Historie procesorů od počátku až po současnost

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie procesorů od počátku až po současnost"

Transkript

1 Jiří Marchalín Historie procesorů od počátku až po současnost

2 Mikroprocesor, srdce počítače, prošel od svého prvního uvedení na trh, bouřlivým vývojem. V průběhu vývoje od počátku k dnešním procesorům kráčely nohy vývojářů po různých cestách, ne všechny však vedly k cíli. Některé vývojové větve zanikly, jiné nesplnily účel, ke kterému byly vytvořeny a jiné se neopomenutelně zapsaly do počítačové historie. Toto je skromný výtah nejslavnějších procesorů z jejich nepřeberného množství. Záznamy o mikroprocesorech jsou řazeny chronologicky, tak jak byly postupně uváděny na trh. V průběhu vývoje mikroprocesorů výrobci postupně opouštěli staré technologie a přecházeli k novým, aby se krátce poté jiní výrobci vrátili k těmto opuštěným technologiím zpět. Mikroprocesory se dají jednoduše rozdělit do dvou základních skupin podle navržené architektury a to RISC a CISC. Jedná se víceméně o soubor pravidel a parametrů, které musí mikroprocesor splňovat, tedy o strategii a návrh. V poslední době se objevuje ještě určitá kombinace těchto architektur nazvaná "post-risc" a také architektura EPIC. První z těchto architektur je tzv. Complex Instruction Set Computer (CISC). Základní charakteristikou je poměrně rozsáhlá instrukční sada stroje a její komplexnost. Na každý obtížnější problém, jako je například násobení dvou čísel, existuje zvláštní instrukce. Dalšími specifiky jsou vysoký počet adresovacích módů a proměnná délka instrukcí. Zastánci ostatních architektur považují tuto vlastnost za hlavní nevýhodu celé architektury. V současné době používá architekturu CISC pouze řada mikroprocesorů x86 firmy Intel. V minulých letech to byly mikroprocesory použité v platformách Amiga a Atari. Postupný úpadek architektury CISC způsobil hlavně výrazný pokles pamětí RAM z 5000USD za 1 MB v roce 1977 na nepatrný zlomek v současné době. Také postupný nárůst výkonu a sofistikovanější kompilátory přinesly pád této ze začátku slibné vývojové větvi. Další architektura je tzv. Reduced Instruction Set Computer (RISC). První návrh RISC procesoru byl roku 1974 představen Johnem Cockem z firmy IBM. Jednalo se o mikroprocesor IBM 801, který se nikdy nedostal do prodeje, ale představuje významnou událost ve vývoji mikroprocesorů. John Cock si všiml, že většina programátorů si k řešení konkrétního problému osvojí poměrně malou část instrukční sady. RISCový stroj proto obsahuje pouze malý počet jednoduchých instrukcí a je na programátorovi, jak se s nimi vypořádá. Všechny instrukce mají pevnou délku, v poslední době většinou 32 bitů. Všechny instrukce jsou jednoduché, tzn. žádná neprovádí více věcí najednou, narozdíl od komplexní instrukce v CISC. Omezená sada jednoduchých instrukcí a jejich pevná délka výrazně zrychlí práci procesoru, jak při dekódování instrukce tak při jejím načítání. To má za následek, že RISC procesor na stejné pracovní frekvenci je výrazně rychlejší než srovnatelný CISC procesor. Mezi RISCové procesory se řadí zejména ARM (Advanced RISC Machine/Acorn RISC Machine) a SPARC (Scalable Processor ARCihtecture). 2

3 Sekvence instrukcí pro násobení dvou čísel v pseudokódu CISC RISC MULTIPLY 3, 4 % instrukce vynásobí 3 a 4 LOAD R1, 3 % do registru 1 uloz 3 LOAD R2, 4 % do registru 2 uloz 4 MUL R1, R2 % R1 = R1 * R2 STORE R1, Mem % Mem = R1 Při pohledu na výsledný program se může zdát, že CISC je v mnohém výhodnější, ale právě přísné oddělení instrukcí pro vyzvednutí (LOAD) a uložení (STORE) redukuje práci procesoru na minimum. V momentě kdy je provedena instrukce MULTIPLY procesor vymaže obsahy registrů. Pokud jeden z operandů má být použit v dalším výpočtu, procesor musí data znovu nahrát z paměti do registrů. V RISC architektuře zůstává registr naplněn daty z předchozí operace do doby, než je registr potřeba. V poslední době se na trhu objevují mikroprocesory hlásící se ke kombinaci těchto architektur a to post-risc. Mikroprocesory RISC dostaly komplexnější instrukční sady a CISC se staly výkonnějšími. Výsledkem je, že mnoho procesorů zůstává v zařazení CISC nebo RISC pouze s ohledem na jejich předchůdce ve stejné vývojové řadě. Příkladem může být PowerPC 601, které ačkoliv se jedná o RISCový mikroprocesor zpracovává více instrukcí než mikroprocesor Pentium firmy Intel, který je zařazen jako CISC. Proto Intel označuje své procesory od řady Pentium jako CRISC, což se dá vyložit jako Complex- Reduced Instruction Set, čili post-risc. Naproti tomu procesory firmy AMD, používají architekturu RISC. To je také jeden z důvodů jejich větší rychlosti při stejné frekvenci s procesory Intel. Stále však zůstává zachována zpětná kompatibilita s procesory firmy Intel díky překladovým tabulkám instrukcí. EPIC (Explicitly Parallel Instruction Computing) nazývaná též IA-64 je zcela nová architektura speciálně určená pro 64 bitové procesory. Mikroprocesor s touto architekturou zpracovává instrukce paralelně, ale neobsahuje žádnou hardwarovou jednotku k detekci instrukcí, které je možné takto zpracovat. Jinými slovy je detekce paralelních instrukcí plně v rukou kompilátoru. Dalším jsou tzv. Bundled Instructions (svazky instrukcí). Intrukce, které jsou prováděny společně jsou uloženy do jednoho dlouhého instrukčního slova pro rychlejší zpracování. Jedná se o tzv. LIW kódování ( Long Instruction Word ). Každý takto vytvořený svazek obsahuje příznak ( flag ), zda může být proveden paralelně, tento příznak nastavuje kompilátor. Postup vykonání svazků je plně v kompetenci mikroprocesoru. Výhodou je, že mikroprocesor neztrácí žádný čas určováním, která instrukce se může provést paralelně v superskalární architektuře. Nevýhodou je pak potřeba sofistikovanějšího kompilátoru. 3

4 70. léta 20. století Intel 4004 (1971) Vůbec první procesor v podobě jak ho známe dnes představila firma Intel roku Jednalo se o 4 bitový procesor s frekvencí 108kHz a názvem Obsahoval 2300 tranzistorů a jeho výkon odpovídal 0.06 MIPS. Byl zhotoven na objednávku japonské firmy Busicom, která jej implementovala do svých kalkulaček. Intel 4004 obsahoval 16 registrů o velikosti 4 bity. 45 jedno a dvou bitových instrukcí. 4 úrovňový adresový zásobník a 12 bitový programový čítač. Intel 8008 (1972) Intel 4004 Roku 1972 přišla firma Intel s rychlejším procesorem nazvaným Byl to již 8 bitový procesor pracující na frekvenci 200kHz. Uměl zpracovávat 50 instrukcí zpracovávajících data ( data processing ) mohl adresovat 16 kb paměti, což se v roce 1972 jevilo jako enormně velký rozsah. Měl také šest 8 bitových registrů nazvaných B,C,D,E,H,L a 8 bitový akumulátor. Programový čítač měl 8 úrovní. Obě tato pole registrů byla implementována jako dynamický paměťový modul a procesor měl skrytou fázi oživení této paměti v průběhu vyzvedávání instrukcí. Intel 8080 (1974) Intel 8008 Roku 1974 byl vyroben nástupce 8008 a zároveň první procesor použitý v osobním počítači Intel 8080, konkrétně v počítači Altair 8800 firmy MITS. Obsahoval 4500 tranzistorů a rozvinutější paralelizaci úkonů. 4

