EK a příprava programu pro podporu obchodních příležitostí formou studií proveditelnosti. Činnost na obou aktivitách byla zahájena v roce 2013 s tím, že v roce 2014 jsou očekávány konkrétní výstupy. V rámci implementace jednotlivých aktivit v roce 2014 dostane prioritu diskuse o možném zřízení informačního a poradenského centra pro zapojování českých subjektů do rozvojové spolupráce financované EU a jinými mezinárodními organizacemi. 11 EDF - Evropský rozvojový fond - stojí mimo rozpočet EU a jsou z něho na základě příspěvků členských států financovány projekty v nejchudších zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří. 12 Počet úspěšně realizovaných projektů v tranzitivních a rozvojových zemích má přímý dopad i na diverzifikaci českého exportu. 12

13 V rámci činnosti projektového týmu se bohužel zatím nepodařilo, i přes podporu MPO, naplnit jednu z jeho priorit, a to dosáhnout konsensu zainteresovaných resortů ve věci zřízení České rozvojové finanční instituce. Investice a inovace pro export zboží a služeb Pro český export je nezastupitelná role zahraničních investorů, protože v sobě většinou spojují na jedné straně investice realizované v ČR a na straně druhé export produktů za hranice naší země (projekt č. 12 Investice a inovace pro export zboží a služeb). Ačkoliv agentura CzechInvest není primárně zaměřena na podporu exportu, její role je v této oblasti zásadní. Klienti agentury CzechInvest tvořili většinu z dvaceti největších exportérů v ČR pro roky 2012 i Programy a projekty agentury CzechInvest, jako jsou například investiční pobídky, program Marketing (Operační program Podnikání a inovace - OPPI), GESHER/MOST nebo CzechAccelerator , navíc pozitivně působí na rozvoj stávajících českých firem, které stále častěji nacházejí obchodní příležitosti v cizině. V roce 2012 využilo 15 z 20 největších exportérů služeb agentury CzechInvest a ve 12 ze 14 krajů se na předních místech v hodnocení Exportér roku umístily firmy spolupracující s agenturou CzechInvestem. V roce 2013 byly srovnatelné výsledky jako o rok dříve: 15 z 20 největších exportérů 2013 využilo služeb CzechInvest a krajské rozdělení také podobné v 11 ze 14 krajů vyhlášeni vítězové, kteří byli klienty CzechInvest. V roce 2013 přijala agentura CzechInvest 98 záměrů získat investiční pobídky. V 92 případech se jednalo o expanzi stávajících firem. Přijaté investiční záměry roku 2013 představují přislíbené investice ve výši 47,2 miliard Kč a téměř 10,5 tisíce nových pracovních míst. Nejvíce investičních záměrů podaných v roce 2013 spadá do sektoru automobilového průmyslu, strojírenství, plastikářského a gumárenského sektoru a potravinářského průmyslu, což jsou proexportně zaměřené sektory. Program Marketing (OPPI) je zaměřený na rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení využití exportních příležitostí, které na světovém trhu existují. V rámci programu je podporováno např. získávání marketingových informací v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, tvorba studií vstupu na tyto trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorba propagačních materiálů. V roce 2012 bylo učiněno 225 rozhodnutí o poskytnutí dotace v částce Kč a v roce 2013 bylo učiněno 191 rozhodnutí o poskytnutí dotace v částce Kč. V rámci podpory internacionalizace českých podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací došlo k realizaci několika projektů. Jedná se např. o projekt GESHER/MOST, v rámci jehož 4 výzev bylo podpořeno 7 firem/institucí. Cílem projektu je vývoj konkurenceschopného produktu s exportním potenciálem, získání dalších kontaktů a zkušeností a internacionalizace firem. Dalším projektem je projekt CzechAccelerator , jehož 6 výzev se zúčastnilo 37 společností. V rámci poslední šesté výzvy se programu zúčastní 6 společností. Dle dostupných údajů bylo do dnešního dne uzavřeno 35 strategických (technologických) partnerství, 33 partnerství obchodních, přičemž další jsou v jednání. Celkem 22 účastníků pokračuje ve svém byznysu v destinaci a objem získaných zakázek účastníci odhadují na více než 7 mil. Kč. (údaje za první čtyři výzvy). Jako příklad účastníka projektu uveďme společnost Ki-Wi Digital s.r.o., která zaujala svým komunikátorem tabletem pro seniory OSCAR. Pro společnost Ki-Wi Digital s.r.o. šlo již o druhou účast v projektu CzechAccelerator. 13

