Studijní materiál k e-learningovému kurzu ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON PO NOVELE

Transkript

1 Studijní materiál k e-learningovému kurzu ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON PO NOVELE Autorka: JUDr. Daniela Světlíková Aktualizováno k

2 Obsah Obsah Právní prostředí živnostenského podnikání Základy živnostenského podnikání Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání živnostenský zákon Zásadní novela živnostenského zákona Novelizace živ. zákona a souvisejících předpisů po roce Shrnutí Seznámení se základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání a s předmětem úpravy živnostenského zákona Vymezení všeobecných a zvláštních podmínek Všeobecné podmínky provozování živnosti Zvláštní podmínky provozování živnosti Shrnutí Překážky v provozování živnosti Překážky v provozování živnosti Shrnutí Živnostenské oprávnění Vznik živnostenského oprávnění Prokazování živnostenského oprávnění Poskytování služeb státními příslušníky členského státu Evropské unie Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Pokračování v provozování živnosti Provozovna Shrnutí Druhy živností Druhy živností Ohlašovací živnosti Koncesované živnosti Uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie Shrnutí Živnostenské oprávnění Rozsah živnostenského oprávnění Shrnutí Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění u jednotlivých druhů živností Ohlašování živnosti Doklady při ohlášení živnosti Vydání výpisu z živnostenského rejstříku Změny údajů uvedených v ohlášení Řízení o koncesi Vydání výpisu o udělení koncese Zánik živnostenského oprávnění Živnostenský rejstřík Shrnutí Živnostenské úřady Živnostenské úřady Místní příslušnost živnostenských úřadů podle 71 ŽivZ Živnostenská kontrola Správní delikty podle živnostenského zákona

3 8.5 Shrnutí Závěr Seznam použitých zdrojů Internetové zdroje Vysvětlivky

4 1 Právní prostředí živnostenského podnikání Cílem úvodní kapitoly je zmapování právního prostředí přehled platné právní úpravy, která se vztahuje k živnostenskému podnikání, resp. toto podnikání umožňuje. Klíčová slova Podnikání, obchodník, obchod, podnikatel, právo, veřejné právo, živnostenský zákon 1.1 Základy živnostenského podnikání Právo a podnikání k sobě nerozlučně patří. Podnikání lze charakterizovat jako organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb. Celý tento proces je regulován právem. Právní úprava podnikání byla tradičně (a to již za Rakousko-Uherska) chápána jako úprava dvou základních pojmů, a to pojmu obchodník a obchod. Pojem obchodník označuje toho, kdo vlastním jménem a nezávisle uskutečňuje obchody k získání trvalého zdroje příjmů. Pojem obchod značí zpravidla vymezení určité činnosti, úkonů nebo výkonů povolání, které činí z určité osoby obchodníka. Jedná se vlastně o subjektivní a objektivní pojetí jedné a téže oblasti právní regulace, tradičně nazývané obchodní právo. Právní úprava podnikání soukromých osob doznala zásadních změn v Československu, resp. v České republice po roce 1989, tedy v nově nastolených podmínkách tržního hospodářství. Vývoj českého obchodního práva je spojen s určitými specifiky, která vznikla jednak v důsledku nutnosti navázat na předchozí (socialistický) právní řád, tak zároveň na vyspělou zahraniční legislativu a zároveň zohlednit vznikající či již existující normy evropského obchodního práva. Významným posunem v obchodním právu bylo nahrazení pojmu obchodník pojmem podnikatel. Nelze opomenout ani význam privatizačních, restitučních a v družstevním sektoru realizovaných transformačních předpisů na vytvoření pluralitních vlastnických vztahů, které jsou nezbytnou podmínkou fungování trhu a tržní konkurence. Právní úprava podnikání, ve smyslu úpravy právního postavení podnikatelů, má zásadně soukromoprávní charakter. To znamená, že podnikatelé jako účastníci vzájemných vztahů mají rovné postavení a širokou dispoziční volnost. 4

