Bioplynové stanice. Ing. Jaroslav Kára, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha 6 - Ruzyně

Transkript

1 Bioplynové stanice Ing. Jaroslav Kára, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha 6 - Ruzyně MZe Praha

2 Krásna Modrá planeta, zdroj biomasy

3 Zemědělsky a lesnicky vyuţitelná půda světa z hlediska přírodních podmínek Faktory přírodních podmínek mil. ha % z celkové rozlohy souše Individuální faktory - dostatečné sráţky spolehlivé sráţky příznivá teplota vhodná topografie úrodná půda Kombinace faktorů - dostatečné a spolehlivé sráţky dostatečné a spolehlivé sráţky a příznivá teplota dostatečné a spolehlivé sráţky a příznivá teplota a vhodná topografie (zemědělská a lesní půda) dostatečné a spolehlivé sráţky, příznivá teplota, vhodná topografie a orná půda Celkový povrch souše

4 Tomu v zásadě odpovídá i osídlení jednotlivých oblastí potvrzení, ţe člověk je na biomase závislý Barevné spektrum zemského povrchu (zelená = obsah chlorofylu) se v podstatě kryje s oblastmi vhodnými pro zemědělství

5 Zemědělsky vyuţitelná půda světa z hlediska přírodních podmínek Cropland = obdělávaná půda Grazing Land = pastviny

6

7 Světová spotřeba energie

8

9

10

11

12

13

14 Globální oteplování

15 Zdroj: Shell Světová spotřeba energie s výhledem do roku 2060

16 Procentický podíl jednotlivých PEZ s výhledem do roku 2060 Zdroj: Shell

17

18 Vyuţití biomasy Celoročně se váţe do organické hmoty na zemi asi 100 miliard tun CO 2, coţ je asi 14 % obsahu CO 2 v ovzduší Dalších 100 miliard tun pouze rostlinami proběhne jako energetický zdroj pro zachování jejich ţivota. Rostlinná hmota zetlí buď přímo, nebo poté co projde trávicím traktem ţivočichů, jimţ tak předá část ţivin a energie.

19 Vyuţití biomasy Průměrná doba ţivota rostlin, tvořených převáţně stromy, je asi 10 let, takţe celkový potenciál organické hmoty rostlin na Zemi je asi desetinásobek ročního nárůstu. Asi 2 % vyrostlé organické hmoty rostlin vyuţijí k lidské výţivě a ke krmení hospodářských zvířat. K průmyslovému zpracování se pouţije 1% (například výroba papíru). K energetickým účelům se ročně ve světě vyuţije asi 1 miliarda tun biomasy (v přepočtu na ekvivalent černého uhlí), coţ pokrývá asi 10% celosvětové spotřeby primární energie. Pro získávání biomasy jsou nutné dostatečné a spolehlivé sráţky, příznivá teplota a vhodná topografie (zemědělská a lesní půda).

20 Vyuţití biomasy Obecně lze vyuţít tak 10 aţ 15 miliard tun biomasy ročně. Pokud se dnes vyuţívají na výţivu lidí a zvířat, k energetickým a průmyslovým účelům cca 4 miliardy tun je k dispozice ještě 6 aţ 11 miliard tun. Dostupný potenciál je tedy zatím vyuţit v rozmezí 27 aţ 40 %.

21 Strategie vyuţívání biomasy Vyuţití biomasy pro výrobu pevných a kapalných paliv a plynných paliv, stanovení kvantitativně-kvalitativních, technických a ekonomických parametrů. Tepelně-technické a emisní posouzení biopaliv vyrobených na bázi biomasy. Ověřování nových technologických postupů a experimentálních provozů.

