MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické a dřevařské techniky DIPLOMOVÁ PRÁCE Analýza vlivu přírodně výrobních podmínek a užité techniky lesní těžby na míru a strukturu poškození lesního prostředí 2012 Bc.Zdeňka Davidová

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Analýza vlivu přírodně výrobních podmínek a užité techniky lesní těžby na míru a strukturu poškození lesního prostředí zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:. Podpis:... 2

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc. za cenné rady, připomínky a informace, za odborné vedení a čas, který mi věnoval při zpracování diplomové práce. Za poskytnutí potřebných dat, informací a technickou podporu dále děkuji prof. Ing. Radomíru Ulrichovi, CSc. 3

4 Bc.Zdeňka Davidová Analýza vlivu přírodně výrobních podmínek a užité techniky lesní těžby na míru a strukturu poškození lesního prostředí ABSTRAKT Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení míry a struktury primárního poškození lesního porostu při nasazení současných těžebních technologií. Pro získání potřebných dat bylo provedeno venkovní šetření a sledování vzniku a intenzity poškození lesních porostů při těžbě. Z venkovních šetření na zkusných plochách ve vybraných porostech byl pomocí upravené Německé metody vytvořen soubor dat charakterizujících přírodně výrobní podmínky, techniku a technologii lesní těžby a míru a strukturu jimi působených poškození lesního prostředí. Tato šetření byla vyhodnocena a byla provedena porovnání získaných a naměřených údajů v této oblasti používaných těžebních technologií. Na základě zjištěných výsledků poškození lesního porostu byla vybrána nejšetrnější těžebně-dopravní technologie a navržena opatření vedoucí ke snížení ekologické zátěže. Klíčová slova: těžebně-dopravní technologie, poškození půdy a stromů, hloubkové poškození půdy, zkusná plocha, harvestorová technologie An analysis of the influence that the natural production conditions and used logging technique have on the level and structure of the damage of forest environment ABSTRACT The main goal of this thesis was to review the level and structure of primary damage of forest vegetation when using the current logging technology. 4

5 To get the necessary I have donean outdoor research and monitoring of the formation and damage intensity of the forest vegetation during the logging. The outdoor observation in the experimental areas in chosen forest sectors has produced using the modified German method a collection of data characteristic of the natural exploitation conditions, technique and technology of the forest logging and the level and structure of damages caused by them on the forest environment. These researches were evaluated and a comparison of obtained and measured data in this sector was performed On the basic of found results of forest vegetation damage I have chosen the most economical logging-transportation technology and proposed arrangements leading to the reduction of the ecological load. Key words: logging-transportation technology, damages on soil and trees, deep soil damage, experimental areas, harvestor technology 5

6 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE ROZBOR PROBLEMATIKY Rozsah škod způsobovaných těžeb. činností na lesn.ekosystémech Skupiny negativního působení těžební činnosti na lesní ekosystémy Poškození stromů lesního porostu Poškození nadzemních částí Poškození kořenového systému Faktory ovlivňující poškození stojících stromů Poškození půdy lesního porostu Způsoby poškození půdy Faktory ovlivňující poškození půdy Používané těžební metody a technologie při soustřeďování dříví Těžební metody Technologie soustřeďování dříví Současný stav technického a technologického zabezpečení lesní těžby v České republice Těžba dřeva Zastoupení těžebních metod Těžební, soustřeďovací a dopravní technika METODIKA Metody stanovení míry vizuálně zjistitelného poškození půdy a stromů Metoda McMahonova Německá metoda Finská metoda Zásady použití zmíněných metod Zvolená metoda a postup měření VÝSLEDKY Vyhodnocení měření poškození lesního prostředí při těžebně dopravním procesu Návrh opatření ke snížení ekologické zátěže

7 6. DISKUZE ZÁVĚR PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

8 1. ÚVOD K jednomu z nejvíce diskutovaných problémů našich lesů patří jejich zdravotní stav. Ten je v současné době způsobený více faktory, které se navíc kumulují. Kromě dnes už běžných abiotických a biotických činitelů, působí negativně na lesní ekosystémy i činnost člověka, zejména vliv emisí a těžebně dopravní proces. V počátcích lesního hospodaření se na les pohlíželo pouze jako na zdroj suroviny. Těžilo se ručně, s pomocí jednoduchých nástrojů a dřevo se dopravovalo nanejvýš za použití koňského potahu. K jistému poškozování lesních porostů při této těžbě zcela nepochybně docházelo také, ale v menší míře. Od těchto dob k dnešku se však situace zcela změnila. Ruční nářadí bylo nahrazeno motorovou pilou, koně pak nahradily traktory a nakonec nastoupily moderní těžební stroje. S touto skutečností souvisí poměrně značný nárůst rizika poškození lesních porostů. Jedná se o poškození stojících stromů a především o poškození lesní půdy. Poškozené stromy jsou pak sekundárně napadány dřevokaznými houbami, čímž dochází nejen k následnému znehodnocení dřevní hmoty, ale také ke snížení odolnosti porostů vůči negativním vlivům prostředí. Přejezdem mechanizačních prostředků dochází k hutnění půdního povrchu, a na méně únosných terénech k vyjetí hlubokých kolejí. Tímto způsobem poškozená lesní půda je pak značně ohrožena erozí, což vede k degradaci svrchních půdních horizontů nezbytných pro zdárný vývoj porostu. Je velmi pravděpodobné, že používání těžké mechanizace v lesním hospodářství bude v budoucnu vzhledem k dnešním cenám dříví a rostoucí ceně lidské práce prudce narůstat. Na les nemůžeme, ale pohlížet pouze z hlediska ekonomického, stejně důležité jsou i jeho mimoprodukční funkce. Les není pouze zdrojem produkce dřevní suroviny, ale má také funkci klimatickou, vodohospodářskou, půdoochrannou, rekreační a mnohé další. Při hospodaření v lese tedy nelze posuzovat pouze hlediska ekonomická, a tak je důležité zaměřit se především na co nejšetrnější způsoby hospodaření. Nasazení současných harvestorových technologií do lesního hospodářství představuje zavedení sortimentní metody a změnu technologie přibližování dříví z vlečení na šetrnější vyvážení. Harvestorové technologie lze tedy považovat za 8

9 perspektivní směr vývoje při realizaci výchovných zásahů. Vzhledem k jejich vysoké šetrnosti k půdnímu povrchu a ke stromům hlavního porostu může použití harvestor představovat zásadní obrat při vlastní úspěšnosti realizace výchovných zásahů, a tím tedy přispívat k předpokladu vysoké rentability hospodaření v následných obdobích. Další nesmírnou výhodou harvestorové technologie je vysoká produktivita práce, která může vést ke snižování přímých i nepřímých nákladů spojených s výchovou lesních porostů. Abychom mohli výše zmíněným negativním vlivům poškozujícím lesní půdu a stromy předcházet a snížit jejich účinky na minimum, je nezbytné se s nimi podrobně seznámit a vytvořit soubory preventivních opatření. Stejně důležité je i nalezení jednotného způsobu pro měření, zjišťování a vyjádření rozsahu poškození lesních porostů. 9

