Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici KONTROLNÍ SYSTÉMY SZPI PŘI KONTROLE VÍNA Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Mojmír Baroň, Ph.D. Vypracovala Ing. Jana Kachyňová Lednice 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kontrolní systémy SZPI při kontrole vína vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne Podpis

3 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Mojmíru Baroňovi, Ph.D. za poskytování cenných rad a konzultací při zpracování práce. Rovněž bych chtěla poděkovat svým kolegům ze SZPI, kteří svou pracovní činností vytváří neocenitelně bohatý datový zdroj v infomačním systému, z něhož mi bylo umožněno čerpat.

4

5

6 Obsah 1 Úvod Cíl práce Právní rámec kontrolní činnosti SZPI Zákon o státní kontrole Zákon o SZPI Zákon o potravinách Zákon o vinohradnictví a vinařství Právní předpisy EU Nařízení č. 882/ Nařízení č. 178/ Nařízení č. 852/ Přehled právních předpisů EU z odvětví vinařství Kontrolní činnost SZPI v odvětví vína Možnosti SZPI při uplatňování dozoru při výrobě vína Audity u provozovatelů vinařských podniků Komplexní kontroly u provozovatelů vinařských podniků Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance) Kontroly vedení evidenčních knih Kontroly shody se specifikací CHZO/CHOP Kontrolní mechanismy SZPI na sledování odvětví vína Hodnocení a zatřídění vína Ověřování hroznů révy vinné Evropská databanka izotopových rozborů vín Certifikáty pro export révového vína Kontrola geografického původu hroznů tuzemských vín Kontrola burčáku Výsledky kontrol SZPI v oboru víno za období Přehled typů kontrol Přehled cílených kontrol Přehled kontrol evidenčních knih Přehled hodnocených vzorků vín podle státu původu Přehled vzorků vín podle druhu analýz Přehled nejčastějších nevyhovujících znaků a analytů

7 5.7 Přehled vzorků burčáku/čzhm Přehled správních řízení v oboru víno Přehled vydaných ověření hroznů révy vinné Přehled počtu šarží a objemu zatříděného vína podle kategorií Přehled zatříděných šarží vín podle odrůd Přehled certifikátů na vývoz vína Závěr Souhrn Použitá literatura

8 Seznam použitých zkratek ES EU HACCP CHOP CHOZ Komise MZe Nařízení č. 852/2004 Nařízení č. 178/2002 Nařízení č. 882/2004 Nařízení č. 1234/2007 Novela ZVV NM Povolené enologické postupy PPP Prováděcí předpis RASFF SZPI, Inspekce ÚZKÚZ, Ústav Zákon o ochraně veřejného zdraví Zákon o potravinách Zákon o státní kontrole Zákon o SZPI ZVV, Zákon o vinohradnictví a vinařství Evropské společenství Evropská unie Hazard Analysis and Critical Control Points - systém analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů Chráněné označení původu Chráněné zeměpisné označení Komise Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro hodnocení a zatřídění vína Ministerstvo zemědělství České republiky Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/2004, o hygieně potravin, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje je Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat Nařízení Rady (ES) č.1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů ) Zákon 256/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Stupeň normalizovaného moštoměru Postupy uvedené v příl. I A Nařízení Komise(ES) č. 606/2009 a v příl. XV a příl. XVb Nařízení č.1234/2007 Provozovatel potravinářského podniku Vyhláška 323/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství Rapid Alert Systém for Food and Feed - systém rychlého varování pro potraviny a krmiva Státní zemědělská a potravinářská inspekce Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění souvisejících předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 8

9 Seznam tabulek Tabulka 1: Počet kontrol podle typů Tabulka 2: Přehled počtu cílených kontrol Tabulka 3: Přehled počtu cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním Tabulka 4: Přehled kontrol evidenčních knih Tabulka 5: Přehled vzorků vín podle států původu Tabulka 6: Přehled vzorků vín podle druhu analýz Tabulka 7: Nejčastější nevyhovující znaky a analyty Tabulka 8: Přehled vzorků burčáku/čzhm Tabulka 9: Přehled SŘ a výše pokut Tabulka 10: Přehled ověření hroznů Tabulka 11: Počet a objem zatříděných šarží podle kategorií vín Tabulka 12: Přehled zatříděných šarží bílých vín podle odrůd Tabulka 13: Přehled zatříděných šarží červených vín a vín z nových odrůd podle odrůd Tabulka 14: Přehled certifikátů na vývoz vína

10 Seznam grafů Graf 1: Počet kontrol podle typů Graf 2: Přehled počtu cílených kontrol Graf 3: Procento cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním Graf 4: Kontroly evidenčních knih Graf 5: Počet nevyhovujících vzorků podle států Graf 6: Procentní zastoupení nevyhovujících vzorků podle druhu analýz Graf 7: Nejčastější nevyhovující znaky a analyty Graf 8: Přehled vzorků burčáku/čzhm podle typů porušení Graf 9: Počet pravomocných SŘ Graf 10: Výše pokut v SŘ Graf 11: Počty ověření hroznů Graf 12: Ověřená množství hroznů Graf 13: Objem zatříděných šarží vín Graf 14: Objem nejvíce zatřídovaných kategorií vín Graf 15: Počet certifikátů na vývoz vína podle zemí určení

