Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
|
|
- Bohuslav Šimek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ Praha 6 Suchdol, Česká republika Úvod Výskyt povodní v letech 1997 a 1998 opět rozvířil diskuse ohledně vlivu antropogenní činnosti v krajině na vznik extrémních povodňových situací, které vyústily ve snahu kvantifikovat vliv konkrétních zásahů v povodí na odtokové poměry. Také v této souvislosti je aktuálním tématem nalezení optimálního managementu v oblastech přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava, v souvislosti s hospodařením v lesích zasažených kůrovcovou kalamitou. Tuto problematiku lze posuzovat z několika pohledů. Náš výzkum se zaměřil na srovnání hydrologických funkcí tří rozdílných typů lesního ekosystému [les zdravý, les odumřelý suchý stojící (mrtvý les), les pokácený (paseka)]. Metodika V roce 1997 byly provedeny podrobné terénní průzkumy nezbytné pro výběr lokalit vhodných pro výstavbu experimentálních povodí a dále byly zahájeny přípravy pro plánovanou výstavbu měrných přelivů a osazení potřebných přístrojů. Povodí byla vybírána tak, aby jejich základní fyzickogeografické charakteristiky (klimatické poměry, geometrické charakteristiky, sklonové poměry, geologické a půdní poměry) byly co nejpodobnější, avšak s rozdílným pokryvem (viz Tab. 1). Největší vzdálenost mezi jednotlivými stanicemi je 14 km. Přístrojové vybavení Na lokalitách popsaných v Tab. 1 jsou v období červen říjen měřeny hodnoty teploty, srážek a vodního stavu, které jsou zaznamenávány centrální sběrnou jednotkou dodanou firmou Tabulka 1. Popis experimentálních povodí. Název Lokalita Kultura Výměra Nadm. výška Expozice stanice [ha] [m n.m.] Modrava 1 pod Roklanem mrtvý les severní Modrava 2 Malá Mokrůvka paseka severní Modrava 3 pod Vysokým stolcem zdravý les severní V roce 1998 byly ve vytypovaných lokalitách vybudovány měrné stanice a v srpnu 1998 byla zahájena měření (KUNA & KUŘÍK 1998). 75
2 Tabulka 2. Rozměry MP (m). č. MP h p B 1 0 0,50 0,8 5, ,50 0,8 4, ,50 0,8 6,6 NOEL. Průtok se vypočte dle vzorců z odborné literatury (BOS 1976) z výšky přepadového paprsku na trojúhelníkovém Thomsonově měrném přelivu, která je měřena tlakovým hladinoměrem. Vzhledem k velikosti sledovaných povodí a množství odteklé vody byl u všech dílčích povodí zvolen k měření ostrohranný měrný trojúhelníkový přeliv (Thomsonův). Tento přeliv je pro daný rozsah průtoků nejpřesnější za předpokladu zavzdušnění přepadového paprsku a výšky dolní hladiny pod přelivem alespoň 0,05 m. Jeho nevýhoda je značná ztráta spádu, což se dá vhodným umístěním eliminovat, a možnost zanášení prostoru nad přelivem sedimenty. Druhý nedostatek, jak se ukázalo na šumavských povodích, vyžaduje čištění s frekvencí 1až 2 ročně, což je snadno realizovatelné. Vzhledem k tomu, že se všechna tři povodí nacházejí v NP Šumava, byly k výstavbě přelivů použity přehrážky z kulatinových výřezů osazené ostrohrannými ocelovými deskami a utěsněné na návodní straně geotextilií. Základní rozměry přelivů jsou v Tab. 2. Přepadový paprsek může být s ohledem na hydrauliku proudění: S úplnou kontrakcí při splnění podmínek h / p 0,4 h / B 0,2 0,05 m h 0,38 m p 0,45 m B 0,90 m úhel ϕ = 90 S částečnou kontrakcí při splnění podmínek h / p 1,2 h / B 0,4 0,05 m h 0,6 m p 0,10 m B 0,60 m Z podmínek vyplývá, že zabudovaný přeliv