2011 Dostupný z

Transkript

1 Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: Zahraniční obchod České republiky v roce 2010 Český statistický úřad 2011 Dostupný z Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.

2 ZAHRANIČNÍ OBCHOD EXTERNAL TRADE Ročník / Volume 2010 Zahraniční obchod Praha, 30. září 2011 External trade Prague, 30 September 2011 Kód publikace / Publication code: Č. j. / Ref. No.: 01005/ ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY v roce 2010 EXTERNAL TRADE OF THE CZECH REPUBLIC in 2010 Zpracoval / Prepared by: Ředitel odboru / Director: Informační služby / Information Services: Kontaktní zaměstnanec / Contact person: Odbor statistiky zahraničního obchodu External Trade Statistics Department Mgr. Karel Král tel.: , infoservis@czso.cz Ing. Monika Bartlová, monika.bartlova@czso.cz Český statistický úřad Czech Statistical Office 2011

3 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: Are you interested in the latest data on inflation, GDP, population, average wages and the like? If the answer is YES, don t hesitate to visit us at: ISBN Český statistický úřad, Praha, 2011 Czech Statistical Office, Praha, 2011

4 Obsah Metodická poznámka 1 Komentář Zahraniční obchod v mil. Kč (obrat, vývoz, dovoz, bilance, krytí dovozu vývozem) Zahraniční obchod v mil. EUR (obrat, vývoz, dovoz, bilance, krytí dovozu vývozem) Zahraniční obchod v mil. USD (obrat, vývoz, dovoz, bilance, krytí dovozu vývozem) Hlavní zahraničněobchodní partneři Obrat s vybranými státy v mil. Kč Vývoz do vybraných států v mil. Kč Dovoz z vybraných států v mil. Kč Bilance s vybranými státy v mil. Kč Zahraniční obchod s vybranými státy v mil. EUR Zahraniční obchod s vybranými státy v mil. USD Struktura zahraničního obchodu podle SITC v mil. Kč (obrat, vývoz, dovoz, bilance, krytí dovozu vývozem) Struktura zahraničního obchodu podle SITC v mil. EUR (obrat, vývoz, dovoz, bilance, krytí dovozu vývozem) Struktura zahraničního obchodu podle SITC v mil. USD (obrat, vývoz, dovoz, bilance, krytí dovozu vývozem) Struktura vývozu v teritoriálním členění podle SITC v mil. Kč Struktura dovozu v teritoriálním členění podle SITC v mil. Kč Struktura vývozu vybraných států podle SITC v mil. Kč Struktura dovozu vybraných států podle SITC v mil. Kč Významné skupiny SITC vybraných států Vývoz jednotlivých krajů v mil. Kč, EUR a USD Vývoz jednotlivých krajů do vybraných států Struktura vývozu jednotlivých krajů podle SITC Vývoz a dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu podle CZ-CPA v mil. Kč Vývoz a dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu podle CZ-CPA v mil. EUR Vývoz a dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu podle CZ-CPA v mil. USD Zahraniční obchod v letech 2004 až Zahraniční obchod států EU v mld. EUR (údaje Eurostatu) Hlavní vývozní partneři vybraných států (údaje Eurostatu) Hlavní dovozní partneři vybraných států (údaje Eurostatu) 58 Seskupení států 59 Statistické klasifikace (SITC, CZ-CPA) 61

5 Contents Comment on Methodology 2 Commentary External Trade in CZK million (Turnover, Exports, Imports, Balance, Exports in Percent of Imports) External Trade in EUR million (Turnover, Exports, Imports, Balance, Exports in Percent of Imports) External Trade in USD million (Turnover, Exports, Imports, Balance, Exports in Percent of Imports) Main External Trade Partners Turnover by Selected Countries in CZK million Exports to Selected Countries in CZK million Imports from Selected Countries in CZK million Balance by Selected Countries in CZK million External Trade by Selected Countries in EUR million External Trade by Selected Countries in USD million External Trade by SITC in CZK million (Turnover, Exports, Imports, Balance, Exports in Percent of Imports) External Trade by SITC in EUR million (Turnover, Exports, Imports, Balance, Exports in Percent of Imports) External Trade by SITC in USD million (Turnover, Exports, Imports, Balance, Exports in Percent of Imports) Exports by Group of Countries and SITC in CZK million Imports by Group of Countries and SITC in CZK million Exports by Selected Countries and SITC in CZK million Imports by Selected Countries and SITC in CZK million External Trade by Selected Countries and Main SITC Divisions Exports by Region in CZK, EUR and USD million Exports to Selected Countries by Region Region Exports by SITC Exports and Imports of Manufactured Products by CPA in CZK million Exports and Imports of Manufactured Products by CPA in EUR million Exports and Imports of Manufactured Products by CPA in USD million External Trade in External Trade of European Union in EUR billion (Eurostat data) Main Export Partners of Selected Countries (Eurostat data) Main Import Partners of Selected Countries (Eurostat data) 58 Group of Countries 60 Classifications (SITC, CPA) 62

6 Metodická poznámka Statistika zahraničního obchodu se zbožím je významným zdrojem informací pro potřeby ekonomické veřejnosti, ministerstev a dalších státních orgánů České republiky (Úřad vlády, Poslanecká sněmovna, Senát, Česká národní banka), vysokých škol, mezinárodních organizací (Eurostat, FAO, MMF, OECD) a v neposlední řadě i podnikatelské veřejnosti. Zdrojem informací o zahraničním obchodu se zbožím jsou data získávaná celními orgány. Od roku 2004 zajišťuje jejich sběr a prvotní kontrolu Generální ředitelství cel, další zpracování, kontrolu a následné zveřejnění dat provádí Český statistický úřad. Statistika zahraničního obchodu se zbožím je souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se státy mimo EU. Údaje o zboží, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství, předává zpravodajská jednotka celnímu úřadu na výkazu pro Intrastat s údaji o odeslání nebo přijetí zboží. Údaje o vyváženém a dováženém zboží v rámci obchodu se státy mimo EU se uvádějí v celním prohlášení (Jednotný správní doklad). V souladu se závaznými předpisy EU je zjišťování údajů o vývozu a dovozu legislativně upraveno celním zákonem č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s platností od 1. května 2004 vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 199/2004 Sb., pro obchod s třetími zeměmi, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se ruší některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění pozdějších předpisů. Pravidla provádění Intrastatu stanoví vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Roční údaje o zahraničním obchodě v EUR a v USD jsou součtem jednotlivých měsíčních hodnot v Kč přepočtených průměrným měsíčním kurzem vykázaným Českou národní bankou. Údaje za vývoz jsou sestavovány podle země určení, údaje za dovoz podle země původu. Rozdíly mezi daty zveřejňovanými Českým statistickým úřadem a Eurostatem jsou způsobeny zejména časovou prodlevou při zveřejňování zpřesněných dat a rozdílnou metodikou definice partnerské země. Údaje uvedené v této publikaci za rok 2009 jsou definitivní podle uzávěrky k a údaje za rok 2010 jsou definitivní podle uzávěrky k Všechny publikované údaje jsou zpracovávány ze základních jednotek a následně zaokrouhlovány, čímž mohou vznikat rozdíly. Statistické symboly: 0 hodnota vývozu (dovozu) je menší než jednotka vyjádřená v tabulce - údaj se v daném období nevyskytoval. údaj není k dispozici nebo není možný z logických důvodů * individuální údaj x znak uváděný u indexů vyjadřuje 100-násobek výsledné hodnoty 1

