Souhrnná teritoriální informace Vietnam

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Hanoji ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu ská socialistická republika Nuoc Cong hoa xa hoi chu nghia Viet Nam 1.2. Rozloha km Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: 85,78 miliónu (dle sčítání z r. 2009, 13. nejlidnatější země světa) Hustota osídlení: 254 obyv./km 2 (jedna z nejvyšších ve světě v zemích s převažujícím zemědělstvím) v deltě Rudé řeky až 1225 obyv./km 2 v deltě Mekongu 429 obyv./km 2 v horských oblastech kolem obyv./km 2 Podíl městského a venkovského obyvatelstva: 29,6 % a 70,4 % Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (dle UNDP 1996 populace starší 16 let, zaměstnaná, podnikající a nezaměstnaná): 53 % Podíl nezaměstnanosti práceschopného obyvatelstva (muži ve věku let, ženy ve věku let): celostátně 4,65 % Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,11 % (hanojská agentura OSN - UNFPA udává vysoký poměr potratovosti 45 potratů/100 těhotenství, poměr potratů ve skupině vdaných žen let činí 65 %, t.j. průměr 2,5 potratů/ženu) Demografické údaje - věkové složení: 0 4 let 9,52 % 2/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

3 5 9 let 12,00 % let 11,96 % let 6,91 % let 3,85 % let 8,87 % let 8,49 % let 7,87 % let 7,28 % let 5,90 % let 4,07 % let 2,80 % let 2,36 % let 2,31 % let 2,20 % let 1,59 % let 1,10 % let 0,54 % nad 85 let 0,38 % celkem 100,00 % procento populace pod 25 let: 53 % složení populace podle pohlaví: muži 49,14 % ženy 50,86 % průměrná délka života: 71,07 let (muži 68,27 let, ženy 74,08 let) průměrná dětská úmrtnost (do 5 let věku) - 24 úmrtí/1000 živě narozených dětí 1.5. Národnostní složení 86 % populace tvoří etničtí ci (národnost Kinh), soustředění zejména v deltách hlavních vodních toků a pobřežních rovinatých oblastech, 12 % etničtí Číňané. Zbytek populace tvoří Khmerové (kolem žijící v jihozápadní deltě Mekongu), Čamové (kolem žijící převážně podél pobřeží mezi Nha Trang a Phan Thiet a v provincii An Giang v deltě Mekongu) a dalších 60 národnostně-jazykových menšin soustředěných zejména v horských oblastech Náboženské složení Buddhismus (převládá mahájánový buddhismus, cca 50 % obyvatel); katolicismus (7 8 miliónů, přibližně 10 % populace, po Filipínách nejvyšší poměr z asijských zemí); protestantismus (asi 200 tis. věřících v oblastech Centrální vrchoviny); islám (přibližně 0,5 % populace, převážně etničtí Khmerové a Čamové); hinduismus (zbytky indické komunity v Ho Či Minově Městě); sekta Cao Dai (přibližně 2 mil. věřících) a sekta Hoa Hao (buddhistická, předpokládá se asi 1,5 mil. věřících), animismus. 3/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

4 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je vietnamština, nejrozšířenějšími používanými cizími jazyky angličtina, čínština (kantonská a mandarínská), ruština a francouzština (převážně starší generace) Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Země se dělí na 63 provincií a 5 měst ústřední správy - Hanoj, Ho Či Minovo Město, Hai Phong, Can Tho a Da Nang. Provincie se dále dělí na městské a venkovské okresy, městské okresy se dělí na čtvrti a venkovské okresy se dělí na obce. Hlavním městem je Hanoj s 6,44 miliony obyvatel (údaj k ) a rozkládá se na ploše 3348 km 2. Největším městem je Ho Či Minovo Město s 7,12 miliony obyvatel (údaj k ), které se rozkládá na ploše 2096 km 2. V těchto dvou městech je soustředěno kolem 44 % městské populace země Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn ský dong (VND), bez dalšího členění. Oficiální kurs se nyní (konec března 2011) pohybuje kolem 20,900 VND/1USD. Při hotovém placení jsou ve většině obchodů, restaurací, apod. kromě VND běžně přijímány i USD s přepočtem téměř shodným s oficiálním kursem. Používání celosvětově známých platebních karet (AMEX, MC/EC, DINER S, JCB, VISA, MASTERCARD) je dosud omezeno a jsou přijímány jen ve vybraných hotelech, obchodech či restauracích v turistickém centru Hanoje, resp. Ho Či Minova Města a jiných větších měst. Jejich použití se však postupně rozšiřuje. V poslední době se stále více rozšiřuje síť bankomatů (ATM). Ve u jich je nyní přes Nejvíce (přes 800) jich vlastní Agribank Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: Nový rok (Tet Duong lich) 1. ledna Lunární Nový rok (Tet Nguyen Dan) čtyři dny (počínaje dnem předcházejícím první den prvního lunárního měsíce, v období od konce ledna do poloviny února kalendářního roku) Den vítězství (Ngay Chien Thang) 30. dubna (výročí kapitulace vlády Jihovietnamské republiky ) Svátek práce (Ngay Quoc te Lao dong) 1. května Národní den (Ngay Quoc Khanh) 2. září (vyhlášení Deklarace nezávislosti ské demokratické republiky prezidentem Ho Či Minem ) Pracovní doba státních úřadů, organizací a bank je od pondělí do pátku od 7:30 do 11:00 hodin a od 13:00 do 16:30 hodin, soboty a neděle jsou dny pracovního klidu. Pracovní doba v soukromém sektoru je zpravidla celotýdenní včetně sobot a nedělí. Prodejní doba většiny obchodů začíná mezi 7.00 a 9.00 hod. a končí mezi a hod. Většina obchodů je otevřena po celý týden. Pouze velmi málo obchodů dodržuje polední přestávku a neděli jako den pracovního klidu. 4/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

