Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik

Transkript

1 EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od do Obsah: RŮST HDP (3. ČTVRTLETÍ 2018).. 3 VÝVOJ ZADLUŽENÍ (2. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 NEZAMĚSTNANOST (ZÁŘÍ 2018). 5 MÍRA INFLACE (ZÁŘÍ 2018)... 8 ŽEBŘÍČEK KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMÍ 9 Eurozóna+ č. 29/2018 listopad 2018 autor: Tereza Krček

2 AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik Autoři: Krček, T. Číslo: Eurozóna+ č. 29/2018 Datum: listopad 2018 Klíčová slova: Růst HDP; nezaměstnanost; inflace; zadlužení; konkurenceschopnost EDICE: EUROZÓNA+ Typ edice: online, ISSN URL: První vydání edice: leden 2012 Frekvence vydání edice: 2x měsíčně Zaměření: aktuální přehled ekonomických událostí v EU Jazyk: CZ Vydavatel: Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1 PARLAMENTNÍ INSTITUT plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Naše činnosti a produkty uvádíme níže. Oddělení všeobecných studií STUDIE Srovnávací studie Analytické studie ODPOVĚDI NA DOTAZ Stručné odpovědi na dotazy členů Parlamentu VYBRANÁ TÉMATA Studie zpracované k aktuálním problematikám MONITORING Vybrané hospodářské měnové a sociální ukazatele MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace za vybrané období PŘEHLED SZBP EUROZÓNA+ PODKLADY PŘEDNÁŠKY Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Přehled ekonomických událostí v EU pro zahraničně politická jednání pro zahraniční delegace, PS, Senát Oddělení pro evropské záležitosti STANOVISKA kompatibility nevládních návrhů zákonů s právem EU KONZULTACE k předkládaným vládním návrhům zákonů DOKUMENTY EU Výběr z aktů a dokumentů EU zaslaných PS ZPRÁVY Aktuální agenda v Bruselu PODKLADY pro jednání výboru na mezinárodní úrovni Oddělení komunikace a vzdělávání INFORMAČNÍ STŘEDISKO Informace o činnosti Poslanecké sněmovny a prohlídky budov ECPRD Spolupráce s Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci PŘEDNÁŠKY pro Poslaneckou sněmovnu, pro školy, veřejnost INFORMAČNÍ MATERIÁLY o fungování Poslanecké sněmovny, o legislativním procesu ZÁPISY ze schůzí, seminářů, přednášek, kulatých stolů 2

3 Obsah: RŮST HDP (3. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 VÝVOJ ZADLUŽENÍ (2. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 NEZAMĚSTNANOST (ZÁŘÍ 2018)... 5 MÍRA INFLACE (ZÁŘÍ 2018)... 8 ŽEBŘÍČEK KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMÍ... 9 Růst HDP (3. čtvrtletí 2018) Koncem října zveřejnil Eurostat první odhad vývoje HDP za třetí čtvrtletí roku Ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostlo HDP v EU28 o 0,3 % a v eurozóně o 0,2 %. Meziročně se HDP EU28 zvýšilo o 1,9 % a HDP eurozóny o 1,7 %. 1 Růst HDP v eurozóně a EU od roku 2006 (čtvrtletně, v %) EU28 Eurozóna 1,5 1,0 0,5-0,5-1,0-1,5-2,0-2,5-3,0-3, Zdroj: OECD: Quarterly National Accounts; Eurostat: Growth rates of GDP, vlastní úprava Vývoj zadlužení (2. čtvrtletí 2018) Dluh vládního sektoru (v poměru k HDP) v EU28 v druhém čtvrtletí 2018 oproti předchozímu čtvrtletí mírně poklesl na 81 % HDP. Jedná se o pokles o 0,5 p. b. (z 81,5 % HDP na konci prvního čtvrtletí). V případě eurozóny dluh mírně poklesl, a to z 86,9 % HDP na 86,3 % HDP na konci prvního čtvrtletí Meziročně poměr dluhu k HDP poklesl v eurozóně i EU Eurostat: Preliminary flash estimate for the third quarter of 2018 GDP up by 0.2% in the euro area and by 0.3% the EU28, 30 October 2018 [cit ] Dostupné z a684-76fab0bdba6f 2 Eurostat: Second quarter of 2018 compared with first quarter of 2018 Government debt down to 86.3% of GDP in euro area Down to 81.0% of GDP in EU28, 23 October 2018 [cit ] Dostupné z AP-EN.pdf/62d ff0-41f6-9f26-afffb1a307b6 3

4 Vývoj výše vládního dluhu od roku 2007 (čtvrtletně, v % HDP) EU28 Eurozóna (19) Česká republika Zdroj: Eurostat: Quarterly government debt, vlastní úprava Ke konci druhého čtvrtletí 2018 vykazovalo nejvyšší podíl dluhu vládního sektoru k HDP Řecko (179,9 % HDP), Itálie (133,1 % HDP) a Portugalsko (124,9 % HDP). Nejnižší vykázalo Estonsko (8,3 % HDP), Lucembursko (22 % HDP) a Bulharsko (23,8 % HDP). Česká republika je šestou zemí s nejnižším vládním dluhem k HDP ve výši 39,5 % HDP. 3 3 Tamtéž 4

