Odsiřování. Ochrana ovzduší ZS 2011/2012

Transkript

1 Odsiřování Ochrana ovzduší ZS 2011/2012 1

2 Úvod Produkce emisí SO 2 antropogenní zdroje: zejména spalování fosilních paliv obsahujících síru různé průmyslové procesy přírodní zdroje: bakteriálníčinnost, vulkanickáčinnost, požáry vegetace, aerosoly z mořské tříště 2

3 Oxid siřičitý SO 2 a oxid sírový SO 3 Oxid siřičitý Bezbarvý, nehořlavý plyn se štiplavým zápachem M mol,so2 = 64,06 kg/kmol V mol,so2,n = 21,89 m 3 /kmol ρ SO2,N = 2,93 kg/m 3 Čichový práh V ovzduší přechází na oxid sírový SO 3 bezbarvý plyn ρ SO3,N = 1,995 kg/m 3 3

4 Oxid siřičitý SO 2 a oxid sírový SO 3 Hydratace vzdušnou vlhkostí: SO 2 SO 3 Oxidy síry součást londýnského smogu Zdravotní účinky SO 2 akutní při dlouhodobé expozici a vyšších koncentracích Negativní účinky SO 2 4

5 Legislativa Imise (dle NV č. 597/2006 Sb.) Imisní limity pro SO 2 jako součást limitů pro ochranu zdraví Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace Emise (dle NV č. 146/2007 Sb.) Emisní limity pro SO 2 ze spalovacích procesů Pro ZV, V a S zdroje Podle druhu paliva Podle data uvedení do provozu 5

6 Emise SO 2 Významný pokles v 90. letech min. století Po r okolo 220 kt/rok V r. 2008: 174 kt, většina jsou emise ze stacionárních zdrojů, hlavně ZV a V 6

7 Vznik emisí Metody snižování emisí síry S se oxiduje na SO 2, který se dále (pouze 2%) oxiduje na SO 3 Při spalování tuhých paliv většina S přechází na SO 2, zbytek se zachytí v popelovinách Při spalování kapalných a plynných paliv veškerá S přechází na SO 2 Závislost množství emisí na měrné sirnatosti paliva S m ( g síry S / MJ ) = Q r p (%) 10 ( MJ / kg) ČR H.U.: S p = 0,5 až 1,4 %, Q r = 10 až 20 MJ/kg, S m = 0,4 až 1,3 g síry /MJ 7

8 Metody snižování emisí síry Požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší pro M a S zdroje Vyhláška MŽP č. 13/2009 Sb. Základní způsoby odsíření spalin: spalování nízkosirnatých paliv odsiřování uhlí odsiřování spalin 8

9 Odsiřování uhlí Problematické Metody: mechanické chemické biologické Síra je v uhlí ve 3 formách: pyritická síranová organická 9

10 Mechanické postupy Separace pyritické síry Chemické postupy Odsiřování uhlí Převedení uhlí do kapalné nebo plynné fáze a následné snížení obsahu S Biologické postupy Loužení uhlí vodou vylouhování síranové síry Snižování obsahu pyritické síry pomocí bakterií Nevýhody Obecně nízká účinnost, komplikované, drahé, nevyužívají se 10

11 Odsiřování uhlí Tlakové zplyňování uhlí Chemický postup Tlakové zplyňování uhlí kyslíkem a vodní párou v tlakovém generátoru Produktem energoplyn Využití energoplynu Tlaková plynárna ve Vřesové 26 tlakových generátorů se sesuvným ložem Lurgi paroplynový dvojblok o výkonu 2 x 185 MW 11

12 Tlaková plynárna ve Vřesové Odsiřování uhlí 12

13 Odsiřování spalin Jediná široce aplikovaná metoda Nezbytná pro dodržení E.L. Charakteristické rysy odsiřování 13

14 Odsiřování spalin Řada způsobů odsiřování Dělení podle hlediska regenerace činidla: metody regenerativní metody neregenerativní Dělení podle hlediska fáze: suché metody polosuché metody mokré metody Dělení podle hlediska místa procesu odsiřování: odsiřování přímo v kotli odsiřování za kotlem 14

