EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA

Transkript

1 VÝSLEDKY INDIKÁTORU B.10 EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Vsetín Listopad

2 Autoři: Viktor Třebický, Josef Novák Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, Praha 1 info@timur.cz Listopad

3 Cíle studie Cílem studie Ekologická stopa města Vsetína je vyhodnotit výsledky indikátoru ze sady ECI/TIMUR (sada Společných evropských indikátorů, upravená do podmínek v České republice Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj, o.s.) B.10 Ekologická stopa města. Tento indikátor je jeden z deseti indikátorů sady ECI/TIMUR a souhrnně hodnotí environmentální udržitelnost města. Zpracovatel studie, TIMUR, o.s., vypracoval v roce 2010 novou metodiku pro hodnocení indikátoru B.10 Ekologická stopa města, která je podrobnější a přesnější než dosavadní výpočet tohoto indikátoru. Cílem této studie je proto vyhodnotit aktuální podkladová data ze Vsetína z let 2006 až 2009 podle nové metodiky indikátoru a stanovit aktuální hodnotu ekologické stopy a biologické kapacity města Vsetín. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum v České republice). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů v městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference. Definice Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které město (obec) spotřebuje v daném roce. Město zahrnuje obyvatele města a všechny funkce nezbytné k jeho fungování (doprava, průmysl, bydlení, likvidace odpadů atd.). Tato spotřeba je přepočtena na odpovídající plochy biologicky produktivní země a výsledek je vztažen na jednoho obyvatele města. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky zeleného účetnictví. Stranou nabídky je biologická kapacita (biokapacita), Biologická kapacita obce je dána množstvím biologicky produktivních ploch na jejím území - tj. zejména lesů, orné půdy, luk a pastvin. Souvislosti Prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni by měly napomáhat procesy tzv. místní Agendy 21. Jde o aplikaci tzv. Agendy 21 na místní úrovni. Dokument Agenda 21 byl přijat na summitu OSN o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiro v roce Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 se snaží o uplatňování principů udržitelného rozvoje na úrovni měst a obcí a důležitým prvkem je otevřenost úřadů, konzultace všech kroků s veřejností a strategické plánování rozvoje (přesahující rámec jednoho volebního období). V České republice postupně přibývá obcí, měst a regionů (krajů a mikroregionů), která usilují o promítnutí principů udržitelného rozvoje a MA21 do svých politik. Zatímco v druhé polovině 90. let to byly ojedinělé pilotní projekty, dnes se jedná o desítky míst v celé ČR. Na druhou stranu zůstává velké množství obcí a měst, které dosud principy MA 21 a udržitelného rozvoje nepřijaly za své, a jejichž volené reprezentace ve svém rozhodování často prosazují řešení, které jsou v rozporu s udržitelným rozvojem. Výsledkem jsou negativní jevy jako nekontrolovaná suburbanizace, zvýšená 3

4 hlučnost a dopravní zátěž, zhoršení kvality ovzduší, prohlubující se sociální exkluze a mnohé další, neudržitelné jevy. Dalším negativním jevem na místní úrovni je, že volení zástupci města a obcí prakticky nepoužívají objektivně měřitelné ukazatele kvality života či udržitelného rozvoje, které by jim usnadnily kompetentní rozhodování. Tyto ukazatele zároveň dávají možnost občanům lépe hodnotit kvalitu místa, kde žijí - ať už jde o kvalitu životního prostředí či např. kvalitu a dostupnost zdravotnických zařízení či škol. Vhodným a komplexním indikátorem environmentálních aspektů kvality života na místní úrovni je ekologická stopa města. Metodika Kalkulace ekologické stopy je založena na pěti jednoduchých faktech: 1. Je možné kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Tyto informace lze vesměs získat z oficiálních statistik. 2. Většina těchto zdrojů a odpadů může být konvertována na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zabezpečení životadárných systémů). 3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. 4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. 5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb. Lze totiž odhadnou celkovou část Země, která je biologicky produktivní. Výpočet ekologické stopy města je založen na principu odpovědnosti, nikoliv na geografickém principu. Princip odpovědnosti znamená, že je nutné započítat veškerou spotřebu související s aktivitami v daném území, ať už jsou spotřebovávány v rámci tohoto území, či za jeho hranicemi. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodní ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naši spotřebu. Města a obce v České republice mají možnost dvojího přístupu k výpočtu ekologické stopy města: 1) Orientační výpočet 2) Přesný výpočet 1) Orientační výpočet Je určen pro všechny obce a města v České republice, které mají zájem o orientační stanovení své environmentální udržitelnosti. Nevyžaduje finančně náročný vlastní sběr dat, je založen primárně na 4

