STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU"

Transkript

1 STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD 337 č. archivní pomůcky 8835, 8836 V e l k o s t a t e k C h o t ě b o ř inventář Mgr. Jiří Vozar Zámrsk 2011

2 O b s a h Úvod... 3 I. Dějiny původce fondu... 4 II. Dějiny fondu III. Archivní charakteristika a způsob pořádání IV. Možnosti využití V. Záznam o uspořádání Seznam pramenů a literatury Protokolární záznam o provedení vnitřní skartace Inventární seznam I. Úřední knihy A. Dominikální agenda B. Přenesená agenda II. Spisový materiá... l49 A. Registraturní pomůcky B. Spisy I. manipulace II. manipulace III. Účetní materiál A. Hospodářské účty Důchodní účty Purkrabské účty Obroční účty Naturální účty Lesní účty Rybniční účty Skladištní účty Stavební účty Pivovarské účty Lihovar Chotěboř Lihovar Dobkov Statek Rupertshof Mlýn Rochňovec Pila Rochoňovec Účty sklárny sv. Josefa v Jilmu B. Účty agendy politické a soudní a) Kontribuční účty b) Daňové účty c) Kostelní účty d) Špitální účty e) Chudinské účty f) Sirotčí účty g) Depozitní účty IV. Mapy a plány A. Mapy Katastrální mapy Hospodářské mapy Lesní mapy B. Plány Místní rejstřík Tiráž

3 Ú v o d

4 I. Dějiny původce fondu Původní osada Chotěboř vznikla blízko Libické stezky, která vedla z Vilémova přes Novou Ves po levém břehu řeky Doubravy k Libici nad Doubravou a Žďáru nad Sázavou. Datum založení neznáme, patřila k hradu Lichnici. Nejstarší zpráva o Chotěboři je z r. 1265, kdy Smil z Lichtemburka věnoval kapli sv. Jakuba Většího s obročím a s desátým dílem příjmů z místního cla cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Žďárský klášter začal přestavovat kapli sv. Jakuba Většího na farní kostel. Rozsáhlé panství lichtenburského rodu střežily hrady Lichnice, Ronovec a Ronov nad Sázavou, Lichtenburkové se také zabývali hornickým podnikáním. Hlavní oblast těžby stříbra se nacházela v okolí Německého (Havlíčkova) Brodu, České Bělé a Přibyslavi. V blízkosti Chotěboře se dolovalo v místě pozdější polní trati Stříbrný dolec. Kolonizace Českomoravské vrchoviny dosáhla největšího rozmachu za vlády Přemysla Otakara II., kromě vesnic a osad byla zakládána také města. Jejich vznik byl důsledkem společenské dělby práce mezi zemědělstvím a řemeslem. Hornické podnikání Smila z Lichtenburka vytvořilo hospodářské předpoklady pro přeměnu vsi Chotěboř na město. Existenci městské správy dokazuje listina z r. 1278, podle níž byla Chotěboř vyňata z německobrodské pravomoci a nazývala se již Chotebors civitas. Po smrti Smila z Lichtenburka v roce 1269 zdědili rozsáhlý majetek jeho synové Jindřich, Smil, Oldřich a Raimund. Chotěboř s hradem Lichnicí převzal Oldřich z Lichtenburka, který spolu se svým bratrem daroval v r žďárskému klášteru ves Počátky s bývalým stříbrným dolem a druhý desátek z mýta vybíraného v Chotěboři. Kolem roku 1316 zdědil Oldřichův majetek jeho syn Jindřich z Lichtenburka, který také v roce 1323 potvrdil platnost listiny z r Kolem roku 1329 vykoupil Chotěboř s hradem Lichnicí český král Jan Lucemburský. Ten již 2.srpna 1331 udělil Chotěboři jihlavské městské právo. Toto významné právo doplnil král Jan Lucemburský16.srpna 1331 osvobozením chotěbořských měšťanů od všech povinností a dávek odváděných lichnickým purkrabím. Před rokem 1346 získal Chotěboř spolu s hradem Lichnicí jako zástavu od krále Jana Lucemburského přední český rod - pánové z Lipé. Po rozdělení rodového majetku 13.ledna 1346 převzal Chotěboř a Ronov nad Doubravou s hrady Lichnicí a Ronovcem Jindřich z Lipé. Toto zboží však dlouho nevlastnil, neboť už roku 1350 Chotěboř s blízkým okolím opět náležela české koruně. Král Karel IV. ji vykoupil a stanovil, aby nebyla dávána nadále do zástavy.za vlády Karla IV. nastal rychlý rozvoj Chotěboře. V roce 1356 získali měšťané právo opevnit město - 4 -

5 hradbami, když rychtář a přísežní slíbili 14.května 1356, že postaví hradby, když nebudou muset čtyři roky platit dávky a berně. V roce 1361 obdržela Chotěboř stejná práva jako v té době jiná města Českého království a Chotěboř se stala věnným městem českých královen. Chotěboř s hradem Lichnicí zůstala v královském majetku až do r. 1393, kdy je po smrti královny Elišky odevzdal král Václav IV. Heřmanovi z Choustníka v manství. Ten sídlil na chotěbořské tvrzi postavené neznámo kým mimo obvod městských hradeb. R nařídil král Ladislav Pohrobek, aby byla Chotěboř vyjmuta z pravomoci hradu Lichnice. Přesto se již od konce 14.století objevuje jako samostatný statek, protože byla dávána v zástavu. Z tohoto důvodu byla také zřejmě založena tvrz. Po smrti Heřmana z Choustníka spravovali Chotěboř Jan Chotělec, Zdeněk Rohlík a Stašek, od roku 1405 ji vlastnil Jindřich Rohlík z Trhlav. V roce 1408 připadla Chotěboř vdově po Heřmanovi z Choustníka Kuňce, ale již v roce 1409 vlastnil Chotěboř královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína. V roce 1419 byl z úřadu mincmistra v Kutné Hoře odvolán, zemřel v r V průběhu husitských válek Chotěboř silně utrpěla. V r ji dobylo husitské vojsko a kněz Petr Hromádka z Jistebnice, který husity vedl, se stal hejtmanem města. Panské vojsko však dobylo Chotěboř zpět. V roce 1436 císař Zikmund dal Chotěboř do zástavy Jiřímu z Dubé, v r stanovil město jako věnnou zástavu. Po smrti Jiřího z Dubé v r vlastnil Chotěboř opět český král. V roce 1497 získal město jako zástavu Mikuláš mladší Trčka z Lípy a v r dostal Mikuláš Trčka Chotěboř do dědičného vlastnictví. Podporoval hospodářský rozvoj města, 15.června 1503 potvrdil platnost privilegia krále Vladislava II. na právo volného odkazu a 27.dubna 1510 věnoval městu lázeň s platem, který dříve odváděli vrchnosti. Také zřídil svobodný špitál a k němu daroval dvanáct masných krámů i s platy. V r Mikuláš mladší Trčka odkázal celý svůj majetek včetně Chotěboře Johance z Březovic, vdově po svém strýci Mikuláši starším vlašimském, ale v r svou závěť změnil, když část svého panství odkázal i s Chotěboří svému bratru Burianovi Trčkovi z Lípy a jeho synu Janovi. Mikuláš mladší Trčka zemřel v roce 1516 a jeho majetek připadl Johance z Březovic. Johanka však ještě v roce 1516 zemřela a statky zdědili její synové. K dělení majetku došlo v r. 1518, bratři Trčkové si dědictví rozdělili tak, že Zdeněk získal panství Opočno a Chotěboř a Vilém panství Vlašim. Zdeněk Trčka z Lípy vlastnil Chotěboř do roku 1538, kdy ji postoupil Janu Trčkovi, který ji držel do roku Jan Trčka z Lípy zemřel v r a chotěbořský statek zdědila jeho manželka Markéta ze Šelmberka, která zemřela na tvrzi v Chotěboři v r Její syn Burian připojil Chotěboř k - 5 -

