Úvod. Život zakladatele Viléma Hartwiga
|
|
- Helena Bílková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Osnova: 1. Úvod 2. Život zakladatele sirotčince Viléma Hartwiga 3. První začátky kazatele Hartwiga v Čechách 4. Založení sirotčince v obci Čermná 5. Život v sirotčinci 6. Hospodářské a sociální problémy 7. Výchovná práce 8. Závěr 1
2 Úvod V roce 1867 založil Vilém Hartwig v horní části obce Čermné sirotčinec, který mimo krátkého přerušení za druhé světové války trvá dodnes, nyní ovšem jako dětský domov. Máme málo ústavů s tak bohatou minulostí. Historie vzniku sirotčince je velmi zajímavá a souvisí s tehdejšími dějinnými událostmi. Prusko-rakouská válka v roce 1866 ukončila období absolutismu. Hartwig byl do Čech vyslán z Ochranova /Herrnhut/ sborem Jednoty bratrské již v roce 1863 jako diasporní kazatel s posláním navštěvovat skupinky, které se hlásily k Jednotě bratrské, která mohla svoji činnost na našem území obnovit až po roce 1848, neboť Toleranční patent Josefa II. jí působení nepovoloval. Některé z těchto skupin byly poslední zbytky kdysi významných bratrských sborů, jiné vznikaly později pod vlivem pietismu, který se šířil z Německa. Vilém Hartwig přišel do Čech jako prostý služebník ochranovské církve, člověk samorostlý, svérázný, který nenavazoval na hlubší tradice /zvláště pedagogické/, poněvadž si jich ani nebyl vědom. Tuto skutečnost nejlépe objasní pohled na jeho život. Život zakladatele Viléma Hartwiga Vilém Hartwig se narodil ve Friedesdorfu v Kladsku /polsky Lezyce, jihovýchodně od Hronova, asi 10 km od českých hranic/. Rodiče měli větší hospodářství. Vyučil se truhlářem a v osmnácti letech se vydal na vandr. Sám vypráví: Musel jsem tehdy vypadat velmi komicky, protože oblek, který mi dal otec ušít, byl tak důkladný, že by do něj bylo možné snadno vstrčit dva Hartwigy. V té době měl zájmy stejné jako každý veselý tovaryš a vandrovník. Na vandru prožil šest let. Byla to jeho životní škola. Jako čtyřiadvacetiletý přišel do Kasselu. Zde na něj silně zapůsobil jeho mistr, nábožensky hloubavý člověk, pietista. Mladý truhlář Hartwig byl již dříve náruživým čtenářem románů a zábavných knih. Zde se seznámil s literaturou zcela odlišnou. Mistr mu půjčil díla Stillingova /Jung-Stilling, vynikající oční lékař, básník, spisovatel. Jeho Heinrich Stillings Jugend přepracoval a vydal Goethe/. Nejvíce prý na něj zapůsobila kniha pastora Kapfa a bible, kterou mu mistr daroval k vánocům. V prostředí řemeslnické rodiny se postupně stal zaníceným pietistou, aniž by si uvědomoval svoji příslušnost k tomuto hnutí. Obdivoval kázání pastora Kohlbrügga a hledal v náboženském zanícení řešení svých životních problémů. Je nutné si uvědomit, že Hartwig se vydává na vandr koncem roku 1848, vandrovní léta prožívá v ovzduší Německa padesátých let, po porážce revoluce, v řemeslnickém konzervativním prostředí. Sám Hartwig pochází z přísně katolické rodiny. Proces jeho vnitřní přeměny jde od nejprimitivnějšího katolicismu k 2
3 pietistickému protestantismu. S revolučním dělnickým hnutím nepřišel do styku a o jeho světovém názoru rozhodl vliv úzkého okruhu rodiny, v níž pracoval a dozrával. Na zpáteční cestě do svého rodiště prožil těžké chvíle dlouhé nemoci, vracel se s velikou nejistotou, jak bude doma přijat. Otec se zhrozil nad jeho názory i nad rancem bezbožných knih. Byla to převážně kázání Kohlbrüggeova. S ochranovským hnutím se dostal Hartwig do styku teprve později. Jeho život v otcovském domě byl pro stálé výčitky nesnesitelný. Konečně utekl z domu a po dlouhém váhání se usadil v Gnadenfrei /dnes Dol.Pilava v Polsku, 25 km od českých hranic, nedaleko Broumova/. Tam vstoupil po dvou letech do bratrského sboru. Bylo mu tehdy 31 roků. První začátky kazatele Hartwiga v Čechách V roce 1863 vysílá ochranovská církev Viléma Hartwiga do Čech jako diasporního, cestujícího kazatele. Nemá podrobnější teoretické průpravy, je pokračovatelem kdysi v době temna k nám vysílaných kolportérů /roznašečů knih/, lidových kazatelů, jak o nich píše Alois Jirásek. Nemusí se již skrývat, přece však se musí vyhýbat četníkům a jeho cesty jsou často dobrodružné. Neumí česky. S velikým úsilím se snaží naučit alespoň tolik, kolik bylo nutné, aby se dorozuměl v českém prostředí. Jako třiatřicetiletý muž chodí do české evangelické církevní školy v Klášteře nad Dědinou /u Třebechovic pod Orebem. Zde, na prosté vesnické faře, bylo tehdy sídlo hlavy evangelické církve v Čechách, superintendanta Jana Veselého. Tady Vilém Hartwig po vyučování dlouho vysedává ve školní lavici. Starší žáci mu pomáhají učit se česky číst nejprimitivnější metodou. Jeho čeština nikdy nedosáhla úplné dokonalosti, mluvil a kázal opravdu svérázným jazykem. Procházel východočeskými evangelickými sbory a působil v nich jako lidový kazatel. Z prvních cest se vracel do svého mateřského sboru v Gnadenfrei. Jeho cesty však později častěji směřovaly do pozdějšího trvalého působiště, tehdy ještě nerozdělené obce Čermné a blízkých Čenkovic, kde žili evangelíci. V Čermné Češi a v Čenkovicích Němci. Čermná měla silnou náboženskou tradici. V pozdější pietistické vlně, v letech odešlo z Čermné pro víru do Německa mnoho vystěhovalců, kteří se usadili v Rixfordu, v Berlíně a v okolí Střelína v Pruském Slezsku. Přesto však i při dalším pronásledování zůstalo v Čermné a v Čenkovicích dosti tajných evangelíků, kteří se po vyhlášení Tolerančního patentu přihlásili k víře svých předků a po mnohých protivenstvích prvních let tolerance založili farní sbor v Čermné a filiální německý v Čenkovicích. Tyto oba sbory spravoval kazatel v Čermné. Po roce 1861, kdy byl vydán patent protestantský, který zaručoval evangelíkům rovnoprávnost, mohl již Hartwig svobodně kázat. 3