5 Obecná definice podnikání byla do upravena obchodním zákoníkem a obsahovala pět základních znaků, totožných s dikcí živnostenského zákona: soustavnost, samostatnost, výkon činnosti vlastním jménem, vlastní odpovědnost, účel dosažení zisku 1. Nový občanský zákoník v části I., Hlavě II. Dílu 5 od upravuje oblast podnikání, definici podnikání ale přesně nevymezuje. Upravuje však definici podnikatele, která pět výše uvedených znaků rovněž obsahuje: Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele". S touto soukromoprávní úpravou však do značné míry souvisí množství právních předpisů, které obsahují veřejnoprávní normy, které podnikajícím subjektům nařizují, přikazují, případně je omezují v jejich volnosti tak, aby podnikatelské prostředí bylo regulováno a korespondovalo s celospolečenským zájmem. Stát tímto způsobem vytváří jednotný rámec pro všechny podnikající subjekty a zároveň chrání veřejný zájem. Co patří mezi veřejný zájem státu: zájem na jednotných pravidlech soutěžení mezi konkurenty na trhu, zájem na ochraně občana jako spotřebitele výrobků či služeb poskytovaných podnikateli v rámci existující konkurence, zájem na ochraně národní ekonomiky před ztrátovými, nepřizpůsobivými a prodělečnými podnikatelskými subjekty, které mohou za určitých okolností ekonomicky ohrozit jinak úspěšné, ziskové a flexibilní podnikatele, zájem na zatížení podnikatelů finančními povinnostmi za účelem tvorby příjmů státního rozpočtu. Zájmy státu jsou upraveny zákony, které upravují vztahy mezi podnikateli a státem, tedy přepisy veřejnoprávními, kde převládají normy kogentního charakteru, od kterých není dovoleno se odchýlit, resp. takové odchýlení stát různým způsobem sankcionuje. Do kategorie veřejnoprávních předpisů patří Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.), který přímo stanoví podmínky podnikání z hlediska veřejných zájmů. Prostřednictvím živnostenského zákona stát zajišťuje fyzickým i právnickým osobám rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek. 5

6 Toto právo je třeba chápat jako veřejnoprávní oprávnění fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v celém rozsahu uvedeném v živnostenském zákoně. Rovné právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod (kde jsou zakotvena hospodářská, sociální a kulturní práva), která je součástí ústavního pořádku České republiky, konkrétně v čl. 26: Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince. Podle čl. 26 odst. 2 může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon některých činností či povolání. Zákonné podmínky a omezení se mohou týkat především předepsané odborné kvalifikace, praxe, věku atd. Tato omezení však vždy musí být v souladu s čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, což znamená, že nesmí mít v žádném případě diskriminační charakter. Výčet znaků, na základě kterých je zakázáno mezi lidmi rozlišovat, je v čl. 3 odst. 1 Listiny demonstrativní, což znamená, že nelze činit mezi fyzickými osobami bezdůvodné rozdíly ani z jiných v listině neuvedených důvodů. Čl. 3 LZPS: Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Čl. 4 odst. LZPS: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. 6

7 Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. 1.2 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání živnostenský zákon Ve znění: zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb. zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb.,zákona č. 62/2006 Sb,. zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb,. zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb,. zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb.,zákona č. 191/2006 Sb.,zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb.,zákona č. 160/2007 Sb.,zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1. ledna 2008), zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/211 Sb., zákona č. 458/211 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., č. 234/2013 Sb., č. 241/2013 Sb., č. 279/2013 Sb., č. 303/2013 Sb., č. 308/2013 Sb., č. 309/2013 Sb. č. 127/2014 Sb., č. 140/2014 Sb., č. 267/2014 Sb., č. 206/2015 Sb., č. 267/2015 Sb. 7