6 panství Světlá. V roce 1591 zdědil všechen majetek Burianův syn Maxmilián Trčka z Lípy, který v r potvrdil platnost svobod a práv chotěbořských měšťanů. Maxmilián Trčka zemřel v r a panství Světlá získal jeho bratr Jan Rudolf Trčka, který také v r potvrdil svobody a privilegia chotěbořským měšťanům. V r povolil směnu vsi Kojetín za ves Svinný a stanovil výši platů, které se měly odvádět do zádušní a špitální pokladny města. Chotěboř a celé panství trpěly za třicetileté války, kdy tudy procházela vojska obou válčících stran. Události třicetileté války osobně poznamenaly také majitele panství Jana Rudolfa Trčku z Lípy. Současně s generálem Albrechtem z Valdštejna byl v Chebu zabit 25.února 1634 Adam Erdman Trčka, syn Jana Rudolfa Trčky z Lípy. Jan Rudolf Trčka z Lípy věděl, že jeho rod upadl v nemilost u císařského dvora, snažil se proto zachránit rozsáhlý rodový majetek před konfiskací. Panství Světlá odkázal Petru Vokovi Švihovskému z Rýzmburka, Matyáši Ferdinandovi Berkovi z Dubé a Ladislavu Burianovi z Valdštejna. Jeho poslední odkaz však nebyl uznán a panství Světlá se statkem Chotěboř bylo konfiskováno. V roce 1636 daroval císař Ferdinand II. statek Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzemberka, bývalému služebníku Jana Rudolfa Trčky jako odměnu za svědectví o spiknutí Albrechta z Valdštejna. Jaroslav Sezima Rašín zemřel v r a panství Chotěboř zdědil jeho syn Rudolf Karel Rašín. Jeho manželkou byla Františka Zárubová z Hustířan, manželství však zůstalo bezdětné. Rudolf Karel Rašín odkázal závětí r panství Chotěboř svým sestrám Aleně Elišce Solmsové, Rozině Kateřině Chuchelské a Anně Žofii Mulcerové. Ty prodaly v r panství Marii Alřbětě hraběnce z Vrbna. Po její smrti v r předal její syn Ferdinand z Vrbna chotěbořské panství v roce 1682 Františce Rozálii Beatrix provdané za Viléma Leopolda hraběte Kinského. Hrabě Kinský nechal v letech postavit barokní zámek na místě původní tvrze. Panství získal v roce 1714 František Ferdinand Kinský, který v roce 1717 koupil od Ferdinanda Felixe z Puteani statek Nemojov. František Ferdinand Kinský prodal panství v r Janu Bedřichu ze Seilernu a Aspangu, který je již v r prodal Karlu Jáchymu Bredovi. Ten v r prodal panství Johannu Franzi Wenzelovi Kaisersteinovi, který je ale téhož roku prodal Bredovi zpět. Breda prodal v r panství kněžně Ursule von Teschen roz. von Bockum, od které koupil panství v r hrabě Gustav Hanibal z Oppersdorfu. Ten však špatně hospodařil, panství bylo zadlužené a po jeho smrti v r se dostalo do správy věřitelů. V r je získal Antonín Adolf Zebo z Brachfeldu, obchodník se suknem z Jihlavy, který byl jedním z věřitelů. V r předal panství Chotěboř svému synovi Janu Pavlu Zebovi

7 Jan Pavel Zebo koupil statek Dobkov a připojil jej k panství. Zemřel bez potomků v r. 1808, panství zdědila jeho neteř Jana Nepomucena provdaná za Josefa Jáchyma Vančuru z Řehnic, každý získal polovinu. Jana Nepomucena zemřela v r.1809 a celé panství zdědil její manžel Josef Jáchym Vačura, který je vlastnil až do své smrti v r V roce 1811 se oženil s Marií La Motte von Frintropp. Jejich dcera Marie Friderika se v r provdala za Jana Josefa Dobřenského, po její smrti v r připadlo panství Chotěboř jejímu manželovi. Jan Josef Dobřenský koupil ještě statek Nejepín. Po jeho smrti v r zdědil panství jeho syn Jan Václav Dobřenský ( ), který se v r oženil s Alžbětou hraběnkou Kottulinskou z Kottulinu. V 1906 byl povýšen do hraběcího stavu. Po jeho smrti v r převzal velkostatek jeho syn Jan Josef Dobřenský ( ). Sloužil v armádě, dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. Potom studoval práva v Praze, byl členem městského zastupitelstva v Chotěboři a zemským poslancem v letech Po válce byl přijat do československé armády jako štábní kapitán v záloze. Zemřel v r v Chotěboři. Velkostatek přešel na jeho syna Jana Maxmiliána Dobřenského ( ). Po komunistickém převratu v únoru 1948 zabral velkostatek stát, Jan Maxmilián Dobřenský emigroval s manželkou Leopoldinou princeznou z Lobkovic do Kanady. Za komunismu prošel velkostatek Chotěboř obvyklými formami socialistického zemědělství. V květnu 1948 byla na něj uvalena národní správa, od 1.října 1948 převzal polní hospodářství Státní statek v Bystrém u Poličky a lesní hospodářství státní správa ve Slatiňanech. Od 1.ledna 1949 byl v Chotěboři založen státní statek, který byl v r připojen ke Státnímu statku v Čáslavi. V roce 1960 byl zřízen samostatný Státní statek Chotěboř. V r se Jan Maxmilián Dobřenský vrátil z exilu a ujal se rodového majetku, který mu byl v restituci vrácen. Zemřel v Havlíčkově Brodě v r. 1996, pohřben byl na rodinném hřbitůvku v Chotěboři. Obyvatelstvo na panství se zabývalo v 1.pol. 19.století zemědělstvím a řemesly. Pěstovalo se hlavně žito, oves, brambory a len. Vzhledem k drsnějšímu podnebí se méně pěstovala pšenice a ječmen, ovoce se pěstovalo v menším množství v zahradách. Z řemesel se rozvíjelo soukenictví a přadláctví vlny a lnu a tkalcovství. Zdravotní péči zajišťoval 1 lékař, 1 ranhojič a 3 porodní asistentky. Na panství se nacházelo 6 dvorů, ve kterých vrchnost hospodařila ve vlastní režii (Chotěboř, Nový Dvůr, Jilem, Sedletín, Nemojov a Dobkov). Dále zde bylo 5 ovčínů (Chotěboř, Nový Dvůr, Jilem, Dobkov a Nemojov). Lesy tvořily 4 revíry: Chotěboř, Nemojov, Jilem a Vepříkov. V r byl ve městě založen chudobinec, který se staral o 20 chudých. Kromě toho existoval v Chotěboři také vrchnostenský chudobinec. Založil jej v r Jan Rudolf Trčka z - 7 -