4 Založení sirotčince v obci Čermná Válka v roce 1866 přinesla kraji bídu. Hartwig byl zatčen v podezření, že je vyzvědač. Byl vyslýchán a nakonec na zásah vyššího pruského důstojníka propuštěn. Vesnicemi se potloukaly žebrající děti, otrhané, zavšivené, se všemi znaky strašné bídy. Úcta k člověku, pocit povinnosti pomoci nejubožejším nenechal Hartwiga nečinně přihlížet. Nejsmutnější byl osud chlapců. Opuštěné děvče spíš přijala některá rodina jako lacinou chůvu nebo služku. Hartwig se ujímá prvního sirotka a brzy čtyř dalších tuláčků. Žije s nimi v místnosti evangelické školy. Tato pomoc však nestačí pro všechnu bídu, co je kolem. Hartwig byl člověk podnikavý, energický. Usuzuje velmi prostě:válka přinesla pruskému císaři velikou peněžní válečnou náhradu. Mohl by z ní velkoryse obětovat několik set zlatých na založení sirotčince pro ty, jimž válka přinesla nejtěžší zubožení. Píše tedy císaři prosebný list. Odpověď dostal, ale zamítavou. Obrací se tedy o pomoc jinde. Shání příspěvky, přidává vše, co má. Podle svědectví Hartwigovy dcery zemřela tehdy jeho matka. Celé dědictví věnoval s ostatními příspěvky na zakoupení obytné části rozlehlého Balcarova statku. Do něho se v roce 1868 se svými chovanci nastěhoval. Brzy jim přivedl i matku Ludmilu Samkovou z Vratislavi, s níž se v roce 1868 oženil. Budovu pro sirotčinec se šesti mírami pozemku koupila za 4500 zlatých německá společnost Handlung W. G.Thrän a Comp., jak je zapsáno v pozemkové knize obce Čermné. V roce 1872 byla adaptována podle vzoru zdejší školy. Kupní cena byla zaplacena z darů příznivců. V létě roku 1873 bylo vše hotovo. Avšak 17. září v témže roce vypukl oheň v místech, kde sirotčinec sousedil s Balcarovým statkem. Ze sirotčince zůstaly stát jen holé zdi. A znovu byl sirotčinec zbudován v roce 1879 ještě krásnější, jednopatrový s malou věžičkou. Tenkrát tu bylo 14 sirotků z různých končin. Život v sirotčinci Hartwigova pedagogická teorie byla velmi prostá: Děti ztratily rodinu, je nutno jim ji nahradit. Proto mu děti říkaly tatínku a jeho manželce maminko. Veškerý život byl organizován jako ve velmi početné rodině. Matka se starala o kuchyni, měla k ruce pomocnici, služebnou, otec vedl hospodářství a řídil život rodiny. Jediným soustavným výchovným působením byly domácí pobožnosti. O průběhu dne v sirotčinci máme podrobnou Hartwigovu zprávu. Začíná od věcí nejprostších: Když mají ráno vstávat, poskytuje jejich ložnice velmi pestrý pohled, nezřídka i nepříjemný, neboť mnohé z dítek jsou velmi zanedbané, o čemž lože nejednoho vydává jasné svědectví. Mnozí, jak je u dětí zvykem, se neradi myjí a vlasy češou. Trvá to dlouho, než si zvyknou nejnutnější kultuře. Vylíčený denní řád můžeme stručněji shr- 4
5 nout:o půl sedmé ranní pobožnost, po ní příprava k cestě do školy /evangelické i katolické-v obci jsou obě/. Několik nejstarších dětí zůstává doma pomáhat v domácnosti a při úklidu. Nebylo lehké dodržovat předpisy školského zákona o povinné školní docházce. Zákon z roku 1869 je jen o rok mladší než sirotčinec. Jeho všeobecná platnost v praxi byla na venkově jen s obtížemi prosazována. Otec Hartwig pokračuje: Po škole konají v domácnosti nebo v zahradě různé práce, což bez mnohého škádlení neprojde. Pak bývá mnoho práce se srovnáváním a smiřováním. V zimě večer derou dítky za malý poplatek peří, v čemž mají velikou zručnost, v létě pak sbírají potřebné a užitečné věci pro domácnost, borůvky, jahody, houby, klestí a podobně. Podle svých sil přispívají k živobytí. V sedm hodin večer koná se opět domácí pobožnost, potom dělá se mezi dětmi pořádek. K večeři bývá zpravidla suchý chléb. V 8 hodin jdou menší dítky spát, větší o něco později, poněvadž mají ještě všelicos na práci. Není náhodou, že líčení dne v sirotčinci začíná neutěšeným pohledem ráno do ložnice. Těžko si dnes dovedeme představit, jak zanedbané děti přicházely do sirotčince. Máme o tom mnoho dokladů z Hartwigových zpráv, vzpomínek pamětníků. Byli zde jen chlapci. I když již tenkrát existovaly některé předpisy pro podobné ústavy, praxe nutila přijímat děti od nejútlejšího věku až po učňovská léta. Nebylo zvláštností, přicházejí-li sem chlapci ve stáří 1-2 roků. Ti byli později vždy jakousi elitou sirotčince, nejtěsněji s ním srostli, považovali ho za svůj opravdový domov, rodinu. Dnes neznáme mimo ojedinělé výjímky dětský alkoholismus, tehdy nebyl mimořádností. Boj proti zavšivení v sirotčinci nikdy nekončil, znovu a znovu se obnovoval s příchodem téměř každého nového dítěte. Zdravotní stav mnoha dětí byl zoufalý. Přicházely s podlomeným zdravím, bez lékařské kontroly. Přinášely si zárodky tuberkulózy, následky podvýživy. Mezi dětmi často řádily infekční choroby, proti nimž neměla tehdejší medicína dostatečné prostředky. I při veškeré péči nebyly děti uchráněny otřesných zážitků při úmrtí svých kamarádů přímo v domově. Kupř. v jediném dni zemřeli dva chlapci na osypky. Smrtí končívaly i případy záškrtu, spály, rozšířil se i trachom, skrofulóza a řada nemocí, které nebyly ani odborně rozpoznány a léčeny. V tehdejší době nebylo možné předat dítě do ústavního léčení. Máme jedinou zprávu ze starších dob o léčení čermenského chovance v olomoucké nemocnici a cítíme z ní, jaká to byla neúnosná finanční oběť pro chudou pokladnu sirotčince. Vžitý sklon ke krádežím byl vážným výchovným problémem. Několikrát se ztratily peníze z pokladny. Otec Hartwig si stěžuje, jak těžko je naučit děti, aby si samy nebraly, co chtějí, ale aby o vše požádaly. Jednou se dokonce ztratila i bible z modlitební místnosti. Taková svatokrádež ovšem vzbudila mimořádný rozruch. Po dlouhém pátrání a vyšetřování byl objeven pachatel. Byl to podnikavý kluk, kterému se nelíbily časté pobožnosti, a věřil, že ztráta bible bude znamenat jejich konec. 5