7 Comment on Methodology External trade statistics represent an important source of information for the needs of the economy-oriented public, ministries and other state authorities of the Czech Republic (Office of the Government, Chamber of Deputies, the Senate, Czech National Bank), institutions of higher education, international organizations (Eurostat, FAO, IMF, OECD) and last but not least the business-oriented public. The source of information on external trade is data collected by customs authorities. Starting from processing of the January 2004 data, data collection and the first check are carried out by the Directorate General of Customs, whereas the Czech Statistical Office is in charge of further data processing, checks and publishing. External trade statistics is made up of the sum of intra-community trade (trade with the EU Member States) and trade with non-eu countries. Data on goods traded between Member States of the Communities are supplied by reporting units to the customs office on the Intrastat forms, with information on dispatches of goods or arrivals of goods. Data on imported and exported goods in trade with non-eu countries are given in a Single Administrative Document. In compliance with the binding regulations of the EU, the measurement of data on exports and imports is governed by Customs Act No 13/1993 Coll., as amended; by Decree No 199/2004 Coll., on trade with third countries implementing certain provisions of the customs act and repealing certain decrees regulating exemptions from import duty and the non-preferential origin of goods (by the Ministry of Finance of the CR) as amended, effective since 1 May Intrastat is governed by Decree No 201/2005 Coll., on statistics of exported and imported goods and on the way of sharing data on trade with the other Member States of the European Communities, as amended; and by Act No 235/2004 Coll., on Value Added Tax, as amended. Annual data on external trade in EUR and in USD are calculated using average monthly exchange rate in a given period as reported by the Czech National Bank. Data on exports are compiled by country of destination and data on imports are compiled by country of origin. Discrepancies between the data published by the Czech statistical office and Eurostat are caused mainly by time delays in publishing revised data and by a different methodology defining the term partner country data are final, referring to 27 August 2010 closing date data are final, referring to 26 August 2011 closing date. Casual differences on the last digit position arise for rounding off the absolute number. Statistical symbols: 0 the value of exports (imports) is smaller than half of the unit of measure - data did not occur in the reference period. data unavailable or inapplicable * individual data x with indices, indicates the 100 multiple of the resulting value 2

8 Zahraniční obchod se zbožím v roce 2010 Po výrazném propadu v roce 2009 provázel v roce 2010 zahraniční obchod opětovný růst. V porovnání s rokem 2009 se obrat zahraničního obchodu zvýšil o 19,8 % a jeho absolutní meziroční přírůstek o 816,7 mld. Kč byl nejvyšší od vzniku samostatné České republiky (v roce 2009 proti roku 2008 obrat zahraničního obchodu klesl o 15,4 %, tj. o 752,6 mld. Kč). Hodnota obratu zahraničního obchodu se za uplynulé desetiletí zdvojnásobila (proti roku 2000 vzrostla o 109,2 %, tj. o 2 581,3 mld. Kč) a v roce 2010 tak dosáhla 4 944,3 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu (121,2 mld. Kč) byl druhý nejvyšší od roku 2005, kdy zahraniční obchod České republiky poprvé od jejího vzniku zaznamenal kladnou bilanci, která byla charakteristická pro všechny následující roky. V porovnání s rokem 2005 bylo kladné saldo zahraničního obchodu v roce 2010 více jak 3krát vyšší, proti roku 2009 se ale snížilo o 28,3 mld. Kč. Graf č. 1 - Zahraniční obchod v letech 2000 až v mld. Kč vývoz dovoz obchodní bilance Vývoz meziročně vzrostl o 18,4 % a dosáhl 2 532,8 mld. Kč. Docílený meziroční přírůstek vývozu (394,2 mld. Kč) byl nejvyšší od roku V roce 2010 se proti roku 2000 vývoz zvýšil o 125,9 % (1 411,7 mld. Kč) a v porovnání s rokem 2004, kdy se Česká republika stala členem EU, se navýšil o 47,0 % (810,1 mld. Kč). Nejnižší meziroční nárůst vývozu byl zřejmý v 1. čtvrtletí 2010 (11,5 %), v ostatních třech čtvrtletích osciloval kolem 20 %. Vlivem posílení Kč k EUR a oslabení Kč vůči USD 1 zaznamenal vývoz vyjádřený v těchto měnách meziroční růst o 23,9 % a 17,5 %. Dovoz byl meziročně vyšší o 21,2 % (422,5 mld. Kč) a činil 2 411,5 mld. Kč. Stejně jako u vývozu bylo docílené meziroční zvýšení (relativní i absolutní) nejvyšší od roku V roce 2010 vzrostl proti roku 2000 dovoz o 94,2 % (1 169,6 mld. Kč) a ve srovnání s rokem vstupu České republiky do EU byl vyšší o 37,9 % (662,5 mld. Kč). Celoroční vývoj dovozu byl ovlivněn poměrně nízkým meziročním růstem v 1. čtvrtletí (9,2 %), který byl v následujících třech čtvrtletích vystřídán vysokými meziročními přírůstky pohybujícími se kolem 25 %. V důsledku posílení Kč vůči EUR a oslabení Kč k USD byl dovoz vyjádřený v těchto měnách vyšší o 26,8 % a 20,3 %. Graf 2 - Meziroční změny vývozu a dovozu v % v jednotlivých čtvrtletích roku 2009 a 2010 vývoz dovoz čtvrtletí I./09 II. III. IV. I./10 II. III. IV. Kč EUR USD -45 čtvrtletí I./09 II. III. IV. I./10 II. III. IV. Kč EUR USD 1 V lednu až prosinci 2010 proti lednu až prosinci 2009 posílila Kč k EUR o 4,6 % a oslabila vůči USD o 0,3 %. 3