8 Lípy. Daroval městu dům na náměstí, který zanechal v Chotěboři písař Jan Urbanovský po svém odchodu do exilu. V chudobinci žilo 6 mužů a 6 žen ve dvou místnostech. Špitálníci dostávali palivové dříví, oblečení a 5 zlatých denně ze špitální pokladny. Jan Rudolf Trčka z Lípy věnoval špitálu také hospodářský dvůr, pole, louky a rybníky. Do r byly zemědělské pozemky obhospodařovány ve vlatní režii, potom byly prodány a od té doby se příjem skládal z úroků prodejní sumy a později z kapitálu darovaného soukromými osobami a také ze čtvrtiny sumy vyvázání z roboty vesnice Svinná, to je 60 zl. vídeňské měny. Také majitel panství Josef Jáchym Vančura z Řehnic odkázal ve své závěti špitálu ročně 24 zlatých vídeňské měny z vrchnostenského důchodu a 12 měřic žita. V roce 1819 byla u Jilmu zřízena sklárna sv. Josefa, která vyráběla běžné duté sklo a jemné křídové sklo, ale vrchnost sklárnu brzo pronajala. V r zde pracovalo 20 dělníků. V r byla v Chotěboři založena továrna na vlněné látky, která zaměstnávala 100 dělníků. Přes panství vedla od severu z Nové Vsi císařská silnice z Čáslavi přes Žďár do Brna, také tudy procházela silnice do Německého (Havlíčkova) Brodu. V 19.století tvořily panství tyto obce: 1. Chotěboř (Chotěboř, Chotieborz) - poddanské město s magistrátem a radnicí, město s předměstím zahrnovalo 436 domů, žilo zde 3386 obyvatel. Vrchnosti patřilo 51 domů a 314 obyvatel. Ve městě se nacházel farní kostel sv. Jakuba Většího, fara a škola pod patronací vrchnosti. Na předměstí ležel vrchnostenský barokní zámek s kaplí sv. Trojice. Na zámku byla kancelář ředitele panství. K zámku patřila velká zelinářská, ovocná a ozdobná zahrada a oranžerie. Vrchnosti dále náležela sýpka, špitál, dvůr, ovčín, pivovar, vinopalna, obora a myslivna. Ve městě se nacházela lékárna. Byly zde tři vrchnostenské hostince: Panský dům, Bílý koníček a Poslední feník. Tento hostinec ale není uveden v písemných pramenech, místo něj se objevuje hostinec Na sklepích. Ve městě byl také mlýn, tzv. Špitální mlýn (Spitalmühle)

9 Mimo město ležely samoty: a) Rochňovec - malá osada, nacházel se tam mlýn a pila. b) Horní a Dolní mlýn. c) Valcha u řeky Doubravy pod Dolním mlýnem, kterou od 16.století vlastnil soukenický cech. Valcha byla v provozu až do sedmdesátých let 19.století. V její blízkosti zřídil Antonín Pešout brusírnu skla a zrušenou valchu používal jako skladiště sklářských výrobků. Po velké povodni 20.června 1883 byla valcha stržena vodou a od té doby postupně zanikala. d) Příjemky - osada vznikla v letech , název pochází ze způsobu pojmenování pozemků příjemky, tj. poplatků za přijetí do obce nebo cechu. e) Břevnice - malá osada. f) Malochynské domky (Malochischinen Häuser) - samota, 2 domky. Vesnice Malochyně patřila ke statku Štěpánov. Kostel v Chotěboři se uvádí ve zřizovacích knihách již v roce 1384 jako farní kostel. Kdy a kdo postavil kostel a faru, není známo. Kromě vesnic patřících k panství Chotěboř sem byla přifařena obec Zastrání náležející ke statku Nová Ves. Zde se nacházel mlýn Bezlejov s pilou na řece Doubravě a dvůr Skuhrov (nebo také Skuhrovec). 2. Svinný (Swina) - vesnice se 40 domy a 280 obyvateli. 3. Rankov (Rankau) - vesnice s 29 domy a 232 obyvateli, přifařená do Čachotína (statek Rozsochatec), byla zde 1 hospoda. 4. Klouzovy (Klousow) - vesnice s 34 domy a 208 obyvateli, stranou ležela samota Nový Dvůr, kde se nacházel vrchnostenský dvůr, ovčín a hospoda. 5. Jilem (Jilem) - vesnice s 39 domy a 347 obyvateli, přifařená do Čachotína, byl zde vrchnostenský dvůr, ovčín a hospoda. Stranou ležely: sklárna sv. Josefa s byty pro - 9 -

10 nájemce a dělníky, myslivna pro revír Jilem, mlýn na štěrk, mlýn na obilí. 6. Sedletín (Sedletin) - vesnice s 47 domy a 343 obyvateli, přifařená do Skuhrova (panství Habry), byla zde hospoda a vrchnostenský dvůr. 7. Veselá (Wesela) - vesnice s 19 domy a 107 obyvateli, přifařená do Skuhrova, v r zde byla zřízena škola pod patronátem vrchnosti. 8. Vepříkov (Wepřikau) - vesnice s 61 domy a 398 obyvateli, přifařená do Uhelné Příbrami (statek Úhrov), byla zde škola pod patronátem obce a myslivna. 9. Petrovice (Petrowitz) - vesnice s 31 domy a 206 obyvateli, přifařená k Uhelné Příbrami. 10. Nemojov (Nemojow) - malá vesnice se 4 domy a 19 obyvateli, nacházel se zde vrchnostenský dvůr, ovčín, myslivna a hospoda. Bývalý statek Nemojov tvořily vsi Nemojov, Počátky a Jahodov, v novější době k němu patřila ještě Marieves. 11. Počátky (Počatek) - vesnice se 49 domy a 357 obyvateli, přifařená k České Bělé, v r zde byla zřízena škola pod patronátem vrchnosti, byla zde 1 hospoda. 12. Jahodov (Jahodow) - vesnice s 12 domy a 86 obyvateli. 13. Marieves (Mariendorf) - vesnice s 24 domy a 150 obyvateli, byla založena v r na bývalé pastvině obce Počátky, jméno dostala po manželce majitele panství Marii La Motte von Frintropp. 14. Dobkov (Dobkau) - vesnice s 32 domy a 224 obyvateli, byla zde vrchnostenská sýpka (bývalý zámek), vrchnostenský dvůr, ovčín, hospoda a mlýn. Tehdejší statek Dobkov se skládal pouze z této vsi. V roce 1880 mělo panství rozlohu 1734 ha. Z toho bylo zemědělské půdy 1170 ha, lesů 563 ha, do vlastní režie spadalo 45 ha, z toho 15 ha rybníků. Dvory Chotěboř, Dobkov, Nemojov,

11 Nový Dvůr, Sedletín, Vepříkov byly pronajaty, celkem zabíraly 1125 ha. Pivovar a lihovar v Chotěboři a lihovar v Dobkově byly pronajaty, cihelnu v Chotěboři měla vrchnost ve vlastní režii. V roce 1891 zabíralo panství 1747,89 ha. Z toho bylo: - polí 857,82 ha, - luk 222,92 ha, - zahrad 10,27 ha, - pastvin 44,54 ha, - rybníků 19,35 ha, - lesů 577,20 ha, - potoků 0,18 ha, - neproduktivní půdy 10,22 ha, - stavební plochy 5,39 ha. Zemědělskou půdu tvořily dvory: - Chotěboř 376,44 ha pronajatý, malý díl ve vlastní režii, - Nový Dvůr (obce Svinary-Rankov) 144,99 ha ve vlastní režii, částečně pronajatý, - Hutě (obec Jilem) 168,45 ha pronajatý, - Alžbětín (obec Jilem) 69,04 ha ve vlastní režii, - Sedletín 56,97 ha ve vlastní režii, částečně pronajatý, - Dobkov 150,62 ha pronajatý, - Nemojov 162,73 ha pronajatý. Na parcely bylo rozděleno a pronajato 305 ha. Na panství se rozkládalo 15 rybníků, největší byl Mlýnský v Jilmu. Cihelna v Chotěboři byla ve vlastní režii, pivovar a lihovar v Chotěboři byly pronajaty. Také lihovar v Dobkově, mlýn a pila v Jilmu byly v nájmu. V roce 1900 mělo panství rozlohu 1999,94 ha. Z toho bylo: - polí 991,87 ha, - luk 268,44 ha, - zahrad 12,11 ha, - pastvin 54,52 ha, - lesů 635,26 ha, - rybníků 20,40 ha,