6 Schoval ji do harmonia a teprve po dlouhém výslechu se přiznal. Jiná zajímavá epizodka vypráví o kuřáckých vášních chovanců. Skupinka chlapců docházela každou neděli do katolického kostela v Dolní Čermné. Bylo nutné děti řádně do obou kostelů posílat, na to jejich domovské obce dohlížely pečlivěji než na svoji povinnost platit příspěvky na chovance, jak jim je zákon předepisoval. Velebný pán chtěl asi chlapce povzbudit k horlivosti a tu a tam jim podstrčil krejcar. Hned po cestě domů jej utratili za kuřivo. V přijímání do sirotčince nebylo třídění podle potřeby zvýšené výchovné péče. Tím těžší byla práce s nesourodým kolektivem. Objevovaly se i útěky z domova, zvláště po velkých vojenských manévrech v kraji, které vylákaly chlapce k dobrodružství. /Zajímavá je i zmínka, že při manévrech bylo v sirotčinci ubytováno 11 důstojníků. Těžko si dovedeme představit, jak se tam stísnilo ještě 45 chlapců v poměrně malé budově/. Hartwig nedával uprchlíky hledat a stíhat, měl jednoduchou zásadu: Až budou mít hlad, vrátí se. Zásada se s různými časovými rozdíly návratu osvědčovala. Do sirotčince přicházeli většinou praví dětští ubožáci, které nikdo nechtěl, kteří byli na obtíž svým domovským obcím, dětští tuláci, často všelijak poznamenané a narušené. Děti ze zámožnějšího prostředí, zdravé a bez mravních závad našly snadněji místo v rodinách příbuzných nebo známých, za soucitem se mnohde skrývalo vykořisťování nejlevnější pracovní síly. Ve výročních zprávách psaných Hartwigem i v jeho vzpomínkách nenajdeme stesků na těsný prostor sirotčince, nedostatky vybavení a technické obtíže. Naopak hovoří o krásné, prostorné, světlé budově. Svědčí to o velmi skromných nárocích. V roce 1870 píše Hartwig: Dík značné podpoře přátel v Německu a ve Švýcarsku bylo lze koupiti velký, krásný dům pro rostoucí počet dětí. Dům, o kterém Hartwig hovoří, byl přízemní selský statek, jeho obytná plocha byla proti nynějšímu stavu poloviční. Dnes v dvojnásob veliké prostoře je maximální kapacita pro 30 dětí se značnými hygienickými výhradami, tehdy zde bylo 45 chlapců a početná Hartwigova vlastní rodina. Hned v roce 1873 budova vyhořela. Při přestavbě přibylo poschodí, provozní plocha se zdvojnásobila. S menšími nepodstatnými změnami, vynucenými stavební úpravou po dalším požáru v roce 1909, slouží ve stejném rozsahu budova dodnes. K obyvatelům mimo dětí a Hartwigovy rodiny nutno připočítat ještě 1-2 služebné a jednoho vychovatele. Bývá uváděn jako dozorce. Spával s chlapci na společné ložnici. V poschodí byl bohoslužebný sál, který zabral přibližně polovinu celého prostoru. Bývaly zde bohoslužby i pro dospělé z místního bratrského sboru. Sirotčinec sloužil i účelům církevním. Pro samotného Hartwiga mnoho místa nezbylo. Jeho kanceláří bylo prkno u okna. Sám si jej upravil jako psací pult, u kterého ve stoje vyřizoval veškerou korespondenci. Ta nebyla malá. Rozesílal desítky dopisů do celého světa, sháněl podpory, děkoval za dary. Současně oknem sledoval, co dělají jeho 6
7 svěřenci na dvorku a na zahradě. Vedle tohoto svérázného psacího stolu si připevnil rovněž vlastníma rukama ozdobně vyrobenou skříňku na důležitější písemnosti i peníze. To byla celá jeho kancelář i kapitánský můstek, z něhož řídil život domova, odkud otevřeným oknem rozsuzoval spory, tišil projevy nekázně. Tak úřadoval plných 36 let, zde jej překvapil i nečekaný útok nemoci, která skončila jeho život / /. Vlastní rodina Hartwigova neměla své výlučné soukromí. Bylo samozřejmé, že starší dcery, synové byli bez dekretů vychovateli, pomáhali ve všem, žili životem sirotčince. O vybavení sirotčince didaktickým materiálem a pomůckami máme jedinou zmínku:v roce 1912 byla postavena dřevěná skluzavka, zakoupená z daru došlého z Bethlehemu v Americe. Jistě i tehdejší děti byly vynalézavé a dovedly si samy vytvořit hračky. Vánoční nadílky měly spíš praktický ráz, jejich bohatost závisela na štědrosti příznivců sirotčince. Musíme přiznat, že o vánocích byla jejich srdce i peněženka otevřenější. Hodně se chovanci vyžili na zahradě. Měli každý svůj záhon, osázeli jej podle vlastního osevního plánu, řízeného pokyny vlastního žaludku. Nikdy prý se nedočkali konečné úrody. Sklízeli před dozráním. Záhon byl kousíčkem osobního soukromí dítěte. Chlapci si na záhoncích stavěli podle vlastní fantazie a dovednosti i svoje chaloupky, pečlivě oplocené. V některých zprávách čteme názory, že zahrady by mělo být jinak využito, aby se na ní děti učily společně hospodařit, sledovat růst rostlin. Tradice individuálního hospodaření byla však příliš pevná. Čermenský sirotčinec měl vlastní hospodářství. Původně byl stavěn jako zemědělská usedlost. Hartwig s chlapci hospodařil na poměrně malé výměře:3,48 ha pole, 0,29 ha luk, 0,92 ha lesa. V chlévě byly vždy dvě krávy. Chlapci sbírali na poli kamení, pomáhali především při sklizni. Pověstné bylo jejich svážení obilí. Úroda jim nikdy na poli nezmokla. Hejno kluků táhlo žebřiňák, jistě není zapotřebí mnoho obrazotvornosti k představě, jak využívali svých řidičských dovedností a přirozené touhy po rychlosti. Pověstné byly jejich výpravy do lesů se svým žebřiňákem. Při příjezdu do lesa se rozběhli na všechny strany, do svých plátěných pracovních zástěr sbírali šišky i klacky, vše sypali do pytlů a odpoledne se s vrchovatým žebřiňákem vraceli domů, do sirotčince. Tak hodně pomáhali se samozásobením dřívím na zimu. Toto se dělo hlavně v létě, v době školních prázdnin. Nesmíme si ovšem život v sirotčinci představovat jako klukovskou idylu. Chlapci nemívali hlad, ale blahobyt zde nikdy nebyl. Dnešní děti by se na jejich životní podmínky dívaly jako na vyslovenou bídu a nouzi. Ve stravě převládaly polévky, brambory, chléb. V pozdějších dobách, zvláště za první světové války, o něj bývala nouze. Sirotčinec ztrácel svoje podporovatele ze zahraničí. Syn pozdější správkyně domova, která zde jako vdova v dvacátých letech našeho století spravovala ústav, 7