11 1 Úvod Státní zemědělská a potravinářská inspekce je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství ČR. SZPI kontroluje, aby se na stůl spotřebitele dostaly bezpečné, zdravotně nezávadné potraviny odpovídající jakosti, které jsou pravdivě a srozumitelně označené. Ve spolupráci s ostatními dozorovými orgány dohlíží na to, aby byla zajištěna bezpečnost potravin v celém potravním řetězci, ochrana spotřebitele před potravinami klamavě označenými, neznámého původu, ochrana ekonomických zájmů občanů i státu. Hlavním předmětem činnosti SZPI je kontrola fyzických a právnických osob, které uvádějí do oběhu zemědělské výrobky, potraviny nebo suroviny k jejich výrobě nebo tabákové výrobky, v rozsahu kompetencí daných právními předpisy. Jeden z principů evropského práva vychází ze skutečnosti, že provozovatel potravinářského podniku má nejlepší předpoklady vytvořit spolehlivý systém, aby dodávané potraviny byly bezpečné. Právě on má primární právní odpovědnost za zajištění bezpečnosti potravin, nikoliv tedy stát a jeho inspekční orgány. Aktivity SZPI se tak stále více přesouvají do oblasti prevence. Patří k nim kontroly hygienických podmínek výroby a prodeje potravin, kontroly dodržování teplotních řetězců, vedení podnikové dokumentace, sledování výstupů podnikové kontroly atd. Kontrola bývá plánována předem na principech hodnocení rizika (rizikovost komodity, objem produkce kontrolované osoby, analýza dat v informačním systému ), ale současně je také třeba reagovat na aktuální události na trhu s potravinami. Tento aspekt představují kontroly v rámci systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), kontroly na základě podnětů veřejnosti, na základě vlastních aktuálních zjištění, zjištění jiných orgánů státní správy atd. 11

12 2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je představit kontrolní systémy Státní zemědělské a potravinářské inspekce v odvětví vína. Prvním dílčím cílem je popsat legislativní normy týkající se funkce SZPI. Dalšími cíli je ukázat na možnosti SZPI při uplatňování dozoru při výrobě vína a kontrolní mechanizmy při sledování odvětví vína. Poslední cíl je stanoven jako vyhodnocení zveřejnitelných údajů z činnosti SZPI v předchozích obdobích. 12

13 3 Právní rámec kontrolní činnosti SZPI Právní rámec kontrolní činnosti SZPI tvoří níže uvedené národní právní předpisy a právní předpisy EU, přičemž evropská (harmonizovaná) legislativa je nadřazena národní legislativě. Nařízení EU se vyznačují tím, že jsou závazná ve všech svých částech a na území ČR přímo použitelná. 3.1 Zákon o státní kontrole Zákon 552/1991 Sb. v platném znění upravuje výkon státní kontroly v České republice a kontrolním řádem zde uvedeným se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi kontrolními orgány a právnickými a fyzickými osobami (dále jen "kontrolované osoby"). Kontrola může být prováděna z vlastního podnětu kontrolních orgánů nebo na základě dožádání zvláštními zákony k tomu oprávněných státních orgánů. Kontrolní činnost vykonávají nepodjatí pracovníci kontrolních orgánů na základě písemného pověření. Inspektoři jsou oprávněni u kontrolovaných osob: vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, požadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti, vzorky výrobků nebo jiného zboží, požadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků. Inspektoři jsou povinni: zjistit při kontrole skutečný stav věci a kontrolní zjištění prokázat doklady, oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly, šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí, 13

14 zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností, pořizovat o výsledcích kontroly protokol, v němž se uvádí označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili, seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu, což spolu s převzetím potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Pokud se kontrolovaná osoba odmítne seznámit s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem. O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, může o nich rozhodnout sám kontrolní pracovník, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví, jinak předloží námitky do sedmi dnů od jejich doručení vedoucímu kontrolního orgánu. Fyzické osobě, která neposkytla součinnost při kontrole, je možné uložit pořádkovou pokutu. Od bude v účinnosti nový zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, kterým se zruší zákon o státní kontrole. (Web MZe eagri: Legislativa 552/1991 [online], 2013) 3.2 Zákon o SZPI SZPI je zřízena zákonem č. 146/2002 Sb. o SZPI jako správní úřad podřízený MZe. Inspekci tvoří ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty, které mají územní působnost pro tyto kraje a toto sídlo: Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze, Jihočeský a Vysočinu se sídlem v Táboře, Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni, Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem, Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové, Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně, Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Olomouci. 14

15 Inspekce je organizační složkou státu, je účetní jednotkou. Sídlem inspekce je Brno. V čele inspekce je ústřední ředitel, který řídí ústřední inspektorát a ředitele inspektorátů. Jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. Inspekce u kontrolovaných osob kontroluje zemědělské výrobky a potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě anebo tabákové výrobky (dále jen výrobky ), zejména zda splňují požadavky potravinového práva, zda při jejich výrobě nebo uvádění do oběhu jsou dodržovány podmínky potravinového práva, zda jsou bezpečné a zda nedochází ke klamání spotřebitele. Inspekce je oprávněna provádět jednak všechny výše uvedené kontrolní úkoly a v případě zjištění nedostatků přijímat opatření či ukládat sankce. Ze zákona o SZPI plynou další oprávnění a povinnosti kontrolních pracovníků: odebírat u kontrolovaných osob vzorky výrobků k posouzení bezpečnosti a ke zjištění, zda tyto výrobky odpovídají požadavkům stanoveným potravinovým právem, požadovat od kontrolovaných osob odstranění zjištěných nedostatků nebo neprodlené provedení nezbytných opatření k jejich odstranění, ověřovat totožnost kontrolovaných fyzických osob, ověřovat při kontrole právnických osob totožnost fyzických osob, které je při kontrole zastupují, jakož i oprávnění těchto osob k zastupování, provádět na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu nebo spotřebitele kontrolu dodržování zákazu klamání spotřebitele, vydávat posudky na místě, požadovat od pracovníků přicházejících do přímého styku s potravinami předložení zdravotních průkazů, pořizovat kopie nebo výpisy z písemných materiálů, které jsou jim předkládány ke kontrole, pořizovat v souvislosti s prováděnou kontrolou fotodokumentaci, odebírat vzorky v rámci své působnosti za účelem monitorování, vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedošlo k porušení zákazu klamání spotřebitele, 15