12 - potoků 0,18 ha, - neproduktivní půdy 10,68 ha, - stavební plochy 6,48 ha. Dvory měly výměru: - Chotěboř 213,06 ha pronajatý Jacobu Steinerovi, - Dobkov 154,59 ha, - Nemojov 158,60 ha, oba pronajaté Karlu Goldreichovi Edler von Broneck, - Hutě (obec Jilem) 95,92 ha pronajatý Rudolfu Fischerovi, - Nejepín 155,32 ha pronajatý Sigmundu Eisnerovi. Rozděleno na parcely a pronajato bylo 267,17 ha. Dvory Nový Dvůr 93,80 ha, Alžbětín 64,90 ha, Sedletín 32,50 ha a rybniční hospodářství 12,59 ha byly ve vlastní režii. Mlýn Rochňovec s 27,50 ha pozemků byl pronajat Wilhelmu Slámovi, pivovar v Chotěboři Adolfu Fischerovi a lihovar v Dobkově měl v nájmu Karl Goldreich Edler von Broneck. Škrobárnu v Nejepíně si pronajal Sigmund Eisner. Lihovar v Chotěboři s 49,15 ha pozemků byl ve vlastní režii. Po 1.světové válce byla provedena pozemková reforma. Reformě bylo podrobeno 1093 ha půdy. Drobní nabyvatelé získali 486 ha půdy, zbytkový statek dostal 68 ha, propuštěno ze záboru bylo 473 ha, v záboru zůstalo 66 ha půdy. V roce 1933 měl velkostatek rozlohu 1121 ha. Z toho bylo: - polí 399 ha, - luk 78 ha, - zahrad 10 ha, - pastvin 26 ha, - lesů 572 ha, - rybníků 28 ha, - nezdaněné půdy 4 ha, - stavební plochy 4 ha. Koncem 18. a v 19.století známe úředníky a zaměstnance podle funkcí. V roce 1781 zde pracovali: ředitel, důchodní, obroční, sládek, zahradník, vazač (obilí), vrátný, vodař, polní ranhojič, učitel normální školy, porybný, hlídač chmele, noční hlídač, kominík, dohlížitel na hodiny, natahovač pušek, myslivec v Chotěboři, myslivec ve Vepříkově, myslivec v Nemojově, myslivec v Dobkově, myslivec v Jilmu, hajný ve Vepříkově, hajný v Chotěboři, panský kočí, panský štolba,

13 nádvorník, šafář v Chotěboři, šafář v Dobkově, šafář v Nemojově, šafář v Jilmu, šafář v Sedletíně, šafář v Novém Dvoře, ovčák v Chotěboři, ovčák v Dobkově, ovčák v Nemojově, ovčák v Jilmu. V roce 1805 zde působili: ředitel, purkrabí, vrchní myslivec. jeho adjunkti, justiciár, polní ranhojič, zahradník, učitel, sladovnický mistr, vodař, vrátný, porybný, noční hlídač, kominík, dohlížitel na zámecké hodiny, stavební písař, myslivec ve Vepříkově, myslivec v Nemojově, jejich adjunkti, hajný v Dobkově, hajný v Jilmu, hajný ve Vepříkově, hajný v Chotěboři. Šafáři a ovčáci se dostávají mezi čeleď. V roce 1835 zde byli: ředitel, písař, důchodní, obroční, justiciár, chirurg, zahradník, jeho tovaryš, kominík, vodař a nádvorník, pacholek u ryb, vrátný, noční hlídač, úřední sluha, vrchní myslivec, jeho adjunkt, myslivec ve Vepříkově, myslivec v Nemojově, místní adjunkt v Dobkově, hajný v Chotěboři, hajný ve Vepříkově, hlídač obory v Chotěboři, šafář v Chotěboři, šafář v Dobkově, šafář v Nemojově, šafář v Jilmu, šafář v Novém Dvoře. V roce 1852 zde pracovali: kontrolor, písaři, obroční, chirurg, nádvorník, jeho tovaryš, kominík, noční hlídač, vrátný, pacholek u ryb, luční hajný (hlídač), šafář v Chotěboři, šafář v Jilmu, ovčák v Chotěboři, ovčák v Jilmu, nadlesní, jeho adjunkt, lesník ve Vepříkově, lesník v Nemojově, hajný v Chotěboři, hajný v Dobkově, hajný v Jilmu, myslivec v oboře, pilař. V roce 1870 zde působili: správce, účetní, chirurg, zahradník, jeho tovaryš, kominík, noční hlídač, vrátný, pacholek u ryb, šafář v Chotěboři, ovčák v Chotěboři, lesní kontrolor, lesní adjunkt, lesník ve Vepříkově, lesník v Nemojově, hajný v Chotěboři, hajný v Dobkově, hajný v Jilmu, hajný ve Vepříkově, hajný v oboře, pilař. Od r známe úředníky podle jmen. V roce 1880 zde pracovali: - Johann Ryba, lesní kontrolor a vedoucí velkostatku - Rudolf Fischer, lesník v Nemojově, - Josef Rück, lesník v Nemojově, - Franz Žanda, lesní adjunkt v Chotěboři, - W. Žanda, lesní praktikant v Chotěboři, - Josef Moravec, lesní praktikant v Jilmu, - Peter Kredl, zahradník v Chotěboři. V roce 1900 zde působili: - Franz Rück, ředitel, - Karl Smetáček, správce dvora, - Wenzel Semrád, hospodářský adjunkt,

14 - Gustav Lustig, vedoucí lihovaru v Chotěboři, - Johann Ryba, vedoucí lesní kontrolor v Chotěboři, - Josef Rück, lesník v Jilmu, - Franz Smetáček, lesník v Nemojově, - Engelbert Rück, lesní praktikant v Chotěboři, - 9 hajných, - Peter Kredl, zámecký zahradník v Chotěboři, - Anton Kredl, zahradnický pomocník. V roce 1910 zde byli: - Franz Rück, ředitel, - Karl Smetáček, správce dvora v Jilmu, - Wenzel Semrád, účetní v Chotěboři, - Richard Jedelský, vedoucí lihovaru v Chotěboři, - Johann Ryba, vedoucí lesní kontrolor, - Franz Smetáček, lesník v Jilmu, - Karl Dolejší, lesník v Nemojově, - 9 hajných. V roce 1933 zde pracovali: - Wenzel Semrád, ředitel statku v Chotěboři, - Karl Kroupa, důchodní v Chotěboři, - Josef Karlík, asistent důchodního úřadu v Chotěboři, - ing. Robert Poll, hospodářský správce v Dobkově, - Stanislav Groufek, šafář v Chotěboři, - Johann Frühbauer, šafář v Dobkově, - Johann Šárovec, šafář v Nemojově, - Anton Tlapák, dozorce v Chotěboři, - Anton Jindra, dozorce v Dobkově, - Josef Ventrča, zahradník v Chotěboři. Lesní hospodářství: - Franz Smetáček, nadlesní a patronátní komisař v Chotěboři, - Franz Meixner, hajný v Chotěboři, - Wenzel Radil, hajný v Chotěboři, - Mark Munica, hajný v Chotěboři,