8 vyprávěl, že jeho osobní vzpomínky na sirotčinec jsou spojeny vždy s představou matky, ustarané, jak nasytit hladové děti, kde sehnat peníze aspoň na několik dalších dnů. Již Hartwig připomíná časté okamžiky, kdy pokladna byla úplně prázdná a nevěděl, zač koupí alespoň mouku. Střídaly se dny poměrného dostatku i nouze. Pro mnohé chlapce nebyla žebrota v jejich životě ničím nezvyklým, jejich kultura odívání rovněž neměla hluboké kořeny. Není proto divu, že někteří staří sousedé vzpomínají na chovance sirotčince jako na věčné žebráčky. Ale pravdivě konstatováno, Hartwigova éra v sirotčinci nebyla dobou citelné nouze. Ta byla častější v pozdějších dobách, kdy sirotčinec byl odkázán na podporu převážně domácí. Závěrem této kapitoly i jakýmsi jejím shrnutím mohou být řádky spisovatelky Terezy Novákové. Píše o sirotčinci v Čermné v knize Čechy-XIII.-Východní Čechy /vydal J. Otto, 1905/ : Za hostincem Krčmou, od něhož vedla cesta do Stěžníka, spatřujeme novou patrovou budovu, pěkným plotem a sadem obklíčenou, vychovatelnu čili chlapecký sirotčinec církve bratrské a pod ní hřbitov i reformovaných bratří a sester. Čítáť Čermná as 40 vyznavačů víry z Čech násilně vypuzené a v Ochranově uchované, dvanáct jest tu bratrských chaloupek. Jest zajisté zajímavo, že víra Komenského vrací se tam, odkud vzešla a nechybujeme, domnívajíce se, že tradice byla tu mocným popudem. Vyjdeme-li z nízkých vrátek a vkročíme do nádvoří vychovatelny, ihned přívětivě jsme vítáni otcem, kolem něhož obskakuje hlouček hochů v červených stávkových čapkách ve věku od šesti do čtrnácti let. Vcházíme do přízemní místnosti domu, kde jest síň, kuchyň, společná jídelna, byt rodičů sirotčince a šatna nejmenších hošíků. V prvém patře jsou dvě ložnice větších chlapců, pokoj pro nemocné nakažlivými nemocemi, jizba hostinská, knihovna a síň slavnostní s harmoniem, kde konají se občasné bohoslužby. K sirotčinci náleží i zahrada a malé hospodářstvíčko. Bývá tu třicet až čtyřicet hochů ze všech končin Čech, každého vyznání, ba někdy nelze ani určit, v jaké víře bylo dítě zrozeno, když samo o tom nemá zdání. Vydání na 1 strávníka činí nejméně 80 zl.ročně, ale za málokterého platí obec příslušná 50 zl., na některé dochází i 8 zl.-neb zcela nic. A tak vydržují vychovatelnu dobrodinci hlavně Bratří v Ochranově soustředění, a dárky peněžní, šatstvo, potraviny, povlaky docházejí nejen z Čech, ale i z Afriky, Ameriky, Francie, Ruska, Dánska a Německa. Dárky ovšem skromné. Hoši docházejí dle vyznání do některé ze škol čermenských a ve čtrnácti letech jsou vypravováni k mistrovi, do služby a podobně. Materiál, který do sirotčince přichází, jest ovšem děsný a vyžaduje veliké vychovávací námahy. Zato i odrostlí hoši útulku vzpomínají dopisy, někdy i dárky a jako tovaryši, vojíni do něho se vracejí 8
9 Hospodářské a sociální problémy Již několikrát zde bylo připomenuto, že čermenský sirotčinec byl vydržován z milodarů, které Hartwig sháněl po celém světě. V prvních začátcích nebylo ani snadné, aby pro charitní činnost, kterou si zvolil, dosáhl aspoň souhlasu církve. Musel bojovat proti mnoha námitkám i neporozumění. Sirotčinec byl sice konečně uznán jako součást práce Jednoty bratrské /v Čechách zvané Evanjelická církev bratrská/ a jejího Českomoravského komité, nikdy však neměl přímý nárok na pevnou podporu ústřední pokladny. Několikrát se organizačně změnilo ústředí sirotčí péče bratrské církve, v roce 1900 vznikl spolek Pomoc sirotkům. Měl 70 členů, později 245 členů. Každý člen měl sběrací knížku s kupony-potvrzenkami po 20 hal., potvrzenky vydával dárcům. Byly to tedy haléřové příjmy, které byly rozdělovány mezi tři bratrské sirotčince. Mimo čermenského byly později totiž založeny podobné ústavy v Potštejně a v Dubé. Snadno odhadem vypočítáme, že tato ústřední podpora zdaleka nestačila. Prostředky pro péči o sirotky ze státní pokladny spravovaly státní úřady vymezených oblastí, přispívaly pouze na sirotky pocházející z jejich územního obvodu. Hartwigova žádost byla zpravidla odmítnuta s poukazem na to, že v sirotčinci nejsou děti právě z příslušné oblasti, nebo že podpora byla již rozdělena jiným ústavům přímo v kraji. Hartwigovi působilo často potíže, že nerozlišoval děti podle národnosti, původu, náboženství. Získal kupř. pravidelnou podporu zábřežského továrníka Brassa. Ten jej však vyzval, aby přesně uvedl počet německých dětí v sirotčinci a podporu vždy vyplatil jen podle tohoto počtu. Zaměstnával ve svých továrnách stovky českých dělníků, z jejich práce bohatl, chtěl však být mecenášem jen pro německé děti. V sirotčinci bývaly především české děti, vystřídala se zde však i řada jiných národností, náboženských konfesí bývalo až 7. Církevní ráz výchovy ovšem směřoval k evangelizaci. Bratrské listy z r připomínají skromného mecenáše:zemřela sedmdesátiletá Rosalie Vašíčková, která s velikou věrností po 20 let v sirotčinci sloužila a z úspor svých značnou část témuž poručila. Ve stejném roce se připomíná i loučení s chlapcem, který zde vyrostl od svého půldruhého roku a odcházel do učení. Samozřejmou povinností otce sirotků bylo sehnat dospívajícím chlapcům zaměstnání. O chlapce ze sirotčince býval mezi řemeslníky zájem. Nebyli zhýčkaní, nebylo nebezpečí přílišného stesku po domově, stížností rodičům na mistrovu přísnost a obtíže řemesla i poměrů, ve kterých učeň žil. Nikdo sice na takového učně nepřiplácel, nepřicházel s bohatou výbavou, ale byl to zas učeň laciný a naprosto nenáročný, který dlouho pracoval jen za stravu. Hartwig se snažil chlapcům dávat základní 9