22 Průměrné ceny zemědělských plodin

25 Nákladová charakteristika produkce technického Česká republika Německo konopí Poloţka cena při výnosu v tunách jednotková cena 6 tun 8 tun cena při výnosu v tunách jednotková cena 6 tun 8 tun osivo hnojení N variabilní náklady podmítka variabilní náklady orba variabilní náklady setí variabilní náklady minerální hnojení variabilní náklady organické hnojení sluţby náklady sečení sluţby náklady obracení sluţby náklady lisování skladování cca 5 měsíců , doprava ke zpracování Celkem příspěvek na úhradu celkem včetně příspěvku bez DPH produce v tunách/ha ceny za slámu bez DPH nájem (na tunu) úroky (na tunu) podíl nákladů - vlastní stroje (na tunu) podíl nákladů - budovy (na tunu) fixní náklady

26 Bioplynové stanice

27 Zjednodušený popis biochemických reakcí při anaerobní digesci biomasy Celulózní materiál Proteiny Ligniny Tuky Různé rozkládající a hydrolyzující mikroorganismy Glukóza Aminokyseliny Aromatické látky Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem Fáze 1 Alkoholy Ketokyseliny Kyseliny Krebsova cyklu Fáze 2 Acidofilní bakterie (vodní prostředí, ţivná biomasa většinou rozpuštěná) Sloučeniny kys.máseln Kyselina pyrohroznová Kyselina mléčná Mastné kyseliny s krátkým řetězcem Kyselina propionová Kyselina octová Metanové bakterie (striktně anaerobní prostředí) Kyselina mravenčí ZJEDNODUŠENÝ POPIS BIOCHEMICKÝCH REAKCÍ PŘI ANAEROBNÍ DIGESCI BIOMASY Fáze 3 Metan a oxid uhličitý

28 Zjednodušený popis biochemických reakcí při anaerobní digesci biomasy

29 Optimální výnos bioplynové stanice Dobré vedení provozu Koncepce vyuţití tepla Jasné investiční náklady Funkční technika a technologie Dobré umístění s vhodnou produkcí, či zdrojem biomasy

30 Schema materiálových a energetických toků bioplynové stanice

31 Výměník z chlazení motoru Funkční schema blokové kogenerační jednotky (KVET) Výměník kouřových plynů Ztráty ca % Teplorozvodná síť Spalovací motor Generátor Energie přivedená v palivu 100 %

32 Schema energetických toků bioplynové stanice

33 100 % Úspory energie z pouţití kogenerace Potřeba energie oddělená výroba 159 % Potřeba energie KVET 100 % Tepelná elektrárna (uhelná) = 36% el Kotel (Zemní plyn LTO) = 90% th 100 % 59 % 6 % 64 % 2 % 72 % 34 % El. en 53 % Teplo KVET (Bioplyn, Zemní plyn, LTO,...) el = 34 % th = 53 % 13 % Ztráty Ztráty Úspora primárních energetických zdrojů 37 %

34 Schema bioplynové stanice

35

36

37

38

39

40 Legenda : 1-kejda ze stáje, 1a-kejda přivážená z okolních zemědělských podniků, 2-příjem jatečních odpadů, 3-příjem kuchyňských odpadů, 4-tepelná úprava rizikových substrátů 2 a 3, 5-příjmové místo zrnin, 6-mechanická úprava zrnin (mačkání, drcení, šrotování), 7-příjem a úprava zelené biomasy, 8-fermentor se střešním plynojemem, 9-kogenerační jednotka, 10-hořák zbytkového plynu, 11-zásobní jímka na digestát, 12-odvoz digestátu jako hnojiva

41 Měrné investiční náklady Kč. kw e -1 Měrná investiční náročnost bioplynové stanice Instalovaný elektrický výkon kw e

42 Výhřevnost (MJ.m-3) Základní vlastnosti bioplynu obvyklé provozní pásmo pro bioplynové stanice čistý metan 35,8 MJ.m ,9 25, Obsah metanu v bioplynu - v objemových %

43 Závislost potřebné dotace na výkupních cenách energie BP stanice do 100 kwe Průměrná potřeba dotace (%) 0,50 72,00 84,50 1,00 65,50 73,50 1,50 59,50 63,00 2,00 53,00 52,00 2,50 46,50 41,00 3,00 40,50 30,00 3,50 34,00 19,50 4,00 27,50 8,50 4,50 21,00 0,00 5,00 14,50 0,00 5,50 8,50 0,00 6,00 3,50 0,00 Výkupní cena el.energie Kč/kWh BP stanice nad 500 kwe Průměrná potřeba dotace (%)

