Téma: Ministerstvo zdravotnictví

Transkript

1 Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Veřejná správa a její fungování v krizových situacích Téma: Ministerstvo zdravotnictví Zpracovala: pplk. Ing. Hana Malachová, Ph.D. Tel: hana.malachova@unob.cz

2 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR 2 Ministerstvo zdravotnictví je nejdůležitějším orgánem státní správy pro zdravotní politiku. Ministerstvo vytváří zdravotně bezpečnostní politiku pro ochranu zdraví obyvatel státu. Poslání, kompetence a úkoly ústředního správního úřadu v systému krizového řízení MZ ČR je organizační složkou státu. Je ústředním orgánem státní správy dle kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů v těchto oblastech: pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém.

3 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR 3 Součástí Ministerstva zdravotnictví ČR je Český inspektorát lázní a zřídel. Organizační součástí je také Inspektorát omamných a psychotropních látek. Ministerstvo zdravotnictví ČR podle zákona č. 239/2000 Sb., o IZS, plní úkoly v oblastech koordinace zařízení zdravotnické záchranné služby a zařízení zdravotnické dopravní služby, pokud přesáhne MU územní obvod kraje, nebo je to nutné z odborných nebo z kapacitních důvodů a nedohodnou-li se kraje na řešení situace.

4 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR 4 Podle zákona č. 240/2000 Sb., je MZdr oprávněno na území, kde je vyhlášen krizový stav, vyhlásit opatření proti šíření přenosných nemocí. V době krizového stavu je také oprávněno: a) stanovit opatření k ochraně veřejného zdraví a koordinovat činnost orgánů ochrany veřejného zdraví, b) zajistit nákup a distribuci potřebných imunobiologických přípravků, c) zajistit mezinárodní spolupráci k ochraně veřejného zdraví, d) koordinovat činnost zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v souladu s koncepcí krizového řízení zdravotnictví.

5 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR 5 V oblasti KŘ je na MZdr zřízen Odbor krizové připravenosti - vznikl rozdělením odboru krizového řízení a bezpečnosti (došlo k oddělení agendy utajovaných informací, kterou spravuje Kabinet bezpečnostního ředitele a agendy KŘ, kterou vyřizuje právě Odbor krizové připravenosti). Zajišťování této odborné agendy vyplývá především z jednání BRS, kdy jsou tyto úkoly zabezpečovány především v oblasti: - civilního nouzového plánování, - při záležitostech zdravotnických záchranných systémů, kdy dochází k zajišťování dodávky nezbytné zdravotní péče za MU. - odbor vyřizuje dokumenty ve spolupráci s MO ČR v oblasti vojenského obranného plánování, armádním zdravotnictví a ochrany obyvatelstva v působnosti resortu zdravotnictví. - pracovníci odboru se věnují také problematice koordinace zahraničně bezpečnostní politiky podle pokynů mezinárodních institucí zejména v oblasti zajišťování zahraniční humanitární pomoci a zahraničních misí ze strany českého zdravotnictví.

6 ÚSTŘEDNÍ EPIDEMIOLOGICKÁ KOMISE 6 Na národní úrovni a v koordinaci ministerstva působí také Ústřední epidemiologická komise. V rámci plnění úkolů ochrany veřejného zdraví a zajištění akceschopnosti resortů v případě výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru: a) informuje vládu o průběhu a důsledcích výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru v případě vzniku pandemie chřipky, b) koordinuje a kontroluje činnost krajských epidemiologických komisí, c) vyhodnocuje vývoj epidemiologické situace, d) rozhoduje o přijímání příslušných protiepidemických opatření s celostátní působností, e) v rámci své činnosti předkládá vládě zprávy o vývoji epidemiologické situace a navrhuje nezbytná opatření na úseku ochrany veřejného zdraví a k zajištění akceschopnosti resortů včetně jejich KI.

