Studie na využití areálu zámku v Kácově se zaměřením na cestovní ruch

Transkript

1 Studie na využití areálu zámku v Kácově se zaměřením na cestovní ruch Zpracováno pro úřad městyse v Kácově Září 2011 Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život

2 OBSAH 1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu 2 Podrobný popis současného stavu areálu 5 2. Přehled stavebních a kulturních dějin areálu zámku 24 Základní přehled stavební historie Popsání hodnotných detailů a jejich souborů v areálu zámku Shrnutí kulturně-historického významu zámku Návrh koncepce zpřístupnění a managementu objektu 43 Doporučené postupné kroky pro celkovou stavební obnovu 48 Navržené varianty koncepce obnovy areálu 50 Doporučené postupné kroky pro zřízení expozice Stanovení PR a marketingové strategie 58 Doporučení z hlediska prezentace zámeckého areálu Návrh fundraisingového plánu 68 Možnosti financování obnovy zámku Obrazová příloha hodnotných prvků a detailů Plánová příloha 109 Celková situace, plány současného stavu zámku Plány stavebního vývoje a památkového hodnocení zámku Varianty funkčního využití Hodnotné prky a rozsah restaurátorských zásahů Kopie stavebního vývoje a památkového hodnocení celého areálu z roku 1991 Památky pro život 1

3 1. Popis výchozího stavu zámeckého areálu Dnešní zámecký areál v Kácově vznikal na nevysokém skalnatém srázu u brodu přes řeku Sázavu někdy od 1. poloviny 15. století. Po gotické fázi, dnes zachované v konstrukcích obou sklepení, se do podoby zámku výrazně zapsala renesance. Zřejmě ve více etapách byl postaven jednoduchý zámek se zděným přízemím a dřevěným patrem. Nejvýznamnějším obdobím nejen pro zámek, ale i pro celé městečko byla stavební aktivita velkovévodkyně Toskánské Anny Marie Františky. Ta nechala přestavět zámek na reprezentativní barokní sídlo, určené především pro krátkodobý pobyt při honech. Její dvorní architekt Václav Špaček dostavěl na renesanční stavení první patro a oba věžovité útvary na kratších stranách. Středním pavilonem, vystupujícím ze střechy, dotvořil typickou siluetu zámku. Spolu se zámkem vznikla také dlouhá spojovací chodba ústící na oratoř farního kostela, rozsáhlá stodola, a stáje. Na přilehlém náměstí byl postaven sloup Čtrnácti svatých pomocníků, přestavbou prošel také zmiňovaný farní kostel Narození P. Marie. Dále byl postaven kamenný most a papírna. Kromě zámku tedy doznalo změny celé město. Po smrti velkovévodkyně bylo panství se zámkem v držení bavorských vévodů a později rakouských Habsburků. Ti prováděli pouze nutné úpravy a zámek sloužil jako obydlí pro správu panství. Pozornost se v té době věnovala především hospodářským budovám. Po roce 1918 připadl zámek Československému státu prostřednictvím Pražského ředitelství státních lesů a statků, pod kterým zůstal se změnami vyplývajícími po roce 1948 až do 90. let minulého století. Roku 2008 byl bezúplatně převeden do majetku městyse. Zámecký areál zabírá celou západní stranu kácovského náměstí. Sestává z hlavní obdélné zámecké budovy s patrovou fasádou obracející se směrem do bývalého nádvoří (objekt č. 1). Nicméně poměrně monumentální měřítko získává zámek především směrem od řeky. K zámecké budově přiléhá na severozápadním nároží dlouhá patrová chodba ústící na panské oratoři kostela. Západně od této chodby Památky pro život 2