může mít pro různé hodnoty h různý typ kontrakce. Hodnota průtoků Q (m 3 s -1 ) se z měřené hodnoty přepadové výšky h (m) nad vrcholem výřezu určí z rovnice: 8 ϕ 2,5 Q = C e 2 g tg h e (1) 15 2 po zjednodušení 2,5 Q = C e 2,362 he (2) kde h e = h+k h efektivní přepadová výška (m) K h = 0,0008 součinitel pro daný typ přelivu C e efektivní přepadový součinitel Hodnoty součinitelů C e se dají určit empiricky. Z výpočtů vyplynulo, že všechny MP mají téměř totožné konzumpční křivky a drobné rozdíly jsou v mezích rozlišitelnosti výšek měřených hladin a proto byla pro všechny tři MP vypočítána konzumpční křivka, která je na Obr. 1. Rozsah měřených hodnot je v rozmezí l.s -1, což je pro povodí dané velikosti zcela postačující. Chyba měření je dána přesností změřených výšek hladinoměrem a je ±1 cm. Tato hodnota je při každém sběru dat pečlivě kontrolována a korigována. Na jaře 1999 byla pozorování doplněna o měření vodivosti vody. Podrobnější přehled měřených veličin je uveden v tabulce Tab
3 Tabulka 3. Přehled veličin měřených na experimentálních povodích. Měřená veličina Interval mezi Začátek měření Čidlo měřeními Vodní stav 2 min. srpen 1998 tlakový hladinoměr 4 min. červen 1999 Srážky 2 min. srpen 1998 překlopný srážkoměr nevyhřívaný Teplota vzduchu 1 hod. srpen 1998 teploměr Vodivost vody 3 hod. červen 1999 konduktometr GRYF 0,300 0,250 Q (m 3 /s) 0,200 0,150 úplná kontrakce 0,138 0,185 0,100 0,099 0,050 0,043 0,067 0,000 0,0010,004 0,0120,024 0,00 0,10 0,20 0,30 0,40 0,5 h (m) Obr. 1. Konzupční křivka MP 1, 2, 3. Výsledky a diskuse Zatím se podařilo nashromáždit úplnou řadu kontinuálních pozorování pro 13 měsíců z let 1998 a To představuje téměř kompletní data těchto dvou let, uvážíme-li, že v daných lokalitách umožňují klimatické podmínky kontinuální pozorování pouze v cca 5 měsících během roku. Celoroční pozorování by vyžadovalo vyhřívání stanic v zimních měsících, což je vzhledem k pořizovacím nákladům (cca 40 km kabelu + vyhřívací jednotky) a provozním nákladům nereálné, nemluvě o pokládání kabelu na území NP Šumava. V současné době jsou tato data připravena v denním, hodinovém nebo minutovém kroku jako vstup do hydrologických modelů a k dalšímu statistickému zpracování. V září 1998 se podařilo zachytit významnou srážko-odtokovou epizodu způsobenou deštěm dlouhé doby trvání a nízké intenzity (krajinný déšť) ze , kdy se 24 hodinový srážkový úhrn pohyboval mezi mm. Příklad záznamu této epizody je znázorněn v grafu Obr. 2. Zbylá část sledovaného období byla chudá na srážky bez výskytu významnějšího přívalového deště. Předpokládáme, že právě při přívalových deštích se nejvíce projeví rozdílné vlastnosti sledovaných kultur při utváření maximálního povrchového odtoku. 77
4 Tabulka 4. Hodnoty objemových součinitelů odtoku ϕ a srážkových úhrnů H S během vlhkého a relativně suchého období. Období Modrava 1 Modrava 2 Modrava 3 ϕ [%] H S [mm] ϕ [%] H S [mm] ϕ [%] H S [mm]* září říjen , , ,7* 382* červenec srpen , , ,8* 180* *Srážkový úhrn odhadnutý ze srážek měřených pod korunami stromů. Tabulka 5. Porovnání odtokových poměrů během sledovaného období. Stanice Kultura Max. specif. průtok Průměrný specif. průtok během suché periody [l.s -1.ha -1 ] [l.s -1.ha -1 ] Modrava 1 mrtvý les 15,4 0,015 Modrava 2 paseka 6,2 0,026 Modrava 3 zdravý les 0,54 0, Intenzita deštì a odtoku [mm/h] Èas [h] Intenzita deštì [mm/h] Intenzita odtoku [mm/h] Prùtok [l/s] Obr. 2. Modrava 1 (mrtvý les). Srážkoodtoková epizoda ze dne Data získaná z experimentálních povodí vzhledem k délce pozorování zatím neumožňují přesný popis vlivu jednotlivých lesních kultur na režim povodí, ale jejich analýzy již nyní naznačily rozdílné vlastnosti experimentálních povodí, které bude třeba v budoucnu novými měřeními (nejen hydrologickými, ale také podrobnějším pedologickým průzkumem) potvrdit a upřesnit. Dosavadní výsledky kvantitativních měření zatím potvrzují nenahraditelnou vodohospodářskou funkci lesa resp. vitálního lesního porostu. Jedná se především o vyrovnanost odtokových poměrů během sledovaného období, které nám umožnilo porovnat reakce experimentálních povodí při vydatných deštích i během relativně suché periody (Tab. 4 5). 78
5 Literatura BOS M. G., 1976: Discharge measurement structures. International Institute for Land Reclamation and Improvement / ILRI, P.O.Box 45, Wageningen, The Netherlands. KUNA P. & KUŘÍK P., 1998: Hydrometeorologická měření na Šumavě. Zprávy lesnického výzkumu, 43, 3 4: 37 39, Praha. KUŘÍK P., PÁNKOVÁ E., KŘOVÁK F. & KORYTÁŘ M., 2000: Vliv změněných podmínek prostředí na hydrický režim krajiny. Ms., Grant MŽP ČR /97, Výzkumná zpráva LF, ČZU Praha, 17 pp. 79
Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 10 JABLONEC NAD NISOU, ČERVENEC 2011 1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 3 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
VíceStanovení výšky odtoku pomocí metody CN
METODY HYDROLOGICKÉHO VÝZKUMU Cvičení č. 3 Stanovení výšky odtoku pomocí metody CN Zadání: Pro zadanou stanici vypočítejte výšku a součinitel odtoku pro pro všechny N-leté 24-hodinové úhrny srážek a pro
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
Více8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní
8 Porovnání hydrometeorologických podmínek významných letních povodní 8.1 Porovnání povodně v srpnu 2002 s historickými povodněmi Výskyt velkých a ničivých povodní je u nás velmi nepravidelný. Podle historických
VíceČeský hydrometeorologický ústav
Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 0 6 JABLONEC NAD NISOU, BŘEZEN 2007 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceGEOoffice, s.r.o., kontaktní
Úvod do problematiky vsakování vod, výklad základních pojmů v oboru hydrogeologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Vymezení hlavních bodů problematiky týkajících
VícePříčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.
Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VícePOZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH
POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH Jiří Vysoký Astract Piece of knowledge about metering clime on dumps. Metering was taken on a mine situated in Most locality Pařidelský lalok. There
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VícePříčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR
Příčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR I. Jednou z prvotních příčin současné kůrovcové kalamity v lesích ČR (ekologické katastrofy) bylo vyhlášení a rozšiřování bezzásahových
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceEkologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße
Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.