16 při kontrole internetové nebo jiné formy zásilkového prodeje provést na základě pověření inspektorátu kontrolní nákup. Inspektor na základě výsledků provedené kontroly může zakázat: výrobu nebo uvádění do oběhu výrobků, jestliže nesplňují požadavky stanovené závaznými právními předpisy, používání obalů, přístrojů a zařízení, které zjevně neodpovídají požadavkům stanoveným právními předpisy, užívání prostor pro výrobu a uvádění do oběhu výrobků, pokud nesplňují podmínky, které umožňují uchovat zdravotní nezávadnost potravin. Po prokázaném zjištění zdravotně závadných výrobků inspektor nařídí jejich zničení, a to na náklad kontrolované osoby. Inspektor na základě výsledků provedené kontroly může: uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků, uložit opatření k zajištění nabízených, prodávaných nebo skladovaných výrobků, označených nebo nabízených klamavým způsobem, pozastavit uvádění do oběhu výrobků při podezření, že jsou jiné než zdravotně nezávadné, uložit opatření o způsobu zpracování vinných hroznů nebo produktů z nich vyrobených, které byly sklizeny na vinici vysazené v rozporu s přímo použitelnými předpisy ES nebo ZVV, uložit opatření provádět na náklady kontrolované osoby po určitou dobu rozbory v laboratoři, a to při zjištění zdravotně závadných potravin nebo při podezření, že se jedná o zdravotně závadné potraviny. O opatření inspektor učiní písemný záznam s uvedením důvodu zajištění, popisu výrobků a jejich množství. Pokud kontrolovaná osoba s opatřením nesouhlasí, může proti němu podat nejpozději do 3 pracovních dnů námitky, o nichž rozhodne ředitel inspektorátu ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů. Inspektor povolí obnovení výroby potravin, pokud byl závadný stav odstraněn. Inspektorát v Brně rozhoduje o sestupnění jakostních vín stanovených oblastí. Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát. Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. 16

17 (Web MZe eagri: Legislativa-146/2002. [online], 2013) 3.3 Zákon o potravinách Právní rámec kontrolní činnosti SZPI v oblasti kontroly potravin a tabákových výrobků je dán zákonem č. 110/1997 Sb. o potravinách. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství povinnosti provozovatele potravinářského podniku a podnikatele, který vyrábí nebo uvádí do oběhu tabákové výrobky (dále PPP ), a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropských společenství. SZPI vykonává státní dozor při výrobě a uvádění do oběhu potravin rostlinného původu a tabákových výrobků a dozor při vstupu a dovozu těchto komodit ze třetích zemí. SZPI je ustanovena podle tohoto zákona národním kontaktním místem pro systém rychlého varování (RASFF). Tento systém je provozován Evropskou komisí a zajišťuje rychlou výměnu informací mezi jeho členy o potravinách, krmivech a materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami, které se vyskytují na společném trhu zemí EU a které představují riziko ohrožení zdraví lidí. Členské země mají povinnost tyto informace do systému poskytovat a reagovat na informace ze systému přijaté. (Web SZPI: RASFF [online], 2013) Kontrolní činnost SZPI se zaměřuje především na tyto povinnosti PPP: dodržování smyslových, fyzikálních, chemických nebo mikrobiologických požadavků na jakost potravin, dodržování hygienických požadavků, způsobu nebo podmínek přepravy, skladování nebo manipulace s potravinami, dodržování podmínek a požadavků na jakost a zdravotní nezávadnost u potravin nebo surovin určených na vývoz do třetích zemí, nakládání s potravinami nebo surovinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, plnění oznamovací povinnosti zahájení a ukončení činnosti PPP, dodržování požadavků pro obsah, čistotu a identitu, podmínek a způsob použití vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, látek přídatných, pomocných a látek určených k aromatizaci, dodržování požadavků pro druhy a přípustná množství kontaminujících látek, 17

18 reziduí pesticidů, toxikologicky významných látek nebo látek vznikajících činností mikroorganismů v potravinách a surovinách, dodržování požadavků na bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny, dodržování povinností při uvádění potraviny do oběhu (zejména lze uvádět do oběhu pouze potraviny zdravotně nezávadné, používat povolené obaly, správně označovat potraviny, neuvádět do oběhu potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, skladovat potraviny při deklarovaných teplotách a za podmínek zaručujících jejich zdravotní nezávadnost, oddělit potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti, zajistit doklad o původu potraviny, nabízet doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu a potraviny nového typu pouze v obalu, zamezit přímý styk potraviny s látkami, které nepříznivě ovlivňují jakost a zdravotní nezávadnost). (Web MZe eagri: Legislativa-110/1997 [online], 2013) 3.4 Zákon o vinohradnictví a vinařství Právní rámec kontrolní činnosti SZPI v odvětví vinařství tvoří zejména zákon č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství, který upravuje v návaznosti na předpisy EU další podmínky a požadavky v oblasti vinohradnictví a vinařství. Tento zákon dále upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy EU a tímto zákonem, a ukládání sankcí za jejich porušování. Další důležitou součástí právního rámce v oblasti vinařství je Prováděcí předpis č. 323/2004 Sb., který stanoví podrobnější požadavky na výrobu a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů, podrobnosti týkající se odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů a způsob provádění kontroly povinností výrobců včetně rozsahu vedení a uchovávání evidence. Základními povinnostmi výrobců při výrobě jsou: dodržování požadavků na výrobu, jakost a zdravotní nezávadnost stanovených předpisy Evropské unie a Prováděcím předpisem, odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě, dodržování požadavků na provozní a osobní hygienu při výrobě, oznámení inspekci o výrobě matolinového vína pro vlastní spotřebu, o zvyšování nebo snižování obsahu kyselin, o zvyšování cukernatosti, o slazení vína, zajištění soustavné kontroly své produkce spolu s vedením a uchováváním evidence 18

