Pro informaci členů vlády

Transkript

1 Ministerstvo kultury V Praze dne Č.j. 8849/2005 Výtisk č. Pro informaci členů vlády Věc: Zpráva o realizaci programu Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury Důvod předložení: Obsah: Usnesení vlády ze dne 30. června 2003 I. Zpráva o realizaci programu č. 643 II. Přílohy Předkládá: Pavel D o s t á l ministr kultury

2 ZPRÁVA O REALIZACI PROGRAMU I. Charakteristika cílů Programu Na základě podnětů hudební veřejnosti a ve spolupráci s předními odborníky byl předkladatelem připraven program Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury (dále pouze Program), jehož hlavním cílem byla podpora oslav významných hudebních výročí roku 2004 (zejména 100. výročí úmrtí A. Dvořáka, 150. výročí narození L. Janáčka, dále jubilea B. Smetany, B. Martinů, J. Suka, J. B. Foerstera a dalších význačných interpretů a organizací) a současně v okamžiku vstupu naší země do Evropské unie snaha upozornit na tradice a hodnoty naší národní kultury. Program navazoval na tradici tzv. Roků české hudby, ovšem bez přímého řízení a zásahů státu do dramaturgie projektů. Šlo spíše o formu státní pobídky, respektive podpory kvalitnější realizace záměru pořadatelů a dramaturgické inovace českého hudebního života. Program si dále kladl za cíl přispět k účinné propagaci akcí v regionech České republiky i v zahraničí, k efektivnější propagaci české hudby prostřednictvím zejména veřejnoprávních médií, ke zvýšení realizační a interpretační kvality umělecké prezentace angažováním špičkových zahraničních umělců (a tím zároveň k šíření kvalitní interpretace českého repertoáru v zahraničí), k možnosti nabídnout prostřednictvím českých uměleckých těles pestřejší a rozmanitější dramaturgickou skladbu hudebních děl v jednotlivých regionech České republiky i na jejich zahraničních vystoupeních. Propagace směrem do zahraničí (zejména vůči širší evropské veřejnosti) měla za cíl představit českou hudební kulturu jako svébytnou, pestrou a zároveň spjatou s vývojem euroamerické hudební kultury (zvláštní, symbolické místo zde zaujímá zejména skladatel Antonín Dvořák). Nemělo se přitom jednat jen o vývoz kulturních akcí do zahraničí, ale i o dovoz interpretačních špiček do České republiky a o prezentaci bohatosti našeho kulturního života pomocí informační kampaně (prostřednictvím médií, EBU, Českých kulturních center, oslovením konkrétních zahraničních těles, umělců a osobností, využitím informačních sítí nevládních organizací atd.). 2

3 Propagace směrem dovnitř české společnosti měla za cíl zkvalitnit kulturní nabídku v regionech, dále pomocí propagace a podpory státu zlepšit kredit uměleckých regionálních institucí (především divadel a orchestrů), a konečně přispět k sebereflexi oboru, k jeho lepší spolupráci a koordinaci, která se po r pod vlivem společenských a ekonomických proměn poněkud oslabila. Financování Programu Finanční prostředky z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury na rok 2004, určené na přípravu a realizaci Programu, lze rozdělit na tři části: a) realizace mimořádných projektů příspěvkových organizací Ministerstva kultury celkem tis. Kč (viz Příloha č. 1), b) zajištění provozu Informačně-koordinačního centra (dále pouze IKC), propagace a PR Programu v tuzemsku i zahraničí a realizace pilotních akcí Programu (např. zahajovací a závěrečný koncert) celkem tis. Kč (viz Příloha č. 2), c) mimořádné grantové řízení Ministerstva kultury v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění pro nestátní subjekty v ČR i v zahraničí celkem tis. Kč (viz Příloha č. 3). Podpora české hudby byla vedle toho akcentována i u běžného grantového řízení Ministerstva kultury pro rok Celkově Ministerstvo kultury vynaložilo na Program v roce 2004 částku tis Kč. Vláda ČR svým usnesením ze dne 30. června 2003 č. 643, k přípravě a realizaci programu Česká hudba 2004 nedílná součást evropské kultury, vzala na vědomí návrh Programu a uložila ministru kultury uplatnit finanční požadavky na přípravu a realizaci Programu při přípravě návrhu státního rozpočtu na rok 2004 a předložit vládě návrhy na alternativní zdroje financování přípravy a realizace Programu. Dalším svým usnesením ze dne 10. září 2003 č. 903, o změně usnesení vlády ČR ze dne 14. dubna 1999 č. 334, k návrhu na schválení účelů, na které lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnosti s většinovou majetkovou účastí státu na příslušný rok, vláda přijala návrh ministra kultury na další financování Programu a umožnila jeho podporu prostřednictvím sponzorských darů. 3