5 Zdroj: Eurostat: Quarterly government debt, vlastní úprava Nezaměstnanost (září 2018) Nezaměstnanost v EU28 v září 2018 dosáhla hodnoty 6,7 %. Meziměsíčně byla stabilní a ve srovnání s předchozím rokem poklesla o 0,8 p.b. (z 7,5 %). Jedná se o nejnižší úroveň od listopadu V eurozóně byla v září míra nezaměstnanosti 8,1 %. V porovnání s předchozím měsícem zůstala stabilní. Meziročně poklesla o 0,8 p.b. (z 8,9 %). Jedná se o nejnižší úroveň od ledna Eurostat: Euro area unemployment at 8.1% EU28 at 6.7% [cit ] Dostupné z 5

6 14,0 12,0 1 8,0 6,0 4,0 2,0 Vývoj nezaměstnanosti v eurozóně a EU od roku 2006 (měsíčně, v %) EU28 Eurozóna Česká republika Zdroj: Eurostat, Unemployment by sex and age - monthly average, vlastní úprava Mezi členskými státy má nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika (2,3 %), následovaná Německem a Polskem (obě země 3,4 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v Řecku (19 % v červenci 2018) a Španělsku (14,9 %). Ve srovnání s předchozím rokem míra nezaměstnanosti klesla ve všech členských státech, jejichž údaje jsou časově srovnatelné, vyjma Estonska, kde je stabilní. Nejvíce meziročně nezaměstnanost poklesla na Kypru (z 10,2 % na 7,4 %), v Chorvatsku (z 10,5 % na 8,2 %) a v Portugalsku (z 8,5 % na 6,6 %) 5. 5 Tamtéž 6

7 Zdroj: Eurostat, Unemployment by sex and age - monthly average, vlastní úprava *Data pro Estonsko a Maďarsko jsou za srpen Data pro Spojené království a Řecko jsou za červenec

8 Míra inflace (září 2018) Míra inflace v EU28 v září 2018 ve srovnání s předchozím měsícem zůstala stabilní na úrovni 2,2 %. V eurozóně byla v září na úrovni 2,1 % (o 0,1 p.b. vyšší než v srpnu). 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0-1,0 Vývoj inflace od roku 2006 (měsíčně, v %) EU28 Eurozóna Česká republika Zdroj: Eurostat, HICP (2015=100) - monthly data (annual rate of change), vlastní úprava Deflaci v září 2018 nezaznamenala žádná ze zemí EU. Nejnižší inflace byla v Dánsku (0,5 %), v Řecku (1,1 %) a Irsku. Nejvyšší míru inflace vykázalo Rumunsko (4,7 %). 6 Míra inflace v září 2018 v zemích EU (v %) 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 4,7 3,5 3,6 3,7 3,3 2,9 2,7 2,7 2,7 2,1 2,1 2,1 2,2 2,2 2,2 2,3 2,4 2,5 2,5 2,5 1,1 1,2 1,4 1,5 1,5 1,6 1,6 1,7 1,8 0,5 Zdroj: Eurostat, HICP (2015=100) - monthly data (annual rate of change), vlastní úprava *Údaj pro Spojené království je za srpen Eurostat: Annual inflation up to 2.1% in the euro area EU stable at 2.2%, 17 October 2018 [cit ] Dostupné z 8

9 Žebříček konkurenceschopnosti zemí Každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF) žebříček konkurenceschopnosti zemí. Česká republika se umístila na 29. místě ze 140 hodnocených států. Srovnáme-li prvních 15 zemí, zaostává ČR ve všech ukazatelích, vyjma makroekonomické stability. Česko získalo 71,2 bodu ze 100 možných. Zvítězilo USA (85,6 bodu), na druhém místě skončil Singapur (83,5 bodu) a na třetím místě Německo (82,8 bodu). V tomto roce žebříček více reflektuje digitální transformaci hospodářství. Česká republika si ve srovnání s uplynulými roky polepšila z 31. příčky, jenže pokud by se postupovalo v hodnocení dle nové metodiky, ČR by skončila v uplynulých letech na 29. místě. V České republice nejvíce pokulhává infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly, stav institucí a zaostávání v informačních technologiích. Díky nové metodice není možné meziročně žebříčky srovnávat. Špatně si vede ČR v inovační schopnosti ekonomiky. Cílem MPO je umístit se v první dvacítce zemí. Dle WEF ČR ztrácí v oblasti optického připojení k internetu, klesá podíl vývozů high-tech výrobků (letecké a kosmické produkty, počítačové zařízení, elektronika a telekomunikace). V porovnání s EU zaostává ČR ve výdajích veřejného sektoru na výzkum a vývoj. Srovnává se 12 faktorů, které hodnotí infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. 7 Česká republika Zdroj: WEF: Czech Republic. Global Competitiveness Index edition. 7 ČR je v žebříčku konkurenceschopnosti 29., proti prvním 15 zemím EU zaostává, , [cit ] Dostupné z 9