9 Přebytek zahraničního obchodu dosáhl 121,2 mld. Kč a byl proti roku 2009 o 28,3 mld. Kč nižší. Krytí dovozu vývozem se tak snížilo z 107,5 % v roce 2009 na 105,0 % v roce Docílená aktivní bilance byla výsledkem kladných sald ve všech čtvrtletích. Nejvyšší přebytek obchodní bilance byl zřejmý v 1. čtvrtletí (49,5 mld. Kč), ve 2. čtvrtletí se snížil na 33,6 mld. Kč a ve 3. čtvrtletí dosáhl nejnižší hodnoty (14,5 mld. Kč), která ve 4. čtvrtletí opětovně vzrostla (23,6 mld. Kč). Pouze v 1. čtvrtletí došlo k meziročnímu navýšení kladného salda zahraničního obchodu o 15,6 mld. Kč, pro následná tři čtvrtletí byl charakteristický meziroční pokles přebytku obchodní bilance, a to o 10,6 mld. Kč, 23,2 mld. Kč a 10,0 mld. Kč. Graf 3 - Zahraniční obchod v jednotlivých čtvrtletích roku 2009 a v mld. Kč čtvrtletí I./ 2009 II. III IV. I./ 2010 II. III IV. vývoz dovoz obchodní bilance Vývoz byl meziročně vyšší do všech teritoriálních oblastí. Do států EU vývoz meziročně relativně vzrostl o 17,4 % a do států mimo EU o 24,4 %. Vysoce nadprůměrný meziroční růst (47,6 %) byl zřejmý u vývozu do ostatních států, dále pak do SNS (34,0 %), ostatních vyspělých tržních ekonomik (32,5 %), ale i států ESVO (22,1 %). Značně podprůměrné meziroční zvýšení provázelo vývoz do evropských tranzitivních ekonomik (9,4 %) a do rozvojových ekonomik (9,3 %). Nejvyšší meziroční navýšení zaznamenala hodnota vývozu do států EU (314,4 mld. Kč), hodnota vývozu do států mimo EU meziročně vzrostla o 79,8 mld. Kč, z toho do SNS o 25,5 mld. Kč, ostatních vyspělých tržních ekonomik o 25,2 mld. Kč, států ESVO o 10,1 mld. Kč, rozvojových ekonomik o 8,5 mld. Kč, ostatních států o 8,1 mld. Kč a do evropských tranzitivních ekonomik pouze o 1,7 mld. Kč. Dovoz meziročně vzrostl ze všech teritoriálních oblastí. Ze států EU byl dovoz relativně meziročně vyšší o 15,1 % a ze států mimo EU o 33,6 %. Podobně jako u vývozu byl značně nadprůměrný meziroční růst patrný u dovozu z ostatních států (47,0 %), dále pak ze SNS (37,9 %) a rozvojových ekonomik (36,3 %). Mírně nadprůměrné meziroční zvýšení se projevilo u evropských tranzitivních ekonomik (22,7 %) a států ESVO (21,8 %). Nejnižší meziroční přírůstek byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých tržních ekonomik (11,3 %). Meziročně se hodnota dovozu ze států EU navýšila o 200,1 mld. Kč, meziroční nárůst hodnoty dovozu ze států mimo EU byl vyšší o 222,4 mld. Kč, což bylo ovlivněno z více jak dvou pětin meziročně vyšším dovozem z ostatních států o 96,4 mld. Kč, dále pak meziročním navýšením dovozu ze SNS o 50,8 mld. Kč, rozvojových ekonomik o 49,8 mld. Kč, ostatních vyspělých tržních ekonomik o 14,9 mld. Kč, států ESVO o 8,4 mld. Kč a evropských tranzitivních ekonomik jen o 1,4 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu se státy EU skončilo přebytkem 598,5 mld. Kč, který byl meziročně o 114,3 mld. Kč vyšší, a se státy mimo EU schodkem 477,2 mld. Kč, jenž se meziročně prohloubil o 142,6 mld. Kč. Záporná obchodní bilance se státy mimo EU byla vyvolána hlavně pasivem zahraničního obchodu s ostatními státy (276,2 mld. Kč), které se meziročně zvýšilo o 88,3 mld. Kč (krytí dovozu vývozem činilo pouhých 8,3 %), dále pak s rozvojovými ekonomikami (86,5 mld. Kč), SNS (84,1 mld. Kč) a ostatními vyspělými tržními ekonomikami (44,4 mld. Kč). Značně se meziročně prohloubila i pasivní obchodní bilance s rozvojovými ekonomikami (o 41,3 mld. Kč) a se SNS (o 25,2 mld. Kč), naopak se zmírnila s ostatními vyspělými tržními ekonomikami (o 10,2 mld. Kč). Evropské tranzitivní ekonomiky a státy ESVO celkový schodek zahraničního obchodu se státy mimo EU snížily přebytky obchodní bilance ve výši 12,8 mld. Kč a 8,5 mld. Kč, které meziročně poněkud vzrostly (o 0,4 mld. Kč a o 1,6 mld. Kč). 4