4 Ministr kultury se v této souvislosti obrátil na ministra průmyslu a obchodu, ministra zemědělství, ministra dopravy a spojů a ministra informatiky s žádostí o kontakty na zástupce státu v orgánech státních podniků a obchodních společností s většinovou majetkovou účastí státu. Takto získaných kontaktů bylo využito při jednání zejména příspěvkových organizací MK o případné sponzorské podpoře jejich projektů ze strany těchto subjektů. Dle zjištěných informací získalo Národní divadlo sponzorský dar v celkové výši 200 tis. Kč (Řízení letového provozu ČR věnovalo 100 tis. Kč na Český triptych Terezín a 100 tis. Kč na opery A. Dvořáka Rusalka a L. Janáčka Její pastorkyňa). Ministr kultury oslovil také hejtmany všech krajů a primátory statutárních měst s výzvou ke spoluúčasti na financování regionálních projektů, zaměřených na dílo jubilujících autorů. V případě soukromoprávních subjektů, účastnících se Programu a dotovaných z mimořádného grantového programu Česká hudba 2004, bylo počítáno s jejich vlastním finančním vkladem. Vzhledem k důvěrnosti těchto údajů však předkladateli není známa skutečná celková výše vlastního finančního podílu samosprávy ani soukromých subjektů. Přípravy, organizační zajištění a propagace Programu Nad Programem vzhledem k jeho významu, překračujícímu hranice našeho státu, převzal záštitu prezident ČR Václav Klaus a komisařka pro vzdělávání a kulturu Evropské komise Viviane Redingová. Program byl rovněž společensky reprezentován předními osobnostmi našeho hudebního i veřejného života, které vystupovaly v roli patronů a členů čestného výboru. Velmi důležitým faktem, přispívajícím k zvýšení prestiže Programu, bylo zařazení nejvýznamnějších kulatých výročí roku 2004, tj výročí úmrtí Antonína Dvořáka, 150. výročí narození Leoše Janáčka a 100. výročí světové premiéry opery Její pastorkyňa, mezi světová výročí UNESCO. Tento výsledek společného úsilí Ministerstva zahraničních věci a Ministerstva kultury je skutečně velkým úspěchem, zvláště pokud si uvědomíme, že ve dvouletí 2004/2005 bylo těchto výročí v rámci celého světa jen 43. Na koncepčních přípravách Programu se od počátku podílela pracovní komise, složená ze zástupců Ministerstva kultury, veřejnoprávních médií, předpokládaných realizačních a propagačních subjektů a hudebních interpretů. Informačně-koordinační centrum (dále jen IKC), zřízené Ministerstvem kultury v rámci Divadelního ústavu (viz internetové stránky zajišťovalo sběr informací o chystaných projektech, registrovalo zájemce o spolupráci, jednalo o projektech s jejich pořadateli, případně projekty koordinovalo 4

5 a iniciovalo nové. Velmi významnou součástí činnosti tohoto pracoviště byla koordinace propagace a PR Programu včetně spolupráce s mediálními partnery a monitoringu, a dále produkce pilotních akcí Programu, konkrétně slavnostního zahajovacího koncertu, koncertu k výročí A. Dvořáka a slavnostního zakončení Programu. Uvedené projekty byly propagačně podpořeny zvláštním PR a tiskovými materiály. Mezi další použité propagační prostředky patřily samostatné tiskové konference k dominantám Programu, dále novinářské dny, tiskové zprávy a rozhovory se zajímavými osobnostmi v médiích. IKC přitom přihlíželo k rovnoměrné žánrové prezentaci a celorepublikovému charakteru akce. Zahraniční část Programu se opírala především o spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Správou českých center, Českou centrálou cestovního ruchu a Hudebním informačním střediskem. IKC vydalo kalendárium Česká hudba 2004, shrnující projekty, účastnící se Programu a opatřené jeho logem, a další účelové publikace programové brožury na jednotlivé měsíce roku 2004 a informační letáky k Programu obecně i k různým projektům zvlášť. K výsledkům propagační kampaně, které mají trvalý charakter, patří průvodce pro děti Člověk nástroj hudba a především propagační anglická publikace o české hudební kultuře Czech Music. IKC ve spolupráci s Hudebním informačním střediskem připravilo pětidílný CD komplet Antologie české hudby s česko-anglickým bookletem, představující další podstatný trvalý výsledek Programu, a dále vydalo promo CD Touch of Czech Music. IKC rovněž společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Správou českých center a Supraphonem vytvořilo putovní výstavu Osobnosti české hudby: Smetana-Dvořák-Janáček, prezentovanou v zahraničí prostřednictvím jednotlivých Českých center a českých zastupitelství a doprovázenou kolekcí CD Supraphonu a VHS Telexportu. Tato výstava, prezentovaná celoročně celkem ve 28 zemích světa, byla Správou českých center oceněna jako nejlepší hudební projekt Českých center v roce Své nezastupitelné místo v rámci propagační kampaně měly i filmové dokumenty s tématikou české hudby. IKC se produkčně podílelo na vzniku televizního sběrného snímku České hudební nebe režiséra P. Kaňky (premiéra ) a dokumentu M. Zábranského Občan Kryl. Masmédia a kulturní veřejnost byla seznamována s Programem také prostřednictvím informačních akcí, jako bylo předvánoční setkání 16. prosince 2004 v sídle Ministerstva kultury v Nostickém paláci, a především tisková konference 6. ledna 2004, na níž ministr kultury a pracovníci IKC informovali novináře o základním poslání a cílech Programu a představili vedle kalendária a dalších publikací také televizní spot k Programu. 5

6 Nejvýznamnější prezentace Programu Oficiálním zahájením Programu byl slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu 7. ledna 2004 za přítomnosti prezidenta Václava Klause a řady předních osobnosti našeho kulturního a veřejného života, přímo přenášený Českou televizí. Jednu z dominant celého Programu představoval projekt Pocta Antonínu Dvořákovi, realizovaný na přelomu dubna a května 2004 a koncipovaný nejen jako oslava díla velkého českého skladatele, ale také jako součást slavností u příležitosti přistoupení České republiky k Evropské unii. 30. dubna 2004, tedy v předvečer této významné události, proběhl po pietním aktu u Dvořákova hrobu slavnostní koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK na Staroměstském náměstí, složený ze skladeb A. Dvořáka, symbolického vyslance naší země v tento mimořádný okamžik. 1. května 2004 byly dvořákovské oslavy zahájeny koncertem v Dvořákově síni Rudolfina, po němž následovalo slavnostní setkání představitelů veřejného a kulturního života u příležitosti vstupu naší země do EU. 2. května 2004 projekt završilo zahájení výstavy Z duchovní tvorby Antonína Dvořáka v Obecním domě a především cyklus koncertů na různých místech metropole, jejichž program byl rozvržen podle rozličných aspektů Dvořákova díla. Další mimořádnou událostí bylo slavnostní otevření nové expozice Českého muzea hudby v budově bývalého kostela sv. Máří Magdalény v Karmelitské ulici v Praze, které se konalo 18. listopadu Slavnost byla zahájena fanfárami Vojtěcha Mojžíše Vivat per Museum, složenými zvláště pro tuto příležitost, a zakončena varhanními improvizacemi Jaroslava Tůmy, provedenými na nástroji Josefa Gartnera ze sbírek Českého muzea hudby. Stálá expozice Člověk nástroj hudba prezentuje bohatou muzejní sbírku hudebních nástrojů v historických a společenských souvislostech a veskrze moderním způsobem, v souladu se současnými mezinárodními výstavními trendy. Nová expozice Českého muzea hudby může být považována za jakousi vlajkovou loď Programu a bezpochyby patří mezi jeho nejcennější výsledky trvalé povahy. Definitivní tečkou za Programem bylo představení opery Řecké pašije Bohuslava Martinů, uvedené ve dnech 16., 18. a 20. ledna 2005 v Národním divadle v Brně. Společná produkce Národního divadla v Brně a Royal Opera House Covent Garden London představila ve špičkové interpretaci českou premiéru původní, rekonstruované verze slavné opery. Inscenované dílo bylo nejen poctou k 45. výročí úmrtí skladatele, ale i jednou z prvních větších mezinárodních uměleckých spoluprací na našem území již v rámci EU, a setkalo s mimořádným ohlasem veřejnosti i odborné kritiky. 6