10 2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem této závěrečné práce je posouzení míry a struktury primárního poškození lesního porostu při nasazení současných těžebních technologií. Z venkovních šetření na zkusných plochách byl pomocí upravené Německé metody vytvořen soubor dat charakterizující přírodně výrobní podmínky, techniku a technologii lesní těžby a míru a strukturu jimi působených poškození lesního prostředí. Tato šetření byla vyhodnocena a provedena porovnání získaných a naměřených údajů v této oblasti používaných těžebních technologií. Vzhledem k výsledkům poškození lesní půdy a stromů byla vybrána nejšetrnější těžební technologie a navržena opatření vedoucí ke snížení ekologické zátěže způsobovanou technikou a technologií při těžební činnosti. 10

11 3. ROZBOR PROBLEMATIKY V každém lesním hospodářství patří přibližování dříví mezi hlavní činnosti a nelze si představit, že by bez něho mohlo fungovat. Každý těžební proces s sebou nese i značná rizika v podobě poškození lesních porostů. Většina autorů prohlašuje, že bezškodné přibližování dříví neexistuje a nezbývá než s nimi souhlasit. Na druhou stranu si musíme uvědomit a přiznat, že z nemalé části jsou škody způsobeny i lidským faktorem. Objektivně hodnoceno lze jakýkoliv stroj považovat z hlediska vlivu na životní prostředí za celkem nezávadný. Pokud se při činnosti stroje negativní následky projevují, pak za tyto následky mohou nést z podstatné části zodpovědnost pracovníci, kteří pro daný stroj určili buď nevhodné stanoviště, nebo nevhodný pracovní postup, popř. pracovníci kteří s daným strojem na přiděleném pracovišti nesprávně pracují (to znamená, že nedodržují předepsaný technologický a pracovní postup). Výzkumem vlivu mechanizace těžebních prací na lesní ekosystémy se zabývá početná řada domácích i zahraničních autorů, zkoumající především příčiny a důsledky poškozování stromů, které po těžebním zásahu zůstávají na porostní ploše. Všichni autoři, s jejichž pracemi jsem měla možnost se seznámit, konstatují, že poškozování stojících stromů a půdy v souvislosti s těžebnědopravním procesem je vážným faktorem ovlivňujícím nejen přirůstavost a stabilitu lesního porostu, ale i kvalitu těženého dříví Rozsah škod způsobovaných těžební činností na lesních ekosystémech Škody způsobené těžební činností v lesních porostech podle možnosti nápravy lze rozdělit na škody mající trvalý charakter, škody, které nevyžadují úpravu pracoviště po skončení těžebních prací a na škody, kdy je nutné provést úpravu pracoviště po ukončení těžby. Škody trvalého charakteru rozsah způsobených škod již nelze odstranit dostupnými prostředky, případně by bylo jejich odstranění příliš ekonomicky nákladné. Mezi tato poškození se řadí rozsáhlé eroze, strže, splachy půd, kdy 11

12 doplnění půdy je prakticky nemožné, nebo zhutnění půdy, kdy její návrat k původní struktuře je technickými opatřeními nereálný. Škody nevyžadující povýrobní úpravu pracoviště poškození na lesních porostech jsou regenerovatelná přirozenou cestou, bez spolupůsobení člověka a bez nebezpečí následných, např. erozních škod. Řadíme sem drobná porušení povrchu půdy, olámání tenkých větévek stromů, vytlačení mělkých kolejí bez stržení drnu. Jako opatření se provádí běžný úklid pracoviště. Škody vyžadující povýrobní úpravu pracoviště -k provedení těchto úprav postačují prostředky těžební skupiny jedná se o činnosti konané bezprostředně po ukončení těžebních prací na pracovišti. Může jít o urovnání povrchu linek a dočasných skládek radlicí traktoru, zakrytí narušeného půdního povrchu klestem tak, aby bylo zabráněno jejímu dalšímu narušování deštěm tzv. klejonáž, nátěr stržené kůry stojících stromů pomocí ochranných nátěrů jako je například Sanatex, vytěžení příliš poškozených stromů, vyčištění příkopů, vodotečí a propustků od těžebních odpadů. -k provedení úprav jsou nutné speciální prostředky provádí se jako samostatná činnost až po opuštění pracoviště. Patří sem rekonstrukce odvodňovacího systému nebo zatravnění narušených násypových svahů komunikací Skupiny negativního působení těžební činnosti na lesní ekosystémy Negativní vlivy těžebních činností na lesní ekosystémy lze rozdělit do několika základních skupin (Simanov, 2001): - porušení povrchu půdy, - zhutňování půdy, - poškození kořenového systému stojících stromů, - poškození nadzemních částí stromů, - kontaminace lesních ekosystémů ropnými látkami, - znečišťování ovzduší výfukovými plyny, - rušení hlukem. 12

13 Porušení povrchu půdy je způsobeno pojezdem strojů nebo vlečeným dřívím. Zhutňování půdy ve stopě strojů dochází k vytláčení půdního plynu, ke zhoršení infiltračních schopností půdy a ke snížení mikrobiální činnosti v půdě. Zhutněním půdy povětšinou vznikají koleje, které mohou být výchozím bodem pro vodní eroze. Poškození kořenového systému stojících stromů je následováno snížením stability porostů a možnou infekcí houbovými chorobami nebo napadení škodlivým hmyzem. Poškození nadzemních částí stromů je způsobeno pojezdem strojů, pracovními orgány, kácenými stromy a soustřeďovaným dřívím. Počítá se sem stržení kůry, olámání větví, zlomení nebo vyvrácení stromů. I tato poškození mohou být doprovázena nebezpečím následné infekce houbovými chorobami a invazí škodlivého hmyzu, odřený strom totiž vylučuje pryskyřici, jejíž prchavé látky působí jako atraktant pro hmyz. Kontaminace lesních ekosystémů ropnými produkty dochází k ní při haváriích a poruchách strojů nebo při netěsnostech palivových a hydraulických systémů strojů. Obdobné negativní následky mohou mít při haváriích úniky i jiných provozních kapalin (kyselina z akumulátorů, brzdová kapalina). Znečišťování ovzduší výfukovými plyny při práci strojů v otevřeném prostoru zatím nebyla prokázána vysloveně škodlivá hladina lokálního znečištění ovzduší míněno vzhledem ke složkám lesního ekosystému (Michálek, 2002). Vliv výfukových plynů na obsluhu stroje však může být za určitých okolností významný. Rušení hlukem obdobně jako u výfukových plynů je zpravidla působení na obsluhu významnější, než na složky ekosystému. Z výše uvedených skupin poškození jsou dále podrobněji popsány pouze ty negativní vlivy, které jsou sledovány v hodnotících metodách. Jedná se o porušení povrchu půdy, zhutňování půdy, poškození kořenového systému a nadzemních částí stojících stromů. 13