15 - Wenzel Mrtka, hajný v Nemojově, - Jaroslav Remar, hajný v Jilmu. II. Dějiny fondu Archiv velkostatku byl původně uložen na zámku v Chotěboři. V roce 1950 byl převezen do Zemědělsko-lesnického archivu ve Žďáru nad Sázavou, odkud byl v r převezen do Státního archivu v Novém Studenci a dočasně uložen v Čáslavi. Po r byl předán do Zámrsku. V materiálu nebyly nalezeny žádné stopy archivního pořádání, nenašli jsme žádnou instrukci nebo starý archivní inventář. Základem pořádání se staly spisy I. a II.manipulace označené signaturou, k nim byly přiřazeny neoznačené spisy, které se dělily na korespondenci řazenou chronologicky a korespondenci-jednotlivé spisy. Knihy byly roztříděny podle Základních pravidel pro pořádání archivního materiálu. Úřední knihy pocházejí z let , dělí se na dominikální agendu z let a přenesenou agendu z let Přenesenou agendu tvoří správa politická z let a soudní agenda z let , která zahrnuje pouze pozemkové knihy z let Registraturní pomůcky ke spisům mají časový rozsah Účetní knihy pocházejí z let , dělí se na hospodářské účty z let a účty agendy politické a soudní z let Nejrozsáhlejší jsou důchodní účty z let V purkrabských účtech jsou důležité hospodářské inventáře z let , které podrobně ukazují stav hospodaření na panství. Purkrabské účty mají časový rozsah , obroční účty Je zde vidět, že obě skupiny obsahují méně knih. To je možné vysvětlit tím, že byla vytvořena skupina naturálních účtů z let , které zahrnují purkrabské, obroční, rybniční a skladištní účty. Rozsáhlé jsou také lesní účty z let Z účtů agendy politické a soudní jsou nejrozsáhlejší kostelní účty z let a špitální účty z let III. Archivní charakteristika a způsob pořádání Většina písemností velkostatku Chotěboř pochází z století. Po uspořádání a inventarizaci fond obsahuje celkem 4355 evidenčních jednotek (z toho je 4016 úředních knih, 40 podacích protokolů, 5 elenchů, 1 repertář, 157 kartonů, 57 map a 79 plánů), materiál pochází z let

16 Úřední knihy jsou z let , pomocné knihy z let , spisový materiál pochází z let , účetní knihy mají časový rozsah , účetní přílohy , mapy jsou z let , plány z let Uspořádaný fond má tuto podobu: I. Úřední knihy A. Dominikální agenda 1. Popisy panství nebo jeho částí 2. Odhady a ocenění 3. Pozemkové záležitosti 4. Lesní záležitosti 5. Konferenční protokoly 6. Knihy instrukcí a nařízení 7. Knihy dekretů 8. Knihy snímků 9. Robotní protokoly 10. Poštovní knížky B. Přenesená agenda a) Správa politická 1. Úřední protokoly 2. Soupisy obyvatel 3. Soupisy branců 4. Katastry, daňové fase 5. Knihy nadací b) Soudní agenda 1. Pozemkové knihy II. Spisový materiál A. Registraturní pomůcky B. Spisy I. manipulace 1. Spisy označené signaturou 2. Neoznačené spisy a) Korespondence důchodního úřadu b) Lesní záležitosti c) Patronátní záležitosti

17 d) Soudní záležitosti e) Korespondence sklárny sv. Josefa v Jilmu II. manipulace 1. Spisy označené signaturou 2. Neoznačené spisy a) Důchodní úřad 1. Korespondence řazená chronologicky 2. Korespondence -jednotlivé spisy b) Lesní úřad 1. Korespondence řazená chronologicky 2. Korespondence-jednotlivé spisy c) Patronátní úřad 1. Korespondence řazená chronologicky 2. Korespondence-jednotlivé spisy d) Soudní záležitosti 1. Žaloby o zaplacení dluhů z pronájmu pozemků, dražby, různé dluhy 2. Pozemkové záležitosti, nemovitosti e) Korespondence sklárny sv. Josefa v Jilmu 1. Korespondence-jednotlivé spisy III. Účetní materiál A. Hospodářské účty 1. Důchodní účty 2. Purkrabské účty 3. Obroční účty 4. Naturální účty 5. Lesní účty 6. Rybniční účty 7. Skladištní účty 8. Stavební účty 9. Pivovarské účty 10. Lihovar Chotěboř 11. Lihovar Dobkov

18 12. Statek Rupertshof 13. Mlýn Rochňovec 14. Pila Rochňovec 15. Účty sklárny sv. Josefa v Jilmu B. Účty agendy politické a soudní a) Kontribuční účty b) Daňové účty c) Kostelní účty d) Špitální účty e) Chudinské účty f) Sirotčí účty g) Depozitní účty Nejdůležitějším spisovým celkem je I.manipulace, která se dělí na spisy označené signaturou a neoznačené spisy. Neoznačené spisy jsou uspořádány podle jednotlivých úřadů. Po uspořádání mají spisy I.manipulace označené signaturou tuto podobu: I. Poručnické záležitosti II. Poručnické záležitosti III. Poručnické záležitosti IV. Žádosti o zapsání smluv, listin a účtů do pozemkových knih V. Pozůstalosti VI. Žaloby o peníze, spory o majetek, smíry VII. nedochovalo se VIII. nedochovalo se IX. Žádosti poddaných o snížení roboty, převod roboty na reluici X. Popis hranic panství Chotěboř XI. nedochovalo se, pouze spis A/8 spor o mlýn XII. Hospodaření špitálu v Chotěboři, listiny a práva špitálu, patronátní a školní záležitosti XIII. Propuštění z poddanství a povolení k odchodu na jiné panství, udělení

19 mistrovského práva tovaryšům, prodloužení vandrovního povolení, vysvědčení o dobrém chování, povolení k sňatku XIV. Stavební záležitosti, úřední záležitosti XV. Vyšetřování kriminálního soudu XVI. Krádeže, ublížení na zdraví, urážky, postrk XVII. Postrk, zdravotní záležitosti XVIII. nedochovalo se XIX. Řád pro sklářské mistry a dělníky v Království českém XX. Záležitosti cechů XXI. Placení příspěvků do fondu normálních škol, opatření proti záplavám, přehled zdravotního personálu, přehled výnosu žní, výkaz daně z budov, výkaz ulic, výkaz těžkých policejních přestupků a vyšetřování osob, seznam cen zemských prací potřebných ke katastrálním operacím XXII. nedochovalo se XXIII. Majetkoprávní záležitosti XXIV. Finanční, účetní a hospodářské záležitosti XXV. Prodej pozemků XXVI. Kupní smlouvy na mlýny, ustanovení hospodským. pronajmutí řeznického krámu, pronájem cihelny, robotní reluice vesnice Petrovice XXVII. Daňové záležitosti, kontribuce, pojištění proti požáru, pozemkové záležitosti, výtahy ze sumární fase, lesní záležitosti XXVIII. Vojenské záležitosti Spisy se dělí na věcné skupiny (fachy), které se rozdělují na menší skupiny označené písmeny A-Z. Jednotlivá písmena zabírají jeden nebo více ročníků, dělí se na čísla jednací označená arabskými číslicemi. U většiny písmen je přiložen elench se seznamem spisů. II.manipulace z let (1837) se skládá ze spisů označených signaturou (1849) a neoznačených spisů z let (1837) Spisy označené signaturou jsou uspořádány chronologicky podle ročníků, v každém ročníku se rozdělují na skupiny I-X, za označením skupiny následuje číslo jednací. Skupiny jsou řazeny takto:

20 I. Hospodářské záležitosti II. Stavební záležitosti III. Hospodářské dokumenty IV. Záležitosti důchodního úřadu V. Záležitosti lesního úřadu VI. Patronátní a školní záležitosti VII. nedochovalo se VIII. Politické záležitosti (povolení výčepu piva, vydávání zbrojních pasů, štěrkování silnic) IX. Soudní záležitosti (žaloby o zaplacení dluhů z pronájmu pozemků, dražby) X. Různé Neoznačené spisy z let (1837) se dělí podle jednotlivých úřadů, v těchto úřadech se rozdělují na dvě skupiny: korespondenci řazenou chronologicky a korespondencijednotlivé spisy. Účetní materiál byl uspořádán podle Základních pravidel pro uspořádání archivního materiálu. Do účetních knih byly zařazeny knihy statku Rupertshof, který patřil příbuzným rodu Dobřenských. Do katastrálních map byly zařazeny mapy vesnice Gleichenberg v Rakousku, protože statek Gleichenberg patřil rodu Trauttmansdorff. Rosa Trauttmansdorff-Weinberg byla manželkou Jana Josefa Dobřenského ( ). Do plánů byly zařazeny dva plány hospodářských budov statku Gaboš, který náležel rodu Kottulinských. Alžběta Kottulinská byla manželkou Jana Václava Dobřenského ( ). V Archivu Národního muzea v Praze se nachází svazek písemností z let , které předal Národnímu muzeu v r premonstrátský klášter v Želivu

Rodinný archiv Valentů Inventář

Rodinný archiv Valentů Inventář Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Valentů 1850 1943 Inventář č. EL NAD: 20254 Číslo AP: 599 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...