7 RESORTNÍ ORGANIZACE 7 Struktura prvků krizového řízení v rámci resortu Ministerstvo přímo řídí tyto resortní organizace: státní ústavy, ústavy, centra, instituty, fakultní nemocnice, ostatní přímo řízené nemocnice, krajské hygienické stanice, zdravotnické ústavy, psychiatrické léčebny, ostatní léčebny, státní lázeňské léčebny, ostatní např. Národní lékařská knihovna.

8 KOMPLEXNÍ RESORTNÍ SLUŽBY 8 V rámci zajištění komplexní resortní služby zdravotnické krizové připravenosti a vykrytí potřeb nezbytné zdravotní péče v období MU a KS jde především o: a) ústřední ŘÍZENÍ na úrovni ministerstva, b) ŘÍZENÍ přímo řízených organizací začleněných do soustavy specializovaných resortních pracovišť, které jsou přímo napojeny na ministerstvo. Jsou to především fakultní nemocnice, státní zdravotní ústav, institut postgraduálního vzdělávání a zdravotnické zabezpečení krizových stavů, c) METODICKÉ ŘÍZENÍ resortu ve vztahu k střediskům územních záchranných služeb, krajským nemocnicím, krajským hygienickým stanicím a systému krizového managementu orgánů ochrany veřejného zdraví s plnou logistikou zdravotních ústavů a ordinacím praktických lékařů a ambulantních specialistů.

9 PŘÍMO ŘÍZENÉ ORGANIZACE 9 Přímo řízené organizace začleněné do soustavy specializovaných resortních pracovišť 1. Fakultní nemocnice k zajištění nezbytné zdravotní péče v rámci tzv. likvidačních prací následků událostí (mimořádných či krizových) v režimu nemocniční neodkladné péče podle zásad urgentní medicín a medicíny katastrof prostřednictvím efektivní reakce nemocnice na hromadný příjem a pokračující potřebné nemocniční péče, 2. Státní zdravotní ústav k zajištění úkolů ochrany veřejného zdraví prostřednictvím sítě zdravotních ústavů jak na postiženém území mimořádnou nebo krizovou situací, ale zejména soustavou preventivních a protektivních opatření v závislosti na druhu vyvolávající příčiny,

10 PŘÍMO ŘÍZENÉ ORGANIZACE 10 Přímo řízené organizace začleněné do soustavy specializovaných resortních pracovišť 3. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze k zajištění: a) medicínského rozměru krizové připravenosti ve spolupráci s ostatními katedrami institutu a napojením na odborné lékařské společnosti za účelem trvalého kultivování oboru urgentní medicína a medicína katastrof, b) přípravy a průpravy resortních pracovníků krizového managementu včetně spolupráce s resortním vzdělávacím zařízením v Brně při přípravě středních zdravotnických pracovníků pro potřeby nezbytné zdravotní péče za mimořádných a krizových situací. 4. Zdravotnické zabezpečení krizových stavů v Příbrami k zajištění účelné a efektivní krizové logistiky resortu důsledně podle potřeb zdravotní péče v režimu platných hospodářských opatření.

11 VZTAH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY K ORGÁNŮM SAMOSPRÁVY 11 Vztah orgánů státní správy k orgánům samosprávy je všeobecně rozpracován v rámci TYPOVÝCH PLÁNŮ, které vymezují jednotlivé procesy zabezpečované v různých organizačních strukturách řízených orgány státní správy nebo samosprávy. Ministerstvo dále také zpracovalo strategický dokument Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR, který formuluje bezpečnostně-zdravotní politiku.

12 KONCEPCE KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICTVÍ ČR 12 Koncepce je strategický dokument ministerstva, který obsahuje resortní bezpečnostní politiku. Dokument vymezuje nejprve aktuální stav v resortu, pak formuluje strategii bezpečnostní politiky v resortu, kde ústředním principem určujícím nový pohled současného zdravotnictví na jeho roli při zajištění bezpečnosti jednotlivých občanů a obyvatel státu je povinnost státu (veřejné správy) zajistit záchranu života a zabránit vzniku těžké újmy na zdraví při různých typech MU, s akcentem na připravenost ke zvládání následku teroristického použití chemických, biologických, radiologických nebo nukleárních prostředků (CBRN).