15 Odsiřování spalin Kritéria pro výběr odsiřovací metody: splnění emisních limitů, složitost technologie, prostorová náročnost, provozní spolehlivost, investiční a provozní náklady, vyřešení problematiky likvidace produktu odsiřování 15

16 Suchá aditivní vápencová metoda Nástřik suchého aditiva do ohniště nad zónu plamene Aditiva: CaCO 3 CaMg(CO 3 ) 2 CaO Kalcinace vápence při t = 900 C Reakce CaO s SO 2 při t = 600 až 1000 C CaO + SO O2 CaSO4 CaCO CaO + CaO CaSO 3 CO 2 + SO 2 CaSO O2 CaSO4 16

17 Schéma Suchá aditivní vápencová metoda CaSO 4 odloučen s popílkem v EO Účinnost závisí na: t, τ, jemnosti mletí, a a = M M CaO CaO,min 17

18 Suchá aditivní vápencová metoda Účinnost odsiřováníη SO2 η SO 2 = C SO, výstup 2 ( bez odsirovani) CSO ( s odsirovanim) 2, výstup C ( bez odsirovani) SO, výstup 2 Při obvyklém a = 2 je η SO2 = maximálně 50 % Výhody Nevýhody 18

19 Využití Suchá aditivní vápencová metoda Schéma el. Tisová I (do r. 1997) 19

20 Fluidní spalování s aditivy Fluidní kotle vyšší účinnost suché aditivní metody Vhodná pracovní teplota 850 C Dostatečná doba setrvání aditiva Výhody Nevýhody 20

21 Fluidní spalování s aditivy Kotle se stacionární fluidní vrstvou Citlivé na zrnitost aditiva η SO2 = 60 % při a = 2 Kotle s bublající fluidní vrstvou vyššíη SO2 Kotle s cirkulující fluidní vrstvou nejdokonalejší horký primární odlučovač η SO2 = 80 až 85 % při a = 1,5, η SO2 = přes 90 % při a = 2 21

22 Fluidní spalování s aditivy Kotel s cirkulující fluidní vrstvou a přidáváním aditiva 22

23 Intenzifikace suché aditivní metody Schopnost hydratovaného CaO, tj. Ca(OH) 2 vázat SO 2 při nízkých teplotách blízkých rosnému bodu t r Teplota spalin na výstupu z odsiřovací komory alespoň o 10 C vyšší než t r V výstup blízko φ = 1 t r =& t ad 23

24 Intenzifikace suché aditivní metody Rozprašování vody v odsiřovací komoře CaO + O Ca( ) 2 ( OH ) 2 CaSO3 H O ( OH ) + 1 O CaSO H O H 2 OH SO2 + Ca + 2 SO2 + Ca ( OH ) CaSO H O SO3 + Ca Suché produkty 24

25 Intenzifikace suché aditivní metody 25

26 Intenzifikace suché aditivní metody Recyklace nezreagovaného CaO Suchá a mokrá recyklace LIFAC (fa Tampella) suchá recyklace suchá a mokrá recyklace 26

27 Intenzifikace suché aditivní metody Účinnost odsiřování je silně závislá na rozdílu mezi t spalin a t r Řízení teploty η SO2 = 75 až 80 % při a = 2 27

28 Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda Rozprašovací sušárna Nástřik vodní suspenze Ca(OH) 2 Adiabatické odpařování vody a ochlazení spalin Reaktor od fy Niro Atomizer s rotačním rozprašovačem 28