14 3.3. Poškození stromů lesního porostu Při těžebně dopravním zásahu dochází k poškození lesní půdy, ale i stojících stromů. K poškození stromů může dojít buď samotnými těženými stromy, nebo nasazenou mechanizací. S ohledem na místo poranění a jeho velikost můžeme předpokládat možné napadení stromů dřevokaznými houbami, invazí škodlivého hmyzu a s tím spojené snižování kvality dřeva (Dvořák, Malík, 2006). Počet poškozených stromů po provedené těžbě je primárním a nejdůležitějším ukazatelem vyjadřujícím dopad těžebních technologií v daném lesním porostu z hlediska sledování rozsahu poškození stojících stromů. Sledování těchto ukazatelů lze rozdělit na poškození nadzemních částí a poškození kořenového systému Poškození nadzemních částí Tato poškození se nejvíce objevují na stromech podél vyvážecích linií a bývají způsobena pojezdem strojů, pracovními částmi strojů a v neposlední řadě pádem a pohybem těžených stromů. Významnou roli při těchto poškozeních hraje osobní odpovědnost operátora těžebního stroje a úroveň jeho vyškolení. Stromy bývají poškozeny některou částí pracovních strojů, pokus jsou vyvážecí linky nezodpovědně vytyčeny (s ohledem na terén by měly být široké 3-4m). Nejvíce jsou poškozovány kořenové náběhy, a to při úzkých vyklizovacích liniích, nebo při objíždění překážky. Odření může také nastat při nevhodně uložených sortimentech podél linií. Výše položené části kmene jsou pak zraňovány pádem těžených stromů. Zde se jedná především o stržení kůry a obnažení dřevní části kmene. Takto poškozená místa se následně stávají vstupní branou pro dřevokazné houby, které strom oslabují a znehodnocují. Černý (1989) uvádí, že až 80% poraněných kmenů smrků je následně napadeno hnilobou, přičemž zbývajících 20% stromů bez hniloby má skryté vady dřeva v důsledku poranění. 14

15 Poškození kořenového systému K poškozování kořenového systému stromů dochází především tlakem na půdu způsobeným pojezdem strojů. V menší míře může být také způsobeno pádem nebo pohybem těženého stromu. Simanov (1989) rozděluje poškození kořenového systému na dvě kategorie: a/narušení přímé stržení kůry na kořenech stromů, obnažení kořenů nebo jejich přetrhání prokluzem pneumatik nebo vlečeným nákladem. b/narušení nepřímé hynutí kořenů ve zhutnělé nebo zbahněné vrstvě půdy. Pokud dojde k přímému poškození kořenů, nastane přerušení jejich absorpční funkce a následně přerušení transpiračního proudu ve vodivých pletivech (Ulrich, 2001). V tomto případě také nastává okamžité riziko infikace kořenů hnilobou. Kořeny napadené hnilobou se obtížně revitalizují a je také ohrožena stabilita stromu a tak i celého porostu. Největší nebezpečí hrozí u kořenů na návětrné a závětrné straně (Neruda, Valenta, 2004). Posouzení míry poškození kořenového systému stromů je v běžné praxi velmi obtížné a úzce souvisí s poškozením půdy Faktory ovlivňující poškození stojících stromů Šířka a rozestupy vyvážecích linií šířka vyvážecích linií má velký vliv při vzniku poškození pojezdem kol, příp. pásů harvestoru a vyvážecího traktoru. Při větším podélném sklonu a přejezdu terénních překážek dochází při naklánění pracovního stroje také ke značnému poranění kmenů. Ulrich (2002) udává minimální šířku linie pro malé a střední harvestory a vyvážeče 3,5 m a u velkých typů 4 m. Doporučuje také rozšířit linie v zatáčkách o 1 až 1,5 m. Vhodně zvolený rozestup linií snižuje procento poškození stromů. Rozestupy je nutno volit podle dosahu pracovních strojů. Ulrich (2002) udává optimální rozestup linií pro smrk 20 m a pro borovici 25 m. Uvádí však, že tak dochází k značně velké poježděné ploše. Proto volí další možnost kombinace motomanuelního pokácení stromů uvnitř porostu směrem korunou k linii a následným zpracováním pokáceného stromu harvestorem. V tomto případě doporučuje rozestupy linií 25 až 40 m. 15

16 Směr kácení má vliv na vznik poškození kmenů v jejich horní polovině. Je tedy vhodné pokládat co nejvíce těžených stromů podélně na linii. To také zabezpečuje co největší pokrytí linie těžebními zbytky, což vede ke snížení poškození půdy v lesním porostu při pojezdu strojem. Doba těžby v době mízy jsou stromy mnohem náchylnější k poškození. Obecně se udává, že míra poškození ve vegetačním období může být až dvojnásobná oproti obdobím vegetačního klidu. Mimoto, poranění v době vegetace je častěji infikováno houbovými chorobami. Výše těžby se zvyšujícím se procentem vytěžených stromů se zvyšuje také procento poškozených stromů, avšak ne přímo úměrně. Je také pravděpodobné, že při vyšší intenzitě zásahu bude část poškození soustředěna i na stromy určené k těžbě (Neruda, Valenta, 2004). Dřevina druh dřeviny je důležitým faktorem míry poškození. Dřeviny, jako například smrk, s hladkou kůrou a velkými kořenovými náběhy jsou k poškození nejvíce náchylné. Lidský faktor harvestor stejně jako vyvážecí traktor jsou mnohatunové stroje. V probírkách se používají malé a střední typy, jejichž hmotnost je v rozmezí 9-13 tun. Pohyb těchto strojů v lesních porostech s sebou nese značná rizika poškození stromů i půdy. Pokud je však v těženém porostu vhodně zvolena šířka vyvážecích linií a jejich rozestup, závisí míra poškození především na lidském faktoru. Při dodržování správného technologického postupu a vedení stroje po vyvážecích liniích, závisí míra poškození především na operátorovi. Ve skandinávských zemích je podmínkou, aby operátor harvestoru měl patřičné vzdělání lesnického směru, zde totiž probíhá příprava operátorů ve tříletém studijním oboru. Studium je zakončeno obdobou naší maturitní zkoušky, po které mohou zájemci odcházet studovat vysokoškolské obory. Další možností jak získat oprávnění pro obsluhu těžebně-dopravních strojů (TDS) je odborný rekvalifikační kurz operátor těžebně dopravních strojů, který je ve Švédsku či Finsku plánován pro dospělé pracovníky v rozsahu zhruba 860 vyučovacích hodin, tedy minimálně 6 měsíců. Naproti tomu Kajzar (2008) uvádí, že v České republice nemusí mít operátor harvestoru pro svou práci žádnou kvalifikaci ani oprávnění. Jedinou podmínkou v našich zemích je řidičské oprávnění skupiny C nebo T a osvědčení o 16