19 (tzv. evidenční knihy), používání Povolených enologických postupů, oddělené uchovávání látek ve výrobních prostorách, které jsou svým složením vhodné použít k falšování produktu. Základními povinnosti PPP při uvádění produktu do oběhu jsou zejména: uvádět do oběhu produkt zdravotně nezávadný, ne klamavě označený nebo nabízený ke spotřebě klamavým způsobem či způsobilý vyvolat nebezpečí záměny, produkt musí být v obalech, které odpovídají požadavkům stanoveným zákonem o ochraně veřejného zdraví. Je zakázáno uvádět do oběhu produkt, u něhož nebyly dodrženy požadavky na jakost stanovené Prováděcím předpisem, který vykazuje choroby nebo vady, u něhož nebylo rozhodnuto o jeho zatřídění, podléhá-li zatřídění nebo neodpovídá jeho zatřídění, který je neznámého původu nebo je vyrobený z produktu neznámého původu, jehož celá výroba není řádně zdokumentována v evidenčních knihách. SZPI podle ZVV kromě činnosti spojené s dozorem provádí zejména: ověřování odrůdy, původu, cukernatosti a hmotnosti vinných hroznů, hodnocení a zatříďování vín, kontrolu průvodních dokladů v souladu s předpisy Evropské unie na dovoz ze třetích zemí, vydávání dokladu VI 1 na vývoz vína do třetích zemí, průběžné zasílání informací o provedených kontrolách podle tohoto zákona a jejich výsledcích do Registru vinic, zasílání kopií rozhodnutí o zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území ČR do Registru vinic, vydávání rozhodnutí o způsobu zpracování produktů z vinných hroznů sklizených z vinic, které byly vysázeny v rozporu s předpisy EU. (RADA T., 2012) 19

20 3.5 Právní předpisy EU Nařízení č. 882/2004 Tento klíčový předpis v oblasti výkonu úřední kontroly ukládá členským státům EU vytvoření odpovídajících podmínek pro zajištění úřední kontroly, zpracování národních plánů kontroly krmiv a potravin, zpracování krizových plánů, specifikuje náplně školení a vzdělávání zaměstnanců, provádění interních auditů a celou řadu dalších povinností. Plnění požadavků tohoto nařízení je pravidelně ověřováno kontrolními misemi orgánů EU. Úřední kontroly v celém řetězci v oblasti potravin a krmiv od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru Ministerstva zemědělství (Státní veterinární správa ČR, SZPI, Státní rostlinolékařská správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv) a Ministerstva zdravotnictví (orgány ochrany veřejného zdraví). (Web MZe eagri: Bezpečnost potravin. [online], 2013) Nařízení č. 178/2002 Je základním předpisem v oblasti potravinového práva, pokrývá celý potravinový řetězec a na jeho základě jsou přijímány právní předpisy upravující dílčí oblasti potravinového práva. V oblasti vinařství SZPI aplikuje především ustanovení čl. 16 tohoto nařízení, týkající se problematiky uvádění spotřebitelů v omyl a čl. 14 tohoto nařízení, vztahující se k bezpečnosti potravin. (Web MZe eagri: Bezpečnost potravin. [online]. 2013) Nařízení č. 852/2004 Toto nařízení stanoví obecná pravidla pro hygienu potravin vztahující se na PPP s tím, že on nese primární odpovědnost za bezpečnost potravin. PPP zajistí, aby ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potraviny pod jeho kontrolou splňovaly odpovídající hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení. PPP vytvoří a zavedou jeden nebo více stálých postupů založených na zásadách HACCP (identifikace rizik, identifikace kontrolních bodů, stanovení limitů v kontrolních bodech, jejich monitorování, stanovení nápravných opatření a záznamů, které dokladují účinné používání těchto zásad). (Web MZe eagri: Bezpečnost potravin. [online], 2013) 20

21 3.5.4 Přehled právních předpisů EU z odvětví vinařství Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) - pro oblast vinařství vstoupilo v platnost 1. srpna 2009 Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (dále jen Nařízení č.555/2008 ) Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (dále jen Nařízení č.607/2009 ) Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí (dále jen Nařízení č.606/2009 ) Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína (dále jen Nařízení č.436/2009 ) Nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 ze dne 10. června 1991, o obecných pravidlech pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných vinných nápojů a aromatizovaných koktejlů z vinařských výrobků Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce Nařízení Komise (ES) 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví 21