29 Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda Aditivum: CaO Ca(OH) 2 Reakce: SO2 + Ca( OH ) 2 CaSO3 + H 2O SO2 + Ca OH O2 CaSO4 + H 2 ( ) 2 O ( OH ) CaSO H O SO3 + Ca Výborná účinnost při odstraňování chlorovodíku HCl a flurovodíku HF η HCl, HF = přes 90 % při a = Ca : HCl (HF) = 1 ( OH ) 2 CaCl2 + 2 H O ( OH ) CaF + H O HCl + Ca 2 HF + Ca

30 Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda Vznikající produkt Omezená využitelnost Účinnost odsiřování Tím vyšší, čím je t výstup blíže t ad Vyšší lepivost provozuschopnost t ad = 10 až 20 C Recirkulace produktu η SO2 = 75 % při a = Ca:S = 1,5 η SO2 = 80 % při a = Ca:S = 1,7 30

31 Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda Účinnost odsiřování Nebezpečí kondenzace spalin za reaktorem Koncový odlučovač 31

32 Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda Schéma 32

33 Polosuchá (mokrosuchá) vápenná metoda Využití Výhody Nevýhody 33

34 Mokrá vápencová vypírka V současnosti nejužívanější metoda při odsiřování velkých zdrojů Vývoj rozdělení podle produktu získávání využitelného energosádrovce CaSO 4 2H 2 O získávání nevyužitelného kalu 34

35 Mokrá vápencová vypírka SO 2 se vypírá vodní suspenzí uhličitanu vápenatého CaCO 3 nebo vodní suspenzí vápna Ca(OH) 2 SO2 + CaCO3 CaSO3 + H 2O SO 2 + Ca( OH ) CaSO3 + CO2 Další reakce CaSO 3 CaSO3 + SO2 + H 2O Ca HSO 2 3) 2 + CaCO3 2 ( 3 ) 2 Ca ( HSO CaSO + H O + CO Oxidace CaSO 3 a Ca(HSO 3 ) 2 při ph opt = 5 až 6, při nižším ph vyšší tvorba úsad CaSO3 + 2 H 2O O2 CaSO4 2 H 2O Ca HSO + 2 H O + 1 O CaSO H O + H SO ( 3 )

36 Mokrá vápencová vypírka Sumární vyjádření procesu: SO 2 H O + CO CaCO3 + 2 O2 + H 2O CaSO Sorbernt většinou vápenec CaCO 3 mletí Aditiva 36

37 Mokrá vápencová vypírka Účinnost odsiřováníη SO2 = 95 % a více při a = CaCO 3 : SO 2 = = 1,02 až 1,07 Účinné zachytávání HCl a HF s účinností nad 90 % 2 HCl + CaCO3 CaCl2 + CO2 + H 2O 2 HF + CaCO3 CaF2 + CO2 + H 2O Proces odsíření v absorbéru Spaliny nejdříve zbaveny popílku a ochlazeny Nutná ochrana proti korozi 37

38 Mokrá vápencová vypírka Protiproudý bezvýplňový absorbér Nejčastější Vstup spalin ve spodníčásti nad jímkou absorbéru Absorpční zóna t opt = 60 C, chlazení spalin Odlučovač kapek Jímka absorbéru oxidační zóna neutralizační zóna 38

39 Mokrá vápencová vypírka Protiproudý bezvýplňový absorbér Babcock & Wilcox 39

40 Mokrá vápencová vypírka Souproudý absorbér Menší rozměry Přívod spalin a absorpční suspenze vrchem absorbéru Umělohmotná výplň 40

41 Mokrá vápencová vypírka Souproudo-protiproudý absorbér Kombinace protiproudého a souproudého absorbéru Absorbér SHL 41

42 Mokrá vápencová vypírka Tryskově-bublinový absorbér Přívod spalin do absorpční suspenze řadou trubek Tvorba bublin a pěny 42

43 Mokrá vápencová vypírka Protiproudý absorbér se dvěma okruhy Hasicí okruh Absorpční okruh protiproudý 43

44 Mokrá vápencová vypírka Ochlazení neodsířených a dohřev odsířených spalin Regenerativní výměníky tepla Rekuperativní výměníky tepla Menší zdroje ve výměníku tepla vnějšími zdroji Chladicí věže s přirozeným tahem Bez dohřevu spalin, spalinového ventilátoru a komína Odpar skrápěcí vody 44