10 Graf 4 - Obchodní bilance podle teritoriálních uskupení v roce 2009 a 2010 Ostatní státy Spo lečenství nezávislých států Evro pské tranzitivní ekonomiky Rozvojové ekonomiky Ostatní vyspělé tržní ekonomiky Evropské sdružení volného obchodu Evro pská unie v mld. Kč V teritoriální struktuře vývozu meziročně oslabilo zastoupení států EU, rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik; pozice států ESVO, ostatních vyspělých tržních ekonomik, Společenství nezávislých států a ostatních států meziročně posílila. V teritoriální struktuře dovozu meziročně klesl podíl států EU a ostatních vyspělých tržních ekonomik; postavení rozvojových ekonomik, Společenství nezávislých států a ostatních států meziročně posílilo, pozice států ESVO a evropských tranzitivních ekonomik zůstala na úrovni roku Rozhodující část vývozu (více než 75 %) směřovala i v roce 2010 do deseti států, především pak do Německa. Přes meziroční růst vývozu o 18,0 % (124,8 mld. Kč) se podíl Německa na celkovém vývozu meziročně oslabil o 0,2 p.b. Podíl dalších devíti států se pohyboval od 2,5 % u Belgie do 8,6 % u Slovenska. Nejvýraznější meziroční relativní růst zaznamenal vývoz do Ruska (35,7 %) a do Polska (25,7 %). I hodnota vývozu do Polska zaznamenala největší meziroční navýšení (31,6 mld. Kč); třetí místo Polska v celkovém vývozu se tak meziročně posílilo z 5,8 % na 6,1 %. Příznivý vývoj vývozu do Ruska vedl ke zvýšení jeho podílu na celkovém vývozu o 0,4 p.b. Druhé místo (přes mírné oslabení) v celkovém vývozu zaujalo Slovensko, které zaznamenalo třetí nejvýraznější meziroční růst vývozu (30,3 mld. Kč). K dalším významným partnerům vývozu patřilo šest států EU, a to Francie, Spojené království, Rakousko, Itálie, Nizozemsko a Belgie a dále pak Rusko. Do všech těchto států zaznamenala hodnota vývozu meziroční růst, který celkově dosáhl téměř 104 mld. Kč. Převažující díl dovozu (přes 71 %) byl i v roce 2010 realizován z deseti států. Nejsilnější pozici (25,4% podíl) v celkovém dovozu (i když proti roku 2009 o 1,2 p.b. slabší) zaznamenalo s meziročně vyšší hodnotou dovozu o 85,0 mld. Kč Německo. Postavení zbývajících devíti států na celkovém dovozu se pohybovalo od 2,4 % u Japonska do 12,3 % u Číny. Mezi deseti hlavními dovozními partnery bylo sedm států EU a tři státy mimo EU, z nichž Čína a Rusko rozsahem dovozu zaujaly druhé a čtvrté místo. Oba tyto státy zaznamenaly výrazný meziroční růst dovozu, zatímco dovoz z Japonska, které se svým podílem na celkovém dovozu zařadilo na desáté místo, meziročně klesl o 6,1 %. Meziroční přírůstek dovozu z Číny patřil relativně (47,9 %) i absolutně (95,9 mld. Kč) k nejvyšším a ovlivnil tak meziroční zvýšení podílu dovozu z Číny na celkovém dovozu o 2,2 p.b. S podílem 6,4 % zaujalo třetí příčku v celkovém dovozu Polsko. K dalším dovozním partnerům ze států EU náležely Slovensko, Itálie, Rakousko, Francie a Nizozemsko. Z těchto pěti států EU byla hodnota dovozu meziročně vyšší dohromady o 47,8 mld. Kč. Obchodní bilance a její meziroční změny u jednotlivých teritoriálních seskupení byly odrazem salda zahraničního obchodu s hlavními partnerskými státy. Na celkovou kladnou bilanci zahraničního obchodu se státy EU (598,5 mld. Kč) měl pozitivní vliv vysoký přebytek zahraničního obchodu s Německem (krytí dovozu vývozem dosáhlo 133,5 %), který meziročně vzrostl o 39,7 mld. Kč. Zahraniční obchod se Slovenskem zaznamenal druhé nejvyšší kladné saldo, které bylo meziročně vyšší o 13,0 mld. Kč. Třetí a čtvrté největší aktivum bylo patrné u zahraničního obchodu se Spojeným královstvím a s Francií; u obou těchto států došlo k meziročnímu navýšení přebytku o 12,8 mld. Kč a o 9,4 mld. Kč. Pátou nejvyšší kladnou hodnotu (meziročně o 10,9 mld. Kč vyšší) zaznamenala bilance obchodu s Rakouskem. U dalších šesti států (Rumunsko, Nizozemsko, Španělsko, Itálie, Belgie a Švédsko) se kladná obchodní bilance pohybovala od 13,6 mld. Kč (Rumunsko) do 18,9 mld. Kč (Švédsko). Zatímco Rumunsko a Nizozemsko meziročně aktivum bilance obchodu mírně snížily (o 0,3 mld. Kč a o 0,6 mld. Kč), zbývající čtyři státy meziročně přebytek zahraničního obchodu zvýšily, a to dohromady o 22,2 mld. Kč. Nevýznamné kladné saldo (0,4 mld. Kč) zaznamenal zahraniční obchod s Polskem. Pasivní obchodní bilancí skončil pouze obchod s Irskem a Lucemburskem. 5

11 Celkové kladné saldo zahraničního obchodu bylo nepříznivě ovlivněno vysokým schodkem zahraničního obchodu se státy mimo EU (477,2 mld. Kč). Největší pasivum obchodní bilance se koncentrovalo na Čínu (krytí dovozu vývozem činilo pouze 7,8 %), dále pak na Rusko a Japonsko; schodek zahraničního obchodu s těmito třemi státy dosáhl celkem 383,9 mld. Kč, což byla meziročně vyšší hodnota o 92,4 mld. Kč. Vysoké deficity provázely i zahraniční obchod s Koreou, Thajskem, Tchaj-wanem a Ázerbájdžánem. Graf 5 - Nejvýznamnější obchodní partneři v roce 2010 vývoz dovoz Ostatní Německo Ostatní Německo Belgie Rusko Nizozemsko Japonsko Nizozemsko Čína Itálie Slo vensko Itálie Rakousko Spojené království Francie Polsko Rakousko Itálie Slovensko Rusko Polsko Zbožová struktura zahraničního obchodu byla provázena meziročním růstem vývozu i dovozu téměř u všech tříd SITC. Meziročně byl nižší pouze dovoz živočišných a rostlinných olejů a tuků; tato třída SITC patřila ale svým podílem (0,2 %) na celkovém dovozu k nevýznamným. Největší meziroční navýšení provázelo vývoz strojů a dopravních prostředků (o 236,8 mld. Kč, z toho do států EU o 184,2 mld. Kč), polotovarů a materiálů (o 59,0 mld. Kč), průmyslového spotřebního zboží (o 30,3 mld. Kč) a chemikálií a příbuzných výrobků (o 27,8 mld. Kč), dále pak surovin nepoživatelných (o 18,4 mld. Kč) a minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů (o 16,3 mld. Kč). Nízké meziroční zvýšení bylo patrné u vývozu nápojů a tabáku, živočišných a rostlinných tuků a olejů a potravin a živých zvířat. Nejvyšší meziroční přírůstek dovozu (stejně jako u vývozu) zaznamenaly stroje a dopravní prostředky (o 224,8 mld. Kč), který byl významně ovlivněn zvýšením jejich dovozu z ostatních států o 93,2 mld. Kč a ze států EU o 85,5 mld. Kč. Druhé největší meziroční navýšení bylo patrné u dovozu polotovarů a materiálů (o 79,3 mld. Kč), dále pak minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů (o 47,5 mld. Kč, z toho ze SNS o 30,8 mld. Kč), chemikálií a příbuzných výrobků (o 34,7 mld. Kč), surovin nepoživatelných (o 19,9 mld. Kč), průmyslového spotřebního zboží (o 10,1 mld. Kč), potravin a živých zvířat (o 5,7 mld. Kč) a nápojů a tabáku (o 0,9 mld. Kč). Meziročně o 1,4 mld. Kč klesl dovoz živočišných a rostlinných olejů a tuků. Graf 6 - Zbožová struktura zahraničního obchodu v roce SITC vývoz dovoz podíly v %