13 SMYSL STRATEGIE BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY 13 Smyslem strategie bezpečnostní politiky ministerstva je koncepční řízení zdravotnictví za účelem optimální připravenosti k plnění bezpečnostních úkolů na třech úrovních: a) permanentní připravenost k okamžité změně režimu činnosti v systému při vzniku situace s hromadným postižením osob na zdraví, b) připravenost k zajištění služeb péče o zdraví obyvatelstva při krizových situacích mimo vojenské ohrožení státu, c) připravenost k zachování schopnosti systému dodávat služby odborné péče o zdraví v situaci vojenského ohrožení.

14 CÍL STRATEGIE 14 Souhrnně je cíl strategie formulován jako takový stav krizové připravenosti, kdy je systém orgánů veřejné správy, poskytovatelů léčebně preventivní péče, orgánů a zařízení ochrany veřejného zdraví a dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků schopen za mimořádných situací odborně způsobilými pracovníky zajistit zdravotní péči obyvatelstvu v rozsahu přiměřené reálné situaci a na základě schválených postupů, a to při vnitřní i vnější operabilitě systému..

15 PLÁNOVÁNÍ KRIIZOVÉHO PŘÍZENÍ V RESORTU 15 Systém plánování krizového řízení v rámci resortu Systém plánování krizového řízení v rámci resortu je vymezen krizovým plánem ministerstva. V rámci tohoto plánu byli zpracované následující TYPOVÉ PLÁNY: a) Epidemie hromadné nákazy osob b) Hromadné postižení osob mimo epidemií - včetně hygienických režimů c) Narušení dodávek léčiv a zdravotnických prostředků velkého rozsahu d) Národní pandemický plán ČR (NPR ČR)

16 EPIDEMIE HROMADNÉ NÁKAZY OSOB 16 Epidemií se rozumí takový výskyt infekčního onemocnění, kdy se v místní a časové souvislosti zvýší nemocnost tímto onemocněním nad hranici obvyklou v dané lokalitě a v daném období. V ČR je stejně jako kdekoliv v evropské lokalitě možný výskyt epidemií infekcí: infekce, které se v Evropě vyskytují v populaci, která není proti takovéto infekci odolná (např. není proti ní proočkována) infekce, jejichž výskyt je pro ČR neobvyklý, pokud by došlo k importu a úmyslnému nebo i neúmyslnému šíření. Typový plán obsahuje postupy, jak tuto situace identifikovat a řešit z pozice ústředního správního úřadu.

17 HROMADNÉ POSTIŽENÍ OSOB MIMO EPIDEMIÍ VČETNĚ HYGIENICKÝCH REŽIMŮ 17 V TP se deklaruje, že k hromadnému postižení osob může dojít za normální bezpečnostní situace s velmi malou pravděpodobností. Nízká pravděpodobnost je založena na soustavné kontrole bezpečnosti rizikových systémů za účelem eliminace rizika vzniku závažných havárií a vzniku hromadných postižení na zdraví v důsledku takovéto havárie. Jde zejména o oblasti, kde je koncentrována průmyslová výroba a doprava, městské aglomerace s vysokou hustotou obyvatelstva apod. Typový plán obsahuje postupy k identifikaci a řešení dané krizové situace.

18 NARUŠENÍ DODÁVEK LÉČIV A ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ VELKÉHO ROZSAHU 18 Určujícím faktorem je stanovení, že jde o situaci typickou narušením zásobování léčivy a zdravotnickými prostředky velkého rozsahu, řešenou v řídící působnosti ústředního úřadu státní správy. Typový plán obsahuje metody, postupy a prostředky jak tuto situaci identifikovat a řešit. Kromě zpracovaných typových plánů ministerstvo zdravotnictví zpracovalo strategický plán pro řešení pandemií. Tento strategický plán vychází z mezinárodních dokumentů, především z Globálního pandemického plánu, který vydala Světová zdravotnická organizace.