44 Potřebná výše dotace % VÝROBA BIOPLYNU PŘI ZPRACOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ Závislost výše dotace na výkupní ceně elektrické energie BP stanice do 100 kwe Průměrná potřeba dotace (%) BP stanice cca 500 kwe Průměrná potřeba dotace (%) Výkupní cena elektrické energie Kč.kWh -1

45 Výkupní ceny x zelené bonusy Reţim výkupních cen : Příjmy = Výkupní ceny Výrobce finanční platba - výkupní ceny fyzikální tok elektřiny Provozovatel distribuční soustavy Reţim zelených bonusů: Příjmy = cena za silovou elektřinu + zelené bonusy finanční platba silová elektřina Obchodník s elektřinou Výrobce finanční platba zelené bonusy fyzikální tok elektřiny Provozovatel distribuční soustavy

46 Výkupní ceny elektrické energie z bioplynu Kategorie BPS Výkupní ceny 2009 Zelené bonusy Spalování bioplynu v bioplynových stanicích vyuţvající určenou biomasu (AF1) Spalování bioplynu v bioplynových stanicích vyuţívající ostatní biomasu (AF2) Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV po Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV od do Spalování skládkového plynu a kalové plynu z ČOV před Spalování důlního plynu z uzavřených dolů

47 Výkupní ceny elektrické energie z bioplynu Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a důlního plynu z uzavřených dolů platné pro rok 2009 podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009

48 Decentralizovaná výroba energie Poznámky: - lokální, regionálně ohraničená spotřeba (spotřebitelé) - optimální dimenzování přímo na míru regionu - minimalizované ztráty energie (tepelné i elektrické) - pouţití nových, progresivních a ekonomicky efektivních technologií

49 BPS Třeboň BPS Šebetov

50 BPS Plevnice BPS Kladruby

51 RŮZNÉ TYPY ANAEROBNÍCH FERMENTORŮ PRO SUCHÝ PROCES

52 UNIKÁTNÍ SYSTÉM - ZATÍM POUZE V ČR

53 SCHEMA BIOPLYNOVÉ STANICE NA CHLÉVSKOU MRVU 1 - kravín 2 - kontejner 3 - koš 4 - portálový jeřáb 5 - koš přikrytý zvonem 6 - vyfermentovaný hnůj 7 - plynojemy 8 - motorgenerátor 9 - kotel 10 - nádrž na močůvku

54 BIOPLYNOVÁ STANICE HUSTOPEČE

55 BIOPLYNOVÁ STANICE JINDŘICHOV Technologické schema

56 BIOPLYNOVÁ STANICE JINDŘICHOV

57 BIOPLYNOVÁ STANICE JINDŘICHOV

58 BIOPLYNOVÁ STANICE SLAVKOV U BRNA

59 Výroba bioplynu v zemědělství ČR - tekuté substráty Příjem organického materiálu Celkový pohled na vyhnívací nádrţe s plynojemem Bioplynová stanice Trhový Štěpánov

60 Poţadavky na moţné zpracování vedlejších ţivočišných produktů (VŢP) v BPS kategorie VŢP poţadavky 1 Nelze zpracovat Eliminace rizika šíření jakýchkoli přenosných chorob. 2 Hnůj, obsah trávicího Absence patogenů; lze traktu, mléko, kolostrum. Vše bez předběţného zpracování. zpracovávat splňující legislativu v BS národní Ostatní materiály kategorie 2. 3 Veškerý materiál kategorie 3 Kateringový odpad kromě kateringového odpadu spadajícího do kategorie 1 Sterilizace (133 C, 3 bary, 20 min./50 mm) a označení (pachovým); BS splňující podmínky ES č. 1774/2002, článek 15. BS splňující podmínky ES č. 1774/2002, článek 15 (pasterizace 70 C, 60 min./12 mm). BS splňující národní legislativu

61 Termická úprava jatečních odpadů

62 KOFERMENTACE BIOMASY S EXKREMENTY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Měření ph

63 KOFERMENTACE BIOMASY S EXKREMENTY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Malé laboratorní fermentory o objemu 3 l Velké laboratorní fermentory o objemu 100 l