5 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Pozdrav - tradiční vietnamský způsob při zdravení je podání rukou. V případě tradičního vietnamského způsobu potřesení rukou (ruce spojené kolem zápěstí partnera) je samozřejmě vhodné pozdrav opětovat. Navštívenky - podobně jako v celé Asii i ve u je výměna navštívenek při společenském i obchodním styku naprostou samozřejmostí. Za zdvořilou formu je pokládáno předání a převzetí navštívenky oběma rukama. Předání vizitky jednou rukou či dokonce položení na stůl (podobně i podávání peněz při placení) je společensky nepřijatelné. Při jednání je pak vhodné vizitku ponechat před sebou na stole jako znamení úcty - okamžité založení vizitky je považováno za výraz nezájmu. Oděv - se zvyšující se životní úrovní a množstvím společenských styků se i někdejší vietnamská neformálnost v odívání přizpůsobuje západním zvyklostem. Při formálním společenském styku je samozřejmostí užití společenského oděvu, příp. v horkém letním podnebí pouze košile s kravatou. Krátké kalhoty (šortky) dosud nejsou běžným zjevem ani v neformálním společenském styku Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Česká republika uzavřela s VSR dohodu v oblasti zdravotnictví, na základě které by měla být občanům smluvních stran poskytována zdravotní péče zdarma. Smluvní dokument je však plněn pouze českou stranou. ská zdravotnická zařízení za veškeré úkony vyžadují platbu a jejich úroveň zdaleka nedosahuje našich standardů. Z těchto důvodů bylo unilaterálně z české strany provedeno přehodnocení Zdravotní dohody. Nově se tato dohoda vztahuje pouze na zdravotnický personál, který byl vyslán na základě výměn, plynoucích z této dohody. V Hanoji a Ho Či Minově Městě také existují soukromé mezinárodní polikliniky, jejichž služby a ceny jsou na vyšší úrovni. Tato zařízení většinou neprovádějí složitější operace, pouze zajišťují převoz do nemocnic v Thajsku, Singapuru, popřípadě v ČLR. Z tohoto důvodu je nutné mít v každém případě zdravotní a cestovní připojištění pro nenadálé události Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Občané ČR, s výjimkou držitelů diplomatických pasů, podléhají vízové povinnosti. Vstupní víza na dobu 30 dnů se udělují na ZÚ VSR v Praze. Vízum je možné ve u prodloužit na cizinecké policii. Letištní poplatky jsou zahrnuty v cenách letenek, není nutno platit při odletu. Dle aktuální situace moho být při vstupu do u prováděny lékařské prohlídky (měření teploty termokamerou). Na území VSR neplatí český ani mezinárodní řidičský průkaz. Při krátkodobých pobytech je, vzhledem k dopravní situaci, vhodné si pronajmout vůz či motocykl s řidičem. Cizincům dlouhodobě žijícím ve VSR policie vystaví vietnamský řidičský průkaz Mezinárodní očkovací průkaz je uznáván místními úřady. Při vstupu do země se nevyžaduje žádné povinné očkování. Doporučuje se však po poradě s lékařem absolvovat základní očkování pro méně rozvinuté tropické země (hepatitida A a B, tetanus, břišní tyfus, TBC, japonská encefalitida). Na jihu země se může ve větší míře vyskytovat horečka dengue, v horských oblastech malárie, v zemi se vyskytují případy případy ptačí chřipky a chřipky H1N1. V severním u je zaznamenáno onemocnění cholerou. V posledních letech též prudce vzrůstá počet infikovaných virem HIV. Během pobytu je proto nutné dodržovat základní hygienické návyky, konzumovat tepelně zpracované potraviny a vyhýbat se nedůvěryhodným stravovacím zařízením. Balená pitná voda je běžně v prodeji po celém území státu, je však třeba kontrolovat neporušenost obalu. Více informací viz 5/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

6 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V současnosti tyto oblasti ve u z hlediska politického či bezpečnostního rizika oficiálně neexistují, při cestování do odlehlejších oblastí je nicméně vhodné informovat se předem u místně příslušných orgánů. Vzhledem k latentní epidemii ptačí chřipky je třeba dbát upozornění úřadů, týkajících se zákazu vstupu do kontaminovaných míst (návštěvy tržnic s živou drůbeží, koupání ve znečištěné vodě aj.), event. zákazu konzumace drůbeže a drůbežích produktů. Doporučujeme sledovat upozornění ZÚ Hanoj, resp. MZV ČR Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR (Embassy of the Czech Republic) 13 Chu Van An, Hanoi, teritoriální působnost: ská socialistická republika kontaktní osoby: JUDr. Michal Král, velvyslanec Ing. Martin Vlastník, I. tajemník (ekonomické a obchodní vztahy) Ing. David Jarkulisch, II. tajemník (rozvojová spolupráce) Ing. Tomáš Kadlec, III. tajemník (konzulární agenda, školství) Mgr. Jan Husák, II. tajemník (politická, kulturní, tisková agenda) Tel: (0084-4) , Fax: (0084-4) Mobilní telefony: (00844) Ing. Tomáš Kadlec, III. tajemník (konzulární pohotovost) hanoi@embassy.mzv.cz commerce_hanoi@mzv.cz nebo czechemb@fpt.vn (obchodně ekonomický úsek) Internetové stránky: Honorární konzuláty: HK ČR HCMC (Honorary Consular Office of the Czech Republic Ho Chi Minh City) 28 bis Mac Dinh Chi, Dist. 1 Ho Chi Minh City kontaktní osoba: p. Ngo Hong Chuyen, honorární konzul Tel: ( ) Fax: ( ) hochiminh@embassy.mzv.cz 6/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

7 HK ČR Hai Phong (Honorary Consular Office of the Czech Republic Haiphong City) 2 Pham Minh Duc Ngo Quyen Hai Phong kontaktní osoba: p. Dao Quang Trinh, honorární konzul Tel: ( ) Fax: ( ) hkhp@vnn.vn nebo lanhsudanhdu.czhp@vnn.vn Hanoj leží asi 30 minut jízdy od letiště Noi Bai (centrum 45 minut), dopravu zajišťují letištní autobusy (3 USD, VND) nebo taxislužba (cca 15 USD, VND). ZÚ Hanoj leží v diplomatické čtvrti, v těsné blízkosti hlavních státních institucí. (viz Cesta z letiště Tan Son Nhat do centra Ho Či Minova Města trvá asi 20 minut, cena za taxi činí kolem VND. Honorární konzulát je umístěn blízko středu města Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V roce 2007 byla otevřena v Ho Či Minově Městě Zahraniční kancelář agentury CzechTrade. Adresa: 3/25-26 Thich Quang Duc, P. 3, Phu Nhuan Dist. Ho Chi Minh City Tel./fax: ho-chi-minh-city@czechtrade.cz Web: Vedoucí kanceláře: Ing. Luboš Marek Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) První pomoc: 115 Požárníci: 114 Policie: 113 Informace: 116, 1080 Zdravotní péče: Hanoj: Hanoi Family Medical Practice: , (mobil) -French Hospital: SOS International: (24 hod. pohotovost) Hanoi Family Dental Practice: , (mobil) 7/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

8 Ho Či Minovo Město: HCMC Family Medical Practice: , (mobil) International Medical Center: Franco-ese Hospital: An Dong Dental Clinic: Internetové informační zdroje (Národní shromáždění VSR) (Ministerstvo zahraničních věcí) (Ministerstvo plánování a investic) (Ministerstvo průmyslu a obchodu) (Ministerstvo dopravy) (Ministerstvo zemědělství) (Ministerstvo financí) (Státní banka u) (Hlavní statistický úřad) (ská energetická společnost) (Agentura Vietrade) (internetový portál trade) ( Investment Review) ( Business Forum) ( Economic Times) (Phillips Fox Laws Online) ( Law & Legal Forum) (Světová banka ve u) (zastoupení Evropské komise ve u) (Evropská obchodní komora EuroCham ve u) (WTO) (ASEAN) Adresy významných institucí Souborové přílohy: Adresy významných vietnamských institucí (37kB) 8/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

