VÝSTUPY Z KONFERENCE ROMOVÉ A ALTERNATIVNÍ TRESTY

Transkript

1 Projekt ALTERNATIVA PRO ROMY je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a ww.eeagrants.cz VÝSTUPY Z KONFERENCE ROMOVÉ A ALTERNATIVNÍ TRESTY Mgr. Martina Štěpánková náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ředitelka Sekce pro lidská práva

2 Konference ROMOVÉ A ALTERNATIVNÍ TRESTY 6. listopad 2015 v Praze v Gröbeho vile, Havlíčkovy sady 58, Praha 2 Záštitu nad konferencí převzala Mgr. Martina Štěpánková, náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ředitelka Sekce pro lidská práva. Účastníci Zástupci Úřadu vlády ČR Agentury pro sociální začleňování, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Ministerstva spravedlnosti ČR, Probační a mediační služby ĆR, Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, Ministerstva vnitra ČR, Policejní akademie ČR, zapojených obcí, neziskových organizací a v neposlední řadě romští mentoři. Ing. Karel Holomek Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

3 Program Mgr. Lenka Ouředníčková, ředitelka služeb RUBIKON Centra (moderátorka) Úvodní slovo Mgr. Martina Štěpánková, náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ředitelka Sekce pro lidská práva Začleňování romské menšiny do společnosti je spojeno s problematikou ukládání alternativních trestů, stejně jako souvisí s tématem diskriminace lidí se záznamem v Rejstříku trestů na trhu práce a také s tématem řešení zadluženosti, jemuž se Úřad vlády velmi aktivně věnuje. Alternativní tresty představují určitý pozitivní způsob, jak minimalizovat nebo se zcela vyhnout negativním dopadům, které jsou spojené s výkonem trestu odnětí svobody. Člověk, který vykonává alternativní trest, neztrácí své zaměstnání, je-li zaměstnán, neztrácí kontakt s rodinou, své další sociální kontakty apod. Zároveň mu nevzniká dluh za výkon trestu, který představuje obrovský problém pro začlenění do společnosti po skončení výkonu trestu. Alternativní tresty napomáhají integraci pachatelů a jsou tak přínosem pro celou společnost. PaedDr. Jitka Čádová, (tehdejší) ředitelka Probační a mediační služby ČR Probační a mediační služba vyjadřuje velkou podporu Romskému mentoringu. Tento program je potřebný, pomáhá pracovat s těmi nejproblematičtějšími klienty - když probačním pracovníkům dochází nástroje a síly a možnosti, nastupuje romský mentor. PMS ČR si je vědoma potřeby systémového ukotvení probačních programů pro dospělé. Je nutné, aby i neziskové organizace, které tyto služby poskytují, měly jistotu, jako například u programů pro mladistvé. Proto je jedním z modulů projektu financovaného z prostředků Programu švýcarsko-české spolupráce, který PMS ČR realizuje, příprava akreditačního systému probačních programů pro dospělé pro Ministerstvo spravedlnosti. Příspěvky: Mgr. Marek Demner, RUBIKON Centrum Romové a alternativní tresty překonávání bariér Výkonu alternativních trestů a opatření u romských klientů PMS ČR brání překážky, jejichž existenci potvrdilo i loňské výzkumné šetření Demografického informačního centra. Tento výzkum potvrdil také účinnost služby Romský mentoring na překonávání těchto překážek a zmapoval faktory její úspěšnosti, včetně specifických nástrojů, které mají k dispozici jen romští mentoři. Romský mentoring je postaven na principu participace samotných Romů romských mentorů, kteří zároveň v rámci svého zapojení a poskytování této služby postupně zvyšují své kompetence. Romský mentoring vnímáme jako službu reagující na specifické potřeby romských klientů v rámci trestní justice a zároveň jako součást širší problematiky romské integrace.

