Pojistný. obzor. Časopis českého pojišťovnictví. Ročník

Transkript

1 Pojistný obzor Ročník Časopis českého pojišťovnictví

2 OBSAH EDITORIAL NA AKTUÁLNÍ TÉMA Cesta ke sjednocení pravidel pro distribuci finančních produktů 4 (Mgr. Klára Hájková) Zprostředkování finančních produktů v centru zájmu evropských legislativců 6 (Mgr. Ondřej Karel) Zveřejňovat náklady na finanční produkty, nebo ne? 8 Anketa mezi zástupci regulace, dohledu, profesních asociací a sdružení a vybranými členy České asociace pojišťoven (Mgr. Ema Novotná) LEGISLATIVA A PRÁVO Ohlédnutí za zákonem o pojišťovnictví 11 (Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc.) Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví 12 (RNDr. Monika Šťástková) Datové schránky usnadňují komunikaci 15 Rozhovor s Prof. Ing. Vladimírem Smejkalem, CSc. LL.M. (Marcela Kotyrová) Z nových právních předpisů 17 (Mgr. Eva Kozojedová) EKONOMICKÉ INFORMACE Odměny pojišťovacích zprostředkovatelů a daně 18 (Ing. Jana Šťovíčková, Ing. Jana Antošová) Uplatnění DPH na převod souboru zajišťovacích smluv nový rozsudek ESD 20 Ing. Jana Šťovíčková Role pojistných matematiků v rámci Solventnosti II 21 (Ing. Imrich Lozsi) Ekonomika představuje největší riziko 23 (Lloyd s Communications) POJISTNÉ PRODUKTY Fenomén Vánoc a pojistné události 26 (Ing. Vladimír Fuchs) Škody na zdraví ze zimních sportů 27 (JUDr. Irena Třešňáková) Pojištění v oblasti obnovitelných zdrojů 29 (Ing. Dušan Skoták) Pojištění pohřbu se vrací na trh 30 (Ing. Jana Hrdinová, Ph.D.) ZE SVĚTA Obamova zdravotní reforma hledá své uplatnění 32 (Ing. Petr Pavlík) Zdravotnictví za hranicemi: Nizozemí 33 (Kolektiv autorů projektu Kulatý stůl) ČAP partnerem Norska v projektu na výměnu zkušeností v oblasti boje s pojistným podvodem 37 (Mgr. Ondřej Karel) Z DOMOVA Pojišťovny jsou nervózní ze sdílení informací 38 Rozhovor s Paulem Robinsonem z IBM (Mgr. Ema Novotná) Vzácná návštěva z Lloyd s zavítala do Prahy 40 (Mgr. Ema Novotná) Pojišťovací makléři bilancovali 41 (Ing. Zdeňka Indruchová) Ještě k zákonu o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti 42 (JUDr. Adriana Vavrušková) Datové schránky v právním řádu ČR 42 Recenze publikace Z tiskových zpráv členských pojišťoven 43 INSURANCE DIGEST Insurers Are Nervous about Sharing Information 45 Interview with Paul Robinson from IBM (Ema Novotná)

3 Foto: ČAP Vážení čtenáři, ani se tomu nechce věřit, ale máme za sebou další rok a vy držíte v rukou poslední letošní číslo Pojistného obzoru. Koloběh času nelze zastavit, je ale možné jej smysluplně naplnit. Proto ani v tomto roce nechyběly na stránkách pravidelných rubrik rozhovory, názory, analýzy a informace významných odborníků a zástupců jak z oboru pojišťovnictví, tak i státní správy. Snad vám otištěné články pomáhaly při řešení problémů v každodenní práci, inspirovaly vás a možná jste si u nich zároveň i trochu odpočinuli. A na jaká témata jsme se koncem roku zaměřili tentokrát? V posledních měsících se na všech frontách začalo intenzivně rozebírat, zda zveřejňovat náklady na finanční produkty, nebo nikoli. A pokud ano, jaké vlastně a jakým způsobem. Nemohli jsme zůstat stranou. V rubrice Na aktuální téma proto přinášíme sondu do současné situace jak z českého, tak evropského pohledu očima Kláry Hájkové, náměstkyně ministra financí, respektive Ondřeje Karla, specialisty na mezinárodní vztahy České asociace pojišťoven (ČAP). Zcela jistě se necháte vtáhnout do diskuse, kterou jsme otevřeli na stranách Každý ze sedmi oslovených odborníků objasňuje problematiku z pohledu své instituce. Názorová mozaika vám pak poskytne jedinečnou šanci utvořit si o dané problematice ucelený obrázek. Pojišťovací zprostředkovatelé, ovšem z hlediska nastavování schémat odměňování, uvízli v hledáčku manažerek daňového oddělení ze společnosti Deloitte. Více v Ekonomických informacích na stranách Díky trvalé spolupráci s kolegy z Lloyd s vás tentokrát seznámíme se zprávou zabývající se prioritními globálními riziky a ve stejné rubrice se dočtete, jak na ni reagovali šéfové největších světových firem. Také jsme měli možnost zúčastnit se říjnové přednášky předsedy společnosti Lloyd s Lorda Petera Levena, která se konala v Praze. Výběr toho nejzajímavějšího přinášíme na straně 40. Ze světové problematiky stojí dále za zmínku příspěvek Petra Pavlíka, jenž rozkrývá hlavní principy zdravotní reformy USA, kterou se podařilo Baracku Obamovi počátkem listopadu prosadit ve Sněmovně reprezentantů. Velmi zajímavý a exkluzivní rozhovor zaměřený na propojení problematiky pojistných podvodů a informačních technologií nám poskytnul Paul Robinson, expert pro oblast pojišťovnictví v IBM, zejména v Asii a Tichomoří. V neposlední řadě se nám podařilo připravit i několik sezonně laděných příspěvků. Irena Třešňáková z české pobočky mezinárodní likvidační organizace se zaměřila na téma škod na zdraví způsobených při zimních sportech v zahraničí a Vladimír Fuchs zmapoval fenomén Vánoc z pohledu vytíženosti asistenčních služeb. Dlužno podotknout, že v době hektického předvánočního shonu se nejednou stane, že klienti pojišťoven začnou kupříkladu postrádat vozidlo, které jim vlastně nebylo vůbec odcizeno Přestože příspěvky, které se na stránkách Pojistného obzoru objevují, nepatří zrovna do kategorie těch oddechových, věříme, že vám i v dalším roce přinesou zajímavé a smysluplné informace, které si se zájmem přečtete. Do nového roku bych vám za celý realizační tým našeho časopisu ráda popřála především hodně zdraví a spokojenosti v osobním i profesním životě. Ať se vám v nadcházejícím roce daří, Ema Novotná šéfredaktorka Dear readers, It is hard to believe that another year has passed and you are holding in your hands the last 2009 issue of Pojistný obzor. The passage of time cannot be stopped but it s possible to fill the time with meaningful contents. That s why this year we have continued to feature in our regular sections interviews, opinions, analyses and information provided by leading specialists and representatives from both the insurance sector and state administration. We hope the published articles have helped you solve problems arising during your everyday work and also inspired you and, perhaps, contributed to your relaxation. What topics did we pick this time as another year is nearing its end? The past few months have seen vigorous debate on many fronts whether to disclose costs of financial products, or not. And if yes, what products and in what manner. We could not stand aside. Our section Current Issue is a probe into the situation in the Czech and European context by Deputy Finance Minister Klára Hájková and Ondřej Karel, specialist in international relations of the Czech Insurance Association (ČAP). You will surely become absorbed in the discussion unfolding on pages Each of the seven experts we have approached addresses the issue through the perspective of his or her respective organization. This mosaic of opinions will provide you with a unique opportunity to obtain a complex view of the issue. Deloitte s tax department managers focus on insurance agents, this time from the perspective of setting up the remuneration system. More on that in Economic Information on pages Thanks to ongoing collaboration with Lloyd s we can brief you on a report on key global risks. The same section also presents responses to the report of major global companies chiefs. On the top of that we had a chance to be present at the lecture of the chairman of Lloyd s, Lord Peter Levene, who visited Prague this October. The selection of the most interesting issues is on page 40. A look at world events includes a contribution by Petr Pavlík outlining key principles of the US health care reform that President Barack Obama managed to push through the House of Representatives in early November. Of great interest is an exclusive interview with Paul Robinson, leader of IBM s insurance department, discussing the intertwined issues of insurance fraud and information technology. We have also prepared some articles on seasonal topics. Irena Třešňáková from the Czech office of an international claim settlement organization discusses insurance events stemming from injuries suffered in pursuing winter sports abroad, while Vladimír Fuchs has mapped out how busy assistance services get during Christmas holidays. It must be noted that in the hectic pre-christmas hustle and bustle, insurance companies clients might happen to lose their car which wasn t actually stolen at all Although the articles published in Pojistný obzor rarely fall into the category of relaxation reading, we believe in the coming year they will continue to bring you attractive and meaningful information that you will find of interest. On behalf of the entire production team of our periodical, I wish you good health and happiness in your personal and professional endeavours in the New Year. With wishes of success in the coming year, Ema Novotná Editor- in-chief Na aktuální téma Pojistný obzor 4/2009 3

4 Na aktuální téma Cesta ke sjednocení pravidel pro distribuci finančních produktů Sílící role externí distribuce na finančním trhu a trendy, které ji provázejí, posilují nutnost harmonizace pravidel. MGR. KLÁRA HÁJKOVÁ NÁMĚSTKYNĚ MINISTRA MINISTERSTVO FINANCÍ Specializované sítě či multiproduktoví zprostředkovatelé tvoří z pohledu současných trendů součást distribučních kanálů bank, nebankovních poskytovatelů úvěrů a dalších finančních služeb, ale i pojišťoven. Podle našich odhadů generují téměř polovinu produkce jak v životním, tak i neživotním pojištění. V případě hypotečních úvěrů mluvíme již o dvou třetinách sjednaných obchodů. A pokračovat bychom mohli stavebním spořením či penzijním připojištěním. Druhým důležitým trendem, o kterém je zapotřebí se zmínit, je velmi časté nabízení kombinací více produktů konečnému zákazníkovi s cílem komplexně pokrýt jeho finanční potřeby od investování volných prostředků, přes návrhy na vhodný úvěr až po pokrytí rizik. Revize systému distribuce Pro Ministerstvo financí jako regulátora finančního trhu, zodpovědného navíc také za oblast ochrany spotřebitele, implikují oba zmíněné trendy jednu základní otázku je v takto silné externí distribuci vše v pořádku? Množící se stížnosti klientů na zprostředkovatele nabádají k negativní odpovědi. Proto jsme se blíže podívali na to, jak je distribuce regulována, a zda by stát neměl nastavit pravidla trochu jinak. Výsledek naší analýzy bych popsala asi takto: pravidla se zásadně liší sektor od sektoru, v některých jsou nastavena poměrně přísně, v jiných naopak téměř chybí. Mluvím zde o pravidlech vymezujících, kdo může zprostředkovávat, o povinnosti být evidován ve veřejně přístupném registru a samozřejmě o pravidlech jednání, včetně požadavků na odbornou kvalifikaci. Jeden zprostředkovatel nabízející více produktů, ať už pro pokrytí všech potřeb zákazníka, anebo z důvodů jejich vzájemné substituovatelnosti, se nyní řídí několika různými pravidly. I zákazníka tato situace spíše mate, protože nemá vždy jasno, jaký servis je mu ze zákona garantován. Činnost poradenství tvoří samostatnou otázku, kdy se za poradce označuje velmi mnoho osob, které ne vždy poskytují kvalitní poradenství, ale často pouze zprostředkovávají jeden produkt od jednoho poskytovatele. A zde je označení poradce skutečně na pováženou. Důležitější však jsou pravidla, která poradenství vymezují. S výjimkou investičního poradenství, pokrývajícího produkty kapitálového trhu, totiž prakticky neexistují. Regulační aktivity v rámci EU Výše popsaný stav regulace finančního trhu není pouze českým specifikem. Je charakteristický pro celou Evropskou unii. Komunitární pravidla pokrývají ovšem nejednotně speciálními směrnicemi o zprostředkování pouze pojišťovnictví (IMD Insurance Mediation Directive) a kapitálový trh (MiFID Markets In Financial Instruments Directive). Proto se nyní Evropská komise zabývá projektem tzv. PRIPs (Packaged Retail Investment Products), tedy balíčkovými investicemi pro drobné klienty. Tato iniciativa si klade za cíl nastavit harmonizované podmínky pro distribuci produktů plnících obdobnou investiční funkci, tedy investic na kapitálovém trhu, životního pojištění s investiční složkou nebo strukturovaných depozit. Nová pravidla by měla pokrýt zejména pravidla jednání, kde bude hlavní inspirací úprava dle MiFID, a poskytování předsmluvních informací zákazníkům, které vychází zejména ze směrnice UCITS, regulující fondy kolektivního investování. Hledání společných pravidel Z předchozího odstavce jasně vyplývá, že obdobný problém, který jsme identifikovali v České republice, se řeší také v Bruselu. Nicméně čekat Mgr. Klára Hájková na nová evropská pravidla není dle mého názoru tím nejvhodnějším řešením. Problémy tuzemského trhu musíme řešit hned, navíc záběr evropské iniciativy PRIPs nepokrývá celý finanční trh, ale pouze produkty s investiční složkou. Proto jsme v březnu letošního roku zřídili Pracovní skupinu k distribuci na finančním trhu a pozvali do ní zástupce České národní banky, všech relevantních profesních asociací působících na finančním trhu a také dva zástupce spotřebitelských sdružení. Tato skupina čítající dvě desítky expertů dostala za úkol najít vhodná společná pravidla pokrývající distribuci na celém finančním trhu tedy produktů spořicích, investičních, úvěrových a pojistných. Distribucí zde rozumíme jak externí zprostředkování, tak i nabízení finančních produktů a služeb zaměstnanci poskytovatelů či přímo ovládanými distribučními sítěmi; svá pravidla by mělo dostat také poradenství. Je přece logické, aby nabídka uskutečněná zaměstnancem i zprostředkovatelem jakožto osobou samostatně výdělečně činnou podléhala srovnatelným požadavkům. Na druhou stranu postavení zaměstnanců má oproti podnikatelům svá specifika, která bychom také měli brát v úvahu. Foto: archiv ČAP 4 Pojistný obzor 4/2009 Na aktuální téma