7 K největším přínosům programu lze počítat: - dokončení rekonstrukce účelových prostor a expozic (České muzeum hudby, Janáčkův památník, Archiv a památník E. W. Korngolda), - nová nastudování významných děl klasického repertoáru, často v dané instituci po velmi dlouhém období (Vanda, Dimitrij A. Dvořáka, Braniboři v Čechách B. Smetany, Kantáta o posledních věcech člověka L. Vycpálka ad.), - realizaci koncertních cyklů (Janáčkových oper, Dvořákových symfonií), zadání nových zakázek a premiéry (Nagano, pokračování cyklu soudobých premiér ND Bušení do železné opony), - dovoz kvalitních zahraničních představení českého repertoáru (Příhody lišky Bystroušky Irská opera, Řecké pašije Royal Opera House Covent Garden) a možnost srovnání českého repertoáru v podání různých těles (v rámci Janáčkova Brna, Pražského jara, Pražského podzimu), - zapojení významných mezinárodních festivalů se sídlem v České republice do Programu, a to i v propagační spolupráci (Pražské jaro, Pražský podzim, Moravský podzim, Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl, Letní slavnosti staré hudby, Český melodram světu, Expozice nové hudby, Concentus Moraviae ad.), - realizaci nových tématických festivalů (Smetanův klavír, Pocta A. Dvořákovi, Pražské premiéry 2004, Pražské hudební slavnosti, Z(a)tracená hudba, ComPosition ad.), - oživení hudebního života v menších lokalitách, zohledňující místní hudební tradice a premiéry náročnějších skladeb v menších městech (např. Slaný, Písek ad.), - tématické využití renovovaných historických prostor, zejména ve spolupráci se Sdružením historických sídel a měst, které vyhlásilo téma hudby pro Dny evropského dědictví r. 2004, - rozšíření praxe a zapojení existujících tzv. euroregionálních festivalů (Mitte Europa, Tolštejnské panství, Concentus Moraviae ad.), - zapojení všech významných periodických neprofesionálních aktivit díky metodické práci NIPOS-ARTAMA, - zapojení hudebních škol (od ZUŠ po konzervatoře a vysoké hudební školy) do Programu, - zapojení projektů hudby populární, alternativní a jazzové, zejména takových, které se zaměřily na reflexi ucelené části nebo tématu české interpretační tradice (JazzVocal, Rebelující dámy české hudby, Kytarou napříč žánry, Karel Kryl 2004, Slet bubeníků, 7

8 koncert H. Hegerové v Národním divadle ad.), a projektů vícežánrových (Eurotrialog, Lucie a FOK), - realizace výstav, a to nejen v příspěvkových organizacích MK, ale i v soukromých (např. Galerie Langhans), dále edice (Bärenreiter, Dilia, Editio Janáček, UNI Jazz ad.), nahrávky (Supraphon) a filmy i filmové přehlídky (MHF Zlatá Praha, PONREPO). Hodnocení výsledků Programu Program byl odbornou veřejností (zejména pořadatelskou obcí) obecně hodnocen kladně. Potvrdila to i analýza základních charakteristik a celkového vyznění Programu, vypracovaná na základě objednávky Ministerstva kultury odborným týmem Katedry teorie kultury (kulturologie) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Oproti roku 1984, kdy naposledy probíhal celostátně organizovaný a řízený Rok české hudby, je kulturní a umělecké prostředí České republiky v současnosti naprosto odlišné. Na rozdíl od období před rokem 1989 je kulturní život tak pestrý a bohatý, že informace o něm není schopna sledovat ani sama odborná veřejnost. Propagace české hudby prostřednictvím Programu (konkrétně IKC) také ukázala, že současná přeinformovanost nejen v oblasti kulturního dění má menší dopad na veřejnost, než tomu bývalo v dobách, kdy mimo státem organizované a řízené velké a propagační akce byly ostatní podobné aktivity brzděné nebo povinně začleňované do státních. To již dnes samozřejmě není možné, proto bude nutné v souvislosti s přípravou obdobných akcí v budoucnosti pečlivě zvažovat dramaturgický rámec obdobných programů zejména s ohledem na jeho dopad na veřejnost. V rámci zmíněné analýzy katedry kulturologie byl také proveden malý sociologický průzkum, zaměřený na hudební posluchače v ČR. Z terénního šetření povědomí české veřejnosti o Programu mimo jiné vyplynulo, že do kategorie největších zájemců a aktivních účastníků Programu patří muži, věkově starší osoby nad 60 let, středoškoláci, osoby nejvyššího sociálně ekonomického postavení a obyvatelé Prahy, což dohromady tvoří určitou svébytnou kulturní skupinu, na kterou se lze spoléhat. Do budoucna by tedy bylo vhodné se orientovat i na jiné, zejména věkově mladší skupiny a socioprofesní kohorty. Zajímavý je v této souvislosti rovněž výzkum postojů veřejnosti k vybraným druhům a žánrům hudby zejména českého původu. Dotázaní nejraději poslouchají český pop (30%), český folklór (15%) a české operety (9%). Naopak nejméně si respondenti oblibují zejména soudobou českou vážnou hudbu (26%) a opery českých skladatelů (26%), dále pak následuje česká klasická vážná hudba (24%). 8