64 KOFERMENTACE BIOMASY S EXKREMENTY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Plynoměry Analyzátor plynů

65 Jateční odpad před a po dezintegraci

66 Schema bioplynové stanice s pasterizační linkou na jateční odpad - Rabbit a.s. Trhový Štěpánov

67 Příjem jatečního odpadu

68 Zařízení pro úpravu jatečního odpadu

69 Zařízení pro úpravu biologicky rozloţitelných odpadů Alteno Německo

70 Vyuţití rostlinné biomasy pro výrobu bioplynu

71 Komponenty bioplynových stanic dávkovače pevných substrátů (přímo do fermentoru) Šnekové dopravníky Čerpadla, čerpací systémy Střešní integrované plynojemy Regulace

72 Vyuţitelné plodiny Žito GPS Slunečnice Kukuřice

73 Kvalitní vsázka

74 Běžná praxe Dávkování čelním nakladačem několikrát za den Nevýhoda, malá účinnost využtí rostlinné biomasy pro výrobu bioplynu!

75 Vyuţití rostlinné biomasy pro výrobu bioplynu, míchání biomasy s odpady ŢV

76 Vyuţití rostlinné biomasy pro výrobu bioplynu, zařízení pro dávkování

77

80 Příprava vzorků pro anaerobní zpracování (drcení) Příprava vzorků pro anaerobní digesci, úprava sušiny a ph

81 Lisování trav

82 Mechanická úprava rostlinné biomasy

83 Plynná biopaliva Přeměna organických odpadů na energii a hnojivo Studium procesů anaerobní fermentace, laboratorní a provozní měření

86

87 Bioplynová stanice Penkun SRN 20 MW el 40x 500 kw el 40 fermentorů t siláţní a CCM kukuřice t obilovin t kejdy 160 milionů kwh el ročně % CH 4

88 Bioplynová stanice Penkun SRN

89 Bioplynová stanice Penkun SRN

90 Bioplynová stanice Penkun SRN cca 50 km

91 Bioplynové stanice Energetická efektivnost bioplynu Kapacita BPS Energetická efektivnost (získaná/vloţená) na celk. produkci na efekt. produkci 100 kw 42,51 15, kw 35,28 12, kw 31,33 11, kw 27,01 9, kw 18,83 6,78

92 Poměr získaná/vloţená energie Energetická efektivnost bioplynu Energetická efektivnost bioplynu 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0, kw 500 kw 1000 kw 2000 kw kw Instalovaný elektrický výkon bioplynové stanice kw el

93 KNĚŢICE Projekt ESO (Energeticky soběstačná obec) 1) Bioplynová stanice 330 kw el kw t kw technolog. teplo kw vytápění (TUV) kejda prasat od 3 zemědělských a.s. klihovková voda kaly z ČOV Poděbrady odpadní vody ze 3 obcí jateční odpad 2) Kotelna na slámu.0,8 kw, STEP Trutnov štěpku 0,4 kw, STEP Trutnov 3) Výroba topných pelet licence Ekover Provoz: podzim 2006 Financování: ERDF 70 % Fond ŢP 10 %

94 u Městce Králové Peletizační linka Kotelna na biomasu výroba plynu, elektřiny a teplé užitkové vody

95

96 Postupné kroky pro zavádění Diskuse o alternativních palivech pro silniční dopravu a o soustavě opatření pro zajištění pouţití alternativních paliv Struktura: motorových biopaliv Výzva pro dosaţení cíle 20% podílu alternativních paliv v EU do r Hodnocení různých technologií pro výrobu alternativních paliv. Návrhy postupných kroků akčního plánu pro zajištění alternativních paliv.

97 Spotřeba v mld. t.rok-1 Předpokládaný vývoj spotřeby kapalných paliv z jednotlivých zdrojů 6, ,7 % + 0,2 % 5,000 4, Stávající potřeba energie podle IEA/OECD %/ rok + 0,9 % předpokládaný růst obyvatelstva + 1,7 % 800 mil. t/rok Podíl % + 0,2 % = Stabilizace počtu obyvatel a spotřeby Spotřeba energie kapalných paliv: Obnovitelné zdroje energie Uhlí - konverze Zemní plyn - konverze Ropné písky 3,000 Spotřeba z předpokládaných nových zdrojů ropy (+ 50 %? - 88 mld. t) % 2,000 80% 1,000 Spotřeba ze známých zdrojů ropy ( mld. t) podle OLC (Connemann 1995) 0, Rok