5 krajských datech. K výpočtu je nutné shromáždit pouze data a nové výstavbě na katastru obce, spotřebě pitné vody a dále o produkci a nakládání s komunálním odpadem a využití ploch na území obce. Výsledkem je řádové stanovení ekologické stopy obce a její porovnání s biologickou kapacitou obce. Výpočet je automatizován díky kalkulátoru na stránkách které provozuje TIMUR. 2) Přesný výpočet Je určen pro ta města a obce v České republice, která se problematice udržitelného rozvoje věnují systematicky a koncepčně. Jedná se především o města zapojená do procesů místní Agendy 21 či souvisejících aktivit. Přesný výpočet vyžaduje vlastní sběr dat, především o spotřebě energií a dopravě obyvatel města, spolu se shromážděním dat, nutných pro orientační výpočet. Výsledkem je řádové stanovení ekologické stopy obce a její porovnání s biologickou kapacitou obce. Výpočet je automatizován díky kalkulátoru na stránkách které provozuje TIMUR. Pro stanovení ekologické stopy města Vsetína v této studii byl použit přesný výpočet. Spotřeba, která tvoří ekologickou stopu, je členěna do následujících kategorií: Potraviny Spotřeba a výstavba Energie Doprava Odpady Lze shrnout, že orientační a přesný výpočet se liší v množství dat, které je nutné shromáždit na úrovni města. Data nedostupná na úrovni města se přebírají vyšších úrovní (kraj, stát). Přehled vstupních dat pro oba typy výpočtů, spolu s uvedením úrovně sledování (národní, krajská, místní) je uveden v následujících tabulkách pro jednotlivé kategorie spotřeby. 5

6 Tabulka 1: Potraviny Úroveň sledování Indikátor Orientační výpočet Podrobný výpočet Spotřeba potravin - orná půda národní národní Spotřeba potravin - pastviny národní národní Spotřeba potravin - ryby národní národní Tabulka 2: Spotřeba a výstavba Úroveň sledování Indikátor Orientační Podrobný Spotřeba dřeva národní národní Spotřeba pitné vody místní místní Spotřeba zboží národní národní Zastavěné plochy místní místní Nová výstavba místní místní Tabulka 3: Energie Úroveň sledování Indikátor Orientační Podrobný Elektřina - fosilní krajská místní Elektřina - obnovitelná - ostatní krajská místní Elektřina - hydro krajská místní Paliva - hnědé a černé uhlí krajská místní Paliva - topný olej krajská místní Paliva - biomasa krajská místní Paliva - bioplyn krajská místní Paliva - zemní plyn krajská místní Tepelná energie krajská místní 6

7 Tabulka 4: Doprava Úroveň sledování Indikátor Orientační Podrobný Osobní automobily krajská místní Veřejná doprava - autobusy krajská místní Železniční doprava krajská místní Letecká doprava krajská místní Nákladní doprava - silnice krajská místní Tabulka 5: Odpady Úroveň sledování Indikátor Orientační Podrobný Produkce směsného komunální odpadu místní místní Produkce nebezpečného odpadu místní místní Produkce odpadní vody národní národní Podíl spalovaného komunálního odpadu místní místní Podíl skládkovaného komunálního odpadu místní místní Vytříděné složky - papír místní místní Vytříděné složky - sklo místní místní Vytříděné složky - plasty místní místní Vytříděné složky - nápojové kartóny místní místní Vytříděné složky - bioodpad místní místní Vytříděné složky - kovy místní místní V tabulce 6 jsou uvedeny vstupní data pro stanovení biokapacity města. Tato data jsou snadno zjistitelná na místní úrovni - z údajů o využití pozemků na administrativním území města. 7

8 Tabulka 6: Biokapacita Úroveň sledování Indikátor Orientační Podrobný Zastavěné plochy místní místní Ostatní plochy místní místní Orná půda místní místní Zahrady, chmelnice, vinice, ovocné sady místní místní Trvalé travní porosty místní místní Lesní půda místní místní Vodní plochy místní místní Jednotka měření Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena v globálních hektarech (gha) vztažených na 1 obyvatele města. Globální hektary nesmějí být zaměňovány s reálnými hektary. Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s globálně průměrnou produktivitou. Frekvence měření Jednou za 2 roky. Prezentace/využití Výsledný indikátor je prezentován jednak souhrnně v globálních hektarech za město, jednak je výsledek vztažen na jednoho obyvatele města. Další forma prezentace je rozdělení podle jednotlivých složek ekologické stopy a kategoriích spotřeby, které byly zmíněny výše. Indikátor má pak podobu matice (tabulka 7). Z hlediska složek je možné rozdělit i biologickou kapacitu (tabulka 8). 8