12 Vysoký přebytek, meziročně ale pouze o 12,0 mld. Kč vyšší (vliv meziročně navýšeného aktiva se státy EU o 98,8 mld. Kč na straně jedné a zvýšené záporné bilance o 87,8 mld. Kč s ostatními státy na straně druhé), zaznamenal obchod se stroji a dopravními prostředky. Druhé nejvyšší aktivum s meziročním navýšením o 20,2 mld. Kč bylo zřejmé u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím. Kladným saldem skončil ještě obchod se surovinami nepoživatelnými (o 1,5 mld. Kč meziročně nižším), polotovary a materiály (o 20,3 mld. Kč meziročně nižším), nápoji a tabákem a živočišnými a rostlinnými oleji a tuky. Největší zápornou bilanci opětovně vykázal obchod s minerálními palivy, mazivy a příbuznými materiály (pasivum se meziročně prohloubilo o 31,2 mld. Kč), a dále pak obchod s chemikáliemi a příbuznými výrobky (meziroční zhoršení salda dosáhlo 6,9 mld. Kč). Nejvýznamnější položkou vývozu a nositelem přebytku obchodní bilance byla i nadále silniční vozidla (SITC 78) a z nich osobní automobily (SITC 78 a díly a příslušenství motorových vozidel (SITC 784). Na celkovém vývozu se silniční vozidla podílela 17,1 % (17,2 % v roce 2009), z toho osobní automobily 9,5 % (9,3 % v roce 2009) a díly a příslušenství motorových vozidel 6,8 % stejně jako v roce Vývoz osobních automobilů meziročně vzrostl o 19,7 %, vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel se meziročně navýšil o 17,2 %. Kladné saldo zahraničního obchodu se silničními vozidly bylo i nadále ze všech tříd SITC největší (249,9 mld. Kč) a meziročně o 41,9 mld. Kč vyšší. Rozhodující jeho část (221,3 mld. Kč), která se meziročně zvýšila o 26,5 mld. Kč, připadla na státy EU a z toho o něco více jak jedna čtvrtina na obchod s Německem. U osobních automobilů kladné saldo meziročně vzrostlo o 38,3 mld. Kč a dosáhlo 191,8 mld. Kč, z toho se státy EU představovalo 169,3 mld. Kč, z nichž 39,2 mld. Kč připadlo na Německo (meziroční pokles o 8,2 mld. Kč). Kladná bilance zahraničního obchodu s díly a příslušenstvím motorových vozidel meziročně navýšila o 7,5 mld. Kč na 61,3 mld. Kč, z toho se státy EU meziročně vzrostla o 4,6 mld. Kč na 53,9 mld. Kč. Dynamika vývozu a kladného salda zahraničního obchodu s osobními automobily a s díly a příslušenstvím motorových vozidel byla v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 poněkud rozdílná. Nejvyšší meziroční přírůstek zaznamenal vývoz osobních automobilů (33,8 %) i vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel (31,1 %) v 1. čtvrtletí. Osobní automobily dosáhly největšího přebytku zahraničního obchodu ve 2. čtvrtletí a díly a příslušenství motorových vozidel v 1. čtvrtletí. Graf 7 - Vývoz a obchodní bilance osobních automobilů a dílů a příslušenství motorových vozidel čtvrtletí I./09 II. III. IV. I./10 II. III. IV. SITC obchodní bilance v mld. Kč SITC obchodní bilance v mld. Kč SITC meziroční změny vývozu v % SITC meziroční změny vývozu v % Celkové kladné saldo zahraničního obchodu bylo negativně ovlivněno především záporným saldem obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály (SITC 33), které dosáhlo 96,8 mld. Kč (82,3 mld. Kč v roce 2009), dále pak schodkem bilance zahraničního obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným (SITC 34) ve výši 63,9 mld. Kč (52,4 mld. Kč v roce 2009), s neželeznými kovy (SITC 68) v rozsahu 40,1 mld. Kč (27,1 mld. Kč v roce 2009) a s léčivy a farmaceutickými výrobky (SITC 54) v hodnotě 40,3 mld. Kč (46,4 mld. Kč v roce 2009). 7