Více

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7

(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah

Více

Základní devítiletá škola Boněnov

Základní devítiletá škola Boněnov Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Boněnov 1951-1963 Inventář Číslo listu NAD: 868 Evidenční pomůcka č. 29 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce fondu...3 II. Vývoj

Více

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Základní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Maršovy Chody 1946-1978 Inventář Číslo EL NAD: 877 Evidenční číslo pomůcky: 87 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

Místní školní rada Žerovice (1950)

Místní školní rada Žerovice (1950) Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích Místní školní rada Žerovice 1937-1949 (1950) Inventář EL NAD č.: 473 AP č.: 400 Jana Mašková Blovice 2003 Obsah Obsah 2 Úvod 3-4 Příloha č. 1 5 Inventární

Více

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod

Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD:1039 č. archivní pomůcky: 8950 Československá ovocnická jednota - krajský odbor Havlíčkův Brod 1925-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2014 O b s a h

Více

F. A. Rotter & synové, jutovna a přádelna, Hořejší Vrchlabí

F. A. Rotter & synové, jutovna a přádelna, Hořejší Vrchlabí STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 443 č. archivní pomůcky: 8863 F. A. Rotter & synové, jutovna a přádelna, Hořejší Vrchlabí 860-940 inventář Alžběta Langová Chrudim 202 O b s a h Úvod

Více

Revoluční odborové hnutí - základní organizace, Státní statek Hajnice

Revoluční odborové hnutí - základní organizace, Státní statek Hajnice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 4153 č. archivní pomůcky: 8953 Revoluční odborové hnutí - základní organizace, Státní statek Hajnice 1965-1990 (1995) inventář Pavlína Janíková Zámrsk

Více

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU. Jan Eneš, továrna na čepice, Chrudim 1927-1950

STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU. Jan Eneš, továrna na čepice, Chrudim 1927-1950 STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU Jan Eneš, továrna na čepice, Chrudim 1927-1950 Chrudim 2012 O b s a h Úvod 3 4 4 4 5 5 6 Inventární seznam 7 8 10 11 IV. Obchod 12 13 13 Tiráž 14 Ú v o d Firmu Jan Eneš,

Více

Společenstvo pekařů Sušice (1918) (1950)

Společenstvo pekařů Sušice (1918) (1950) Společenstvo pekařů Sušice (1918)1920-1947(1950) EL NAD č.: 629 63 I. Vývoj původce archivního fondu Odborné společenstvo mistrů pekařů v Sušici vzniklo odloučením od Živnostenského společenstva potravního

Více

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové

Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 4149 č. archivní pomůcky: 8943 Český svaz házené a ženských sportů - severovýchodočeská župa Hradec Králové 1938-1947 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk

Více

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 EL NAD 416 209 I. Vývoj původce archivního souboru Před zřízením školy byl Terešov přiškolen k Drahoňově Újezdu, zdejší škola byla založena v roce 1845

Více

Okresní úřad ochrany práce Trutnov

Okresní úřad ochrany práce Trutnov STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3232 č. archivní pomůcky: 8973 Okresní úřad ochrany práce Trutnov (1905) 1945-1949 (1951) inventář PhDr. Aleš Valenta, PhD. Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479

Základní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479 Státní okresní archiv Klatovy Základní škola Těšov 1923-1982 Inventář EL NAD č.: 1789 AP č.: 479 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925-1938 Inventář Číslo EL NAD: 212 Evidenční číslo pomůcky: 136 Dana Bízová

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

3. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e

3. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv v Sokolově, se sídlem v Jindřichovicích Č. EL JAF: 296 Č. AP: 63 3. o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) K r a s l i c e 1912-1945 I n v e n t á ř

Více

Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) 1958-1961 Inventář Číslo EL NAD: 1028 Evidenční číslo pomůcky: 153 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah

Více

Státní okresní archiv Tachov. Obecná škola (německá) Benešovice Inventář. Číslo listu NAD: 496 Evidenční pomůcka č. 26

Státní okresní archiv Tachov. Obecná škola (německá) Benešovice Inventář. Číslo listu NAD: 496 Evidenční pomůcka č. 26 Státní okresní archiv Tachov Obecná škola (německá) Benešovice 1918-1945 Inventář Číslo listu NAD: 496 Evidenční pomůcka č. 26 Jan Edl, Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce fondu...3

Více

ARCHIV OBCE BEZDĚKOV. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy (1951) Prozatímní inventární seznam

ARCHIV OBCE BEZDĚKOV. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy (1951) Prozatímní inventární seznam Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy ARCHIV OBCE BEZDĚKOV 1837 1945 (1951) Prozatímní inventární seznam Číslo evidenčního listu NAD: 707 Evidenční číslo pomůcky: 69 Jana Sýkorová

Více

VELKOSTATEK STUDENEC - FOŘT

VELKOSTATEK STUDENEC - FOŘT STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. listu NAD 408 č. archivní pomůcky 8900 VELKOSTATEK STUDENEC - FOŘT 1642-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2013 O b s a h Úvod I. Vývoj původce archivního souboru

Více

C h l a p e c k á o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) C h o d o v

C h l a p e c k á o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) C h o d o v Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv v Sokolově, se sídlem v Jindřichovicích Č. EL JAF: 1165 Č. AP: 70 C h l a p e c k á o b e c n á š k o l a (n ě m e c k á) C h o d o v 1916-1935 I n

Více

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ ČESKÁ KAMENICE ALENA SELLNEROVÁ ČESKÁ KAMENICE historie Kolem poloviny 13. století byla za velké kolonizace

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113)

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Husovo náměstí. Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Husovo náměstí Krycí list 6. části dokumentu (strany 91 113) Pracovní verze k 29. březnu 2009 Hostivice, březen 2009 Husovo náměstí 91 Dolejší

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Jednotné zemědělské družstvo Vlastislav Táborská Časové rozmezí: 1950-1960 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 668

Více

Jednospřežní týdně po celý rok

Jednospřežní týdně po celý rok První zmínka o statku kamberském je z roku 1282, tehdy si Pero rychtář zdejší a měšťané i pronajali od Sezimy z Landštejna celý statek na tři léta ve 3000 hřivnách stříbra Milota z Chřenovic, který měl

Více

Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové

Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 433 č. archivní pomůcky: 8920 Jednota československých právníků - krajská odbočka Hradec Králové 949-952 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 204 O b s a h

Více

Živnostenská škola pokračovací Čížkov Číslo listu NAD: 632

Živnostenská škola pokračovací Čížkov Číslo listu NAD: 632 Živnostenská škola pokračovací Čížkov 1910-1946 Číslo listu NAD: 632 19 I. Vývoj původce archivního souboru S přípravou otevření Živnostenské školy pokračovací v Čížkově bylo započato již v roce 1910 na

Více

Inventář. Inspektorát lidových škol zemědělských Havlíčkův Brod (1933) Státní oblastní archiv v Zámrsku

Inventář. Inspektorát lidových škol zemědělských Havlíčkův Brod (1933) Státní oblastní archiv v Zámrsku Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 8997 NAD č. 4170 Inspektorát lidových škol zemědělských Havlíčkův Brod (1933) 1945-1948 Zpracoval:

Více

Revoluční odborové hnutí - základní organizace Státní statek Hlinsko

Revoluční odborové hnutí - základní organizace Státní statek Hlinsko STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 2244 č. archivní pomůcky: 9025 Revoluční odborové hnutí - základní organizace Státní statek Hlinsko 1970-1990 (1997) inventář Hana Machatová Zámrsk 2016