5 Identifikace problémů Pracovní skupina začala svoji práci shrnutím identifikovaných problémů. Tím prvním je nejasnost, kdo vlastně finanční produkty a služby distribuuje. Zprostředkování úvěrů či některých depozitních produktů je živností volnou, bez odlišení kategorií distributorů. V případě úvěrů je pak takovou živností i vlastní poskytování produktů. A díky systému oborů živnosti, sdružujících více činností do společné kategorie, bohužel z živnostenského rejstříku nepoznáme, zda se konkrétní osoba zabývá zprostředkováním finančních produktů, anebo řemeslných prací či služeb v dopravě. Naproti tomu na kapitálovém trhu jsou vedle obchodníků s cennými papíry zákonem vymezeni investiční zprostředkovatelé a jejich vázaní zástupci. Konkrétně v pojišťovnictví pak najdeme tři kategorie vázaných zprostředkovatelů a dva typy zprostředkovatelů samostatných. Průhlednější systém kategorií Za optimální řešení však považujeme jednotný systém kategorií. Prvním doporučením pracovní skupiny je návrh modelu, ve kterém by na trhu operovali tzv. samostatní zprostředkovatelé a vázaní zástupci. Základním rozdílem by pak bylo nastavení odpovědnosti za činnost. Samostatný zprostředkovatel by odpovídal za sebe, své zaměstnance i vázané zástupce, jak je tomu na kapitálovém trhu či v pojišťovnictví. Současně by mělo platit, že vázaný zástupce může pracovat pouze pro jednoho samostatného zprostředkovatele či jednoho poskytovatele. Tím by se vždy transparentně vyjasnilo, kdo za jeho činnost zodpovídá. Doporučení pracovní skupiny samozřejmě zohledňují platné znění směrnice IMD, která umožňuje jednomu smluvně vázanému zprostředkovateli pojištění (tied agent) zastupovat více pojišťoven v případě vzájemně si nekonkurujících produktů. Tato výjimka by zůstala zachována. Jak by systém fungoval? Takto nastavené dvě kategorie distributorů by se odrážely ve dvou typech podnikatelského oprávnění, vydávaných Českou národní bankou. Obdobně jako na kapitálovém trhu pracovní skupina navrhuje, aby o povolení k činnosti žádal pouze samostatný zprostředkovatel, a to jak pro sebe, tak pro své vázané zástupce. Tím by výrazně ubylo administrativy pro jednotlivé vázané zástupce. Současně by samostatný zprostředkovatel ověřil u vázaných zástupců, zda splnili všechny zákonem stanovené požadavky a o tomto pouze informoval Českou národní banku. Pokud by vázaný zástupce pracoval přímo pro poskytovatele, pak by registraci vyřídil tento poskytovatel. Samotné podnikatelské oprávnění by mělo být podle návrhů pracovní skupiny vnitřně členěno do tří sektorů pojištění, investičních služeb a spořicích a úvěrových produktů. Bylo by možné vydat povolení v rozsahu jednoho, dvou či všech tří sektorů s možností následného rozšíření či zúžení. Skupina nyní diskutuje, zda by se v rámci každého sektoru měly identifikovat dílčí subsektory, podávající informaci o konkrétních kategoriích produktů a služeb v rámci příslušného sektoru. Pak by podnikatelské oprávnění ještě podrobněji specifikovalo, které produkty a služby může daná osoba distribuovat. V praxi by pak bylo možné vydat povolení k činnosti zprostředkování například pouze životního pojištění. V tomto případě však diskuse stále běží a nelze předjímat, co nakonec pracovní skupina doporučí. Jediný registr pro veřejnost Druhým opatřením, které pracovní skupina navrhla, je zřízení jednoho veřejnoprávního registru, který by byl přístupný všem občanům. V něm by bylo možné vyhledat každou osobu s povolením k činnosti distribuce na finančním trhu a ověřit si, zda je dotyčný samostatným zprostředkovatelem, či vázaným zástupcem a ve kterých sektorech má platné povolení. Opět se jedná o opatření zvyšující transparentnost trhu. Skupina také doporučila evidovat historii záznamů po vzoru obchodního rejstříku, aby se snadno dalo odhalit, pro které sítě či poskytovatele příslušný zástupce v minulosti pracoval. Odpovídající odborná způsobilost distributorů Nová pravidla by také měla garantovat, že se distribucí budou zabývat pouze osoby, které splní určité podmínky pro získání povolení. Jednou z nich je adekvátní odborná způsobilost. Měly by proto být nastaveny požadavky na kvalifikaci distributora a ty by měly být následně ověřovány. Otázkou však zůstává, jakým způsobem. Zde zatím skupina nenašla kompromisní řešení. Obecně se totiž nabízí dvě varianty. Tou první je současný systém zvolený pro kapitálový trh, kdy legislativa ukládá obecné požadavky, co má zprostředkovatel znát, případně ukládá povinnost dosažení určitého stupně vzdělání či odborné praxe. Naopak v pojišťovnictví je uplatňován alternativní režim, který požaduje složení zprostředkovatelské zkoušky. Ta se nyní zaměřuje na faktické znalosti legislativy. Například v Rakousku již zkoušky pokrývají nejen znalosti, ale i dovednost aplikovat tyto znalosti v praxi. Zkoušený zprostředkovatel v modelové situaci jedná s klientem a komise hodnotí, zda správně představí produkt, zeptá se klienta na všechny potřebné informace a odpoví na otázky. Klíčovou roli tedy hraje reakce distributora v konkrétní situaci. Tento systém je jistě náročný na realizaci, na druhou stranu však představuje velmi dobrý způsob, jak objektivně zajistit ověření komplexní odbornosti při vstupu do odvětví. Pracovní skupina se v rámci právě probíhající druhé fáze bude zabývat otázkou, zda doporučit povinné zkoušky, anebo rozšířit stávající model kapitálového trhu na ostatní sektory. Jak jednat se zákazníkem Čtvrtou oblastí, ve které nyní pracovní skupina formuluje svá doporučení, jsou pravidla jednání s klientem. Zde se práce nacházejí na samém počátku a bylo by předčasné odhadovat, k jakým V roce 2010 připraví Ministerstvo financí teze budoucí právní úpravy jednotných pravidel na českém finančním trhu a zahájí práce na formulaci paragrafového znění. závěrům skupina dospěje. Určitě však navrhne pravidla pro informování zákazníka a odpoví na otázku, jak by mělo být zajištěno jednání distributora v nejlepším zájmu jeho klienta. Konkrétní doporučení rozšíří již předaná doporučení ke kategorizaci a registraci distributorů, která jsou zveřejněna na webových stránkách našeho resortu ( Na jejich základě pak v roce 2010 připravíme teze budoucí právní úpravy a zahájíme práce na formulaci paragrafového znění. Očekávám, že legislativní návrh by mohl být dokončen v roce Pokud se podaří vhodně sjednotit pravidla na celém finančním trhu, významně tím podpoříme jeho transparentnost a zvýšíme kvalitu služeb. Na aktuální téma Pojistný obzor 4/2009 5

6 Na aktuální téma Zprostředkování finančních produktů v centru zájmu evropských legislativců MGR. ONDŘEJ KAREL SPECIALISTA PRO MEZINÁRODNÍ VZTAHY ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN V evropských institucích, jež se zabývají problematikou finančních služeb, vrcholí diskuse o další regulaci prodeje finančních produktů. Ta zásadně ovlivní národní trhy. V centru zájmu je návrh regulace distribuce tzv. strukturovaných nebo také komplexních retailových investičních produktů (z anglického Packaged Retail Investment Products). Mezi ně patří produkty různých poskytovatelů finančních služeb, které slouží k investování, tedy ke zhodnocení vložených finančních prostředků s podstoupením určitého investičního rizika, které jsou nabízeny koncovým spotřebitelům. Do této kategorie finančních produktů se například řadí produkty investičních fondů, strukturované dluhopisy, strukturované termínované vklady a počítají se k nim také produkty investičního životního pojištění. Paralelně s tímto návrhem je na rok 2010 plánována revize Směrnice o zprostředkování pojištění (2002/92/ES, IMD), jejíž transpozice do našeho národního právního řádu byla provedena zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Jmenovaná směrnice se vztahuje na zprostředkování všech typů pojistných produktů životního i neživotního pojištění a Směrnice o trzích finančních nástrojů (2004/39/ES, MiFID), implementovaná do českého právního řádu zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu. Obě tyto iniciativy mají potenciál významně změnit pravidla distribuce pojistných produktů na jednotném evropském trhu. Zacíleno na ochranu spotřebitele Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď i proto, že se v obou případech jedná o právní akty, které přijali evropští zákonodárci teprve nedávno a navíc musely být transponovány do národního práva. S jejich praktickou aplikací tedy zatím neexistuje dostatek zkušeností. MiFID byl vyvinut především za účelem regulace prodeje produktů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a jeho ustanovení nemusí být možné vždy plně aplikovat na zprostředkování pojištění. Mezi evropskými autoritami ale převládá názor, že MiFID poskytuje vyšší stupeň ochrany spotřebitele, a tudíž by měl být v této oblasti měřítkem pro budoucí evropskou legislativu. Jedná se zejména o pravidla pro jednání se zákazníkem a způsob prodeje a pravidla pro řešení střetu zájmů, podle nichž mají zprostředkovatelé např. povinnost sdělovat klientům při uzavírání smlouvy výši provize, kterou obdrží za zprostředkování prodeje produktu od svého poskytovatele. Potřeba regulace zprostředkování investičních produktů Diskuse na téma regulace zprostředkování investičních produktů nabrala na obrátkách v okamžiku, kdy světová finanční krize dopadla na Evropu a nejvíce zde postihla právě investory. Evropská komise do svých plánů na překonání krize a jejímu dalšímu předcházení zařadila i návrh regulace prodeje tzv. strukturovaných retailových investičních produktů (anglická zkratka PRIPs) napříč sektory, který se týká všech investičních produktů a distribučních kanálů. Regulace si klade za cíl zavést vysokou míru ochrany investorů, zajistit rovné soutěžní postavení poskytovatelů a zprostředkovatelů těchto produktů a zvýšit objem přeshraničního obchodu s těmito produkty. Prostředkem vedoucím k tomuto cíli by mělo být stanovení jednotných pravidel pro obsah a formu předsmluvních informací, které mají být poskytovány potenciálním klientům, a jednotných pravidel uzavírání obchodu, která by upravovala řešení střetu zájmů mezi zprostředkovatelem a zákazníkem v procesu jejich prodeje. Evropská komise tedy zahájila konzultace s účastníky trhu a deklarovala, že v oblasti povinně sdělovaných informací jí jako vzor poslouží standardizovaný informační dokument Key Investor Information (KII), který vytvořil Výbor pro evropskou regulaci trhů s cennými papíry (CESR) pro produkty fondů UCITS. Pomocí obdobného standardizovaného dokumentu budou mít zájemci o koupi strukturovaného retailového investičního produktu možnost získat relevantní informace o poskytovateli daného produktu a jeho charakteristice a dále pak Ilustrační foto: European Communities, 2009 Jádrem problému je již delší dobu diskutované téma, zda ustanovení Směrnice o zprostředkování pojištění (IMD) a Směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID) poskytují srovnatelnou úroveň ochrany spotřebitele. Evropská unie hodlá zpřísnit pravidla pro zprostředkování pojištění, která budou pro český trh převratná. 6 Pojistný obzor 4/2009 Na aktuální téma