13 Do meziročního navýšení celkového vývozu o 394,2 mld. Kč se promítlo jednak meziroční navýšení vývozu všech čtrnácti krajů v celkové hodnotě 322,3 mld. Kč a jednak meziroční zvýšení hodnoty nespecifikovaného vývozu o 71,9 mld. Kč, tj. o více jak dvě pětiny. Rozsah meziročního růstu vývozu byl však mezi jednotlivými kraji značně rozdílný. Největší meziroční relativní přírůstek vývozu byl patrný u kraje Pardubického, dále pak u kraje Karlovarského, Královéhradeckého, Moravskoslezského a Vysočina, nejmírnější relativní růst provázel vývoz kraje Plzeňského. V absolutním vyjádření se meziročně nejvýznamněji navýšil vývoz kraje Středočeského (o 76,6 mld. Kč), Pardubického (o 61,4 mld. Kč) a Moravskoslezského (o 48,2 mld. Kč). V rozmezí přibližně od 16 mld. Kč do 21 mld. Kč meziročně vzrostl vývoz kraje Vysočina, Zlínského, Královéhradeckého a Ústeckého. Růst vývozu zhruba od 10 mld. Kč do 12 mld. Kč byl evidentní u kraje Libereckého, Karlovarského, Hlavní město Praha a Jihomoravského. V porovnání s vývozem uvedených krajů nízký vývoz byl patrný u kraje Jihočeského, Olomouckého a Plzeňského. Dynamika vývozu jednotlivých krajů se promítla do jejich postavení na celkovém vývozu. Ze všech čtrnácti krajů si meziročně posílilo pozici na celkovém vývozu pouze pět krajů - Pardubický, Moravskoslezský, Karlovarský, Královéhradecký a Vysočina. K oslabení podílu na celkovém vývozu došlo u vývozu všech ostatních krajů, nejpodstatněji ale u kraje Plzeňského (1,1 p.b.) a Jihomoravského(o 0,6 p.b.), dále pak krajů Hlavní město Praha a Jihočeského (shodně o 0,4 p.b.), Libereckého (o 0,2 p.b.), Středočeského, Ústeckého, Zlínského a Olomouckého (shodně o 0,1 p.b.). Nejsilnější zastoupení si na celkovém vývozu udržel vývoz kraje Středočeského (20,0 %), nejslabší pak vývoz kraje Karlovarského (2,0 %). Ve zbožové struktuře vývozu převážné většiny (třinácti) krajů dominovaly stroje a dopravní prostředky, pouze ve vývozu kraje Zlínského byly nejsilněji zastoupeny polotovary a materiály. Mapa 1 - Podíl jednotlivých krajů v % na celkovém vývozu v roce 2010 Karlovarský kraj 2,0 Plzeňský kraj 6,0 Ústecký kraj Středočeský kraj 20,0 Jihočeský kraj Liberecký kraj 3,5 Hl. m. Praha 4,8 Královéhradecký kraj 8,2 Kraj Vysočina 3,7 4,0 Pardubický kraj 9,3 6,6 3,1 10,8 Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj 4,5 3,6 Jihomoravský kraj Vývozem a dovozem výrobků zpracovatelského průmyslu byla realizována (stejně jako v předchozích letech) rozhodující část zahraničního obchodu. Výrobky zpracovatelského průmyslu se v roce 2010 podílely na celkovém vývozu 93,3 % (93,0 % v roce 2009) a na celkovém dovozu 88,3 % (88,9 % v roce 2009). Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu meziročně vzrostl o 18,8 % (374,2 mld. Kč) a měl proto výrazný podíl (téměř 95 %) na meziročním zvýšení celkového vývozu. Největší položkou ve vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu byla motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy. Meziroční růst vývozu této položky o 19,5 % (75,6 mld. Kč) vedl k mírnému posílení jejího zastoupení na celkovém vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu na 19,6 % z 19,5 % v roce Mezi další významnější položky ve vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu patřily počítače, elektrické a optické přístroje a zařízení, které zaznamenaly nejvyšší meziroční navýšení vývozu (85,7 mld. Kč) a tím i největší změnu v pozici na celkovém vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu (ze 17,2 % v roce 2009 na 18,1 %), dále pak stroje a zařízení j.n. (11,9 %), elektrická zařízení (9,1 %), kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení (5,9 %), pryžové a plastové výrobky (5,0 %), chemické látky a chemické přípravky (5,0 %) a základní kovy (4,8 %). Všechny uvedené položky provázel meziroční růst vývozu. 8

14 Graf 8 Nejvýznamnější položky vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu v roce 2010 (podíly v %) 18,3 16,9 11,1 8,5 5,5 4,7 motorová vozidla, přívěsy a návěsy počítače, elektronické a optické přístroje stroje a zařízení elektrická zařízení kovodělné výrobky, kromě strojů a zařízení pryžové a plastové výrobky Dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu se meziročně zvýšil o 20,5 % (361,9 mld. Kč) a významně ovlivnil (přibližně 86 %) meziroční přírůstek celkového dovozu. Největší meziroční navýšení (120,7 mld. Kč) zaznamenal dovoz počítačů, elektrických a optických přístrojů a zařízení, který si tak dále posílil postavení na dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu na 22,3 % z 20,0 % v roce Dalšími položkami dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu s významnějším podílem byla motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy (10,7 %), stroje a zařízení j. n. (9,2 %), základní kovy (8,5 %), chemické látky a chemické přípravky (7,9 %), elektrická zařízení (7,8 %) a pryžové a plastové výrobky (5,3 %). Také tyto uvedené položky provázel poměrně vysoký meziroční růst dovozu. Kromě výrobků zpracovatelského průmyslu měly z ostatních položek CZ-CPA v celkovém dovozu významné zastoupení (6,7 % proti 6,1 % v roce 2009) ropa a zemní plyn. Tato položka meziročně zvýšila dovoz o 34,0 % (o 41,0 mld. Kč). Graf 9 Nejvýznamnější položky dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu v roce 2010 (podíly v %) 19,6 9,4 8,2 7,5 7,0 6,9 počítače, elektronické a optické přístroje motorová vozidla, přívěsy a návěsy stroje a zařízení základní kovy chemické látky a chemické přípravky elektrická zařízení Přebytek zahraničního obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu dosáhl 234,2 mld. Kč a byl meziročně o 12,3 mld. Kč vyšší. Kladné saldo zahraničního obchodu vzrostlo u motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů o 40,1 mld. Kč a dosáhlo tak 236,0 mld. Kč, dále pak se meziročně navýšilo u strojů a zařízení j. n. o 11,5 mld. Kč, kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení o 3,7 mld. Kč a elektrických zařízení o 3,4 mld. Kč. Největší zápornou bilanci z výrobků zpracovatelského průmyslu zaznamenaly s meziročním zhoršením o 24,2 mld. Kč základní kovy (67,7 mld. Kč), následované chemickými látkami a chemickými přípravky s 50,5 mld. Kč (meziroční navýšení o 12,4 mld. Kč), počítači, elektrickými a optickými přístroji a zařízeními s 45,9 mld. Kč s vysokým meziročním prohloubením (o 35,0 mld. Kč) a potravinářskými výrobky s 30,7 mld. Kč, které však meziročně schodek snížily o 4,3 mld. Kč. Z položek mimo výrobků zpracovatelského průmyslu zaznamenal vysoký schodek (148,9 mld. Kč) zahraniční obchod s ropou a zemním plynem, který se meziročně ještě prohloubil o 36,2 mld. Kč. Zahraniční obchod států EU celkem se po poklesu v roce 2009 (vývoz o 18,2 % a dovoz o 20,8 %) v roce 2010 opět zvýšil. Vývoz států EU meziročně vzrostl o 18,1 % (594,6 mld. EUR) a dovoz o 19,0 % (632,0 mld. EUR). Česká republika se na vývozu EU jako celku v roce 2010 podílela 2,6 % a na dovozu 2,4 % proti 2,5 % a 2,3 % v roce V porovnání se všemi státy EU bylo meziroční tempo růstu vývozu i dovozu České republiky vyšší. Ve srovnání s průměrným tempem růstu vývozu států EU celkem byl přírůstek vývozu České republiky o 5,6 p.b. vyšší, u dovozu činil tento rozdíl 7,4 p.b. Bilance států EU celkem skončila schodkem 78,2 mld. EUR ve srovnání s deficitem 37,4 mld. EUR v roce Nové členské státy EU se v roce 2010 podílely na celkovém vývozu EU 11,5 % a na celkovém dovozu 12,0 %. Jejich vývoz meziročně vzrostl o 23,0 % a dovoz o 22,6 %. Česká republika se v roce 2010 podílela na vývozu nových členských států EU 22,3 % a na dovozu 20,0 %. Obchodní bilance nových členských států EU skončila schodkem 28,3 mld. EUR, který byl o 3,8 mld. EUR větší než v roce Kladnou bilanci vykázaly z nových členských států EU pouze Česká republika (5,0 mld. EUR) a Maďarsko (5,5 mld. EUR). 9