9 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Republika s politickým systémem vlády jedné stran. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana u (KSV). Jiné politické strany v zemi oficiálně neexistují Hlava státu (jméno, kompetence) Truong Tan Sang, prezident (zvolen v červenci 2011). Prezident jmenuje a odvolává členy vlády, je vrchním velitelem ozbrojených sil země, podepisuje zákony, jmenuje velvyslance, generály a admirály ozbrojených sil. Je volen z řad poslanců Národního shromáždění na období 5 let Složení vlády Dne schválilo Národní shromáždění VSR (parlament) na návrh předsedy vlády Nguyen Tan Dunga složení nové vlády. Nová vláda má celkem 27 členů, z toho čtyři místopředsedy. Nguyen Tan Dung předseda vlády Nguyen Xuan Phuc místopředseda vlády Hoang Trung Hai místopředseda vlády Nguyen Thien Nhan místopředseda vlády Vu Van Ninh místopředseda vlády Phung Quang Thanh ministr národní obrany Tran Dai Quang ministr veřejného pořádku Pham Binh Minh ministr zahraničních věcí Nguyen Thai Binh ministr vnitřních záležitostí Ha Hung Cuong ministr spravedlnosti Bui Quang Vinh ministr plánování a investic Vuong Dinh Hue ministr financí Vu Huy Hoang ministr průmyslu a obchodu Cao Duc Phat ministr zemědělství a venkovského rozvoje Dinh La Thang ministr dopravy Trinh Dinh Dung ministr stavebnictví Nguyen Minh Quang ministr přírodních zdrojů a životního prostředí Nguyen Bac Son ministr pro informace a komunikaci Pham Thi Hai Chuyen ministryně práce, invalidů a sociálních záležitostí Hoang Tuan Anh ministr kultury, sportu a cestovního ruchu Nguyen Quang ministr pro vědu a technologii Pham Vu Luan ministr školství a vzdělávání Nguyen Thi Kim Tien ministryně zdravotnictví Giang Seo Phu předseda vládního výboru pro národnostní menšiny Nguyen Van Binh guvernér ské národní banky Huynh Phong Tranh generální inspektor vlády Vu Duc Dam ministr a předseda úřadu vlády 9/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

10 3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Mezinárodní organizace AIESI (Association Internationale des Ecoles des Sciences de l Information), AIF (Agence Intergouvernemental de la Francophonie), AUPELF (Association des Universités partiellement ou entierement de la langue Francaise), CIMMYT (International Center for Maize and Wheat), CIP (Centre International du Pommme de Ter), FAO (Food and Agriculture Organization), IAEA (International Agency for Atomic Energie), ICAO (International Civil Aviation Organization), ICO (International Coffee Organization), ICPO (INTERPOL), ICRC (International Committee of the Red Cross), IFAD (International Fund for Agricultural Development), IGCP (Programme International de Correlation Geologique), ILO (International Labour Organization), IMF (International Monetary Fund), IMO (International Maritime Organization), INMARSAT, INTELSAT (International Telecommunication and Satelite Organization), INTERSPUTNIK (International Organization of Space Telecommunications), IPU (Inter-parliamentary Union), ITU (International Telecommunication Union), IUCN (The World Conservation Union), NAM (Non- Aligned Movement), OIE (Organisation International des Epizzoties), UNDP (United Nations Development Programme), UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), UNFPA (United Nations Fund for Population Activities), UNHCR (United Nations High Commissioner for Refuges), UNIDO (United Nations Industrial Development Organization), UNICEF (United Nations Children s Fund), UIGS (International Union of Geological Sciences), UNCTAD (United Nations Conference on Trade and Development), UNDCP (United Nations Drug Control Programme), UNEP (United Nations Environment Programme), UPU (Universal Postal Union), WB (World Bank), WCO (World Customs Organization), WFP (World Food Programme), WHO (World Health Organization), WIPO (World Intellectual Property Organization), WMO (World Meteorogical Organization), "WTO" (World Tourism Organization), WTO (World Trade Organization) Regionální uskupení ASEAN (předsednictví v roce 2010), AIPO (Asian Inter-Parliamentary Organisation), APAARI (Asia-pacific Association of Agricultural Research Institute), APO (Asia Productivity Organization), APPU (Asia Pacific Postal Union), APQO (Asia Pacific Quality Organization), APT (Asian-Pacific Telecommunity), APEC (Asia Pacific Economic Co-operation), ARF (ASEAN Regional Forum), ASEAN (Association of Southeast Asian Nations), ASEANAPOL (ASEAN Association of Police), ASEAN COST (ASEAN Committee on Science and Technology), ASEM (Asia-Europe Meeting), AVRDC (Asian Vegetable Research and Development Center), CCOP (Committee for Coordination of Joint Prospecting for Mineral Resources in Asian Offshore Areas and in the South Pacific), CIAT (Centre International d Agriculture Tropicale), CIRDAP (Center for Integrated Rural Development of Asia and the Pacific), ESCAP (Economic and Social Committee for Asia and Pacific), IDRC (International Development and Research Center), IRRI (International Rice Research Institute), ISNAR (International Service for National Agricultural research), RNAM (Regional Network of Agricultural Machinery), TECHNONET (Asian Network for Industrial Technology, Information and Extension) Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách - Ženevská konvence o ochraně obyvatelstva v době války - Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci - Ženevská konvence o ochraně zraněných námořníků v době války - Ženevská konvence o ochraně zraněných vojáků v době války - Dohoda o Světové meteorologické organizaci 10/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

11 - Dohoda o Světové zdravotnické organizaci - Dohoda o Mezinárodním fondu pro rozvoj zemědělství - Dohoda o využití vesmíru pro mírové účely - Dohoda o zabránění zločinu v letecké dopravě - Konvence o zabránění únosům letadel - Konvence o zabránění nezákonných aktů proti bezpečnosti civilní letecké dopravy - Konvence o mezinárodním civilním letectví - Smlouva o zákazu rozmísťování jaderných zbraní v mořích a oceánech - Konvence o zákazu vývoje, výroby a skladování bakteriologických zbraní a jejich likvidace - Konvence o zákazu vývoje, výroby a skladování chemických zbraní a jejich likvidace - Dohoda o zásadách činnosti států při výzkumu a využití vesmíru - Konvence o zákazu použití techniky ke změně životního prostředí pro vojenské účely - Vídeňská konvence o diplomatických stycích - Vídeňská konvence o konzulárních stycích - Vídeňská konvence o právech zastoupení států v mezinárodních organizacích - Protokol o zákazu použití jedovatých plynů ve válce - Pařížská konvence o průmyslovém vlastnictví - Dohoda o registraci ochranných známek - Stockholmská konvence o vytvoření Světové organizace pro duševní vlastnictví - Konvence o zabránění a potírání zločinů genocidy - Konvence o zabránění a potírání zločinů apartheidu - Konvence o likvidaci všech forem diskriminace žen - Konvence o likvidaci všech forem rasové diskriminace - Dohoda o nešíření jaderných zbraní - Mezinárodní konvence o občanských a politických právech - Konvence o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti - Konvence o mezinárodní námořní dopravě - Statut UNIDO - Pařížská konvence o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví - Konvence o pomoci v případě jaderných katastrof 11/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

