EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

Transkript

1 EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D. TÝMOVÁ INICIATIVA PRO MÍSTNÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ, O.S. Praha září 2009

2 1. Úvod ekologická stopa Definice Výpočet ekologické stopy Ekologická stopa a biokapacita Ekologická stopa České republiky Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy Ekologická stopa města Metodika výpočtu ekologické stopy města Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Potraviny Bydlení, průmysl a stavebnictví Doprava Zboží Shrnutí vstupních dat Shrnutí výsledků a srovnání s rokem Závěr Ekologická stopa městského úřadu Metodika výpočtu ekologické stopy městského úřadu Vstupní data pro výpočet ekologické stopy městského úřadu Základní údaje o úřadě Budovy úřadu Doprava personálu do práce Spotřeba Odpady a separace Výsledky a závěr Výsledky Závěr Literatura a internetové zdroje

3 1. Úvod ekologická stopa 1.1 Definice Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodní ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naši spotřebu. Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních předpokladech: 1. Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních statistik. 2. Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO 2 ), který vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity. 3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. 4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. 5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou část Země, která je biologicky produktivní. 3

4 Jednotky měření Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech, které nesmějí být zaměňovány s reálnými hektary. Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch (100 x 100 m) s globálně průměrnou produktivitou. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 14,8 mld. hektarů. Proč globální hektary a nikoliv reálné hektary? Ekologická stopa je součtem ploch s různou produktivitou například orná půda má jinou produktivitu (jiný výnos biomasy vztažený na jednotku plochy) než les a ten má opět jinou produktivitu než oceán. K přepočtu různých typů ploch na společného jmenovatele obecnou biologicky produktivní plochu se používají tzv. ekvivalentní faktory. Přehled ekvivalentních faktorů pro hlavní složky ekologické stopy je uveden v tabulce 1. Z tabulky je zřejmé, že nejproduktivnější je v globálním měřítku orná půda její výnos je 2,21x vyšší než kolik činí globálně průměrná produktivita. Tabulka 1: Ekvivalentní faktory Typ plochy Ekvivalentní faktor (gha/ha) Primární orná půda 2,21 Marginální orná půda 1,80 Neobdělávaná orná půda 2,21 TTP (pastviny) 0,49 Lesy 1,34 Moře, oceány 0,36 Vnitrozemské vodní plochy 0,36 Zastavěné plochy 2,21 Plochy hydro elektrárny 1,00 Asimilace CO 2 (energie) 1,34 Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. 1.2 Výpočet ekologické stopy Pro výpočet ekologické stopy se používají následující kategorie ploch, zajišťujících spotřebu: 4

5 Energie (asimilace CO 2 ) - plocha nutná k propadu oxidu uhličitého (CO 2 ) produkovaného spalováním fosilních paliv, resp. k produkci plodin (biologického paliva) nutných k nahrazení fosilního paliva. Orná půda, pastviny, lesy, vodní plochy - plochy potřebné k zajištění jídla, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a dalších služeb. Zastavěné plochy - plochy nepoužitelné pro přírodní produkci, zaasfaltované, zastavěné či jinak znehodnocené. Plochy pro ochranu biodiverzity plochy s různým stupněm ochrany přírody např. národní parky, přírodní rezervace a další typy chráněných území. Spotřebu většiny zdrojů a produkci odpadů lze kvantitativně stanovit. Obvykle je možné je převést na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zajištění produktů či služeb). Tabulka 2 ukazuje základní matici pro výpočet ekologické stopy. Sloupce tvoří výše uvedené základní kategorie ekologicky produktivních ploch, řádky základní kategorie spotřeby. Položky spotřeby se v závislosti na konkrétní kalkulaci ekologické stopy dále detailně rozdělují na dílčí kategorie spotřeby. Tabulka 2: Základní tabulka (matice) pro výpočet ekologické stopy Uhlíková stopa (asimilace CO 2 ) Orná půda Pastviny Lesy Zastavěn é plochy Vodní plochy Celkem Potraviny Bydlení Doprava Zboží Služby Celkem Výsledek * Uhlíková stopa (asimilace CO 2 ) je plocha země, která odpovídá spotřebě fosilních paliv. Pro přepočet se používá plocha vzrostlých lesů, které při fotosyntéze pohltí oxid uhličitý vzniklý spálením daného množství fosilních paliv Rozdílné kategorie ekologicky produktivních ploch lze vyjádřit ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy: každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. Vzhledem k tomu, že každá 5