45 Mokrá vápencová vypírka Regenerativní výměník tepla (REGAVO) 45

46 Mokrá vápencová vypírka Rekuperativní výměník tepla (EKOGAVO) 46

47 Mokrá vápencová vypírka Produkt: energosádrovec CaSO 4 2H 2 O Odvod z jímky absorbéru hydrocyklóny pásové n. bubnové filtry dosušení příp. briketování Využití Výroba sádry CaSO 4 ½H 2 O kalcinací CaSO H O CaSO 1 H O H 2O využití ve stavebnictví 47

48 Mokrá vápencová vypírka Problém tvorby úsad a nánosů Nánosy měkké tvrdé Odstraňování Nutná správná konstrukce absorbéru Nutné zvládnutí technologického procesu 48

49 Mokrá vápencová vypírka Výhody Nevýhody 49

50 Schéma Mokrá vápencová vypírka 50

51 Mokrá vápencová vypírka Schéma odsiřování v el. Chvaletice s chladicími věžemi 51

52 Mokrá vápencová vypírka Nejrozšířenější metoda odsiřování V ČR využití technologiířady firem Parametry odsiřovacího zařízení elektrárny Chvaletice počet a výkon odsiřovaných bloků počet absorbérů objem spalin do jednoho absorbéru obsah SO 2 v nevyčištěných spalinách koncentrace popílku na vstupu do absorbéru obsah SO 2 včistých spalinách koncentrace TZL včistých spalinách účinnost odsíření 4 x 200 MW e až Nm 3 /h mg/nm 3 max. 200 mg/nm 3 garantováno 400, běžně do 200 mg/nm 3 garantováno 50, běžně do 20 mg/nm 3 94,3 % a vyšší 52

53 Odsiřování Způsob odsíření z kotlů Skupiny ČEZ elektrárna Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Hodonín Elektrárna Chvaletice Elektrárna Ledvice Elektrárna Mělník II Elektrárna Mělník III Elektrárna Počerady Elektrárna Poříčí II Elektrárna Prunéřov I Elektrárna Prunéřov II Elektrárna Tisová I Elektrárna Tisová II Elektrárna Tušimice II bloky 4 x 200 MW 50 MW, 55 MW 4 x 200 MW 3 x 110 MW 2 x 110 MW 500 MW 5 x 200 MW 3 x 55 MW 4 x 110 MW 5 x 210 MW 2 bloky pro 3 x 57 MW + 1 x 12,8 MW 112 MW 4 x 200 MW metoda odsiřování mokrá vápencová fluidní spalování mokrá vápencová 2 x polosuchá metoda 1 fluidní kotel mokrá vápencová mokrá vápencová mokrá vápencová fluidní spalování mokrá vápencová mokrá vápencová fluidní spalování mokrá vápencová mokrá vápencová 53

54 Regenerace činidla Malé rozšíření Regenerativní metody Natrium-sulfitová metoda (metoda Wellmann-Lord) Reakce v absorbéru Na 2SO3 + SO2 + H 2O 2 NaHSO3 Regenerace v odparce Využití SO 2 Vstupní suroviny: NaOH nebo Na 2 CO 3 Nejrozšířenější regenerativní metoda Výhody Nevýhody 54

55 Regenerativní metody Schéma natrium-sulfitové metody 55

56 Regenerativní metody Magnezitová metoda Vypírka SO 2 ve vodní suspenzi MgO Reaktor za odlučovačem popílku Konečný produkt MgSO 3 rozklad při vysokých T Nežádoucí produkt MgSO 4 Výhody Nevýhody 56

57 Katalytické metody Suché metody Regenerativní i neregenerativní Katalytická oxidace SO 2 na SO 3 Výhody Nevýhody Většinou v kombinaci s denitrifikací spalin 57

