Průvodce "Lázeňský trojúhelník"

Transkript

1 Toto je plán na náš pobyt v červenci. Jsem sama zvědavá co z toho stihneme a co ne. Každopádně po návratu upravím. Hrad Loket 50 11'11.00"N 12 45'14.29"E Gotický hrad Loket se vypíná na skále nad řekou Ohří. Pod hradem leží malé Město Loket. Hrad se nachází v Karlovarském kraji. Turisté mohou hrad navštívit po celý rok. Nejstarší částí dnešního hradu, pocházející ze začátku jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Ostatní stavby kolem nádvoří? brány, markrabský dům při vstupní cestě a čtverhranná hradní věž? pocházejí až z doby za Václava IV. Hrad nabízí stálou expozici zbraní a také dokumentaci svého vývoje. Dodnes se na hradě zachovaly podzemní kobky, které se využily ke zřízení unikátní výstavy vězeňství a útrpného práva. Více informací na První přímá zpráva o hradu pochází z roku 1239, v této době se hrad stal správním střediskem pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. K vojenskému zajištění celého kraje ustanovil Přemysl Otakar II. tzv. manské zřízení, kterému stál v čele královský purkrabí. Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský i Karel IV., který jej zařadil mezi tzv. nezcizitelné královské hrady. Za Václava IV. byl hrad přestavěn do podoby, kterou si ve svém celku zachoval dodnes. Za Lucemburků se hrad stal dějištěm důležitých mezistátních jednání. Na konci 16. století nastal úpadek hradu. Od roku 1889 sloužil hrad jako vězení. V 1. polovině 19. století proběhly na hradě zjednodušující úpravy, kterým podlehla velká část kamenické výzdoby. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Zámek Kynžvart Zámek 50 0'15.19"N 12 36'22.68"E Přibližně v letech byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře byl majitelem kynžvartského panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic. Jelikož se však účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., byl mu jeho majetek v roce 1623 konfiskován. Nejprve bylo panství propůjčeno a v roce 1630 definitivně prodáno pěti bratřím Metternichovým za říšských zlatých. Kynžvartské panství včetně ruin hradu na kopci a nově postaveným zámkem v údolí patřilo Metternichům až do roku První přestavba zchátralého renesančního zámku Cedviců pochází z let Další stavební práce se konaly v letech , jelikož starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval nárokům rakouského státního kancléře a ministra zahraničí Metternicha na reprezentaci. Přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu měl na starosti vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile. Právě osoba knížete Metternicha (Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg) byla patrně tou nejslavnější a nejdůležitější v éře kynžvartského zámku. Za jeho života ( ) zde bylo soustředěno velké množství uměleckých předmětů, sbírky medailí, mincí, porcelánu a zbraní. V této době také vznikla proslulá kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky. Zámek je ojedinělou ukázkou venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru, která je citlivě vsazena do rozsáhlého přírodně - krajinářského parku. Návštěva se však nemusí odehrávat pouze venku, nýbrž je možné si zakoupit vstupenku na prohlídku interiéru. Lze zde spatřit například Kancléřovu knihovnu, která patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Za prohlídku stojí také zámecká jídelna, kde je instalován unikátní zrcadlový mosazný zlacený stolní servis, vyrobený koncem 18. století. Dále je umožněn přístup do Zámecké Kaple sv. Antonína z Padovy, která byla vybudována v roce 1833 a ve které byla od roku 2000 obnovena tradice poutní mše sv. Antonína. S osobností posledního chebského kata Karla Hussa je spojen vznik Kabinetu kuriozit, který patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě. Jedna z prvních věcí, která návštěvníka zámku zaujme, je fontána na nádvoří u hlavního vchodu. Jedná se o zajímavý litinový výrobek Metternichových železáren. V bezprostředním i vzdálenějším okolí zámku založil při jeho empirové přestavbě vídeňský dvorní zahradník Riedl za spolupráce architekta Petra Nobileho krásný a zajímavý Zámecký park. Základ parku tvoří promyšlená skladba původních místních porostů, která byla doplněna novými výsadbami taktéž z dřevin domácích. Areálem Zámeckého parku protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Mlýnský (s ostrůvkem a dřevěnou chatkou), Panský, Zahradní, Písečný a Černý. Z několika míst v parku se nabízejí zajímavé pohledy na budovu zámku. Působivá je