8 je obecným veřejnoprávním předpisem upravujícím základní podmínky podnikání fyzických a právnických osob, upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost v uvedených oblastech, výjimku tvoří ty činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny a jsou upraveny v jiných právních předpisech Živnostenský zákon doznal během své existence (platnosti) řadu změn. Zásadní systémové změny byly obsahem pouze několika novel. Zbývající novely byly důsledkem přijetí jiných zákonných úprav: Řada dílčích novelizací do roku 1995 vyplývala především z přijetí jiných zákonů a neovlivnila jeho základní principy. Zásadní změna nastala v důsledku novely č. 286/1995 Sb. Novela přinesla jednak změny usnadňující a zpřesňující obecné podmínky podnikání, jednak upřesnila podmínky pro podnikání zahraničních osob, dotkla se podnikání průmyslových podniků. Novela č. 356/1999 Sb., provedla rozsáhlé změny jak v textové části zákona, tak i v jeho přílohách: zpřesnilo se vydávání průkazů živnostenského oprávnění, změnil se obsah příloh a byl doplněn o nové živnosti, došlo k úpravě podmínek prokazování odborné způsobilosti u řemeslných živností V průběhu let došlo k dalším novelizacím, které se dotkly příloh zákona. Některé změny se týkaly slučitelnosti práva ČR s právem Evropského společenství. Postupně byla do živnostenského zákona zapracovávána příslušná ustanovení směrnic ES šlo zejména o délku a obsah odborné praxe. Novela živnostenského zákona č. 167/2004 měla zajistit kompatibilitu právní úpravy živnostenského podnikání v ČR s právem Evropské unie. Tato novela navázala na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Tento zákon implementoval příslušné směrnice ES a uvedená novela živnostenského zákona na ně odkazovala. Na základě této novely se tedy vytvořily nové podmínky pro podnikání občanů z členských států EU! Byl vytvořen zcela nový institut poskytování služeb podnikateli z členských států EU, značně se zjednodušilo i prokazování splnění všeobecných i zvláštních podmínek pro provozování živností u těchto osob. Právní úprava zavedená novelou živnostenského zákona č. 167/2004 Sb., vztahující se na občany členských států EU se týká i občanů, kteří se nacházejí na území tvořícím Evropský hospodářský prostor a občany Švýcarské federace. Novela živnostenského zákona č. 214/2006 Sb., změnila obecnou část zákona a obsahově se dotkla i zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech a řady dalších zákonů. Novela především zásadně zjednodušila postupy při registraci podnikatelů v oblasti živnostenského podnikání. V důsledku toho bylo nutné novelizovat i některé právní předpisy. Jednalo se např. o novelizaci 8

9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a dalších. Obecní živnostenské úřady se staly centrálním registračním místem, kde podnikatel může činit úkony a živnostenský úřad přijímá údaje, které v zákonné lhůtě sděluje příslušným orgánům státní správy. V důsledku vzniku centrálního registračního místa na obecních živnostenských úřadech došlo k novelizaci i dalších právních předpisů, zejména zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. K důležité změně také došlo pro účely živnostenského zákona také ve vztahu příslušníkům členských států EU: za příslušníka členského státu EU se nyní považuje také státní příslušník třetí země, kterému bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta. (Nemůže však poskytovat dočasně služby ve smyslu 69a živnostenského zákona.) Dlouhodobým záměrem vlády je celkově zlepšit a zjednodušit podnikatelům podmínky pro podnikatelskou činnost. Na základě usnesení vlády č. 441 ze dne 21. dubna 2008 byl v souladu s tímto záměrem předložen návrh novel několika zákonů. Smyslem těchto novel je snížit administrativní zátěž podnikatelů. 1.3 Zásadní novela živnostenského zákona Novela živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., patří svým obsahem do první kategorie, neboť obsahuje systémové změny zohledňující výstupy z Programového prohlášení vlády. ( Je největším souborem progresivních změn za celou jeho historii. Jejím cílem je zjednodušení podmínek pro podnikání. Nejdůležitější změny, které novela č. 130/2008 přinesla: živnostenské listy a koncesní listiny byly nahrazeny jediným dokladem, a to výpisem z živnostenského rejstříku; pro jednotlivé živnosti již nejsou zapotřebí samostatné živnostenské listy nebo koncesní listiny; podnikatel se prokazuje výše uvedeným výpisem; dosavadní rozsah volných živností byl nahrazen jedinou živností, pod kterou spadá 80 oborů s tím, že podnikatel pouze oznámí obor činnosti, který bude v rámci živnosti vykonávat; zároveň došlo k některým přesunům v zařazování živností. zkrátila se délka praxe požadované pro vydání živnostenského oprávnění resp. u většiny živností se změkčují nároky na požadované vzdělání a praxi; komisiální kvalifikační zkoušky, které mohly nahradit doklad o požadovaném vzdělání, 9