98 Kapalná biopaliva Výroba a vyuţití motorových paliv z biomasy Výroba MEŘO Výroba směsných paliv s obsahem MEŘO Vyuţití bioetanolu v pohonných hmotách Normativní a legislativní činnost

99 Kapalná biopaliva Výroba a vyuţití motorových paliv z biomasy Normativní a legislativní činnost

100 Motorová biopaliva Výroba a vyuţití motorových paliv z biomasy Normativní a legislativní činnost: ČSN Motorová paliva - Ethanol pro vznětové motory Technické poţadavky a metody zkoušení ČSN Motorová paliva - Bioplyn pro záţehové motory Technické poţadavky a metody zkoušení ČSN Motorová paliva - Řepkový olej pro spalovací motory na rostlinné oleje Technické poţadavky a metody zkoušení

101 Kapalná biopaliva Energetická efektivnost motorových biopaliv Plodina Energie získaná Produkt Energetická efektivnost (získaná/vloţená) Řepka olejná semeno 3t (MEŘO 1,15t) sláma 6t 25,41 Kukuřice na zrno Pšenice zrno 7,5t (bioethanol 2,5 t) sláma 7 t zrno 6 t (bioethanol 2 t) sláma 5 t 4,41 4,20 Cukrovka bulvy 50 t 4,5 t) (bioethanol 1,81

102 NÁKLADY NA DOPRAVU PODLE TONÁŢE DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

103

104 Plynná biopaliva Úprava bioplynu na kvalitu zemního plynu

105 Vyuţití bioplynu v zemědělství - pohon vozidel

106 Malá zemědělská bioplynová stanice

107

108 Výpočet procenta vyuţití tepla Výroba ve vlastním zdroji : ,80 (GJ/r) Spotřebič energie Spotřeba energie (GJ/r, Nositel energie kwh/r) Fermentor, nezapočítávat kwh/r teplá voda Bioplynová stanice - kwh/r elektrická energie Vytápění objektů kwh/r teplá voda Technologie sušení dřeva kwh/r teplý vzduch kwh/r Vyuţité teplo: 1816,67 MWh/r 3, ,01 GJ % vyuţití tepla = 47,15

109 Vztah jednotek J a W J = W.s energie, práce, výkon * čas W = J.s -1 výkon, práce za jednotku času

110 Vztah jednotek J a W Jednotky energie a práce Jednotka kj kcal BTU kwh ev 1 kj = 1, E+21 1 kcal = , E+22 1 BTU = , E+21 1 kwh = 3 600, , E+25 1 ev = E E E E-26 1,00

111 Jednotka GJ MWh 1 GJ = 1, MWh = 3,60 1,00 Vztah jednotek J a W Jednotky energie a práce Jednotka kj kwh 1 kj = 1, kwh = ,00 Jednotka MJ kwh 1 MJ = 1, kwh = 3,60 1,00

112 Záměr b) výstavba a modernizace bioplynové stanice Pořadí Kritérium 1. Požadovaná míra dotace v procentech Malý podnik Střední podnik Velký podnik Všechny Všechny Všechny regiony regiony regiony Region Region kromě kromě kromě Jihozápad Jihozápad regionu regionu regionu Jihozápad Jihozápad Jihozápad Region Jihozápad Možný bodový zisk bod bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů bodů a méně 41 a méně 35 a méně 31 a méně 25 a méně 21 a méně 15 bodů 2. Podíl výše celkových způsobilých výdajů a instalovaného elektrického výkonu - podíl je vždy zaokrouhlován směrem dolů Kč/kWe 1 bod Kč/kWe 2 bodů Kč/kWe 3 bodů Kč/kWe 4 bodů Kč/kWe 5 bodů Kč/kWe 6 bodů Kč/kWe 7 bodů Kč/kWe 8 bodů Kč/kWe 9 bodů Kč/kWe 10 bodů Kč/kWe 11 bodů Kč/kWe 12 bodů Kč/kWe 13 bodů Kč/kWe 14 bodů Kč/kWe 15 bodů Kč/kWe 16 bodů Kč/kWe 17 bodů Kč/kWe 18 bodů Kč/kWe 19 bodů Kč/kWe a méně 20 bodů

