odkryv IV. 1. c. Jakubské náměstí a jeho archeologický Pro dokreslení života odehrávajícího se okolo svatojakubského

Transkript

1 97 IV. 1. c. Jakubské náměstí a jeho archeologický odkryv Pro dokreslení života odehrávajícího se okolo svatojakubského hřbitova je třeba zmínit několik souvisejících informací. Jakubský hřbitov se během 2. poloviny 14. a 1. poloviny 15. století vyvinul v urbanisticky zcela ojedinělý celek a k pozoruhodným proměnám docházelo i ve stoletích následujících (viz příloha 7). indikační skica z r Roku 1298 je při kostele doložena již déle exitující škola. Do 13. století lze pravděpodobně zařadit i stavbu odhalenou při archeologických průzkumech v roce 1990 vzdálenou 6 metrů severozápadně od pozdně gotické věže kostela. Kruhová stavba (neznámá rotunda?) měla vnější průměr přibližně 9 metrů a zda-li se můžeme domnívat, že se jednalo o karner (!!!), zůstává otázkou. 55) Tuto stavbu však nelze ztotožnit s žádnou s později doložených hřbitovních kaplí. Nestála na okraji hřbitova, alespoň jak ho známe ze závěrečné fáze existence. Absenci hrobů na jeho severní straně lze snad vysvětlit existencí starší hřbitovní cesty, avšak při vynesení kruhové stavby o předpokládaném průměru se ukázalo, že objekt by se takřka dotýkal kaple sv. Mořice na nároží Jakubské ulice.

2 98 Při archeologickém průzkumu roku 1999 byly po jižní straně lodi zachyceny základy zmíněných, prameny i ikonograficky doložených kaplí a před jižním průčelím věže byly dokumentovány základy přístřešku či stavby neznámé funkce, s níž souvisely trámové kapsy patrné ve zdivu věže nad omítnutým pásem s torzem maleb na kresbě F. Richtra z roku Do 13. století spadá i nález části zahloubeného pravoúhlého objektu - snad hrázděné stavby, orientované do ulice Běhounské a komplex dvou do podloží vtesaných pecí (snad souvislost z hutí stavějící některou z prvních fází chrámu?) v pozdější Hřbitovní uličce dokládá, že ještě kolem poloviny 13. století tu neexistovala ulice. Nalezen byl i objekt, který byl identifikován jako pozůstatek domu měšťanky Heftlerové, která roku 1348 odprodala svůj dům obci na rozšíření svatojakubského hřbitova i dům, patřící vápeníku Mikuláši Glaubovi, který byl vykoupen roku 1350 k témuž účelu. Domy byly vystavěny s největší pravděpodobností někdy po polovině 13. století a zároveň zde byla vytyčena i komunikace spojující dnešní náměstí Svobody s kostelem sv. Jakuba a přilehlým hřbitovem. Její šířka se na konci 13. stol pohybovala okolo 10 m. Písemné prameny přinášejí více zpráv o okolí sv. Jakuba až od 40. let 14. stol. Na severu obíhala jakubský hřbitov Jakubská ulice, která na severovýchodě ústila do ulice Běhounské a na západě do ulice Veselé (nyní České). Jižně od kostela, na severovýchodním rohu Hřbitovní uličky byla po obnově roku 1466 umístěna svatojakubská škola. Sousední dům zakoupili v roce 1495 vykonavatelé závěti Pankráce Khawdera pro zaopatření nemocných žáků.

3 99 Na sever od kostela stála fara se dvorem, přestavěná před rokem O kus dále na západ v této ulici měli svůj dům svatojakubští kaplani a oltářníci. Na severovýchodním okraji hřbitova na rohu Jakubské a Běhounské ulice, byla pře rokem 1510 postavena budova svatojakubské huti. V okolí kostela i v těsném sousedství fary se nacházely roku 1541 i krámy. Na západní straně v jihozápadním koutě areálu stál Liechtenštejnský palác - podsklepený, zčásti palácový komplex renesančního původu. Vymezuje průběh ulice Hřbitovní, která zde na počátku 17. stol dosahovala šířky necelých 6 metrů. Přímo proti kostelní věži stála kaple sv. Mořice, k níž ze západní strany přiléhala královopolská kartouza. Severně od kaple stála již zmiňovaná kaplanka (obydlí kaplanů) a k ní byla roku 1710 přistavěna nová svatojakubská fara od architekta Mořice Grimma. Tři zděné odpadní jímky zastupují nejmladší, klasicistní horizont. Z jímek byl získán reprezentativní soubor kuchyňské a stolní keramiky a velké množství zlomků skleněných nádob. Provoz i zánik odpadních jímek souvisel s provozem hostince Hradeckých. K vyzdění jedné z jímek byly druhotně použity zlomky dvou náhrobních kamenů starší z 15. století, mladší pak z roku Oba náhrobky pocházejí buď ze hřbitova, nebo přímo z kostela sv. Jakuba, nepochybně primárně byly umístěny na hřbitově.