10 byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů; princip místní příslušnosti úřadu však zůstává zachován pro řízení o správních deliktech, v řízení o zrušení živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti, podnikatel má nadále t povinnost oznamovat živnostenskému úřadu pouze ty skutečnosti, které nejsou úřady schopné zjistit z obchodního rejstříku, dosavadní 15denní lhůta pro vystavení živnostenského oprávnění se zkrátila na 5 dnů, pro minimální využívání se ze zákona vypouští institut provozování živnosti průmyslovým způsobem Dosavadní živnostenská oprávnění zůstanou v platnosti až do doby, dokud podnikatel sám nepožádá o nový výpis ze živnostenského rejstříku nebo nenahlásí nějakou změnu. Byla zrušena celá řada předpisů., např.: nařízení vlády č. 140/2000 Sb., nařízení vlády č. 468/2000 Sb., nařízení vlády č. 209/2001 Sb.,, vyhláška č. 154/1996 Sb., vyhláška č. 235/2000 Sb., vyhláška č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu 1.4 Novelizace živ. zákona a souvisejících předpisů po roce 2008 Došlo k novelizacím Zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů V souladu s předpisy Evropské unie byla novelami zákonů odstraněna duplicita kontrolní činnosti ze strany kontrolních orgánů. Kontrolu podnikatelů zabezpečují jen živnostenské úřady a orgány ochrany veřejného zdraví (dříve tuto kontrolu prováděly společně s Českou obchodní inspekcí). Kontrolu dodržování povinností na fyzickou nezávadnost provozu a osobní hygienu nyní provádějí jen orgány ochrany veřejného zdraví. Některé povinnosti podnikatelů vůči České obchodní inspekci se zcela ruší. Kontrolu povinnosti označení provozovny způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem vykonávají nyní pouze příslušné živnostenské úřady (tím je odstraněna duplicita kontroly ze strany České obchodní inspekce a živnostenských úřadů). Novelou zákona na ochranu spotřebitele se v souladu s právem EU změnila definice spotřebitele s ohledem na charakter výrobků a formu prodeje. 10

11 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů Novela zjednodušila proces udělení autorizace. Nově byla stanovena povinnost Úřadu pro technickou normalizaci vydat rozhodnutí o autorizaci, pokud žadatel splňuje zákonem stanovené podmínky. Úřad má ze zákona oprávnění vyžadovat informace a dokumentaci a provádět kontrolu. Zákon č. 505/1990 Sb., o meteorologii, ve znění pozdějších předpisů Ruší se střediska kalibrační služby a nahrazují se akreditovanou kalibrační společností. Kalibrační značka se mění tak, aby odpovídala příslušné směrnici Rady EU K nabývá účinnosti zákon č. 155/2010 Sb., který v části šesté mění živnostenský zákon. Uvedenou novelou se redukují ohlašovací údaje a povinnosti podnikatele (např. vypouští se údaj o zahájení a ukončení provozování živnosti, ukončení provozování živnosti, údaj o vzniku živnostenského oprávnění, o státním občanství u osob, které jsou statutárními orgány právnické osoby nebo jejich členy, ruší se povinnost podnikatele oznamovat živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, umožňuje se podnikateli oznámit před přerušením provozování živnosti tuto skutečnost bez ohledu na dobu přerušení, odstraňuje se povinnost podnikatele mít doklady prokazující způsob nabytí zboží nebo materiálu pro účely kontroly v provozovně). Vypouští se povinnost podnikatele spočívající v předkládání výpisu z obchodního rejstříku živnostenskému úřadu (v důsledku propojení databází mezi oběma rejstříky). Zjednodušuje se proces ukončení řízení v případě, že ohlašovatel, resp. žadatel o koncesi nedoložil doklad o povolení k pobytu na území České republiky ve lhůtě 6 měsíců. Odstraňuje se povinnost podnikatele ohlašovat změny údajů vedených v Evidenci obyvatel živnostenskému úřadu (v důsledku propojení databází mezi informačními systémy veřejné správy a živnostenským rejstříkem. (zdroj: V roce 2011 jsou přijaty další novely živnostenského zákona, na základě kterých se s účinností od 1. ledna 2012 mění (novelizuje) živnostenský zákon zejména v souvislosti s přijetím jiných zákonů. V souvislosti s přijetím zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon),dochází k novelizaci přílohy č. 2. Živ.ZU živnosti vázané s předmětem podnikání "Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)" slova "chemických přípravků" nahrazují slovy "chemických směsí". 11