113 Průměrné roční využití instalovaného tepelného výkonu (kromě 3. vlastní technologické spotřeby zařízení) podíl je vždy zaokrouhlován směrem dolů % 1 bod % 2 bodů % 3 bodů % 4 bodů % 5 bodů % 6 bodů % 7 bodů % 8 bodů % 9 bodů % a více 10 bodů 4. Žadatel hospodaří alespoň na 1 ha zemědělské půdy evidované v LPIS na každou 1kWe instalovaného elektrického výkonu. 5 bodů 5. Plynojem je řešen jako externí 5 bodů 6. Fermentace je řešena jako dvoustupňová 5 bodů 7. Elektrická účinnost kogenerační jednotky % 1 bod % 2 body 7.3 více než 40 % 3 body 8. Projekt využívá a obnovuje existující budovy či stavby evidované v katastru nemovitostí 5 bodů 9.1 Žadatel je registrován jako ekologický zemědělec dle zákona 242/2000 Sb. a provozuje ekologické zemědělství na 100 % výměry 10 bodů obhospodařované zemědělské půdy 9.2 Žadatel je registrován jako ekologický zemědělec dle zákona 242/2000 Sb. a provozuje ekologické zemědělství na minimálně 50 % 5 bodů výměry obhospodařované zemědělské půdy 10. Projekt byl podán také v elektronické podobě 1 bod 11.1 Míra nezaměstnanosti v okrese, ve kterém je projekt realizován je 7 9,9 % 3 body 11.2 Míra nezaměstnanosti v okrese, ve kterém je projekt realizován je 10 % a více 5 bodů Pozn.: Pro výpočet podílu výše celkových způsobilých výdajů a instalovaného výkonu a pro elektrickou účinnost kogenerační jednotky se použije jmenovitý výkon a elektrická účinnost doložená technickou dokumentací a prohlášením o shodě k zařízení (přiložit jako přílohu k projektu).

114 VYHLÁŠKA č. 274 Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu pouţívání hnojiv Skladování statkových hnojiv (1) Kapacita skladovacích prostor 3) musí odpovídat skutečné produkci hnoje a) za 6 měsíců při vyvážení hnoje dvakrát ročně, b) za 10 měsíců při vyvážení hnoje jednou ročně. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím. (3) Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně pětiměsíční skutečné produkci u kejdy a čtyřměsíční produkci u močůvky a hnojůvky. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky. 3)

115 VYHLÁŠKA č. 274 Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu pouţívání hnojiv ČÁST DRUHÁ POUŽÍVÁNÍ HNOJIV, STATKOVÝCH HNOJIV, POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK, POMOCNÝCH ROSTLINNÝCH PŘÍPRAVKŮ A SUBSTRÁTŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A LESNÍCH POZEMCÍCH A VEDENÍ EVIDENCE O JEJICH POUŽITÍ 5 Používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů na zemědělské půdě (1) Při používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k přímému vniknutí či ke splachu hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu do povrchových vod a na sousední pozemky. (2) Při používání kejdy nebo močůvky je nutno zapracováním do půdy zabránit úniku amoniaku.

116 Biomasa vyuţitelná pro výrobu bioplynu Ve skutečnosti jsou vyuţitelné druhy biomasy stanoveny vyhláškou č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů vyuţití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění vyhlášky č. 5/2007 Sb,. V příloze č.1 k této vyhlášce se taxativně upravuje moţnost vyuţití jednotlivých druhů biomasy k energetickým účelům.

117

118

119

120

121 Separace tuhé sloţky z digestátu po výrobě bioplynu

122 Separace tuhé sloţky z digestátu po výrobě bioplynu

123 Vyuţití separátu pro hnojení i spalování 1) Usušený separát bude využit jako hnojivo, v případě, že ho nebude možné využít z různých důvodů tímto způsobem, bude spalován. 2) Spalování je možné ve formě sypkého materiálu, nebo briket či pelet.

124 Dvoustupňové energetické využití BRO "Dvoustupňové energetické využití BRO s minimalizací skládkovaného zbytku". Skládkovaný zbytek bude prakticky pouze anorganický popel. 1) První stupeň anaerobní digesce 2) Druhý stupeň výroba tuhého alternativního paliva