15 Graf 10 - Zahraniční obchod jednotlivých států EU v roce 2010 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Esto nsko Finsko Vývoz Dovoz Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Po lsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slo vensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko v mld. EUR 10

16 External trade in goods in 2010 Following a substantial drop in 2009 external trade was growing again in Compared to 2009 the turnover in external trade increased by 19.8% and its absolute year-on-year increment in the amount of CZK bn was the highest since the establishing of the independent Czech Republic (in 2009 the external trade turnover declined by 15.4%, i.e. by CZK bn compared to 2008). The value of the external trade turnover doubled in the last decade (it rose by 109.2%, i.e. by CZK bn compared to 2000) and in 2010 reached CZK bn. The external trade surplus (CZK bn) was the second largest since 2005 when the Czech Republic external trade recorded positive balance for the first time since the Republic establishing and this positive balance characterised all the following years. Compared to 2005 the positive balance of external trade in 2010 was over three times higher yet it decreased by CZK 28.3 bn compared to Graph 1 - External trade from 2000 to CZK billion Exports Imports Balance Exports grew by 18.4%, year-on-year (y-o-y) and reached CZK bn. The attained year-on-year increment (CZK bn) in exports was the highest since In 2010 exports increased by 125.9% (CZK bn) compared to that in 2000 and if compared to 2004, when the Czech Republic acceded to the European Union, grew by 47.0% (CZK bn). The lowest y-o-y increase in exports was seen in Q (11.5%); in other three quarters it was oscillating around 20%. Due to the strengthening of the Czech crown against Euro and weakening of CZK to USD 1 exports expressed in these currencies demonstrated y-o-y increases by 23.9% and 17.5%, respectively. Graph 2 - Year-on-year changes in exports and imports as percentage in respective quarters of 2009 and I./09 II. III. IV. I./10 II. III. IV. quarters CZK EUR USD I./09 II. III. IV. I./10 II. III. IV. quarters CZK EUR USD 1 In January to December 2010 compared to January to December 2009 the Czech crown grew against EUR by 4.6% and weakened against USD by 0.3%. 11

17 Imports were higher by 21.2% (CZK bn), y-o-y, and accounted for CZK bn. The same way as in the case of exports the achieved y-o-y increase (both the relative and absolute ones) was the highest since In 2010 imports grew by 94.2% (CZK bn) against that in 2000 and compared to the year of the Czech Republic accession to the European Union it was higher by 37.9% (CZK bn). The all-year trend in imports was affected by a relatively low y-o-y growth in Q1 (9.2%), which was replaced by high y-o- increments around 25% in the following three quarters. As a result of the CZK strengthening against EUR and weakening against USD imports expressed in these currencies were higher by 26.8% and 20.3%, respectively. The external trade surplus reached CZK bn and was by CZK 28.3 bn lower compared to Thus the coverage of imports by exports was reduced from 107.5% in 2009 to 105.0% in The attained active trade balance resulted from positive balances in all the quarters. The highest surplus in trade balance was obvious in Q1 (CZK 49.5 bn), in Q2 decreased to CZK 33.6 bn and in Q3 reached the lowest value (CZK 14.5 bn), which grew again in Q4 (CZK 23.6 bn). In Q1 there was a sole y-o-y increase in positive balance of external trade by CZK 15.6 bn, and the next three quarters were characteristic by y-o-y drops in the trade balance surplus by CZK 10.6 bn, CZK 23.2 bn, and CZK 10.0 bn, respectively. Graph 3 - External trade in respective quarters of 2009 and CZK billion I./ 2009 II. III IV. I./ 2010 II. III IV. quarters Exports Imports Balance Exports were higher y-o-y to all territories. Exports to the EU Member States grew relatively by 17.4% y-o-y and to states outside the EU by 24.4%. A highly above average y-o-y growth (47.6%) was clear in exports to other states; furthermore to the CIS (34.0%), other developed market economies (32.5%), but also to the EFTA countries (22.1%). Significantly under average y-o-y increase was in exports to European transition economies (9.4%) and to developing economies (9.3%). The highest y-o-y increase was recorded in the value of exports to the EU Member States (CZK bn), the value of exports to states outside the EU grew year-on-year by CZK 79.8 bn, of which an increase by CZK 25.5 bn was to the CIS, by CZK 25.2 bn were to other developed market economies, by CZK 10.1 bn went to the EFTA countries, by CZK 8.5 bn were to developing countries, by CZK 8.1 bn were to other states, and by mere CZK 1.7 bn were to European transition economies. Imports increased y-o-y from all territories. Imports from the EU Member States were relatively y-o-y higher by 15.1% and from the countries outside the EU by 33.6%. Similarly as in the case of exports, a significantly above average y-o-y increase was detected in imports from other states (47.0%), then from the CIS (37.9%) and from developing economies (36.3%). A slightly above average y-o-y increase was found in imports from European transition economies (22.7%) and from EFTA countries (21.8%). The lowest y-o-y increment was clear in imports from other developed market economies (11.3%). The value of imports from the EU Member States grew by CZK bn, the y-o-y growth in the value of imports from the states outside the EU was by CZK bn higher, which was affected in over two fifth by imports from other states y-o-y higher by CZK 96.4 bn, and further by y-o-y increase in imports from the CIS by CZK 50.8 bn, from developing economies by CZK 49.8 bn, from other developed market economies by CZK 14.9 bn, from the EFTA countries by CZK 8.4 bn, and from European transitions economies by mere CZK 1.4 bn. 12