4 stojí na půdorysu písmene U tři hospodářská stavení (původně stáje, stodola a garáže s opravnou zemědělské techniky). Dlouhá budova (objekt č. 5) původní stodoly vznikla ve dvou etapách barokní a klasicistní. Dnes je rozdělena příčkami na několik dílen a garáží. Kratší barokní budova bývalých stájí (objekt č. 4) slouží částečně k bydlení, ve zbytku jsou opět dílny a skladiště. Protilehlá budova slouží jako garáže (objekt č. 7). Na ploše tohoto nádvoří jsou rozmístěny staré automobily, dřevo, různé části strojů atp. Celek doplňuje naproti zámku stojící bývalá budova sýpky dnes tělocvična TJ Sokol Kácov (objekt č. 8). Při západním bočním průčelí zámku se rozkládá menší, dříve terasovitě pravená, zahrada (plocha č. 6). Kromě budovy TJ Sokol Kácov, která prošla celkovou úpravou exteriérových fasád, jsou všechny ostatní budovy ve své vnější podobě poznamenané delší absencí základní údržby. Fasády zámku spolu s chodbou prošly poslední, nepříliš kvalitní úpravou v 80. letech minulého století a od té doby víceméně chátrají. Ostatní stavení jsou ve stejném stavu. U dlouhé chodby jsou navíc zazděny přízemní arkády a okna v patře na straně směrem na západ. Tím došlo k vizuálnímu oddělení areálu na dvě oddělená nádvoří. Prostory obou nádvoří jsou navíc nevhodně pokryty živičným povrchem a kolem jejich obvodů jsou ke stěnám navíc přilepeny různé kolny, garáže a přístavky, které posunují význam zámecké budovy spíše k zanedbanému hospodářskému dvoru než k baroknímu sídlu. Neudržovaný je i zarostlý svah směrem k řece a k budově pivovaru. Od dvora budovou garáží oddělená, původně formálně upravená nevelká zahrada při západní straně zámku, je dnes využívána převážně pro pěstování zeleniny a jako skladiště nájemníky zámku. S celkovou zanedbaností souvisí i nešťastný vzhled celého náměstí, které spíše připomíná velkou náves, kde se mísí asfaltové a prašné cesty s jehličnatými stromy na travnatých plochách. Hlavní budova zámku slouží v části 1. sklepení a velké části 1. patra k nájemnímu bydlení. Nájemníci obývají jednak prostory s renesančními klenbami ve sklepení, jednak hodnotné prostory přináležející k původní kapli (oratoře). Přízemí je využíváno zčásti pro potřeby muzejní expozice, z části je pronajímáno na kanceláře, zbytek je v současnosti bez využití. Budova stodoly a stájí je využívána částečně Památky pro život 3

5 formou minimálního nájmu, částečně slouží potřebám městyse. Spojovací chodba je bez využití. Budova TJ Sokol slouží svému původnímu účelu. Interiér zámku byl dlouhodobě zanedbáván, nicméně díky jeho nepřetržitému využití není v neobyvatelném stavu. Prostory 2. sklepení, přístupné od schodiště na východní straně zámku, jsou vyklizené, pouze v nich není instalována elektřina. První sklepení je v jižním traktu obývané a udržované, severní část slouží jako kůlny. Tyto prostory trpí dlouhodobějším zatékáním okenními otvory z dvorní strany. V přízemí byla již dříve odhalena fresková výzdoba jedné prostory a freska při vstupu na hlavní a jediné schodiště. Jinak jsou stěny vybílené, podlahy jsou většinou prkenné nebo z cementového potěru, skryté většinou pod PVC. Původní barokní prostory při jižní straně mají vestavěné novodobé nevhodné příčky. Prostory v západní části jsou nevyužívané. Patro z části slouží k nájemnímu bydlení, zbytek prostorů tvoří dvě opuštěné bytové jednotky. S výstavbou bytů samozřejmě souvisí i rozdělení původních barokních prostor na menší novodobými příčkami. Konstrukce krovu pochází zřejmě z pol. 19. stol. a ve větší míře je v dobrém stavu, stejně jako podlahy podkroví. Detailnímu popisu stavby se věnuje další část. Areál je v největší míře ve vlastnictví městyse Kácov (objekt č. 1, 2, 4, 5, 7). Dalšími vlastníky jsou Tělocvičná jednota Sokol Kácov čp. 185 (objekt č. 8), Pozemkový fond České republiky (plocha č. 6) a Římskokatolická farnost Zruč nad Sázavou (objekt č. 8). (viz. celková situace, plán č. 1). Vedení městyse si v současné době uvědomuje složitou situaci, do které se po převodu zámku do svého vlastnictví dostalo. Zároveň má upřímnou snahu ochránit kulturně historické hodnoty celého zámeckého areálu, a zpřístupnit je co nejširší veřejnosti. Cílem této studie by tedy mělo být pomoci při rozhodování, jakým směrem s městys při využití zámku vydá. Památky pro život 4