6 tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, jde tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku po přírodních zdrojích. 1.3 Ekologická stopa a biokapacita V pomyslném zeleném účetnictví tvoří ekologická stopa stranu poptávky. Stranou nabídky je biologická kapacita Země (biokapacita). Biokapacita je schopnost přírodních ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musí dovážet. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Tabulka 3 obsahuje shrnutí rozlohy hlavních typů biologicky produktivních ploch v hektarech v globálním měřítku. Další sloupce obsahují přepočet těchto reálných hektarů na dostupnou biologickou kapacitu vztaženou na jednoho obyvatele a vyjádřenou v globálních hektarech. Pravý sloupec počítá s globální populací 6,302 miliard lidí, které lidstvo dosáhlo v roce

7 Tabulka 3: Dostupná biokapacita světa Typ plochy Globální rozloha Počet obyvatel (mil.): mld. Ha gha/obyv. Orná půda 1,45 0,53 Pastviny 3,36 0,27 Lesy 5,12 0,78 Produktivní vodní plochy 2,90 0,14 Ostatní 0,00 0,08 Celkem 12,83 1,80 Zdroj: Zdroj: Chambers, et al., 2000, Living Planet Report, Ekologická stopa České republiky Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 4,91 gha (data z roku 2003). Dostupná biologická kapacita činí pouze 2,42 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí ekologických věřitelů. Vezmeme-li v potaz globální míru udržitelnosti 1,8 gha/obyvatele, zjistíme, že česká ekologická stopa je takřka trojnásobná. Jinými slovy, pokud by každý obyvatel Země žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety. Detailní složení ekologické stopy české spotřeby uvádí tabulka 4. Více než polovinu tvoří plochy odpovídající za spotřebu energie z fosilních zdrojů. S produkcí CO 2 pohybující se kolem 12 tun/osobu/rok patří Česká republika mezi země s nejvyššími emisemi na hlavu v Evropské unii a do druhé pětice států OECD. Bez snížení energetické náročnosti a omezení emisí z automobilové (včetně nákladní) a letecké dopravy může Česká republika jen těžko aspirovat na snížení celkové ekologické stopy. Dalších takřka 10 % ekologické stopy odpovídá spotřebě energie vyprodukované v jaderných elektrárnách. Bezmála dvoutřetinový celkový podíl energie na ekologické stopě ČR souvisí s vysokou energetickou náročností české ekonomiky a s dominujícím podílem tuhých fosilních paliv. Česká republika v roce 2004 spotřebovala na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,8násobně více energie než ekonomiky EU-15 i EU Zpráva o životním prostředí České republiky v roce (2007). Praha: Ministerstvo životního prostředí. 7

8 Tabulka 4: Složení ekologické stopy ČR Typ plochy Rozloha Podíl Orná půda 0,75 15,20% Neobdělávaná orná půda 0,13 2,58% Pastviny (TTP) 0,15 3,12% Moře, oceány 0,16 3,25% Vnitrozemské vodní plochy 0,01 0,17% Lesy 0,53 10,73% Biomasa (jako palivo) 0,02 0,37% Zastavěné plochy 0,13 2,59% Plochy hydro elektrárny 0,00 0,04% Asimilace CO 2 (energie) 2,56 52,18% Jaderná energie 0,48 9,78% Celkem 4,91 100,00% Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. Významný je dále podíl orné půdy a lesů. Podíl zastavěných ploch 2,6 % se může zdát nevýznamný, jde však o rychle rostoucí položku. Vzhledem k tomu, že nová výstavba je většinou realizována na kvalitní orné půdě, dochází k dalšímu prohlubování ekologického deficitu. 1.5 Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy Indikátor je zvláště vhodný pro města (kraje, mikroregiony, obce) zapojené do procesu místní Agendy 21 nebo místní Akce 21. Mohou ho využít i ostatní města (kraje, mikroregiony, obce) se zájmem o problematiku kvality života svých obyvatel a udržitelného rozvoje. Místní politici volení zástupci veřejné správy. Získávají srozumitelný a komplexní ukazatel o udržitelnosti města a městského úřadu. Získávají možnost srovnání s dalšími městy (benchmarking). Získávají možnost prezentace města a činnosti úřadu využívání moderních nástrojů řízení, vazby na města v zahraničí, která se danou problematikou zabývají. Místní státní správa Získává podklady pro rozhodování, které bere v potaz požadavky udržitelného rozvoje. Analýza ekologické stopy města se přímo týká následujících oblastí: místní 8