19 NÁRODNÍ PANDEMICKÝ PLÁN ČR 19 Obsahem je přesně stanovený návrh opatření pro případ pandemie, podle probíhající fáze. Poznání fáze zajišťuje program sledování onemocnění (surveillance). Na našem území se programem surveillance na národní úrovni zabývají národní referenční laboratoře a Národní referenční centrum pro analýzu epidemiologických dat. Tato pracoviště doplňuje síť epidemiologických oddělení a laboratoří v jednotlivých krajích. Strategický dokument vychází z globálních doporučení, které vydala WHO. Plán tak navazuje na Globální pandemický plán, který má sjednocující charakter a je vodítkem k harmonizaci Národních pandemických plánů.

20 angl. slovník: dohled, dozor, sledování, stálý dohled, kontrola fr. slovník: dohled Wikipedie: Sledování (surveillance) představuje činnost nebo způsob, jakým je monitorováno chování lidí, objektů či procesů. Pozorování může být chápáno i ve významu technickém, kde se jedná se o jednoduché praktiky, jako například přímé pozorování, sledování dalekohledem, poštovní sledování, apod. Ve spojení s lékařstvím odpovídá pojem monitorování nemocí nebo indikátorů, které jsou závislé na zdraví. 20

21 SURVEILLANCE Surveillance znamená epidemiologické studium nemoci jako dynamického procesu, včetně ekologie původce nákazy, hostitele, rezervoárů a vektorů nákazy, jakož i studium zevních podmínek prostředí a všech mechanismů, které se uplatňují v procesu šíření nákazy v rozsahu, ve kterém se daná nákaza vyskytuje. Získávání všech dostupných informací o procesu šíření nákazy u dané nemoci Sledování všech podmínek, které tento proces ovlivňují Vytvoření systému účinných opatření k omezení nebo k likvidaci této nákazy Cíl: zvládnutí nebo alespoň potlačení dané infekce 21

22 NÁRODNÍ PANDEMICKÝ PLÁN ČR 22 Zdůrazněna je nutnost úzké spolupráce s veterinární službou (byl vydaný tzv. pohotovostní plán řešení KS spojených s ptačí chřipkou), důležitými sektory mimo zdravotnictví a předpokládá se rovněž spoluúčast vlád příslušných států. NNR ČR je v novelizovaném znění stylizován tak, aby odpovídal lokálním podmínkám naší země, současným možnostem intervence a zároveň možnostem změn podle vývoje vědeckého výzkumu a socioekonomických změn ve státě.

23 NOVELIZOVANÉ PLÁNY 23 Nové (novelizované) plány mají podle doporučení WHO: a) redefinovat stoupající zdravotní (veterinární) riziko spojené se vznikem a šířením subtypu viru chřipky H5N1 a jeho šíření v průmyslových a zejména domácích chovech, spojené s možnou nákazou lidí, b) zaměřit větší pozornost na časné fáze, kdy rychlý zásah může omezit šíření nového subtypu, viru chřipky uplatněním zvýšené surveillance, c) použít zdravotnické intervence uplatněním běžných opatření (bez použití farmak, která nebudou všude dostupná v dostatečném množství, d) harmonizace Globálního pandemického plánu a NNR ČR by měla být základem úspěšného omezení rizik nekontrolovaného šíření viru a potenciální vznik pandemie; to umožní vytvoření časové rezervy pro výrobu vakcíny,

24 NOVELIZOVANÉ PLÁNY 24 e) nový plán je založen na hrozbě subtypu viru H5N1 a jeho šíření od r resp. od r a rovněž počítá s možností ohrožení při vzniku lokalizovaných epizootií/epidemií dalších subtypů viru chřipky ptačího původu s případy onemocnění lidí, f) akce uvedené v Globálním pandemickém plánu a Národním pandemickém plánu jsou sice specifické pro chřipku, ale mohou být doplněním použity i při vzniku jiných infekčních onemocnění spojených s hrozbou globálního šíření (SARS) i jiných hrozeb, proto by měly být harmonizovány s plány krizových situací, které jsou (nebo budou) vypracovány členskými státy.