58 Katalytické metody Proces Cat-ox Oxidace SO 2 na SO 3 na katalyzátoru V 2 O 5 při T = 450 C Vypírání SO 3 kyselinou sírovou v absorbéru 58

59 Proces Haldor-Topsøe Katalytické metody Oxidace SO 2 na SO 3 na katalyzátoru V 2 O 5 Při chlazení kondenzována kyselina sírová ve skleněném chladiči Proces Kyioura, proces Chiyoda 59

60 Adsorpční metody Suché metody Adsorpce SO 2 na aktivním uhlí nebo koksu Většinou regenerace činidla Proces Sulfacid, proces Bergau-Forschung 60

61 Denitrifikace Ochrana ovzduší ZS 2011/

62 Úvod Pojem oxidy dusíku NO NO 2 Další formy NO x Vznik NO x 62

63 Vlastnosti NO Oxid dusnatý Vlastnosti M mol,no = 30,01 kg/kmol V mol,no,n = 22,41 m 3 /kmol ρ NO,N = 1,339 kg/m 3 I.L. nejsou stanoveny E.L. nejsou pro NO samostatně stanoveny 63

64 Oxid dusičitý Vlastnosti M mol,no2 = 46,01 kg/kmol V mol,no2,n = 22,41 m 3 /kmol ρ NO2,N = 2,053 kg/m 3 Zdravotní účinky Vznik Vlastnosti NO 2 Podíl na tvorbě fotochemického smogu a kys. dešťů I.L. pro NO 2 E.L. nejsou pro NO 2 samostatně stanoveny 64

65 Emisní limity pro NO x E.L. pro NO x ze spalovacích procesů Pro ZV, V a S zdroje Podle paliva Podle data uvedení do provozu 65

66 Vznik NO x Spalovací procesy Mobilní zdroje Denitrifikace denitrifikace emisí NO x ze stacionárních zdrojů při atmosférickém tlaku Primární opatření Sekundární opatření 66

67 Vznik NO x při spalování plynných, kapalných a tuhých paliv 3 způsoby vzniku Termický NO x Palivový NO x Promptní NO x 67

68 Vznik NO x při spalování plynných, kapalných a tuhých paliv 68

69 Vznik NO x při spalování tuhých paliv Závislost koncentrace vznikajících NO x s teplotou plamene 69

70 Vznik NO x při spalování tuhých paliv Vliv přebytku spalovacího vzduchu α na tvorbu termických a palivových NO x 70

71 Vznik NO x při spalování tuhých paliv Teplotu plamene při spalování tuhých práškových ovlivňuje: α t spal. vzduchu Q pal 71

72 Vznik NO x při spalování tuhých paliv Závislost podílu přeměny palivového N u tuhých a kapalných paliv na NO x na vlastním obsahu N v palivu Účinnost přeměny palivového N na NO x dále závisí na: α, velikosti prchavého podílu N v hořlavině, jemnosti mletí 72

73 α Směr opatření k omezení tvorby NO x Teplota ve spal. prostoru Doba pobytu částic Obsah N v palivu Prchavý podíl v hořlavině Mletí paliva 73

74 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Podle formy vznikajícího NO x Plynná paliva Tuhá paliva Kapalná paliva Obecně 74

75 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Snížení tvorby termických NO x teplota spalovacího vzduchu α ochlazení plamene Snížení tvorby palivových NO x palivo koncentrace kyslíku teplotní gradienty ve spalovacím prostoru 75

76 Primární opatření ke snížení tvorby NO x První generace bez větší rekonstrukce spalovacího zařízení Druhé generace ke snížení koncentrace kyslíku v zóně intenzivního spalování a zrovnoměrnění teplotních gradientů Třetí generace komplexní opatření 1. a 2. gen. + opatření ke snížení již vzniklého NO x 76