17 profesní způsobilosti řidiče, dle současné legislativy nemusí splňovat ani základní vzdělání. Operátor ani nemusí projít žádným kurzem a nemá povinnost vlastnit patřičné osvědčení, dokonce ani na práci s hydraulickým jeřábem. Bohužel, pak v mnohých případech odpovídá kvalita vykonané práce odborné úrovni operátorů TDS. Lidský faktor se však může na míře poškození projevit i na úrovni řídících pracovníků, v souvislosti s úrovní technologické přípravy výroby (Neruda, 2004). Stroj světové úrovně může koupit kdokoliv, kdo na to má finanční prostředky, ale život stroji vdechne jen plně kvalifikovaný a motivovaný člověk. Zatímco s motorovou pilou se člověk naučil pracovat relativně dobře během několika měsíců, tak dobrý operátor harvestoru roste roky. Ač je to stroj ekologicky naprosto bezkonkurenční, může napáchat velké škody, když s ním zachází nekvalifikovaný člověk (Ulrich, 2004) Poškození půdy lesního porostu K poškození půdy lesního porostu při těžbě dochází pohybem vyklizovaného dříví po povrchu půdy a především pojezdem těžkými mechanizmy Způsoby poškození půdy Rozrývání půdního povrchu dochází k němu především vlečením těženého dříví a prokluzem kol stroje. V případě, že je stržen půdní kryt, vznikají rýhy někdy až do minerální půdy. Tato poškození se nachází na vyklizované ploše porostu, ale také na vyklizovacích linkách a na odvozním místě. Zhutňování půdy při lesní těžbě a přibližování dříví dochází k pohybu těžkých mechanismů s vysokým měrným tlakem. Tím dochází ke změně struktury a propustnosti půdy tzv. zhutňování půdy. Autoři Malík, Dvořák (2007) uvádí, že důsledkem zhutnění se ztrácí pružná a nasákavá humusová složka, zvyšuje se objemová hmotnost, což vytváří nepříznivé podmínky pro růst kořenů a tím i stromů. Pro nedostatek humusu a stlačením půdních prostorů nemohou tyto půdy dostatečně zadržovat půdní vodu. V půdě vznikají hnilobné a kvasné pochody, 17

18 jejichž látkové produkty působí toxicky. Půdní drobtovitá struktura se rozpadá, půda tvoří větší množství jemných částic, které jsou náchylnější k erozi. Riziko poškození půdy zhutněním nastává zvláště na zamokřených, jílovitých půdách. Pouze za velmi příznivých povětrnostních podmínek (sucho, mráz, vysoká vrstva sněhové pokrývky), nebo dostatečné vrstvy těžebních zbytků na vyvážecích liniích, lze předpokládat, že pojezdem kol se struktura půdy změní jen nepatrně. Regenerace takto poškozené půdy trvá několik let, v závislosti na půdním typu. Poškození kořenového systému stromů je však nevratné a má mimo jiné také značný vliv na zpomalení přírůstu. Zhutnění půdy je úzce spojeno s vytvářením kolejí vzniklých pojezdem strojů, které se při nevhodném vedení linky v porostu stávají svodnicemi a místem vzniku erozních rýh. Riziko vzniku vodní eroze je též spojeno se stržením drnu přibližováním dřívím či podvozky mechanismů Faktory ovlivňující poškození půdy Autoři Neruda, Valenta (2004) uvádí, že poškození půdy lesního porostu souvisí s mnoha faktory, které lze částečně eliminovat a snížit tak riziko poškození. Jedná se především o: Přírodní podmínky zejména zrnitostní složení půdy, vlhkost půdy, množství těženého dříví, věk porostu, druh dřeviny, klimatické podmínky. Technologie těžby použitá těžební metoda, správný technologický postup, příprava porostu zvláště rozčlenění porostu přibližovacími linkami a krytí těchto linek před pojezdem strojů klestem, vhodně zvolený termín provedení těžebních prací, kvalifikace pracovníků. Těžební stroje zvláště pak měrný tlak strojů na půdu, hmotnost nákladu, druh pneumatik. 18

19 3.5. Používané těžební metody a technologie při soustřeďování dříví Za klasický postup těžby dříví je možno považovat: pokácení stromů, odvětvení, odříznutí vršku, případně zkrácení na příslušné sortimenty. Dříví je pak soustřeďováno od pařezu na odvozní místo, tj. k silnici sjízdné pro odvozní prostředky a odtud odváženo, dopravováno na manipulační sklad nebo ke spotřebiteli. Toto základní schéma má celou řadu modifikací. Při použití současné moderní mechanizace se pořadí operací může výrazně měnit dle podmínek na dané lokalitě a vlastností mechanizačních prostředků Těžební metody Podle stavu v jakém se dřevo nachází na odvozním místě rozlišujeme následující těžební metody: Metoda sortimentní spočívá v pokácení, odvětvení a rozřezání na sortimenty přímo na lokalitě (P) pařez. Tato metoda je historicky nejstarší těžební metodou. Hlavním důvodem jejich vzniku byl v období používání animálního soustřeďování dříví nedostatek tažné síly, proto bylo nutné vytěžené dříví rozdělit řezem na kratší, fyzicky zvládnutelné kusy (Simanov, 2000). V našich poměrech ztratila na významu s rozvojem traktorového soustřeďování a prosazováním těžební metody kmenové s druhováním na manipulačních skladech (Simanov, 2000). V dnešní době se sortimentní metoda začíná pomalu vracet do porostů v podobě harvestorových technologií. Sortimentní metoda je nejšetrnější k lesnímu prostředí a proto se hodí všude tam, kde se soustřeďuje a vyklizuje lesním porostem. Manipulace se zkráceným sortimentem je lehčí, dříví lze snadněji a s nižším poškozením dostat ven z porostu. Metoda kmenová pokácené stromy jsou u pařezu odvětveny a v celých délkách dopravovány na odvozní místo (OM). Tato metoda je produktivnější než metoda sortimentní, ale k lesnímu prostředí nejméně šetrná. Při manipulaci s kmeny dochází k intenzivnímu poškozování povrchu půdy a stojících stromů. Užití této metody je možné pouze tam, kde rozestup stromů spolu s důsledným 19