9 Ke zjištění názorů tuzemské odborné veřejnosti byl vybrán vzorek patnácti osob z Čech a Moravy z řad hudebních pedagogů, řídících pracovníků uměleckých institucí, aktivních hudebníků a hudebních dramaturgů v médiích s celostátní působností. Z odpovědí vyplynul např. rozdíl v terminologickém uchopení termínu česká hudba pro respondenty ve věku nad 50 let je její dominantní složkou tzv. hudba vážná, u dotázaných ve věku let byly častěji připomínány i hudební žánry nepředstavující hlavní proud ani v tzv. populární hudbě. Dosti překvapivá byla jejich malá informovanost o realizovaných akcích v rámci Programu. Respondenti byli zpravidla informováni jen v rámci svých profesních povinností, doplněném o jejich specifický osobní zájem. Dotazovaní považovali základní cíle Programu v podstatě za splněné, s tím, že do budoucna by u programů podobného typu mělo být více synchronizováno úsilí o využití stávajícího potenciálu, který ve vztahu k počtu obyvatel představuje ve světovém měřítku zcela ojedinělá síť uměleckých institucí, školských zařízení, kruhů přátel hudby atd. Více než jedna třetina zaregistrovaných projektů, konaných v rámci Programu, byla realizována v zahraničí. Šlo o představení, koncerty, komponované večery, výstavy, konference, semináře, projekce, prezentace atd., uskutečněné v 28 zemích světa ve spolupráci s tamějšími kulturními institucemi, částečně také za aktivní účasti příslušných zastupitelských úřadů ČR, generálních konzulátů ČR a českých kulturních center. Některé z těchto projektů byly přímo vytvořeny pro Program, jiné se k němu v průběhu své realizace připojily. Většina z nich se soustředila na tzv. vážnou hudbu, naopak poměrně malý prostor byl věnován hudbě současné, jazzové a populární, zdaleka nejméně pak hudbě lidové. Analýza potvrdila, že Program ve své zahraniční části reprezentoval české hudební dění na velmi vysoké umělecké i profesionální úrovni. Návštěvníkům přiblížil díla velikánů české hudby v podání špičkových interpretů (např. Dagmar Pecková, Magdalena Kožená, Eva Urbanová, Ivan Moravec), neopomněl ovšem věnovat prostor také autorům a umělcům, kteří se do světového hudebního povědomí teprve dostávají (Pavel Šporcl, Jan Bárta, Sylvie Bodorová). Program zde obsáhl většinu klasických hudebních forem (opera, koncert, recitál), ale nevyhýbal se ani moderním interpretacím i zcela avantgardním počinům (Agon Orchestra, Iva Bittová, DG 307, Slet bubeníků 2004). Poněkud problematickým se jeví použitý koncept tzv. otevřené dramaturgie, který na jedné straně umožňuje zapojení a prezentování různých oblastí české hudební kultury, na straně druhé svou šíří znemožňuje identifikovat Program se silnou ústřední myšlenkou. Velkorysé pojetí Programu tak do jisté míry vedlo k jeho určité roztříštěnosti a nesnadné uchopitelnosti, zejména při zprostředkování informací. 9

10 Vedle finančních prostředků, vložených do Programu prostřednictvím státních příspěvkových organizací (jim poskytnutá nejrozsáhlejší podpora vyplývá z jejich úlohy v hudebním životě země i z těsnosti jejich vazby na cíle státní kulturní politiky), byla největší částka poskytnuta k podpoře projektů ve speciálním grantovém řízení MK. Téměř veškeré grantové prostředky z grantů na profesionální hudební umění šly ve prospěch vážné hudby (98%). Největší podíl na této podpoře (54%) získaly tradiční hudební festivaly, které nejpružněji reagovaly na strategické záměry Programu, včetně dramaturgické inovace. Rozsáhlé podpory se dostalo divadlům, která získala desetinu přidělených grantových prostředků. Více než sedmina prostředků byla přidělena projektům, zaměřeným na soudobou hudbu. Poněkud nižší podíl získaly profesionální symfonické orchestry a sbory (5,8%). O něco lépe byly podpořeny ediční počiny, u nichž lze očekávat dlouhodobější efekt (8,3%). Nejmenší podporu získaly ostatní aktivity, konkrétně konference (3,7%), aktivity uměleckých škol (2%) a výstavy (1,2%). Rovněž v grantovém řízení zaměřeném na podporu neprofesionálních hudebních aktivit se největšího podílu dostalo vážné hudbě (73,5% přidělených prostředků), významnou podporu zaznamenaly také folklórní přehlídky a festivaly (17,6%). Grantově byly podpořeny i tři významné festivaly dechové hudby (8,1%), což byla fakticky jediná významnější podpora, které se dostalo této části české hudební kultury, která je, jako jedna z mála oblastí populární hudby, schopna obstát v mezinárodní konkurenci. Z grantů na podporu zahraničních projektů byla dotována téměř výhradně vážná hudba. Vzhledem k poslání, době působení a rozsahu aktivit, jeví se náklady na činnost IKC jako přiměřené a odpovídající výkonům. Více než jedna pětina nákladů připadla na propagaci Programu jako celku a do jisté míry i některých jednotlivých aktivit (21,6%, bez započtení odpovídajícího podílu režijních nákladů spojených s vybavením a provozem kanceláře). Jedná se hlavně o náklady na propagaci a inzerci, tiskové služby, překlady materiálů a na tvorbu a provoz webových stránek Programu. Více než dvojnásobný podíl výdajů v položce práce a služeb (51,4%) se týká propagace nebo dokumentace Programu prostřednictvím důležitých, mediálně poutavých událostí (např. zahajovací koncert České filharmonie, představení Řecké pašije B. Martinů v Brně, koncert H. Hegerové) nebo produktů (filmové dokumenty, CD antologie). K uvedeným aktivitám se vztahují také produkční služby (13,8% nákladů). Ostatní náklady, jako jsou náklady na práci (5,1% včetně OON) a na zařízení a provoz kanceláře (4,5% včetně cestovného), plně odpovídají potřebám a charakteru činnosti IKC. Program se pokusil revitalizovat novodobou tradici tzv. roků české hudby v letech, končících čtyřkou, a vrátit jí původní, neideologizovaný smysl. Obecně formulované cíle, 10