9 Tabulka 7: Složení ekologické stopy Složky ekologické stopy Kategorie spotřeby Asimilace CO2 Pastviny Orná půda Lesy Vodní plochy Zastavěné plochy Celkem Potraviny Spotřeba a výstavba Energie Doprava Odpady Celkem Tabulka 8: Složení biokapacity města Složky biologické kapacity Kategorie ploch Zastavěné plochy Pastviny Orná půda Lesy Vodní plochy Zastavěné plochy Celkem Ostatní plochy Orná půda Zahrady, chmelnice, vinice, ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Celkem Odděleně je možné prezentovat ekologickou stopu města a biologickou kapacitu města. Ekologická stopa města bude vždy mnohem vyšší než jeho biologická kapacita, neboť města jsou závislá na širokém ekologickém zázemí. Toto zázemí jim napomáhá zajišťovat zdroje a likvidovat odpady a emise. Naopak města koncentrují obyvatelstvo, průmysl, služby, zastavěné plochy a zátěž životního prostředí na relativně malé ploše. Důležitý je proto poměr mezi ekologickou stopou a biologickou kapacitou. 9

10 Indikátor je využitelný zejména v rámci ekologické výchovy, prezentace a marketingu města a hodnocení aktivit směřujících k udržitelnému rozvoji. Výhody a nevýhody indikátoru Výhody: Nevýhody: Srozumitelnost, atraktivnost pro občany, zástupce města i média. Přímá souvislost s dalšími indikátory sady ECI/TIMUR možnost ovlivnění ekologické stopy města konkrétními opatřeními města (např. v oblasti dopravy či územního rozvoje) Přímá vazba na udržitelnost/neudržitelnost města, možnost stanovení konkrétních cílů udržitelného rozvoje Souvislost se spotřebními vzorci chování obyvatel města i institucí a organizací na jeho území možnost působení na jejich větší ekologickou šetrnost. Nedostupnost některých dat na úrovni města, nutnost provedení specifických průzkumů (v případě přesného výpočtu). Komplexnost indikátoru, možnost ovlivnění vnějšími faktory (např. ceny energií, ekonomický cyklus či příjmy obyvatel). Přílišná agregace nutnost posuzovat v kontextu dalších indikátorů rozvoje města. 10

11 Vstupní data pro výpočet indikátoru Níže v tabulkách 9-12 uvádíme přehled dat, která pochází z místní úrovně - z města Vsetína - a slouží pro podrobný výpočet ekologické stopy města. Pro výpočet podle nové metodiky byla použita poslední dostupná data z různých zdrojů. Nejaktuálnější jsou data o produkci a nakládání s odpadem, jejichž zdrojem jsou Technické služby Vsetín, s.r.o. a pochází z roku 2009, Podobně data o výkonu různých druhů dopravy ve Vsetíně pochází z roku 2009 a jejich zdrojem je šetření indikátoru ECI/TIMUR A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících. Data o spotřebě energií bohužel nebylo možné získat z nově zpracované Územní energické koncepce (2010), neboť (s výjimkou údaje o spotřebě zemního plynu) daný materiál tyto údaje neobsahuje. Byly proto využity data z roku 2006 z KÚ Zlínského kraje a podniku Zásobování teplem Vsetín, a.s. Dále byly využity data Českého statistického úřadu - databáze Místní a obecní statistik, data ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu a údaj o spotřebě pitné vody pochází z provozovatele vodovodů a kanalizací ve Vsetíně. Tabulka 9: Počet obyvatel, spotřeba a výstavba Indikátor Jednotka Hodnota Rok Zdroj dat Počet obyvatel počet ČSÚ Spotřeba pitné vody m Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Nová výstavba m ČSÚ Tabulka 10: Energie Indikátor Jednotka Hodnota Rok Zdroj dat Elektřina - fosilní MWh KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín, a.s. Elektřina - obnovitelná - ostatní MWh 57, KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín, a.s. Elektřina - hydro MWh KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín, a.s. Paliva - hnědé a černé uhlí MWh KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín a.s. Paliva - topný olej MWh dtto Paliva - biomasa MWh dtto Paliva - bioplyn MWh dtto Paliva - zemní plyn MWh RWE, a.s. Tepelná energie MWh KÚ Zlín, Zásobování teplem Vsetín a.s. Tabulka 11: Doprava 11