7 vzájemně porovnat produkty různých poskytovatelů v rámci této kategorie. Jednotná pravidla uzavírání obchodu a ustanovení o střetu zájmů a jeho řešení během procesu prodeje budou inspirovány relevantními ustanoveními MiFIDu. Evropská komise již dříve ohlásila svůj cíl zpracovat legislativní návrh do poloviny roku 2010, nicméně vzhledem k tomu, že jí zadaná studie dopadu aplikace pravidel MiFID na investiční životní pojištění má být hotova až koncem roku 2010, nelze legislativní návrh očekávat dříve než začátkem Mělo by se jednat o směrnici horizontálního charakteru. Budou zohledněna specifika investičního životního pojištění? Evropský pojistný trh se prostřednictvím Evropské pojišťovací a zajišťovací federace (CEA) aktivně účastní konzultací Komise na téma PRIPs a předkládá argumenty, jimiž upozorňuje na specifika produktů investičního životního pojištění, která je třeba v kontextu nové regulace zohlednit. Jedná se zejména o dlouhodobý charakter kontraktu a existenci krytí pojistného rizika, ale i vysokou míru obezřetnostních požadavků, jež na pojišťovny klade směrnice Solvency II. Z ní dále vyplývají záruky finančního zdraví pojišťoven, které nemají kromě bankovnictví v ostatních sektorech obdoby. Bez zohlednění těchto specifik si lze vzájemné porovnávání produktů v kategorii PRIPs jen těžko představit. Není však možné přehlížet ani opačně vyznívající argumenty, zejména fakt, že v některých zemích, například v Itálii a Nizozemí, je již dnes jejich národními právními úpravami prodej produktů investičního životního pojištění regulován pravidly podle MiFIDu. Specifickou pozici zastává také Velká Británie společně s Britskou asociací pojišťoven (ABI), která z důvodu připravované národní reformy zprostředkování investičních a spořicích produktů (tzv. Retail Distribution Review) 1 požaduje rozšíření působnosti uvažované směrnice na všechny produkty životního pojištění kromě produktů zaměřených čistě na krytí rizika smrti. Jaké novinky přinese revidovaná IMD? Komise již vyjádřila své stanovisko, že regulace PRIPs a revize směrnic IMD a MiFID budou probíhat paralelně, nicméně se budou vzájemně ideově ovlivňovat. V rámci diskuse o revizi IMD však lze očekávat větší možnost uplatnění argumentů CEA, protože IMD reguluje podmínky zprostředkování typických pojišťovacích produktů založených na transferu rizika v životním i neživotním pojištění, což není případ investičního životního pojištění. Půjde tedy o to porovnat jednotlivá pravidla IMD a MiFIDu a rozhodnout, zda poskytují srovnatelnou úroveň ochrany spotřebitele. Pokud tomu tak nebude, bude nutné nalézt vhodné řešení s ohledem na specifika pojišťovacích produktů. Uvažovaná IMD 2 se ovšem bude od své mladší sestry výrazně lišit, protože cílem Komise je: přijmout maximum harmonization approach, tj. stanovit striktní pravidla s minimální možností volnosti členských států si tato pravidla v rámci transpozice přizpůsobit, aplikovat pravidla stanovená směrnicí také na přímý prodej pojistných produktů pojišťovnami (jejich zaměstnanci), podrobněji upravit oblast odměňování zprostředkovatelů a pravidel pro prodej pojistných produktů s cílem zajistit vyšší transparentnost a minimalizovat možnost střetu zájmů (týká se např. otázky rozlišení mezi zprostředkováním a poradenstvím, dělení zákazníků na profesionální a neprofesionální nebo zveřejňování výše zprostředkovatelských provizí), revidovat ustanovení o povinném pojištění profesní odpovědnosti zprostředkovatelů, stanovit pravidla pro vzájemné uznávání profesní způsobilosti. Komise si stanovila cíl představit legislativní návrh IMD 2 do konce roku Pokud tedy vyjdeme z předpokladu, že návrh bude v roce 2011 schválen a bude obsahovat minimálně dvouleté přechodné období pro transpozici směrnice do národních právních řádů, vstup nových pravidel v účinnost můžeme v ČR očekávat přibližně v roce Konzultace vyvrcholí v průběhu roku 2010 Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že rok 2010 bude ve znamení diskusí o budoucí podobě zprostředkování finančních produktů na evropském trhu. Zájmy evropských pojišťoven budou v této diskusi zastoupeny CEA, podporovanou národními asociacemi včetně ČAP. Snahou bude nalézt vyvážené řešení založené na dostatečné transparentnosti pojistných produktů a jejich zprostředkování na jedné straně a poskytování pouze relevantních informací, které nebudou spotřebitele zatěžovat nebo jej mást, na straně druhé s cílem vytvoření rovných soutěžních podmínek pro všechny účastníky trhu. Vzhledem k tomu, že ve srovnání s ostatními, zejména západoevropskými státy EU je v ČR úprava zprostředkování pojištění ve výše zmíněných ohledech regulována spíše minimalisticky, lze očekávat, že pro náš trh bude nová úprava zprostředkování znamenat převratné změny. Ilustrační foto: European Communities, ) Na aktuální téma Pojistný obzor 4/2009 7

8 Na aktuální téma Zveřejňovat náklady na finanční produkty, nebo ne? MGR. EMA NOVOTNÁ ŠÉFREDAKTORKA ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN FOTO: ARCHIV RESPONDENTŮ A ČAP Ptáme se zástupců regulace, dohledu, profesních asociací a sdružení a dále vybraných členů České asociace pojišťoven (ČAP). Pohledem dohledu a regulace RNDr. Pavel Vacek, CSc., MBA, ředitel odboru regulace finančního trhu ČNB 1. ČNB obecně považuje za správné, že se vyšší transparencí umožňuje klientům a investorům vyhodnotit motivace, které za nabízením určitých produktů stojí. Stejně tak je na místě, pokud jsou klienti a investoři informováni o nákladech, jež přímo nebo nepřímo nesou, a nejsou patrné z ceny samotného produktu. 2. Uveřejnění nákladů v oblasti pojištění má různý význam podle různých druhů pojištění. Pokud jde o druhy nákladů, mělo by jít o ty náklady, které klient nese nebo které snižují jeho výnos, a dále o náklady ovlivňující motivaci distributorů doporučovat pojištění některých pojišťoven na úkor jiných. Mgr. Michal Franěk, ředitel odboru Legislativy finančního trhu, Ministerstvo financí České republiky 1. Jaký máte názor na aktuální trend regulace zveřejňování nákladů na finanční produkty v České republice, potažmo v Evropské unii? 2. Může zveřejnění nákladů v případě pojištění přispět k lepší informovanosti spotřebitele při výběru konkrétního produktu? Jaké druhy nákladů je podle vás vhodné sdělovat a proč? 1. Tento trend je evidentně součástí snahy o zlepšení obsluhy klientů při pořizování finančních produktů nebo služeb. Jde tedy jen o jeden ze způsobů, jak přispět k větší transparentnosti produktu. V některých sektorech již Evropská unie uveřejňování (tj. sdělování klientovi) reguluje příkladem jsou investiční služby ve směrnici MiFID (regulace uveřejňování tzv. pobídek). Mezi další evropské iniciativy se řadí úvahy o budoucí regulaci tzv. Packaged Retail Investment Products (PRIPs), která bude pravděpodobně v nějaké podobě sdělování (určitých) nákladů na produkt obsahovat, byť o tom EU hovoří zatím v obecnější rovině. Myslím, že jako princip lze ideu sdělování nákladů přivítat. Na druhou stranu je ovšem třeba vážit, jaké náklady je vhodné uveřejňovat u různých typů produktů a které z nich povedou skutečně k danému cíli, tj. ke zvýšené informovanosti klienta. 2. Jsem přesvědčen, že v případě pojistného produktu určeného spotřebiteli (retailovému klientovi) může taková informace ve výběru vhodného pojištění pomoci. Pro přemýšlivého zákazníka mohou být jednotlivé složky nákladů na produkt (distribuce, reklama aj.) jedním z vodítek při výběru vhodného produktu. Nejde jen o jeho výslednou cenu, ale i o skutečnost, že nákladová struktura může prodejce motivovat k prodeji pro určité klienty méně vhodného produktu. Ostatně v již zmíněné evropské iniciativě týkající se PRIPs budou zahrnuty i některé typy investičního pojištění. Sdělování nákladů na produkt není samozřejmě zázračnou medicínou, ale jako vhodně zvolený kamínek v mozaice rozumné regulace může klientovi pomoci. Jak jsem již ale řekl, musí jít o přemýšlivého klienta, který si informace o produktu přečte a uvažuje o nich. Bez toho je pro klienta jakákoliv informace, byť přehledně podaná a vyčerpávající, zbytečná. Ale to už bychom se dostali k otázkám finančního vzdělávání. Mohu uzavřít, že tématu sdělování nákladů klientovi se bude Ministerstvo financí věnovat v rámci projektu sjednocení distribuce produktů na finančním trhu. Pohledem profesních asociací a sdružení Ing. Zdeněk Voharčík, předseda AČPM a jednatel makléřské firmy GrECo International 1. Není pochyb, že regulace finančních služeb je nástrojem ochrany finančních prostředků občanů. Finanční služby, pojišťovnictví nevyjímaje, se pro svou komplexnost staly předmětem regulačních snah EU. Regulace se zaměřuje na zvýšení informovanosti klienta, 8 Pojistný obzor 4/2009 Na aktuální téma