5 bitové. Obsahoval 7 registrů (A-E, H,L a páry: BC, DE a HL, které mohly být kombinovány jako 16 vlivy. Prodejní verze byla opatřena umělohmotným obalem k lepší ochraně procesoru před vnějšími Intel 8080 Motorola 6800 (1975) Krátce po uvedení 8080 přišla se svým procesorem firma Motorola. Roku 1975 s modelem Uměl zpracovat 78 instrukcí, včetně poněkud mysteriózní sady nazvané Halt and Catch fire, jejíž počátky sahají až k IBM 360. Jednalo se o sadu instrukcí, které umožnily zvyšovat rychlost sběrnice až k její maximální hranici. Původně se jednalo o sadu instrukcí řídící testy sběrnic. U některých konfigurací mohlo dojít až k vyhoření sběrnice, odtud název této sady. Registry byly zanedbatelně malé, k dispozici byly pouze dva 8 bitové akumulátory a 16 bitový indexový registr. Motorola 6800 Fairchild F8 (1975) Jednoduchý 8 bitový procesor firmy Fairchild Semiconducor byl díky absenci adresové sběrnice, a tím i nízké ceně, přímo předurčen k úspěchu. Měl 8 bitový akumulátor a 64 osmi bitových registrů, tzv. scratchpad RAM přístupných přes ISAR registr ve skupinách po osmi. Řešení umožnilo nepoužívat RAM pro malé programy. A zároveň umožnilo připojení druhého procesoru, kterým byl většinou F Fairchild F8 5

6 Intersil 6100 (1975) Jeden z velmi mála 12 bitových mikroprocesorů na trhu byl model od firmy Intersil navržený pro počítač PDP8 firmy DEC. Byla to přesná kopie PDP-8E a obsahovala stejnou instrukční sadu. První implementace pracovaly na frekvenci 4 MHz, pozdější řada A a C na 8 a 3.3 MHz. Obsahoval pouhé 3 registry, akumulátor, programový čítač a registr MQ. Každá instrukce četla akumulátor a registr MQ a zapisovala zpět do akumulátoru. Měl 12 bitovou adresovou sběrnici a omezení adresace RAM na pouhé 4 kb. Paměťová reference byla 7 bitová začínající od 0 nebo od adresy v programovém čítači. Zajímavostí tohoto procesoru byla absence zásobníku. Rutiny uložené v programovém čítači obsahovaly v prvním slově vlastní kód. Následník tohoto čipu, mikroprocesor 6102 (6120) přidal 3 adresové linky a velikost adresovatelné RAM se tak zvýšila na 32kB. Dále přibyly dva registry IFR, který obsahoval instrukci a DFR obsahující data. Intersil 6100 MOS Technology 6502 (1975) Osmi bitový procesor firmy MOS byl navržen jako přímá konkurence mikroprocesorů 6800 firmy Motorola a 8080 firmy Intel. Konkuroval hlavně cenou, která se v době vzniku pohybovala na 25$, zatímco oba konkurenční procesory stály 179$. V rámci konkurenčního boje se jejich cena posléze snížila na 79$ pracoval s malými časovými okamžiky kdy bylo zaručeno, že nedojde k přerušení a k požadavku na sběrnici. To ho předurčilo k domácímu použití. Protože obsluha videovýstupu mohla těchto malých časových okamžiků využít k výpisu aniž by bylo nutné zastavit mikroprocesor. Mikroprocesor 6502, ačkoliv jménem není příliš znám, sloužil v mnoha převratných počítačích. Prvním z nich byla herní konzole Atari Dále v herních konzolách Nintendo a ve slavných domácích počítačích firmy Commodore. 6

7 Architektura byla 8 bitová se 16 bitovou adresovou sběrnicí. Taktovací frekvence byla 1 MHz. Model 6502 také obsahoval velmi málo registrů. V tehdejších dobách byla rychlost RAM výrazně vyšší než rychlost procesoru. Zdálo se proto rozumné implementovat spíše operace s pamětí, než zvyšovat počty a velikost registrů. K dispozici byl 8 bitový akumulátor, dva 8 bitové registry X a Y, dále 8 bitový příznakový registr ( status register ) a 8 bitový ukazatel na pozici v zásobníku ( stack pointer ). V poslední řadě se pod pláštěm skrýval 16 bitový programový čítač ( program counter ). MOS 6502 TMS 9900 (1976) Jeden z prvních skutečně 16 bitových mikroprocesorů vydala firma Texas Instruments v červnu roku Používal se v mikropočítačích a měl 15 bitovou adresaci a dva integrované 16 bitové registry. Unikátním řešením bylo ponechání všech uživatelsky přístupných registrů v paměti. Těchto registrů bylo 16 a ukládaly se v RAM. Malý adresový prostor a nutnost rychlé RAM nepřinesly tomuto procesoru valný úspěch v boji s jeho hlavním konkurentem 8086 firmy Intel. TMS 9900 Intel 8085 (1976) Po velkém úspěchu 8080 přišla firma Intel s inovací nazvanou Intel

8 Zilog Z80 (1976) Zilog byl vylepšením 8080 navržený bývalými inženýry z firmy Intel. Také používal 8 a 16 bitovou adresaci a uměl provádět veškeré operace 8080 a navíc 80 dalších svých instrukcí. Používal 16 bitovou adresaci. Obsahoval zdvojenou registrovou sadu, se dvěma banky datových registrů A a F. Dále měl dva indexové registry IX a IY a 2 typy tzv. vektorových přerušení, přímý nebo přes 8 bitový registr. Prvotní implementace měla pracovní frekvenci 2.5 MHz, která byla posléze ve verzi Z80-H zvýšena až na 8 MHz. Zilog Z80 jako mnoho procesorů této doby měl velmi mnoho nezdokumentovaných instrukcí. V této době bylo snahou i chybný operační kód vyhodnotit. Zlom nastal až s příchodem mikroprocesoru Ve snaze dobýt pozice nejlevnějších počítačů, obsahoval Z80 vlastní generátor oživujících cyklů pro paměť RAM. Intel 8086 (1978) Zilog Z80 Pod pracovním názvem iapx 86 se skrýval první 16 bitový procesor firmy Intel. Byl vydán roku 1978 a byl založen na architektuře procesorů 8080 a Položil základy architektury zvané x86 a svou snahou o zpětnou kompatibilitu s předchozími procesory předurčil vznik instrukční asymetrie. Byl složen z 29 tisíc tranzistorů a jeho pracovní frekvence byla 5, 8 nebo 10 MHz v závislosti na počítači. V původní implementaci v počítači IBM dosahoval frekvence 5.77 MHz. Obsahoval stejný počet registrů jako 8085, tedy 4 16 bitové registry přístupné jako sada dvou 8 bitových polí. Fáze vyzdvižení a provedení instrukce byly rozděleny, jednalo se o jednoduchou formu pipelining. Instrukce měly proměnnou délku od 1 do 4 bytů. 8

9 Většina instrukcí mohla přistupovat pouze k jedné položce v paměti, proto musel být jeden z operandů vždy registr. Celkem 4 segmentové registry umožnily přistupovat k paměti o velikosti až 1 MB. Procesor rovněž neobsahoval žádnou implementaci pro práci s pohyblivou řádovou čárkou, tzv. floating point. Mohl být ale připojen ke koprocesoru, tím byl Intel 8087 MIL-STD-1750 (1979) Intel 8086 STD 1750 firmy Military Artifical Intelligence byl vytvořen pro potřeby amerického letectva. Je 16 bitový a jako většina tehdejších mikroprocesorů byl inspirován architekturou PDP-11. Jeho šestnáct 16 bitových registrů mohlo reprezentovat osm 32 bitových registrů reprezentovaných jako uspořádané dvojice registrů R0+R1, R1+R2..., které byly 16 bitové. Pouze registry mohly být použity k uložení adresy a R0 nemohl být použit jako index. R15 byl implicitně používán jako tzv. stack pointer, což byl ukazatel na zásobník. Programový čítač nebyl uživatelsky přístupný. Adresový prostor byl 16 bitů, ale integrovaná hardwarová správa paměti (MMU = Memory Management Unit) měla 20 bitovou adresaci. Zajímavým řešením bylo rozdělení uložení dat a instrukcí v paměti. Tzv. "PSW" (= Processor Status Word) vybíralo jednu z celkem 16 stránkovacích skupin. Každá stránkovací skupina obsahovala 16 registrů pro data a 16 registrů pro program. STD 1750 nabízel 16 operačních módů, supervisor, 14 uživatelských módů a jeden mód key s číslem 15, který mohl přistupovat pouze ke stránce číslo 15. Fotografie není k dispozici Intel 8088 (1979) V roce 1980 byl uveden procesor 8088, který byl v podstatě odlehčenou verzí S 16 bitovými registry a 8 bitovou sběrnicí. Hlavním rozdílem byla velikost tzv. prefetch queue, která byla u bytů a u 8088 pouhé 4 byty. Procesor pracoval na frekvenci 4.77 MHz. 9