4 Mgr. Jan Kudry, Ph.D., Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Lidé ze sociálně vyloučených lokalit v trestním řízení Problematika sociálně exkludovaných lokalit je stále aktuální téma. I přes mnohá opatření v České republice vznikají stále nové lokality a jejich politicko-sociální význam neustále roste. Jedním ze znaků sociálního vyloučení je i kriminalita. Lidé ze SVL jsou jak pachateli, tak i oběťmi trestné činnosti. Je bezpochyby správné, že jsou následně pachatelé trestné činnosti odsouzeni, ale otázkou je druh uloženého trestu, který ovlivňuje život nejen samotného odsouzeného, ale též život jeho rodiny. Je nepochybné, že většina pachatelů trestné činnosti během trestního řízení pociťuje strach a nedůvěru. Tyto negativní emoce následně mohou celé trestní řízení více zkomplikovat a mohou mít i negativní vliv na druh uloženého trestu. Jedním z pozitivních faktorů v trestním řízení může být romský mentor, který pro pachatele může být odborným pomocníkem, přítelem i velkou oporou nejen pro něj, ale i pro celou rodinu. PhDr. Jan Tomášek, Ph.D., Institut pro kriminologii a sociální prevenci Alternativní tresty a recidiva odsouzených z pohledu kriminologie V kriminologii i v praktické kriminální politice se můžeme setkat s odlišnými pohledy jak na pachatele, tak na příčiny jeho kriminálního jednání. Odvíjejí se od nich názory, jak účinně předcházet recidivě, která je v oblasti kriminality a její kontroly dlouhodobě jedním z nejožehavějších témat. Vhodným východiskem pro diskuze o efektivitě různých trestů či opatření jsou poznatky z výzkumů kriminální kariéry. Poměrně přesvědčivě dokládají, že pokud příslušné intervence nerespektují přirozené změny v životě pachatele a míjejí se s jeho vlastní vůlí a motivací změnit svůj život, jejich vliv je v podstatě zanedbatelný. Tresty samotné tak navzdory veřejnému mínění i postojům některých politiků nejsou pro snahy o omezování recidivy klíčovým tématem, což dokládají i aktuální poznatky z výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Mgr. Lukáš Herich, DiS., Probační a mediační služba ČR středisko Děčín Jozef Holub, romský mentor, Děčín Dobrá praxe Romského mentoringu v okrese Děčín Více než pětiletá realizace Romského mentoringu v soudním okrese Děčín je příkladem dobré praxe úspěšné spolupráce romských mentorů, PMS ČR a města. Tato dobrá praxe nespočívá jen ve vysokém počtu vyškolených mentorů v tomto regionu (25), množství klientských případů, na nichž spolupracovali (328) či významné úspěšnosti intervence mentorů, která se dlouhodobě pohybuje kolem 65 %. Jedná se také o pravidelnou podporu Romského mentoringu ze strany Magistrátu města Děčín, který každoročně zajišťuje finanční prostředky na realizaci služby v rámci programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. A do třetice je tato lokalita místem ověřování možností rozvoje Romského mentoringu nad rámec alternativních trestů, ať už jde o propojování činnosti mentorů s prací asistentů prevence kriminality, spolupráci