Více

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov

Zemědělská mistrovská škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Zemědělská mistrovská škola Stříbro 1956-1960 Inventář Číslo EL NAD: 1049 Evidenční číslo pomůcky: 158 Dana Bízová Tachov 2007 Obsah Úvod...3

Více

Místní školní rada Libákovice

Místní školní rada Libákovice Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Libákovice 1908 1949 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 846 Evidenční pomůcka č. 382 Jana Mašková Blovice

Více

Léta dávno minulá pánů z Lichtenburka Jan Kokot z Příchodu Trojan z Ostružna Kate- řina Hanušek z Běstviny

Léta dávno minulá pánů z Lichtenburka Jan Kokot z Příchodu Trojan z Ostružna Kate- řina Hanušek z Běstviny Léta dávno minulá Nejstarší zprávy o Běstvině jsou sice raně historické, ale skromné. Jsou obsaženy v letopise kanovníka vyšehradského, který jako pokračovatel kronikáře Kosmy popsal události českého státu

Více

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Březí 1931 1944 Inventář EL NAD č.: 20 AP č.: 363 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu

Více

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867)

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Inventář EL NAD č.: 715 AP č.: 406 Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce

Více

Gymnázium Stříbro II. (1947)

Gymnázium Stříbro II. (1947) Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv Tachov Gymnázium Stříbro II. (1947) 1961-1980 Inventář Číslo EL NAD: 350 Evidenční číslo pomůcky: 149 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj

Více

EL NAD č.: 1320 AP.: 216

EL NAD č.: 1320 AP.: 216 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Československá konfederace odborových svazů - Základní organizace Tělovýchovná a rekreační zařízení města Rokycany 1980-1991 Inventář EL

Více

ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ

ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Státní správa Samospráva Územní samospráva: je podstatou demokratického systému. Konkrétní model dělby moci mezi stát a jeho územní části je výsledkem působení specifických podmínek:

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Místní národní výbor Smědčice

Místní národní výbor Smědčice Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv Rokycany Místní národní výbor Smědčice (1915) 1945 1960 (1980) Dílčí inventář EL NAD č.: 160 AP č.: 203 ROKYCANY 2007 Obsah Úvod: II. Vývoj a dějiny

Více

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák )

.. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) .. kdož do krčmy chodí, častokrát se jemu přihodí, že se dozví příhody nějaké, a k tomu noviny také. ( Podkoní a žák ) Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, pajzl, palírna, nálevna

Více

(1965) EL NAD č.: 278

(1965) EL NAD č.: 278 Obecná škola (česká), Královské Poříčí 1929 1938 (1965) EL NAD č.: 278-47 - I. Vývoj původce archivního fondu Úvod Obecná škola s vyučováním v českém jazyku byla v Královském Poříčí zřízena až v roce 1929,

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi

Stránka 3. 1950 Josef a Marie Doušovi 1975 Josef a Libuše Doušovi 2000 Josef a Libuše Doušovi Stránka 1 1 1756 Václav Litochleb 1788 Josef Litochleb 1819 Matěj Litochleb 16.1.1845 Václav Litochleb /syn/ 13.8.1822 koupě Jan a Anna Pištorovi za 2664 zl. 13.8.1872 trhová Jan a Anna Pištorovi 21.11.1900

Více

Místní školní rada Roupov

Místní školní rada Roupov Inventáře a katalogy fondů Státního okresního archivu Plzeň - jih v Blovicích Místní školní rada Roupov 1897-1950 Inventář Číslo evidenčního listu JAF: 344 Evidenční pomůcka č. 392 Jana Mašková Blovice

Více

Historie české správy. OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 3. část

Historie české správy. OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 3. část Historie české správy OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn

Více

Místní školní rada Dnešice. Číslo evidenčního listu NAD: 77

Místní školní rada Dnešice. Číslo evidenčního listu NAD: 77 Místní školní rada Dnešice 1909 1949 Číslo evidenčního listu NAD: 77 18 I. Vývoj původce archivního souboru Existence školy v Dnešicích je doložena archiváliemi uloženými ve fondu ZŠ Dnešice už od roku

Více

Okresní úřad ochrany práce Ústí nad Orlicí

Okresní úřad ochrany práce Ústí nad Orlicí STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3353 č. archivní pomůcky: 8985 Okresní úřad ochrany práce Ústí nad Orlicí 1945-1949 (1950) inventář PhDr. Aleš Valenta, Ph.D. Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

Státní ovocná školka Chlumec nad Cidlinou

Státní ovocná školka Chlumec nad Cidlinou Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ 215000010//805 Inventář archivní pomůcka č. 9013 NAD č. 805 Státní ovocná školka Chlumec nad Cidlinou 1919-1927 Zpracoval:

Více

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296 Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích Archiv obce Hlince 1884 1945 Inventář EL NAD č.: 56 AP č.: 296 Kateřina Nová, Jiří Kříž Plasy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3

Více

Státní oblastní archiv v Plzni 5. oddělení

Státní oblastní archiv v Plzni 5. oddělení Státní oblastní archiv v Plzni 5. oddělení Velkostatek Kozolupy 1915 1948 Inventář č. EL NAD: 20060 Číslo. AP: 600 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...

Více

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573

Cech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573 Státní okresní archiv Klatovy Cech polních mistrů Horažďovice 1725 1788 Inventář EL NAD č.: 2186 AP č.: 573 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Všeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín EL NAD č.: AP č.: 393

Všeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín EL NAD č.: AP č.: 393 Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy Všeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín 1909-1939 Inventář EL NAD č.: 1378 AP č.: 393 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj

Více

EL NAD č.: AP č.: 548

EL NAD č.: AP č.: 548 Státní okresní archiv Klatovy Česká obecná škola Hůrka 1926-1938 Inventář EL NAD č.: 2086 AP č.: 548 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií V. Stabilní katastr (1838) (pokračování) Stabilní katastr měl tvořit stálý a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani, s udáním jejich velikosti,

Více

ARCHIV OBCE PŘÍKOSICE 1838-1945 (1946)

ARCHIV OBCE PŘÍKOSICE 1838-1945 (1946) STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY ARCHIV OBCE PŘÍKOSICE 1838-1945 (1946) Inventář Číslo listu JAF 66 Evidenční číslo pomůcky 108 Zpracovala: Mgr. Hana Hrachová ROKYCANY 2003 OBSAH ÚVOD I. Vývoj původce fondu

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vojtěch Lanna

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vojtěch Lanna Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Vojtěch Lanna (1828-1840) INVENTÁŘ NAD č. 208 evidenční pomůcka č. 77 Ing. Miroslav Zvoník Praha 1944 Dějiny fondu Dokumenty zařazené do fondu

Více

Základní devítiletá škola Trokavec

Základní devítiletá škola Trokavec Základní devítiletá škola Trokavec 1926-1963 EL NAD 843 220 I. Vývoj původce archivního fondu Jednotřídní triviální škola byla v Trokavci zřízena již před rokem 1848. V této době se vyučovalo v provizorní

Více

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD Číslo a název klíčové aktivity šablony Název DUMu Číslo DUMu Autor: Předmět / ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Klíčová slova III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kolonizace

Více

Veřejná odborná škola pro ženská povolání Klatovy

Veřejná odborná škola pro ženská povolání Klatovy Veřejná odborná škola pro ženská povolání Klatovy 1912 1949 (1950) Číslo evidenčního listu NAD: 1324-663 - Úvod I. Vývoj původce archivního fondu Z důvodu potřeby výchovy dorůstajících dívek byla v roce

Více

Základní devítiletá škola Věckovice EL NAD č.: AP č.: 486

Základní devítiletá škola Věckovice EL NAD č.: AP č.: 486 Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Věckovice 1898-1963 Inventář EL NAD č.: 1406 AP č.: 486 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