12 Indikátor Jednotka Hodnota Rok Zdroj dat Osobní automobily oskm 4584, ECI/TIMUR A.3 Veřejná doprava - autobusy oskm ECI/TIMUR A.3 Železniční doprava oskm ECI/TIMUR A.3 Letecká doprava oskm CDV Nákladní doprava - silnice tis. tun MD Tabulka 12: Odpady Indikátor Jednotka Hodnota Rok Zdroj dat Produkce směsného komunální odpadu kg Technické služby Vsetín, s.r.o. Produkce nebezpečného odpadu Podíl spalovaného komunálního odpadu Podíl skládkovaného komunálního odpadu kg dtto % 0% 2009 dtto % 100% 2009 dtto Vytříděné složky - papír Vytříděné složky - sklo Vytříděné složky - plasty Vytříděné složky - nápojové kartóny Vytříděné složky - bioodpad Vytříděné složky - kovy kg dtto kg dtto kg dtto kg dtto kg dtto kg dtto 12

13 Výsledky indikátoru Ekologická stopa města Vsetína v roce 2009 činila ,6 gha neboli 5,3 gha/obyvatele. Oproti tomu biologická kapacita města činila ,8 gha neboli 0,7 gha/obyv. Město Vsetín tedy ke svému současnému fungování potřebuje více než 7 krát vyšší ekologické zázemí, než činí jeho vlastní biologická kapacita (graf 1). Graf 1 6,00 Ekologická stopa a biokapacita Vse?na (gha/obyv.) 5,31 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,71 0,00 Ekologická stopa Biokapacita Složení ekologické stopy z hlediska složek ekologické stopy a kategorií spotřeby ukazuje tabulka 13 a grafy 2 a 3. Z hlediska složek ekologické stopy zabírá největší část plochy nutné pro asimilaci CO 2 (viz. též indikátor ECI/TIMUR A.2) - 54 %. 21 % tvoří orná půda a 20 % lesy. 3 % odpovídá zastavěným plochám (graf 2). Z hlediska kategorií spotřeby je nejdůležitější částí ekologické stopy spotřeba energie (35 %) a dále spotřeba zboží a nová výstavba - 32 %. Spotřeba potravin odpovídá národnímu průměru a tvoří více než pětinu ekologické stopy. Konečně doprava dosahuje ve Vsetíně příznivě nízkého podílu 9 % a produkce odpadů 1 % celkové ekologické stopy (graf 3). 13

14 Tabulka 12: Ekologická stopa Vsetína (2009) Složky ekologické stopy Kategorie spotřeby Asimilace CO2 Pastviny Orná půda Lesy Vodní plochy Zastavěné plochy Celkem Potraviny Spotřeba a výstavba Energie Doprava Odpady Celkem Graf 2 Ekologická stopa Vse?na 5,3 gha/obyv. Lesy 20% Zastavěné plochy 3% Vodní plochy 0% Orná půda 21% Asimilace CO2 54% Pastviny 2% 14

15 Graf 3 Ekologická stopa Vse?na 5,3 gha/obyv. Odpady 1% Doprava 9% Potraviny 23% Energie 35% Spotřeba a výstavba 32% Graf 4 ukazuje složení biologické kapacity Vsetína. Její dvě třetiny tvoří lesy, což je v prostředí měst nadstandardní číslo. Zastavěné plochy tvoří pětinu biologické kapacity, orná půda 8 % a pastviny 7 %. Graf 4 Biokapacita Vse?na 0,7 gha/obyv. Vodní plochy 0% Zastavěné plochy 19% Pastviny 7% Orná půda 8% Lesy 66% 15

16 Závěr Město Vsetín je první městem v České republice, jehož ekologická stopa a biologická kapacita byly analyzovány podle nové, podrobné metodiky TIMUR. V průběhu prvního pololetí roku 2011 budou podle této metodiky analyzovány výsledky z celkem 40 obcí v ČR. Srovnání těchto měst poskytne dobrý obrázek o skutečném stavu environmentální udržitelnosti měst a její vazbě na politické a strategické postupy v obcích (např. MA 21). Ekologická stopa měst Vsetína v současné době překračuje jeho vlastní biologickou kapacitu více než 7x. Žádné město (přinejmenším při současném stavu technologií) se nevejde do své biokapacity, neboť koncentruje nejrůznější funkce. Velikost ekologického zázemí Vsetína, které je nezbytné pro jeho udržitelné fungování, je však důležitým indikátorem udržitelného rozvoje. Do budoucna bude nezbytné vhodnými politikami na místní úrovni nepříznivý poměr mezi ekologickou stopou města a jeho biokapacitou snižovat. 16