12 - Konvence o poštovní unii v oblasti Asie a Pacifiku - Konvence o výsadách imunity OSN - Obecná dohoda Světové poštovní unie - Konvence o právech dítěte - Mezinárodní konvence o zabránění znečišťování moří při námořní dopravě - Konvence o zabránění srážek na moři - Mezinárodní konvence o záchraně životů na moři - Dohoda o spolupráci a přátelství v Jihovýchodní Asii - Dohoda o ochraně patentů - Konvence o vytvoření Rady pro celní spolupráci - Konvence o ochraně ohrožených rostlin a živočichů - Konvence o námořním právu - Vídeňská konvence o ochraně ozónové vrstvy - Montrealský protokol o látkách ničících ozónovou vrstvu - Rámcová konvence OSN o změnách klimatu - Konvence Mezinárodní organizace práce - Konvence o kontrole hraniční a přeshraniční přepravy nebezpečných odpadů a jejich likvidace - Bernská konvence o mezinárodní ochraně literárních a uměleckých děl 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou VSR o spolupráci ve zdravotnictví ( , publikovaná pod č. 118/1967 Sb.) Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou VSR ( , publikovaná pod č. 42/1976 Sb.) Konzulární úmluva mezi vládou ČSSR a vládou VSR ( , publikovaná pod č. 15/1981 Sb.); Smlouva o právní pomoci ve věcech občanských a trestních ( , publikovaná pod č. 98/1984) Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou VSR o zřízení a činnosti informačních a kulturních středisek ( , publikovaná pod č. 29/1988 Sb.) Protokol o spolupráci mezi Federálním ministerstvem zahraničních věcí ČSFR a Ministerstvem zahraničních věcí VSR ( ) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o odborné přípravě vietnamských občanů ve středních odborných učilištích v ČR ( , publikovaná pod č. 264/1995 Sb.) Ujednání mezi vládou ČR a vládou VSR o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů (platnost od ) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o předávání a přebírání občanů (platnost od ). Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem národní obrany VSR o spolupráci v oblasti vojenského vzdělávání podepsána v srpnu /59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

13 4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje ská ekonomika zaznamenala v roce 2010 impozantní růst ve výši 6,8% vycházející zejména z domácí poptávky podpořené vládním stimulačním balíčkem. Na začátku roku 2011 však došlo k přehřátí vietnamské ekonomiky (prudký růst inflace) a vláda byla nucena aplikovat sérii restriktivních opatření, které utlumily růst HDP v první polovině roku 2011 na 5,6%. Vláda proto v červnu 2011 přehodnotila růstový cíl na celý rok 2011 z původních 7,5% na 6%. Základní makroekonomické ukazatele (červenec červenec 2011) (Meziroční růst v %) 7/2010 7/2011 HDP 6,15 5,6 Inflace 8,67 22 Vývoz Dovoz 25,3 26 Průmyslová výroba 13,2 8,8 Maloobchodní prodej Cestovní ruch 34 17,3 FDI (nově registrované investice) ská vláda dlouhodobě preferuje v oblasti makroekonomické politiky udržení růstu před stabilitou. Proto ještě dlouho po odeznění mezinárodní ekonomické krize v roce 2010 aplikovala stimulační opatření na podporu růstu. Ve druhém pololetí minulého roku se již začaly objevovat první známky přehřívání ekonomiky a mezinárodní finanční instituce opakovaně vyzývaly vládu k monetární a fiskální restrikci. ská vláda tato doporučení akceptovala a v únoru 2011 (bohužel se značným zpožděním, neboť inflace už tehdy dosahovala 13%) schválila sérii opatření na omezení domácí poptávky (dramatické zvýšení úrokových sazeb, zvýšení povinných bankovních rezerv, strop na růst objemu poskytovaných úvěrů, omezení vládních výdajů, atd.). Díky těmto opatřením došlo k relativnímu zpomalení růstu tempa inflace (v červenci však inflace dosáhla meziročně 22%) a k mírnému poklesu tempa růstu HDP (růst HDP v prvním pololetí 2011 je odhadován na 5,6%, oproti 6,2% ve stejném období 2010). Zároveň se vietnamské vládě pomocí administrativních opatření podařilo dočasně zastavit největší devalvační tlaky na místní měnu. Inflace je v současné době hlavním problémem vietnamské ekonomiky, který ohrožuje její zdravý růst a zejména negativně ovlivňuje životní úroveň nejchudších vrstev obyvatelstva. Nezbytná monetární restrikce, v rámci které centrální banka zvedla úrokové sazby až na současných 14%, se již negativně odrazila na poklesu tempa růstu vietnamského HDP v prvním pololetí tohoto roku (růst úrokových sazeb zapříčinil první zpomalení vietnamské ekonomiky od krize v roce 2008). Především ale inflace smazává pozitivní přínosy růstu HDP pro většinu vietnamských obyvatel, jejichž reálné příjmy v posledních letech klesají. Inflace je ve u tažena rostoucími cenami surovin a finálních výrobků a má několik základních příčin. Prvním faktorem ovlivňujícím růst cen ve u je vyšší než očekávaná míra inflace ve většině okolních ekonomik (např. Číně, Indii, Indonésii), která se pak díky vysoké otevřenosti vietnamské ekonomiky (podíl obratu zahraničního obchodu ku HDP je 150%) a oslabujícímu kurzu vietnamské měny snadno přelévá do růstu domácích cen. Druhou příčinou je růst cen domácích potravin díky několika nabídkovým šokům v průběhu minulého roku (tajfuny a následné rozsáhlé záplavy). Třetím faktorem je makroekonomická politika vlády upřednostňující růst před stabilitou a také tradičně vyšší inflační očekávání zakořeněné ve vietnamské populaci (průměrná míra inflace v poslední dekádě je ve u 8,8%, zatímco např. v Thajsku 2,7% nebo na Filipínách 5%). Přestože centrální banka v první polovině roku 2011 zpřísnila monetární politiku, omezila nabídku peněz a zvedla základní úrokovou míru až na 14%, většina odborníků považuje toto zpřísnění za nedostatečné pro snížení inflačních očekávání. Druhým zásadním rizikovým faktorem potenciálně ohrožujícím příznivý ekonomický růst je vnější nestabilita. Deficit obchodní bilance a devalvační tlaky na domácí měnu budou součástí vietnamské 13/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