10 výbavu a často připomíná, jaké je to finanční břemeno, odchází-li současně do učení ze sirotčince víc chlapců. Obtíže byly s chlapci nespolehlivými, neukázněnými, nějak defektními, o něž neměli mistři zájem. Takoví odcházeli do služby u sedláků. Někteří z chlapců se v životě velmi dobře uplatnili. Často musel sirotčinec plnit úkoly rodiny i pro své bývalé chovance. Ztratili zaměstnání, octli se v úzkých po vyučení, přicházeli zpět a aspoň na přechodnou dobu byli přijímáni, než se jim podařilo sehnat zaměstnání. V domově se zastavovali i vandrovníci, přicházeli k společnému stolu a podle svého řemesla i nějaký čas v ústavu pomáhali. Zákonitou povinnost přispívat na výživu sirotků měly jejich domovské obce. Již z citovaného úryvku z knihy Terezy Novákové je dostatečně zřejmé, jak svoji povinnost plnily. U řady dětí nebylo ani možné přesně jejich domovskou příslušnost prokázat a příspěvků se dožadovat. Ústřední úřady uložením vyživovací povinnosti domovským obcím se samy této povinnosti zbavovaly. Na obcích však byly nároky často nevymahatelné. Výchovná práce Výchovné zásady, způsob výchovy v sirotčinci je možné rekonstruovat jen ze zpráv o životě ústavu. Hartwig byl pedagog naprosto samorostlý. Neměl žádné odborné vzdělání, v začátcích ani zkušenost. Pokud jeho systém výchovy /můžeme-li o nějakém vůbec hovořit/ se přibližoval zásadám pietistických pedagogů, není to vědomé napodobení, ale důsledek jeho životního názoru. Jeho jedinou pedagogickou knihou byla bible. Aplikoval ji někdy až příliš primitivním způsobem na všechny životní situace, problémy. I jako kazatel hovořil vždy velmi lidově s četnými přirovnáními, podobným způsobem mluvil k dětem. Transponoval biblické příběhy do všedních dnů, bezmezně věřil v účinnost slova na duše svých chovanců, i když byl mnohokrát zklamán. V sirotčinci se hodně zpívalo, při každé příležitosti. Často prý Hartwig, když pozoroval na dětech, že ztrácejí pozornost při jeho kázání u večerní bohoslužby, přerušil výklad a zanotoval píseň. Nikdy nepoužíval tělesné tresty. Jeho výchovnou metodou bylo rozebírání poklesků, vysvětlování a přesvědčování. Uvědomíme-li si, jací chlapci do domova často přicházeli, cítíme, jak bezedný musel být jeho idealismus, chtěl-li vždy vystačit s touto metodou. Byl pedagogický optimista. Jen ve zcela krajních případech kapituloval a přiznal nezdar výchovy a beznadějnost dalšího úsilí a vyjednával o vrácení chlapce domovské obci. Věděl, že z takových hochů vyrostou již jen tuláci. Výchovný personál v sirotčinci tvořili všichni dospělí. U chlapců býval dozorce. Obyčejně byl vyučen nějakému řemeslu. Jeden z nich se zde stavil na ševcovském vandru, zůstal a vykonával vychovatelské povolání. Současně ševcoval, o rozbité boty nebylo v sirotčinci nikdy nouze. Hrával chlapcům i loutkové divadlo. Loutky si upravoval z kapesníků, šátků, hry si 10
11 vymýšlel podle svých tovaryšských zážitků, dramatizoval příběhy ze sirotčince. Hartwig si byl vědom potřeby určité odbornosti ve výchově. Vypravil do učitelského bratrského semináře svého nejoblíbenějšího chovance a těšil se, že se mu vrátí jako schopný pomocník. Naděje se nesplnila, chlapec v semináři zemřel. Snad sáhl tu a tam po nějaké knížce o výchově, je to však jen dohad. Jisté je, že znal Komenského teologické spisy. Jeho současník, čermenský písmák Karel Motl, ve svých vzpomínkách uvádí, že v Hartwigově přítomnosti byla na besedách bratří čtena Komenského Harmonie. Komenského pedagogické spisy však asi neznal. Svůj životní úkol viděl v prosté, nenáročné službě nejubožejším. Na evangelické škole v Čermné působili na tehdejší poměry velmi vzdělaní učitelé. Jejich působení se přenášelo i do sirotčince. Jeden z učitelů, Jindřich Janeček, pozdější ředitel známé vychovatelny v Kartouzích, se stal i Hartwigovým zetěm. Někteří z učitelů vypomáhali přímo v sirotčinci při práci s dětmi. Ve vychovatelské tradici pokračoval i Hartwigův syn Benjamin /zemřel v r.1947/. Působil 50 let jako učitel v exulantském Rixdorfu, později jako inspektor českých škol v Branibořích. Často dojížděl do Čermné, trávil zde každým rokem s rodinou prázdniny. Jistě i on měl značný vliv na otcovu práci. Přece však v podstatě vždy nesl ráz výchovy v sirotčinci znaky Hartwigova působení. Závěr Historie sirotčince v obci Čermná je zcela svázána s osobou jeho zakladatele Viléma Hartwiga, který většinu svého produktivního života věnoval péči o nejpotřebnější. I jeho život byl tedy vlastně pohlcen prací, kterou on sám chápal jako poslání, jako samozřejmou lidskou povinnost. Je také zřejmé, že bez podpory různých sympatizantů, dárců nebo obcí, jež měly dle zákona vyživovací povinnost, by toto dílo nepřežilo. Seznam literatury: Kronika obce Horní Čermná Klíma, Stanislav: Za prapor s kalichem, Kalich, Praha 1938 Nováková, Tereza: Čechy-XIII-Východní Čechy, J. Otto, 1905 Časopis Jednota bratrská, ročník 1932, str
12 12
Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže
Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet
VíceMigrace Českých bratří do Dolního Slezska
Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý
VícePříběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger
Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose
VíceI/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: J.A.Komenský - vyhledávání životopisných
VíceČeskobratrská církev evangelická
Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských
VíceJiří Kuře Král (* 1934)