9 energetika, ochrana životního prostředí, nakládání s odpady, doprava. Analýzu ekologické stopy úřadu lze propojit s procesy EMAS či ISO a kvantitativně zhodnotit výstupy těchto procesů. Ekologickou stopu úřadu lze využít pro prezentaci města vzorový přístup veřejné správy k problematice udržitelného rozvoje a udržitelné spotřeby. Získává možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu příprava scénářů pro politiky a rozhodovací proces. Místní neziskové organizace Získávají důležité podklady a argumenty pro diskusi o kvalitě života v místě, kde působí. Získávají podklad pro kampaně v oblasti EVVO, směřující k udržitelnému rozvoji. Získávají možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu podklad pro ovlivňování konkrétních rozhodnutí týkajících se budoucnosti města. Veřejnost Získává vzorový ukazatel udržitelnosti z hlediska veřejné správy (ES úřadu). Získává jednoduchý ukazatel kvality života ve svém bydlišti. Získává srovnání se sousedy stojíme si lépe nebo hůře? Získává podklady ke konkrétním, ekologicky šetrným krokům a opatřením na úrovni domácnosti. 9

10 2. Ekologická stopa města 2.1 Metodika výpočtu ekologické stopy města Řada aplikací výpočtu ekologické stopy směřuje ke komplexnímu hodnocení udržitelnosti měst. Zvyšující se počet aplikací na úrovni měst a regionů vedl k tomu, že Expertní skupina pro městské životní při Evropské komisi navrhla ekologickou stopu jako jedenáctý indikátor Společných evropských indikátorů, k jejichž sledování se město Chrudim v roce 2005 přihlásilo. Při modifikaci sady ECI podle podmínek v českých městech v roce 2006 se ekologická stopa stala desátým indikátorem sady nově nazvané ECI/TIMUR: A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb A.5 Kvalita místního ovzduší B.6 Cesty dětí do škol a zpět B.7 Nezaměstnanost B.8 Zatížení obyvatel hlukem B.9 Udržitelné využívání území B.10 Ekologická stopa Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Nejpodrobnějším podkladem je národní účet ekologické stopy, který pro každý stát každoročně stanovuje odborná instituce se sídlem ve Spojených státech Global Footprint Network 2. Výhodou je standardizace a srovnatelnost, jakož i garance kvality dat z mezinárodních zdrojů. Národní účet je možné získat za poplatek, který závisí na typu organizace, která ho pořizuje. Cena se pohybuje v řádu tisíců euro. Kalkulace zahrnuje následující položky spotřeby zdrojů: Spotřeba potravin rostlinné a živočišné produkty a s tím spojená energie. Bydlení, průmysl, stavebnictví spotřeba energií v domácnostech a průmyslu, nová výstavba a údržba bytového fondu. 2 Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. 10