také stromová alej vysázená kolem vedlejší příjezdové silnice. Hlavní budova zámku byla v minulosti doplněna objekty, které se snažili stavět slohově jednotné se zámkem. Jedná se například o budovy hospodářského dvora, mlýnu, zahradnictví se skleníkem, pivovaru a lesovny pod zámkem. Tyto doplňují drobnější architektonické objekty Štolbův kříž, Obelisk, Kamenné odpočívadlo se stolem a lavicemi, Litinová plastika Artemis, Čajovna (poustevna Eremitage a další. Zajímavá zastávka je také u Staleté lípy velkolisté (Tilia platiphillus). Zámek Kynžvart je ve správě Památkového ústavu v Plzni a během roku se zde konají se zde zajímavé výstavy a zámecké koncerty. V městečku Lázně Kynžvart a okolí mne mimo zaujalo následující: - jeden zajímavý objekt: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 - romantická ruina kostela: - kopec Dyleň: - židovský hřbitov u obce Drmoul: - Panská rozhledna nad obcí Drmoul: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: SOOS Rezervace 50 8'59.04"N 12 24'35.68"E Poblíž osady Hájek nedaleko Františkových lázní najdete národní přírodní rezervaci s neobvyklým názvem, pocházejícím patrně z německého slova Moos (mech). Soos je dokladem pozdní vulkanické činnosti, jejímž pozůstatkem jsou vývěry minerálních vod a výdechy oxidu uhličitého. Dochází zde k pozoruhodným jevům, které v takové míře nikde jinde v Čechách nemůžete objevit. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Bečov nad Teplou Zámek 50 5'1.53"N 12 50'12.80"E Bečovský zámek se nachází v zalesněném údolí říčky Teplé, v Karlovarském kraji. Zámek lze navštívit v březnu, dubnu a listopadu pouze o víkendech a svátcích a od května do října denně kromě pondělí. Největší zajímavostí bečovského zámku je bezesporu románský relikviář svatého Maura, který nalezl pod podlahou zámecké kaple v roce 1985 kriminální tým vedený Františkem Maryškou. Relikviář je jednou z nejcennějších a nejvíce střežených památek u nás. Zchátralý relikviář byl zrekonstruován a od roku 2001 je na zámku v Bečově nad Teplou vystaven ve speciální trezorové místnosti. Relikviář je jedním ze dvou možných okruhů na zámku, druhým okruhem je exkurze do zámeckých komnat. Počátkem 14. století nechali páni z Oseku vybudovat hrad. Na přelomu 15. a 16. století je za Pluhů z Rabštejna provedena rozsáhlá přestavba hradu. V průběhu třicetileté války dobyli hrad Švédové. Hrad začíná pustnout a již se nestane panským sídlem. V polovině 18. století je za Questenberků bašta v podhradí přestavěna a vtělena do nově vybudovaného barokního zámeckého objektu. Počátkem 19. století, kdy panství získal rod Beaufort- Spontini, byl Starý hrad značně upraven a přestavěn a pak propojen se zámkem v jediný celek. Z let 1860? 1870 se datuje několik plánů na přestavbu. Renovačních prací se zúčastnili J. Mocker a J. Zítek, celý projekt však nebyl realizován, stavební úpravy se dotkly pouze hlavní věže, kaple a interiérů. V roce 1945 se Bečov stal majetkem státu a zůstal jím až do současnosti. Další informace najdete zde: Goethova vyhlídka Rozhledna 50 13'25.65"N 12 54'9.84"E Už silnice, která k ní vede z Hůrek, a jež byla vystavěna již v roce 1804, byla obdivuhodným dílem své doby. Je technickou památkou silničního stavitelství a poskytuje místy malebné výhledy. Rozhledna je přístupná zvenčí nebo z Restaurace. Poskytuje kruhový rozhled na lesnaté okolí města, z něhož je však viditelná jen malá část. Stavba v novogotickém slohu z režného zdiva pocházíz roku 1889 a jmenovala se původně Štěpánčina rozhledna. Po přejmenováních s politickou motivací dostala jméno jednoho z nejslavnějších obdivovatelů tohoto kraje. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Kynžvart Zámek 50 0'9.73"N 12 36'21.18"E Klasicistní Zámek Kynžvart leží v údolí pod městečkem Lázně Kynžvart v Karlovarském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září každý den kromě pondělí. Interiér zámku je vybaven hodnotným stylovým nábytkem, obrazy, tapisériemi, porcelánem, lustry atd. K nejcennějším malířským dílům na zámku patří 4 pozdně gotické deskové oltářní obrazy, jejichž autorem byl německý malíř Bernard Strigel. Velmi významná je zámecká knihovna obsahující svazků, jejíž součástí je také kolekce téměř grafických listů vytvořených převážně technikou mědirytiny, ocelorytiny a litografie. Kabinet kuriozit na zámku Kynžvart patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě, jsou zde k vidění sbírky mincí, přírodnin a historické kuriozity apod. Kolem zámku je anglický park, který je jedním z největších a přírodně krajinářsky nejcennějších parků u nás. Na místě zchátralé středověké tvrze byl v 80. letech 17. století vybudován rodem Metternichů raně barokní zámek. V 30. letech 19. století byl zámek přestavěn do podoby, kterou si uchoval dodnes. Přestavbou zámku byl pověřen významný italský architekt Pietro Nobile, který ji provedl ve stylu vídeňského klasicismu. Zámek se stal sídlem politika a kancléře K. V. Metternicha a probíhala zde i jeho významná diplomatická jednání. Na začátku 20. století byla na zámek z Vídně dovezena vzácná sbírka mramorových bust a skulptur. Rod Metternichů byl vlastníkem zámku až do roku V 70.? 