6 Základní přehled stavební historie Tento přehled stavebních dějin, kvůli absenci archivní rešerše z kompletního stavebně-historického průzkumu, vychází především z barevného vyhodnocení stavebního vývoje obsaženého v SHP z roku 1991 provedené SRÚPMO (P. Macek, P. Zahradník). Dále pak z článku publikovaného v roce 2003 (Macek, Petr - Zahradník, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2. Nejstarší stavební vývoj probíhající na tvrzi v 2. pol. 14. století zůstává prozatím zahalen tajemstvím, k jehož objasnění by snad mohl přispět archeologický průzkum. Vznik nějaké tvrze souvisí především s existencí brodu přes řeku Sázavu. Archivně je v Kácově doloženo panské sídlo od roku Nejstarší části dnešního zámku (2. sklep prostory 0.2 až 0.6 a 1 sklep prostory 1.6 až 1.12) vznikly nejspíše až v 2. pol. 15. stol. za Aleše Holického ze Šternberka. Bohužel přesnější datování vzhledem k absenci kamenických článků lze prozatím těžko provést. Původní štěrbinovitá okénka v prostorech 0.5 a 0.6 jsou bohužel poškozená. Pokud měla tehdejší stavba i patra, byla jistě dřevěná. U této stavby musíme také předpokládat nějaké jednodušší opevnění. Poměrně rozsáhlou přestavbou provedenou nejméně ve dvou fázích, používající renesanční tvarosloví, prošla tvrz v 2. pol. 16. a na začátku 17. stol. za držení tvrze pány z Olbramovic (cca od 1555 do 1623). Do prostor 2. sklepení byly vestavěny nové klenby (prostor 0.2, 0.3, 0.4 a 0.5), přičemž klenba v prostoru 0.4 používá ještě lehce lomený oblouk klenutí křížových polí. Vzniklo také schodiště umožňující přístup do tohoto sklepení. V 1. sklepení byla dostavěna západní a severní část (prostory 1.13, 1.14, 1.15, 1.16, 1. 17, 1.18, 1.19) a do prostor 1.6, 1.8, 1.10, 1.11 a 1.12 byly vloženy renesanční hřebínkové klenby sklenuté v prostoru 1.10 a 1.14 na koutové hranolové pilíře a středový toskánský sloup. O postupném vývoji tohoto podlaží nás informuje mimo jiné v poslední době odhalené exteriérové sgrafito na západní stěně prostoru Z renesanční nebo spíše z gotickorenesanční fáze pochází také zachované ostění portálu v prostoru 1.3 a zbytek půlkruhového ostění v severní stěně prostoru 1.5, který zřejmě sloužil před navezením terénu jako exteriérový vstup. V přízemí jsou z této etapy zachovány Památky pro život 5

7 především sklenuté prostory 2.5, 2.6 a 2.7, dále obvodové stěny místnosti 2.10 a jižní a severní obvodová stěna jižní traktu, tedy od místnostní 2.12 až po Renesanční je také zřejmě půdorys ústředního prostoru 2.2 s výjimkou západního konce. Po této renesanční etapě následovaly jistě nejméně dvě barokní fáze ještě před razantní přestavbou velkovévodkyně Toskánské. První raně barokní lze předpokládat v 1. pol. 17. stol. za Benigny Kateřiny z Lobkovic a druhou na počátku 18. stol. za Helfrieda Františka z Kaiserštejna, který na svých stavbách zaměstnával přední architekty své doby. Tyto fáze jsou bez odkrytí stavebních konstrukcí nezachytitelné a navíc je zřejmě z větší části překryla následující etapa. Nicméně v roce 1711 se zámek popisuje jako trojkřídlý a patrový. Přiléhal k němu dvůr, pivovar, vinopalna, štěpnice a bílidlo. Roku 1727 začíná přestavba pod vedením dvorního architekta Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské Václava Špačka. K prostoru 2 sklepa přibyl vstup z venku (prostor 0.7) a východní věž (prostor 0.8) sahající až do patra. Zároveň byla pravděpodobně mezi prostory 0.2 a 0.3 vložena příčka a do prostoru 0.5 vloženo pískovcové ostění. Prostor 1. sklepa dostal nové hlavní schodiště (prostor 1.1) a s tím související místnosti 1.3, 1.4 a 1.5. Jinak v tomto podlaží došlo pouze ke zřízení příčky mezi místnostmi 1.11 a 1.12, vložení portálů do místností 1.11, 1.15, 1.16 a Změněna byla také podoba oken. V přízemí byl dostavěn, či zásadně přestavěn severní trakt (prostory 2.3, 2.4, 2.21, 2.23, 2.25, 2.26 a 2.27) a západní část (prostory 2.19, 2.20, 2.24). Spolu s tím byly postaveny všechny příčné stěny, zřízeno schodiště a příčka mezi 2.7 a Patro spolu s osvětlujícím středním pavilonem bylo postaveno nově. Na západní straně přibyla symetrická věž, skrývající přes patro otevřenou kapli s oratořemi. Jak střecha završující patro tak střecha nástavce byla zřejmě mansardová. Samozřejmě zámek dostal nové uměleckořemeslné prvky, mobiliář a byl navíc kompletně vymalován jak uvnitř tak i zvenku. Vznikl tak patrový (třípodlažní zámek), v částečně zahloubeném sklepě s hospodářskou částí a byty pro služebnictvo spolu s kuchyní, v přízemí reprezentačními prostory včetně pokojů velkovévodkyně a v patře s pokoji pro návštěvy sjíždějící se do zámku zřejmě především kvůli honům. Spolu se zámkem vznikla krytá chodba spojující budovu s kostelem Narození P. Marie, kde Památky pro život 6