25 NOVELIZOVANÉ PLÁNY 25 Hlavním úkolem členských států v novele EU a NPP ČR je zahrnout následující hlediska v jednotlivých fázích epidemiologické situace: plánování a koordinace akcí, monitorování a vyhodnocování recentní situace, upevnit epidemiologicko-virologickou surveillance, udržovat kontakt s lékaři první linie, urychleně předávat informace EISS, ECDC a WHO, důležitým meziresortním institucím a médiím, zdůrazňování prevence a kontroly (stavu vakcín a antivirotik), podkladem má být každoroční poskytování vakcíny pro zdravotně rizikové skupiny, stanovení priorit pro případ nedostatku vakcín a komunikování s výrobci vakcín a antivirotik o požadavcích státu na nově vyráběné specifické vakcíně proti novým subtypům viru,

26 NOVELIZOVANÉ PLÁNY 26 reakce zdravotního systému na vzniklou situaci opatření pro zajištění zdravotní péče, seznámení lékařské komunity s programem NPP ČR, zajištění informací jak postupovat v mimořádné situaci, zajištění prostřednictvím dobrovolníků a organizací, vzájemná vnitřní i vnější komunikace (souvisí s bodem 2).

27 FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ A ZABEZPEČENÍ 27 Systém finančního plánování a podpory zabezpečení krizových situací Finanční zabezpečení řešení krizových situací se provádí, jak již bylo zmíněno v kapitole MF prostřednictvím SR. Systém informační podpory krizového řízení v resortu Ministerstvo zřídilo Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy. Toto středisko je organizační složkou státu v přímé řídící působnosti ministerstva. Středisko vzniklo ke dni 1. ledna 2004 a zajišťuje plnění úkolů ministerstva v oblasti zdravotnické informatiky. Jde zejména o zavádění, rozvoj a provoz určených IS: národní zdravotnické registry (např. Národní kardiochirurgický registr), registry hygienické služby (např. Registr akutních respiračních onemocnění) a specializované zdravotnické informační systémy (např. Oftalmologický registr).

28 Z pohledu řešení krizových situací jsou důležité zejména systémy: Registr akutních respiračních infekcí INFORMAČNÍ SYSTÉMY 28 Informační systém Pandemie

29 REGISTR AKUTNÍCH RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ 29 Registr akutních respiračních infekcí (ARI) a) soustřeďuje data o počtech nemocných a poskytuje tak ucelený obraz šíření těchto onemocnění v ČR, b) aktuální data do registru vkládají pracovníci hygienických stanic ve spolupráci s praktickými lékaři a zdravotnickými zařízeními, c) nemocní jsou evidováni v pěti věkových skupinách, každý týden se údaje aktualizují, d) v souladu s požadavky EU zahrnuje registr vedle jiných akutních respiračních chorob také sledování výskytu chřipkových onemocnění (tzv. ILI - influenza-like illness), e) informace slouží ke sledování aktuálních trendů nemocnosti a v průběhu epidemií také k mnoha analytickým a statistickým účelům.

30 INFORMAČNÍ SYSTÉM PANDEMIE 30 Informační systém Pandemie Tento IS je připraven pro výjimečné situace, kdy se rychle šíří onemocnění nezvladatelné běžnými prostředky a je ohrožena bezpečnost státu. Taková situace nastává jednou za desítky let a může ji vyvolat např. mutovaný virus, na nějž nemá většina populace protilátky. Pracovníci hygienických stanic v případě vyhlášení pandemie opouštějí běžný režim práce, kam se data vkládají jednou týdně, a začnou pracovat v krizovém systému Pandemie s každodenním sběrem aktuálních dat. Systém slouží hygienické službě a pracovní skupině NPP ČR. Monitoruje šíření akutního respiračního, příp. i jiného onemocnění v situaci ohrožení státu. Shromažďuje denní hlášení z jednotlivých pracovišť hygienické služby a získaná data převádí do tabulek a grafických zobrazení, která podporují rychlé a pružné rozhodování při řešení KS.