10 U počítačových implementací se neujal a byl nahrazen mnohem oblíbenějším procesorem Motorola Intel 8088 AMD Am2901 (1979) Roku 1979 vstupuje na trh dnešní dvojka ve výrobě operačních systémů, firma Advanced Micro Devices, se svým prvním procesorem Am2901. Byl to jednoduchý 4 bitový procesor. Obsahoval šestnáct 4 bitových registrů a 4 bitovou aritmeticko logickou jednotku. V témže roce vydala firma AMD svůj první koprocesor AMD 9511 pro operace v pohyblivé řádové čárce, který implementoval 32 bitovou aritmetiku. Fotografie není k dispozici 80. léta 20. století Intel 8087 (1980) Roku 1980 vydala firma Intel 16 bitový matematický koprocesor ke svým modelům 8086 a Obsahoval 60 instrukcí pro operace s plovoucí řádovou čárkou a stal se tak zakladatelem rodiny koprocesorů řady x87. Původní procesor 8087 byl navržen tak, aby mohl paralelně sdílet sběrnici spolu s procesorem Monitoroval a zachytával příchozí instrukce pro operace s pohyblivou řádovou čárkou. Identifikaci těchto instrukcí zajišťovala zvláštní instrukční sada obsažená v procesoru 8086 ESC # pokrývající operační kódy D8 DF. Tyto instrukce nemohl procesor 8086 provést. Instrukce pro koprocesor se 10

11 zapisovaly s předponou F ( float ). Tedy instrukce pro součet dvou operandů ADD byla pro operaci v pohyblivé řádové čárce zapsána jako FADD. Intel 8087 Motorola (1982) První série spatřila světlo světa roku Jedná se první exemplář úspěšné rodiny procesorů Pracovní frekvence byla 8 MHz a 16 bitová architektura předznamenala úspěch této řady. Měl 24 bitové adresování paměti a lineární adresovací prostor, kdy může být adresována celá paměť, na rozdíl od segmentového přístupu u První implementace obsahovaly 32 bitové registry, rozdělené mezi datové a adresové. Jeden z registrů byl rezervován pro ukazatel na pozici v zásobníku, tzv. stack pointer. V případě,že byl zásobník naplněn, ukazatel byl přenastaven na nejčastěji používanou položku. Tento procesor na rozdíl od řady x86 ovládal dva operační módy, tzv. supervisor a user. Mód user zakazoval některé instrukce k přímému použití. Motorola Intel (1982) Roku 1982 přišla firma Intel na trh s nástupcem Tento 16 bitový procesor obsahoval 16 bitovou sběrnici a pouze několik instrukcí navíc. V tomto procesoru byla implementována detekce chybných instrukcí, nazvaná fault tolerance protection. Předchozí procesory 8086/8088 žádnou detekci chyb neobsahovaly a v případě přijetí chybné instrukce se zastavily, případně zhroutily. Poprvé se u procesorů Intel objevuje integrovaná kontrola přerušení a DMA. Dále časovač a logické jádro. Pracovní frekvence byla mezi 4 a 40 MHz v závislosti na implementaci. 11

12 Intel Intel (1982) Tento procesor byl pouze levnější variantou s 8 bitovou sběrnicí. Intel (1982) Intel Jeden z nejúspěšnějších 16 bitových procesorů firmy Intel vydaný roku Tento mikroprocesor si vybrala firma IBM k implementaci do IBM AT počítačů. První verze pracovaly na frekvenci 6 a 8 MHz, pozdější implementace až na 20MHz. 24 bitová adresace dovolila adresovat 16 MB paměti a 1GB virtuální paměti. Byl vyroben ze tranzistorů 1.5 micronovou technologií. Nízká cena a podpora firmy IBM přinesly firmě Intel a tomuto fenomenálnímu procesoru obrovský úspěch mezi uživateli, tím méně mezi programátory. Mikroprocesor obsahoval tzv. Virtual Memory Handler neboli virtuální pamět, která otevřela cestu k takřka neomezené paměti systému. Paměť je emulována a pokud není k dispozici RAM, je její nepoužívaný, ale obsazený obsah uložen na pevný disk a paměť je uvolněna k použití Velkou nevýhodou byl tzv. chráněný režim ( protected mode ) nezbytný pro jakýkoliv skutečný operační systém. Intel sice měl chráněný režim a umožňoval překlopení do tohoto režimu z reálného, ale návrat zpět už nebyl možný bez resetu mikroprocesoru. 12

13 Nepřehlédnutelnou zvláštností je, že byl navržen až po návrhu 80386, ale ten byl zatím příliš složitý a drahý pro sériovou výrobu. Intel (1985) Intel Roku 1986 vydala firma Intel první 32 bitový mikroprocesor. Tovární označení bylo P3 někdy též i386,což znamenalo 3 generaci řady x86. Procesor nebyl do této řady započítán pro jeho malou odlišnost od 8086 a celkový neúspěch. Procesor přinesl 32 bitovou architekturu a hardwarovou správu paměti, tzv. Memory Management Unit. Implementace hardwarového řízení paměti přinesla oproti starším procesorům řady x86 řadu výhod. Mezi nejdůležitější patřil multiprocessing SX DX AMD (1987) Model AMD je odvozený z Berkeley RISC design jako například IBM 801. Jedná se o přímého nástupce modelu 2900/2901 z roku Mikroprocesor měl velký počet registrů rozdělených na globální a lokální sady. Zajímavostí je, že žádný z registrů nesloužil jako příznakový registrů. V průběhu přerušení se obsahy registrů vymazaly a zároveň všechny registry mohly být veřejně nepřístupné v tzv. protected mode. Řada nebyla příliš komerčně úspěšná a tak v roce 1995 firma AMD upustila od jejího dalšího vývoje. AMD GC 13

14 Intel (1989) je první plně 32 bitový procesor řady x86, který se od předchozích výrazně odlišuje. Má optimalizovanou instrukční sadu, rozšířenou sběrnici a volitelně integrovanou jednotku pro operace v pohyblivé řádové čárce (FPU). Rozdíl mezi řadami SX a DX je právě v absenci této jednotky v řadě SX. Nejpomalejší procesory (SX) byly pomalejší než nejrychlejší procesory SX Všechny procesory byly vyráběny s FPU.Pokud se při testech ukázalo, že je tato jednotka vadná, laserem bylo přerušeno napájení a přístup ke sběrnici. Procesor byl označen jako SX a dále distribuován DX Nejpodstatnější změnou bylo integrování Datové a instrukční cache přímo do procesoru. Její velikost byla 8kB a byla typu SRAM. Byla navržena k uchovávání nejčastěji používaných instrukcí. Dalším vylepšením byl tzv. pipelining a 32 bitová sběrnice umožnila adresaci 4GB paměti DX2 Procesor z roku 1992 je zcela shodný s předchozím typem 80486DX, pouze s jednou odlišností. Jako první procesor používá tzv. clock doubling, tedy provede 2 cykly za 1 cyklus paměťové sběrnice. Rychlost procesoru je proto nastavena na dvojnásobek rychlosti sběrnice a je to také důvodem pomalosti 80486DX2 vůči 80486DX na stejné frekvenci DX4 Stejně jako využívá násobení cyklů. V tomto provedení triple clock, tedy 2 cykly za 1 cyklus sběrnice. Většinou se použil násobitel 3x25 = 75 MHz nebo 3x33.3 ~ 100MHz. 14