5 se sociálními kurátory či monitoring incidentů a zločinů z nenávisti. Práci romských mentorů, jejich specifické nástroje, metody a možnosti ilustrovaly příběhy z praxe probačního pracovníka i vlastní slova mentora Jozefa Holuba: Je dobře, že mentoring vykonávají Romové, protože to je mnohem snadnější. Pokud některý Rom udělá přestupek a má dostat od soudu nějaké vyznamenání, tak my jako Romové máme rychlejší přístup dostat se do rodiny a ta nám pomůže toho člověka najít. Kdyby tuhle práci vykonávali Češi, tak to víte, každý brání své a jak se říká, košile je bližší než kabát. Češi prostě nemají takové možnosti jako my. S klientem se musí hovořit, protože tihle lidé převážně mají děti. Vysvětluju jim tedy, že za jednu neodpracovanou hodinu se klidně mohou dostat na jeden den do basy. Vyplatí se ti to? Přijdeš o děti, nebudeš s nimi mít kontakt, zapomenou na tebe. Panelová diskuse: Programy typu Romský mentoring zkušenosti, možnosti, limity, perspektivy V čem vidíte potenciál programů typu Romského mentoringu? Jaké jsou limity těchto programů? Co lze udělat pro udržitelnost programů typu Romského mentoringu? Jaké jsou perspektivy Romského mentoringu a obdobných programů? Mgr. Lenka Ouředníčková, RUBIKON Centrum (moderátorka) Mgr. Marek Demner, RUBIKON Centrum PaedDr. Jitka Čádová, Ředitelství Probační a mediační služby ČR PhDr. Andrea Matoušková, Ředitelství Probační a mediační služby ČR Bc. Jakub Švec, Oddělení programů a dotací Ministerstva spravedlnosti ČR JUDr. Michal Barbořík, Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR Mgr. Tomáš Bejček, Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR Mgr. et Mgr. Ivan Černovský, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Městský úřad Kolín PhDr. Jan Tomášek, Ph.D. Institut pro kriminologii a sociální prevenci Mgr. Jan Kudry, Ph.D., Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

6 VÝSTUPEM PANELOVÉ DISKUSE A KONFERENCE JSOU NÁSLEDUJÍCÍ TEZE: 1. Romský mentoring je funkčním nástrojem k překonání specifických překážek, které brání příslušníkům romské menšiny efektivně vykonávat alternativní trest nebo opatření. Přitom efektivní výkon alternativního trestu či opatření přispívá k prevenci kriminality a recidivy a je důležitým východiskem pro sociální integraci. Romský mentoring má vytvořený systém aplikovatelný kdekoli v ČR, patří tedy mezi programy, které je možné realizovat celorepublikově podle konkrétní potřeby v jednotlivých lokalitách. Princip mentoringu je využitelný i pro práci s propuštěnými vězni nebo s oběťmi. 2. Participace samotných Romů na realizaci Romského mentoringu má zásadní význam pro dopad a efektivitu služby. Vyškolení příslušníků romské komunity pro práci romských mentorů a postupné zvyšování jejich kompetencí v průběhu práce s klienty má pozitivní vliv na zvyšování potenciálu romské menšiny. 3. Účastníci deklarovali potřebnost programů typu Romského mentoringu, které reagují na specifické potřeby romských klientů v rámci naplňování trestní justice. Deklarovali také potřebu zajistit takové programy systémově. Zmíněná problematika spadá do gesce několika resortů, důležitá je zejména koordinace pod jedním ministerstvem, které vytvoří systém podpory realizace těchto programů. Ministerstvo vnitra ČR dlouhodobě podporuje Romský mentoring v konkrétních obcích v rámci programů prevence kriminality a této podpory se nezříká ani v budoucnu. Vzhledem k zaměření programu na výkon alternativních trestů se však účastníci shodli, že jeho systémová podpora patří do gesce Ministerstva spravedlnosti ČR.

7 Podpora programů by měla být víceletá, aby umožnila kontinuitu poskytování programu a práce s (dlouhodobými) klienty (Ministerstvo spravedlnosti ČR od r zavádí v rámci dotačního řízení možnost uzavřít s poskytovateli smlouvy o dlouhodobé spolupráci na 3 roky). Případné získání podpory z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu zaměstnanost na období neřeší situaci systémově, ale je to možnost jak službu udržet a získat čas pro přípravu a doladění systémového řešení. 4. Probační a mediační služba ČR má aktuálně možnost vytvořit akreditační systém probačních programů pro dospělé v rámci projektu Rozvoj probačních a resocializačních programů posílení prevence a ochrany společnosti před opakováním trestné činnosti podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce. Tento systém by měl být hotov cca v polovině roku Akreditační systém poslouží jako základ pro vytvoření potřebného dotačního titulu Ministerstva spravedlnosti ČR na probační a resocializační programy pro dospělé pachatele (v současné době dotační titul existuje jen na probační programy pro mladistvé pachatele). Předpokladem je však navýšení rozpočtu na dotace Ministerstva spravedlnosti ČR.