Horizont Otevřený přístup v programu. Mgr. Daniela Tkačíková. Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita Ostrava

Transkript

1 Otevřený přístup v programu Horizont 2020 Mgr. Daniela Tkačíková Ústřední knihovna VŠB-Technická univerzita Ostrava Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)

2 Obsah Proč otevřený přístup? Politiky a povinnosti otevřeného přístupu Evropská komise a otevřený přístup Evropská komise: grantová agentura Projekty OpenAIRE, FOSTER a PASTEUR4OA Horizont 2020: Povinnost otevřeného přístupu k vědeckým publikacím Horizont 2020: Povinnost otevřeného přístupu k výzkumným datům

3 Proč otevřený přístup? Protože to nejspíš brzy bude STANDARD vědecké komunikace Hlavní vlivy: Současné informační a komunikační technologie Politiky otevřeného přístupu poskytovatelů finanční podpory na výzkum mezinárodní politiky otevřeného přístupu národní politiky otevřeného přístupu institucionální politiky a povinnosti otevřeného přístupu vydavatelské politiky otevřeného přístupu Postoj autorů a jejich institucí

4 Politiky a povinnosti otevřeného přístupu Politiky otevřeného přístupu, zvláště ty, jež zahrnují povinnost otevřeného přístupu, zajišťují organizacím financujícím výzkum, že jsou výsledky jimi financovaného výzkumu volně dostupné pro všechny, kdo je v daném okamžiku potřebují (ale nejen to, viz např. služby OpenAIRE). Požadavky na otevřený přístup v souvislosti s financováním výzkumu z veřejných zdrojů neznamenají povinnost výsledky publikovat. Rozhodnutí o tom, zda budou výsledky výzkumu publikovány, je plně na straně řešitelů financovaných projektů. Otevřený přístup je vyžadován jen tehdy, pokud je publikování zvoleno jako prostředek k šíření výsledků výzkumu!

5 Evropská komise a otevřený přístup tvůrce politiky: navrhuje legislativu grantová agentura: 7.RP a H2020 budovatel kapacit: podpora politik OA i projektů (infrastruktura): OpenAIRE, PASTEUR4OA a FOSTER aj. Tři klíčové dokumenty ( ): SDĚLENÍ: Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst SDĚLENÍ: Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu DOPORUČENÍ: 2012/417/EU: Doporučení Komise ze dne 17.července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání

6

7

8 Evropská komise: grantová agentura Otevřený přístup v Evropském výzkumném prostoru OpenAIRE, OpenAIREPlus, OpenAIRE2020 a H2020

9 OpenAIRE

10 PASTEUR4OA Open Access Policy Alignment Strategies for European Union Research FOSTER Facilitate Open Science Training for European Research,

11 11

12

13 Povinnost otevřeného přístupu k vědeckým publikacím KTERÉ publikace otevřeně zpřístupnit JAK zajistit otevřený přístup k publikacím JAK na autorská práva (Copyright) a licence CO uložit do repozitáře KDY uložit publikace do repozitáře KDY otevřít přístup k publikacím v repozitáři CO jsou bibliografická metadata KAM uložit publikace A ODPOVĚDI OTÁZKY

14 Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon

15 KTERÉ publikace otevřeně zpřístupnit Pravidla programu H2020 předpokládají prioritně otevřené zpřístupňování recenzovaných vědeckých článků. Příjemci grantů jsou však vyzýváni k tomu, aby otevřeně zpřístupňovali i jiné typy publikací, ať už recenzovaných nebo nerecenzovaných, které souvisí s projektovými výsledky, např. knihy (monografie), sborníky z konferencí, ale také tzv. šedou literaturu, například zprávy, prezentace, postery... Pod pojmem šedá literatura se rozumí různé typy dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí jak v elektronické, tak v tištěné podobě, které neprošly standardním vydavatelským procesem či nejsou distribuovány do standardní prodejní sítě, tj. vznikají v institucích, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.