15 80486DX4 75 MHz 80486DX4 100MHz 90. léta 20. století DEC Alpha (1992) Architektura Alpha byla konstruována pro velmi dlouhý nepřetržitý operační provoz, podle DEC až na 25 let. Pro srovnání dnešní mikroprocesory jsou konstruovány na operační dobu kolem 10 let. Prvním mikroprocesorem této řady byl DEC EV Alpha je 64 bitová architektura s délkou instrukcí 32 bitů. Nemá žádnou zpětnou podporu 8 a 16 bitových operací, nicméně kvůli kompatibilitě se 8 a 16 bitové se operace konvertovaly. První model pracoval na taktovací frekvenci 200 MHz. Vnitřní superskalární architektura využívala superpipeline. Roku 1992 byl EV nejrychlejším procesorem na světě. Roku 1996 přichází model 21164PC s taktovací frekvencí 500 MHz, roku 1998 byl následován modelem o frekvenci 666 MHz. O 2 roky později přichází na trh verze s taktovací frekvencí 731 MHz. V létě roku 2001 byl oznámen vývoj 1000 MHz EV , jeho prodej byl zahájen až na podzim roku Poté co firmu DEC odkoupila firma Compaq, byl zahájen vývoj procesoru IA-64, který má sérii Alpha definitivně nahradit po roce DEC Alpha EV

16 AMD Am486 (1993) Roku 1993 přichází firma Advanced Micro Devices na trh se svým klonem procesoru Intel Tato firma vyráběla klony procesorů Intel již od řady 8080, nicméně nedostalo se jim velké přízně. Architektura byla téměř shodná s 80486, ale přestože se jednalo o klon, přinesl model Am486 několik zlepšení. Mezi hlavní výhody patřila 8 kb vyrovnávací paměť typu write back,tj. se zpožděným zápisem. Standardní měly tzv. write through cache. V tomto režimu jsou data zapisována jak do vyrovnávací paměti, tak do hlavní systémové paměti (RAM). To celkově zpomaluje, protože RAM bývá řádově pomalejší. V případě strategie zpožděného zápisu nejsou data nahrávána z vyrovnávací paměti do RAM do té doby než je to nezbytně nutné. Tato vyrovnávací paměť, jak systém write-through tak write-back se označuje jako paměť první úrovně, tzv. L1. Dalším vylepšením bylo snížení spotřeby na 3 volty, oproti Intel AMD Am486 Intel Pentium (1993) První exemplář Pentia byl dodán v roce Původní název byl i586, resp , ale byl přejmenován kvůli patentování jména, jelikož číselný název se patentovat nedá. Superskalární architektura umožnila paralelní provádění v tomto případě dvou skalárních instrukcí. Obsahoval dvě 32 bitové pipelines, tedy linky zpracování a predikci skoku. Predikce skoku je jedna z nejvýznamnějších vlastností novodobých mikroprocesorů. Predikční jednotka určuje nejpravděpodobnější adresu následující instrukce. Predikční jednotka analyzuje předchozí výskyt instrukcí v paměti a extrapoluje z těchto dat budoucí chování programu. Dále byla integrována 16 kb vyrovnávací paměť, kde byly uloženy nejčastěji prováděné instrukce. Mikroprocesor měl integrováno osm 32 bitových registrů a osm 80 bitových registrů pro operace 16

17 s plovoucí řádovou čárkou. Celkově obsahoval 3,1 milionu tranzistorů a pouze 2,3 milionu připadalo na logické jádro. Jeho pracovní frekvence byla 66 MHz. Pentium vypadalo jako dokonalý mikroprocesor, až do roku 1994, kdy byla objevena závažná chyba v operaci dělení v plovoucí řádové čárce, FDIV instrukce. Tato chyba vyvolala velkou vlnu vzniku různých vtipů na adresu Intelu. Chyba spočívala ve výpočtu rovnice z = (x/y)*y x, která se ne vždy rovnala 0 pro velký počet číslic za desetinnou čárkou. Intel Pentium Intel Pentium Pro (P6) (1995) Nástupce mikroprocesoru Pentium odráží věčnou snahu vývojářů o zachování kompatibility a zároveň se snahou implementovat nové, většinou rychlejší technologie. Dokladem toho je vnitřní překladač CISC ~ RISC v jádru tohoto mikroprocesoru. Hlavním rozdílem technologie RISC oproti CISC je stejná délka instrukce a tím rychlejší dekódování instrukce. Dále je to jednodušší instrukční sada oproti komplexní sadě v technologii CISC. Pentium Pro obsahoval tří cestné superskalární vyhodnocení instrukcí a jejich spekulativní provádění. Tato technologie umožňuje za jistých okolností zrychlit práci mikroprocesoru. Je založena na vyhodnocení instrukcí, které zatím nejsou potřeba a mikroprocesor je udržován v neustálém chodu. Samozřejmostí zůstala predikce skoku. AMD Am5x86 (1995) Jeden z nejpovedenějších mikroprocesorů firmy Advanced Micro Devices, někdy též nazývaný 80486DX5. Ačkoliv se zasazoval do patice určené pro nejednalo se o klon. Jediné co měl společné s jakýmkoliv procesorem Intel byla stejná patice a instrukční sada x86. 17

18 Tento procesor byl taktován pouze na jediné frekvenci 133MHz. Byl navržen pro 33MHz sběrnici. Jako jeho označení bylo někdy používáno P75. U tohoto procesoru je poprvé patrný tzv. P rating. Bylo to přejmenování procesorů firmy AMD na název ekvivalentní stejně výkonným procesorům firmy Intel. Odlišná architektura a jiná taktovací frekvence neprávem v očích zákazníků evokovala dojem, že AMD vydává pomalejší a horší procesory. Ve skutečnosti byl výkonnostní rozdíl dán příklonem ke strategii RISC a tím i nižší taktovací frekvenci. AMD Am5x86 AMD-K5 (1995) K5 je snahou firmy Advanced Micro Devices konkurovat drahým procesorům Pentium firmy Intel. Nejedná se o klon v pravém slova smyslu, architektura je zcela odlišná, založená na strategii RISC. Stejně jako mikroprocesor Pentium vykonává instrukční sadu řady x86. K5 měl 6 výkonných jednotek, z nichž 5 bylo pro celočíselné operace a jedna pro operace v pohyblivé řádové čárce. Pro srovnání Pentium mělo pouze dvě výkonné jednotky. AMD se snažilo, aby K5 v mnohém předčilo Pentium, tomu odpovídá i dvojnásobně velká vyrovnávací paměť 16 kb, čtyřcestné asociativní mapování, přejmenování registrů a spekulativní vykonávání instrukcí v souladu se strategií RISC. Přes veškerou snahu se nepodařilo vyrobit kvalitní mikroprocesor. K5 měl velké problémy s kompatibilitou a trpěl velmi mnoha neduhy. Jedním z nich byl například nezdokumentovaný násobitel, pokud byl nastaven na 3, ve skutečnosti pracoval pouze s hodnotou 2. Firma AMD reagovala na debakl ohlášením K5-PR200, ale tento model nebyl nikdy uveden. AMD K5 18

19 AMD-K6 (1996) Model K6 přinesl zlom ve vývoji procesorů této firmy. Roku 1996 koupila firma AMD firmu NexGen a získala přístup k jejich procesorům Nx686. AMD zcela zastavilo vlastní vývoj K6 a za pomoci inženýru z NexGen zahájilo nový vývoj Nx686/K6. Tím nepřímo přiznali, že vlastní mikroprocesory nejsou příliš dobré. Po debaklu s K5 to byl troufalý tah. AMD opustilo od značkování podle tzv. P rating a zachovalo plně název K6. K interpretaci instrukční sady používal x86 překlad/emulaci, nazývanou RISC86 emulace. Nejzajímavější vlastností K6 je tzv. split rail voltage. Dřívější procesory potřebovaly většinou 5V, s příchodem výkonnějších procesorů došlo paradoxně ke snížení spotřeby. Prvním krokem bylo snížení na 3.3. Z důvodu kompatibility bylo nutné rozdělit voltáž na dvě ( dual voltage ) a více ( split rail voltage ). Rozdělení používalo dvě různá napětí. Externí napájení bylo je typicky vyšší, 3,3V a interní napětí obvykle od 2.5V do 2.9V. K6 při frekvenci 200MHz používalo napětí 2.9V, 233MHz už 3.2V a 266MHz překvapivě pouhé 2.2V. Mikroprocesor umožňoval adresovat až 4GB paměti a byl vyroben 0,25 micronovou technologií. K6 byl zajímavou alternativou k procesoru Pentium Pro firmy Intel, poměr cena/výkon byl nadprůměrně dobrý. AMD-K6 AMD-K6-2 (1996) K6-2 je přímým nástupcem K6, vnitřní architektura je zcela shodná. Je zajímavý implementací instrukční sady 3DNow! pro zpracování multimediálních aplikací. 19