11 jakými jsou propagace české hudby doma i v zahraničí, zvýšení interpretační a realizační kvality umělecké prezentace jako jedné z významných složek hudební kultury a zkvalitnění dramaturgické nabídky, především jejím rozšířením, byly po praktické stránce operacionalizovány a konkretizovány. Velmi prospěšná byla institucionalizace Programu v podobě IKC, včetně její formy, tj. malé, časově omezené struktury, působící v rámci věcně příslušné, ale ekonomicky na Programu nezávislé odborné instituce (Divadelní ústav). Pozitivním a v praxi bohužel ne zcela obvyklým rysem dále byla meziresortní spolupráce, na níž se mimo resort kultury nejvíce podílelo Ministerstvo zahraničních věcí. Podstatným přínosem Programu je rozšíření chápání fenoménu česká hudba. Základem zůstala, jako v minulosti, vážná hudba, z ní pak především nejčastěji provozovaná díla významných jubilantů. Vůbec poprvé byla do oslav hudebních výročí zařazena také populární hudba, zejména její menšinové žánry (folklór, folk, jazz). Lze tedy nakonec doufat, že zkušenosti získané při realizaci Programu se podaří zužitkovat při případných dalších oslavách hudebních jubileí v roce

12 II. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mimořádné projekty příspěvkových organizací MK, dotované v rámci Programu z rozpočtové kapitoly MK Příloha č. 2: Rozpočet Informačně-koordinačního centra Programu v roce 2004 Příloha č. 3: Výsledky mimořádného grantového řízení Ministerstva kultury Česká hudba 2004 v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění pro nestátní subjekty v ČR i v zahraničí Příloha č. 4: Statistika 12

13 Mimořádné projekty příspěvkových organizací MK, dotované v rámci Programu z rozpočtové kapitoly MK Příloha č. 1 Příjemce Národní muzeum Finanční prostředky v r (v tis. Kč) Investice Neinvestice Celkem 1) Krátkodobé výstavy : Jak vzniká nové muzeum hudby Podoby B. Smetany Jak se svět loučil s A. Dvořákem Otakar Ševčík a česká houslová škola Dobrá pohoda české hudby ) České muzeum hudby rekonstrukce budovy a instalace nové expozice Celkem Moravské zemské muzeum Brno 1) Výstava Leoš Janáček a Brno ) Archiv a památník E. W. Korngolda Celkem: Slezské zemské muzeum Opava 1) Hudební odkazy minulosti (Varhanní hudba českých kantorů) (výstava, koncert, edice) Celkem: Národní divadlo 1) L. Janáček: Výlety pana Broučka ) M. Smolka: Nagano, začátek legendy ) A. Dvořák: Vanda ) Český triptych Terezín ) A. Dvořák: Rusalka, L. Janáček: Její pastorkyňa 6) publikace Prodaná nevěsta na jevištích Prozatímního a Národního divadla Celkem: Státní opera Praha 1) opera A. Dvořáka Dimitrij Celkem:

14 NIPOS-ARTAMA 1) Koncert pěveckých sborů Česká hudba 2004 s předcházejícím ateliérem 2) Setkání komorních a symfonických těles zaměřených na dílo L. Janáčka a A. Dvořáka 3) Scénické koncerty folklórních souborů 4) Koncert výběrových dětských pěveckých sborů 5) Příprava vydání sborníku skladeb pro dětské pěvecké sbory 6) Celostátní soutěž pro autory skladeb pro smíšené pěvecké sbory Celkem Česká filharmonie 1) Pocta české hudbě a jejím tvůrcům (mimořádné koncerty, hostující symfonické orchestry, reprezentační cyklus komorních orchestrů, Filharmonikové komorně, koncerty Českého spolku pro komorní hudbu) 2) Koncertní cesty orchestru ČF (včetně účasti na Festivalu české hudby v Japonsku společně s Pražským filharmonickým sborem) 3) Pražské premiéry (dny nové tvorby českých skladatelů) Celkem C e l k e m

15 Příloha č. 2 Rozpočet Informačně-koordinačního centra Programu v roce 2004 PROVOZNÍ NÁKLADY VYBAVENÍ KANCELÁŘE ,20 Kč ,50 Kč OSTATNÍ NÁKLADY ,70 Kč spotřební materiál ,90 spotřeba energie 5 000,00 opravy a udržování 3 033,30 spoje ,50 údržba sítě ,00 xerox 6 170,00 OON VĚCNÉ - PROJEKTY IKC ,00 Kč ,60 Kč KONCERTY ,10 Kč zahajovací koncert ( ) ,10 Pocta Antonínu Dvořákovi ( ) ,00 koncert H.Hegerové ( ) ,00 adventní koncert ( ) ,00 koncert k vernisáži ČMH ( ) ,00 FILMOVÉ DOKUMENTY ,00 Kč České hudební nebe ,00 Nabrousil jsi nože, Tondo? ,00 CD, CD-R ,00 Kč Touch of Music ,00 Antologie české hudby ,00 PUBLIKACE ,80 Kč Kalendárium ČH ,40 brožura Bedřich Smetana ,00 brožura Karel Kryl ,30 brožura Stezky po krajině Josefa Suka ,50 publikace ČMH Člověk-nástroj-hudba ,00 měsíční programové bulletiny ,60 publikace Czech Music ,00 VÝSTAVY ,00 Kč putovní výstava ,00 PRŮBĚŽNÁ PROPAGACE, KOORDINACE ,70 Kč CELKEM ,80 Kč 15