4 100 Na za severní straně hřbitovní zdí (v místě dnešního Divadla Bolka Polívky) bývala také rozlehlá farská zahrada. Mezi za- hradou a hřbitovem probíhala již ve středověku úzká stezka směřující k Běhounské Jižní tvořila bráně. stranu stezky svatojakubská kamenická huť se stavebními dílnami, sklady, depozitářem, studnou a sklepními prostorami. Její původní tři objekty stály v tomto místě ještě koncem 19. století a v prostředním z nich býval dříve hostinec U Dobrého mázu. Podél huti i podél východní zdi hřbitova se nacházelo množství drobných krámků řemeslníků a obchodníků. V roce 1851 zde byla zřízena i kamenná kašna napájená vodou z řeky Svratky. V úzkém průchodu u stavební huti proti sakristii kostela bylo zřejmě jako bariéra proti povozům umístěno břevno hustě pobité železnými hřeby, nůžkami, zámky, závorami a jinými kovovými výrobky. Nechávali je tam na památku tovaryši kovářského a zámečnického řemesla, kteří přicházeli do Brna na vandr. Zrušením hřbitova v roce 1784, stržením hřbitovních zdí roku 1789 a následnými terénními úpravami nastalo postupné včleňování okolí svatojakubského kostela do městského prostředí. Likvidace náhrobků, rušení hrobů a ukládání ostatků do kostnic umožnilo snížit úroveň terénu bývalého hřbitova na úroveň okolních ulic. Trvalo však dlouho, než splynulo nové svatojakubské s vydlážděnými náměstí plochami okol- ních ulic vjedno. V roce 1853 se vydražovala i farská zahrada a čtyřicet

5 101 let poté sjednala obecní rada i podmínky o stržení svatojakubské fary, neboť místo, na němž stávala, se mělo využít pro stavbu nové komunikace. Nedaleko hřbitovní branky do ulice Běhounské stál jeden z nejproslulejších a také nejstarších hostinců ve městě s dodnes známým názvem U Černého medvěda. Hostinec byl značně rozlehlý - ve dvou patrech objektu bylo v polovině 18. století zařízeno dvacet světnic, tři kuchyně a stáj pro třicet koní.56) Jeho činnost byla ukončena roku 1890, kdy jej koupila firma bratří Thonetů, aby na jeho místě postavila nový objekt (později se známou kavárnou Savoy). Proti hostinci U Černého medvěda na souběhu ulic Běhounské, Kozí a Jezuitské ský stával měšťan- dům s oblíbenou Spranzovou kavárnou. Dům byl v roce 1907 zbořen a na jeho místě v ustoupené uliční čáře zbudován secesní nájemní dům s kavárnou Café Adria. Na místě zbořené kaple sv. Mořice (roku 1886) i sousedního domu královopolské kartouzy (roku 1888) byla v nové uliční čáře v letech postavena Německá škola podle projektu L. Ruppa. Roku 1900 byla stará fara i s kaplankou už zbourána a kolmo na její směr v letech postavená nová pseudogotická fara architekta Aloise Prastorfera. V rámci podzemí na byla nároží průzkumu roku brněnského 2002 Jezuitské a objevena Běhounské ulice jedna z nejstarších brněnských studní tzv. Zlatá studna v místech, kde se podle starých

6 102 map měla nacházet.57) První zmínka o studni na Jakubském ná- městí je z roku Koncem 15. století již byla studna označována jako Zlatá a stala se předmětem dlouhých sporů mezi městem a nedalekým herburským klášterem. Poslední Ocelorytina,r zmínka o studni pochází ze sedmdesátých století, let kdy 19. byla zřejmě zasypána. Zlatá studna byla původního nyní místa začleněna do opět v rámci úpravy Jakubského náměstí a slouží opět jako zdroj pitné vody a do její kamenné vyzdívky bude možno nahlédnout skleněným prstencem osazeným v úrovni dlažby. Při průzkumech Jakubského náměstí v letech 2001 až 2004 byla jeho hřbitovní minulost patrná v každém zkoumaném místě. K zajímavým objevům došlo zvláště na severní straně náměstí. Sondou u severní zdi kostela bylo odhaleno základové zdivo dvou starších stavebních fází původního objektu. Koruna staršího zdiva byla zachycena pouhých 40 cm pod živičným povrchem náměstí, další zdivo bylo odkryto v hloubce 1,2 m. Jednalo se o fragment základu nejstaršího gotického kostela. Tento nález byl podnětem k rozšíření archeologického průzkumu do větší plochy. Každá další odebraná vrstva obsahovala ostatky pohřbených. V této části zkoumané plochy bylo preparováno na tři sta dvacet hrobů (z toho přibližně třetina dětských) z období 13. až 16. století, s několika ojedinělými hroby z doby po roce (Intenzita pohřbívání výrazně poklesla v samém závěru 16. století, kdy byl založen nový hřbitov na nároží ulice Veveří a Žerotínova náměstí.) Bylo

7 103 zde nalezeno množství drobných předmětů, především osobních věcí zemřelých jako spony, bronzové přezky, očka, háčky, části oděvů a růženců, ale také drobné mince, prsteny, a dokonce i meč, který byl ve výbavě hrobu jednoho z pohřbených. Antropologickým výzkumem bylo zjištěno množství cenných informací o stáří, vzrůstu, nemocech a příčinách úmrtí tehdejší populace. Archeologické práce provázel velký zájem veřejnosti a stal se podnětem k několika zajímavým prezentacím spojeným s odborným výkladem přímo na místě. 58) Pozoruhodné objevy i zájem veřejnosti vyvolaly také debatu o jejich prezentaci a začlenění do nové úpravy náměstí. Tento záměr se však přes velkou snahu historiků a archeologů prosadit nepodařilo, a tak bylo vše pouze zdokumentováno a fragmenty minulosti byly opět skryty pod dlažbu Jakubského náměstí. Na podzim roku 2007 probíhal archeologický výzkum Rašínovy ulice, jehož podrobné výsledky nemá společnost ARCHAIA Brno o.p.s. prozatím k dispozici. Zkoumaná oblast zachytila další část svatojakubského hřbitova a odhalila fragment podzemní chodby vedoucí do Totenkapelle a potvrdila tak alespoň hypotézu o její skutečné existenci. Rašínova ulice, září-říjen 2007

8 104