Jiří Kuře Král (* 1934) vypracovali: Josef Crkal, Hana Landová Žofie Nováková Radka Staňková Tomáš Taybner Základní škola Mladá Boleslav, Komenského náměstí 91 pedagogické vedení: PhDr. Adam Krupička,
VíceLegitimace pro dozorčího důvěrníka a pro místního důvěrníka OPM (AMP, ÚSÚ, k. 100) Pěstounská knížka (AMP, ÚSÚ, k. 100)
Přílohy 115 Seznam příloh Obrazové přílohy Legitimace pro dozorčího důvěrníka a pro místního důvěrníka OPM (AMP, ÚSÚ, k. 100) Pěstounská knížka (AMP, ÚSÚ, k. 100) Ústřední dětský domov Původní budova městského
VíceScénář k rozhlasové reportáži
Scénář k rozhlasové reportáži Zpracovali: žáci třídy 9.A+B Rozálie Augustinová, Karel Finkous, Riana Řepová a Jan Motyčka pod pedagogickým vedením Mgr. Terezy Benešové Základní škola, Mladá Boleslav, Komenského
VíceNapsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép)
16 16 Napsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép) Čečensko chtělo být nezávislé na Rusku. To se nepodařilo smírnou cestou, a tak v r.1994 začala první čečenská válka. 17 60 000 ruských vojáků vtáhlo do Čečenska.
VíceVÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK
VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.
VíceBabičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt
Základní škola německo-českého porozumění a Gymnázium Thomase Manna Praha 8 www.gtmskola.cz Babičko, vyprávěj! Reminiscenční projekt Reminiscence technika práce se starými lidmi s využitím vzpomínek účelem
VíceDotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu
Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní
VíceNárodní hrdost (pracovní list)
Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý
VícePsací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).
Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_05_Jan Ámos Komenský Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceKřesťanství v raně středověké Evropě
Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel
VíceMiroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945
Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech
VíceČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE
Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:
VíceŠkola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo...
historie Škola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo... Stručný přehled 15. září 1895 Školní rok 1895/96 byl zahájen v nové školní budově,
VíceZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace
Název školy: Číslo projektu: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_23_Tomáš Baťa Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost
VíceJabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Rizikové skupiny. Casuistika. Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Rizikové skupiny - Casuistika Rudolf Hemelík 2. ročník učo 5236 OBSAH : I. osobní údaje II. rodinná anamnéza III. osobní anamnéza IV. lékařská
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.17.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-
Vícenarodil se nám syn, jmenuje se Josef."
1 1928 J. Č.: " Narodil jsem se 18. května roku 1928 v Roztokách u Jilemnice v Podkrkonoší.Tak k 18. květnu je v kalendáři bylo napsáno: Otelila se nám Bělka, narodil se nám syn, jmenuje se Josef." 1938
VícePLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence
PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA LILLI HORNIG, narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem, zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA, Rhode Island) 56 Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 56 06.02.18 16:21 Lilli Hornig
VíceAutorem materiálu je Bc. Kristian Ostřížek, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.
Šablona č. IV, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Křesťanské svátky Legenda o svatém Martinovi Ročník 3. Anotace Očekávaný výstup a klíčové
VíceAntonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )
ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské
VíceH T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo
H T-W Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H el e na Tom a nová-weisová Spisovatelka, herečka a rozhlasová redaktorka Helena Tomanová-Weisová své mládí prožila v dnes už zaniklém světě česko-
VíceNABÍDKA TEMATICKÝCH BESED PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014
Městská knihovna Kyjov, příspěvková organizace města Kyjova NABÍDKA TEMATICKÝCH BESED PRO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 POPRVÉ V KNIHOVNĚ: Individuální informační lekce, která podává
VíceVzdělávání kazatelů a vedoucích
Vzdělávání kazatelů a vedoucích vzdělávání a přípravě vedoucích pracovníků. V roce 2011 požádal biskup Bernard Oringa naši církev o pomoc při Letos v létě oslavil Jižní Súdán první rok své svobodné existence.
VíceHÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ
HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec
VíceDotazník pro rodiče. Jméno dítěte.. datum narození... národnost. bydliště... telefon. škola.. třída...
PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA PRO PRAHU 1, 2 A 4 Francouzská 56, 101 00 Praha 10; tel. 267 997 011 e-mail: poradna@ppppraha.cz; www.ppppraha.cz; IČO: 68407441 Dotazník pro rodiče Důvěrné! Vážení rodiče,
VíceŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ
ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných
VíceVSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku:
VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI Na začátku školního roku: Prosme na počátku školního roku za žáky a jejich učitele a rodiče; zvláště pak za děti, kterým se učení nedaří nebo jsou od ostatních šikanovány.
VíceKVN AP, Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.
Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu
VíceVyužití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Digitální
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VícePutování po archivech (nejen) za rodovou historií
Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika
VícePříběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ
Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ Scénář k audioreportáži Tým: Zdena Kopřivová, Ester Balážová, Tereza Micová Vyučující: Bc. Bíziková Kamila Škola: ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 7. dubna 2014
VíceNárodní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502
Státní okresní archiv Klatovy Národní škola Zhůří 1946-1952 Inventář EL NAD č.: 1421 AP č.: 502 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceŠKOLÁČEK LEDEN 3.ČÍSLO 2015/16 OBHÁJILI JSME TITUL EKOŠKOLA
ŠKOLÁČEK LEDEN 3.ČÍSLO 2015/16 OBHÁJILI JSME TITUL EKOŠKOLA Nejdůležitější body: Nechtěl bych tam žít V pubertě České obyčeje Nechceme války ani terorismus Anketa : Moje nejoblíbenější kniha 11. prosince
VíceÚvodní slovo. Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš Kazatel 11,1 (Bible)
60. let 1954-2014 Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš Kazatel 11,1 (Bible) Úvodní slovo Milí příznivci, v rukou držíte již čtvrté pokračování informačního bulletinu, který tentokrát
VíceKostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou
VíceJ. A. Komenský. Kdo to byl Komenský a o co usiloval?
Kdo to byl Komenský a o co usiloval? Životopis Jan Amos Komenský (latinsky Comenius) se narodil 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě. Byl posledním biskupem Jednoty bratrské. Místo jeho narození není
VícePříběhy pamětníků 2015
Příběhy pamětníků 2015 Foto: Vypracovali: Vladimír H., Michael Jiří K., Adéla K., Edit K., Veronika O., žáci ZŠ Brána Nová Paka pod dozorem p. učitelky Lenky Čančíkové. Edit 1- ÚVOD a dětství: Znělka pořadu
VíceJAN AMOS KOMENSKÝ. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka
JAN AMOS KOMENSKÝ AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP vybere správná tvrzení vztahující se k pedagogické činnosti J. A. Komenského, zjistí některé údálosti související s životem tohoto učitele národů
VíceINFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.
INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje
VíceOBSAH. Úvodní slovo 3
OBSAH Úvodní slovo 3 ZÁKON č. 561/2004 Sb., (školský zákon) Část první - Obecná ustanovení 23 Předmět úpravy 23 Vzdělávací programy 26 Vzdělávací soustava, školy a školská zařízení a jejich právní postavení
VíceJaké předměty ve svém volném čase vyrábíš Ty?... Jaké materiály používáš k jejich výrobě?...
PŘÍRODA A PŘÍRODNÍ MATERIÁLY Které materiály jsme používali k výrobě věcí? Můj život na vsi byl úzce spjat s přírodou. Předměty, které jsme potřebovali (nádobí, šaty, nástroje...), jsme vyráběli z materiálů,
VíceZnak obce. Vlajka obce
Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy
VíceBrambory - historie a současnost. Ing. Miroslava Teichmanová
Brambory - historie a současnost Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..
VíceReformátoři církve Jan Viklef anglický učenec, ze kterého vycházel i Jan Hus, žádal vrátit se ke skromnému životu církve.
Husitská revoluce (15. století) Václav IV. - syn Karla IV. neměl panovnické schopnosti svého otce - opíral se o drobnou šlechtu, a tím si znepřátelil vysokou šlechtu, která ho nechala na čas uvěznit -
VíceMentální obraz Romů AKTIVITA
Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit
VíceAntonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel
Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci
VíceVýborně! Těším se na setkání
Výborně! Těším se na setkání zítra! Ahoj, jmenuji se Sema! Přišla jsem do Maďarska před několika měsíci, před nedávnem jsem začala řídit křesťanské společenství, které jsme založili s mými krajany. 143
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.20.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-
VíceGymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Doplň: Nevěstu do svatební síně přivádí., ženicha..
OPAKOVÁNÍ A 1. Popisem rodokmenů se zabývá 2. Dcera sestry mé matky je moje. 3. Manželka mého bratra je moje. 4. Manžel dcery je 5. Napiš 4 možnosti, kterými může probíhat náhradní rodinná výchova nezletilých
VíceVálky o dědictví španělské
Války o dědictví španělské r. 1700 vymírá španělská větev Habsburků následují války o dědictví španělské mezi rakouskými Habsburky a francouzskými Bourbony (o španělský trůn) vítězem a španělským králem
VícePo vyhrané bitvě u Sudoměře husité pod velení Jana Žižky vypalují Sezimovo Ústí a v roce 1420 zakládají město Tábor.
Jan Hus byl sice upálen, ale jeho učení se šířilo dále. Lidé se snažili žít podle jeho myšlenek. Začali si říkat husité. K husitství se hlásila část šlechty a měšťanstva, ale nejvíc chudina. Do svého čela
VíceAntonín Pachl se svou třídou ve školním roce 1938/1939
TONDO, UTÍKEJ! Byl slunečný zimní den, pondělí 18. prosince 1939. Děti ze Zlína šly tak jako vždy do školy, do Komenského měšťanské školy. Nikdo z nich však netušil, že by se dnes mohlo stát něco neobvyklého.
VíceKorpus fikčních narativů
1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceZ obsahu: Když se nebe dotýká země... 02. K Roku rodiny... 03. Ptali jste se... 04. Informační servis... 07
LEDEN 2014 ČASOPIS FARNOSTI PUSTÁ POLOM www.pustapolom.cz/farnost/ Z obsahu: Když se nebe dotýká země... 02 K Roku rodiny... 03 Ptali jste se... 04 Toulky farní minulostí....... 05 Informační servis...
VíceOdpovědět na výzvy své doby
Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické
VíceCo byste o této dívce řekli?
Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by
VíceHans Christian Andersen
Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa
VícePRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku
VíceNabídka spolupráce pro nové partnery. Projekty a programy NF SND v roce 2015
N a d a č n í f o n d Nabídka spolupráce pro nové partnery Projekty a programy NF SND v roce 2015 Vaše dítě nemělo přístup ke vzdělání, jaké by si přálo? Vaše dítě nemělo ve Vás vzor? Věděli jste, že v
VíceDOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČI
DOTAZNÍK PRO ZÁJEMCE O NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČI OSOBNÍ ÚDAJE Datum a místo narození: Státní příslušnost: Stav: rodné příjmení: národnost: náboženské vyznání: PSČ: Jedná se o vaše trvalé bydliště? Telefon:
Vícepro školní rok 2015/16
Občasník DM č.2 pro školní rok 2015/16 Kde se vzalo stavění betlémů? Jesličky patří k tradičním symbolům Vánoc. V Česku se staví zhruba od roku 1562. Tento zvyk je spojován s příchodem jezuitského řádu
VícePsací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).
Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_22_Svatá Anežka Česká Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační
VíceMartin Luther
Martin Luther 1483-1546 Postava, kterou se za půl tisíciletí nepodařilo zapomenout Původ a start ke kariéře Eisleben, 10. listopad 1483 Erfurt a slavná universita Eisleben o Fakulta svobodných umění o
VícePROJEKT NÁŠ REGION FAUNA A FLORA V KRÁLÍKÁCH A OKOLÍ
PROJEKT NÁŠ REGION FAUNA A FLORA V KRÁLÍKÁCH A OKOLÍ PAMÁTNÉ STROMY STARÁ LÍPA VYPRAVUJE projektový tým: Kristýna Muchová, Jana Macková, Štěpán Morong, Zdeněk Macek, Petr Pacek, Vojtěch Ruszó, Petr Čuma
VíceDOTAZNÍK PRO ŽADATELE O OSVOJENÍ DÍTĚTE
ČÁST A DOTAZNÍK PRO ŽADATELE O OSVOJENÍ DÍTĚTE I OSOBNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení: Datum a místo narození: Bydliště: Státní příslušnost: Stav: Číslo občanského průkazu (pasu): rozená: rodné číslo: národnost:
VíceVZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03. Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: Datum ověření: 17.4.
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová Sada: III/2/Př VY_32_INOVACE_P03 Pořadové číslo: 3. Datum vytvoření: 2.4. 2012 Datum ověření: 17.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda
VíceVikingská domovina. Vikingská domovina
Vikingové. pocházeli ze Severní Evropy. Žili na území dnešního Dánska, Norska a Švédska. Podnebí v této oblasti bylo nehostinné, zimy dlouhé a obživy nedostatek. Vikingská domovina Vikingové pocházeli
VíceKdyž uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme?
Úvaha nad otázkou: Když uvažujeme o misiích, nezapomínáme, že každý z nás je povolán k misijnímu dílu, a že naším primárním misijním územím je místo, kde žijeme? předmět: Kultura a křesťanské misie v rozvojových
VíceDuchovní program ve školním roce 2017/2018
Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Duchovní program ve školním roce 2017/2018 Konkrétní zaměření školního roku 2017/2018 Motto roku: Spolu je to lepší! Pouze společná práce naší školy bude mít srdce.
VíceVzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice
Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská
VíceBOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.
BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je
VíceARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE KRISTIAN PAVEL LANŠTJÁK (* ) Inventář osobního fondu
ARCHIV NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE KRISTIAN PAVEL LANŠTJÁK (* 1892-1986) Inventář osobního fondu Časové rozmezí fondu: (1886) 1948-1974 Značka fondu: 110 Číslo evidenčního listu NAD: 75 Evidenční číslo inventáře:
VícePřemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,
VíceŠiřte poselství lásky
Šiřte poselství lásky Promluva Satja Sáí Báby z 25. prosince 1994 Vesmír je ovládán Bohem, Bůh je veden pravdou, pravdě vládnou ušlechtilé bytosti, kdo je ušlechtilý, je Bůh sám. Vtělení božské lásky!
VíceSložitá historie zhořského hřbitova
Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V
VíceMAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI
MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina
VíceZa tajemstvím lesních kostelů
1. Přečti si krátký text o reformaci na Těšínsku a vyber správný údaj z dvojice výrazů psaných kurzívou. 2. Reformace se dostala na Těšínsko již v roce 1528 1628 a měla zde poklidný a konzervativní ráz.
VíceVnitřní řád školní družiny
ZÁKLADNÍ ŠKOLA GUTHA-JARKOVSKÉHO KOSTELEC NAD ORLICÍ Vnitřní řád školní družiny VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Školní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve
VíceZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, Český Dub
ZŠ ČESKÝ DUB, Komenského 46, 463 43 Český Dub Naše město a okolí VY_32_INOVACE_01_VL_5_13 Autor: Mgr. Jana Pechancová Období: březen 2012 Ročník: 5. Tematický okruh: Lidé kolem nás Téma: Společenský život
VíceMODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...
MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník
VíceDětenický Betlém. Průvodce historií a záchranou historického díla z přelomu století. spolek Dětenický Betlém, z.s.
Dětenický Betlém Průvodce historií a záchranou historického díla z přelomu 19. 20. století spolek Dětenický Betlém, z.s. AUTOR BETLÉMU Vincenc NOVOTNÝ (1845-1928) narozen v Dětenicích Vyučený truhlář,
Více(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah
Vícezáří říjen listopad prosinec leden únor březen duben Předmět je členěn do okruhů
PRVOUKA 1. ročník Předmět je členěn do okruhů 1. Místo, kde žijeme 2. Lidé kolem nás 3. Lidé a čas 4. Člověk a jeho svět 5. Rozmanitost přírody září říjen listopad prosinec leden únor březen duben Škola
VícePRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ
PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ JINDŘICH MALŠÍNSKÝ verše ALOIS KOLÁŘ PRINCEZNY TO MAJÍ TĚŽKÉ aneb POHÁDKY PRO ANIČKU 2015 Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být přenášena
VíceDĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..
ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.
Víceřed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké
řed mnoha a mnoha lety, v osmdesátých letech osmnáctého století, žil na Vasiljevském ostrově, v ulici nazývané První linie, majitel chlapecké internátní školy. Jistě bychom i dnes našli o něm někde záznam
VíceNabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol
Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk
VíceZatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:
VíceROČNÍK 18 ČÍSLO 1 ČERVEN 2019
ROČNÍK 18 ČÍSLO 1 ČERVEN 2019 Před 60 lety, přesně 1. září 1959, byla slavnostně otevřena nová školní budova základní devítileté školy ve Větřní. Škola navázala na tradici předcházejících školských zařízení
VíceŽivot za. První republiky
Život za První republiky Československá republika se skládala z těchto zemí: Čechy Morava Slovensko Podkarpatská Rus Jednotlivé země však nebyly stejně hospodářsky vyspělé. Nejvyspělejší byly Čechy a Morava,
VíceSLOVENSKEJ REPUBLIKY
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 15.10.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 30.10.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 395 PŘEDSEDNICTVO ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
VícePrahu vyměnili za dům na venkově, kde si plní své sny
Prahu vyměnili za dům na venkově, kde si plní své sny Na chalupě u prarodičů v jižních Čechách, v malé vesničce poblíž Strakonic, trávila Marie víkendy a prázdniny už jako dítě. Po svatbě s Viktorem sem
Více