12 Zákon č. 351/2011 Sb., (kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), nově se upravuje prokazování bezúhonnosti u osob z tzv. "třetích zemí", u nichž bude živnostenský úřad požadovat kromě dokladů ze země původu i výpis z evidence Rejstříku trestů ČR. Zákon č. 355/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně zákona živnostenského upřesňuje, že pokračovat v provozování živnosti při převodu jmění na společníka může za podmínek stanovených v 14 živnostenského zákona i přejímající společník. Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, upravuje stejně jako dosud u fyzických osob nově i u právnických osob zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru uložený soudem nebo správním orgánem po dobu trvání tohoto zákazu překážkou provozování živnosti. V roce 2012 je třeba zmínit přímou novelu č. 169/2012 Sb., - účinnost 30. června 2012; znamenala další zjednodušení vstupu do podnikání a jeho průběhu. Zrušila povinnost označovat provozovnu identifikačním číslem, nově umožnila podnikatelům prostřednictvím centrálního registračního místa oznamovat změny údajů, které podnikatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, úřadu práce, finančnímu úřadu, a to i v těch případech, kdy neplné oznamovací povinnost vůči živnostenskému úřadu. Novelou je podnikateli umožněno kdykoli živnostenskému úřadu ohlásit, že adresa jeho podnikání bude totožná s jeho adresou bydliště. V případě změny bydliště podnikateli odpadá povinnost oznamovat změnu místa podnikání. Další nepřímé novely živnostenského zákona - se promítly do jednotlivých příloh zákona (zák. č. 199/2012 Sb., a zák. č. 202/2012 Sb.) 1. ledna 2013 nabyl účinnost zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření. Tímto zákonem je novelizován i živnostenský zákon v 3, kde se nově stanoví, že činnost penzijních společností není živností - 3 odst. 3, písm. a). 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 221/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon obsahuje změnu živnostenského zákona, která doplňuje do 3 tohoto zákona o činnost provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb( 3, odst. 3, písm. ak). Uvedená činnost tímto přestává být jedním z oborů živnosti volné. Podle přechodných ustanovení je provozovatel poštovních služeb, který je oprávněn poskytovat poštovní služby ke dni účinnosti novely, povinen do konce dubna 2013 doručit 12

13 Českému telekomunikačnímu úřadu oznámení podnikání podle 18 zákona č. 29/2000 Sb. Živnostenské oprávnění k provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho základě podniká, doručila Úřadu oznámení podnikání nejpozději však uplynutím výše uvedené lhůty. 1. ledna 2013 nabývá účinnosti zákon č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon obsahuje změnu mimo jiné i živnostenského zákona v 60a (živnostenská kontrola) se doplňuje odstavec 2. tak, že živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně. Zákon č. 309/2013 přinesl očekávanou změnu živnostenského zákona mimo jiné v tom, že v příloze č. 3 Koncesované živnosti, u předmětu podnikání "Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)" na konci prvního sloupce se doplňují slova "a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin". V příloze č. 3 Koncesované živnosti, u předmětu podnikání "Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin" ve druhém sloupci se na začátek vkládá věta "pro výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)". V přechodných ustanoveních se řeší plynulý přechod živnostenských oprávnění stávajících podnikatelů do režimu koncesované živnosti. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva přinesl s účinností od řadu změn do živnostenského zákona. Přestal být rozlišován termín sídlo a místo podnikání - sjednotil se na termín sídlo, pojem plná svéprávnost nahradil ustanovení o všeobecné podmínce dosažení 18 let a způsobilosti k právním úkonům. Hlavním cílem novely živnostenského zákona provedené zákonem č. 267/2014 Sb., která je účinná od , je především ochrana osobních údajů podnikatelů, kdy se údaje o bydlišti a místě pobytu přesouvají z veřejné do neveřejné části živnostenského rejstříku. 13