18 The balance of external trade with the EU Member States ended in a surplus of CZK bn, which was by CZK bn higher, y-o-y, and with states outside the EU in a deficit of CZK bn, which got deeper by CZK bn, y-o-y. The negative trade balance with states outside the EU was caused, first of all, by negative balance in external trade with other states (CZK bn), which increased by CZK 88.3 bn, y-o-y (the coverage of imports by exports was mere 8.3%), furthermore with developing economies (CZK 86.5 bn), the CIS (CZK 84.1 bn), and with other developed market economies (CZK 44.4 bn). The passive trade balance with developing economies (by CZK 41.3 bn) and with the CIS (by CZK 25.2 bn) got significantly worse, conversely balance with other developed market economies improved (by CZK 10.2 bn). European transition economies and the EFTA countries reduced the overall deficit in external trade with states outside the EU by trade balance surpluses at the amount of CZK 12.8 bn and CZK 8.5 bn, respectively, which somewhat grew year-on-year (by CZK 0.4 bn and CZK 1.6 bn, respectively). Graph 4 - Trade balance by territorial group in 2009 and 2010 Other Countries Commonwealth of Independent States European Transition Economies Developing Economies Other Develped Market Economies European Free Trade Association European Union CZK billion Concerning the exports structure by territory the shares of the EU Member States, developing economies, and European transition economies got slightly lower, yet positions of the EFTA countries, other developed market economies, the CIS, and other states got stronger year-on-year. In the imports structure by territory the shares of the EU Member States and other developed market economies declined; positions of developing economies, the CIS, and other states got stronger y-o-y, positions of the EFTA countries and European transition economies remained at the level of In 2010 as usual, the dominant portion of exports (over 75%) went to ten states, first of all, to Germany. Despite the y-o-y growth in exports by 18.0% (CZK bn) the share of Germany in total exports got weaker y-o-y by 0.2 percentage points (p.p.). Shares of the next nine states fell within 2.5% of Belgium and 8.6% of Slovakia. The most significant relative y-o-y increase was recorded in exports to Russia (35.7%) and to Poland (25.7%). The value of exports to Poland also showed the highest y-o-y increase (CZK 31.6 bn); thus Poland reinforced its third place in ranking of total exports in year-on-year comparison from 5.8% to 6.1%. The favourable trend in exports to Russia led to an increased share of Russia in total exports by 0.4 p.p. The second ranking was occupied by Slovakia (although its position got slightly weaker), which demonstrated the third most marked growth in exports (CZK 30.3 bn). The next important partners in exports were six EU Member States as follows: France, United Kingdom, Austria, Italy, the Netherlands, and Belgium, and then Russia. The value of exports to all these states showed a y-o-y increase, which in total reached almost CZK 104 bn. The prevailing portion of imports (over 71%) was, in 2010, also implemented from ten states. The strongest position (share 25.4%) in total imports (even though by 1.2 p.p. weaker against 2009) belonged to Germany with a value of imports y-o-y higher by CZK 85.0 bn. Positions of the rest of nine states in total imports were within 2.4% of Japan and 12.3% of China. There were seven EU Member States and three states outside the EU, of which China and Russia occupied by the extent of imports the second and fourth rankings, respectively, among the ten states. Both the states recorded a marked y-o-y growth in imports while imports from Japan, which share in total imports put it to the tenth place, dropped y-o-y by 6.1%. The y-o-y increase in imports from China was relatively (47.9%) as well as absolutely (CZK 95.9 bn) the highest and thus affected the y-o-y increase in the share of imports from China in total imports by 2.2 p.p. Poland was on the third place with the share of 6.4% in total imports. Further import partners from 13

19 the EU Member States were Slovakia, Italy, Austria, France, and the Netherlands. The value of imports from these five EU Member States was altogether higher by CZK 47.8 bn, y-o-y. Trade balance and its year-on-year changes in respective territorial groups reflected external trade balance with major partner states. The overall positive balance of external trade with the EU Member States was affected in positive manner by a high surplus of external trade with Germany (imports were covered by exports at 133.5%), which grew by CZK 39.7 bn, y-o-y. External trade with Slovakia brought the second highest positive balance, which was by CZK 13.0 bn y-o-y higher. The third and fourth highest positive balances were seen in external trade with the United Kingdom and France. The surplus increased for both the states by CZK 12.8 bn and CZK 9.4 bn, y-o-y respectively. The fifth highest positive value (by CZK 10.9 bn higher y-o-y) was noticed in balance of trade with Austria. For the next six states (Romania, the Netherlands, Spain, Italy, Belgium, and Sweden) the positive trade balance fell within CZK 13.6 bn (Romania) and CZK 18.9 bn (Sweden). While Romania and the Netherlands slightly reduced the active trade balance y-o-y (by CZK 0.3 bn and CZK 0.6 bn, respectively), for the remaining four states the surplus in external trade altogether grew by CZK 22.2 bn. Insignificant yet positive balance (CZK 0.4 bn) was found in trade with Poland. The only trades, which ended up in a passive trade balance, were those with Ireland and Luxemburg. The total positive trade balance of external trade was affected in adverse manner by a high deficit of external trade with states outside the EU. The largest passive balance in trade went to China (imports were covered by exports by mere 7.8%), further then to Russia and Japan; external trade deficit with the these three states attained in total CZK bn, which was the highest value by CZK 92.4 bn, y-o-y. High deficits were also found in external trade with Korea, Thailand, Taiwan, and Azerbaijan. Graph 5 - The most important trade partners in 2010 Exports Imports Other Germany Other Germany Belgium Russia Netherlands Japan China Italy Slo vakia Austria United Kingdom France Poland Netherlands Italy Austria Italy Slo vakia Russia Poland The external trade structure by commodity was accompanied with a y-o-y growth in exports and imports in almost all classes of the SITC. The only lower exports were noticed in animal and vegetable oils, fats and waxes; but this class of the SITC belonged, due to its share (0.2%) in total imports, to insignificant ones. The highest y-o-y increment was recorded for exports of machinery and transport equipment (by CZK bn, of which by CZK bn those to the EU Member States), manufactured goods classified chiefly by material (by CZK 59.0 bn), miscellaneous manufactured articles (by CZK 30.3 bn), and chemicals and related products, n.e.s. (by CZK 27.8 bn), furthermore crude materials, inedible, except fuels (by CZK 18.4 bn) and mineral fuels, lubricants and related materials (by CZK 16.3 bn). A low y-o-y increase was indicated in exports of beverages and tobacco, animal and vegetable oils, fats and waxes, and in food and live animals. The highest y-o-y increase of imports was recorded for machinery and transport equipment (by CZK bn) (the same as in exports), which was in a significant manner affected by their increased imports from other states by CZK 93.2 bn and from the EU Member States by CZK 85.5 bn. The second highest increase was noticed in imports of manufactured goods classified chiefly by material (by CZK 79.3 bn), further then of mineral fuels, lubricants and related materials (by CZK 47.5 bn, of which by CZK 30.8 bn from the CIS), chemicals and related products, n.e.s. (by CZK 34.7 bn), crude materials, inedible, except fuels (by CZK 19.9 bn), miscellaneous manufactured articles (by CZK 10.1 bn), food and live animals (by CZK 5.7 bn) and beverages and tobacco (by CZK 0.9 bn). Imports of animal and vegetable oils, fats and waxes declined by CZK 1.4 bn, y-o-y. 14