9 na zvýšení odpovědnosti distribučních kanálů za své poradenství a na zprůhlednění tvorby ceny produktu včetně zveřejnění výše odměn zprostředkovatelů. V případě majetkového pojištění, kde jde především o maximálně několikaleté smlouvy, je možné přesně informovat klienta o struktuře odměňování a výnosů ze strany pojišťovny. Průmysloví klienti znají dobře cenu kupovaných produktů včetně ceny pojišťovacího makléře. V osobním pojištění je situace komplikovanější. Regulace v tomto odvětví by se měla zaměřit především na zásadní zkvalitnění distribučních kanálů, kterými jsou tyto produkty prodávány. Jestliže chráníme spotřebitele, pak je třeba diskutovat s ním jeho potřeby a informovat jej o produktech, a nalézt z celkové palety právě ty nejvhodnější. Každý produkt má svou cenu, která zahrnuje i náklady poskytovatele tohoto produktu, včetně nákladů na distribuci. Regulace zveřejňování nákladů na finanční produkty je snahou o zprůhlednění jejich ceny, nikoliv snahou o zkvalitnění nabízených služeb a produktů. Jestliže se při nákupu bude klient orientovat např. podle ceny zprostředkovatelských služeb, budou zprostředkovatelé z určitých segmentů vytlačeni a bude třeba hledat náhradní distribuční cesty. Bude-li se zájemce orientovat podle výše vnitřních nákladů pojišťovny na daný produkt, pak bude nabídka obsahovat produkty s nižším rozsahem krytí apod. V České republice by se regulace měla primárně zaměřit na ochranu spotřebitelů před divokým přepojišťováním, jež způsobuje značné škody jak pojištěným, tak i pojišťovnám. Toto nevyřeší informace o výši nákladů. 2. Zveřejnění nákladů v případě uzavírání pojistné smlouvy u občanských pojištění povede k tomu, že klient bude preferovat cenu před kvalitou vybere si z nabídky produkt, kde budou náklady na pojištění nejnižší. Klient je schopen vnímat velmi pozitivně právě cenu pojištění, s obtížemi se vyzná v obsahu produktu a je odkázán na prodejní síť. Nejsem si jist, zda zprostředkovatel občanských pojištění bude schopen kvalifikovaně komunikovat výhody a nevýhody produktu ve vazbě na výši vnitřních nákladů pojišťovny. Jako pozitivum tendence ke zveřejňování nákladů na pojištění vidím skutečnost, že pojišťovny budou muset více pracovat na produktech jít více do rizika, aby si udržely stávající klienty. Totéž bude platit pro distribuční sítě a kanály. Bez odměny se pojištění prodávat nedá, ale vysoké odměny pro zprostředkovatele povedou k odchodu klientů k levnějším poskytovatelům. Při sjednávání těchto druhů pojištění bude rozhodující roli sehrávat kvalita prodejní sítě. Mám obavy, zda spotřebitel bude schopen s informací o výši nákladů na pojištění pracovat. Detailní analýzy, které musí v některých sousedních zemích předkládat zprostředkovatel klientovi, vedou podle zkušeností k tomu, že klient není připraven studovat komplikované materiály a nakonec uzavře pojistku stejně tak neinformovaný, jak tomu bylo před zavedením této povinnosti. Proto se v současné době hledají kompromisní modely informování klientů. Je třeba najít optimální penzum informací, které je klient ochoten přijmout, zabývat se jím a pochopit, co je podstatou produktu, jaké jsou výhody a nevýhody pro něj plynoucí. Pokud se týče vnitřních nákladů pojišťoven na sjednání pojištění, bude velmi obtížné zvolit jakékoli kritérium. Standardně se zveřejňují náklady na sjednávání rozdělené na vnitřní a externí. Nejsem si ovšem jist, zda zprostředkovatel občanských pojištění je schopen tyto náklady před spotřebitelem komentovat. Mgr. Marta Gellová, generální sekretář AFIZ 1. Co se týká trendu zveřejňování nákladů na finanční produkty, diskuse v České republice rozhodně předbíhají trendy, a zejména závěry Evropské komise. Řečeno slovy kolegy z Dánské asociace soukromých investorů (Danish Shareholder Association): investoři potřebují vědět, jaký podíl z celkově investovaných finančních prostředků bude vynaložen na krytí nákladů daného produktu a jaká část bude skutečně investována. Je také důležité zajistit, aby se investoři mohli spolehnout na finanční poradce a na to, že při poskytování poradenství zohlední situaci klienta 1 nebo slovy CEA: zveřejňovány by měly být celkové náklady produktu, ačkoli tohoto stavu nemusí být jednoduché dosáhnout, jelikož v pojišťovnictví existují s ohledem na různé distribuční kanály různé způsoby odměňování, nemluvě o pobídkách nepeněžního charakteru Pokud má produkt jakoukoliv spořicí složku, klient by měl podle našeho názoru vědět, kolik z jeho celkové platby do produktu jde do této spořicí složky a kolik jde jinam ať už je to cena za krytí rizik nebo ostatní náklady. Považujeme za naprosto nesmyslné, aby z veškerých nákladů byla zveřejňována pouze provize. Nemá to pro klienta žádný praktický význam pokud má znát klient náklady, pak rozhodně všechny. AFIZ přijala již v minulém roce vnitřní předpis, podle něhož naši členové dávají klientům u rezervotvorných životních pojištění přehledy z produktových kalkulátorů pojišťoven. Tyto přehledy obsahují na roční bázi platbu klienta, stav účtu při jasně definovaném zhodnocení rezerv a výši odkupného. Klient tak jasně vidí, kolik zaplatí, kolik z toho mu jde na účet a kolik dostane, když smlouvu v daném roce ukončí. To je podle našeho názoru přesně to, co by měl o každém produktu klient vědět. Pohledem členů České asociace pojišťoven Ing. Štefan Tillinger, předseda Výkonného výboru Sekce obchodu ČAP, člen představenstva České pojišťovny 1. Trend regulace zveřejňování nákladů částečně odvádí pozornost od skutečného poslání pojištění tedy krytí rizik. Klient by si měl pojištění kupovat především za účelem 1) investors need to know how much of the sum they are investing would be lost to costs and how much would be invested. It is also vital that they can rely on advisors giving advice that is tailored to the client s situation... 2) total costs should be disclosed however this might not be easy to achieve, since in the insurance sector there are different structures of remuneration across different distribution channels including non-monetary benefits Na aktuální téma Pojistný obzor 4/2009 9

10 Na aktuální téma 1. Jaký máte názor na aktuální trend regulace zveřejňování nákladů na finanční produkty v České republice, potažmo v Evropské unii? 2. Může zveřejnění nákladů v případě pojištění přispět k lepší informovanosti spotřebitele při výběru konkrétního produktu? Jaké druhy nákladů je podle vás vhodné sdělovat a proč? zajištění sebe a své rodiny pro případ nepříznivé události např. úrazu, nemoci či dokonce smrti. Kvůli tomu by si měl porovnat hodnotovou nabídku, tj. rozsah, a především podmínky krytí rizik, a dále cenu, kterou za ni platí. Výrobce aut vám také nesděluje, kolik z prodejní ceny vozidla tvoří jeho náklady. Klíčové pro vás je, zda se vám auto líbí, je spolehlivé, má požadovanou výbavu na jedné straně, a na druhé, kolik za auto zaplatíte, případně byste zaplatili u konkurence. 2. Pro výběr vhodného produktu je především potřeba udělat analýzu rizik dané rodiny např. jaký ekonomický dopad by pro rodinu mělo úmrtí jejího hlavního živitele, úraz nebo dlouhodobá nemoc. Podle těchto potřeb a rizik je třeba zvolit vhodný produkt a odpovídající pojistné částky. Bohužel musím říci, že například pojistné částky na riziko smrti se nejčastěji sjednávají do dvou set tisíc korun, což při dnešních cenách pomůže překonat dopad úmrtí živitele rodiny jen na několik měsíců. Údaje o nákladovosti jsou podle mého názoru pouze doplňkové. Ing. Zbyněk Veselý, člen Sekce obchodu ČAP, místopředseda představenstva UNIQA pojišťovny 1. Tento trend je skutečností v mnoha zemích EU, i když konkrétní lokální řešení se liší. Každopádně lze očekávat, že se dostane i do ČR. Předpokládáme zavádění regulace informační povinnosti v horizontu nadcházejících několika let. Ideálním stavem by bylo, kdyby se všechny zúčastněné subjekty na trhu shodly na jednotném postupu a metodice, tedy jakési formě samoregulace, se kterou by šly tomuto procesu naproti. Určitým varováním by pojišťovnám měla být situace v oblasti penzijních fondů, kde existuje jistá forma regulace informační povinnosti již dnes, ale jednotlivé penzijní fondy k ní přistupují individuálně, což rozhodně klientovi nepomáhá a neprospívá to ani image celého odvětví. 2. Samozřejmě, protože informovaný klient je zpravidla spokojený klient. Již nyní v některých zemích Evropy funguje informační povinnost, například v Itálii, Německu, Norsku, ale i v Maďarsku, podobná opatření se chystají na Slovensku. Nicméně definice této povinnosti není zatím jednotná někde se klient dozví přesnou výši provize vyplácené zprostředkovateli, někde bývá provize rozpuštěna do celkových nákladů na smlouvu. I v ČR existují pokusy o nákladové srovnání jednotlivých produktů formou ukazatelů TER či TANK pro běžného spotřebitele jsou ale poměrně složité. Pro skutečně férové plnění povinnosti, a hlavně z důvodu srovnatelnosti, je třeba jednotná a jasná metodika a vymezení jednotlivých položek (např. akvizičních či správních nákladů), aby ji nebylo možné obejít. To by mělo být hlavním cílem při zavádění regulace v ČR. Podle mého názoru by nicméně neměla být pro klienta kritériem rozhodování výše provize zprostředkovatele, nýbrž obsah pojištění a rozsah sjednávané pojistné ochrany. Mgr. Jiří Běťák, člen Sekce pojištění osob, Director of Business development, ING 1. Snahu ČNB a spotřebitelských organizací zvýšit transparentnost finančních produktů na českém finančním trhu považuji za rozumnou. Šance srovnání umožní zákazníkům lépe se dovědět, komu a za co konkrétně vlastně platí při nákupu finanční služby. Osobně zastávám názor, že je potřeba finanční trh, a zejména pak spotřebitele postupně vzdělávat, ne však cestou šoků a revolucí. Myslím, že jako zástupci pojišťoven bychom měli aktivně společně připravit vlastní návrhy pro tento typ regulace. Aktivní přístup a vytvoření vlastních doporučení by tak mohlo celé debatě jen prospět. Určitě nebude snadné shodnout se na jednoduchém, a zejména pak pro zákazníka srozumitelném způsobu vykazování, nicméně osobně vnímám tento krok z dlouhodobého hlediska jako velice prospěšný. 2. Zveřejnění nákladů přispěje k větší informovanosti. Osobně se však nedomnívám, že ihned po změně pravidel zákazník lépe rozezná, který finanční/pojistný produkt je vhodný pro řešení jeho finanční situace a proč. Ano! Zákazník bude vědět více o nákladech a ceně, u pojištění je ale z mého pohledu pro spotřebitele podstatně důležitější, jak produkt splňuje jeho potřeby, a účel, pro který ho sjednává. To ovšem navržení úpravy zveřejnění nákladů nevyřeší. Osobně se domnívám, že skutečně aktivní přístup ke kontrole kvality zprostředkovatelů na finančním trhu ze strany regulátora by byl pro kultivaci trhu a pro spotřebitele větším přínosem než další regulatorní nařízení tohoto typu. Co se týká dělení nákladů ve vztahu k transparentnosti, zastávám názor, že je vhodné sdělit jasně a transparentně zákazníkovi dvě zásadní sdělení jaká je cena produktu u poskytovatele finanční služby a jaká je výše nákladů, potažmo odměna zprostředkovatele za prodej této služby. Transparentnost v této oblasti umožní zákazníkovi, aby ze svého hlediska posoudil, zda cena odpovídá poskytnuté službě. Zejména pak existujícím zákazníkům by více informací o nákladech umožnilo zvážit, zda navržené úpravy ve skladbě finančních produktů jim za to skutečně stojí. 10 Pojistný obzor 4/2009 Na aktuální téma