22 vína (dále jen Nařízení č. 1122/2009 ) (Web SZPI: Informace pro podnikatele- Víno [online]. 2013) 4 Kontrolní činnost SZPI v odvětví vína Kontrolní činnost SZPI v odvětví vína vychází z obecného principu kontroly potravin - analýzy rizika, specifikem je úzká spolupráce s ÚKZÚZ a využívání dat Registru vinic. 4.1 Možnosti SZPI při uplatňování dozoru při výrobě vína Audity u provozovatelů vinařských podniků Audity jako jedna z forem úřední kontroly definované Nařízením č. 882/2004 sledují, zda má auditovaná osoba zavedený systém zabezpečující výrobu a distribuci bezpečných potravin a jak naplňuje požadavky tímto systémem nastavené. V rámci auditu je provedeno posouzení funkčnosti zde zavedeného systému HACCP a úrovně sledovatelnosti potravin a surovin podle kritérií čl. 3, 4, 5 Nařízení č. 852/2004 a čl. 18 Nařízení č. 178/2002. Audit je proveden formou přezkoumávání předložených dokumentů, pohovorů se zaměstnanci a pozorováním na místě. Audit provádí minimálně dva inspektoři s pověřením auditu a trvá zpravidla dva dny. Pokud je během auditu zjištěno nedostatečné či nesprávné nastavení systému, je auditovaná osoba vyzvána k předložení návrhu nápravných opatření, při zjištění kritických neshod, které mohou bezprostředně ohrožovat bezpečnost produktů, je audit zastaven a je zahájena kontrola typu inspekce. Z auditu je vypracována závěrečná zpráva, která je projednána se zástupci auditované osoby. (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013) Komplexní kontroly u provozovatelů vinařských podniků SZPI provádí u provozovatelů vinařských podniků tzv. komplexní kontroly, které představují systematické plánované kontroly dodržování stanovených hygienických požadavků a požadavků na systémy HACCP podle Nařízení č. 852/2004 a požadavků na sledovatelnost u PPP podle čl. 18 Nařízení č. 178/2002 a Prováděcího předpisu. Plán těchto kontrol je vytvořen na základě hodnocení rizika bezpečnosti potravin souvisejícího s typem potraviny, s rozsahem působnosti provozovny, s historií 22

23 provedených kontrol na provozovně a s případně zavedeným certifikovaným systémem zajištění kvality. Kontrola postihuje: hygienické podmínky ve vinařských podnicích včetně kontroly zařízení potravinářských provozoven, nevyjímaje jejich okolní prostory a kanceláře, osobní hygienu pracovníků, podmínky uložení a skladování surovin, přídatných látek i obalových materiálů, nakládání s odpady a jejich odstranění z provozovny, zásobování vodou, kontroly surovin, složek, pomocných látek a dalších výrobků používaných pro přípravu a výrobu potravin jejich uložení a ochranu před vnějšími vlivy, prostředky a postupy pro čištění a údržbu, sledovatelnost dodavatelů hroznů, rmutu, moštu, vína či přídatných látek (průkazná evidence vedená ve formě evidenčních knih), sledovatelnost odběratelů (kontrola faktur, dodacích listů a přepravních listů). (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013) Kontroly podmíněnosti (Cross Compliance) Na provozovatele vinařských podniků, kteří jsou žadateli o přímé platby, se vztahují kontroly Cross Compliance, jejichž právní rámec tvoří Nařízení č. 73/2009 a Nařízení č. 1122/2009. Podle evidence SZPI je potenciálními kontrolovanými osobami asi 50% vinařů. SZPI v systému kontrol Cross Compliance kontroluje dodržování povinných požadavků v oblasti veřejného zdraví, konkrétně požadavků na bezpečnost potravin (podle čl. 14 a čl. 17 Nařízení č. 178/2002 s návazností na Nařízení č. 852/2004), sledovatelnost produktů a surovin (podle čl. 18 Nařízení č. 178/2002), povinnosti spolupráce s dozorovými orgány a dodavateli v případě nebezpečných potravin uvedených na trh (podle čl. 19 Nařízení č. 178/2002). (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013) 23

24 4.1.4 Kontroly vedení evidenčních knih Kontroly vedení evidenčních knih provádí SZPI ve smyslu 30 ZVV, který provádí příslušná ustanovení Nařízení č. 1234/2007 a Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a který je dále specifikován Prováděcím předpisem. Povinnost vést evidenční knihy je dána všem fyzickým nebo právnickým osobám, které vlastní, drží nebo zprostředkovávají alespoň jeden z produktů révy vinné za účelem svého podnikání nebo k obchodním účelům. Evidenční knihy vést nemusí osoby, které prodávají víno přímo spotřebiteli v množství nižším než l za kalendářní rok. Evidenční knihy slouží k zaznamenání pohybu produktů, jejich vstupů a výstupů, jejich provedených ošetření a k uchovávání informací, které produkt doprovází při uvádění do oběhu a tím se zajišťuje jeho dohledatelnost. Vzory povinných záznamů jsou obsaženy v příloze Prováděcího předpisu, lhůty pro provedení záznamů jsou podle typu v rozmezí od záznamu téhož dne do tří pracovních dnů, záznamy se uchovávají po dobu pěti let. Jednou ročně se provádí uzávěrka, při níž se uskuteční inventura všech zásob. SZPI kontroluje řádné a úplné vedení knih v podobě elektronické (u obchodních zprostředkovatelů v Registru vinic) nebo papírové podobě v pevné vazbě. (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013) Kontroly shody se specifikací CHZO/CHOP SZPI je ve smyslu článku 118o) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 příslušná v souladu s ustanovením článku 118p) téhož nařízení k provádění každoročních ověření souladu se specifikací výrobků s CHZO a CHOP, jejichž výroba spadá do kompetence SZPI. U výrobců vín je hodnoceno dodržování specifikace výrobků CHZO moravské zemské víno, případně české zemské víno, tj. technologický postup včetně použitých surovin, na místě jsou hodnoceny senzorické vlastnosti vína nebo odebrány vzorky do laboratoře. (Web SZPI Intranet: Směrnice [online], 2013) 4.2 Kontrolní mechanismy SZPI na sledování odvětví vína Hodnocení a zatřídění vína Hodnocení a zatřiďování vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky podle 26 ZVV provádí Komise inspekce pro hodnocení a zatřiďování vína (dále jen komise ). Členy komise jsou fyzické osoby z řad vinařských odborníků, kteří mají platné osvědčení o složení senzorické zkoušky 24