20 směrovým kácením vytvářejí předpoklady pro nižší poškozování porostu (Simanov, 2000). Metoda stromová na lokalitě pařez (P) probíhá pouze kácení a na odvozní místo (OM) se dopravuje celý strom. Manipuluje se s celým stromem i korunou. Negativní účinky nejsou tak značné jako při kmenové metodě, protože koruna částečně tlumí nárazy a díky větší styčné ploše neryje povrch půdy a cest Technologie soustřeďování dříví Soustřeďování dříví je souhrnný název pro dopravu dříví z lokality (P) pařez na lokalitu (OM) odvozní místo. Může se členit na tyto technologické fáze: -vyklizování dříví, tj. přemístění z místa kácení k přibližovací lince, -přibližování dříví, tj. dopravu vyklizeného dříví po přibližovací lince na vývozní místo (VM) nebo odvozní místo, -vyvážení, tj. dopravu přiblíženého dříví z vývozního místa na odvozní místo. Soustřeďování dříví zahrnuje tyto výrobní operace: vyklizování dříví od pařezu, sestavení nákladu, přibližování, vyvážení a ukládání dříví na skládku. Jednotlivé technologické fáze a výrobní operace se mohou spojit až v jedinou operaci. Používané technologie soustřeďování dříví: Těžba JMP-přibližování pomocí žlabu používá se linka Leykam log-line. U nás je teprve novinkou. Slouží ke gravitačnímu přibližování slabého probírkového dříví v kůře, všech druhů dřevin. Technologie používaná na svažitých, technikou obtížně přístupných terénech. Těžba JMP-přibližování dříví lanovkovými systémy ve specifických porostech a zvláště terénech je možné přibližování dříví pomocí vzdušné dopravy vrtulníkem nebo lanovkou. Ekologicky a převážně ekonomicky se jako vhodnější ukazuje použití lanovek. Technický vývoj v posledních letech pozměnil parametry a vlastnosti lesních lanovek natolik, že dnešní nejnovější typy lanovek umožňují vůči přírodě mnohem šetrnější pracovní postupy ve srovnání 20

21 s lanovkami generace 70.a 80.let. Při vhodné volbě tras lanovkou lze provést přiblížení dřeva v naprosté většině porostů. Na pracovištích s nosným lanem, jež je vedeno vysoko nad zemí mohou být kmeny přepravovány ve svisu v celozávěsu, bez vlečení konce výřezů po terénu, a tedy bez vzniku jakékoliv erozní rýhy. Další možností je přibližování klasickým způsobem v polozávěsu. Zde již, ale vzniká po vlečení jednoho konce nákladu erozní rýha v terénu. Možností, jak toto poškození půdy eliminovat, je používání lanovkového vozíku, který umožňuje poutání výřezů za oba konce a tím dopravu dříví v celozávěsu. Těžba JMP-přibližování dříví koňmi napřímo technologie vhodná jen na krátké vzdálenosti (cca do 100 m). Používá se především v terénech neumožňujících použití kolové techniky. Při přibližování kmenů je dobré použít dráhu, kterou byl vyklizen předchozí náklad. V lese tak vznikají vyklizovací linky pera, které jsou rozhodně menší a k přírodě šetrnější, než při použití traktorů. Těžba JMP-přibližování dříví železným koněm různé typy železných koňů se vyznačují velkou tažnou silou a dobrou průjezdností různými typy terénu. Další velkou předností těchto strojů jsou pásy. Jejich konstrukce zajišťuje opravdu vynikající záběr, ale i velmi dlouhou životnost. Těžba JMP-přibližování dříví kůň+traktor (UKT,SLKT) princip této kombinované technologie spočívá v tom, že kůň vyklizuje dříví k přibližovací lince a sestavený náklad pak přibližuje traktor. Hlavním přínosem této kombinované technologie spočívá v tom, že vyklizování provádí energeticky nenáročný prostředek kůň, který svou vysokou manévrovací schopností zajišťuje šetrné vyklizování kmenů. Těžba JMP-přibližování dříví traktor (UKT,SLKT) tuto technologii v našich lesích představuje SLKT s hydraulickým jeřábem. Traktor je standardně vybaven hydraulicky poháněným dvoububnovým navijákem s vysokou rychlostí navíjení lana (0-150 m/min) a tažnou silou kN (6-10 t). Hydraulické jeřáby nejsou řešeny jako u LKT s možností pohybu drapáku dopředu/dozadu a nahoru/dolů, ale klasickým jeřábem na otoči, se zlamovacím ramenem s dosahem 7 až 10 m. Těžba JMP-přibližování dříví vyvážecím traktorem (viz. fotografie č.1) motomanuální těžba dřeva, manipulace na lokalitě pařez a soustřeďování výřezů 21

22 vyvážecí soupravou je jednou z alternativ jak přizpůsobit výrobu požadavkům trhu se dřevem. Pro použití této technologie jsou limitujícím faktorem technické parametry vyvážecích souprav a svahová dostupnost strojů. Nejvhodnější jsou porosty s hmotnatostí do 1,1 m 3 u jehličnatých a do 0,9 m 3 u listnatých porostů. Podélný sklon terénu by neměl přesahovat 40% a příčný sklon 10%. Zavedením vyvážecích souprav se podařilo výrazně snížit množství rozpracovaných porostů a zkrátit dobu od těžby k odvozu dřeva. Tato technologie přinesla zlepšení a zjednodušení práce těžařům při těžbě a manipulaci dřeva. Z ekonomického hlediska je významné snížení nákladů na soustřeďování a odvoz dřeva. Motomanuální těžba dřeva a soustřeďování vyvážecí soupravou je jednou z variant efektivnější a levnější výroby sortimentů přímo v lese u pařezu. Fotografie č.1: technologie JMP + vyvážecí traktor Zdroj:archiv autora Těžba harvestorem-přibližování dříví vyvážecím traktorem je moderní těžebně-dopravní technologie. Harvestor (viz.fotografie č.2) je samojízdný víceoperační stroj, jeho práce spočívá v kácení, odvětvování, rozřezávání a ukládání sortimentů dříví kolmo k vyvážecí lince. V počítači harvestoru je uložen software, který řídí funkce stroje a současně zajišťuje optimální zpeněžení kácených stromů. Nové těžebně-dopravní stroje a jimi zabezpečované výrobní 22

23 technologie jsou rychlé, bezpečné, s vysokou produktivitou práce a nízkou pracností, ekologicky a ekonomicky výhodné. Harvestory a vyvážecí traktory se vyrábějí prakticky ve třech hmotnostně výkonových kategoriích: malé do 70 kw, středí kw, velké nad 140 kw. Pro zajištění ekologické čistoty pracovišť a jejich přehlednost je možné doplnit harvestor, vyvážecí traktor i odvozní prostředek napojením na GPS do ovládacích počítačů strojů. Mapové podklady lesních porostů jsou zajištěny prostřednictvím digitálního Atlasu lesnických map LČR,s.p. a digitálními porostními mapami a souřadnicemi od Lesprojektu. Nasazená technika dosahuje v předmýtních těžbách výkonnosti m 3 /den a v mýtních těžbách přes 400 m 3 /den podle hmotnatosti stromů, přibližovací vzdálenosti a dalších provozních či přírodních podmínek. Použitím této technologie dochází k přímé úspoře výrobních sil, a tím i mzdových prostředků. Pro dosažení stejné výkonnosti klasickou těžbou by bylo potřeba o sedm dělníků více, při soustřeďování dříví s UKT pak o čtyři dělníky více. Dalšími výhodami harvestorové technologie je vyšší mobilita čerstvého dříví, rychlá možnost změny sortimentace podle potřeb dřevařské výroby, a bezesporu bezpečnost a hygiena práce. S každou technologií jsou spojena i negativa, kterými v tomto případě může být nasazení harvestorové technologie ve vegetačním období a tím způsobené větší škody na stromech i půdě. Příčinou je robustnost vyvážecího traktoru, krátkodobá praxe některých operátorů, klimatické podmínky. Fotografie č.1: navrstvení klestu při těžbě harvestorem Zdroj: 23