8 byla zřízena oratoř. Dále byla postavena budova stájí (objekt č. 4) a část rozlehlé budovy stodoly (objekt č. 5). V této době zřejmě ještě nestála budova sýpky pozdější TJ Sokol (objekt č. 8) a budova zámku se tak otvírala do náměstí. Při západní straně vznikla sice drobná avšak zcela jistě náročně řešená zahrada. Urbanisticky byl celek dotvořen sousoším Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti Anny Marie Františky (1741) předpokládáme do konce 18. stol. nulovou stavební aktivitu. V průběhu 19. století došlo na zámecké budově především ke zřízení nové střechy spolu s konstrukcí krovu a je možné, že s touto úpravou mohly souviset i nějaké předpokládané úpravy horizontálních konstrukcí v místnostech patra. Novou střechu a možná i strop dostala chodba spojující zámek s kostelem. V té byly také zazděny přízemní arkády a patro bylo uvnitř rozděleno příčkami. Směrem k jihu byla dostavěna do dnešní podoby stodola. Ve stájích byl zřízen byt. V interiérech 1. sklepení byl rozdělen prostor 1.16 a Zazděn vstup do místnosti 1.18 a 1.19, upraven prostor 1.6 a rozdělen prostor V přízemí byla instalována nová okna do líce fasády, nové dveře se zárubněmi, upraveny okenní niky v prostoru 2.3, zřízena skleněná stěna u 2.26 a V patře vznikly místnosti 3.18 až 3.19, další zásahy především v patře může odhalit až podrobnější průzkum. Všechny tyto změny souvisí se změnou užívání celého areálu, který se stal úředním centrem panství s kancelářemi archívem a byty. Po roce 1918 došlo k dalším úpravám směřujícím k úřední budově, z nichž je nejvýznamnější zřízení kočárovny, později garáží v budově č. 7. Po roce 1948 došlo v areálu k dalším utilitárním nebo vyloženě negativním zásahů. V budově zámku byly v 1. sklepení zřízeny další příčky v prostorech 1.6, 1.8, 1.9, 1.11, 1.12, 1.13, K druhému podlaží východní věže bylo přistavěno venkovní dřevěné schodiště. V přízemí dostaly nové příčky prostory 2.7, 2.10, 2.12, 2.13, 2.15, V prostorech 2.5, 2.6, 2.3, 2.4, 2.5 byly zazděny nebo nově proraženy vstupy. Prostor kaple, původně otevřené do patra, byl opatřen vloženým stropem (prostor 2.20) a celé východní průčelí dostalo nová okna. Mezi prostorem 2.22 a 2.24 byla zřízena příčka. V prostoru patra byly rozděleny prostory 3.7, 3.9, 3.10, 3.13, 3.14, 3.15, 3.12, 3.16, 3.18 na menší. Zazděny byly všechny tři okna (oratoře) v patře u kaple a upraveny vstupy téměř do všech místností, Památky pro život 7

9 zaslepeny arkády na jižní straně. V neposlední řadě byla upravena střecha nad prostorem 2.22 a U zbylých budov došlo k podstatným změnám interiéru vložením řady příček (objekt č. 4 a 5), střechy dostaly novou krytinu. Povrchy obou nádvoří byly opatřeny živicí a jejich prostory zaplnily různé kolny a přístavky. Prameny Národní archiv (dříve Státní ústřední archiv) Pražské ředitelství státních lesů a statků Administrace toskánských statků (ATS) Všeobecná část do r (ATS všeob.) Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků (ŘSRF) Základní literatura Macek, Petr. Zahradník, Pavel, Kácov. Stavebně historický průzkum areálu zámku. Praha SÚRPMO 1991, strojopis. Po zpracování objeveno celkové vyúčtování přestavby zámku za léta (SÚA, ŘSRF/P účetní archiv, odd. Kácov, důchodní účet a účetní přílohy za rok 1733). MACEK, Petr - ZAHRADNÍK, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček. [Stručný životopis s obsáhlým přehledem staveb, na kterých se V. Špaček podílel.], Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2. Památky pro život 8

10 4. Shrnutí kulturně-historického významu zámku Z hlediska širších souvislostí je nejprve užitečné představit ostatní stavby provedené Václavem Špačkem jakožto dvorním stavitelem velkovévodkyně Toskánské v Čechách. Nejprve byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské pražský Jan Jindřich Klingenleitner, do roku 1703, (stavěl mimo jiné zámek Buštěhrad), po něm následoval jako prováděcí, než však navrhující architekt Ferdinand Seyde. Václav Špaček ( ) se vyučil v otcově stavební firmě. Kolem roku podnikl tovaryšskou cestu do Vídně. Začínal nejspíše jako prováděcí architekt na přestavbě Berkovského (později Fürstenberského) paláce na Malé Straně v Praze. Od roku 1718 do roku 1741 byl ve službách Anny Marie jako dvorní stavitel. Od roku 1722 pobíral stálý plat ve výši 120 zl. ročně. Roku 1718 začíná stavět zámek v Ploskovicích, který byl spolu s náročnou sochařskou výzdobou teras ve spojení s vodními prvky dokončen roku Zámek nechává zbudovat podle slov součastníka: napůl ve slohu italském, napůl ve slohu čínském. Na stavbě zámku spolupracuje sochař Ondřej Dubke (u velkovévodkyně ) malíř Jindřich František Kraus ( ), sochař Jan Pursch. Další stavbou a nejvýznačnější sakrální realizací byl poutní areál s kostelem P. Marie v Horní Polici budovaný od roku 1717 přibližně do roku Zde jsou na vyhlídkové věži shodné plechové chrliče ve formě dračí hlavy jako na budově kácovského zámku. V závěru kostela bylo také vyňato bílé sklo a nahrazeno žlutými tabulemi, což se opět shoduje s dochovanou situací v zámecké kapli na zámku v Kácově. Střechy zvonice a ambitů byly natřeny modře. Po roce 1718 dochází také k přestavbě Toskánského (dříve Thunovského) paláce na Hradčanském náměstí v Praze. Na největší toskánské stavbě v Zákupech prováděl Špaček zřejmě nějaké menší zásahy. V Buštehradě stavěl zámecký pivovar. Na zvoleněveském panství stavěl řadu hospodářských budov jako sýpka, pivovar, správní budova atd. Vrapice u Kladna konírna pro 200 koní, hospodářský dvůr nad vsí Zeměchy. Palác Vršovců na Novém Památky pro život 9