VíceHydraulika a hydrologie
Hydraulika a hydrologie Názvy vědních oborů Hydor voda Logos výskyt Aulos - žlab Hydor + logos Hydor + aulos hydrologie hydraulika Hydrologie Věda, která se systematicky a vlastními prostředky zabývá zákonitostmi
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Vypracoval: Pavel Šefl ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Předmět: Ročník / obor Příloha č. Malé vodní toky 3. ročník BEKOL Název přílohy:
Více4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ
4 HODNOCENÍ EXTREMITY POVODNĚ Tato část projektu se zabývala vyhodnocením dob opakování kulminačních (maximálních) průtoků a objemů povodňových vln, které se vyskytly v průběhu srpnové povodně 2002. Dalším
VícePracovní list: řešení
Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice
VíceHydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5
VíceN-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002
N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceZtráta vody výparem z volné vodní hladiny
Adam Beran, Ladislav Kašpárek Ztráta vody výparem z volné vodní hladiny Rybníky 2019, 13. 6. 2019 ČVUT Motivace Průběh počasí v letech 2014 2018 - Srážky PET 2018 Motivace Výpar z vodní hladiny je důležitá
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceBor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 607274_1 Bor u Karlových Var : Obec: Sadov ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.266585 E 12.94245 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:
VíceLokální výstražné systémy na povrchových tocích ČR
Lokální výstražné systémy na povrchových tocích ČR Obsah Měřící technika ČHMÚ Průzkum lokálních výstražných systémů 2009 Vyhodnocení povodní 2010 Měřící technika pro LVS Zásady budování lokálních výstražných
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VíceMěření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006
Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceHydrologie (cvičení z hydrometrie)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie (cvičení z hydrometrie) Zhodnocení variability odtokového režimu pomocí základních grafických a statistických
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceBoučí. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 629871_1 Boučí : Obec: Dolní Nivy ORP: Sokolov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.234754 E 12.591004 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
VíceHYDROLOGICKÁ STUDIE HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ
Klíšská 12, 400 01 Ústí nad Labem Zápis v OR KS Ústí nad Labem, 8.4.1992, oddíl C, vložka 2096 Č. zak.: 244/14 Název akce: Průmyslový park Jirkov Stupeň: studie HYDROLOGICKÁ STUDIE HYDROTECHNICKÉ POSOUZENÍ
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním
VíceStará Voda u Mariánských Lázní. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 753998_1 : Obec: Stará Voda ORP: Mariánské Lázně Souřadnice GPS (ve stupních): N 49.993938 E 12.589378 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
VíceNávrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování
pro potřeby hydrologického modelování Petr Kavka, Luděk Strouhal, Miroslav Müller et al. Motivace - legislativa Objekty mimo tok nejsou předmětem normy ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod =>
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceFunkční vzorek. Měření průtoku pomocí výšky hladiny při výtoku z více otvorů
Technická univerzita v Liberci Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Evidenční list funkčního vzorku stupeň utajení: bez utajení Funkční vzorek Měření průtoku pomocí výšky hladiny při
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceHydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
Více4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.
4. VYTVÁŘENÍ KORYTA Vnitřní horotvorné síly: vulkanické + seismické vytváření PRIMÁRNÍHO ZEMSKÉHO RELIÉFU Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ Práce vody
Vícekrajiny povodí Autoři:
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí
VícePříloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí
1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální
VíceHodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny
Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny Eliška K. Lorencová, Petr Bašta, Adam Emmer, David Vačkář Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Konference k přípravě Implementačního
VíceProgram KALKULÁTOR POLOHY HPV
Program KALKULÁTOR POLOHY HPV Výpočet úrovně hladiny podzemní vody Dokumentace Teoretický základ problematiky Pokyny pro uživatele Jakub Štibinger, Pavel Kovář, František Křovák Praha, 2011 Tato dokumentace
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceVYHODNOCENÍ INTENZIT SRÁŽEK V LETNÍM A ZIMNÍM OBDOBÍ V LETECH 2008 AŽ 2010 V HODONÍNĚ A BŘECLAVI
VYHODNOCENÍ INTENZIT SRÁŽEK V LETNÍM A ZIMNÍM OBDOBÍ V LETECH 2008 AŽ 2010 V HODONÍNĚ A BŘECLAVI Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2 1 AMET, Velké Bílovice, Česká republika; e-mail: amet@email.cz
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceHydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014
V Ostravě, dne 24. 6. 2014 Hydrometeorologická zpráva o povodňové situaci v Moravskoslezském a Olomouckém kraji ve dnech 26. - 29. 5. 2014 1. Zhodnocení meteorologických příčin povodňové situace V závěru
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceIDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...
Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE... 2 2. ÚVOD... 2 3. POUŽITÉ PODKLADY... 2 3.1 Geodetické podklady... 2 3.2 Hydrologické podklady... 2 3.2.1 Odhad drsnosti... 3 3.3 Popis lokality... 3 3.4 Popis stavebních
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VícePavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová. Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku
Pavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku Úvod - Na základě novely vodního zákona č. 150/2010 Sb. bylo MŽP pověřeno připravit nařízení
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceStavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku
Bakalářské studijní programy a jejich obory Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku Vodní hospodářství a vodní stavby Proč si zvolit obor Vodní hospodářství
VíceRudné. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 72641_4 : Obec: Vysoká Pec ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 5.353133 E 12.685271 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceVYHODNOCENÍ POVODNĚ V ČERVENCI 2011
VYHODNOCENÍ POVODNĚ V ČERVENCI 2011 Zpracovali: VYHODNOCENÍ POVODŇOVÉ SITUACE V POVODÍ LUŽICKÉ NISY A SMĚDÉ ODDĚLENÍ APLIKOVANÉHO HYDROLOGICKÉHO VÝZKUMU Jablonec nad Nisou Mgr. Jan Jirák Ing. Jana Pobříslová
VíceStanovení účinku vodního paprsku
Vysoké učení technické v Brně akulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana NÁZEV: tanovení účinku vodního paprsku tudijní skupina: 3B/16 Vypracovali: Jméno
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VíceGEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,
GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované
VíceHistorie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi
Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceOPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA
OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA k.ú. Vojkovice u Židlochovic Dokumentace pro stavební povolení A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva Datum: 04/2011 Vypracoval: Bc. Dagmar Kabelová zakázky: 97/09
VíceDoubrava u Aše. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 669237_1 Doubrava u Aše : Obec: Aš ORP: Aš Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.26099 E 12.243927 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
VíceÚvodní list. Prezentace pro interaktivní tabuli, pro projekci pomůcka pro výklad
Úvodní list Název školy Integrovaná střední škola stavební, České Budějovice, Nerudova 59 Číslo šablony/ číslo sady 32/09 Poř. číslo v sadě 18 Jméno autora Období vytvoření materiálu Název souboru Zařazení
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceMěření na povrchových tocích
Měření na povrchových tocích měření, zpracování a evidence hydrologických prvků a jevů soustavné měření vodních stavů měření průtoků proudění vody pozorování ledových jevů měření teploty vody měření množství
VíceSíť amatérských a profesionálních meteorologických stanic na zajímavých místech Šumavy
Síť amatérských a profesionálních meteorologických stanic na zajímavých místech Šumavy 1 Ivo Rolčík, 1,2,3 Jan Procházka a 1 Antonín Vojvodík 1 Katedra krajinného managementu 2 3 Obecná charakteristika
VíceEVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA HODNOCENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODÍ
EVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA HODNOCENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODÍ Mejzlík L. Ústav krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceMetodika pro posuzování akcí zařazených do programu Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže
Metodika pro posuzování akcí zařazených do programu 129 280 Podpora retence vody v krajině rybníky a vodní nádrže Ministerstvo zemědělství Odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod Úvod Posuzování
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceDůkazy prokazující ohrožení a poškození funkcí lesa jako složky životního prostředí v lesích NP Šumava (publikováno 31.
Česká inspekce životního prostředí Ing. Erik Geuss Na Břehu 267 190 00 Praha 9 Věc: Podnět ve věci ohrožení a poškození životního prostředí v Národním parku Šumava a žádost o informace. V Plzni dne 5.
VíceRegulace a retardace odtoku vody z odvodňovacího systému ohledem na období sucha. Soukup M., Kulhavý Z. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha
Regulace a retardace odtoku vody z odvodňovacího systému ohledem na období sucha s Soukup M., Kulhavý Z. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha Úvod Odvodňovací systémy, použité v ČR na ploše 1.1
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.8.101 UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VícePřílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceIng. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin
Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 7 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
Více