24 Těžba JMP-přibližování dříví letecky nejšetrnější způsob přibližování dříví z lesních porostů, nedochází k poškozování stromů, nevznikají erozní rýhy. Dosahuje se výkonů v rozmezí 150 až 400 m 3 denně. Vyšší ekonomická náročnost přibližování dřeva vrtulníky oproti přibližování pozemní technikou je bohatě kompenzována právě šetrností transportu dříví vůči lesu. V minulých letech se vrtulníky podílely na úspěšné likvidaci kůrovcové kalamity na Šumavě, v Krkonoších, Jeseníkách, Broumově a Adršpachu. Rozhodnutí o nasazení konkrétního technologického postupu a konkrétních těžebně-dopravních strojů je spojeno s terénním průzkumem a návrhem výrobního postupu. Pro dosažení maximální výkonnosti a minimálních škod, je nutné brát ohled na stroje a jejich technické parametry, technologický a pracovní postup, přírodní podmínky a taxační parametry dřevin, tj.: a/ technické parametry těžebních a přibližovacích strojů: - dosah hydromanipulátorů pro stanovení šíře pracovního pole - hmotnost stroje s ohledem na únosnost půdního podkladu - úřeznost stroje, která je podmíněna technickými vlastnostmi dřeviny - metrické rozměry stroje pro stanovení šíře linek a poloměru otáčení b/ technologický a pracovní postup: - druh těžby a těžební metody - síla zásahu - délka a šířka přibližovacích linek - průměrná přibližovací vzdálenost c/ přírodní podmínky: - sklonitost terénu pro vytyčení směru přibližovacích linek - únosnost terénu pro neomezenou nebo časově omezenou možnost nasazení strojů - průjezdnost daná překážkami v terénu a jejich rozestupem 24

25 d/ technické vlastnosti stromů a porostu: - maximální hmotnatost těžených stromů a maximální průměry stromů u paty, kterým je podmíněna úřeznost kácení hlavice u těžebních strojů - tloušťka kůry - zakmenění porostu. Souhrnně lze říci, že volba technologie je prováděna na základě požadavků provozu. Mezi tyto patří: dostatečná bezpečnost provozu a ergonomie práce, splnění hospodářsko-ekonomických požadavků, požadovaná těžba v porostu a kvalita zásahu. Přípravu porostů před výchovnými zásahy nebo obnovou porostů provádí revírníci nebo lesní hospodáři a THP lesních akciových společností nebo jiní zástupci subjektů provádějící zakázku. Šíře linek procházející středem pracovního pole j u odlišných technologií různá, jako nejideálnější se jeví doporučovaná šíře 3,5 až 4 m (Ulrich 2002). Linky by pak měly být rozšiřovány v zatáčkách, stejně tak v porostech s větším počtem překážek. Dílčí přibližovací linky by měly být přímé, vytyčené s ohledem na překážky a podmáčený terén a kromě individuálních případů musí být průjezdné s výjezdem na lesní cesty nebo propojené s dalšími přibližovacími linkami, tak aby nebylo nutné couvat nebo se otáčet v porostu a zvyšovat tak riziko podílu škod na lesních dřevinách nebo půdním povrchu. Přípravou porostů tak může být docíleno minimalizace škod a zabránění ekonomickým ztrátám, snižování nákladů na asanace ať již půdního podkladu nebo stromových poranění a maximální výkonnosti strojů při dobré pracovněorganizační činnosti. 25

26 3.6. Současný stav technického a technologického zabezpečení lesní těžby v České republice Kapitola o současném stavu je zpracována dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 vydané Ministerstvem zemědělství Těžba dřeva V lesích České republiky bylo v roce 2010 vytěženo celkem 16,74 mil.m 3 (viz. tab.č.1) surového dříví. V porovnání s rokem předcházejícím toto číslo představuje nárůst těžeb o 1,24 mil.m 3. Z hlediska složení dle dřevin přetrvává již řadu let poměr hmoty mezi jehličnatou a listnatou těžbou přibližně 10:1. Toto je dáno především strukturou zásob mýtních porostů, ale také poptávkou na trhu se surovým dřívím. Tab.1: těžba dřeva v ČR za období TĚŽBA DŘEVA (mil.m 3 ) jehličnatá 12,85 12,68 13,01 13,66 13,92 13,88 16,12 17,28 14,88 14,05 15,07 listnatá 1,59 1,69 1,53 1,48 1,68 1,63 1,56 1,23 1,31 1,46 1,67 CELKEM 14,44 14,37 14,54 15,14 15,6 15,51 17,68 18,51 16,19 15,5 16,74 celkem na 1 obyvatele (m 3 ) 1,41 1,41 1,43 1,48 1,53 1,52 1,72 1,79 1,55 1,48 1,59 na 1 ha lesní půdy (m 3 ) 5,48 5,45 5,5 5,73 5,9 5,86 6,67 6,98 6,1 5,84 6,3 Pozn.: údaje jsou udávány v m 3 hroubí bez kůry 26

27 množství (v mil.m 3 ) Graf 1: těžba dřeva v ČR za období listnatá jehličnatá CELKEM roky Zastoupení těžebních metod Z celkového objemu těžby dřeva v České republice v roce 2010, který činil 16,74 mil.m 3, bylo provedeno 4,290 mil.m 3 metodou sortimentní a 12,446 mil.m 3 metodou kmenovou (viz. tab.č.2). Na celkové těžbě se sortimentní metoda tedy podílela 25%. Největšího podílu dosáhla tato metoda v národních parcích, LS Lány a VLS ČR,s.p. Tab.2: zastoupení těžebních metod v ČR v roce 2010 (v tis.m 3 ) SUBJEKTY HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE (v tis.m 3 ) KMENOVÉ TECHNOLOGIE (v tis.m3) TĚŽBA (v tis.m3) % SORTIMENT SOUSTŘEĎOVÁNÍ LANOVKOU (v tis.m3) státní lesy v ČR VLS ČR,s.p LS Lány národní parky lesy VŠ + SŠ soukromé lesy lesy měst a obcí CELKEM