20 3DNow! byla odpověď na instrukční sadu MMX firmy Intel, přínosem oproti MMX bylo 21 nových instrukcí pro operace v plovoucí řádové čárce, MMX pracuje pouze s celočíselnými operacemi. Taktovací frekvence se zvýšila až na 550 MHz. AMD-K6-2 Intel Pentium II (1998) Pentium II umělo provádět všechny instrukce svých předchůdců řady x86. Při vývoji Pentia II bylo přihlíženo k různým zákazníkům na trhu a tak vznikly celkem čtyři verze, Klamath, Xeon, Celeron a Mobile. Generace těchto mikroprocesorů přišla se zajímavým řešením zapojení do základní desky. Oproti všem předchozím mikroprocesorům nebyla patice přímo na základní desce, ale mikroprocesor se zasazoval do zvláštního boxu nazvaného "doughterboard" (~ "motherboard"). Poté se procesor v boxu zasadil do základní desky. Toto řešení přetrvalo dlouhou dobu a neslo název "slot 1"/PPGA ("Plastic Pin Grid Array") Levnější varianta tohoto modelu Celereon neobsahovala ocrhanný plastový box a měla menší vyrovnávací pamět. Pentium 2 obsahoval rozšířenou instrukční sadu MMX, MultiMedia EXtension a 2 úrovně vyrovnávací paměti, tzv. L1 a L2 cache. Oproti Pentiu "1" měl navíc dynamické vykonávání instrukcí a duální nezávislou sběrnici. Superskalární architektura umožňovala paralelní vykonání některých skalárních instrukcí. Procesor měl 7,5 miliónu tranzistorů. 20

21 První Pentia 2 nesly kódové označení Klamath a nastoupily s frekvencí 233, 266, 300 a 333 MHz s rychlostí sběrnice 66 MHz. Druhá generace vyrobená technologií 0.25 micronu přinesla frekvence 350, 400 a 450 MHz s rychlostí sběrnice 100 MHz. Pentium 2 Celeron Intel Pentium III (1999) Tento procesor je přechodem v návratu Intelu ke klasickým paticím na základní desce. Pentium 3 byl vyráběn ve dvou provedeních jak pro Slot 1 tak pro novou patici nazvanou FCPGA ("Flip Chip Pin Grid Array"). Přinesl 500 MHz pracovní frekvenci s rychlostí sběrnice 100 nebo 133 MHz. Jeho vyrovnávací pamět byla 512 kb. Jeho architektura byla v mnohém podobná Pentiu 2, navíc měl integrováno sériové číslo a 70 nových instrukcí Internet Streaming SIMD. V polovině roku 2000 byla vydána verze s pracovní frekvencí 1,13 GHz a Pentium 3 se tak stal nejvýkonějším procesorem pro osobní počítače. Pentium III Slot 1 Pentium III FC-PGA 21. století AMD Athlon K7 ( ) Namísto K7 je přímým nástupcem K6 a je někdy též označován jako Athlon Classic. Název Athlon byl odvozen jako zkratka slova Decathlon. Taktovací frekvence začínala na 550MHz a 650MHz a později až na 1000MHz. Je kompatibilní s instrukční sadou x86 a zasazuje se do stejné patice jako Pentium 2, nazývané Slot 1. 21

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

MIKROPROCESOR. (c) Ing. Josef Varačka. Title: XI 28 11:40 (1 of 8)

MIKROPROCESOR. (c) Ing. Josef Varačka. Title: XI 28 11:40 (1 of 8) MIKROPROCESOR 1/ Účel: Vzhledem k pokračující digitalizaci (používání zpracování dvojkového signálu) je žádoucí provozovat univerzální zařízení, které podle programu instrukcí informace zpracuje. Mikroprocesor

Více

Cache paměť - mezipaměť

Cache paměť - mezipaměť Cache paměť - mezipaměť 10.přednáška Urychlení přenosu mezi procesorem a hlavní pamětí Hlavní paměť procesoru je typu DRAM a je pomalá. Proto se mezi pomalou hlavní paměť a procesor vkládá menší, ale rychlá

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana Kubcová Název

Více

Architektury počítačů a procesorů

Architektury počítačů a procesorů Kapitola 3 Architektury počítačů a procesorů 3.1 Von Neumannova (a harvardská) architektura Von Neumann 1. počítač se skládá z funkčních jednotek - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní

Více

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů).

Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS SPIM. MIPS - prostředí NMS NMS. 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Strojový kód k d a asembler procesoru MIPS Použit ití simulátoru SPIM K.D. - cvičení ÚPA 1 MIPS - prostředí 32 ks 32bitových registrů ( adresa registru = 5 bitů). Registr $0 je zero čte se jako 0x0, zápis

Více

Paměti Josef Horálek

Paměti Josef Horálek Paměti Josef Horálek Paměť = Paměť je pro počítač životní nutností = mikroprocesor z ní čte programy, kterými je řízen a také do ní ukládá výsledky své práce = Paměti v zásadě můžeme rozdělit na: = Primární

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

Základní deska (mainboard)

Základní deska (mainboard) Základní deska (mainboard) Základní deska je nejdůležitější části sestavy počítače. Zajišťuje přenos dat mezi všemi díly a jejich vzájemnou komunikaci. Pomocí konektorů umožňuje pevné přichycení (grafická

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru

Pohled do nitra mikroprocesoru Pohled do nitra mikroprocesoru Obsah 1. Pohled do nitra mikroprocesoru 2. Architektury mikroprocesorů 3. Organizace cvičného mikroprocesoru 4. Registry v mikroprocesoru 5. Aritmeticko-logická jednotka

Více

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011 Osobní počítač Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011 Charakteristika PC Osobní počítač (personal computer - PC) je nástroj člověka pro zpracovávání informací Vyznačuje se schopností samostatně pracovat

Více

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 6 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 28.11.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: přehled interních sběrnic a vstup-výstupních interface

Více

Úvod do problematiky návrhu počítačových systémů. INP 2008 FIT VUT v Brně

Úvod do problematiky návrhu počítačových systémů. INP 2008 FIT VUT v Brně Úvod do problematiky návrhu počítačových systémů INP 2008 FIT VUT v Brně Čím se budeme zabývat Budou nás zejména zajímat jednoprocesorové číslicové počítače: Funkce počítače Struktura propojení funkčních

Více

Vlastnosti mikroprocesorů Josef Horálek

Vlastnosti mikroprocesorů Josef Horálek Vlastnosti mikroprocesorů Josef Horálek Vlastnosti mikroprocesorů = Vlastnosti jsou dány architekturou mikroprocesoru, kde se používají, jak již bylo řečeno, různé technologie. = Vlastnosti kterými se

Více

ARCHITEKTURA PROCESORŮ

ARCHITEKTURA PROCESORŮ ARCHITEKTURA PROCESORŮ Základními jednotkami, které tvoří vnitřní strukturu procesorů, jsou: řadič, který má za úkol číst operandy (data, čísla) a instrukce z operační paměti, dekódovat je a na základě

Více

Základní deska (motherboard, mainboard)

Základní deska (motherboard, mainboard) Základní deska (motherboard, mainboard) Jedná se o desku velkou cca 30 x 25 cm s plošnými spoji s množstvím konektorů a slotů připravených pro vložení konkrétních komponent (operační paměť, procesor, grafická

Více

4-1 4. Přednáška. Strojový kód a data. 4. Přednáška ISA. 2004-2007 J. Buček, R. Lórencz

4-1 4. Přednáška. Strojový kód a data. 4. Přednáška ISA. 2004-2007 J. Buček, R. Lórencz 4-4. Přednáška 4. Přednáška ISA J. Buček, R. Lórencz 24-27 J. Buček, R. Lórencz 4-2 4. Přednáška Obsah přednášky Násobení a dělení v počítači Základní cyklus počítače Charakteristika třech základní typů

Více

3. CPU - [si: pi: ju: sentrl prousisiη ju:nit] (centrální procesorová jednotka) Základní součást počítače, která provádí výpočty a řídí překlad i

3. CPU - [si: pi: ju: sentrl prousisiη ju:nit] (centrální procesorová jednotka) Základní součást počítače, která provádí výpočty a řídí překlad i ZÁKLADNÍ HARDWARE 1. HARDWARE - [ha:d we ] Souhrn hmotných technických prostředků umožňujících nebo rozšiřujících provozování počítačového systému. HARDWARE je sám počítač, jeho komponenty (paměť, ( viz

Více

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř Jak do počítače aneb Co je vlastně uvnitř Po odkrytí svrchních desek uvidíme... Von Neumannovo schéma Řadič ALU Vstupně/výstupní zař. Operační paměť Počítač je zařízení, které vstupní údaje transformuje

Více

Informatika -- 8. ročník

Informatika -- 8. ročník Informatika -- 8. ročník stručné zápisy z Informatiky VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz.