16 JAK zajistit otevřený přístup k publikacím (1) Zlatou cestou: publikování v odborných recenzovaných časopisech s okamžitým otevřeným přístupem, tj. v otevřených nebo hybridních časopisech. Zlatý otevřený přístup znamená, že vydavatel, který vytváří konečnou publikovanou formu článku (tj. obvykle PDF), dá tuto konečnou verzi volně k dispozici. V tomto případě je nezbytné počítat s poplatky, které zpravidla vyžadují za publikování v režimu otevřeného přístupu vydavatelé časopisů. Tyto poplatky jsou nazývány article processing charges (APCs). V H2020 jsou v době řešení projektu APCs uznatelnými náklady. Hybridní časopisy jsou primárně dostupné na základě předplatného, tzn. že jejich vydavatelé získávají finanční prostředky z předplatného, současně však nabízejí autorům možnost zaplatit za otevřený přístup ke svému článku čtenářům i mimo okruh předplatitelů.

17 JAK zajistit otevřený přístup k publikacím (2) Zelenou cestou: článek je publikován tradičním způsobem v časopise přístupném na základě předplatného a autor uloží postprint (též accepted version) do repozitáře v souladu s podmínkami vydavatele a/nebo politikou poskytovatele finanční dotace na výzkum. Zelený otevřený přístup znamená, že vydavatel uzamkne konečnou zveřejněnou verzi článku za paywall, ale autor podnikne kroky, jimiž zajistí, že je článek volně dostupný někde jinde (např. v repozitáři autorovy instituce). V případě zelené cesty otevřeného přístupu je nutné počítat s tím, že vydavatelé často požadují dodržení doby, po kterou nesmí být článek uložený do repozitáře otevřeně přístupný (tzv. embargo period). Odeslání rukopisu vydavateli časopisu musí proto předcházet zjištění pozice vydavatele vůči zelené cestě otevřeného přístupu, nejlépe prostudováním aktuálních podmínek přímo na webu vydavatele/na webu časopisu, případně prověřením informací na SHERPA-RoMEO.

18 JAK na autorská práva (Copyright) a licence Otevřený přístup k vědeckým informacím vyžaduje, aby autoři vyjednali předem s vydavateli převedení pouze takových práv, jež jsou nezbytná pro publikování, a to prostřednictvím dodatků k autorským smlouvám, jimiž je vydavateli poskytnuta licence ke zveřejnění. Předmětem licenční smlouvy je výkon majetkových práv autorských. Tato práva se licenční smlouvou nepřevádějí, ale jejím uzavřením získává nabyvatel licence právo dílo sjednaným způsobem užít. Evropská komise nabádá autory, aby si ve všech případech ponechali svoje autorská práva a poskytli vydavatelům pouze potřebnou licenci, nejlépe takové typy licencí, které plně vyhoví požadavkům na otevřený přístup, a to veřejné licence Creative Commons, nejlépe licence CC-BY (viz např. CC BY 4.0, Uveďte autora 4.0 Mezinárodní) nebo CC-0.

19 CO uložit do repozitáře Příjemci grantů jsou povinni uložit do repozitáře: strojově čitelnou elektronickou kopii publikované verze včetně všech úprav z recenzního řízení, připravené pro vydání se stylistickými úpravami a formátováním vydavatele (obvykle dokument ve formátu PDF) nebo konečnou verzi recenzovaného autorského rukopisu přijatého k publikování v časopise včetně všech úprav z recenzního řízení, dosud nezformátovanou vydavatelem (zvanou též postprint). NEZAPOMEŇTE: Všichni příjemci finančních prostředků H2020 musí zajistit otevřený přístup (bezplatný on-line přístup pro všechny uživatele) k recenzovaným publikacím také jejich uložením do repozitáře, tzn. i tehdy, byl-li článek publikován v otevřeném (příp. hybridním) časopise jako otevřeně přístupný.

20 KDY uložit publikace do repozitáře K uložení článku do repozitáře musí dojít, jakmile je to možné, avšak nejpozději po jeho uveřejnění, a to i tehdy, byl-li článek publikován v časopise jako otevřeně přístupný. Příjemci grantů musí navíc vyvinout úsilí k uložení výzkumných dat potřebných k ověření výsledků obsažených v uložené vědecké publikaci, ideálně do repozitáře určeného pro ukládání výzkumných dat. Toto však není stanoveno jako povinnost!