11 Městě v Praze (ulice Hybernská) řešení oken uliční fasády piana nobile s medailóny obsahující reliéfní hlavy. Přestavba staršího zámku v Kunraticích, kde byla vložena kaple a úzké dvouramenné schodiště s plnou střední zdí, bylo řešeno jako iluzivně otevřené, kdy návštěvník stoupal od paty stromů nad jejich koruny. Dnes jsou bohužel všechny malby porušené. Autorem byl Moravini, malby vznikly někdy kolem roku Dále patří mezi Špačkovi realizace novostavba fary ve Svádově (o. Ústí nad Labem), i zde bylo malované schodiště. Zámecká stavba v Chlumíně vznikla přestavbou starší stavby, kdy k příčnému obdélníku byly přistavěny dva jednoosé přístavky. Na zjednodušených fasádách nalezneme několik shodných motivů jako v Kácově, jsou to především klenáky suprafenester posledního patra zabíhající do korunní římsy, či trojosý rizalit na průčelí. Mohlo by jít o předstupeň kácovského zámku. Dále Špaček zřejmě projektoval, dnes již zaniklý zámek ve Svojkově a zámecký areál v Novém Berštejně nedaleko Dubé. Zde jsou dochovány lezenové rámy odhalující nároží. Zámecká stavba v Horní Polici, kterou Špaček stavěl od roku 1731, je zajímavá dochovanou smlouvou s Josefem Karlem Moravinim, ve které se mimo jiné píše, že úplně vymaluje a do dokonalého stavu uvede v prostředním podlaží se nacházejících 11 pokojů a galerii čili chodbu (ve 2. patře), dále 2 výstupní schodiště, tj. od přízemku až k prostřednímu podlaží, odtud pak tak daleko, pokud lze vidět směrem nahoru k hornímu podlaží, všechno čistě a jasně ve fresku, dále všechny dveře a dveřní ostění, podle svého vyučeného umění (jak se domnívá, že to bude nejlepší, pokoje historickými výjevy, aby tím mohla být Její královská Výsost nejmilostivěji spokojena. V popisu zámku je uvedeno v horním patře (dostavěném Špačkem) 20 pokojíků o jednom oknu a dveřích, cukrárna a kaple, chodba se 3 velkými mapami a 110 iluminovanými mědiryty. V 1. patře byla jídelna (4 okna), velkovévodská ložnice, pokoj slečny atd. V dolním podlaží byl pokoj hofmistra, kvelby, lokajna, kvelb na stříbro, světnička hlídače a velká velkovévodská kuchyně. V případě Horní Police šlo tak spíše o ubytovnu pro poutníky. Architekt Špaček upravoval i zámek ve Velkém Meziříčí pro rod Ugarte. Zámek v Hostivicích u Prahy byl přestavěn v letech Zámek vymaloval Moravini za 600 zl. Střecha byla natřena červenou barvou, fasády byly převážně iluzivně malovány. V Soupise jsou Památky pro život 10