80. letech minulého století byla na zámku provedena generální oprava. Další informace najdete zde: Karlovy Vary - Vyhlídka Karla IV. - rozhledna Rozhledna 50 12'58.57"N 12 52'49.73"E Město Karlovy Vary obklopuje celkem pět vyhlídkových věží Goethova rozhledna, Diana, Doubská vyhlídka, Vítkova hora a Vyhlídka Karla IV., avšak vyhlídkových míst se zajímavým pohledem na město je mnohem více. Vyhlídka Karla IV. (nazývaná též Karlova vyhlídka) je rozhledna v Karlových Varech na Jižním (dříve Hamerském) vrchu v nadmořské výšce 514 metrů. Vyhlídka byla postavena v pseudogotickém stylu a je nejstarší rozhlednou v Karlových Varech. Je zajímavé, že radní města se nerozhodli postavit vlastní originální objekt, ale nechali se inspirovat stavbou rozhledny stojící v nedalekém severoněmeckém Schleswigu. Jedná se o jednoduchý objekt, vystavěný na centrálním osmiúhelníkovém půdorysu, vysokém asi 15 metrů, v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuřím. Vertikální charakter stavby je umocněn ustupujícím vyšším podlažím. Zvýšené přízemí se nachází na vysokém osmibokém kamenném soklu, který se trochu rozšiřuje. Přístup je na něj po předloženém jednoramenném schodišti se 16 kamennými stupni, jež jsou lemované původně kamennými (dnes zděnými) zídkami, krytými kamennými deskami. Pod schodištěm se nachází prostor vestavěný do mohutného zdiva vyzděného z kamene. Přístup je umožněn dveřmi zhotovenými z ocelových plátů z boku schodiště. Krytý ochoz zvýšeného přízemí je prosvětlen ve všech stěnách sdruženými podvojnými neogotickými okny ukončenými tudorským obloukem s jednoduchými kružbami a ostěním. Střední sloupek, boční polosloupky a ostění oken jsou ukončeny košovou hlavicí. Také ostění otevřeného hrotitého portálu vchodu je tesáno z pískovce. Na první vyhlídkovou plošinu vede po směru hodinových ručiček točité vřetenové schodiště o 28 žulových stupních vnitřkem schodišťové věže ve středu zvýšeného přízemí. První vyhlídkový ochoz je ohraničen pískovcovým cimbuřím. Na horní vyhlídkový ochoz na vrcholu osmiboké věžovité nástavby vede dalších 36 žulových stupňů poměrně úzkého Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 točitého vřetenového schodiště. Schodišťový prostor je prosvětlen malými okenními otvory štíhlého charakteru s lomeným nadpražím. Ochoz druhého patra je rovněž ohraničen pískovcovým cimbuřím s drobnější rytmizací jednotlivých prvků a navýšen ocelovým zábradlím. Na počátku sedmdesátých let 19. století byl tehdy odlesněný kopec Hammerberg (Hamerský vrch), obtékaný ze tří stran říčkou Teplá uváděný jako vyhlídkové místo hojně navštěvované lázeňskými hosty. Roku 1874 byl vrch karlovarskou městskou radou pojmenován Kaiser-Franz Josefs Höhe (Výšina císaře Františka Josefa) a rovněž bylo tehdy rozhodnuto o stavbě rozhledny na jeho vrcholu. Městská rada vybrala pro stavbu místo s názvem Výšina Františka Josefa v roce Na jaře tohoto roku bylo se stavbou započato a již na podzim bylo dílo hotovo. Stavba rozhledny byla realizována nákladem zlatých. Vyhlídkovou věž pojmenovali Franz Josefs Höhe na počest císaře Františka Josefa I. Na začátku lázeňské sezony roku 1877 byla zpřístupněna pro veřejnost. K rozhledně se lze dostat pouze pěšky. Například vlevo od hotelu Pupp vede lesní cesta, po které dojde časem člověk ke žluté turistické značce. Cest, cestiček a pěšinek je zde však hodně a tudíž je potřeba mít dobrý orientační smysl nebo podrobnou mapu. Další možností je použít lanovku, která vede k rozhledně Diana. Vystoupit je nejlepší na stanici "Jelení skok" a odtud pokračovat po žlutě značené turistické cestě, která vede k vyhlídce (asi 500 metrů). Kdo přijede autem do Karlových Varů, tak může zaparkovat například u restaurace Poštovní Dvůr (Letní kino) a odtud se vydat po žluté turistické značce. Dle historických údajů byl v období kolem počátku 20. století před rozhlednou vybudován