28 státní lesy v ČR VLS ČR,s.p. LS Lány národní parky lesy VŠ+SŠ soukromé lesy lesy měst a obcí množství (v tis.m 3 ) Graf 2: zastoupení těžebních metod v ČR v roce 2010 (v tis.m 3 ) HARVESTOROVÉ TECHNOLOGIE (v tis.m3) 3000 KMENOVÉ TECHNOLOGIE (v tis.m3) Těžební, soustřeďovací a dopravní technika Lesní technika pro těžbu, soustřeďování a dopravu dříví má celoroční využití se zvýšenou náročností na bezpečnost. Nástavby na univerzální traktory jsou v provozu stále žádány, ale jejich potřeba se dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009 snížila ze 74 ks v roce 2008 na 20 ks v roce 2009, přibližně stejný počet (konkrétně 21 ks) byl i v roce 2010 (viz.tab.č.3). Kromě tuzemských traktorů se adaptéry upravují i na traktory dovážené. Lesnické kolové traktory (LKT) mají vzestupný charakter. U lanovkových systémů se výrazně projevuje modernizace, která snižuje počet pracovníků při obsluze a zajišťuje její zvýšenou bezpečnost. Šetrnost lanovek k porostům i k půdě usnadňuje dálkové ovládání vozíků. Automobilové hydraulické jeřáby domácí výroby projevují pravidelný nárůst a stávají se konkurenčními k zahraničním výrobkům, celkem se dostalo do provozu v roce ks automobilových hydraulických jeřábů, ale v roce

29 vznikl velký pokles, a do provozu se dostaly celkem jen 4 ks těchto strojů (viz.tab.č.3). Kompletace odvozních souprav na krátké výřezy navazuje na využívání harvestorových technologií, které jsou šetrné k porostům tak i k půdě, po které se vyvážejí hotové sortimenty na odvozní místa. Tab.3: těžební, soustřeďovací a dopravní technika v ČR za období TECHNIKA (počet v ks) ČR export ČR export ČR export ČR export traktorové navijáky nástavby na UKT pro soustřeďování dříví lanovky a lanovkové systémy lanovkové vozíky traktor.hydraulické jeřáby vyvážecí vozíky s hydraulickým jeřábem za traktor odvětvovací protahovací stroje (OVP) automob. hydraulické jeřáby návěsy,přívěsy určené k dostavbě kompletace odvoz.souprav na krátké dříví kompletace odvoz.souprav na dlouhé dříví jednonápravové oplenové přívěsy dvounápravové oplenové přívěsy 1 1 víceúčelový přepravník

30 V posledních letech, s nástupem plně mechanizované technologie, se proces zpracování dřevní suroviny v lese výrazně zrychlil. Vývoj nových pracovních strojů, postupů a metod jejich praktického a šetrného užití je totiž velmi rychlý. Z těchto důvodů dochází ke snižování podílu motomanuální technologie a přechází se k plně mechanizované technologii těžby a dopravy dříví pomocí harvestor a forwarderů. Harvestorové technologie umožňují provádět manipulaci a druhování dříví přímo v lese, a tím je umožněna dodávka a přeprava dříví z lesa rovnou k odběrateli. Tak není nutný prvotní odvoz surového dříví na manipulační sklad, odkud se pak v druhé etapě odváží k odběrateli, někdy i protisměrně. Tato relativně nová technologie se velmi rychle rozšířila a dále rozšiřuje po celé Evropě a v některých státech dnes zcela převládá nad motomanuální technologií. Autoři (Liška, Klvač, 2008) uvádí, že ve Švédsku je to přibližně 89 % všech těžeb, v Irsku 95 % a ve Finsku 91 %. Terénní i přírodní podmínky ČR umožňují do budoucna těmito technologiemi zpracovávat přes 80% těžeb. Filosofie: Lépe 1 krát přepravit do porostu jeden stroj, než z lesa přepravit stovky až tisíce m 3 dřeva k manipulaci (Ulrich, 2006). Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky bylo roce 2009 v provozu celkem 330 těžebních strojů (viz. tab.č.4), a z toho 303 kolových harvestorů. V roce 2010 jak udává Zpráva bylo v provozu 369 těžebních strojů. Z celkového počtu je jich ale 30 ks vyrobených do roku 1995, tedy na hranici životnosti. Tab.4: stav harvestorů v lesním hospodářství ČR v roce 2010 VÝROBCE POČET CELKEM (v ks) z toho dle úřezu hlavice (v ks) do 62 do 72 cm cm do 55 cm 30 do 75 cm z toho dle roku výroby (v ks) do od r r.2000 John Deere Rottne Valmet Ponsee Logset Sampo Gremo SP-Maskiner Caterp./EcoLog Nokka Vimek

31 VÝROBCE POČET CELKEM (v ks) z toho dle úřezu hlavice (v ks) do 62 do 72 cm cm do 55 cm do 75 cm z toho dle roku výroby (v ks) do od r r.2000 UTC Entracon Apache KOLOVÉ CELKEM Menzi Muck MHT Linz Königs Tiger John Deere CELKEM Pozn. pokračování tab.4: stav harvestorů v lesním hospodářství ČR v roce 2010 Plynulý provoz v těžební činnosti zajišťují vyvážecí traktory v celkovém počtu 620 strojů (viz.tab.č.5) a 88 vyvážecích traktorových souprav (viz.tab.č.5) tvořených univerzálním traktorem s přívěsem s klanicemi a hydraulickým jeřábem. Nezastupitelnou doplňující technikou k harvestorům jsou vyvážecí traktory (forwardery) na kolovém podvozku v celkovém počtu 423 ks (viz.tab.č.5). Malé vyvážecí traktory v celkovém počtu 197 (viz.tab.č.5) jsou zastoupeny stroji firmy Terri, Logbear, Vimek, Novotný a Entrakon Delavare. Tab.5: počet vyvážecích traktorů v lesním hospodářství ČR v roce 2010 VÝROBCE CELKEM v roce 2010 (počet v ks) do 3 t do 6 t dle nosnosti ( v ks) do 9 t do 12 t 31 do 14 t do 17 t z toho dle roku výroby (v ks) do r od r.2001 John Deere Valmet Rottne Ponsee Gremo Logset Norcar Cater/Eco L Farmi Trac Nokka Dasser velké vyvážecí traktory celkem

32 VÝROBCE CELKEM v roce 2010 (počet v ks) do 3 t do 6 t dle nosnosti ( v ks) do 9 t do 12 t do 14 t do 17 t z toho dle roku výroby (v ks) do r od r.2001 Logbear Terri Vimek Novotný Entrakon D malé vyvážecí traktory celkem VYVÁŽECÍ TRAKTORY CELKEM Pozn. pokračování tab.5: počet vyvážecích traktorů v lesním hospodářství ČR v roce

33 4. METODIKA 4.1. Metody stanovení míry vizuálně zjistitelného poškození půdy a stromů Pro stanovení viditelně zjistitelného poškození stromů v porostu a půdy, je nezbytná kvantifikace a především kvalifikace škod vzniklých při těžbě. Zjištění všech poškození na lesním porostu, ve kterém se prováděla těžba a soustřeďování je prakticky neuskutečnitelné. Dostatečně přesný výsledek můžeme však pořídit při zjišťování škod na zkusných plochách. V současné době máme pro tato posouzení škod několik metod. Jedná se zejména o: metodu McMahonovu, Německou metodu, Finskou metodu. V literárních pramenech jsou popisovány i další metody hodnocení poškození porostů těžebními technologiemi. Jejich základní princip je však obdobný níže uvedeným metodám, od kterých se liší zejména detaily klasifikace poškození Metoda McMahonova McMahonova metoda byla vyvinuta Shanem McMahonem v roce 1995 na Novém Zélandu pro zjištění poškození půdy po těžebním zásahu v lesním porostu. Kromě Nového Zélandu byla použita při určování škod v Kanadě, v Německu. V České republice ji použil prof. Ulrich a prof. Neruda z LDF MZLU v Brně poprvé v roce Princip metody je založen na okulárním odhadnutí porušení půdy v měřících bodech, které leží na kolmých liniích k přibližovacím linkám. Posuzování se provádí odhadem kategorie míry poškození půdy na kruhových ploškách o průměru 30 cm (tzv. měřící body). Vyznačit měřící body můžeme za pomocí kruhové obruče daného průměru tak, že středy sousedících měřících plošek budou od sebe vzdáleny 1 m. Počet měřících bodů závisí na požadované přesnosti uvažované chyby. Na ploše je třeba posoudit nejméně 1000 bodů, aby bylo dosaženo statisticky zjištěné chyby menší než 3%. 33