11 Legislativa a právo Ohlédnutí za zákonem o pojišťovnictví ING. JAROSLAV MESRŠMÍD, CSC. SPECIALISTA LEGISLATIVNÍ SEKCE ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN Po vydání nového zákona o pojišťovnictví ve Sbírce zákonů zabezpečila ČAP společně s MF a ČNB seminář k vysvětlení vybraných ustanovení zákona i prováděcích vyhlášek. Foto: ČAP Faktická příprava návrhu zákona byla zahájena v lednu Zástupci České asociace pojišťoven (ČAP) se podíleli na přípravě prvního pracovního návrhu zhruba do srpna ČAP dále aktivně sledovala průběh legislativního procesu. V návaznosti na vydání zákona uspořádala ČAP dne 3. listopadu 2009 v hotelu Corinthia seminář k objasnění ustanovení zákona. Zájem účastníků o danou problematiku byl obrovský. Sešlo se zde 255 zástupců z řad zaměstnanců členských pojišťoven. O kvalitní prezentace se zasloužili odborníci z Ministerstva financí (MF) s úvodním slovem konkrétně vystoupila Mgr. Klára Hájková a České národní banky (ČNB). Diskuse byla zaměřena zejména na vybraná ustanovení zákona jako např. na povolování činnosti, praktické využití svobody poskytování služeb tuzemskou pojišťovnou, provozování zajišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou ve třetí zemi, použití některých ustanovení zákona na činnost České kanceláře pojistitelů apod. V průběhu semináře byla vyjasněna řada otázek a některé dotazy byly zodpovězeny dodatečně písemnou formou. Česká asociace pojišťoven bude nadále přispívat k aplikaci tohoto zákona ujasňováním přístupu pojišťoven k plnění vybraných zákonných povinností. Zákonu o pojišťovnictví věnoval Pojistný obzor pozornost průběžně. Následující text je proto třeba chápat jen jako určité ohlédnutí. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. V tomto časopise jsme návrhu zákona i průběhu legislativního procesu věnovali mimořádnou pozornost (zejména v číslech 3/2008 a 3/2009). V příspěvcích byly vymezeny základní změny proti zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, charakterizována přechodná ustanovení či hlavní problémové otázky. V této souvislosti jsme pak věnovali zvláštní pozornost projednávání těchto problémů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Navíc byl proveden Na fotce zleva: RNDr. Pavel Vacek (ČNB), Mgr. Daniel Tošner (MF), Mgr. Klára Hájková (MF), Ing. Tomáš Síkora (ČAP), PhDr. Vladimír Přikryl (MF), Mgr. Jindřich Janda (ČP) stručný právní rozbor zákona č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví. Po vydání zákona lze připomenout, resp. dodat, že: O přípravě nového zákona bylo rozhodnuto v prosinci 2006 a pracovní skupina složená z odborníků z Ministerstva financí, ČNB a ČAP zahájila činnost v lednu Nutnost připravit nový zákon byla dána zejména povinností státu implementovat směrnici o zajištění a o nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru ; do zákona byla doplněna i některá zbývající ustanovení směrnic například konsolidované směrnice o životním pojištění. Zákon má zcela novou strukturu. ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ, ČÁST DRUHÁ PROVOZOVÁNÍ ČINNOSTÍ V PO- JIŠŤOVNICTVÍ, ČÁST TŘETÍ DOHLED V POJIŠŤOVNICTVÍ, ČÁST ČTVRTÁ ML- ČENLIVOST, ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ, ČÁST ŠESTÁ ZMOCŇO- VACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTA- NOVENÍ, ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST. Z hlediska počtu paragrafů je nejrozsáhlejší ČÁST DRUHÁ, která zahrnuje 4 83 (zákon má celkem 142 paragrafů); je nutno si uvědomit, že zákon specificky upravuje provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou se sídlem na území České republiky a provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou se sídlem na území České republiky a obdobně pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu EU a pojišťovny a zajišťovny se sídlem na území třetího státu. Například provozování činnosti tuzemskou pojišťovnou se týkají ustanovení 13 až 27. Legislativa a právo Pojistný obzor 4/

12 Legislativa a právo 136 shrnuje zmocnění pro Českou národní banku upravit vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém, formu, termíny a způsob předkládání statistických informací, postup, kterým se určuje maximální výše technické úrokové míry apod.; jednotlivá zmocnění jsou obsažena v odst , v písmenech a) až x). Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 277/2009 Sb. budou dvě tzv. obezřetnostní a tzv. výkaznická. Dne bylo ukončeno jejich projednávání v příslušných pracovních komisích Legislativní rady vlády České republiky a po zapracování připomínek těchto komisí a schválení v České národní bance budou zveřejněny ve Sbírce zákonů (více v následujícím článku RNDr. Moniky Šťástkové). Věcně zákon č. 277/2009 Sb. přináší například: příležitosti pro zajišťovací činnost (jasné podmínky pro založení tuzemské zajišťovny i zajišťovací činnost provozovanou tuzemskou pojišťovnou), zpružnění postupu při nabývání a zvyšování účastí, Pojišťovnictví je nyní právem označováno jako nejstabilnější odvětví finančního trhu, především zásluhou odpovědného přístupu pojišťoven. větší transparentnost vymezením podmínek, při jejichž nesplnění může Česká národní banka odmítnout udělit povolení k provozování pojišťovací činnosti (týká se i jiných žádostí směrem k ČNB), doplnění podmínek pro činnost pojišťovny (zajišťovny) z jiného členského státu na území České republiky a pro činnosti pojišťovny (zajišťovny) z třetího státu na území ČR, možnosti tuzemských pojišťoven investovat do více instrumentů a změnu některých limitů u položek skladby finančního umístění, požadavkům praxe odpovídající právní úpravu u technické rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů, zpřesnění podmínek výměny informací mezi pojišťovnami za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu, Z úvodního slova Mgr. Kláry Hájkové, náměstkyně ministra financí precizaci zmocnění k vydání prováděcích vyhlášek atd. Zákon č. 277/2009 Sb. a prováděcí vyhlášky nabudou účinnosti dnem Závěrem Implementací příslušných směrnic do nového zákona o pojišťovnictví nyní došlo k zajištění kompatibility českého pojistného práva s právními akty EU. Některá ustanovení zákona, resp. prováděcích vyhlášek, se též opírají o uznávané mezinárodní standardy. Kromě výše uvedených nových regulatorních a ekonomických parametrů má zákon i zcela novou strukturu. Přehledně je upravena činnost tuzemských pojišťoven, pojišťoven z jiného členského státu a pojišťoven ze třetích zemí a obdobně činnost zajišťoven. Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví RNDR. MONIKA ŠŤÁSTKOVÁ ODBOR REGULACE FINANČNÍHO TRHU SEKCE REGULACE A ANALÝZ FINANČNÍHO TRHU ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Legislativní proces pro přijetí zákona o pojišťovnictví trval déle než rok, nyní aktuálně informujeme o průběhu a současném stavu příprav dvou prováděcích vyhlášek. Jak již čtenáři Pojistného obzoru vědí, dlouho připravovaný nový zákon o pojišťovnictví byl dne 31. srpna 2009 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 277/2009 Sb. Vzhledem k tomu, že legislativní proces pro přijetí zákona o pojišťovnictví trval déle než rok, vracíme se po delší době s aktuální informací k průběhu a současnému stavu příprav dvou prováděcích vyhlášek k zákonu o pojišťovnictví. V době přípravy tohoto článku pokročil legislativní proces u obou vyhlášek do stádia projednávání v pracovních komisích Legislativní rady vlády, proto jsou níže uvedené informace o navrhované úpravě koncipovány pouze obecně. K provedení zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví budou vydány dvě vyhlášky: vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví (dále také obezřetnostní vyhláška ), vyhláška o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny (dále také výkaznická vyhláška ). Obě vyhlášky svým obsahem naplňují zmocňovací ustanovení zákona o pojišťovnictví, která jsou souhrnně uvedena v 136, přičemž účinnost obou vyhlášek je navrhována shodně s účinností zákona o pojišťovnictví, tj. 1. ledna Při tvorbě vyhlášek byl kladen důraz na postupné sjednocování stávající sektorové regulace finančních institucí v mezích zákonných možností tak, aby věcně stejné činnosti byly regulovány na finančním trhu obdobně. Příkladem toho je úprava řídicího a kontrolního systému nebo způsob předkládání výkazů. 12 Pojistný obzor 4/2009 Legislativa a právo

13 Ilustrační foto: ČAP I. Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, obsahuje široký okruh obezřetnostních pravidel kladených na pojišťovny a zajišťovny, přičemž základ některých ustanovení vychází ze stávající právní úpravy, tzn. vyhlášky č. 303/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou zákon č. 277/2009 Sb. ruší. Ostatní ustanovení jsou zcela nová, a to zejména úprava související s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu o zajištění. K navrhované úpravě, resp. ke stávajícímu textu návrhu obezřetnostní vyhlášky k jednotlivým ustanovením krátce uvádíme: Řídicí a kontrolní systém V oblasti pojišťovnictví nebyly detailní požadavky na řídicí a kontrolní systém doposud prováděcím právním předpisem upraveny. Na základě stávajícího zákona o pojišťovnictví jsou však pojišťovny povinny tvořit a udržovat funkční řídicí a kontrolní systém. To znamená, že v současné době jsou principy a zásady řídicího a kontrolního systému všem pojišťovnám dobře známy a jsou promítnuty v jejich systémech. Nyní se nově upravuje podrobný základní rámec pro vybudování řídicího a kontrolního systému v pojišťovnách s tím, že konkrétní podobu přizpůsobí pojišťovna nebo zajišťovna svým individuálním podmínkám, tzn. zejména velikosti, způsobu řízení, počtu zaměstnanců, rozsahu a složitosti činností, které pojišťovna nebo zajišťovna vykonává nebo hodlá vykonávat. Hlavními pilíři požadavků na řídicí a kontrolní systém jsou předpoklady řádné správy a řízení, systém řízení rizik a systém vnitřní kontroly. Forma a obsah dokladů přikládaných k žádostem V návaznosti na detailní výčet dokladů přikládaných k žádostem o povolení k provozování pojišťovací činnosti nebo zajišťovací činnosti a dokladů předkládaných k žádosti o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně, který je uveden v zákoně o pojišťovnictví, stanoví obezřetnostní vyhláška pouze formu a obsah těchto dokladů společně s požadavkem na grafické znázornění struktury skupiny, resp. kvalifikované účasti, a údaje o osobách, které jsou součástí takové skupiny, resp. nabývají kvalifikovanou účast. V případě žádosti o zápis do seznamu likvidátorů nebo do seznamu nucených správců, žádosti o převod pojistného kmene a žádosti o souhlas s přeměnou specifikuje návrh obezřetnostní vyhlášky požadované údaje a doklady o žadateli, rozsah informací, dokladů a dokumentů nezbytných pro posouzení žádosti. Pravidla pro technické rezervy, finanční umístění a solventnost Obezřetnostní vyhláška rozšiřuje, v souladu se směrnicí Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973, okruh metod výpočtu vyrovnávací rezervy. Pojišťovna je oprávněna si vybrat jednu ze 4 metod výpočtu vyrovnávací rezervy, a to i s ohledem na údaje, které má pro potřeby takového výpočtu k dispozici. Pro účely dohledu jsou metody, popsané v příloze této vyhlášky, považovány za rovnocenné. Výpočet maximální výše technické úrokové míry byl upraven, a to s ohledem na vývoj na finančních trzích v sezoně 2008/2009. Oproti vyhlášce č. 303/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů dochází k prodloužení časového intervalu, ve kterém byly emitovány státní dluhopisy vstupující do výpočtu technické úrokové míry, z 12 na 36 měsíců, a to za účelem zmírnění případných jednorázových výkyvů ve výpočtu maximální výše technické úrokové míry. Při jejím výpočtu se vychází z 60% váženého aritmetického průměru průměrných výnosů dlouhodobých státních dluhopisů v korunách českých. V souladu s úpravou směrnice o životním pojištění (2002/83/ES) byla doplněna zvláštní úprava týkající se pojistných smluv s jednorázově zaplaceným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let. Pojišťovna může u těchto pojistných smluv garantovat zhodnocení ve formě technické úrokové míry na základě předpokládaných ročních výnosů do splatnosti z podkladového portfolia a nemůže nabídnout vyšší technickou úrokovou míru, než je skutečně dosahovaný výnos z portfolia dluhopisů a vkladů v majetku pojišťovny. V návaznosti na jednotlivé položky skladby finančního umístění uvedené v zákoně o pojišťovnictví stanoví obezřetnostní vyhláška procentní omezení jejich výše ve vztahu k celkovým technickým rezervám včetně dalších kvalitativních požadavků a podmínek, za kterých mohou být zařazeny do skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny. Jde zpravidla o upřesnění požadavku na dané aktivum z hlediska bezpečnosti nebo likvidity, přičemž ekonomické hledisko je považováno za prioritní. Proti vyhlášce č. 303/2004 Sb., v návaznosti na zákon o pojišťovnictví, došlo k rozšíření položek finančního umístění. Další úpravy mají víceméně dílčí charakter a neměly by vést k podstatným změnám ve finančním umístění pojišťoven nebo zajišťoven. Jde například o podřazení půjček a dluhopisů, jejichž splnění je vázáno podmínkou podřízenosti, do limitů na akcie, nebo zvýšení limitu na skupinu, pokud je jeho součástí vklad, půjčka, úvěr nebo jiná pohledávka za bankami. Legislativa a právo Pojistný obzor 4/