jednoduchý dřevěný stánek, který patrně sloužil k prodeji vstupenek, suvenýrů a občerstvení. Pravděpodobně také v tomto období byl snížen terén a před nástupní schodiště byl předsazen další kamenný stupeň. Na ochozu prvního patra byly radiálně vyzděny pilířky a pod ocelové nosníky sesazeny klenební pasy. Tento prostor byl tehdy asi rovněž využíván pro zázemí občerstvení. V době po první světové válce byla rozhledna přejmenována na Josefshöhe (Josefova výšina). Po roce 1945 se získala dnešní název. V době po druhé světové válce byla celá vnější fasáda rozhledny, původně tvořená režným zdivem, necitlivou rekonstrukcí obložena keramickým obkladem, čímž zmizely méně vystupující zdobné římsy a okapnice římsy prvního ochozu přestala plnit svou funkci. Rovněž vnitřní plochy stavby byly omítnuty. Nástupní schodiště bylo odstraněno, kamenné stupně demontovány a nové boční zídky byly obnoveny z keramických, druhotně použitých cihel. Pod stupně byla vybetonována deska a následně použity původní stupně. Okolní terén byl dále snížen, na nástup bylo nutné vybetonovat další již šestnáctý schodišťový stupeň. Roku 1982 byla rozhledna opravována a další rekonstrukcí prošla počátkem devadesátých let 20. století. Vlivem nepříliš kvalitně provedených oprav a vlivem povětrnostních podmínek se však postupně zhoršoval její technický stav. Proto v srpnu roku 2001 přistoupil vlastník rozhledny, město Karlovy Vary, k celkové rekonstrukci stavby. Během ní bylo vyspárováno zdivo věže, položena dlažba z betonových dlaždic, omítnuty vnitřní i vnější fasády sanační omítkou. Rekonstrukční práce byly ukončeny 31. října 2001 a celkové náklady dosáhly téměř 2 milionů Kč. Rozhledna je volně přístupná celoročně. Někteří návštěvníci širších rozměrů mohou mít na úzkém schodiště vedoucím na vyhlídkové ochozy při vyhýbání se protijdoucím osobám drobné problémy. Výhled z rozhledny je dnes na některé strany částečně omezený díky přerůstajícím stromům v okolí. Přesto se nabízí pohled na centrum Karlových Varů, na Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec na obzoru a do údolí říčky Teplé směrem k Březové. Při dobré viditelnosti může být vidět také Krásenský vrch s rozhlednou. V době výstavby rozhledny měli její návštěvníci výhled podstatně lepší. Na kopcích obklopujících město se nevyskytoval lesní porost, nýbrž se zde nacházely rozsáhlé louky a pole. Stromy tady rostly pouze sporadicky. Dne 31. prosince 1981 byla Vyhlídka Karla IV. pro své stavební a historické kvality zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče. Další zajímavá vyhlídková místa v Karlových Varech: - výšina Petra Velikého: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 - rozhledna Diana: - vyhlídka Ottova výšina: - vyhlídkový altán Camera obscura: - vyhlídka Tři kříže: V blízkém okolí lze také navštívit následující zajímavá místa: - Findlaterův altán: - Tereziin obelisk: - Goethova stezka: - Chopinova pamětní deska - Beethovenův pomník: - pomník Bedřicha Smetany: - Schillerův pomník: - přehrada Březová: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Kladská - rašeliniště Rašeliniště 50 1'32.38"N 12 40'4.62"E Kladskou najdete v CHKO Slavkovský les nedaleko Mariánských Lázní. Nachází se zde naučná stezka rašeliništěm - Tajgou. Na informačních tabulích se dočtete o zdejší fauně i flóře. Po dřevěných chodníčcích se projdete po cca 2km dlouhé trase. Nedávno byla NS prosloužena až k parkovišti. Dominantou Kladské je lovecký zámeček. Okolí Kladské bylo dlouho neobydleno. S výstavbou začal až kníže Schonburg - Waldenburg, který měl velmi vřelý vztah k přírodě (nedaleko v lesích najdeme jeho hrobku). Nechal zde vystavit například pilu, fořtovnu, sruby pro úřednictvo nebo třeba hostinec U tokajícího tetřeva. Na koncem 19. století byly přistaveny zbývající sruby švýcarsko - tyrolskéhotypu. Dnes slouží jako hotel. Dostupnost je celoroční a za každého počasí je to tu úchvatné Autor článku: Petra Košťálka Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Tři kříže Vyhlídka 50 13'38.87"N 12 53'31.42"E Tři velké dřevěné kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. U tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera obscura, v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Altán byl konce roku 1997 opět vystavěn. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Kamenný dvůr Zámek 50 6'8.84"N 12 32'50.53"E Zámek Kamenný Dvůr leží 11 km západně od Sokolova v těsné blízkosti hlavní silnice Karlovy Vary - Cheb. Na dnešní vsi Kamenný mlýn stál původně dvůr Leuchtenberků, obehnaný kamennými zdmi, z něhož vznikla pozdější tvrz a kolem ni ves. Obě se připomínají v r V r Jetřich z Gutštejna tvrz a ves a připojil je ke Kynšperku, k němuž pak už trvale patřil. Koncem 18. stol. nechalo město Kynšperk na místě tehdy již zbořené tvrze postavit pozdně barokní zámek. Je to trojkřídlá jednopatrová budova s valbovou střechou. Nad vchodem s půlkruhovým vjezdem je trojúhelníkový štít. V druhé pol. 20. stol. patřil zámek československé armádě. Nyní je v soukromém vlastnictví a probíhá zde rozsáhlá přestavba na hotel. Doufejme, že zůstane zachován alespoň vchod s půlkruhovým vjezdem a trojúhelníkovým štítem. Jinak celek už ničím nebude zámek připomínat. Zámek Kamenný dvůr poskytuje ubytování ve stylových pokojích a apartmánech. V zámku se nachází v prvním patře zámecká restaurace, otevřeno denně od 11:00-23:00, snídaně 7:30-9:30, Středověká krčma, každý pátek a v sobotu večer od 19:00 do 22:00 běží program, vstupné 6 grošů, obsluha je v dobových kostýmech. Ve sklepení se nalézá vinárna vhodná pro firemní a rodinné akce. K dispozici je též posezení na nádvoří. V celém objektu se veškeré služby kromě ubytování hradí výhradně zámeckými groši. 1 groš = 30,- Kč. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: Sokolov Zámek 50 10'39.26"N 12 39'28.50"E Zámek je významným kulturním centrem města Sokolov v Karlovarském kraji. Zámek je velká patrová čtyřkřídlá budova se čtyřmi nárožními věžemi. V nádvoří ve východním křídle jsou arkády, uprostřed nádvoří je kašna s tritóny ze 17. století. V zámeckém interiéru si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historie, umění a přírody Sokolovka a expozici věnovanou historii hornictví celého regionu. Na zámek navazuje park. Ve 13. století vznikla vodní tvrz, kterou Šlikové později goticky upravili. V roce 1622 získali zdejší panství Nosticové a zůstali jeho majiteli až do 20. století. Během třicetileté války byla tvrz několikrát poškozena, proto nechali Nosticové na jejím místě v roce 1663 postavit nový barokní zámek. V roce 1805 byl zámek klasicistně přestavěn a v této podobě se dochoval prakticky dodnes. Další informace najdete zde: Svatošské skály Skalní útvar 50 11'44.41"N 12 48'13.54"E Svatošsaké Skály se nacházejí na levém břehu řeky v blízkosti Karlových Varů, u obce Doubí. Dostanete se k nim buď z Doubí směrem k areálu Pionýrská nebo z Lokte po proudu řeky. Jedná se o skupinu mohutných žulových skal, která byla vyhlášena chráněnou rezervací již v roce 1933 jako Jan Svatoš. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem granitových Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Desítky vypreparovaných skalních pilířů a sloupů vytvářejí romantický areál opředený mnoha pověstmi. Podle jedné představuje zkamenělý svatební průvod - zhrzená víla proklela svého lidského milence, který ji zradil a oženil se s jinou. Toto místo také inspirovalo řadu umělců (J. W. Goethe, V. Mrštík). Svatošské skály jsou velmi lákavou lokalitou především pro horolezce. Další informace najdete zde: Hrad Cheb 50 4'40.54"N 12 22'32.30"E Chebský hrad stojí na ostrohu nad řekou Ohří v Karlovarském kraji. Rozsáhlý románský hrad je jednou z nejcennějších památek svého druhu u nás. Chebský hrad je jediným reprezentantem stavebního typu císařských falcí v České republice. Hrad je otevřen denně kromě pondělí od dubna do října. Dominantou hradu je dnes tzv. Černá věž, kdysi součást románského opevnění. Původní vysokou stanovou střechu nahradila v roce 1774 kamenná nadezdívka, která nyní slouží jako vyhlídkový ochoz. V severní části nádvoří stojí románský hradní palác, ze kterého se do výšky 1. patra dochovala severní a východní zeď se sdruženými okny. Z barokní přestavby, která měla hrad proměnit v nedobytnou citadelu, se dochovaly cihlové hradby a kasematy. Nejvzácnější a nejzachovalejší stavbou hradního areálu je dvoupodlažní románsko- gotická kaple sv. Erharda a sv. Uršuly. Na hradě je k vidění stálá expozice věnovaná výsledkům archeologických výzkumů a expozice chebského kamnářství. Na místě slovanského hradiště nechali páni z Vohburgu v 1. polovině 12. století postavit kamenný hrad, který nechal císař Fridrich Barbarossa po roce 1165 přebudovat na reprezentativní falc. Po připojení k Českému království se Cheb stal královským hradem. Chebský hrad byl spíše jen udržován, výrazné úpravy se uskutečnily až v 15. století. Po třicetileté válce se Cheb změnil v barokní pevnost, tehdy také došlo k radikální úpravě opevnění hradu. Po roce 1720 ztratil hrad svou strategickou úlohu. V roce 1742 zničila hrad francouzská vojska, hrad poté dále chátral. V 19. století sloužil areál jako skládka odpadu a hlíny ze zbouraného Městského opevnění. V letech 1911? 