14 ekonomické reality pravděpodobně i ve druhé polovině roku Za prvních sedm měsíců tohoto roku se deficit vietnamské obchodní bilance vyšplhal na 6,6 mld. USD (13% exportu). ský dong je pod konstantním tlakem již od roku 2008 a za poslední tři roky ztratil vůči dolaru více než třetinu své hodnoty. Dle očekávání trhu je kurz vietnamského dongu dlouhodobě nadhodnocený a bude muset být dále devalvován. skému exportu se v posledních dvanácti měsících dařilo mimořádně dobře, přestože ekonomické oživení na hlavních vietnamských exportních trzích (USA, EU, Japonsko) bylo jen velmi pozvolné. Po zhruba desetiprocentním poklesu v roce 2009 vzrostl vietnamský vývoz v červenci 2011 meziročně o rekordních 33,5%. Na pozitivním vývoji vietnamského exportu se podepsaly zejména rostoucí ceny potravin v první polovině tohoto roku. Navzdory posilujícímu podílu Číny a zemí ASEAN v teritoriální struktuře vietnamského exportu, zůstanou vyspělé trhy i nadále hlavními odběrateli vietnamského exportu (do vyspělých průmyslových zemí směřují dvě třetiny vývozu). Robustní domácí poptávka (přestože v posledním období tlumená vládní restrikcí) se odrazila také na poměrně rychlém růstu vietnamských dovozů (o 26% oproti stejnému období roku 2010). ským dovozům stále dominují čínské výrobky a podíl Číny na celkových vietnamských dovozech se stále zvyšuje. V roce 2004 činil podíl Číny na vietnamských dovozech pouze 13%, o šest let později vzrostl na téměř 25%. Rychlý růst čínských dovozů způsobil, že Čína na konci minulého roku vystřídala země ASEAN (jako celek) na čele žebříčku největších obchodních partnerů u. Prudký růst investic, které byly vedle soukromé spotřeby hlavním zdrojem růstu vietnamské ekonomiky v posledních dvou letech, vyvolává pochybnosti o jejich kvalitě a udržitelnosti. Ekonomové poukazují na fakt, že investice ve výši 42% HDP by měly generovat daleko vyšší růst než jen 6-7%. Například v Číně a Indii by takovýto podíl investic na HDP vedl k růstu přesahujícímu 10 % resp. 11%. Produktivita investic proto zůstane jedním z klíčových problémů, které bude muset vietnamská vláda řešit v následujících letech. Obavy vyvolává také pokles zájmu zahraničních investorů, kteří v minulém roce přislíbili pouze 18,6 mld. USD přímých zahraničních investic. V roce 2009 to bylo 23 mld. USD a v roce mld. USD. Přestože zůstává jednou z nejatraktivnějších destinací pro přímé zahraniční investice především díky levné pracovní síle, další faktory, jako např. rostoucí makroekonomická nestabilita, nedostatečná infrastruktura, množící se výpadky dodávek elektřiny atd., mohou negativně ovlivnit rozhodování zahraničních investorů o budoucím umístění svých investic. ské podniky vyjadřují ve srovnání s minulým rokem ohledně vývoje domácí ekonomiky a podnikatelských příležitostí v roce 2011 spíše opatrný optimismus. Podíl vietnamských podniků očekávajících pozitivní vývoj domácí ekonomiky v tomto roce sice ve srovnání s rokem 2010 poklesl o deset procentních bodů na 62%, v mezinárodním srovnání se však v žebříčku podnikatelského optimismu udržel na šestnáctém místě. Pokles počtu podnikatelů s pozitivním očekáváním oproti roku 2010 je vysvětlován zejména rostoucí inflací a s ní souvisejícími vysokými úroky. Podnikatelé proto očekávají ztížený přístup k úvěrům a další růst nákladů v roce Přesto je podnikatelský optimismus ve u stále ještě poměrně robustní a vysoce přesahující jak celosvětový průměr (23%), tak průměr regionu Asie (50%). Makroekonomická nerovnováha a rostoucí zadlužení u způsobily také pokles důvěry zahraničních investorů. V srpnu 2011 snížila agentura Standard & Poor`s úvěrový rating u ze známky BB na BB-, což je nejnižší hodnocení v regionu jihovýchodní Asie (na stejné úrovni se nachází Mongolsko a Bangladéš). Celkové zadlužení u je odhadováno na 57% HDP (průměrné zadlužení v rozvojových zemích je 37% HDP). K opětovnému získání důvěry finančních a měnových trhů bude potřeba důsledná implementace stabilizačních opatření i za horizontem roku 2011 a rozsáhlé strukturální reformy. Makroekonomická nestabilita totiž vychází ze samotné struktury vietnamské ekonomiky, která nedokáže efektivně využít kapitálové zdroje. Omezení na nabídkové straně (neefektivní státní podniky a banky) způsobují, že jakýkoliv nárůst objemu úvěrů v ekonomice vede automaticky k růstu inflace. K odstranění těchto problémů bude zapotřebí hlubokých strukturálních reforem, jež by se měly soustředit hlavně na zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivity prostřednictvím efektivnějšího využívání veřejných investic. Klíčovou otázkou v tomto směru bude restrukturalizace státních podniků a zejména přísnější kontrola zacházení státních podniků s veřejnými prostředky (tj. zabránění používání úvěrů ze státních bank na neproduktivní investice do nemovitostí a na spotřebu). 14/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

15 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) (údaje podle General Statistic Office a Světové banky) Růst HDP v roce 2010 dosáhl 6,8 %, což znamená mírné zrychlení oproti roku 2009 (5,3 %). V roce 2011 je očekáván růst HDP ve výši 7-7,5 %. Na konci roku 2010 činila meziroční míra inflace 12 %. Vývoj základních makroekonomických ukazatelů během posledních 5 let Ukazatel HDP v běžných 60,999 71,465 82,095 91,415 97,631 cenách (mld. USD) přírůstek HDP (v 8,2 8,5 6,2 5,3 6,8 %) HDP/obyvatele 725, (v USD) míra inflace (v 7,5 8,3 23 6,9 12 %) neuved. nezaměstnanost: 4,64 4,65 4,60 4,43 města neuved. neuved. 2,25 2,27 (odhad v %) venkov kurs VND k USD (31.12.) SBV, střed Průmyslový sektor zaznamenal v roce 2010 tempo růstu 14 %. Z toho růst ve státním sektoru činil 7,4 %, v nestátním sektoru 14,7 % a v sektoru zahraničních investic 17,2 %. Sektor stavebnictví vzrostl v minulém roce o 23,1%. Z toho růst ve státním sektoru činil 23,4%, v soukromém 23% a vsektoru zahraničních investic 22,7%. V sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství vzrostla produkce v roce 2010 o 4,7 %, z toho v zemědělství o 4,2 %, lesnictví o 7,2 % a rybolovu o 6,1 %. Produkce rýže dosáhla v minulém roce hodnoty 40 mil. tun, což představuje nárůst o 1,04 mil.tun. V sektoruslužeb došlo v roce 2010 k pozitivnímu vývoji zejména v oblasti maloobchodního prodeje, dopravy a komunikací. Maloobchodní prodeje vzrostly ve sledovaném období o 24,5 %. Počet přepravených pasažérů vzrostl o 13,5 % a příjmy z nákladní dopravy o 12,4 %. Velmi rychle rostl také počet uživatelů telefonů (zejména mobilních), který v minulém roce dosáhl 170,1 mil. (z toho 16,4 mil. pevné linky). Počet uživatelů internetu vzrostl o 20,2 % na 27,4 mil. Velký růst zaznamenal v minulém 15/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