14 Dostatečným identifikátorem podnikatele ve veřejné části živnostenského rejstříku bude jeho jméno a příjmení, datum narození, identifikačního číslo a adresa sídla Z veřejné části živnostenského rejstříku budou po čtyřech letech odstraněny údaje o každém podnikateli, který ukončí provozování všech živností. Dne nabyl účinnosti zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), což má dopad do legislativy živnostenského podnikání. Zavádí se nová vázaná živnost "Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací" Podle 4 zákona č. 206/2015 se zavádějí Kategorie pyrotechnických výrobků (1) Výrobce zařadí pyrotechnické výrobky do kategorií podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a to podle způsobu použití nebo podle jejich účelu a stupně nebezpečnosti, včetně úrovně hluku. Oznámený subjekt v rámci posuzování shody potvrdí, zda byl pyrotechnický výrobek správně zařazen do kategorií podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. (2) Pyrotechnické výrobky se zařazují do těchto kategorií: a) zábavní pyrotechnika do kategorie F1, F2, F3 nebo F4, b) divadelní pyrotechnika do kategorie T1 nebo T2, c) ostatní pyrotechnické výrobky do kategorie P1 nebo P2. Podnikatelé, kterým ke dni účinnosti zákona o pyrotechnice trvalo oprávnění k provozování živnosti volné "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona", mohou nakupovat, prodávat, ničit a zneškodňovat pyrotechnické výrobky výše uvedených kategorií na základě stávajícího oprávnění po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona o pyrotechnice, tj. do Pokud hodlají tuto činnost dále provozovat, jsou povinni před uplynutím této doby ohlásit živnost vázanou a zároveň doložit požadovanou odbornou způsobilost pro příslušný rozsah předmětu podnikání dané živnosti. Ohlášení živnosti je osvobozeno od správního poplatku. Požadovaná odborná způsobilost: - pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2 je třeba osvědčení o odborné způsobilosti podle 36 odst. 1 písm. a) zákona č. 206/2015 Sb. pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací je třeba osvědčení o odborné způsobilosti podle 36 odst. 1 písm. b) nebo doklad podle 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb. 14

15 Osvědčení o odborné způsobilosti podle 36 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 206/2015 Sb. vydává Český báňský úřad. Podle 66 odst. 8 zákona č. 206/2015 Sb. se za osvědčení prokazující odbornou způsobilost pro zacházení s pyrotechnickými výrobky kategorie T2 a F4 pro účely tohoto zákona považuje též oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů vydané obvodním báňským úřadem nebo Českým báňským úřadem. Toto oprávnění nebo průkaz odpalovače ohňostrojů je dokladem, kterým lze prokázat odbornou způsobilost jak pro nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie T2 a F4, tak i pro provádění ohňostrojných prací. Nakládání s pyrotechnickými výrobky kategorie F1, F2, F3, T1 a P1 nadále spadá do režimu živnosti volné. Zrušuje se živnost "Provádění trhacích a ohňostrojných prací". Živnost "Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin" je doplněna o provádění trhacích prací". Předmět podnikání zní: "Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací". "Provádění ohňostrojných prací" je zařazeno do živnosti "Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací". Živnostenská oprávnění podnikatelů, kteří měli oprávnění k provádění "trhacích nebo ohňostrojných prací", zůstávají zachována. Přechodná ustanovení zavedená zákonem č. 206/2015 Sb (1) Dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována, není-li dále stanoveno jinak. (2) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti Provádění trhacích a ohňostrojných prací v úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání provádění trhacích prací, jsou oprávněni po nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), provozovat živnost Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací v rozsahu předmětu podnikání provádění trhacích prací. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (3) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti Provádění trhacích a ohňostrojných prací v 15

16 úplném rozsahu nebo v částečném rozsahu předmětu podnikání provádění ohňostrojných prací, jsou oprávněni po dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), provozovat vázanou živnost Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací v rozsahu předmětu podnikání provádění ohňostrojných prací. Živnostenský úřad provede zápis změny v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (4) Podnikatelé, kterým ke dni nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), trvalo živnostenské oprávnění k provozování živnosti volné, jsou oprávněni provozovat činnosti spočívající v nákupu, prodeji, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). Pokud hodlají po uplynutí doby uvedené ve větě první v provozování uvedených činností pokračovat, jsou povinni před uplynutím této doby ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost Nákup, prodej, ničení a zneškodňování pyrotechnických výrobků kategorie P2, T2 a F4 a provádění ohňostrojných prací v úplném nebo částečném rozsahu předmětu podnikání a doložit odbornou způsobilost požadovanou pro provozování uvedené živnosti. (5) Řízení zahájená podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), se dokončí podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). (6) Úkony provedené podle odstavců 2 až 4 jsou osvobozeny od správních poplatků. Dnem 1. prosince 2015 nabyl účinnosti zákon č. 267/2015 Sb., kterým se mění živnostenský zákon. Změna se dotýká vázaných živností souvisejících s úpravou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (tj. výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a pořádání kurzů k získání znalostí pro výkon těchto činností). Změna živnostenského zákona reaguje na novou terminologii v přímo použitelných předpisech Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích, která byla promítnuta v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví i do výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, a úprava v živnostenském zákoně se tak dává do souladu s příslušnými ustanoveními. Změny se týkají samotného názvu předmětu podnikání dosavadní vázané živnosti Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, 16