12 malby v interiéru popsány takto: Ústřední prostor síň má na čtyřech stěnách tuto výzdobu: 1. vojenské emblémy, okruží, prapory, kotle. 2. naproti předešlému kostel P. Marie na Bílé Hoře, v pozadí Praha, 3. na delší stěně seč jízdy uherské s císařskými, vpravo bývalý klášter servitů v M. Břevnově, 4. naproti postup pěšího vojska císařského, ve středu generál na koni v pozadí zříceniny domů, vpravo kněz Dominik a Jesu Maria s křížem v roce povzbuzuje vojíny, na zemi září z vykotlaného dubu obraz P. Marie Strahovské. Malba stropu se nedochovala. Výzdoba menší místnosti (jih) zachycuje mladou šlechtičnu jako lovce, na stropě pak velká freska zachycuje alegorické postavy. Na schodišti jsou potom zbytky iluzívních výhledů do krajiny od paty po koruny stromů. Dále v Hostivicích vznikl hospodářský dvůr a fara. Kostelní stavby, které navrhl Václav Špaček. Kostel v Brenné sv. Jana Křtitele a Kvítkově sv. Jakub Větší (o. Česká Lípa) u Kvítkova se dochovala původní barevnost sytě žlutých architektonických článků na bílém pozadí. Cvikov (o. Česká Lípa), kostel sv. Alžběty, radikální přestavba. Poutní kostel sv. Kateřiny v Lázních svaté Kateřiny u Počátek (o. Pelhřimov). Kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Jana Nepomuckého v Třebušíně u Litoměřic, Zeměchy, kostel narození sv. Jana Křtitele. Kostel sv. Máří Magdaleny v Chlumíně (o. Mělník). Pro Goltze přestavoval kostel v Kunraticích, raritou bylo, že místo střech měl ruby kleneb potažené pouze barevnou maltou bez konstrukce krovu či střešní krytiny. Kostel sv. Jiljí na Starém Městě Pražském, barokizace. Kostel sv. Martina ve Zvoleněvsi, přestavba. Kostel sv. Jana v Hořelicích. Z hlediska vlastnictví, umístěním blízko řeky jsou nejbližšími konkurenty pro kácovský zámek objekty ve Zruči nad Sázavou a Ratajích nad Sázavou. Oba zámky jsou obecními majetky a oba jsou postupně rekonstruovány z prostředků evropských fondů. Ve Zruči jde o novogotickou stavbu evokující hrad, v Ratajích o zbarokizovaný hrad. Z uvedených srovnání vyplývá, že areál v Kácově je v nejbližším regionu, kromě Jemniště vzácně dochovaným příkladem barokního zámku. Jeho architektura sice nevykazuje znaky velkého barokního umělce jako vrcholně barokní zámek v Jemništi, ovšem svou rafinovaností a neobvyklostí své nedostatky dohání. Jeho, v původní podobě nesmírně zdobná fasáda, i neobvyklá silueta odkazují ke Památky pro život 11

13 spojení italské architektury a dobových čínských nebo obecně orientálních inspirací. Kácovský zámek je navíc součástí, sice zanedbaného, nicméně zajímavého areálu. Především 150 metrů chodba spojující přízemí zámku s panskou oratoří farního kostela nemá v celém Středočeském kraji obdobu. Avšak nejvyšší hodnota z hlediska historického a uměleckého se skrývá v interiérech zámku. Zde se s vysokou pravděpodobností ukrývají nástěnné malby z let a to ve většině místností přízemí a nejspíše i patra. Vzhledem k tomu, že na jiných podobných stavbách provedených dvorním toskánským stavitelem Václavem Špačkem, se ve větší míře nepodařilo malby zachránit nebo zatím nedošlo k jejich objevu, zůstává Kácov jediným místem s touto možností. Ve spojení řekněme s dnešního pohledu s nonkomforní majitelkou tehdejšího panství Annou Marií Františkou velkovévodkyní Toskánskou jde o jedinečný potenciál pro využití k účelům cestovního ruchu. Stručný popis podobných památek v regionu Zámek v Ratajích nad Sázavou, renesanční úpravy původně středověkého hradu z větší části překryla barokní přestavba za Františka Maxmiliána z Talmberka kolem roku Zruč nad Sázavou, zámek, o jehož minulosti mnoho nevíme, prošel radikální přestavbou ve stylu novogotiky na konci 19. stol. za držení rodu Schebků podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Český Šternberk, gotický hrad neodmyslitelně spjatý se stejnojmenným rodem byl založen již v polovině 13. stol. I přes postupné přestavby si zachoval typickou siluetu mohutné stavby nad řekou Sázavou. V interiérech jsou mimo jiné cenné raně barokní štuky a nesčetně mobiliáře. Konopiště, původně hrad byl několikrát přestavěn včetně poslední provedené následníkem trůnu Ferdinandem d Este pod vedením Josefa Mockera ke konci 19. Památky pro život 12

14 stol. Při této přestavbě dostal hrad víceméně novogotickou podobu. Zároveň byl kolem zámku zřízen krajinářský park. Jemniště, vrcholně barokní zámek nechal podle návrhu architekta F. M. Kaňky, František Adam z Trautmannsdorfu kolem roku Interiéry jsou vyzdobeny od předních umělců té doby. Freska v kapli je od Václava Vavřince Reinera, sochy od Bernarda Matyáše Brauna. Nástěnné malby v interiérech namaloval F. A. Schefler, sochy dodala dílna Lazara Widmanna. Původně francouzská zahrada byla změněna na anglický park ke konci 18. stol. Sázavský klášter, jeden z nejstarších klášterů v Čechách, jehož dějiny začínají již v 11. stol. a jsou spjaty s legendou o sv. Prokopovi. Dodnes se dochovala nedokončená síňová stavba ze 14. století, která tvoří s barokním průčelí presbytáře, prelaturou a neorenesančním zámkem základ tohoto cenného areálu. Památky pro život 13