11 Doprava výkony jednotlivých druhů dopravy. Zboží spotřeba základních druhů zboží. Služby základní služby podle klasifikace ČSÚ. Neidentifikované položky. Podstatou výpočtu je zjištění odlišnosti daného města či regionu od národního průměru v položkách, kde to je možné a smysluplné. V případě, že data v daném místě nejsou k dispozici, jsou ve výpočtu ponechány národní hodnoty. Výpočet probíhá podle následujícího vzorce: ESP město = (SP město / SP ČR ) * ESP ČR kde ESP město je ekologická stopa položky (například spotřeby elektrické energie) města. Jednotkou je gha/obyvatele. SP město je spotřeba položky ve městě (údaj převzatý z místních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kwh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. SP ČR je spotřeba položky v ČR (údaj převzatý z národních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kwh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. ESP ČR je ekologická stopa položky ČR (údaj převzatý z národního účtu ekologické stopy ČR). Jednotkou je gha/obyvatele. Vlastní výpočet má podobu matice, jejíž podobu ukazuje tabulka 5. Sloupce matice tvoří jednotlivé složky ekologické stopy, řádky matice jednotlivé položky spotřeby. Výsledek celková ekologická stopa města se nachází v pravém dolním rohu tabulky. Výsledek je stanoven jednak jako agregovaný indikátor celková ekologická stopa města v globálních hektarech (gha), jednak vztažen na jednoho obyvatele města (gha/osobu). V druhém případě to umožňuje rámcové srovnání ekologické stopy města Chrudimi s dalšími městy v ČR, jejichž ekologickou stopu TIMUR, o.s. analyzoval a srovnání s průměrem ČR. Města různé velikosti a různé hospodářské, geografické a sociodemografické struktury však mají různé výchozí podmínky z hlediska udržitelného rozvoje. V neposlední řadě je ovlivňuje vývoj na vyšších úrovních (region, stát, EU). 11

12 Proto je důležitější hodnotit s využitím stejných zdrojů dat vývoj ekologické stopy města. V případě časových řad je možné hodnotit pokrok či odklon od udržitelnosti. Tabulka 5: Ekologická stopa města (gha/obyvatele) ID Název položky Energie Orná půda Pastviny Les Zastavěné plochy Vodní plochy CELKEM 1. Potraviny 1.1 Rostlinného původu 1.2 Živočišného původu 2. Bydlení, průmysl a stavebnictví 2.1 Nová výstavba 2.2 Údržba Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) fosilní zdroje Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) obnovitelné zdroje Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl) Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) fosilní zdroje Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) obnovitelné zdroje Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl) 3. Doprava 3.1 Osobní automobily 3.2 Jednostopá vozidla 3.3 Veřejná doprava autobusy 3.4 Veřejná doprava železnice 3.5 Veřejná doprava letadla 4. Zboží Přístroje (nezahrnuje provozní 4.1 energii) 4.2 Nábytek 4.3 Počítače a elektrická zařízení (nezahrnuje provozní energii) 4.4 Oblečení a obuv 4.5 Čistící prostředky 4.6 Papírové zboží 4.7 Tabák 4.8 Ostatní různé zboží 5. Služby 5.1 Úprava a rozvod vody 5.2 Telekomunikace 12

13 5.3 Odstraňování odpadů a odpadních vod 5.4 Recyklace 5.5 Finanční a právní služby 5.6 Zdravotnické služby 5.7 Realitní a nájemní služby 5.8 Zábavní průmysl, sport Zpracování dat a související činnosti, 5.9 služby pro podniky 5.10 Výzkum a vývoj Veřejná správa a obrana, sociální 5.11 zabezpečení 5.12 Školství Ostatní různé služby, 6. neidentifikováno 7. Neidentifikováno 8. CELKEM 13

14 2.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Všechny vstupní indikátory pro výpočet ekologické stopy jsou vztaženy na jednoho obyvatele města. Je použit aktuální údaj ČSÚ, že v Chrudimi žije obyvatel města (k ) Potraviny Údaje o spotřebě potravin není možné získat na úrovni města. Proto jsou použity data z mezinárodní úrovně, které čerpají z národních statistik. Mezinárodní statistku spotřeby potravin, jejich dovozu a vývozu vede FAO (Organizace pro výživu a zemědělství, spadající pod OSN). Z hlediska ekologické stopy je důležitý poměr živočišných a rostlinných potravin. Hodnoty použité při výpočtu ekologické stopy Chrudimi jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6: Potraviny Název položky Hodnota Rok Zdroj dat Jednotka Potraviny celkem FAO kg/obyvatele Rostlinného původu FAO kg/obyvatele Živočišného původu FAO kg/obyvatele Bydlení, průmysl a stavebnictví V oblasti bydlení, průmysl a stavebnictví lze řadu údajů identifikovat na městské úrovni, i když se poslední dobou dostupnost dat o spotřebě energie, díky jejím poskytovatelům, zhoršuje. Pokud jde o bydlení, je pro výpočet ekologické stopy použit údaj o nové výstavbě na úrovni obvodu obce s rozšířenou působností, který eviduje Český statistický úřad. Jedná se o údaj o podlahové ploše nově dokončených bytů (v m 2 ) v ORP Chrudim, který je vztažen na jednoho obyvatele města. V tabulce 7 uvádíme vývoj tohoto indikátoru v Chrudimi v letech a srovnání s úrovní ČR. Tempo nové výstavby v Chrudimi bylo v roce 2007 o něco nižší, než činil celostátní průměr (novější data zatím nejsou k dispozici). 14