21 KDY otevřít přístup k publikacím v repozitáři Po uložení publikace, a pokud možno i souvisejících výzkumných dat určených k ověření výsledků prezentovaných v publikaci, musí příjemci grantů zajistit otevřený přístup k dané publikaci prostřednictvím zvoleného repozitáře, buď okamžitě (byl-li článek publikován zlatou cestou otevřeného přístupu), nebo po uplynutí případné doby embarga na otevřený přístup (v případě publikování zelenou cestou otevřeného přístupu).

22 KAM uložit publikace do institucionálního repozitáře, viz např. DSpace VŠB-TUO do předmětového (oborového) repozitáře (arxiv, Europe PubMed Central apod.) do Zenodo V případě, že příjemce dotace-autor neví, kam by měl publikaci uložit, může využít službu poskytovanou portálem OpenAIRE. OpenAIRE

23 Otevřený přístup k bibliografickým metadatům Příjemci grantů musí rovněž prostřednictvím repozitáře zajistit otevřený přístup k bibliografickým metadatům, která slouží k identifikaci publikace. Metadata je nutné zpřístupnit bezprostředně po uložení publikace do repozitáře. Poznámka: Zpřístupnění metadat nemá souvislost s embargem vydavatele na otevřený přístup k plnému textu.

24 OpenAIRE Guidelines Bibliografická metadata (standardním formátem bibliografických metadat je zde Dublin Core) jsou nezbytná pro účely sklízení metadat systémem OpenAIRE (případně dalšími systémy) za účelem sledování a vyhodnocování plnění povinnosti otevřeného přístupu v projektech a dopadu otevřeného přístupu. Repozitář, který umožní autorům recenzovaných časopiseckých článků (příp. dalších typů publikací) splnit povinnosti stanovené pro H2020, musí být přizpůsoben OpenAIRE, aby bylo možné potřebné informace sklízet. Repozitář by tedy měl vyhovovat pravidlům OpenAIRE. Po implementaci pravidel je nezbytné repozitář validovat.

25 OpenAIRE Guidelines Vybrané informace z OpenAIRE Literature Guidelines vztahující se k výše uvedeným povinným bibliografickým metadatům (včetně příkladů): identifikace projektu: Metadata Field Project Identifier datum ukončení embarga na otevřený přístup: Metadata Field Embargo End Date persistentní identifikátory: Metadata Field Resource Identifier Podrobné informace k bibliografickým metadatům pro správce repozitářů pro publikace: OpenAIRE Guidelines: For Literature repositories, viz též prezentace k OpenAIRE Guidelines.

26 Persistentní identifikátor Persistentní identifikátor slouží k propojení agregátorem (v tomto případě: OpenAIRE) pro určitý účel nasklízených metadat a zdrojem těchto metadat (repozitářem). Příklady persistentních identifikátorů: Archival Research Key (ARK), Persistent URL (PURL), Uniform Resource Name (URN), Handle System, Digital Object Identifier (DOI). Repozitáře využívají různé trvalé identifikátory, a to i tehdy, jsou-li postaveny na stejném software. Např. v institucionálním repozitáři GoeScholar (Publikationenserver der Georg-August-Universität Göttingen), který stejně jako DSpace VŠB-TUO využívá software DSpace, je identifikátor handle nahrazen persistentním URL (PURL), viz

27 Persistentní identifikátor

28 Persistentní identifikátor

29 Otevřený přístup k výzkumným datům Pilotní projekt pro vybrané oblasti výzkumu; vztahuje se na dva typy dat: data, včetně příslušných metadat, potřebná k ověření výsledků prezentovaných ve vědeckých publikacích; jiná data, včetně souvisejících metadat, jak je uvedeno v příslušném dokumentu, tzv. Data Management Plan (DMP), v němž jsou popsány plány pro vytvářená data, nakládání s nimi, jejich uchovávání po dobu trvání a po skončení projektu. Otevřený přístup k výzkumným datům je zajištěn tím, že příjemci grantů uloží svá výzkumná data do repozitářů určených pro ukládání výzkumných dat a přijmou opatření k tomu, aby třetím stranám bylo v maximální možné míře umožněno tato data bezplatně využívat, šířit, vytěžovat, reprodukovat a mít k nim přístup.

30

31 Povinnost otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a datům

32 Další informace: Děkuji za pozornost! &