15 5. Návrh koncepce zpřístupnění a managementu objektu pro účely cestovního ruchu (návrh na způsoby prezentace architektury a interiérů areálu zámku v kontextu ostatních památek ve městě a okolí) Předprojektová a projektová příprava postupné obnovy zámeckého areálu Předprojektová příprava Zaměření výchozího (současného) stavu celého areálu Zaměření musí zachytit půdorysy všech podlaží u všech objektů, z těchto půdorysů je nutné nechat zhotovit příčné řezy. Dále je nutné zaměřit současnou podobu všech fasád a to nejlépe fotogrametrií. Jako doplněk je také dobré nechat zhotovit zaměření současného stavu konstrukce krovu. Přibližná cena: cca 150 tis Stavebně-historický průzkum (SHP) Bohužel se v příslušných institucích nepodařilo dohledat SHP provedené pracovníky SRÚPMO v roce 1991 (Macek, Petr. Zahradník, Pavel., Kácov, Stavebně historický průzkum areálu zámku, Praha SÚRPMO 1991, strojopis). Z tohoto elaborátu bylo k dispozici pouze tištěné zaměření všech podlaží areálu, dále jejich barevné vyhodnocení provedené podle tehdy platné metodiky SHP. Jde o vyhodnocení stavebního vývoje areálu a památkového hodnocení areálu. V rámci této studie byly digitalizovány půdorysné plány zámecké budovy včetně stavebního vývoje a památkové hodnocení. Tyto plány byly přizpůsobeny dnešní platné metodice SHP, vydané Státním ústavem památkové péče (dnes NPÚ) v Praze v roce 1997, opravené podle 2. vydání z roku V některých detailech bylo staré vyhodnocení pozměněno. Nedostatkem je v současné době absence textové části, především Památky pro život 14

16 archivní rešerše. Ta byla v této studii nahrazena stručnými dějinami převzatými ze studie publikované v časopise Průzkumy památek (Macek, Petr - Zahradník, Pavel: Barokní architekt a stavitel Václav Špaček, Průzkumy památek, 10, 2003, č. 2) a doplněné o některé údaje z jiných pramenů věnující se toskánskému panství v Čechách. Nicméně pro důkladné poznání stavby a především pro jakoukoliv budoucí úpravu či opravu je nutné provézt aktualizaci SHP a jeho doplnění o standardní části, kterými jsou: dějiny objektu - historická rešerše, prameny, mapy, plány, literatura, rozbor objektu, popis současného stavu, stavební historie, hodnotné prvky a detaily, hodnocení areálu, architektonické, urbanistické a památkové závady, obrazová příloha, do které spadá shromáždění všech dostupných historických map a plánů, fotografie současného stavu, plány současného stavu, stavební vývoj, památkové hodnocení. Tuto aktualizaci (jde však spíše o vyhotovení nového SHP) je nutné zadat v co nejkratší době. Upozornění: Standardní stavebně historický průzkum nenahrazuje závazná vyjádření příslušných památkových orgánů a organizací ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. Přibližná cena: cca 45 tis Inventarizace hodnotných prvků Systematická a podrobná inventarizace veškerých existujících prvků a ostatních, zejména uměleckořemeslných součástí stavby. Výsledkem je soupis jednotlivých prvků, z nichž každý má svůj identifikační list, na kterém je zachycen fotograficky i kresebně pomocí zaměření. Tento prvek je také zachycen v půdorysech objektu. Přibližná cena: 30 tis. Stavebně-technický průzkum Průzkum by měl být proveden zkušeným projektantem a měl by zahrnovat informace o založení zdiva, vlhkostních poměrech, stavu nosných konstrukcí, klenebních systémů, dřevěných stropů, krovu, střech, omítek, podlah, výplní otvorů Památky pro život 15

17 atd. Přibližná cena: 90 tis. Statický průzkum Průzkum by měl provádět zkušený odborník v oboru obnovy památek. Podmínkou by měl být minimální zásah do případných ohrožených konstrukcí a vratnost každého zásahu. Přibližná cena: 150 tis. Restaurátorský průzkum Výtvarná a uměleckořemeslná díla nemohou být ošetřována běžnými stavebněřemeslnými technikami v rámci stavební dodávky, jejich obnova musí být vždy pevně stanovena v rámci projektové dokumentace obnovy stavebního díla. Restaurátor musí být držitel oprávnění MK ČR. Vzhledem k archivní zprávám zachovaným pro zámek v Kácově bude nutné provézt, ať již najednou nebo postupně restaurátorský prakticky všech prostorů v objektu. Přesnější vymezení doporučených restaurátorských sond je v obrazové příloze č až 5.4. Pro obnovu a využití zámku, je v tomto případě restaurátorem zjištěný rozsah nástěnných maleb naprosto zásadní. Přibližná cena: Při provedení nástěnných maleb technikou secco se cena jedné pásové sondy pohybuje kolem 6 tis. Restaurování nástěnných maleb zakrytých vrstvami vápenných nátěrů, včetně retuší, upevnění, tmelení atd. je cca 14 tis. za 1m2. Při průměrné půdorysné ploše pokoje 40 m2, výšce stropů 280 cm a předpokládaném pokrytí stěn i stropů malbami provedenými technikou secco se cena za kompletní restaurování jedné místnosti pohybuje kolem 1, 5 mil. Památky pro život 16