16 Příloha č. 3 Výsledky mimořádného grantového řízení Ministerstva kultury Česká hudba 2004 v oblasti profesionálního a neprofesionálního umění pro nestátní subjekty v ČR i v zahraničí Profesionální hudba Grantové okruhy: Hudební festivaly Podpora soudobé české hudby Projekty akademií múzických umění a konzervatoří Projekty orchestrálních těles, pěveckých sborů a operních souborů Vydávání publikací, CD, CD-R Vydání mimořádných čísel hudebních časopisů Hudebněvědné konference Výstavy a expozice Subjekt Projekt Dotace v tis. Kč Akademie múzických umění L.Janáček: Zápisník zmizelého 60 Akademie múzických umění Hudebněteoretické dílo J. Rychlíka (konference) 20 Arco Diva manegement, s.r.o. Janáček - Křížkovský (CD) 50 ARS/KONCERT, spol. s r.o. Mezinárodní hudební festival Brno - Moravský podzim ARS/KONCERT, spol. s r.o. MHFBrno - Expozice nové hudby 426 ARTn Ať jim to ticho zní 92 Ateliér 90 Setkávání múz - konfrontace 145 AUVIEX, s.r.o. MHF Český Krumlov AV ČR - Etnologický ústav Dílo A. Dvořáka ( ) - Mezinárodní muzikologická konference 237 BVA International,s.r.o. Pocta Antonínu Dvořákovi CAMERATA Brno Orchestrální koncert soudobé hudby 90 Česká hudební společnost 7. MF koncertního melodramu 378 Česká společnost J. Haydna XII. Haydnovy hudební slavnosti 50 Česká společnost pro hudební vědu Výroční konference ČSHV Český filharmonický sbor Brno, Duchovní tvorba L. Janáčka, o.p.s. A.Dvořáka a B.Smetany 130 Český filharmonický sbor Brno, o.p.s. Lidová píseň v díle L. Janáčka 30 Český filharmonický sbor Brno, Ženské a mužské sbory v díle A. o.p.s. Dvořáka, J. Suka a B. Martinů 30 16

17 DanielAndel-Muzikus speciální číslo Harmonie s CD přílohou věnované české hudbě 110 Vydání kompletních. notových Dilia, divadel. a literární agentura materiálů opery B.Martinů - Julietta 190 Divadlo Archa, o.p.s. E.F.B.: Kladivo na divadlo 378 Divadlo Archa, o.p.s. Divadlo D 04 - pocta E. F. Burianovi 20 Divadlo F.X.Šaldy v Liberci Bedřich Smetana - Dalibor 380 Divadlo J.K.Tyla V.Novák - Lucerna, opera 475 Dominik centrum, s.r.o 24. Smetanovské dny 70 Dům kultury Teplice Pocta Karlu Krylovi 50 Dům umění města Brna ComPosition 143 Editio Bärenreiter, s. r.o. A.Dvořák: Korespondence a dokumenty IX. a X. svazek 426 Editio Janáček, o.p.s. Leoš Janáček: Zápisník zmizelého, velká partitura 70 Ensemble Martinů RENDEZ-VOUS - Ensemble Martinů a česká soudobá hudba 80 Filharmonie Hradec Králové Velikonoční koncert - stará česká hudba 80 Filharmonie Hradec Králové Americký klub dam 50 Hudební inf. středisko, o.p.s. Profiles - 4 tématické přílohy časopisu Czech Music 90 Hudební inf. středisko, o.p.s. HIS VOICE Sampler Hudební inf. středisko, o.p.s. Konference Soudobá hudba v hudebním vzděláván v ČR 40 Inf. kulturní a společenské centrum Obraz tvorby J. Šlitra 90 Ing. Jiří Švéda Jazz Vocal JAMU Orchestrální koncert HF JAMU k poctě českých skladatelů 80 Projekt Komorní opery JAMU Horor JAMU v české opeře 96 Závěrečný koncert 50. jubilejní sezóny JFO 50 Janáčkova filh. Ostrava Janáčkova filh. Ostrava Publikace k jubilejnímu 50. výročí JFO 20 Jaromír Hanzlík A.M.P EUROTRIALOG 2004, 6.ročník 283 Jihočeské divadlo HUBIČKA, Bedřich Smetana 95 Reprírované uvedení Dvořákova Karlovarský symfonický orchestr Requiem k 100. výročí jeho úmrtí 50 Komorní filharmonie Pardubice Česká hudba Komorní filharmonie Pardubice Pocta velkým mistrům 50 Komorní orchestr Berg Čeští skladatelé 21. století českým skladatelům 20. století 380 Konzervatoř, Brno Koncerty k roku české hudby 50 Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž 80 Konzervatoř, Plzeň Kruh přátel krásné hudby v Kladně XI. celost.setkání KPH ČR 60 17

18 Linhartova společnost, o.p.s. Investigace 285 Martin Prokeš hud.agentura TRIFOLIUM Festival duchovní hudby Česká hudba pro Evropu 142 Masarykova univerzita v Brně, PF Česká hudba jako inspirační zdroj hudební pedagogiky - MUSICA VIVA IN SCHOLA 40 Rok české hudby se zaměřením na Městské divadlo Ústí nad Labem dětského diváka 380 Městské inf. a kult. středisko Krnov Česká hudba ve slezsko - polském pohraničí 142 Mez.centrum slov.hudby Brno,o.p.s. MHF 13 měst Concentus Moraviae ČESKÉ SNY 710 Mezinárodní spol. A. Dvořáka (o.p.s.) MF A. Dvořáka - Oratorium Sv. Ludmila 200 Mezinárodní společnost L.Janáčka Mezinárodní muzikologická konference L. Janáček a literární opera 70 Mgr. Zdeňka Kukalová-Rarášek- Art Accord Agency Smetanův klavír 50 MHF Pražský podzim, s.r.o. 14. ročník MHF Pražský podzim 473 MHFl Janáčkův máj, o.p.s. 29. ročník Janáčkova máje v Ostravě 573 Miroslav Matějka-EM-ART Festival Doteky hudby a poezie 95 Moravské divadlo Olomouc Rusalka 80 Multi-Art Od soudobé komorní opery k multimediál.představení 60 Musica Florea 2. festivalový cyklus souboru Musica Florea Česká hudba Muzeum a archiv populární hudby Karel Kryl Muzeum města Brna Hudba a život L.Janáčka v zrcadle umění bonských umělců 80 Národní divadlo v Brně Baletní večer na hudbu českých skladatelů 96 Národní divadlo v Brně MHF Janáčkovo Brno Obč. sdruž. Jazz Goes To Town X. Mezinár. jazz. festival Jazz Goes To Town 200 Obec Kladruby Pocta české hudbě - Kladrubské léto 15 OPUS MUSICUM,o.p.s. hudební festival Z(a)TRACENÁ HUDBA 473 OPUS MUSICUM,o.p.s. L.Janáček: Život a dílo v datech a obrazech 50 OPUS MUSICUM,o.p.s. Monotématické číslo L. Janáček 37 Ostr. centrum nové hudby Premiérové uvedení vokálních skladeb P. Kotíka 30 Památník A.Dvořáka ve Vysoké u Příbrami Světoví interpreti A. Dvořákovi 95 PhDr.Ilja Šmíd-Clarton M Pražské hudební slavnosti 186 PhDr.Olga Janáčková Agentura Janáček Bohuslav Martinů: Řecké pašije