Více

Vývoj architektur PC 1

Vývoj architektur PC 1 Vývoj architektur PC 1 Cíl přednášky Prezentovat vývoj architektury PC. Prezentovat aktuální pojmy. 2 První verze Pentia První verze Pentia: kmitočet procesoru - 200 MHz (dnes vyšší jak 3 GHz) uvádělo

Více

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY technické vybavení počítače uchování dat vstupní a výstupní zařízení, paměti, data v počítači počítačové sítě sociální

Více

Martin Kukaˇ c Struˇcn a historie Praha, 2011

Martin Kukaˇ c Struˇcn a historie Praha, 2011 Martin Kukač Stručná historie Praha, 2011 Obsah 1 Úvod 5 2 Počátky vývoje 5 3 První generace 6 4 Druhá generace 7 4.1 PowerPC 603 7 4.2 PowerPC 604 8 4.3 PowerPC 620 8 5 Třetí generace 9 6 Čtvrtá generace

Více

Hardware. RNDr. E. Jablonská, Ing. K. Kubata KIT ČZU

Hardware. RNDr. E. Jablonská, Ing. K. Kubata KIT ČZU Hardware RNDr. E. Jablonská, Ing. K. Kubata KIT ČZU Vaněk, J., Štěpánová, J., Jablonská, E.,Šilerová, E., Nezdarová, L. Informační technologie vybrané kapitoly. J.Horák, Poznejte vnitřek počítače, Grada

Více

Architektura procesorů PC shrnutí pojmů

Architektura procesorů PC shrnutí pojmů Architektura procesorů PC shrnutí pojmů 1 Co je to superskalární architektura? Minimálně dvě fronty instrukcí. Provádění instrukcí je možné iniciovat současně, instrukce se pak provádějí paralelně. Realizovatelné

Více

Management procesu I Mgr. Josef Horálek

Management procesu I Mgr. Josef Horálek Management procesu I Mgr. Josef Horálek Procesy = Starší počítače umožňovaly spouštět pouze jeden program. Tento program plně využíval OS i všechny systémové zdroje. Současné počítače umožňují běh více

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.

Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba. Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je

Více

Základní části počítače. Skříň počítače ( desktop, minitower, tower) Monitor Klávesnice Myš

Základní části počítače. Skříň počítače ( desktop, minitower, tower) Monitor Klávesnice Myš Základní části počítače Skříň počítače ( desktop, minitower, tower) Monitor Klávesnice Myš 1. OBSAH SKŘÍNĚ POČÍTAČE 1.1 Základní deska anglicky mainboard či motherboard Hlavním účelem základní desky je

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více

Emulátory. Autor: Martin Fiala. Spouštění programů a her z jiných OS nebo jiných platforem. InstallFest 2004. www.installfest.cz

Emulátory. Autor: Martin Fiala. Spouštění programů a her z jiných OS nebo jiných platforem. InstallFest 2004. www.installfest.cz Emulátory Autor: Martin Fiala Spouštění programů a her z jiných OS nebo jiných platforem. InstallFest 2004 Úvod Proč chceme emulovat? nemáme přístup k dané platformě nebo je problematický a nepohodlný

Více

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 1

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 1 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii

Více

Dagmar Adamová, Jiří Chudoba 7.1.2007. Jednalo se o Monte Carlo simulace případů srážek p+p a Pb+Pb. Fungování

Dagmar Adamová, Jiří Chudoba 7.1.2007. Jednalo se o Monte Carlo simulace případů srážek p+p a Pb+Pb. Fungování Produkční úlohy ALICE na farmě Goliáš Dagmar Adamová, Jiří Chudoba 7.1.2007 1 Produkce ALICE V rámci Physics Data Challenge 2006 (PDC 06), masívního testu výpočetního modelu projektu ALICE v distribuovaném

Více

Data v počítači. Informační data. Logické hodnoty. Znakové hodnoty

Data v počítači. Informační data. Logické hodnoty. Znakové hodnoty Data v počítači Informační data (elementární datové typy) Logické hodnoty Znaky Čísla v pevné řádové čárce (celá čísla) v pohyblivé (plovoucí) řád. čárce (reálná čísla) Povelová data (instrukce programu)

Více

3. Maturitní otázka PC komponenty 1. Počítačová skříň 2. Základní deska

3. Maturitní otázka PC komponenty 1. Počítačová skříň 2. Základní deska 3. Maturitní otázka Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení (principy fungování, digitální záznam informací, propojení počítače s dalšími (digitálními) zařízeními) Počítač je elektronické zařízení,

Více

Sběrnice. Parametry sběrnic: a. Přenosová rychlost - určuje max. počet bitů přenesených za 1 sekundu [b/s]

Sběrnice. Parametry sběrnic: a. Přenosová rychlost - určuje max. počet bitů přenesených za 1 sekundu [b/s] Sběrnice Sběrnice je soustava vodičů, které zajišťují propojení jednotlivých obvodů počítače. Používají se k přenosu dat, adres, řídicích a stavových signálů. Sběrnice v PC jsou uspořádaný hierarchicky

Více

Y36SAP http://service.felk.cvut.cz/courses/y36sap/

Y36SAP http://service.felk.cvut.cz/courses/y36sap/ Y36SAP http://service.felk.cvut.cz/courses/y36sap/ Úvod Návrhový proces Architektura počítače 2007-Kubátová Y36SAP-Úvod 1 Struktura předmětu Číslicový počítač, struktura, jednotky a jejich propojení. Logické

Více

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)

Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading) Správa paměti (SP) Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který

Více

Hardware 1. Přehled platforem podle procesorů

Hardware 1. Přehled platforem podle procesorů Hardware 1 Přehled platforem podle procesorů PC (Wintel) různí výrobci - domácí počítače, pracovní stanice, servery, notebooky, typicky s jedním procesorem, v případě serverů s až 128 procesory (např.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: 12 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/34.0410

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 14 0:40 1.3. Vliv hardware počítače na programování Vliv

Více

Informatika teorie. Vladimír Hradecký

Informatika teorie. Vladimír Hradecký Informatika teorie Vladimír Hradecký Z historie vývoje počítačů První počítač v podobě elektrického stroje v době 2.sv. války název ENIAC v USA elektronky velikost několik místností Vývoj počítačů elektronky

Více

Instalace OS, nastavení systému

Instalace OS, nastavení systému ZVT Instalace OS, nastavení systému SW vybavení PC HW hardware zařízení počítače (+ firmware těchto zařízení, BIOS VGA, ) BIOS basic input output systém poskytuje služby OS, uložen v paměti na MB. (Nastavení

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana

Více

02 - Osobní počítač (vývoj, prvky základní konfigurace PC). Klasifikace software.