25 prováděné SZPI, příp. senzorické zkoušky podle Mezinárodní organizace pro normy (ISO), Deutsches Institut für Normung (DIN) nebo Österreichische Norm (ÖNORM). Výrobce vína (dále jen žadatel ) podá žádost o zatřídění vína na formuláři, jehož vzor je uveden na webu inspekce, a to na buď přímo na inspektorát v Brně, pracoviště Běhounská 10, Brno nebo prostřednictvím webového formuláře na Portálu farmáře MZe. K žádosti přiloží výsledky analytických rozborů z akreditované laboratoře (skutečný obsah alkoholu, celkový obsah alkoholu, obsah bezcukerného extraktu, obsah těkavých kyselin, celkový obsah SO2, obsah volného SO2, cukr suma glukózy a fruktózy /u šumivých nebo perlivých vín bude vždy uvedena i sacharóza/, hustota relativní, celkový obsah kyselin). Seznam laboratoří zveřejňuje na svých internetových stránkách MZe. Dále dodá dva dílčí vzorky vína, a to pro hodnocení komise vzorek o minimálním objemu 0,5 l a referenční vzorek o minimálním objemu 1 l. Vzorky odebírá žadatel tak, aby byly reprezentativní pro celou šarži, a poté již nelze toto víno scelovat, ani s ním provádět žádné jiné technologické nebo enologické postupy nebo ošetření, s výjimkou těch, které vyžaduje obvyklá péče o víno. Žadatel zaplatí správní poplatek, z něhož je vyjmuto prvních 8 vzorků vína jednoho žadatele v jednom roce do velikosti šarže l. Od poplatku nelze upustit v případě šarže vína, u níž již bylo jednou rozhodnuto o jejím sestupnění či vyřazení. K zatřídění v Komisi SZPI mohou být předkládána pouze vína vyrobená z hroznů sklizených na území vinařských oblastí Čechy a Morava a to na registrovaných vinicích ve viničních tratích, které jsou osázeny odrůdami, z nichž je povoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, přičemž seznam těchto odrůd je uveden v Prováděcím předpisu. Na konkrétní vinici jednoho registračního čísla, z níž tyto hrozny pochází, nesmí být překročen povolený hektarový výnos 14 tun/ha. V případě, že je jedna vinice osázena více odrůdami, uplatní se povolený hektarový výnos pro každou odrůdu zvlášť. Zatřídění vína podléhá jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé víno stanovené oblasti, aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti, pěstitelský sekt, jakostní perlivé víno, jakostní likérové vino. Hodnocení a zatřiďování vín provádí zpravidla sedmičlenná komise (minimálně pětičlenná) v čele se zvoleným předsedou. Hodnocení anonymně předkládaných vzorků vína je prováděno ve znacích vzhled, barva, vůně, chuť a u vín s obsahem CO2 perlení, a to podle Seznamu odchylek, chorob a vad vypracovaného pro členy komise na základě příloh č. 5, 6, 7, a 8 Prováděcího předpisu do formuláře Záznam hodnocení 25

26 člena komise. Uvádí se souhlas nebo nesouhlas s požadovaným zatříděním spolu s důvody sestupnění nebo vyřazení. Vyhodnocení výsledků o zatřídění vína probíhá systémem od nejvyššího možného zatřídění vína sestupně dolů podle hodnocení jednotlivých členů komise, sestupnění v rámci jednotlivých druhů jakostního vína s přívlastkem se neprovádí. Za zpracování podkladů pro rozhodnutí ředitele inspektorátu o tom, zda lze víno uvést do oběhu a o jeho zatřídění, odpovídá tajemník komise. V případě nevyhovění žádosti je účastník řízení vyzván k využití práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a k nahlédnutí do spisu, a to ve lhůtě nejpozději do tří pracovních dnů ode dne doručení seznámení s rozhodnutím. Proti rozhodnutí o zatřídění vína nebo neuvedení vína do oběhu může žadatel podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím inspektorátu v Brně. O odvolání rozhodne ústřední inspektorát. Kopii rozhodnutí o zatřídění vína zasílá inspekce v elektronické podobě do Registru vinic, MZe zveřejňuje tato rozhodnutí na portále eagri.cz v sekci Zatřídění vín. Pokud nebylo víno zatříděno podle žádosti, nebo vykazovalo choroby nebo vady, může výrobce podat žádost opětovně, a to nejdříve po uplynutí 2 měsíců ode dne nabytí právní moci původního rozhodnutí. Skutečnost, že jde o opětovně podanou žádost, musí být uvedena v žádosti, včetně uvedení čísla původního rozhodnutí. Výrobce vína smí podat žádost o zatřídění vína pro totéž víno nebo jeho část nejvýše dvakrát.(web SZPI: Informace pro podnikatele-víno. [online], 2013) Ověřování hroznů révy vinné Zatřídění vín kategorie jakostní víno s přívlastkem předchází ověření původu, hmotnosti a cukernatosti vinných hroznů pro jejich výrobu; případně odrůdy nebo směsi odrůd nebo napadení ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Seznam osob pověřených ověřováním hroznů- vinařských důvěrníků-je uveden na webových stránkách inspekce. Ověřování podléhá správnímu poplatku ve výši 250,- Kč za jedno ověření, a to i v případě, že zjištěná cukernatost neodpovídá ani cukernatosti pro výrobu kabinetního vína. V případě ověření hroznů pro výrobu ledového vína se provádí kontrola hroznů révy vinné přímo ve vinici, přitom teplota při sklizni musí být mínus 7 C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování musí hrozny zůstat zmrazeny a získaný mošt musí vykazovat cukernatost nejméně 27 NM. Kontroluje se čistota odrůdy (minimálně 85 % 26