15 Tabulka 7: Nová bytová výstavba Název položky Nová výstavba celkem Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s Hodnota Zdroj dat Jednotka ČR ČSÚ m 2 Nová výstavba 0,1836 0,1590 0,1737 0,2111 ČSÚ m 2 /obyv. Další část vstupních dat tvoří údaje o spotřebě energií v jednotlivých sektorech na úrovni města. První se týká spotřeby elektrické energie. Uvádí se ve dvou kategoriích. První tvoří celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé) z fosilních zdrojů. Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn), z kogenerace a jaderné energie. Druhý tvoří údaj o elektrické energii vyrobené z obnovitelných zdrojů (vodní elektrárny, větrné elektrárny, biomasa, solární zdroje). V případě Chrudimi se ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí podařilo údaj o celkové spotřebě elektrické energie od distributora získat (tabulka 8). U dalších měst, jejichž ekologická stopa byla v uplynulých 2 letech analyzována, se to nepodařilo. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl použit stejný jako na celostátní úrovni. Tabulka 8: Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektrické Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka energie Chrudim Celková spotřeba ČEZ kwh Fosilní zdroje 3.630, ,1 ČEZ kwh/obyv. Obnovitelné zdroje 220,4 220,4 ČSÚ kwh/obyv. Údaj o celkové spotřebě zemního plynu se podobně jako u elektrické energie podařilo městu získat od distributora. Údaje jsou dále členěné podle kategorie odběratelů (domácnosti, maloodběratelé, střední odběratelé a velkoodběratelé). Jsou uvedeny v tabulce č. 9. Do výpočtu ekologické stopy vstupuje součet hodnot celková spotřeba zemního plynu za administrativní území města. 15

16 Tabulka 9: Spotřeba zemního plynu Spotřeba zemního plynu Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka Chrudim Domácnosti SČP Net kwh Maloodběratelé SČP Net kwh Střední odběratelé SČP Net kwh Velkoodběratelé SČP Net kwh Celkem SČP Net kwh Celkem/obyv , ,2 SČP Net kwh/obyv. Údaje o spotřebě tepla je uveden v tabulce 10. Byl získán zástupci Městského úřadu města. Jde o odpadní teplo z elektrárny Opatovice, na které je v Chrudimi připojeno řada objektů včetně městského úřadu. To se příznivě projevuje i z hlediska ekologické stopy. Z obnovitelných zdrojů energie jsou v Chrudimi dále v malé míře využívány tepelná čerpadla. V územní energetické koncepce Pardubického kraje z roku 2003 je uveden počet 3 tepelných čerpadel ve městě s celkovou přípojnou hodnotou 9,56 kwh. Tento údaj je z hlediska celkové spotřeby tepla ve městě zanedbatelný. Tabulka 10: Spotřeba tepla Spotřeba tepla Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka Chrudim Odpadní teplo elektrárna MěÚ GJ Opatovice Chrudim Fosilní zdroje 4.008, ,5 MěÚ kwh celkem/obyv. Chrudim Obnovitelné zdroje/obyv ,1 ČSÚ kwh Z Územní energetické koncepce Pardubického kraje 3 vyplývá, že v Chrudimi je pouze malé množství domácností vytápěných tuhými palivy (méně než 3 %). Z tohoto údaje a údaje o průměrné spotřebě tuhých paliv na domácnost (šetření ENERGO) se podařilo stanovit kvalifikovaný odhad spotřeby tuhých paliv na vytápění domácností v Chrudimi (tabulka 11). Tabulka 11 Spotřeba tuhých paliv Spotřeba uhlí pro vytápění na obyv. Hodnota Chrudim Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka 300, ,9 EVČ, City kwh/obyv., Plan, ViP Územní energetická koncepce Pardubického kraje, kolektiv zpracovatelů EVČ, Cityplan, ViP,