02 - Osobní počítač (vývoj, prvky základní konfigurace PC). Klasifikace software. IVT 1.ročník, SVT 4. ročník 2. Osobní počítač vývoj, komponenty, software 2010/2011 02 - Osobní počítač (vývoj, prvky základní konfigurace PC). Klasifikace software. Osobní počítač (anglicky personal computer,

Více

2.1 Historie a vývoj počítačů

2.1 Historie a vývoj počítačů Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Sběrnice (bus) Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití

Sběrnice (bus) Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití Sběrnice (bus) Pod pojmem sběrnice obecně rozumíme soustavu vodičů, která umožňuje přenos signálů mezi jednotlivými částmi počítače. Pomocí těchto vodičů

Více

pouˇzití USB nebo SPI

pouˇzití USB nebo SPI Připojení modulů IQRF k platformě Android za pouˇzití USB nebo SPI Bc. Josef Jebavý, http://xeres.cz 25. srpna 2015 Obsah 1 Operační systém Android 2 2 Moˇznosti řešení 2 2.1 USB........................................

Více

3. Počítačové systémy

3. Počítačové systémy 3. Počítačové systémy 3.1. Spolupráce s počítačem a řešení úloh 1. přímý přístup uživatele - neekonomické. Interakce při odlaďování programů (spusť., zastav.,krok, diagnostika) 2. dávkové zpracování (batch

Více

Obsah. Kapitola 1 BIOS 9. Kapitola 2 Start počítače a POST testy 13. Kapitola 3 Setup 21. Úvod 7

Obsah. Kapitola 1 BIOS 9. Kapitola 2 Start počítače a POST testy 13. Kapitola 3 Setup 21. Úvod 7 Obsah Úvod 7 Kapitola 1 BIOS 9 Poslání BIOSu 9 Uspořádání BIOSu 10 Vrstvy BIOSu 10 Výrobci BIOSu 11 Baterie 11 Vymazání obsahu Setupu 11 Informace o použitém hardwaru 12 Kapitola 2 Start počítače a POST

Více

Mikrokontroléry I. Mikrokontroléry od Atmel (Attiny, Atmega, AVR)

Mikrokontroléry I. Mikrokontroléry od Atmel (Attiny, Atmega, AVR) Mikrokontroléry I. Mikrokontroléry od Atmel (Attiny, Atmega, AVR) Mikrokontroléry ATMEL Vývojové prostředí AVR Studio Vývojové prostředí Win. AVR Vývojové prostředí BASCOM AVR Universalne vývojové prostředí

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Logická organizace paměti Josef Horálek

Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti = Paměť využívají = uživatelské aplikace = operační systém = bios HW zařízení = uloženy adresy I/O zařízení atd. = Logická organizace paměti

Více

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11 Obsah Úvod 11 Informace o použitém hardwaru 12 Několik poznámek k Windows 13 Windows XP 13 Windows Vista 13 Kapitola 1 Skříně počítačů 15 Typy skříní 15 Desktop 15 Tower (věžová provedení) 15 Rozměry skříní

Více

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a PAMĚŤOVÝ ĚŤ SUBSYSTÉM z pohledu OS OS

2010/2011 ZS P i r i nc č py po ít č čů a PAMĚŤOVÝ ĚŤ SUBSYSTÉM z pohledu OS OS Pi Principy i počítačů čů PAMĚŤOVÝ SUBSYSTÉM z pohledu OS Správa paměti OS je správcem prostředků, tedy i paměti přidělování procesům zajištění ochrany systému i procesů zajištění požadavků aniž by došlo

Více

Hardware I. VY_32_INOVACE_IKT_668

Hardware I. VY_32_INOVACE_IKT_668 VY_32_INOVACE_IKT_668 Hardware I. Autor: Marta Koubová, Mgr. Použití: 5-6. třída Datum vypracování: 21.9.2012 Datum pilotáže: 1.10.2012 Anotace: Tato prezentace slouží k bližšímu seznámení s pojmem hardware.

Více

Cíl přednášky: Obsah přednášky:

Cíl přednášky: Obsah přednášky: Architektury počítačů na bázi sběrnice PCI Cíl přednášky: Vysvětlit principy architektur PC na bázi sběrnice PCI. Obsah přednášky: Základní architektury PC na bázi PCI. Funkce northbridge a southbridge.

Více

Historický vývoj výpočetní techniky. Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/14- Západočeská univerzita v Plzni

Historický vývoj výpočetní techniky. Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/14- Západočeská univerzita v Plzni Počítačové systémy Historický vývoj výpočetní techniky Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2006-1/14- Západočeská univerzita v Plzni Co je to počítač? Počítač: počítací stroj, převážně automatické elektronické

Více

Počítačová technika. ing. Zdeněk Prášil OAMB

Počítačová technika. ing. Zdeněk Prášil OAMB Počítačová technika ing. Zdeněk Prášil OAMB 2 Poděkování: Děkuji ing.karlu Šulcovi a Miroslavu Mildovi za podnětné připomínky k obsahu a formě těchto skript a své ženě za trpělivost, se kterou snášela,

Více

Antonín Přibyl - Virtualizace Windows serveru s KVM hypervisorem

Antonín Přibyl - Virtualizace Windows serveru s KVM hypervisorem Výchozí stav Virtualizace je na Vysoké škole polytechnické Jihlava intenzivně využívána při výuce předmětu Počítačové sítě I. (dále jen PS1), Počítačové sítě II. (dále jen PS2) a Operační systémy. Předměty

Více

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění

MS WINDOWS I. řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie. Práce ve Windows XP. Architektura. Instalace. Spouštění MS WINDOWS I řada operačních systémů firmy Microsoft *1985 -? Historie Práce ve Windows XP Architektura Instalace Spouštění HISTORIE I MS-DOS 1981, první OS firmy Microsoft, pro IBM PC 16b, textový, jednouživatelský,

Více

Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350

Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350 Specifikace VT 11 ks. Ultrabook dle specifikace v příloze č. 1 Prodloužená záruka 3 roky 11 ks. 3G modem TP-LINK M5350 11 ks. MS Office 2013 pro podnikatele CZ 11 ks. brašna 11 ks. bezdrátová myš 5 ks.

Více

Vstupně - výstupní moduly

Vstupně - výstupní moduly Vstupně - výstupní moduly Přídavná zařízení sloužící ke vstupu a výstupu dat bo k uchovávání a archivaci dat Nejsou připojována ke sběrnici přímo, ale prostřednictvím vstupně-výstupních modulů ( ů ). Hlavní

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Co je architektura obecně: souhrn znalostí o prvcích, ze kterých se skládá nebo dá složit nějaký celek o způsobech, kterými lze tyto prvky využít pro dosažení požadovaných vlastností

Více

Paměti personálních počítačů, vývoj pojmů, technologie, organizace

Paměti personálních počítačů, vývoj pojmů, technologie, organizace Paměti personálních počítačů, vývoj pojmů, technologie, organizace 1 Cíl přednášky Popsat architektury vnitřních pamětí personálních počítačů. Zabývat se vývojem pojmů, technologií, organizací. Vyvodit

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

Ahoj mami. Uložení dat v počítači. Příklady kódování dat. IAJCE Přednáška č. 4

Ahoj mami. Uložení dat v počítači. Příklady kódování dat. IAJCE Přednáška č. 4 Uložení dat v počítači Data = užitečné, zpracovávané informace Kódování (formát) dat = způsob uložení v počítači (nutno vše převést na čísla ve dvojkové soustavě) Příklady kódování dat Text každému znaku

Více

PB002 Základy informačních technologií

PB002 Základy informačních technologií Operační systémy 25. září 2012 Struktura přednašky 1 Číselné soustavy 2 Reprezentace čísel 3 Operační systémy historie 4 OS - základní složky 5 Procesy Číselné soustavy 1 Dle základu: dvojková, osmičková,

Více

1. části počítače. A. Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení funkce základních počítačových komponent

1. části počítače. A. Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení funkce základních počítačových komponent A. Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení funkce základních počítačových komponent POČÍTAČ = elektronické zařízení, které zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu -HARDWARE /HW/ -SOFTWARE

Více

Souborové systémy. Architektura disku

Souborové systémy. Architektura disku Souborové systémy Architektura disku Disk je tvořen několika plotnami s jedním nebo dvěma povrchy, na každém povrchu je několik soustředných kružnic (cylindrů) a na každém několik úseků (sektorů). Příklad