18 Zřízení pracovní skupiny k využití zámku Pracovní skupina, ba měla být zřízena ze zástupců vedení města, pokud možno odborně způsobilých stálých obyvatel. Měl by v ní být, pokud možno odborník ve stavebních otázkách, historik, odborník na cestovní ruch atd. Pracovní skupinu, lze v některých případech nahradit občanským sdružením založeným z popudu vedením městyse za účelem především shánění finančních prostředků. Výsledky pracovní skupiny by měly být reálné a měřitelné. Provedení kompletního strategického plánování Za účasti vedení městyse a pracovní skupiny, která by měla být kvůli využití zámku zřízena z popudu zástupců města provézt kompletní strategické plánování, ze kterého vyjde konsensuální závěr, kterým směrem se městys vydá při dalším využití zámku. Tento plán by měl být platný alespoň na 2 roky. Přibližná cena: 10 tis. Vytvoření celkové koncepce obnovy areálu ve vazbě na jeho zamýšlení využití Koncepce obnovy musí stanovit základní přístup k památce z hlediska její historické, kulturní a estetické hodnoty. V závislosti na předchozí průzkumy by měla navrhnout, i ve více variantách, nejlepší možné využití v závislosti na jasně daných hodnotách. Při koncepci musí být zohledněny nejen památkové nároky, ale i možnosti vlastníka. Studie využitelnosti (Feasibility study) někdy také tzv. Ověřovací studie Tato studie by měla být vedena pod dohledem jak ekonoma, tak architekta, kteří pokud možno exaktně určí, jak jsou navržené funkce pro památku vhodné a ekonomicky udržitelné z hlediska širších souvislostí. Tento materiál bývá také součástí žádostí ke SF EU. Přibližná cena: odhad se pohybuje kolem 100 až 500 tis. Památky pro život 17

19 Architektonicko-urbanistická studie Tato studie by měla do současného zaměření zanést konstrukce, které mají být doplněny i ty, které se mají odstranit. Jejím výsledkem by měl být jasný obraz o památce po její uvažované úpravě či přestavbě pro předem zvolený účel. Přibližná cena: 200 až 500 tis. Projektová příprava Projektová dokumentace k návrhu vydání územního rozhodnutí o umístění stavby Projekt pro stavební povolení Projekt pro provedení stavby Celkové náklady: kolem 1 až 2 mil., případně se částka pohybuje mezi 10 až 15% z celkových nákladů na stavbu Památky pro život 18

20 Doporučené postupné kroky pro celkovou stavební obnovu zámeckého areálu BUDOVA ZÁMKU 1. Oprava střešního pláště, včetně okapových svodů a ochrany koruny zdiva. S tím souvisí i oprava a sanace konstrukce krovu, včetně vikýřů a podlahy v prostoru podstřeší. 2. Zajistit odvlhčení a následného odvětrání zdiva především na severní straně směrem do dvora a západní směrem do zahrady. Při těchto pracích bude nutný archeologický dozor. 3. Vypracování projektu na celkovou obnovu fasády, kterému musí předcházet restaurátorský průzkum. Poslední oprava fasády zámku proběhla bohužel velmi nekvalitně. Tudíž je nutné pokusit se obnovit barokní barevnost ploch i štukových detailů. Výsledným stavem by měla být podoba exteriéru, jakou měly fasády po dokončení barokní přestavby v letech V této fázi je kromě restaurátorů a památkové dohledu potřebné také spolupracovat se zkušených památkovým architektem, který musí projekt dovézt na realizační fáze. Při sledování barokní barevnosti doporučujeme soustředit pozornost kromě případných nalezených ikonografických dokladů, také na zakončení spojovací chodby na oratoř kostela Narození P. Marie, především exteriér arkády před vstupem z úrovně terénu. Zde se dochovala původní barevnost ze sledovaného období a po jejím důkladném prozkoumání lze tuto část použít i pro fasády samotného zámku. Stejně tak, je nutné přihlédnou při konstrukci barevnosti, k jedinému v současné době dochovanému interiéru a tím je horní část kaple Svatých tří králů. 4. Repasování, výměna, případně zhotovení nových oken či kopie dožitých oken. V 1. sklepení a přízemí jsou až na výjimky okna z 19. století v různém stavu zachování a různých menších modifikací. Tyto okna je možné repasovat a znovu osadit. V patře jsou na jižní straně okna z 19. stol. a na severní okna z 2. pol. 20. stol. Památky pro život 19