14 Podpora regionálních exportních aktivit a one-stop-shop pro export V oblasti podpory regionálních exportních aktivit spolupracuje MPO především s Hospodářskou komorou ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR (projekt č. 7 Klastry a proexportní iniciativy samospráv). Specifická pozornost je také věnována nastavení spolupráce s krajskými samosprávami. Kraje byly v roce 2013 vyzvány ministrem průmyslu a obchodu k prohloubení spolupráce v oblasti podpory exportu např. formou regionálních exportních klubů. Projekt předjímá vznik regionálních či krajských rad pro rozvoj a podporu exportu, které lépe a rychleji zpřístupní firmám informace o často již běžících formách mezinárodní spolupráce krajů, měst, vysokých škol apod. Úrovep mezinárodního zapojení krajů a internacionalizace v nich působících firem je velmi různorodá. Smyslem projektu je tak mj. nabídnout úspěšná řešení a organizačně napomoci v jejich rozšíření i do méně úspěšných regionů. V rámci regionálních aktivit je pro MPO také velice důležitá podpora oborových aliancí a klastrů 13, do kterých jsou převážně zapojeny inovativní firmy, které mají potenciál uspět i na zahraničních trzích. Klastry jsou v ČR finančně podporovány ze strukturálních fondů EU prostřednictvím agentury CzechInvest. V současné době existuje v ČR asi 60 klastrových iniciativ v různých fázích vývoje. V roce 2013 došlo ze strany MPO k výraznému zlepšení a zintenzivnění komunikace s představiteli Národní klastrové asociace o vhodných formách podpory exportních aktivit inovativních firem sdružených v klastrech ze strany státu a jeho institucí. V novém programovacím období se uvažuje také o nástrojích podporujících vstup klastru na třetí trhy. MPO také zahájilo intenzivní spolupráci s řadou fakult českých vysokých škol, které se věnují problematice mezinárodního obchodu, protože je třeba, abychom lépe a kvalifikovaněji předvídali budoucí vývoj světové ekonomiky a mohli tak včas reagovat na přicházející změny. Významnou úlohu v podpoře internacionalizace malých a středních podniků má také česká část mezinárodní sítě Enterprise Europe Network (EEN CZ) prostřednictvím projektu Business and Innovation Support Network (BISONet ), jehož jedním z hlavních cílů je podpora podnikání malých a středních podniků na mezinárodních trzích. Projekt, na jehož realizaci se podílí zejména konsorcium jedenácti regionálních partnerů koordinovaných Technologickým centrem Akademie věd ČR a čtyři asociovaní partneři (mj. agentura CzechInvest a Hospodářská komora ČR), je ze čtyřiceti procent kofinancován z rozpočtu MPO (šedesátiprocentní kofinancování poskytuje Evropská komise z prostředků komunitárního Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace na období (CIP). Jednou z významných forem podpory exportu českých firem poskytované v rámci projektu BISONet je organizování jejich účasti na zahraničních misích s cílem získat nové obchodní partnery a podpora uzavírání dohod o mezinárodní spolupráci (Partnership Agreements) se zahraničními partnery. Např. v roce 2013 konsorcium EEN CZ podpořilo uzavření 42 dohod o mezinárodní obchodní spolupráci (od zahájení projektu BISONet bylo podpořeno uzavření celkem 109 dohod o mezinárodní obchodní spolupráci). V období 2003 až 2012 jsme zaznamenali pozitivní trend neustálého růstu podílu malých a středních podniků na celkovém českém exportu. Zatímco v roce 2003 tento podíl činil pouze 34 %, v roce 2011 dosáhl již 51,5 % a v roce 2012 (tj. v prvním roce plnění Exportní strategie) vzrostl na 53,5 % (tj. nárůst o dva procentní body proti roku 2011). Předběžné údaje za rok 2013, které poskytuje Český statistický úřad, budou známy nejdříve koncem dubna Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. 14