27 hroznů) a zdravotní stav hroznů při odběru průměrného vzorku na měření cukernatosti. Vzorek se odebírá z každé kontrolované části tak, aby reprezentoval vždy celé ověřované množství. Cukernatost se měří ověřenými, cejchovanými moštoměry kalibrovanými na teplotu 15 C v odměrných válcích. Měření se provádí po dobu vyrovnání teploty moštu a moštoměru, následně se provede korekce na teplotu. Důvěrník vyplní číslovaný tiskopis Potvrzení důvěrníka, který je zpracován v informačním systému Víno -Komise a na jeho základě je inspektorátem SZPI vydáno Rozhodnutí o ověření hroznů révy vinné. Toto rozhodnutí je povinným podkladem pro zatřídění jakostního vína s přívlastkem. (Web SZPI: Informace pro podnikatele-víno. [online], 2013) Evropská databanka izotopových rozborů vín Evropskou databanku izotopových rozborů vín na základě Nařízení č. 555/2008 spravuje a řídí Evropská komise (Společné výzkumné středisko v italské Ispře). V této databance jsou uložena data získaná z izotopového rozboru částic vody a etanolu ve vínech vinařských členských států EU, které slouží ke sjednocení vyhodnocování výsledků rozborů získaných v úředních laboratořích. V ČR systém databanky spravuje MZe, koordinační funkci plní SZPI. Kromě ní jsou členy systému ÚKZÚZ a Celnětechnická laboratoř Generálního ředitelství cel. Pro databanku se odebírají vzorky hroznů révy vinné reprezentativních pro ČR, zpracují se na vína a provedou se jejich laboratorní rozbory. Popis dvaceti vzorků a výsledky izotopových rozborů jsou každoročně poskytovány Evropské komisi. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013) Certifikáty pro export révového vína V roce 1992 byla udělena SZPI Výborem pro víno při Komisi EU práva pro vydávání certifikátů pro export vína. Za export je považován pouze vývoz do třetích zemí, nikoli do ostatních zemí EU. V letech 2005 až 2012 vystavila SZPI celkem 194 certifikáty VI1 pro export vína, převážně do Japonska, Číny a Ruska. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013) 27

28 4.2.5 Kontrola geografického původu hroznů tuzemských vín Cílem kontrolní akce bylo ověřit izotopovými rozbory, zda hrozny použité na výrobu tuzemských vín ročníků 2009, 2010 a 2011 pocházejí skutečně z České republiky. Při této akci byly stanovovány rovněž klasické analytické parametry vína, přídavek vody, botanický původ etanolu (z přidaného cukru), senzorické parametry (jen u některých vín) a označování. Vína byla odebrána ve výrobě a v obchodní síti (zejména ve vinotékách a velkých obchodních řetězcích). V roce 2011 bylo testováno na geografický původ 76 vzorků, z toho 15 vzorků nevyhovělo, v roce 2012 bylo odebráno 94 vzorků, z nichž nevyhovělo celkem 18. Výsledky této opakované ústředně řízené kontroly potvrdily předpoklad, že se na našem trhu vyskytují vína, na jejichž výrobu byly použity hrozny původem ze zahraničí, přičemž však tato vína jsou deklarována jako tuzemské provenience. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013) Kontrola burčáku Kontrola označování, botanického původu suroviny a geografického původu hroznů, obsahu exogenní vody a obsahu barviv v částečně zkvašeném hroznovém moštu (dále jen ČZHM ) probíhá každoročně v období, kdy lze ČZHM nabízet k přímé lidské spotřebě (od 1.8. do ). Podle přílohy č. XIb Nařízení č.1234/2007 je ČZHM výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových. Jako burčák lze označit ČZHM získaný výlučně z vinných hroznů, které byly sklizeny a zpracovány na území ČR. Kontrola vzorků se v tomto případě zaměřuje na místě kontroly na označení burčáku/čzhm povinnými údaji (druh výrobku, provenience, výrobce nebo stáčírna, údaj o alergenu (oxid siřičitý/siřičitany)) a po případném odběru vzorku pro hodnocení v laboratoři i na botanický původ suroviny a geografický původ hroznů, nadlimitní obohacení moštu cukrem (stanovení etanolu z přidaného cukru), na přítomnost barviv (syntetických barviv či nespecifických antokyanů) u všech červených burčáků/čzhm a na obsah exogenní vody. Výsledky této ústředně řízené kontroly jsou uvedeny v kapitole 5.7. (Web SZPI: Činnost SZPI - Souhrnné zprávy. [online], 2013) 28

29 5 Výsledky kontrol SZPI v oboru víno za období Výsledky kontrol, laboratorních rozborů a správních řízení jsou evidovány v IS SZPI, z jehož dat byly vytvořeny výstupy, které jsou podkladem níže uvedených přehledů kontrolní činnosti SZPI v odvětví vína v období let 2005 až Toto období bylo vybráno se záměrem poskytnout vývojové řady dat o kontrolách, odebraných vzorcích, zatříděných šarží vín a výsledcích správních řízení v odvětví vína po vstupu České republiky do EU. 5.1 Přehled typů kontrol Tabulka 1 a související Graf 1 podávají přehled počtu uvedených typů kontrol v jednotlivých letech sledovaného období. Zaměření a obsah komplexních kontrol, auditů a kontrol Cross Compliance jsou popsány v kapitolách 4.2.1, a Údaje o kontrolách na podněty spotřebitelů ilustrují rostoucí snahu spotřebitelů ovlivnit kontrolu vína dostupného na trhu ČR. Každý podnět spotřebitelů je na SZPI evidován a podavateli je sděleno do 30 dnů, jak bylo s jeho podnětem naloženo, zda byl vyřízen na SZPI nebo zda byl předán jinému věcně příslušnému orgánu dozoru. Tabulka 1: Počet kontrol podle typů Počet kontrol/rok Kontroly celkem Komplexní kontroly Audity Kontroly C-C Kontroly na podněty Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování Graf 1: Počet kontrol podle typů Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 29