19 Prague Pocket Opera 2krát Martinů 285 Pražská komorní filharmonie, o.p.s. Koncert věnovaný projektu Česká hudba Pražská komorní filharmonie, o.p.s. Slavnostní koncert k 10. výročí PKF 190 Pražské barokní centrum Koncertní cyklus z děl vrchol. českého baroka a jeho prezentace v zahraničí 20 Pražské jaro, o.p.s. Ebony Band 283 Pražské jaro, o.p.s. Gewandhausorchestr Lipsko 142 Pražské jaro, o.p.s. A.Dvořák, Svatá Ludmila, komplet 3 CD 284 Sdružení Q Brno Soudobá vážná improvizovaná hudba 30 Severočeská filharmonie Teplice Koncert k Roku české hudby 30 Severočeská filharmonie Teplice Koncert k Roku české hudby 20 Slezské divadlo Opava Duchovní odkaz Antonína Dvořáka 96 Slezské divadlo Opava opera RUSALKA od Antonína Dvořáka 80 Smetanova Litomyšl,o.p.s. Inscenace opery BRANIBOŘI V ČECHÁCH 425 Pocta P. Ebenovi v rámci 46. MOF Smetanova Litomyšl,o.p.s. Smetanova Litomyšl 190 Obraz B. Smetany v proměnách času Smetanova Litomyšl, o.p.s Společnost českých skladatelů AHUV Festival Dny soudobé hudby Dvě tématická čísla - Česká hudba Společnost Hudební rozhledy Společnost pro duch. hudbu Svatováclavské slavnosti Agon Orchestra /20 let/ Koncertní sezóna Společnost pro novou hudbu Spolek přátel Českého noneta Hudba mezi obrazy 190 Státní filharmonie Brno Spjati s Brnem 90 Státní filharmonie Brno prémiový koncert A.Kubálka 20 Struny podzimu MHF Struny podzimu 500 Tomáš Hanzlík-um. agentura Baroko Umělecké sdružení Virtuosi di Mikulov VI.Mezinárodní festival KAMPANILA 50 Unijazz Kulturní magazín UNI - 15 let necenzurované české hudby 96 Činohra na křídlech hudby - Radúz a Mahulena: nový melodram 237 Západočeské divadlo Cheb Západočeské hudební centrum Orch.koncert z děl českých skladatelů 40 Celkem

20 Neprofesionální umělecké aktivity Grantové okruhy: - Hudební, folklorní, divadelní festivaly - Nastudování a prezentace operních, operetních, baletních a dalších děl z oblasti hudebně dramatických žánrů a tanečního divadla - Nastudování a veřejné provedení děl jubilujících autorů - Interpretační a autorské soutěže vztahující se k Programu - Vydávání publikací, CD, CD-R Subjekt Projekt Dotace v tis. Kč Artis 3000, s. r. o., Praha Slavnostní koncert na festivalu 80 Kampanila 2004 v Mikulově Canticum Broumov, komorní sbor Duchovní hudba ve tvorbě významných 10 českých skladatelů Česká asociace neprofesionálních Dva festivalové koncerty národního 75 komorních a symfonických těles, Ústí nad Labem festivalu ANKST Česká obec sokolská, Praha Přehlídka sokolských folklorních 150 souborů a jejich hostů Česká obec sokolská, Praha Národní přehlídka sokolských 60 pěveckých sborů a jejich hostů Čeští madrigalisté, Praha J. D. Zelenka a skladatelský okruh 40 okolo něj Základní škola Benita Juáreze, Praha Ďábel z Vinohrad 10 Dechová kapela Věrovanka, Charváty Olomócké kvítek 10 Dětská opera Praha Géniové a děti 100 Křeslo pro operu 10 Dětský folklorní soubor Ostravička, 10. mezinárodní folklorní festival 45 Frýdek-Místek Jarní písně na Lašsku - koncert Dětský folklorní soubor Ostravička, 10. mezinárodní folklorní festival Jarní 35 Frýdek-Místek písně na Lašsku - CD Divadelní spolek - Dramatický klub, Setkání komorních orchestrů 100 Třebíč Dvořákův komorní sbor, Zlončice Pocta Antonínu Dvořákovi 80 Foerstrovo komorní pěvecké sdružení, Vydání CD - J. Suk: Deset zpěvů pro 20 Praha ženský sbor Folklorní sdružení ČR, Praha Zpěváčci a Slávici koncerty 200 Folklorní sdružení ČR Praha Písní a tancem Luhačovice FOLKLORUM, Olomouc Ke kořenům 50 Folklorní soubor Lužičan, Krásná Lípa II.mezinárodní folklorní festival Tolštejnského panství 60 Hudební společnost Salvátor Chrudim Athény východních Čech Gymnázium Brno X. ročník přehlídky gymnaziálních 130 sborů Gymnasia Cantat 20