16 roce také cestovní ruch. Počet turistů vzrostl oproti roku 2009 o 34,8 % na 5 miliónů. Ve struktuře HDP zaujímají služby druhou pozici za průmyslem a před zemědělstvím. Zahraničníinvestice zaznamenaly v minulém roce mírný růst. Oproti roku 2009 vzrostla hodnota realizovaných přímých zahraničních investic o 10% na 11 mld. USD. Celková hodnota nově schválených zahraničních investic v roce 2010 činila jen 18,6 mld. USD (v roce 2009 to bylo 23 mld. USD a v roce mld. USD). Export vzrostl v minulém roce o více než 25% a dosáhl výše 71,6 mld. USD. Hlavními exportními komoditami (hodnota vývozu nad 1 mld. USD) jsou ropa, oděvy a obuv, mořské produkty, výrobky ze dřeva, elektronika, káva a rýže. Import vzrostl ve srovnání s r o 20% (84 mld.usd). Nejvyšší procento importu tvořily strojírenské výrobky, nářadí a náhradní díly, počítače a jejich komponenty, umělé hmoty, látky a kůže, dále chemikálie a motorová vozidla. Kurs místní měny (VND): Vzhledem k výraznému deficitu zahraničně obchodní bilance byl oficiální kurs vietnamského dongu v minulém roce mírně devalvován. Na konci roku 2010 dosáhl kurs hodnoty VND za 1 USD. Kurs černého trhu se v minulém roce držel vytrvale nad hodnotou oficiálního kursu o cca VND/USD Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslový sektor spolu se stavebnictvím vyprodukoval v r % HDP. V tomto období sice státní podniky zaznamenaly tempo růstu produkce jen 7,4 %, soukromý průmyslový sektor však rostl rychlým tempem 14,7 % a průmysl vlastněný zahraničním kapitálem dokonce o 17,2 %, což vedlo k celkovému růstu průmyslové produkce o 14 %. K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím ve u patří textilní a oděvní průmysl, který je zároveň jedním z vedoucích exportních odvětví ve u. V textilním a oděvním průmyslu dnes pracuje více než 2200 podniků z toho 76 % připadá na vietnamské podniky a 24 % je vlastněno zahraničním kapitálem. Řada dalších zahraničních firem využívá spolupráce formou tzv. výrobní kooperace, což je v podstatě zakázková výroba určitého druhu a značky oděvů, či obuvi, profitující z výhody levné místní pracovní síly. Více než 55 % všech podniků textilního a oděvního průmyslu je situováno v okolí Ho Či Minova Města a 30 % v okolí Hanoje. Největším výrobcem v tomto odvětví je státní podnik VINATEX, který pokrývá téměř 20% celkového obratu textilního a oděvního průmyslu. Dalším významým průmyslovým odvětvím s velkým exportním potenciálem je výroba obuvi. V obuvnickém průmyslu pracuje ve u více než 400 podniků. Celková produkce obuvnického průmyslu přesáhla v minulém roce 600 mil. párů obuvi a se tak stal čtvrtým největším světovým výrobcem. Více než 85 % produkce je exportováno a obuv je dnes třetí nejvýznamnější komoditou vietnamského exportu (za ropou a textilem). Hlavními vývozními trhy těchto dvou komodit jsou USA, EU a Japonsko (cca 86% vývozu). Rostoucí zahraniční poptávka, zesilující konkurence a stoupající požadavky zákazníků na těchto náročných trzích generují velký potenciál nových investic do těchto odvětví a potřebu obnovy strojového zařízení, což představuje reálné obchodní příležitosti nejen pro české výrobce strojů, ale také pro případné české investory. Potravinářský a zpracovatelský průmysl začíná stále více nabývat na významu, zejména v oblasti mražených mořských produktů, ovoce a zeleniny. Hlavními exportními trhy jsou Japonsko a Singapur, očekává se výrazné zvýšení exportu i do USA a ČLR. Americký trh se však v této komoditě ukazuje jako silně chráněný místními průmyslovými lobby (antidumpingová řízení proti dovozu vietnamských sumců či krevet). Velkou budoucnost mají před sebou petrochemický a chemický průmysl. V roce 2009 byl zahájen provoz první vietnamské ropné rafinerie Dung Quat v provincii Quang Ngai ve středním u. Kapacita rafinerie Dung Quat je 6,5 mil. tun ropy za rok, respektive 148 tis. barelů za den. To dnes tvoří 16/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

17 zhruba 30% celkové vietnamské spotřeby. Ve výhledovém plánu jsou další dvě rafinerie jedna na severu a druhá na jihu země. Perspektivní odvětví pro dodávky chemického strojírenství představuje výroba umělých hnojiv (jak z ropy, tak z antracitu), jejíž modernizace je ve u v současné době silně podporována. Výrobu silničních dopravních prostředků zajišťuje třicet nových montoven téměř všech světových automobilových značek (Toyota, Mitsubishi, Honda, Ford, Mercedes-Benz, BMW, Mazda, Kia, Hyundai, GM Daewoo, Suzuki, Fiat, Ssangyong, Daihatsu). Dominantní podíl mají ve u samozřejmě japonští a korejští výrobci. Největší podíl na vietnamském automobilovém trhu má tradičně Toyota. V posledních letech se její tržní podíl na prodejích ve u smontovaných automobilů pohybuje mezi 22-36%. Dalšími nejúspěšnějšími značkami s podílem 13-20% resp % jsou Kia a Hyundai. Tyto dvě automobilky však neinvestovaly ve u přímo, ale jejich vozy jsou zde montovány místní firmami Vinamotor a Truong Hai. Montované vozy značek Hyundai a Kia mají na vietnamském trhu dominantní postavení v segmentu užitkových a nákladních automobilů. Jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje vietnamského automobilového průmyslu je paradoxně nedostatečně rozvinutá infrastruktura. Koupěschopná poptávka ve velkých městských aglomeracích je proto ve u záměrně vládou omezována systémem vysokých registračních poplatků a dovozních omezení, aby nedošlo k celkovému kolapsu dopravy. V důsledku ochranářských opatření vietnamské vlády jsou ceny automobilů ve u jedny z nejvyšších na světě. ská vláda chrání místní výrobce pomocí systému dovozních licencí a vysokými dovozními cly. Průměrná cena automobilu ve u je v důsledku těchto opatření zhruba dvakrát vyšší než ve vyspělých zemích (Japonsko, EU, USA) a přibližně 1,5 krát vyšší než průměrná cena automobilů v ostatních zemích ASEAN. Počet registrovaných vozů ve u je dnes odhadován pouze na 1 milion. Vláda hodlá katastrofální dopravní situaci ve velkých městech řešit zavedením nadzemní kolejové příměstské dopravy a metra v Ho Či Minově Městě. Od potenciálních dodavatelů jsou však očekávána komplexní řešení, tedy nejen dodávka technologií (vlakových jednotek), ale i výstavba infrastruktury (kolejového tělesa, řídících a napájecích systémů, staničních budov atd), a nabídka financování formou dlouhodobých úvěrů. ský strojírenský průmysl se stále potýká se značnými problémy. Nízký stupeň technologického rozvoje, nedostatek kvalifikované pracovní síly a neschopnost zapojit se do subdodavatelského řetězce velkých nadnárodních firem investujících ve u brání rychlejšímu rozvoji strojírenského odvětví. Většina strojů a zařízení pro vietnamské průmyslové podniky proto musí být stále dovážena. Dovoz strojů a zařízení je rovněž hlavní příčinou rostoucího deficitu vietnamské obchodní bilance. ský strojírenský průmysl zahrnuje zhruba 3100 firem. Mezi těmito firmami jsou jak velké státní podniky, tak menší soukromé společnosti a podniky se zahraničním kapitálem (přímé zahraniční investice). Téměř polovinu odvětví tvoří podniky většího rozsahu vyrábějící stroje a zařízení. Druhou polovinu tvoří malé a střední podniky zabývající se zejména opravami a údržbou strojních zařízení. Celkový objem kapitálu státních strojírenských podniků je odhadován na 380 mil. USD a podniků s většinovou zahraniční účastí na 2,1 mld. USD. Dle ambiciózního vládního plánu rozvoje strojírenství měl domácí strojírenský průmysl do konce roku 2010 pokrývat 45-50% domácí poptávky a exportovat více než 30% produktů. Hlavním nástrojem pro splnění tohoto cíle měly být masivní zahraničí investice do strojírenství a restrukturalizace a následná privatizace státních podniků. Zatímco příliv zahraničních investic do strojírenství více méně splnil očekávání, restrukturalizace státních strojírenských podniků vykazuje značné zpoždění. ský strojírenský průmysl tak v posledních deseti letech rostl zejména díky přímým zahraničním investicím průměrným tempem 22% ročně a nyní pokrývá asi 40% domácí poptávky. Relativně nejmladším perspektivním odvětvím je elektronický průmysl, který je z velké části závislý na spolupráci se zahraničními investory a soustřeďuje se na montáž jejich výrobků. Jedná se především o kuchyňské a jiné domácí spotřebiče. Nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím ve u je průmysl informačních technologií. Průměrné roční přírůstky IT průmyslu v letech činily 20-25%. Tempo růstu IT průmyslu bylo ve u vždy 2-3x rychlejší než tempo růstu HDP. Obrat vietnamského hardwarového průmyslu dosáhl 17/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