15 V červenci 2013 byla zahájena spolupráce MPO se Svazem měst a obcí ČR při realizaci Exportní strategie. MPO nabídlo Svazu měst a obcí ČR spolupráci v konkrétních oblastech 14. Diskuse o formě spolupráce bude dále probíhat v první polovině roku V roce 2013 také pokračovala realizace projektu One Stop Shop pro exportéry (projekt č. 2 Informační one-stop-shop), jehož hlavním cílem je v maximální možné míře přenášet služby státu do českých regionů, aby byly blíže podnikatelům. Konkrétně to znamená, že se MPO snaží prostřednictvím 13 regionálních kanceláří agentury CzechInvest zefektivnit a usnadnit přístup exportérů k relevantním informacím a zjednodušit administrativní a povolovací procesy při exportních aktivitách českých firem. Na jaře 2013 došlo k převedení agendy regionálních exportních manažerů na regionální kanceláře agentury CzechInvest, které v průběhu roku 2013 začaly poskytovat také informační podporu služeb ČEB a EGAP. MPO dále plánuje realizovat převedení části agendy JKM na regionální kanceláře agentury CzechInvest, zajistit informační podporu ochrany průmyslového vlastnictví, nastavení interakce mezi one stop shop a zahraniční sítí MPO, modernizovat portál Businessinfo.cz (v realizaci - pilotní fáze spuštěna v červenci 2013), ve spolupráci s MZV zjednodušit a zrychlit procedury superlegalizace dokumentů pro podnikatele (v současné době dochází na MZV k personálnímu posílení příslušného útvaru). MPO chce mj. využít CzechPointů v síti one stop shop po schválení příslušného zákona (aktuálně zajištěn výkon CzechPointů pro podnikatele na pracovištích Hospodářské komory ČR). Nakonec by měla být spuštěna marketingová kampap komplexních služeb státu v síti one stop shop. Výsledkem projektu by měla být integrace služeb 8 institucí v jedné kanceláři, přiblížení služeb státu blíže k podnikatelům (13 krajských kanceláří), snížení doby (z řádu dní na hodiny) a nákladů exportéra při vyřizování povolovacích procedur (např. superlegalizace dokumentů), eliminace nutnosti osobní návštěvy podnikatele na úřadech a zefektivnění výkonu státu v oblasti podpory exportu a podnikání sdílením informací prostřednictvím jednotného informačního systému (zapojeno bude cca 10 institucí, které v současné době používají pouze své separátní systémy a databáze). V aktivním naplňování cílů Exportní strategie, které byly a jsou detailně diskutovány se zástupci podnikatelské sféry a reagují tak na hlavní potřeby vývozců, bude MPO pokračovat i v dalších letech. K úspěchu našich firem na globálním trhu a k posílení naší konkurenceschopnosti bude rovněž nutno řešit jeden z klíčových problémů České republiky - nízkou přidanou hodnotu našeho exportu na obyvatele způsobenou neadekvátním zapojením české ekonomiky do globálních hodnotových řetězců 15. Jsme připraveni diskutovat s podnikatelskými reprezentacemi, jak o tuto zásadní oblast urychlující hospodářský růst nejvhodněji Exportní strategii doplnit. X X X 14 Zapojení zástupců Svazu měst a obcí ČR do projektových týmů Exportní strategie, spolupráce při plánování, přípravě a realizaci podnikatelských misí v doprovodu vrcholových představitelů ČR, spolupráce Svazu měst a obcí ČR s MPO a agenturou CzechInvest ve věci pasportizace podnikatelského prostředí regionu, spolupráce Svazu měst a obcí ČR s MPO a agenturou CzechInvest při realizaci regionálních podnikatelských misí, zapojení Svazu měst a obcí ČR do marketingové kampaně komplexních služeb státu v síti One Stop Shop, spolupráce v oblasti exportního zpravodajství a exportního vzdělávání, možnost zapojení Svazu měst a obcí ČR do projektu Specializované veletrhy a výstavy , spolupráce Svazu měst a obcí ČR s MPO a agenturou CzechInvest ve věci podpory podnikatelských nemovitostí a spolupráce Svazu měst a obcí ČR a agentury CzechInvest ve věci podpory internacionalizace českých technologických firem. 15 Konstatování nejnovějšího hospodářského přehledu zpracovaného OECD. 15

16 Příloha: Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden až prosinec 2013 tabulky 16

17 17