17 - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech. S účinností zákona č. 267/2015 Sb. se změnil název předmětu podnikání této vázané živnosti a zní nově následovně: Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití nebezpečných chemických látek nebo chemických směsí klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, -v potravinářských nebo zemědělských provozech, -nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech. V souvislosti s výše uvedenou změnou zákona došlo k textovým úpravám požadované odborné způsobilosti. V textu, kde je uveden zákon č. 258/2000 Sb, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. se vždy doplňuje zákon č. 267/2015 Sb. Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 267/2015 Sb. Čl. V 1. Živnostenská oprávnění s předmětem podnikání Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických směsí s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských nebo zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, která trvala ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. 2. Živnostenský úřad zapíše změny podle tohoto zákona týkající se předmětu podnikání uvedeného v bodě 1 do živnostenského rejstříku nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 1.5 Shrnutí Podnikání lze charakterizovat jako organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb. Celý tento proces je regulován právem. Právní úprava podnikání, ve smyslu úpravy právního postavení podnikatelů, má zásadně soukromoprávní charakter. To znamená, že podnikatelé jako účastníci vzájemných vztahů mají rovné postavení a širokou dispoziční volnost. Občanské právo tvoří obecný základ, přičemž normy obchodního práva regulují odchylky a zvláštnosti v právním postavení obchodníků právě ve vztahu k jimi provozované činnosti. S touto soukromoprávní úpravou však do značné míry souvisí množství právních předpisů, které obsahují veřejnoprávní normy, které podnikajícím subjektům nařizují, přikazují, případně je omezují v jejich volnosti tak, aby podnikatelské prostředí bylo regulováno a 17

18 korespondovalo s celospolečenským zájmem. Stát tímto způsobem vytváří jednotný rámec pro všechny podnikající subjekty a zároveň chrání veřejný zájem. Rovné právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno v hlavě čtvrté Listiny základních práv a svobod (kde jsou zakotvena hospodářská, sociální a kulturní práva), která je součástí ústavního pořádku České republiky. Do kategorie veřejnoprávních předpisů patří Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.), který přímo stanoví podmínky podnikání z hlediska veřejných zájmů. Živnostenský zákon je jedním z nejčastěji novelizovaných právních předpisů v právním řádu České republiky. Je proto nutné neustále sledovat aktuální stav zákona. Prostřednictvím živnostenského zákona stát zajišťuje fyzickým i právnickým osobám rovné právo provozovat konkrétně vymezené činnosti při splnění předem definovaných podmínek. Toto právo je třeba chápat jako veřejnoprávní oprávnění fyzických a právnických osob podnikat za podmínek a v celém rozsahu uvedeném v živnostenském zákoně. 18

19 2 Seznámení se základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání a s předmětem úpravy živnostenského zákona Cílem kapitoly je seznámení se základními pojmy z oblasti živnostenského podnikání, jak je definuje živnostenský zákon a další právní předpisy a s vymezením předmětu úpravy živnostenského zákona. Klíčová slova Živnost, všeobecné podmínky podnikání, zvláštní podmínky podnikání, fyzická osoba, právnická osoba, zahraniční osoba, odborná způsobilost 2.1 Vymezení všeobecných a zvláštních podmínek Předmět úpravy živnostenského zákona je vymezen v 1 ŽivZ následovně: Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (dále jen živnost ) a kontrolu nad jejím dodržováním. Co je to živnostenské podnikání (živnost) definuje ŽivZ v 2: Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnostenské podnikání je podnikáním podle podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenský zákon neupravuje podmínky pro podnikatelskou činnost, která není živností. Pojem živnost se používá v ŽivZ ve významu legislativní zkratky, která označuje živnostenské podnikání. Živnost může vykonávat subjekt, který se zapisuje do (ať povinně nebo dobrovolně) obchodního rejstříku, i subjekt, který se do obchodního rejstříku zapisovat nemusí. Všechny subjekty, které chtějí provozovat živnost, však musejí k tomu mít živnostenské oprávnění. Za živnostenské podnikání se považuje soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnostenský zákon přitom jednotlivé znaky živnosti blíže nespecifikuje, je nutné je chápat v jejich obvyklém významu. Soustavností se rozumí stálý výkon určité činnosti, který se pravidelně opakuje nebo trvá po určitou dobu. Opakující se činností pak je i činnost sezonní opakující se každoročně v určitém ročním období. Za soustavné se obecně považuje i opakované jednorázové jednání nebo jednorázové dlouhotrvající jednání (stavba). 19