1934 zde probíhaly rozsáhlé archeologické průzkumy. Dnes hrad spravuje Chebské muzeu. Další informace najdete zde: Starý Hrozňatov Zámek 50 1'28.30"N 12 23'31.52"E Zámecký areál stojí na vysokém ostrohu nad vsí Starý Hrozňatov na Chebsku v Karlovarském kraji. Z původního hradu se dodnes dochovala mohutná, asi 30 metrů vysoká, kulatá věž s tzv. klasovým zdivem. Z doby založení pochází i valeně klenutý suterén paláce a zdivo hradeb. Zámek je patrová budova se schodišťovou věžičkou na půdorysu písmene L. Kolem roku 1200 vybudovali páni z Kiensbergu románský hrad. V roce 1233 byl hrad raně goticky přestavěn. V držení hradu se střídali zejména chebští měšťané, páni z Týna a Schönfeldové. V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek, který v roce 1648 vypálili Švédové. V roce 1658 jej získali jezuité, kteří zámecký objekt obnovili a využívali až do zrušení řádu v roce 1773, poté připadl celý areál náboženskému fondu, od kterého jej v roce 1824 koupil pražský měšťan Jan Nonner, který nechal zámek barokně přestavět. Po roce 1945 sloužil zámecký objekt jako rekreační zařízení ministerstva vnitra, v současné době je celý areál soukromým majetkem, bohužel však pomalu chátrá. Další informace najdete zde: Švamberk (Krasíkov) Zřícenina 49 52'28.99"N 12 55'58.12"E Zřícenina významného hradu Krasíkov, nazývaného také Švamberk, stojí na výrazném kopci západně od Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Z kdysi mohutného hradu se zachovala kulatá věž a část zdiva hradního paláce. Dominantou hradního areálu je Kostel sv. Jiří z roku 1652 s kryptou rodu Švamberků. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století. V roce 1421 hrad dobyl Jan Žižka. V 1. polovině 16. století proměnil Kryštof ze Švamberka hrad na reprezentativní rezidenci. V roce 1644 poškodil hrad rozsáhlý požár. Poté byl hrad ponechán Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 svému osudu, dílo zkázy dokončila císařská armáda, která zde zvítězila nad švédskou posádkou. Z této rány se hrad již nevzpamatoval a již nikdy nebyl obnoven. Další informace najdete zde: Lázně Mariánské Lázně 49 57'20.31"N 12 42'15.53"E Mariánské Lázně najdeme v Západních Čechách, jižním směrem od Karlových Varů. Město se rozkládá u jižního okraje Slavkovského lesa. Mariánské Lázně jsou naše druhé největší lázeňské město. Vývěry léčivých pramenů najdeme v severní a východní části města. V severovýchodní části města je vybudovaná sjezdovka s lyžařským vlekem a v blízkosti hotelu Koliba je spodní stanice lanové dráhy vedoucí pod vrchol kopce Zádubská výšina ( 779 m. n. m. ). Tady najdeme Miniatur park s maketami historických budov a technických památek ze Střední Evropy. V blízkosti severního okraje města bylo již v roce 1905 postaveno golfové hřiště a naproti je ranč s chovem koní a možností projížděk. Severním směrem dále v lese je vodní nádrž Mariánské Lázně. V jižní části města je vybudován plochodrážní stadion. Jižním směrem od města je vybudována soustava rybníků. Jihovýchodně nedaleko města je nevelké letiště. V severní části města je Geologický park, ve kterém jsou ukázky nerostů. Z Mariánských Lázní do okolí vede celá řada značených cyklistických tras. Město je výchozím bodem několika turistických tras, které nás zavedou do oblasti Slavkovského lesa. V místech dnešního lázeňského města byla již ve 13. století osada nesoucí název Úšovice. V roce 1528 nechal Ferdinand I. prozkoumat místní pramen z důvodu hledání zdrojů soli na území Čech. Pramen sice obsahoval sůl, ale léčivou s projímavými účinky. Lázně vznikly až v 18. století a to zásluhou opatů tepelského kláštera, kteří koupily část lesa s prameny. V roce 1786 tu nechali tepelští premonstráti vybudovat osadu nesoucí název Mariánské Lázně. V roce 1812 byla osada samostatnou obcí a v roce 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejnými lázněmi. V roce 1865 získala osad městská práva. V roce 1872 byla do města přivedena železnice na trase Plzeň? Cheb. V roce 1898 pak byla přistavěna železnice do Karlových Varů. V roce 1902 zahájila ve městě provoz tramvajová doprava, která byla v roce 1952 nahrazena trolejbusy. V roce 1894 až 1896 probíhala výstavba vodní nádrže, která je označována jako nejstarší u nás. V současné době na území města vyvěrá kolem 40 minerálních