34 Tyto body jsou umístěny na vyhodnocovacích linkách - transektech kolmých na přibližovací linky a jsou označeny kolíky. Stanovení rozestupu linií je dáno požadovanou hodnotou 3% absolutní chyby a vypočítá se ze vztahu: t = P p, kde: t rozestup linií (m) P rozloha plochy (ha) p počet měřících bodů (ks), p=1111 bodů Tab.6: počet měření pro dosažení požadované přesnosti měření CHYBA V % POČET MĚŘÍCÍCH BODŮ Takto jsou transekty vkládány do homogenního porostu. V případě, že je těžený porost nehomogenní (tj. že v různých částech porostu je jiná přibližovací síť), se musí porost rozčlenit na části homogenní, a transekty se opět vedou kolmo na přibližovací linky. Po této operaci se každá vzniklá část posuzuje samostatně. Hloubka kolejí se měří ode dna středu koleje až po převýšení hřebene půdního valu. Tato původní metoda dle McMahona neřešila zjišťování poškození stromů, proto byla modifikována, lépe řečeno rozšířena Ústavem lesnické a dřevařské techniky LDF MZLU Brno v rámci řešení výzkumné studie 9925 o zjišťování mechanických poškození stojících stromů a v rámci řešení výzkumného záměru MSM Toto rozšíření metody spočívá zejména v doplnění původního souboru kriterií o kriteria charakterizující mechanické poškození kořenových náběhů a kmene stromu, a to: -kód 12 označuje drobné poškození povrchu stromu s plochou do 10 cm 2 -kód 13 označuje větší poškození stromu s plochou do 100 cm 2 -kód registruje poškození nad 100 cm 2 34

35 -kód 14 stromy bez poškození. Je-li na jednotlivém stromu několik poškození, registruje se každé samostatně. Registrace poškození stromů se děje kontinuálně u všech stromů vyskytujících se v daném dvoumetrovém pásu po celé délce vyhodnocovací linky Německá metoda Metoda vznikla z důvodu potřeb vyhodnocení škod na lesních porostech v Dolním Sasku v Německé spolkové republice v roce Německá metoda spočívá v rozmístění zkusných ploch o poloměru 12,5 m v porostu tak, aby plochy ležely svým středem na přibližovací lince a méně jak 13 m od okraje porostu. Počet zkusných kruhů je závislý na ploše probírkových porostů (v ha). Přibližně platí, že na 1 ha připadá 1 zkusná plocha a další jedna na celou plochu. Rozestup kruhů zkusných ploch protíná stopy dvou kol na dvou místech, čímž se obdrží 4 měřící body, na kterých se měří hloubka kolejí na linkách. V roce 2001 provedli modifikaci této metody prof. Ulrich a prof. Neruda v rámci řešení výzkumného záměru MSM Modifikace spočívá v tom, že kruhových zkusných ploch by se v porostu jen těžko dosahovalo, a proto byly tyto nahrazeny čtvercovými plochami o velikosti strany 20 m. Tyto plochy se oproti původním lépe vytyčují a pomocí dálkoměru i lépe zaměřují. Tato modifikace byla kontrolně podle zadání Ministerstva zemědělství České republiky srovnána s ohledem na její přesnost s metodami McMahona a metodou finskou a prošla oponentním řízením se závěrem, že se jedná o modifikaci vhodnou pro provoz s dostatečnou přesností a menší časovou náročností v porovnání s metodou McMahona. Počet zkusných ploch je zachován podle metody německé, kde velikost porostu v ha = počtu zkusných ploch + 1 pro vyšší statistickou průkaznost Finská metoda Finská metoda je stejně jako předešlá založena na umisťování zkusných ploch, které se liší jinou velikostí a tvarem. Tvar je v podobě jednoho hlavního obdélníku složeného z 8 menších obdélníků. Rozměr hlavního obdélníku je 10 krát 24 m. Rozdělením na 4 a 4 obdélníky nám vzniknou 2 zóny a každou zónou 35

36 prochází jedna kolej, tím nám opět vzniknou 4 měřící body, které nám budou udávat hloubku kolejí na přibližovací lince. Hloubku kolejí měříme ode dna koleje až po rovinu původního terénu bez převýšení hřebene půdního valu. Počítá se jen s hloubkami větší než 10 cm. Ty se sečtou a vynásobí se rozestupem měřících bodů. Počet zkusných ploch je dán velikostí porostu a to při velikosti do 1,5 ha je mezi okraji jednotlivých ploch vzdálenost 30 m a při velikosti nad 1,5 ha je odstupová vzdálenost 40 m Zásady použití zmíněných metod Je důležité, aby kontrolní metody byly provedeny podle jednotného vzoru. U malých a nepravidelných porostů (menších než 2 ha) je měřena celá plocha, u větších porostů jsou měřeny pro metodu německou a finskou zkusné plochy, které jsou u systematického zpřístupnění rozloženy po celé ploše. Pro McMahonovu metodu jsou vytyčeny transekty podle výše zmíněného postupu. Kmen musí být posouzen v dolní části, včetně kořenových náběhů a kořenů do 1 m od kmene, a v horní části až nad dosahem stroje, kde dochází k poškození při pádu stromu. Započten je každý strom, který stojí svým středem uvnitř zkusné plochy. Podúrovňové stromy do průměru 7 cm se do sledování škod nezahrnují. Kontrolní způsob přejímání pracoviště by měl být proveden do 3 měsíců od provedení těžebního zásahu (Ulrich, Schlanghamerský, Štorek, 2003). Kódy pro zjišťování míry poškození jsou pro všechny uvedené tři metody stejné a jsou popsány v příloze č Zvolená metoda a postup měření Pro analýzu poškození porostů těžbou byla použita měření provedená pod vedením prof.ulricha z Ústavu lesnické a dřevařské techniky na LDF MU v Brně a autorem této práce. Jako nejvhodnější možná metoda byla zvolena modifikace německé metody. Informace o porostních skupinách, ve kterých měření probíhalo, byly předem získány z údajů hospodářských knih jednotlivých majitelů lesních 36