77 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Stanovení koncentrace NO 2 Výpočtem Obsah N N p (%) Příklad měrný obsah dusíku v palivu (g/mj) měrný obsah dusíku 0,5 g/mj α = 1,4 stechiometrickými výpočty max. teoretický obsah NO 2 okolo 4000 mg/m 3 účinnost přeměny N na NO x okolo 20 % obsah NO x ve spalinách 0,2 x 4000 = 800 mg/m 3 Nutná aplikace některých primárních opatření 77

78 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Spalování s nízkým přebytkem vzduchu α (LEA) Metoda 1. generace Seřízení hořáků Nevýhody 78

79 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Snížení předehřátí spalovacího vzduchu (RAPO) Proti tvorbě termických NO x Nižší přechod N do prchavého podílu Nevýhoda u tuhých paliv 79

80 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Stupňovitý přívod vzduchu dvoustupňové spalování (TSC, BS) První fáze Druhá fáze Nižší dynamika hoření Nízkoemisní hořáky (LNB) 80

81 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Stupňovitý přívod vzduchu třístupňový přívod vzduchu 81

82 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Analogie dvoustupňového spalování na celý spalovací prostor (BOOS, OFA, IFS) Hlavní hořáky Dopalovací hořáky Porovnání provedení stupňovitého přívodu vzduchu v hořácích a ohništi 82

83 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Dvoustupňový přívod paliva třístupňové spalování ((TSC), IFR) První fáze Druhá fáze Třetí fáze Různé varianty odstupňovaného přívodu paliva a odstupňovaného přívodu vzduchu redukční pásmo nad plamenem 83

84 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Recirkulace spalin (FGR) Část spalin zpět Snížení koncentrace kyslíku v plameni Provozní a konstrukční komplikace při vyšší recirkulaci 84

85 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Hořák s recirkulací spalin a stupňovitým přívodem vzduchu 85

86 Primární opatření ke snížení tvorby NO x Negativní důsledky primárních metod Základní opatření ke snížení emisí NO x Při nedostatečných primárních opatřeních sekundární opatření 86

87 Technologie spalování s nízkou tvorbou NO x spalování ve fluidních kotlích Spalování ve fluidním loži Spalování ve fluidních kotlích bublající fluidní lože cirkulující fluidní vrstva tlakové fluidní lože Výhody 87

88 Technologie spalování s nízkou tvorbou NO x spalování ve fluidních kotlích Bublající fluidní lože Nejčastěji pro menší jednotky 88

89 Technologie spalování s nízkou tvorbou NO x spalování ve fluidních kotlích Cirkulující fluidní vrstva Horký odlučovač 89

90 Technologie spalování s nízkou tvorbou NO x spalování ve fluidních kotlích Tlakové fluidní lože Bublající fluidní lože v tlakovém ohništi 90

91 Technologie spalování s nízkou tvorbou NO x spalování ve fluidních kotlích Vlastnosti fluidních kotlů Nízká tvorba NO x 91

92 Sekundární opatření ke snížení tvorby NO x Uplatnění Drahé Suché metody SNCR SCR jiné, např. NSCR Mokré metody 92

93 SNCR selektivní nekatalytická redukce Redukce oxidů dusíku na N 2 bez přítomnosti katalyzátoru Teplota Redukčníčinidlo Aplikace Závislost účinnosti redukce na teplotě spalin 93

94 SNCR selektivní nekatalytická redukce 3 varianty provedení podle místa aplikace činidla do spalovacího prostoru za přehřívák páry kombinace Kombinovaný SNCR a SCR systém NO x MASTER Cascading No x Control (fa Nalco FuelTech) 94

95 SNCR selektivní nekatalytická redukce Schéma SNCR metody u Teplárny Strakonice 95

96 SNCR selektivní nekatalytická redukce Reakční rovnice použití amoniaku a vodného roztoku amoniaku použití močoviny Produkty Přebytek aditiva Účinnost Nevýhody 96