30 5.2 Přehled cílených kontrol V rámci jednoho kontrolního vstupu ke kontrolované osobě se zpravidla provádí více cílených kontrol, mezi nejdůležitější patří kontroly dodržování hygieny, sledovatelnosti, systému HACCP, bezpečnosti, označování. Přehled počtů vybraných cílených kontrol v období let 2005 až 2012 je ukázán v Tabulce 2, která odpovídá zobrazení na Grafu 2. Tabulka 3 a Graf 3 ukazují přehled cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním. Výrazný pokles počtu kontrol sledovatelnosti v roce 2012 je dán tím, že s účinností Novely ZVV od inspektoři přestali u PPP odebírat vzorky pro zatřídění vín Komisí, přičemž prováděli i kontrolu sledovatelnosti těchto vzorků. Tabulka 2: Přehled počtu cílených kontrol Počet kontrol/ Rok Hygiena Sledovatelnost Systémy HACCP Bezpečnost Označování Jakost Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování Graf 2: Přehled počtu cílených kontrol Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 30

31 Tabulka 3: Přehled počtu cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním Počet N-kontrol/ Rok Hygiena Sledovatelnost Systémy HACCP Bezpečnost Označování Jakost Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování Graf 3: Procento cílených kontrol s nevyhovujícím zjištěním Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 5.3 Přehled kontrol evidenčních knih Tabulka 4 a související Graf 4 podávají přehled o počtech cílených kontrol evidenčních knih podle 30 ZVV v období let 2005 až Tyto kontroly jsou součástí kontrol sledovatelnosti a ze stejného důvodu jako u nich je patrný výrazný pokles v roce Tabulka 4: Přehled kontrol evidenčních knih Rok Počet kontrol Počet nevyhovujících zjištění Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 31

32 Graf 4: Kontroly evidenčních knih Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 5.4 Přehled hodnocených vzorků vín podle státu původu Tabulka 5 uvádí přehled hodnocených vzorků vín odebraných ve výrobě i v obchodní síti podle státu původu vín s uvedením počtu nevyhovujících vzorků (sloupce Nevyh. ), a to za období let 2005 až Početní převaha tuzemských vzorků je způsobena odběrem vzorků při kontrole výrobců vín. Počet vzorků vín zahraničního původu přibližně kopíruje jejich zastoupení států v dovozu vín.(web MZe eagri Potraviny: Situační a výhledové zprávy. [online]. 2013) 32

33 Tabulka 5: Přehled vzorků vín podle států původu Stát Počet Nevyh Počet Nevyh Počet Nevyh Počet Nevyh Počet Nevyh Počet Nevyh Počet Nevyh Počet Nevyh Česká republika Slovensko Maďarsko Evropská unie Itálie Ostatní Španělsko Makedonie Rakousko Moldavsko Chile Bulharsko Francie Rumunsko Jihoafr. republika Austrálie Německo Portugalsko Argentina USA Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování Graf 5 zobrazuje přehled počtu nevyhovujících vzorků vín sedmi států s nejvíce nevyhovujícími vzorky v letech 2005 až Legenda států je seřazena sestupně podle počtu nevyhovujících vzorků v roce Počet Slovensko Maďarsko Evropská unie Itálie Rakousko Makedonie Španělsko Graf 5: Počet nevyhovujících vzorků podle států Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 33

34 5.5 Přehled vzorků vín podle druhu analýz V Tabulce 6 je uveden přehled počtu vzorků vín podle čtyř základních druhů provedených analýz: analytika (stanovení obsahu kyselin, bezcukerného extraktu, cukru, alkoholu), cizorodé látky (stanovení barviv, konzervantů, kontaminantů, přidané vody a řepného cukru, glycerolu), senzorika (senzorické hodnocení barvy, vůně, chuti, vzhledu, příp. perlení), značení (hodnocení označování vín v souladu s platnými právními předpisy). Ve sloupcích Nevyh je uveden počet vzorků, u nichž výsledek daného druhu analýzy nevyhověl stanovenému limitu. Tabulka 6: Přehled vzorků vín podle druhu analýz Rok Druh analýzy Počet Nevyh. Počet Nevyh. Počet Nevyh. Počet Nevyh. Počet Nevyh. Počet NevyhPočet Nevyh. Počet Nevyh. Analytika Cizorodé látky Senzorika Značení Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování V Grafu 6 je zobrazen vývoj procentního zastoupení nevyhovujících vzorků podle typu analýz. V posledních čtyřech letech je patrný nárůst procenta nevyhovujících vzorků ve značení a obsahu cizorodých látek, zatímco podíl nevyhovujících vzorků hodnocených senzoricky mírně klesá. Graf 6: Procentní zastoupení nevyhovujících vzorků podle druhu analýz Zdroj: IS SZPI, vlastní zpracování 5.6 Přehled nejčastějších nevyhovujících znaků a analytů Tabulka 7 a Graf 7 zobrazují počty vzorků s nejčastěji se vyskytujícími nevyhovujícími znaky a analyty v období let 2005 až Je patrné, že absolutní počty 34