21 Gymnázium P. Křížkovského s Mezinárodní festival dětských 200 uměleckou profilací, s.r.o., Brno pěveckých sborů Klub přátel TS DDM Rokycany Dudy a dudáci 10 Komorní dechová harmonie Brno Komorní dechová harmonie Brno 6 k Roku České hudby 2004 Komorní ženský sbor Charmone Praha A. Dvořák a jeho současníci 5 Kristián production, spol. s. r. o., Praha Mezinárodní festival dechových 100 orchestrů Kmochův Kolín 2004 Město Dubá 10. mezinárodní jazzové dny Dubá- 10 Nedamov Městské kulturní centrum Hořovice Národní festival neprofesionálních komorních a symfonických těles 40 Městské kulturní středisko, Kynšperk nad Hudební salón - soutěžní přehlídka 15 Ohří rodinných hudebních uskupení Městské kulturní středisko Klatovy Česká hudba na hradech a zámcích 18 Pošumaví Městské kulturní středisko Nymburk Nymburské dny B.M. Černohorského 30 Mezinárodní festival akademických IFAS pocta jubilantům české 90 sborů IFAS, Pardubice hudby Mezinárodní pěvecké centrum A. Dvořáka, o.p.s., Karlovy Vary Písňový obor Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech 50 Náboženská obec Církve československé Pocta českým skladatelům - dvoudenní 20 husitské v Náchodě přehlídka k Roku české hudby Nová Česká píseň, Plzeň Sborová tvorba jubilantů české hudby 10 Obec Jabkenice Smetanovy Jabkenice OS Cimbalistů ČR, Valašské Meziříčí Koncert pro cimbál, autorská soutěž 50 OS Cimbalistů ČR, Valašské Meziříčí Cimbál v české soudobé hudbě 20 or-fea, festivalová a organizační kancelář, Mezinárodní festival adventní a 50 s.r.o., Praha vánoční hudby Pardubický dětský sbor IUVENTUS Sborové skladby autorů roku České 20 CANTANS, Pardubice hudby Rodiče a přátelé Kantilény, o.p.s., Brno Koncert duchovní hudby k poctě P. Ebena 25 Sdružení přátel DPS Ondrášek, Nový Jičín Ondrášek a Leoš Janáček 25 Sdružení přátel DPS Ondráček, Nový V. celostátní soutěž dětských 200 Jičín pěveckých sborů Nový Jičín 2004 Smíšený pěvecký sbor Sušil města František Sušil a lidová píseň na 10 Rousínova Moravě Soubor písní a tanců Jiskra, Plzeň 8. mezinárodní folklorní festival Plzeň Společnost pro pořádání festivalu Camerata Nova Náchod Camerata Nova Náchod Společnost pro pořádání festivalu 47. festival sborového umění Jihlava 200 sborového umění, Jihlava 2004 Společnost pro pořádání Hudebních XII. ročník Hudebních slavností 15 slavností v Brandýse nad Orlicí Statutární město Mladá Boleslav Mladoboleslavský rok české hudby 15 21

22 Dvořákův Lipník 30 Středisko volného času Lipník nad Bečvou Vysokoškolský umělecký soubor, Praha Po stopách Antonína Dvořáka 15 Umělecké sdružení Virtuosi di Mikulov, VI. mezinárodní festival pěveckých 20 Mikulov sborů Kampanila Unie českých pěveckých sborů, Praha Musica Conjunctia Pragensis Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Hudebně-interpretační konference 45 Západočeské divadlo v Chebu Mezinárodní festival dechových 100 orchestrů mladých FIJO Cheb 2004 Sdružení přátel Sušického dětského Je kraj, kde voní tráva 35 sboru, Sušice Sdružení Písecký komorní orchestr, Písek Antonín Dvořák - Stabat Mater 20 Sdružení Pražští pěvci, Praha Nedělní koncerty na Petříně 15 Sdružení pro umění a výchovu Talent, Pro Bohemia 20 Ostrava Vysokoškolský pěvecký sbor Ostravské Jaro se otvírá 100 univerzity, Ostrava Celkem Podpora projektů v zahraničí Grant byl určen na podporu účasti českých orchestrálních těles, sborů, operních souborů a hudebních skupin na festivalech, přehlídkách a jiných vystoupeních v zahraničí a na podporu realizace výstav zaměřených na českou hudbu a hudební výročí roku 2004, vysílaných do zahraničí. Země Subjekt Projekt Dotace v tis. Kč Bulharsko SČC Sofie p. o. Večer české hudby Dvořák, 50 MZV Suk, Smetana Evropa, MZN.centrum Projekt České sny USA slovanské hudby o.p.s. Francie, Český komorní Dvořákovy festivaly ČKO 100 Belgie orchestr o. p. s. Irsko Ženský pěvecký sbor Účast na MZN festivalu 50 IUVENTUS PAEDAGOGICA o. s. v Corku Maďarsko Ars Koncert s. r. o. MHF Budapeštské jaro Maďarsko Spol. pro novou Agon orchestra 25 hudbu o. s. Nizozemí SČC Haag Hudba z Terezína 20 Rumunsko SČC Bukurest p.o.mzv Glagolská mše Janáček 50 22

23 Ruská federace Pražský komorní orchestr, s. r. o. koncerty Pražského komorního orchestru v Moskvě a Petrohradu SRN EuroArt Praha s. r. o. Koncert Stamicova kvarteta 15 SRN Vysokoškolský umělecký soubor o. p. s. Sabat Mater A.Dvořák 20 SRN Společnost pro novou Agon orchestra 40 hudbu o. s. SRN Ars Koncert s.r.o Prezentace čs. hudby v roce vstupu do EU 200 Švýcarsko Pražská konzervatoř p. Koncert symfonického 50 o. MHMP orchestru USA Vl. Petr Presto, f.o. Quarteto Teleman a Red 50 Cedar Trio USA Spolek přátel českého Turné Českého noneta v USA 100 noneta o. s. USA Plzeňská filharmonie, Koncertní turné propagace 150 o. p. s. české hudby V. Británie, Pražská komorní Koncertní turné Pražské 250 Francie filharmonie o. p. s. komorní filharmonie Celkem