14 Legislativa a právo Při tvorbě vyhlášek byl kladen důraz na postupné sjednocování stávající sektorové regulace finančních institucí v mezích zákonných možností. Základní ukazatel finančního zdraví pojišťovny nebo zajišťovny tvoří míra solventnosti. Její výpočet je upraven v souladu s komunitárním právem. Obezřetnostní vyhláška stanoví výpočet upravené míry solventnosti, disponibilní míry solventnosti a požadované míry solventnosti pojišťovny a zajišťovny. Výpočet se proti stávající praxi nemění, nově se ve výpočtu požadované míry solventnosti pro neživotní pojištění pouze zohledňuje požadovaná míra solventnosti pro neživotní pojištění vypočtená v předcházejícím období, za účelem přiměřeně zohlednit výrazný pokles portfolia pojistných smluv bez náhlého poklesu v požadované míře solventnosti. Zajišťovna vypočítá požadovanou míru solventnosti pro životní i neživotní zajištění obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění. Nově se též upřesňuje výpočet disponibilní a požadované míry solventnosti v průběhu účetního období. V souvislosti s mírou solventnosti upravuje obezřetnostní vyhláška také obsah sdělení tuzemské pojišťovny o poměrném rozdělení základního kapitálu v závislosti na provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. V průběhu roku bude možno tento poměr změnit pouze se souhlasem České národní banky (ČNB). Zpráva odpovědného pojistného matematika Obezřetnostní vyhláška také upravuje formální i obsahové náležitosti zprávy odpovědného pojistného matematika, která bude ČNB předkládána v ročních intervalech prostřednictvím pojišťovny nebo zajišťovny s tím, že bude opatřena podpisem odpovědného pojistného matematika, který ji zpracoval. Uveřejňování údajů Zcela novým požadavkem je v zákoně o pojišťovnictví zakotvena povinnost pojišťovny nebo zajišťovny uveřejňovat základní informace o pojišťovně nebo zajišťovně včetně finančních ukazatelů. Cílem tohoto požadavku je zvýšená transparentnost regulovaných subjektů vůči spotřebiteli. Vyhláška proto, stejně jako v jiných sektorech finančního trhu, upravuje rozsah, způsob a termíny pro uveřejňování údajů o sobě, o složení akcionářů nebo členů, o struktuře skupiny jejíž je součástí a o své činnosti a finanční situaci. Požadované údaje jsou uvedeny v příloze obezřetnostní vyhlášky. Nic nebrání pojišťovně nebo zajišťovně uveřejnit i další údaje neuvedené v příloze. Požadované údaje pak pojišťovna nebo zajišťovna uveřejňuje čtvrtletně, a to ve stanovené lhůtě, v českém jazyce a na své internetové adrese. Na této adrese zároveň uveřejňuje výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu (za předpokladu, že ji má pojišťovna nebo zajišťovna povinnost vyhotovovat), a to alespoň za poslední 3 předchozí účetní období. II. Vyhláška o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny je prvním prováděcím právním předpisem ve vztahu k vykazování pojišťoven a zajišťoven, neboť v současné době byla vykazovací povinnost upravena v zákoně č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů a v Úředním sdělení České národní banky. Výkaznická vyhláška upravuje souhrnně podrobnosti spojené s předkládáním periodických výkazů a informací pojišťovny nebo zajišťovny ČNB. Kromě výkazů, které jsou výslovně stanoveny v zákoně o pojišťovnictví (např. technické rezervy, finanční umístění, solventnost, operace ve skupině), výkaznická vyhláška blíže specifikuje i další výkazy o výsledcích činnosti dotčené pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou důležité z hlediska výkonu dohledu v pojišťovnictví nebo pro zpracování analýz vývoje finančního trhu. Výkazy tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny budou předkládány včetně činnosti provozované jejich pobočkami v zahraničí a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat služby. V omezeném rozsahu budou sbírány také informace o činnosti pojišťovny z jiného členského státu, která provozuje na území České republiky svoji pojišťovací činnost na základě práva zřizovat pobočku. Nad těmito pojišťovnami ČNB nevykonává dohled, nicméně tyto údaje jsou podstatné pro účely vyhotovování analýz vývoje pojistného trhu. Výkaznická vyhláška obsahuje především výčty výkazů podle jednotlivých vykazujících subjektů, frekvence jejich sestavování a lhůty pro předložení pojišťovnami nebo zajišťovnami, a to včetně číselného označení výkazu a jeho názvu. V přílohách pak bude blíže popsán obsah jednotlivých výkazů. Detailní popis údajů, včetně příslušných definic, provazeb a kontrolních prvků, bude uveden v metodice k výkazům, která bude dostupná na internetových stránkách ČNB. Vyhláška dále stanoví způsob předkládání výkazů ČNB. Vedle aplikace pro sběr dat od nebankovních subjektů si mohou pojišťovny nebo zajišťovny vybrat i další způsob automatizovaného předkládání dat (aplikace EDI/EDIFACT nebo aplikace SDNS-WS), které se mezi sebou liší především možnostmi podpory automatizace procesů v oblasti přípravy dat na straně pojišťovny nebo zajišťovny. Výkazy jsou pak předkládány ČNB ve formě datových zpráv vytvořených některou z výše uvedených aplikací. Pro zabezpečování předávání datových zpráv a zrychlení komunikace mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a ČNB sdělí vykazující osoba kontaktní osobu pověřenou a odpovědnou za přípravu a schválení datové zprávy. Kromě výkazů předkládaných automatizovaně prostřednictvím těchto aplikací budou některé informace, které mají specifickou podobu nebo obsahovou náplň (jejich standardizace není možná), předkládány elektronicky na adresu ČNB. K těmto informacím patří např. grafické znázornění struktury skupiny nebo účetní závěrka a výroční zpráva, konsolidovaná výroční zpráva, zpráva auditora, pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání, zápis z valné hromady, přehled zajistného programu, run-off analýza rezervy na pojistná plnění pro neživotní pojištění, data o vývoji vzniklých škod pro neživotní pojištění. Vzhledem k tomu, že v současné době není ještě znám konečný text vyhlášek, uvítáme možnost se k prováděcím vyhláškám vrátit, buď jako k celku, nebo případně k dílčím otázkám tak, abychom přispěli k usnadnění aplikace nové právní úpravy do praxe. 14 Pojistný obzor 4/2009 Legislativa a právo

15 Datové schránky usnadňují komunikaci MARCELA KOTYROVÁ manažerka komunikace a vzdělávání ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN K zákonu č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se vracíme v rozhovoru s Prof. Ing. Vladimírem Smejkalem, CSc. LL.M. Zákonem, který vstoupil v platnost 1. července 2009, se zavádí povinná forma elektronické komunikace prostřednictvím datových schránek pro orgány veřejné moci a některé právnické osoby. Na konkrétní informace jsme se zeptali jeho spolutvůrce Prof. Ing. Vladimíra Smejkala, CSc. LL.M., člena Legislativní rady vlády a soudního znalce. Pane profesore, jste jedním z tvůrců zákona č. 300/2008. Jaké přínosy od zavedení datových schránek očekáváte? Naším cílem bylo především odstranit zcela katastrofický stav v oblasti doručování, který byl oprávněně kritizován a identifikován jako jedna z hlavních příčin obtížné vymahatelnosti práva u nás. Dále jsme si kladli za cíl snížit náklady a zrychlit komunikaci mezi orgány veřejné moci a konečně položit tímto další základní kámen do budování e-governmentu v České republice. Jaké vazby má tento zákon na jiné platné právní předpisy? Zákon má vazby především na všechny procesní předpisy, zejména občanský soudní řád, neboť vznikl vlastně v souvislosti s jeho novelou, která si kladla za cíl odstranit nesmyslné kazuistické způsoby doručování, které se v něm postupně v posledních zhruba pěti letech objevily. Samozřejmě se dotýká i dalších procesních norem, jakými jsou soudní řád správní, správní řád, trestní řád a další. Jak jsem již uvedl, zákon dále souvisí s budováním e-governmentu. Proto navazuje na zákon číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů zejména v oblasti tzv. Czech POINT, tedy kontaktních míst veřejné správy, ale i na zákon číslo 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který do českého právního řádu zavedl pojmy jako elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko a elektronická veřejná listina. A konečně s ním souvisí i zákony zcela nové, zahajující budování základních registrů veřejné správy na základě zákona číslo 111/2009 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1. července Pro koho je aktivace datové schránky (DS) povinná, pro koho volitelná? Povinně byla zřízena datová schránka: orgánům veřejné moci (pro účely tohoto zákona jimi jsou státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond České republiky a jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas, Česká televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudní exekutoři), právnickým osobám zřízeným zákonem např. veřejným vysokým školám, Komoditní burze, České tiskové kanceláři, tzv. nestátním fondům (Fondům pojištění vkladů), Správě železniční dopravní cesty apod., právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, insolvenčním správcům. Od 1. ledna 2012 budou povinnými osobami advokáti a daňoví poradci, kteří zatím, stejně jako ostatní fyzické osoby, ať už podnikající, či nepodnikající, mohou požádat o zřízení DS dobrovolně. Je tato služba zpoplatněna? Pouze orgány veřejné moci, zkráceně OVM, jako jediné platí za doručování prostřednictvím informačního systému datových schránek. Přesně řečeno, platí to stát ze svého rozpočtu. Od 1. ledna 2010 a úplně pak od počátku července 2010 má tento informační systém umožnit vzájemné dodávání dokumentů soukromoprávních fyzických a právnických osob mezi sebou a přepokládá se, že budou platit stejné poplatky jako OVM. Podávání těchto osob (činění úkonů) vůči OVM ale bude neustále zdarma. Podle ministerstva se při tvorbě ceny vycházelo z modelu, že čím více datových zpráv bude Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M. posíláno, tím nižší bude jejich cena. Hranice je počítána kumulativně. To znamená, když počet zásilek (datových zpráv) odeslaných za celou dobu provozu všemi orgány veřejné moci překročí např. hranici 33 milionů zásilek, sníží se cena pro všechny uživatele na 15,90 Kč s DPH. To je podstatně méně, nežli jsou dnešní ceny u listinné pošty: doporučená zásilka vyjde minimálně na 26, s dodejkou pak nejméně na 32 korun. Kdo je vlastně provozovatelem systému datových schránek? Informační systém datových schránek spravuje Ministerstvo vnitra a provozovatelem je držitel poštovní licence, konkrétně Česká pošta, s. p. V poslední době se velmi diskutuje o způsobu zabezpečení celého systému. Existují nějaká rizika v přenosu dat? Jaké zde fungují principy ochrany? Uživatel se přihlašuje buď prostřednictvím jemu vydaných přístupových údajů, nebo pomocí elektronických prostředků, anebo prostřednictvím elektronických prostředků třetích osob, spisové služby či jiné aplikace dnes již například i pomocí MS Outlook. Vyšší míru bezpečnosti by mělo zajistit použití elektronických prostředků typicky nosiče, obsahujícího autentizační certifikát. Přístup Legislativa a právo Pojistný obzor 4/