18 v minulém roce 4,68 mld. USD a obrat softwarového průmyslu 880 mil. USD. Rychlý růst IT průmyslu ve u samozřejmě přitahuje také pozornost zahraničních investorů. Za posledních deset let dosáhl objem přímých zahraničních investic do výroby hardwaru ve u zhruba 5,7 mld. USD. ský hardwarový průmysl dnes zaměstnává pracovníků hlavně ve výrobě počítačových součástí a při kompletaci počítačů. V současné době je ve u více než 30 podniků vyrábějících kompletní počítače. K nejvýznamnějším mezinárodním firmám působícím ve u v oblasti výroby hardwaru patří např. Intel, IBM, Compaq, Hewlett-Packard, Sony, Fujitsu, Hitachi, Canon, Daiwa, Fuji, Panasonic, NEC, Foxconn, Compaq, Hon Hai a další. Většina mezinárodních srovnání hodnotí také jako jeden z nejatraktivnějších trhů pro outsourcing softwaru. ská vláda věnuje rozvoji IT průmyslu náležitou pozornost a podporuje zejména příliv zahraničních investic, vzdělávání IT inženýrů, výstavbu technologických parků a rozvoj internetové infrastruktury. Do roku 2020 chce vláda vychovat 1 mil. IT inženýrů a zprovoznit 23 high-tech parků (10 technologických parků již funguje). Vládní strategie rovněž předpokládá, že se z u do deseti let stane velmoc v oblasti IT s podílem IT průmyslu na tvorbě HDP přesahujícím 20%. Tempo růstu průmyslové výroby v posledních 5-ti letech - viz tabulka č. 2 v příloze Stavebnictví Stejně jako všude ve světě i ve u došlo v roce 2010 k obnovení růstu přímých zahraničních investic, včetně investic do realitního sektoru, které si zachovaly dominantní podíl na celkových přímých zahraničních investicích. Stavebnictví zaznamenalo v minulém roce v důsledku obovení investičních aktivit slušný růst ve výši 23%. Realitní trh ve u trpí v posledních letech chronickým převisem poptávky nad nabídkou, což v minulých vedlo k prudkému růstu cen nemovitostí. Rychlý růst poptávky po realitách byl způsoben zejména značnou volatilitou vietnamského akciového trhu, která odrazovala investory od investicí do akcií. Realitní trh na druhé straně nabízel poměrně bezpečné zhodnocení. Druhým podstatnějším důvodem růstu cen nemovitostí byl rychlý ekonomický růst u v posledních letech s tempy okolo 7% a růst životního standardu vietnamské střední střídy, která tvoří značnou část poptávky po nových kvalitních (i když předražených) bytech a domech. Třetím faktorem podporujícím růst cen nemovitostí byl rychlý růst poptávky po kancelářských prostorech vycházející zejména z obrovského přílivu přímých zahraničních investic. Ceny pronájmu nejprestižnějších kancelářských prostor v Hanoji a Ho Či Minově Městě vzrostly na neuvěřitelných USD/m 2 (vyšší ceny měly v té době v asijském regionu pouze v Singapuru, Pekingu, Šanghaji, Hong-Kongu a Tokiju). Pokud jde o dlouhodobý trend ve stavebnictví, největší nárůst zaznamenala v posledních letech městská bytová výstavba. V současné době je urbanizováno téměř 30 % země; do roku 2020 by tento podíl měl činit 44 %. Podle státního plánu urbanizace by v té době mělo být ve u deset velkých městských center. Mezi hlavní urbanizační centra má patřit Hanoj na severu u, ve středním u Da Nang a v jižním u Ho Či Minovo Město. Dalšími vybranými urbanizačními centry mají být města Viet Tri, Thai Nguyen, Ha Long, Vinh, Nha Trang, Buon Ma Thuot a Can Tho. Při dalším rozvoji městské a bytové výstavby se počítá s užší spoluprací mezi velkými městy, okolními lokalitami a průmyslovými parky. Prioritními úkoly je zdokonalování dopravní i komunikační infrastruktury, zlepšování kvality životního prostředí a vodních zdrojů. Kolem uvedených větších měst by v budoucnu měla vyrůst nová satelitní města, jež bude spojovat zdokonalená silniční síť, zejména dálnic v severojižním směru, s využitím fondů jak ze státního rozpočtu, tak od domácích i zahraničních soukromých investorů Zemědělství vývoj, struktura Ačkoli podíl zemědělství na tvorbě HDP v posledních letech postupně klesá, přesto se jedná o velmi významný ekonomický sektor, který zaměstnává přes 70 % práceschopného obyvatelstva. Povolení soukromého podnikání a postupné uvolňování domácího i zahraničního obchodu umožnilo, aby se změnil ze země závislé na dovozu základních potravin na druhého největšího světového exportéra rýže (po Thajsku) a významného producenta a exportéra řady dalších plodin a produktů (káva, pepř, ryby). 18/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