Historie české správy. Správa v letech (2. část)

Historie české správy. Správa v letech (2. část) Historie české správy Správa v letech 1436 1620 (2. část) Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv. Ing. Eva Sálová

Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv. Ing. Eva Sálová Katastr nemovitostí Pozemková kniha a vývoj evidence věcných práv Ing. Eva Sálová Zemské desky Úřední knihy u zemského soudu první historicky doložený zápis 1278 podle českého vzoru byly zavedeny i na

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Archivní fond 134: Německé soudy v protektorátě vznikl spojením písemností německý soudů, státních zastupitelství a věznic působících v Protektorátě

Více

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564

Jedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564 Státní okresní archiv Klatovy Jedenáctiletá střední škola Sušice 1953-1961 Inventář EL NAD č.: 2463 AP č.: 564 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

Aspekty hospodaření na soukromých lesních majetcích

Aspekty hospodaření na soukromých lesních majetcích Aspekty hospodaření na soukromých lesních majetcích Historický nástin vývoje vlastnictví lesů do roku 1938 Ing. Gabzdil Charakteristika historického vývoje vlastnictví lesů Lesy byly na počátku historické

Více

Československá strana národně socialistická - krajský sekretariát Pardubice

Československá strana národně socialistická - krajský sekretariát Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD:3098 č. archivní pomůcky: 8965 Československá strana národně socialistická - krajský sekretariát Pardubice 1945-1947 inventář Mgr.Jiří Kuba, Mgr. Tomáš

Více

Inventář archivní pomůcka č. 8936 NAD č. 3800. Rozhodčí soud bratrských pokladen Trutnov 1925-1938. Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ215000010//3800

Inventář archivní pomůcka č. 8936 NAD č. 3800. Rozhodčí soud bratrských pokladen Trutnov 1925-1938. Státní oblastní archiv v Zámrsku CZ215000010//3800 Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 8936 NAD č. 3800 Rozhodčí soud bratrských pokladen Trutnov 1925-1938 Zpracoval: Mgr. Jiří

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Dalším archivem je Národní archiv v Praze. Má dvě pracoviště, jedno je na Chodovci, kde je i jeho sídlo a druhé je v Dejvicích. Zde jsou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405

Obecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405 Státní okresní archiv Klatovy Obecná škola Soběšice 1853-1944 Inventář EL NAD č.: 1375 AP č.: 405 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního

Více

EL NAD č.: AP č.: 557

EL NAD č.: AP č.: 557 Státní okresní archiv Klatovy Zemědělská účetnická škola Sušice 1952-1955 Inventář EL NAD č.: 1393 AP č.: 557 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B Název archivní pomůcky: Americká vojenská správa Cheb Časové rozmezí: 1945 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 573 Evidenční číslo pomůcky: 1440

Více

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U

S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Lippert Walter Časové rozmezí: (1908) 1930 1946 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 827 Evidenční číslo pomůcky: 1369

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií IV. Josefský katastr (též Katastr josefínský) 1785-1792 (Národní archiv v Dejvicích pokračování) Josefský katastr byl zaveden patentem císaře Josefa II.

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Obsah Předmluva...9 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník...10 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ...10 Hlava I Základní ustanovení...10 Díl I Úvodní ustanovení...10 Díl II Podnik a obchodní jmění...12 Díl

Více

O k r e s n í ú ř a d o c h r a n y p r á c e P a r d u b i c e

O k r e s n í ú ř a d o c h r a n y p r á c e P a r d u b i c e STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3355 č. archivní pomůcky: 8972 O k r e s n í ú ř a d o c h r a n y p r á c e P a r d u b i c e (1913) 1945-1949 (1951) inventář PhDr. Aleš Valenta, Ph.D.

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti ze středověké historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Více

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod

Volné sdružení lesních správ pro severovýchodní Čechy, Náchod Česká republika Státní oblastní archiv v Zámrsku Státní oblastní archiv v Zámrsku Inventář archivní pomůcka č. 8996 NAD č. 3538 Volné sdružení lesních správ pro, Náchod 1921-1944 Zpracoval: Mgr. Jiří Kuba

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

Velkostatek Prohořský Hrádek 1606-1944

Velkostatek Prohořský Hrádek 1606-1944 Státní oblastní archiv v Plzni 5. oddělení Velkostatek Prohořský 1606-1944 I n v e n t á ř EL NAD č.: 210 AP č.: 620 Ivo Kadlec Nepomuk 2008 O B S A H Ú v o d I. Vývoj původce archivního souboru 5 II.

Více

Základní odborná škola zemědělská Štěpanice EL NAD č.: AP č.: 553

Základní odborná škola zemědělská Štěpanice EL NAD č.: AP č.: 553 Státní okresní archiv Klatovy Základní odborná škola zemědělská Štěpanice 1950-1951 Inventář EL NAD č.: 1959 AP č.: 553 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Čísla popisná 3. část Stavení domkářů postavená po roce 1719 Třetí část o číslech popisných ve Ždírci se týká stavení, která byla postavena

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií VII. Archiv Velkostatku Polná-Přibyslav a Pohled (1257) 1480-1922 (pokračování) V brněnském Moravském zemském archivu (MZA) je uložen fond F 188 Velkostatku

Více

Místní národní výbor Bezděkov (u Damnova)

Místní národní výbor Bezděkov (u Damnova) Státní oblastní archiv v Plzni Státní okresní archiv Tachov Místní národní výbor Bezděkov (u Damnova) 1945 1957 Inventář Číslo listu NAD: 36 Evidenční pomůcka č. 54 Jana Zímová, Jan Edl Tachov 2005 Obsah

Více

Velká města Kraje Vysočina

Velká města Kraje Vysočina Velká města Kraje Vysočina Vypracování: o Krátké informace k velkým městům Kraje Vysočina Třebíči, Havlíčkovu Brodu, Žďáru nad Sázavou o Kontrolní úkoly: 1) Multiple Choice 2) Informační prospekt pro turisty

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor ekonomický oddělení kontroly obcí a analýz

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor ekonomický oddělení kontroly obcí a analýz KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor ekonomický oddělení kontroly obcí a analýz SpZn: ČJ: Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření Obec Bystré, IČ: 00274763 za rok 2011 Přezkoumání se uskutečnilo

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor ekonomický oddělení metodiky a kontroly

KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor ekonomický oddělení metodiky a kontroly KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor ekonomický oddělení metodiky a kontroly SpZn: ČJ: Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření Obec Třebihošť, IČ: 00278378 za rok 2013 Přezkoumání se uskutečnilo

Více

KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky

KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 1591 č. archivní pomůcky: 8956 KSČ - základní organizace, Statek Králíky, s. p., Králíky 1956-1986 inventář Mgr. Helena Pochobradská, Ph.D. Zámrsk 2014

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru

Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru Doc. Ing. Václav Čada, CSc. cada@kma.zcu.cz ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Vznik materiálu byl

Více

Chronotechna, n. p. Šternberk, závod Meziměstí

Chronotechna, n. p. Šternberk, závod Meziměstí STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 403 č. archivní pomůcky: 8940 Chronotechna, n. p. Šternberk, závod Meziměstí (945) 946-948 (949) inventář Mgr. Jana Šimková Zámrsk 04 O b s a h Úvod 3

Více

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Pobočka Hradec Králové

Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Pobočka Hradec Králové Státní pozemkový úřad Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj, Pobočka Hradec Králové Ulrichovo náměstí 810/4, Hradec Králové, 500 02 Hradec Králové 2 Spisová značka.: 2RP5734/2013-514201 Č.j.:

Více

Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 1918

Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 1918 Dějiny a organizace archivnictví v českých zemích do roku 1918 1. Období středověku (10. 16. stol.) - listiny: začínají se výrazněji uplatňovat od 12. stol. (1. dochovaná 1158) - Archiv české koruny původně

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více