Více

Databáze Bc. Veronika Tomsová

Databáze Bc. Veronika Tomsová Databáze Bc. Veronika Tomsová Databázové schéma Mapování konceptuálního modelu do (relačního) databázového schématu. 2/21 Fyzické ik schéma databáze Určuje č jakým způsobem ů jsou data v databázi ukládána

Více

DRUHY SESTAV. Rozlišujeme 4 základní druhy sestav. PC v provedení desktop. PC v provedení tower. Server. Notebook neboli laptop

DRUHY SESTAV. Rozlišujeme 4 základní druhy sestav. PC v provedení desktop. PC v provedení tower. Server. Notebook neboli laptop POČÍTAČOVÁ SESTAVA MARTIN ČEŽÍK 8.A DRUHY SESTAV Rozlišujeme 4 základní druhy sestav PC v provedení desktop PC v provedení tower Notebook neboli laptop Server CO NAJDEME VE VŠECH ČTYŘECH? Základní deska

Více

Z{kladní struktura počítače

Z{kladní struktura počítače Z{kladní struktura počítače Cílem této kapitoly je sezn{mit se s různými strukturami počítače, které využív{ výpočetní technika v současnosti. Klíčové pojmy: Von Neumannova struktura počítače, Harvardská

Více

Hardware. Roman Bartoš

Hardware. Roman Bartoš Hardware Roman Bartoš Copyright istudium, 2005, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Produkce,

Více

Paměti v PC - souhrn

Paměti v PC - souhrn Paměti v PC - souhrn V současném PC se vyskytuje podstatně více různých typů pamětí hierarchicky uspořádaných než v prvních typech. Zvýšila se kapacita pamětí, získávání dat z pamětí o velké kapacitě je

Více

Ing. Bohuslav Růžička, CSc.

Ing. Bohuslav Růžička, CSc. Základy informatiky Ing. Vladimír Beneš vedoucí K-101 MSIT 2. patro, místnost č. 216 e-mail: vbenes@bivs.cz Ing. Bohuslav Růžička, CSc. tajemník K-101 MSIT 2. patro, místnost č. 215 e-mail: bruzicka@bivs.cz

Více

Učební texty pro předmět Hardware, 1. roč. 2. díl

Učební texty pro předmět Hardware, 1. roč. 2. díl 1 Mikroprocesor... 4 Vlastnosti mikroprocesorů... 4 Technologie výroby mikroprocesorů... 4 Vnitřní šířka mikroprocesoru... 4 Instrukční sada mikroprocesoru... 5 Sběrnice mikroprocesoru... 5 Zjednodušené

Více

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu

Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu 1 Podklady předmětu pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana Obsah 2 Obsah předmětu, Požadavky kreditového systému, Datové typy jednoduché, složené, Programové struktury, Předávání dat. Obsah předmětu

Více

3 Jednoduché datové typy 2 3.1 Interpretace čísel v paměti počítače... 3. 4 Problémy s matematickými operacemi 5

3 Jednoduché datové typy 2 3.1 Interpretace čísel v paměti počítače... 3. 4 Problémy s matematickými operacemi 5 Obsah Obsah 1 Číselné soustavy 1 2 Paměť počítače 1 2.1 Měření objemu paměti počítače................... 1 3 Jednoduché datové typy 2 3.1 Interpretace čísel v paměti počítače................. 3 4 Problémy

Více

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 04.12.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: jak fungují vnitřní paměti, typy ROM a RAM pamětí,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Příloha č. 1 Specifikace předmětu plnění

Příloha č. 1 Specifikace předmětu plnění Příloha č. 1 Specifikace předmětu plnění HARDWARE Server konfigurace č.1: Enclouser 1ks: - Možnost vložení až 10ti hot-plug blade CPU unit - Podpora Intel i AMD blade systémů - LED signalizace - Power

Více

Rozhraní disků. 1. Paralelní rozhraní

Rozhraní disků. 1. Paralelní rozhraní Rozhraní disků Rozhraní (řadič) disků jsou logické obvody, které zprostředkovávají komunikaci mezi pevným diskem (popř. mechanikou optických pamětí, floppy mechanikou, atd.) a ostatními částmi počítače.

Více

HW složení počítače, tiskárny, skenery a archivační média

HW složení počítače, tiskárny, skenery a archivační média Variace 1 HW složení počítače, tiskárny, skenery a archivační média Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. HW složení

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 17 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Technické vybavení počítače

Technické vybavení počítače 1. konzultace Úvod do IT (kombinované studium) Technické vybavení počítače ZÁKLADNÍ JEDNOTKA Architektura počítače PC Popis jednotlivých částí základní jednotky Procesor Paměť Sběrnice Porty Rozšiřující

Více

PCMCIA(Personal Computer Memory Card PCMCIA (3) PCMCIA (2) PCMCIA (4)

PCMCIA(Personal Computer Memory Card PCMCIA (3) PCMCIA (2) PCMCIA (4) PCMCIA (1) PCMCIA(Personal Computer Memory Card International Association) - sdružení založené v roce 1989 Úkolem PCMCIA bylo zavést standard pro rozšiřující karty (a jimi využívané sloty) používané zejména

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz.

Definice OS. Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. OPERAČNÍ SYSTÉMY Definice OS Operační systém je základní programové vybavení počítače, nezbytné pro jeho provoz. Každý počítač má alespoň jeden procesor, paměť, I/O zařízení. Všechny tyto součásti můžeme

Více

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura

monolitická vrstvená virtuální počítač / stroj modulární struktura Klient server struktura IBM PC 5150 MS DOS 1981 (7 verzí) DR DOS, APPLE DOS, PC DOS 1. 3. Windows grafická nástavba na DOS Windows 95 1. operační systém jako takový, Windows XP 2001, podporovány do 2014, x86 a Windows 2000 Professional

Více

PRINCIPY POČÍTAČŮ Metodický list číslo 1

PRINCIPY POČÍTAČŮ Metodický list číslo 1 Metodický list číslo 1 Téma č.1: Historie, vývoj počítačů, architektura počítače. historický přehled, předpoklady pro vývin a rozvoj počítačů nejvýznamnější osoby, vynálezy a stroje von Neumannova architektura

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2, 3 Obor Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Logické obvody sekvenční,

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ MACUR INFORMATIKA MODUL 01 POČÍTAČOVÉ A OPERAČNÍ SYSTÉMY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ MACUR INFORMATIKA MODUL 01 POČÍTAČOVÉ A OPERAČNÍ SYSTÉMY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ MACUR INFORMATIKA MODUL 01 POČÍTAČOVÉ A OPERAČNÍ SYSTÉMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Informatika Modul 01 Počítačové

Více

CHARAKTERISTIKA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

CHARAKTERISTIKA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Příloha č. 1 CHARAKTERISTIKA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Veřejná zakázka Poskytování služeb outsourcingu Zadavatel: Nemocnice Český Krumlov a.s., sídlem: Český Krumlov, Horní Brána 429, PSČ 381 27 IČ: 260 95 149 DIČ:

Více

1 bit 1 nebo 0 (jenička nebo nula) 8 bitů 1 byte (B) 1024 bytů 1 kilobyte (kb) 1024 kilobytů 1 megabyte (MB) 1024 megabytů 1 gigabyte (GB)

1 bit 1 nebo 0 (jenička nebo nula) 8 bitů 1 byte (B) 1024 bytů 1 kilobyte (kb) 1024 kilobytů 1 megabyte (MB) 1024 megabytů 1 gigabyte (GB) Informatika HW pro 9. ročník OBLASTI POUŽITÍ POČÍTAČŮ Uvedeno v učebnici Informatiky 3 str. 82-83 ZÁKLADNÍ POJMY V INFORMATICE Počítač pracuje s takzvanými byty (čte se bajty). Do jednoho bytu lze uložit

Více

0. Nultá generace. Historie počítačů

0. Nultá generace. Historie počítačů Historie počítačů Dějiny počítačů zahrnují vývoj jak samotného hardware, tak jeho architektury a mají přímý vliv na vývoj software. První počítače byly vyrobeny ve 30. letech 20. století, avšak za jejich

Více

2.10 Vnější paměti. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.10 Vnější paměti. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Témata profilové maturitní zkoušky

Témata profilové maturitní zkoušky Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky Obor: Elektrotechnika Třída: E4A Školní rok: 2010/2011

Více