16 Legislativa a právo jednotlivého uživatele bude tedy dvojí. Jednak jsou to přístupové údaje, které tvoří jméno a heslo, a jednak elektronické prostředky, které obsahují autentizační certifikát například čipová karta nebo volitelná služba České pošty Bezpečný klíč k datové schránce. Tato služba je zpoplatněná. Konkrétní podmínky bezpečného přístupu do datových schránek pak upravuje vyhláška číslo 194/2009 Sb. Je podle vás bezpečnost systému datových schránek dostatečná? Myslím, že se otázka bezpečnosti zveličuje. Když si uvědomíme, jak je zabezpečeno, či nezabezpečeno třeba internetové bankovnictví Jiná je ale otázka, kterou Ministerstvo vnitra a Česká pošta absolutně nezvládly. Mám na mysli špatně zvolený název domény datoveschranky.info a mojedatovaschranka.cz, navíc s neošetřením konkurenčních, zavádějících názvů, problémy s certifikáty nebo použití proprietárního programu 602 Filler. Problémem je i nepromyšlená práce s certifikáty České pošty, respektive její certifikační autority Post Signum. Máte značné zkušenosti z finančního sektoru. Jaké příležitosti nabízí zákon pojišťovnám? Pokud jde o pojišťovny zdravotní, pak ty jsou povinnými uživateli a měl by jim usnadnit komunikaci v rámci systému zdravotního pojištění především s OVM. Ostatní pojišťovny pak mají stejné podmínky jako všechny ostatní právnické osoby, které jsou zapsané do obchodního rejstříku. Velkým přínosem pro všechny by mohla být možnost posílat touto cestou soukromoprávní korespondenci. Od 1. ledna 2010 takto půjde posílat například faktury a obdobné dokumenty, a od 1. července 2010 všechny digitální dokumenty. Bohužel novela zákona číslo 300/2008 Sb., provedená v poslanecké sněmovně zákonem číslo 190/2009 Sb., která toto doručování dokumentů soukromoprávního charakteru zavedla paragrafem 18a údajně na základě požadavků právě finanční a telekomunikační sféry je současně v témže okamžiku prakticky zařízla. Můžete být, prosím, konkrétnější? Na rozdíl od komunikace s OVM neplatí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ani fikce doručení. Místo toho zákon říká, že dokument je podle 18a odst. 1 doručen okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své datové schránky. Toto potvrzení není zpoplatněno. Požadavek na nutnost potvrzení příjemcem nemá absolutně oporu ve způsobu, jakým nyní korespondujeme v listinné podobě, a zcela ignoruje schopnost informačního systému datových schránek, prokázat odeslání, dodání i doručení zprávy příjemci. Tento text naprosto degraduje mimořádné vlastnosti komunikace prostřednictvím datových schránek a nedojde-li rychlou novelou zákona k nápravě, bude ustanovení 18a použitelné prakticky jen tam, kde obě strany budou mít zájem na autentizované komunikaci prostřednictvím datových schránek. Jinými slovy, nebude-li tento bod urychleně novelizován, moc užitku to finanční sféře nepřinese. Jak hodnotíte zavedení systému datových schránek po téměř půlročním fungování? V čem vidíte klady a v čem naopak zápory celého systému? Datové schránky, jako důvěryhodné úložiště, poskytují nástroj, který umožňuje bezpečné provádění úkonů a doručování dokumentů způsobem, který vysoce přesahuje bezpečnost a důvěryhodnost současných doručovacích cest. Dalším významným kladem je i skutečnost, že se tímto Česká republika stala první zemí světa, která se ve veřejné správě dokázala oprostit od dnes již nesmyslného lpění na papírových dokumentech a vykročit skutečně do 21. století. Šetří tím životní prostředí a zlepšuje vymahatelnost práva u nás. Vedlejším, nicméně nezanedbatelným efektem je i nastolení pořádku v záznamech v obchodním rejstříku. Naopak zápory celého systému vidím především v povinné instalaci programu společnosti Software 602. Již zmíněný program 602 Filler prakticky znemožňuje přihlašování se do informačního systému datových schránek z cizích počítačů, typicky ze zahraničí, může obsahovat i neznámá bezpečnostní rizika. Dalším záporem je nedostatečná osvěta, proto mnoho lidí netuší, oč se jedná. Navíc velmi negativní úlohy sehrávají sdělovací prostředky, které šíří nejrůznější nepodložené poplašné zprávy. Dochází rovněž k personálním změnám v klíčových resortech, jež s datovými schránkami a jejich provozem souvisejí, což také celé věci příliš neprospívá. Stát, respektive Ministerstvo vnitra nedostatečně řeší otázku takzvaného dlouhodobého uchovávání doručených dokumentů v čase. Doba uložení přečtené datové zprávy v datové schránce činí 90 dnů, potom je vymazána a v systému zůstává pouze obálka informující o náležitostech odeslání a přijetí zprávy, nikoliv již o obsahu zprávy samé. Obyčejné uložení na disk uživatele způsobí, že po vypršení platnosti certifikátu k podpisu či značce, kterými je zpráva podepsána či označena, již nebude možno ověřit pravost podpisu/značky, ani nechat provést takzvanou autorizovanou konverzi neboli převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě Zavedením datových schránek se česká veřejná správa jako první na světě dokázala oprostit od dnes již nesmyslného lpění na papírových dokumentech. ( 22 zákona). Nelze konvertovat dokument, jehož elektronický podpis nebo elektronická značka nesouhlasí, nebo není možno je ověřit. Existuje nějaké řešení? Jednou z možností je využití Datového trezoru České pošty. Nicméně zde se nejedná o dlouhodobé úložiště podepsaných dokumentů, zajištěné technologicky, ale o slovy České pošty institucionálně zaručený archiv, tedy pouze o odstranění mechanismu mazání zpráv po uvedených 90 dnech. Datový trezor České pošty však neřeší problém neplatných certifikátů, respektive nemožnosti ověření podpisů, značek a razítek. Neobnovuje ani nějakým způsobem ochranu integrity dokumentu v čase, například přerazítkováváním časovými razítky. Naštěstí již existují, a to i u nás, takzvané důvěryhodné archivy elektronických dokumentů Trusted Archiving Autority, které zajišťují integritu uložených dokumentů a poskytují důkazy o jejich autenticitě, a to jak vůči uživateli, tak vůči třetím osobám. Takový archiv dlouhodobě ošetřuje elektronické podpisy dokumentů a garantuje platnost podepsaných dokumentů po celou dobu archivace, o čemž při jejich vydání archiv poskytuje také nezpochybnitelné důkazy. Dlouhodobě také zabezpečuje obnovu platnosti časových razítek. O jeho existenci však orgány veřejné moci, ale ani většina dalších uživatelů zatím nic netuší. Pane profesore, děkuji Vám za rozhovor. Recenzi knihy Prof. Smejkala Datové schránky v právním řádu ČR. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů s komentářem naleznete v rubrice Z domova. 16 Pojistný obzor 4/2009 Legislativa a právo

17 Z nových právních předpisů MGR. EVA KOZOJEDOVÁ PŘEDSEDKYNĚ ČESKÉ SEKCE MEZINÁRODNÍHO SDRUŽENÍ PRO POJISTNÉ PRÁVO (AIDA) 1. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Nový zákon o pojišťovnictví přináší řadu změn směřujících mj. k posílení právních jistot klientů a zkvalitnění dohledu nad pojišťovnami. Protože na nový zákon o pojišťovnictví se pojišťovny již delší dobu intenzivně připravují a k jeho výkladu bylo mnoho (i na stránkách Pojistného obzoru) napsáno a na četných fórech řečeno, není jistě třeba na tomto místě legislativní změny zmiňovat. Účinnost Zákon č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví (viz článek v minulém čísle). Účinnost Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád. Zákon nahrazuje dosavadní zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon nově upravuje postup správců daní a práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní, dále např. podrobnosti vztahující se k daňovému řízení, placení daní, opravným prostředkům či následkům porušení povinností při správě daní. Cílem nového zákona je přehledná a jednoznačná úprava při správě daní, administrativní zjednodušení a posílení právních jistot jak daňových subjektů, tak správců daně. Účinnost Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. Účinnost Zákon č. 282/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela zákona prodloužila o 3 roky dobu, kdy mají pojišťovny (Česká pojišťovna, a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s.) povinnost ukončit provozování zákonného pojištění zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojišťovny tedy budou toto pojištění poskytovat do a následně tato agenda přejde na stát. Účinnost Vyhláška č. 283/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška nově stanoví povinnost mít od ve vozidle reflexní vestu. Dále např. dochází ke změně v povinné výbavě motorových vozidel (náhradní kolo lze ve stanovených případech nahradit bezmontážní sadou na opravu poškozené pneumatiky nebo obsah lékárničky se doplňuje o speciální tepelnou fólii a návod na poskytnutí první pomoci při autonehodě). Účinnost , část Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Účinnost Zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku. Mění se určení dne platby u vyjmenovaných plateb (daně, poplatky, odvody, vč. jejich záloh). Nově se za den platby považuje (shodně jak u bezhotovostní platby, tak u platby v hotovosti na účet) den, kdy došlo k připsání platby na účet správce daně. Účinnost Zákon č. 286/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Zákon ukládá exekutorům řadu nových povinností (např. zpřesňuje pravidla při nařizování exekuce, mění pravomoci exekutora). Dále např. stanoví lhůtu k vyplácení vymožených peněz či umožňuje exekutorům k zajištění pohledávky zřídit tzv. exekutorské zástavní právo na nemovitostech povinného. Účinnost Zákon č. 297/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. Na základě implementace právních předpisů EU došlo k úpravě institutu pojištění. Do zákona byla dále doplněna příloha č. 11, která určí způsob a podmínky stanovení výše finanční záruky a požadavky na odpovídající pojištění. Účinnost Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Zákon obsahuje balíček opatření ke zmírnění dopadů současné celosvětové hospodářské krize na Českou republiku. Zavádí nově např. zrychlený režim odpisů hmotného majetku pořízeného v období od do Účinnost , část Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Účinnost Mgr. Eva Kozojedová Legislativa a právo Pojistný obzor 4/ Foto: ČAP

18 Ekonomické informace Odměny pojišťovacích zprostředkovatelů a daně ING. JANA ANTOŠOVÁ, ING. JANA ŠŤOVÍČKOVÁ MANAŽERKY DAŇOVÉHO ODDĚLENÍ DELOITTE ADVISORY S.R.O. Úspěšnost odbytu pojistných produktů do značné míry závisí na kvalitě spolupráce pojišťovny s pojišťovacími zprostředkovateli fyzickými osobami. Pojišťovny se proto snaží přitáhnout a udržet ty nejlepší spolupracovníky. Vzhledem k vysoké konkurenci mezi pojišťovnami při jejich získávání přicházejí obchodní oddělení stále s novými a novými nápady, jak pojišťovací zprostředkovatele účinně motivovat a odměňovat. Vedle propracovaných provizních schémat se v praxi lze často setkat také s nepeněžními benefity a motivačními soutěžemi. Cílem článku je nastínit hlavní daňové aspekty, které je při nastavování schémat odměňování pojistných zprostředkovatelů vhodné brát v úvahu. Článek se zabývá nejčastěji se vyskytujícími formami odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů. Provize Základní pilíř odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů představují provize, tedy peněžní odměny odvozené od objemu získaných pojistných smluv. Z pohledu daňového je tento způsob odměňování víceméně bezproblémový. Daňové aspekty provizí: a) z pohledu pojišťovny Díky odvození výše provize od objemu získaných pojistných smluv, a tudíž od výše současných i budoucích výnosů pojišťovny ve formě pojistného, existuje zřejmá vazba mezi náklady na provize a zdanitelnými výnosy. Náklady na provize jsou tak pro pojišťovnu daňově uznatelné. Tento náklad však musí ovlivnit daňový základ ve zdaňovacím období, s nímž věcně a časově souvisí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že nárok na provizi vzniká za získání pojistné smlouvy, která bývá uzavřena, zejména u životních pojištění, na období mnoha let. Provize je naopak vyplacena v počátečním období smlouvy. Účetní předpisy proto vyžadují nutnost časově rozlišovat pořizovací náklady na pojistné smlouvy, jejichž součástí jsou provize, a to s využitím pojistně matematických metod. Tento postup při časovém rozlišování pořizovacích nákladů by měl být akceptován i pro účely stanovení daňového základu pojišťovny. b) z pohledu pojišťovacího zprostředkovatele Pro pojišťovací zprostředkovatele představují provize peněžní příjem podléhající povinnosti odvést daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pojišťovací zprostředkovatel obvykle vede daňovou evidenci, a proto zdaňuje provize v roce, kdy jsou mu skutečně vyplaceny. Proti příjmům z provizí může pojišťovací zprostředkovatel uplatnit účelně vynaložené výdaje. Tyto výdaje lze uplatnit buď ve skutečné, nebo v paušální výši, přičemž paušální výdaje pro zdaňovací období roku 2009 činí 60 % příjmů, pro následující zdaňovací období pak 40 % příjmů. Má se za to, že částka paušálních výdajů zahrnuje veškeré vynaložené výdaje. Pojišťovací zprostředkovatel by měl proto zvážit, jakým způsobem vykáže ve svém daňovém základu případné vratky provizí při předčasném ukončení pojistné smlouvy. Vratky provize totiž mohou být pro účely zdanění posouzeny buď jako snížení příjmů, nebo jako zvýšení výdajů, a to v závislosti na rozhodnutí poplatníka daně. Pokud zprostředkovatel uplatňuje výdaje v paušální výši, je výhodnější variantou snížení příjmů. Z hlediska DPH musí pojišťovací zprostředkovatel sledovat, zda mu nevznikla povinnost registrace k DPH. Pro tyto účely musí evidovat výši svých příjmů za období 12 kalendářních měsíců a poskytování dalších typů plnění, Ilustrační foto: ČAP 18 Pojistný obzor 4/2009 Ekonomické informace