pramenů, které jsou chráněny pavilony. V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny městskou památkovou zónou. Dominantní městskou stavbou je velký kostel Nanebevzetí panny Marie z roku 1844 až Pravoslavný kostel svatého Vladimíra zdobený kopulovitou bání byl postaven v roce 1900 až Nejznámější dům ve městě je empírová budova nesoucí název Zlatý Hrozen pocházející z let 1818 až 1823 a v současnosti sloužící jako muzeum. Pavilon Křížového pramene byl postaven v roce 1818 až 1826 a v roce 1911 až 1912 nahradila původní pavilon jeho železobetonová kopie. Nedaleko tohoto pramene je Hlavní kolonáda, které je dlouhá 120 metrů a byla v roce 1889 až 1899 zhotovena z litiny. Na konci kolonády byla v roce 1986 postavena Zpívající fontána. Většina lázeňských budov byla postavena v 19. a počátkem 20. století. Další informace najdete zde: Lázně Mariánské Lázně 49 57'52.88"N 12 42'4.39"E Přijměte pozvání do jedněch z mladších lázní u nás, do Mariánských Lázní. Ty píší svoji historii něco málo přes 200 let (významné oslavy výročí se konaly v roce 2008). O rozvoj lázní se postral Klášter v Teplé, kdy ve zdejším okolí bylo objeveno přes 100 léčivých pramenů. Mariánské Lázně znají nejen turisté a pacienti od nás, ale i ze zahraničí. Světového věhlasu dosáhl Chopinův festival, který se každoročně koná na přelomu července a srpna. Dnes se k léčbě využívá 7 největších pramenů a při procházce nádhernou kolonádou se každou lichou hodinu můžete zaposlouchat do tonů zpívající fontány. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Manský dvůr Statek 50 2'6.00"N 12 32'23.89"E V místech nynějšího dvora bylo nejpozději ve 13. století opevněné sídlo, kde je je v roce 1242 zaznamenán Konrád z Hohenbergu. Od 17.století náleží k panství Kynžvart a Metternichům patřil až do pozemkové reformy po I. světové válce. Tehdy statek kupuje pražský architekt prof.arch. Dr. Ing. Milan Babuška, který jej významně zvelebil. Poté, co se tyto končiny dostaly pod nadvládu nacistů, zajímavou nemovitost si přivlastnil Konrád Henlein. Po osvobození se statek dostává zpět původnímu majiteli, ale po roce 1948 je užíván státem k zemědělským účelům. V současnosti Manský dvůr již potřetí patří rodině Babušků a část objektu je je užívána, po rozsáhlé a nákladné rekonstrukci, jako penzion. Autor článku: Jiří Holomel Další informace najdete zde: Chebský Špalíček Dům, budova 50 4'46.13"N 12 22'12.07"E Na historickém chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad stojí na jeho dolní části shluk gotických kupeckých domů. Převážně hrázděné domy byly kupeckými domky rozdělenými uprostřed úzkou Kramářskou uličkou. Komplex vyrůstal již od. století a podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys domovních bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Soubor domů připomíná špalíček, odtud tedy jeho název. V průběhu časů zde byly různé obchůdky jako například s látkami, tabákem, cukrárna, kavárna, prodejna modelářských potřeb,cestovní agentura,krámek se suvenýry apod. Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: Klášter Teplá Klášter 49 57'59.14"N 12 52'52.47"E Klášter Teplá je, ač se to na první pohled nezdá, jedním ze skvostů naší církevní architektury. I když zvenku působí omšele ukrývá mimo jiné i obrovskou knihovnu a jeho návštěvou budete nejspíš nadšeni. PS: Rozhodně nedoporučuji zajíždět na oběd do Bezdružic. Místní Zámecká restaurace působí na první pohled honosně, na druhý už hůř (obsluha ve vytahaném tričku a kostkovaných kalhotech) a když čekáte hodinu na jídlo tak už ji považujete za pajzl. Ale třeba jsme jen měli smůlu a kuchař byl trochu mimo... Autor článku: Eva Vorlová Další informace najdete zde: Divadlo K. Vary Dům, budova 50 13'43.92"N 12 51'20.51"E Výstavba budovy karlovarského divadla byla zahájena v říjnu 1884 a již v květnu 1886 se konalo velkolepé zahajovací představení. Interiérům dominuje a k největším skvostům divadla patří opona od Gustava Klimta. Slavnostní znovuotevření divadla po generální rekonstrukci v letech , provedené dle původních plánů vídeňských architektů, se konalo v červnu Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Hornické muzeum v Plané Muzeum 49 51'53.96"N 12 44'16.66"E Zajímavá expozice hornictví na Tachovsku se nalézá v městečku Planá u Mariánských Lázní. Štola Ondřej Šlik, ve které je muzeum umístěno, byla původně proražena pouze jako průzkumná, průzkum byl však neúspěšný, proto štola byla uzavřena. Později po rozšíření sloužila k potravinářským účelům (uložení piva a výrobě ledu) a nyní je zde muzeum. Přestože zde tedy neprobíhala samotná ražba, je expozice velmi názorná ukázky výztuže chodeb, vodních čerpadel, důlních strojů včetně těžebních vozíků na kolejích, výbavy horníků, popis tří hlavních rudných (stříbrných, poté uranových) dolů v této oblasti, atd. Prohlídka probíhá bez průvodce, po zaplacení vstupenky obdržíte několik listů s popisy jednotlivých stanovišť v dole. Po skončení prohlídky ve štole se ještě můžete podívat na malou expozici historie města Plané již na povrchu ve správní budově. Otvírací dobu a vstupné najdete na www stránkách muzea. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: Karlovarský pramen Vřídlo Zajímavost 50 13'49.38"N 12 52'0.48"E Karlovy Vary jako město jistě každý Čech dobře zná, ale o jednotlivých jeho zajímavostech už se všeobecně moc neví. A karlovarský opramen Vřídlo je jednou ze zajímavostí, o které existují jisté nejasnosti. Mnoho lidí si totiž myslí, že tento pramen tryská tak vysoko díky nějakému elektrického pohonu, což samozřejmě není pravda. Pramen vyvěrá z hloubky až 3000 metrů a nad povrchem dosahuje výšky 12 metrů a smáčí tak kopuli Kolonády. Takže - milí návštěvníci - žádná čerpadla ani jiný nepřirozený pohon. Jen síla země a vody! Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: Karlovy Vary - zvonkohra Zajímavost 50 13'18.98"N 12 52'54.05"E V Karlových Varech byla v minulém roce provedena rekonstrukce nové promenády v centru lázní. Myslím, že se opravy povedly a konečný vzhled Staré louky je určitě lepší než dříve. Stará louka omládla, zkrásněla a návštěvníkům tady hraje chodník pod nohama. Na dvou místech byla totiž instalována taneční zvonkohra. Tato umožňuje tvorbu krásných tónů pohybem člověka. Poskakováním nebo i tancem lze na bronzových destičkách vyloudit krásné jasné tóny. Devět bronzových tabulek je uspořádáno do tvaru čtverce a pod každou z nich je ukryt jiný zvukový prvek. Nadanější umělci mohou zahrát i celé písně. Kovový čtverec zapuštěný do země spojující pohybové a zvukové vjemy je zajímavou zábavou pro mladé i starší lidi. Jediná omezení jsou podle údajů výrobce věk pod čtyři roky a váha nad stodvacet kilogramů. Nedaleko tohoto místa se nacházejí zajímavé sluneční hodiny: mista/karlovy- vary-slunecni- hodiny. A když už je řeč o Karlových Varech, tak je dobré si připomenout každoroční konání filmového festivalu: www. turistika.cz/mista/filmovy-festival-v-karlovych-varech nebo méně známého, ale také velmi zajímavého festivalu: turistika.cz/mista/filmovy-festival-tourfilm-v-karlovych-varech Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Jan Becher - Muzeum, Karlovy vary Muzeum 50 13'49.91"N 12 52'1.44"E Becherovka je zde už více než dvě století a přibližně dvě třetiny z této úctyhodné doby proudila do světa z továrny na Steinberkách, kterou dal roku 1867 vystavět Jan Becher (původně psáno Johann). Dnes je zde Jan Becher Muzeum a každoročně láká tisíce těch, kteří podlehli kouzlu Becherovky a chtějí nahlédnout do jejího pestrého života, přivonět k její historii a poodhalit tajemství, která ji obestírají. Od dob svého zakladatele prošla budova postupně několika úpravami, výroba modernizací a voňavý likér se rozlil široko pod okolní domy. Becherovod, který jednotlivá sklepení spojoval, Kamenné klenby jejich stropů, prastaré sudy s pestrým zdobením, skleněné křivky starých lahví i zažloutlý papír jejich etiket to vše můžete spatřit i vy. Kromě expozice historických exponátů spjatých s Becherovkou navštívíte během prohlídky některé z původních výrobních a sklepních prostor, zhlédnete unikátní film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. Na závěr můžete navštívit muzejní prodejnu a zakoupit si Becherovku za zvýhodněnou cenu, případně jinou lahev z širokého sortimentu firmy, a mnoho dalšího. Některé suvenýry s Becherovkou spjaté např. výpravná kniha Tajemství třináctého pramene exkluzivně vydaná k jejímu dvoustému jubileu jsou k dostání pouze tam. Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 9, 00 do 17, 00 hod, rezervace na tel , mailu: vstupenky@jan- becher. com nebo prostřednictvím formuláře níže. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57. otevírací doba : denně od 9 do hod prodejna denně od 9 do hod muzeum vstupné 100,-Kč/ dosp. os. 50,-Kč/studenti,důchodci 25,-Kč/ děti do 18 let V ceně je zahrnuta prohlídka expozice,sklepů a na závěr film a degustace našich produktů. Prohlídka sprůvodcem trvá cca. 45 minut. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12