20 Samostatností se rozumí, že osoba provozující živnostenskou činnost má živnostenské oprávnění. Z toho plyne, že jedná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, sama o své činnosti rozhoduje a případně ji i rozšiřuje a organizuje. Zde nehraje roli, zda koná osobně nebo prostřednictvím odpovědného zástupce. Provozováním živnosti vlastním jménem se rozumí, že podnikatel činí právní úkony související s jeho podnikatelskými aktivitami pod svým jménem, pod svým obchodním názvem a podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit tyto úkony pod svou obchodní firmou. Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Provozováním živnosti na vlastní odpovědnost se rozumí, že podnikatel odpovídá za své závazky vzniklé v souvislosti s podnikatelskými aktivitami celým svým majetkem! U fyzických osob se ručení týká i osobního majetku (včetně společného jmění manželů, pokud nebylo upraveno), u právnických osob se ručení týká obchodního jmění. Účelem provozování živnosti pak je dosažení zisku. Jedná se o další pojmový znak podnikání. Z hlediska živnostenského zákona není důležité, zda bude zisku skutečně dosaženo ani jak bude případný zisk použit. Podstatné je, že ten, kdo příslušnou činnost vykonával, chtěl zisku dosáhnout. Všechny výše uvedené znaky musí být splněny současně. V opačném případě by nebylo možné posoudit, zda jde o oprávněné podnikání a zda určitá činnost spadá pod úpravu živnostenského zákona. Rozsah živnostenského oprávnění vyplývá z předmětu podnikání, který je uveden ve výpisu z živnostenského rejstříku a dále z příslušných ustanovení živnostenského zákona upravujících jaké činnosti a v jakém rozsahu je podnikatel oprávněn na základě konkrétního živnostenského oprávnění provozovat, aby nedošlo k neoprávněnému podnikání. Živ.Z a (občanský)zákoník Živnostenský zákon je veřejnoprávní předpis vymezení viz 1 Živ.Z Upravuje vztahy mezi podnikatelem a státem. Obchodní zákoník byl s účinností od zrušen. Vztahy mezi podnikateli navzájem a řadu obecně platných institutů práva s účinností od nadále upravuje zákon č. 89/2012,nový občanský zákoník, Nový občanský zákoník ponechává obsah pojmu živnost zcela v kompetenci živnostenského zákona, nezabývá se ani pojmem podnikání, ale v NOZ jsou stanoveny podmínky, za kterých je subjekt považován za podnikatele: 20

21 Podnikatel 420 (1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. (2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 421 (1) Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. (2) Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. 422 Podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé. Činnosti vyloučené ze živnostenského zákona jsou upraveny v 3: (1) Živností není: a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, e) provádění archeologických výzkumů. (2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob: a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů, b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, c) advokátů, notářů a patentových zástupců a soudních exekutorů, d) znalců a tlumočníků, e) auditorů8) a daňových poradců, f) burzovních dohodců g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, j) autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání, k) auditorů bezpečnosti pozemních komunikací 21

22 l) zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci (3) Živností dále není: a) činnost bank, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz, provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, směnárenská činnost, činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů, penzijních společností, spořitelních a úvěrních družstev, komoditních burz, organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem a jejich vázaných zástupců, činnost ratingových agentur b) pořádání loterií a jiných podobných her, c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu,obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu, e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami, g) námořní doprava a mořský rybolov, h) provozování dráhy a drážní dopravy, i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu, j) výzkum, výroba a distribuce léčiv, k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona 21), l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví 22), m) zahraniční obchod s vojenským materiálem, n) výkon inspekce práce, o) provozování rozhlasového a televizního vysílání, p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb, r) zprostředkování zaměstnání, s) provozování stanic technické kontroly, t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu, u) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb a uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, x) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, y) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu, z) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států, 22