97 SCR selektivní katalytická redukce Nejrozšířenější Redukce oxidů dusíku na N 2 za přítomnosti katalyzátoru Teplota Redukčníčinidlo Aplikace Reakční rovnice Produkty 97

98 SCR selektivní katalytická redukce Nutná správná teplota s ohledem na katalyzátor Minimální přebytek aditiva Účinnost 98

99 SCR selektivní katalytická redukce Katalyzátory Požadavky vysoká aktivita při nízké provozní T a v širokém rozmezí teplot vysoká selektivita chemická odolnost odolnost proti náhlým změnám teplot mechanická odolnost nízká tlaková ztráta dlouhá životnost nízká cena využitelnost jako druhotné suroviny 99

100 SCR selektivní katalytická redukce Katalyzátory Vývoj Katalyzátory na bázi platinových kovů V 2 O 5 V 2 O 5 na nosičích V 2 O 5 na nosiči TiO 2 Zeolitické katalyzátory zeolity krystalické aluminosilikáty molekulová síta 100

101 SCR selektivní katalytická redukce Katalyzátory Katalyzátory na bázi aktivního uhlíku výroba Katalyzátor charakteristika 101

102 SCR selektivní katalytická redukce Katalyzátory Stavba katalyzátorů Moduly (monolity) kanálky (honeycomb) kanálky tvořené deskami nebo trubkami Rozměry 102

103 SCR selektivní katalytická redukce Reaktory Většinou čtyřhranné skříně s vertikálním prouděním Rychlost spalin Tlaková ztráta 103

104 SCR selektivní katalytická redukce Katalyzátory Negativní vliv popílku Katalytické jedy Selektivita Nežádoucí reakce 104

105 SCR selektivní katalytická redukce Umístění katalyzátoru 3 alternativy vysokoprašné nízkoprašné koncové 105

106 SCR selektivní katalytická redukce Vysokoprašné uspořádání Umístění reaktoru Výhody Nevýhody Životnost katalyzátoru Boiler kotel, Eco ekonomizér, předehřev vody, SCR reaktor s katalyzátorem, Air heater výměník pro předehřev spalovacího vzduchu, Dust precipitator odlučovač prachu, zpravidla EO nebo u menších jednotek průmyslový filtr, Heat exchanger výměník tepla, kde na obou stranách proudí spaliny, FGD reaktor mokré odsiřovací metody, Stack vstup do komína, By pass obtok části spalin 106

107 SCR selektivní katalytická redukce Nízkoprašné uspořádání Uspořádání Výhody Nevýhody 107

108 SCR selektivní katalytická redukce Koncové uspořádání Umístění reaktoru Výhody Nevýhody Životnost katalyzátoru Varianta se spalinovým výměníkem 108

109 SCR selektivní katalytická redukce Koncové uspořádání s dohřevem spalin 109

110 NSCR neselektivní katalytická redukce Pro zdroje s vysokou koncentrací NO x Redukce oxidů dusíku na kovových katalyzátorech Teplota Redukčníčinidlo Účinnost 110

111 Sekundární opatření ke snížení tvorby NO x Mokré metody Pro zdroje s menšími objemy odpadních plynů a vyšší koncentrací NO x NO NO 2 nebo využití schopnosti NO vytvářet komplexní soli Malé uplatnění Např. použití vodného roztoku NaOH Často kombinace s odsiřovací technologií (způsob SHL, proces Walther, Chiyoda 102, ) 111

112 Složité Kombinované SO 2 /NO x procesy WSA-SNOx, DESONOX, Walther, Chiyoda 102, mokrá vápencová metoda následovaná denitrifikací na aktivním hnědouhelném koksu, WSA-SNOx metoda denitrifikace odsiřování 2 alternativy 112

113 Kombinované SO 2 /NO x procesy WSA-SNOx metoda horké uspořádání U nových instalací 113

114 Kombinované SO 2 /NO x procesy WSA-SNOx metoda studené uspořádání U rekonstrukcí kotlů se samostatným regenerativním ohřívákem vzduchu 114