19 která se považují za plnění zdanitelná. Samotná provize za zprostředkování pojištění je totiž považována za plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet. Pokud má tedy pojišťovací zprostředkovatel příjmy pouze z této činnosti, případně z pracovního poměru, nemusí mu povinnost registrace k DPH vůbec vzniknout. Nicméně poskytuje-li ještě jiná plnění nebo podniká i v dalším oboru, musí se k DPH registrovat překročením obratu 1 milionu Kč za období 12 kalendářních měsíců. Pro úplnost je nutné dodat, že ačkoli jsou provize považovány za plnění osvobozené, do výpočtu obratu se také započítávají. Snadno se tedy může stát, že šikovný zprostředkovatel získá provize převyšující 1 milion Kč za období 12 měsíců, a pokud poskytne i zdanitelné plnění, byť malé hodnoty, musí se k DPH registrovat. Pojišťovací zprostředkovatel, který se stal plátcem DPH, pak určí kategorie výdajů, u nichž mu vzniká plný a částečný nárok na odpočet daně. Pro tyto účely přiřadí výdaje ke skupinám příjmů osvobozeným a zdanitelným. Pokud má skupinu výdajů, které využije pro dosažení obou typů příjmů, pak musí vypočítat koeficient pro krácení nároku na odpočet daně. Systém odměňování provizemi může pro pojišťovacího zprostředkovatele, který podniká ve více oborech, přinášet vyšší nároky na vedení detailní a správně strukturované daňové evidence. V dalším textu vycházíme v komentářích pro pojišťovací zprostředkovatele z předpokladu, že se jedná o plátce DPH. Nepeněžní benefity Z důvodů ještě atraktivnější spolupráce pojišťovny poskytují pojišťovacím zprostředkovatelům různé nepeněžní benefity. V praxi se lze setkat např. s poskytováním příspěvků na penzijní připojištění nebo životní pojištění, poukázkami na stravování či využívání jiných služeb, různého zboží či služeb. Tyto formy odměňování jsou z daňového pohledu méně transparentní a mohou přitahovat pozornost finančních úřadů. Daňové aspekty nepeněžních benefitů: a) z pohledu pojišťovny Také mezi náklady na nepeněžní benefity pojišťovacích zprostředkovatelů se mohou řadit náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů pojišťovny, i když vazba mezi souvisejícími výnosy a náklady nemusí být na první pohled zřejmá jako v případě provizí. Proto by mohly představovat daňově uznatelný náklad. Poskytujeme komplexní služby v oblasti risk managementu a pojištění pro firmy a jejich zaměstnance. Chcete pracovat pro společnost s vedoucím postavením na trhu ve svém oboru? Chcete se stát členem týmu poskytujícího výjimečné služby? Chcete odborně růst a pomáhat rozvoji naší společnosti? Společnost RENOMIA rozšiřuje své specializované oddělení poskytující služby v oblasti osobního pojištění pro individuální klienty management a zaměstnance svých více než firemních klientů. RENOMIA, a. s.: Existuje na trhu již 16 let a je největší pojišťovací makléřskou společností v ČR Působí v České republice, Slovenské republice, Maďarsku, Bulharsku a díky členství v mezinárodní síti Worldwide Broker Network (WBN) ve více než 70 zemích světa Spolupracuje se všemi pojistiteli a penzijními fondy Přidejte se k nám a rozšiřte tým RENOMIA, který v současnosti hledá nové poradce pro: Služby v oblasti osobního pojištění manažerů firemních klientů Skupinové programy a programy zaměstnaneckých výhod Hledáme nové kolegy, kteří: Mají profesionální přístup a zájem o perspektivní práci Jsou samostatní a zároveň orientovaní na cíl Mají znalost pojištění osob a zaměstnaneckých výhod a dále si chtějí v této oblasti rozšiřovat své odborné znalosti Chtějí být zaměstnáni na trvalý pracovní poměr a využívat motivujícího systému společnosti a jejích zaměstnaneckých benefi tů Oslovila Vás naše nabídka? Zašlete prosím Váš strukturovaný životopis na uvedený kontakt. Rádi si s Vámi domluvíme osobní schůzku, na které si můžeme upřesnit Vaše i naše představy o možné spolupráci. Kontakt: Mgr. Hana Procházková, personální manažer hana.prochazkova@renomia.cz, mobil: OK Renomia inzerat 121x272.indd 1 11/11/09 9:54 AM Ekonomické informace Pojistný obzor 4/

20 Ekonomické informace Závěr ohledně jejich daňové uznatelnosti však nelze paušalizovat. Záleží totiž na konkrétní povaze benefitu a kvalitě dokumentace prokazující vynaložení souvisejícího nákladu na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pro některé typy nákladů současně existují speciální ustanovení upravující podmínky pro jejich daňovou uznatelnost, jež je také nutné brát v úvahu. Rozhodne-li se například pojišťovna poskytnout svým pojišťovacím zprostředkovatelům benefit ve formě poukázky na odběr zboží nebo služby a důvody poskytnutí řádně nezdokumentuje, může být taková transakce posouzena jako dar, který musí být ošetřen jako nedaňový náklad. Před zahájením poskytování nepeněžních benefitů je proto vhodné provést důkladnou daňovou analýzu a v návaznosti na ni zvolit takové formy odměňování, které vyústí v daňově uznatelný náklad pro pojišťovnu. Je také nutné zajistit dokumentaci dokládající daňovou uznatelnost benefitu. Za vhodnou dokumentaci lze považovat například zformalizovanou obchodní politiku popisující způsoby a účel odměňování zprostředkovatelů, podmínky vzniku nároku na odměnu apod. Při poskytování nepeněžních benefitů by pojišťovna neměla opomenout ani daň z přidané hodnoty. Pro správné uplatnění DPH je nutné rozlišit mezi benefitem ve formě finančního příspěvku nebo v podobě poskytnutí služby nebo zboží. Finanční příspěvek na penzijní nebo životní pojištění stejně jako poskytnutí poukázek na odběr zboží nebo služeb nejsou předmětem DPH, a nevyústí tedy v dodatečné povinnosti v oblasti této daně. Naopak, v případě poskytnutí nepeněžního benefitu ve formě služby nebo zboží musí pojišťovna zvážit uplatnění DPH na výstupu. Takové zboží nebo služba se pro účely DPH považují jako úplata zprostředkovateli za jeho činnosti zprostředkování, nikoli tedy za plnění poskytnuté zdarma. Může se tedy jednat o samostatné plnění s povinností odvést DPH na výstupu a s možností uplatnit nárok na odpočet u prokázaných přiřaditelných vstupů. Podrobná evidence nakoupených a poskytnutých nepeněžních benefitů pak může pojišťovně pomoci při prokazování nároku na odpočet DPH. Shrneme-li výše uvedené, nemusí být nepeněžní benefity v porovnání s provizemi pro pojišťovnu daňově nevýhodné. Vyšší nároky jsou však kladeny na související dokumentaci pro účely daně z příjmů i daně z přidané hodnoty. b) z pohledu pojišťovacích zprostředkovatelů Pro pojišťovací zprostředkovatele představují i nepeněžní benefity zdanitelný příjem. Jejich atraktivita proto může být omezena faktem, že zatímco příjem benefitu je v nepeněžní formě, daň musí být zaplacena, a vyústí tak v reálný odliv hotovosti. V praxi dále pro pojišťovací zprostředkova- Uplatnění DPH na převod souboru zajišťovacích smluv nový rozsudek ESD ING. JANA ŠŤOVÍČKOVÁ Evropský soudní dvůr (ESD) nedávno vydal rozsudek ve věci uplatnění DPH při úplatném převodu souboru smluv o životním zajištění. Přinášíme nejdůležitější závěry soudu a na konci uvádíme praktická doporučení. Český zákon o DPH je velice úzce propojen s evropskou DPH legislativou. Pro správný výklad jednotlivých pojmů tedy musíme sledovat i rozhodnutí Evropského soudního dvora k DPH problematice. Rádi bychom vás informovali o jeho rozhodnutí z 22. října 2009 C 242/08 Swiss Re Germany Holding GmbH, který řeší uplatnění DPH na některé převody pojistných smluv. Společnost Swiss Re Germany Holding se sídlem v Německu převedla na společnost S se sídlem ve Švýcarsku v roce 2002 soubor smluv o životním zajištění. Společnost S přebírala pojišťovací činnost, kterou vykonával dosavadní pojistitel, a převzala veškerá práva a povinnosti, jež ze smluv vyplývaly. Některé ze smluv měly zápornou hodnotu, která snižovala celkovou výši úplaty pro společnost Swiss Re. Evropský soudní dvůr se měl vyjádřit k místu plnění této operace, možnosti jejího osvobození od DPH a možnosti rozdělení transakce na několik samostatných plnění. Proto zkoumal ustanovení šesté směrnice Rady 77/388/EHS, která upravuje uplatňování DPH v členských státech Evropské unie, a starší judikaturu, jež se vyjadřovala k výkladu pojmu pojišťovacích a zajišťovacích činností pro účely DPH. Z úvah soudu lze dovodit, že daná transakce by měla být považována za službu, jejíž místo plnění je určeno podle sídla poskytovatele dané služby, nelze tedy uplatnit tzv. systém reverse charge a přenést místo plnění do státu příjemce dané služby. Soud také uvedl, že daná transakce představuje jednotné plnění a nemůže být uměle rozdělována pro účely uplatnění DPH na převod smluv s kladnou hodnotou a převod smluv se zápornou hodnotou. Tím nejdůležitějším bodem pak bylo posouzení, zda daná transakce naplní znaky pro pojišťovací nebo zajišťovací operace definované pro účely DPH výše uvedenou evropskou legislativou (ekvivalent najdeme v 55 českého zákona o DPH). Obecným znakem pojišťovacích operací mimo jiné je, že pojistitel se na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k pokrytému riziku, plnění dohodnuté při uzavření smlouvy. Pro zajišťovací operace je pak charakteristické, že pojistitel přebírá závazky, které má jiný pojistitel za svými pojištěnci. Soud zamítl naplnění znaků pro pojišťovací i zajišťovací operace a dospěl k závěru, že transakci není možné osvobodit od DPH. Dle jeho závěrů může takové postoupení práva a povinností z pojistných smluv za určitých podmínek představovat plnění podléhající DPH. Pro úplnost uvádíme, že závěry soudu nejsou v tomto rozsudku nijak revoluční. Převod pojišťovacích a zajišťovacích smluv může být i nadále strukturován takovou formou, která nemusí být zatížena uplatněním DPH. Při plánování podmínek převodů pojišťovacích nebo zajišťovacích smluv však musí být oblasti DPH věnována dostatečná pozornost. Nabyvatelem daného portfolia je zpravidla opět pojišťovna nebo zajišťovna s velice omezeným nebo nulovým nárokem na odpočet daně a uplatnění DPH by mohlo výrazně navýšit náklady na celou transakci. Foto: European Communities, Pojistný obzor 4/2009 Ekonomické informace