19 Zatímco před zahájením ekonomických reforem zemědělská výroba tvořila téměř 50 % HDP, v roce 2010 tento podíl činil již pouze 21%. Od roku 1991 roste zemědělská výroba průměrným tempem 4 % ročně a cílem vietnamské vlády je udržet toto tempo růstu i nadále. Za r vzrostlo zemědělství a rybolov o 4,7 %. V minulých letech došlo v zemědělství k významným strukturálním změnám: plocha osetá ekonomicky méně výhodnou rýží částečně ustoupila ve prospěch nově pěstovaných sladkovodních krevet, které se staly výhodným exportním artiklem. Začaly být pěstovány nové druhy ekonomicky výhodnějších obilovin, vzhledem k tehdejšímu poklesu cen kávy se začalo experimentovat s výraznější orientací na cenově výhodnější kakao, nyní, kdy káva opět stoupla na světových trzích, se opět vrátil ke zvyšování její produkce, snaží se však o diverzifikací druhů s orientací na cenově výhodnější druh Arabica. Hlavní zemědělskou plodinou je však stále rýže, která se pěstuje na cca 80 % obdělávané půdy. Sklizeň rýže za r se odhaduje na 40 mil. tun (růst o 1,04 mil. tun oproti 2009) v důsledku zvýšení osázené plochy o 76,500 ha oproti předchozímu roku. Další, především exportně významnou komoditou, jsou ryby a rybolovné produkty (krevety, krabi, sépie, ryby,...), pro jejichž lov i umělý chov tvoří 3200 km dlouhé a značně členité mořské pobřeží u ideální podmínky. Za r jich bylo vyprodukováno 5,1 mil. t, což je o 5,3 % více než v předchozím roce. je dnes jedním z deseti největších světových vývozců ryb. Rybolovné produkty tvoří 5,8 % vietnamského HDP a 8% vývozu. V žebříčku největších exportních komodit zaujímají rybolovné produkty čtvrté místo za ropou, oděvy a obuví. Dalšími exportně významnými plodinami jsou: kávovník, čajovník, ledvinovník (oříšky kešu) a řada druhů tropického ovoce. Díky rozšíření osázené plochy rostla produkce těchto plodin v minulých letech průměrným tempem 8 % ročně. Pro domácí potřebu je kromě rýže rozšířeno pěstování kukuřice, manioku, cukrové třtiny, bavlníku, ovoce a zeleniny - poslední dvě položky však začínají nacházet uplatnění i v exportu. Rozvoj živočišné výroby je na rozdíl od chovu vodních živočichů poněkud pomalejší. Hlavním důvodem je větší náročnost zpracování této produkce na vývoz. Základem živočišné výroby je chov prasat (27 mil. kusů) a drůbeže (hrabavé i vodní 280 mil. kusů) a v některých oblastech i chov skotu a buvolů (maso, tažná síla) v celkovém počtu 5,9 mil. kusů v roce však ještě stále není soběstačný ve výrobě mléka. ská produkce mléka dlouhodobě pokrývá pouze 30% domácí spotřeby. Většina surovin pro mléčné výrobky ve u se proto dováží. ČR vyváží do u sušené odstředěné mléko v ročním objemu cca 1 mil. USD. Základem extenzívního vietnamského zemědělství jsou soukromě hospodařící rolníci, kteří využívají pracovní síly svých rodinných příslušníků a pouze příležitostně několika námezdních sil (doba sklizně). Tito rolníci se sdružují do různých typů družstev, která jim pomáhají s nákupem osiva, hnojiv, ochranou plodin a zejména s odbytem jejich produkce. Opatrný odhad míry nezaměstnanosti na venkově podle Světové banky se pohybuje kolem 21 %. Řada zahraničních i domácích ekonomů a politologů trvale varuje vládu před podceňováním této situace, která v zemi s obecně velmi nízkou životní úrovní představuje stále závažný sociální problém. Velká část rozvojových projektů je proto zaměřená na podporu podnikání na venkově a zlepšení efektivity vietnamského zemědělství Služby Ve struktuře HDP zaujímají služby druhou pozici (38 %) za průmyslem (41 %) a před zemědělstvím (21 %). V následujících letech je očekáván prudký rozvoj tohoto sektoru, obzvláště v oblastech bankovnictví, finančnictví, pojišťovnictví, informačních technologií a maloobchodního prodeje. Díky novému Zákonu o zahraničních investicích, který umožnil vstup zahraničního kapitálu i do některých citlivých oblastí, jako pojišťovnictví, telekomunikace a cestovní ruch, se sektor služeb stává z hlediska zahraničních investic jedním z nejatraktivnějších. V r došlo v sektoru služeb k růstu HDP o 17,1 %. 19/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()

20 Nesporné přírodní krásy a historické zajímavosti u spolu s otevřením se vnějšímu světu umožnily v posledních letech prudký nárůst počtu zahraničních návštěvníků a rozvoj turistického ruchu. Počet zahraničních turistů přijíždějících do u vzrostl oproti roku 2009 o 34,8 % na 5 miliónů. V současné době je ve u asi hotelových pokojů, je však zřejmé, že původní předpoklady zájmu především o ubytovací kapacity vyšší cenové kategorie byly nadsazené a dnes se řada hotelů potýká s vážnými problémy (více než 60 % zahraničních turistů zatím stále tvoří tzv. baťůžkáři, kteří vyhledávají co nejlevnější ubytování). Dalšímu dynamickému rozvoji turismu po vzoru sousedních zemí (Thajsko, Indonésie) zatím brání řada faktorů, počínaje mizivou ochranou životního prostředí a konče zaostalým stavem místní infrastruktury. Turistický ruch ve u má však bezesporu velké perspektivy rozvoje. To si vietnamská vláda dobře uvědomuje a zařadila jej proto mezi klíčové sektory ekonomiky. Situace v bankovnictví a pojišťovnictví je podrobněji popsána v kapitole 5.4. Doprava a telekomunikace jsou součástí následující kapitoly Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Podle mezinárodních standardů je veškerá vietnamská infrastruktura velmi slabě rozvinutá. Nejtíživější situace je v oblasti pozemní dopravy, jejíž úroveň je jednou z hlavních brzd rozvoje odlehlých a horských oblastí. Celková délka silniční sítě ve VSR je 222 tis. km, z čehož však většina má nezpevněný povrch špatné kvality, asfaltované silnice mají délku pouze 53 tis. km, v obdobích dešťů je cca 100 tis. km silnic nesjízdných. ská vláda proto připravuje masivní investice do výstavby silniční sítě. Za tímto účelem zřídila Expressway Development Investment Company, pod kterou nyní spadá veškerá výstavba a údržba nových silnic. Rozvoj vietnamské silniční sítě se v nejbližším období bude soustředit zejména na výstavbu dálniční sítě v plánované délce km. K hlavním projektům otevřeným pro zahraniční investice v následujícím období patří: Název Délka Odhadované náklady (mil. USD) Da Nang-Quang Ngai Expressway 140 km Ho Chi Minh City Dau Giay 55 km 600 Expressway Ninh Binh Thanh Hoa Expressway 96 km 500 Noi Bai-Lao Cai Expressway 264 km Noi Bai-Mai Dich Expressway 20 km 540 Trung Luong-Can Tho Expressway 81 km 660 Zdroj: Expressway Corporation Železniční síť je dlouhá cca 2600 km a tvoří ji 7 jednokolejných tratí. Nejdelší a nejdůležitější je spojnice Hanoj Ho Či Minovo Město v délce 1730 km. ské železnice využívají celkem 1790 železničních mostů, 24 kombinovaných mostů (pro železniční i silniční dopravu) 39 tunelů a 278 železničních stanic. Kolem 70 % z celkového množství železničních mostů je ve špatném stavu, který ohrožuje bezpečnost železniční přepravy zejména během záplav. Většina z celkového vozového parku cca 400 lokomotiv a 4700 vagónů je stará a opotřebovaná. Vagóny jsou již ve u běžně vyráběny. ské železnice plánují v příštích letech především další zlepšení bezpečnosti tratí, modernizaci signalizace a zabezpečení silničních přejezdů. Na jihu budou postaveny nové trati o délce 123 km (Di An-Loc Ninh) a 92 km (Bien Hoa-Vung Tau) za 110 mil. USD. VŽ plánují propojení své železniční sítě na Transasijskou magistrálu, která bude spojovat Čínu,, Laos, Kambodžu, Thajsko, Singapur a Barmu. ský úsek bude dlouhý 2100 km. V roce 2011 budou mezi priority vietnamských železnic patřit následující projekty: - systém nadzemní kolejové dopravy v Hanoji; 20/59 Zastupitelský úřad Hanoj ()