17 2.2.3 Doprava Údaje o výkonu jednotlivých druhů dopravy za město Chrudim nebyly k dispozici, proto bylo nutné provést speciální průzkum. Tento průzkum vycházel z metodiky Společných evropských indikátorů indikátor A.3 - Mobilita a místní přeprava cestujících. Metodou šetření je standardizované šetření na základě dotazníku a rozhovorů se vzorkem obyvatel města. Průzkum proběhl v roce V rámci šetření indikátoru A.3 se podařilo shromáždit reprezentativní vzorek 695 vyplněných dotazníků. Složení výběrového vzorku z hlediska pohlaví ukazuje tabulka 12. Tabulka 12: Struktura respondentů šetření A.3 Chrudim pohlaví Abs. % počet Muž ,9 Žena ,1 Celkem ,0 Podrobné zpracování výsledků šetření mobility v Chrudimi není předmětem této zprávy, proto zde není uvedeno. V tabulce 13 uvádíme údaje, které jsou nezbytné pro výpočet ekologické stopy města. 17

18 Tabulka 13: Indikátory dopravy v Chrudimi Cesta č Celkem Počet cest autem Vzdálenost autem 3.794, ,2 197,0 44,5 15, ,2 celkem (km) 6 Vzdálenost autem 1 14,8 15,0 11,7 4,2 6,4 15,1 13,6 cesta (km) Podíl auta na celkovém 39,1 43,1 50,0 41,6 50,0 25,0 41,3 počtu cest (%) Počet cest hromadnou dopravou Vzdálenost (hromadná) 2.742, ,5 38, ,1 celkem (km) 2,5 Vzdálenost (hromadná) 18,9 19,7 6,9 5, ,0 1 cesta (km) Podíl hromadné 22,2 18,0 12,3 6,2 0,0 0,0 17,8 dopravy na celkovém počtu cest (%) Počet cest na motocyklu Vzdálenost motocykl celkem (km) Vzdálenost motocykl 1 10,2 10,9 3, ,2 cesta (km) Podíl motocyklů na celkovém počtu cest (%) 1,8 2,0 0, ,6 Indikátor, který vstupuje do výpočtu ekologické stopy, je výkon jednotlivých druhů dopravy za rok vztažený na jednoho obyvatele. Jednotkou jsou osobokilometry (oskm) vztažené na jednoho obyvatele. Výpočet z výše uvedených údajů (tabulka 13) probíhá podle následujícího vzorce: Vzdálenost 1 cesta (km) * 313 (počet pracovních dní + sobot v roce 4 ) * Počet cest na obyvatele a den) * Podíl na celkovém počtu cest (%) 13,6 km * 313 * 2,32 * 41,3% = oskm/rok V případě hromadné dopravy nebylo v šetření A.3 rozlišováno, zda jde o cestu vlakem nebo autobusem. Výsledný indikátor byl proto rozdělen v poměru odpovídajícím národní 4 Šetření indikátoru A.3 zjišťuje mobilitu lidí během pracovních dní. Při přepočtu na výkon dopravy během celého roku (365 dní) byl brán v potaz měřením zjištěný fakt, že během víkendů je nižší výkon všech druhů dopravy než během pracovních dní. Proto byl do výpočtu zapojen pouze jeden víkendový den ( = 313). 18

19 úrovni 2:1 (autobusy:osobní železniční přeprava). V případě letecké dopravy byl použit údaj z národní úrovně. Výsledné výkony jednotlivých druhů dopravy a jejich srovnání s národním průměrem je uvedeno v tabulce 14. Tabulka 14: Doprava Název položky Výkon osobní automobilové dopravy Výkon veřejné dopravy autobusy Výkon veřejné dopravy železnice Výkon veřejné dopravy letadla Výkon jednostopých vozidel (motocykly) Hodnota Chrudim Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka, rok 4.082, ,6 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 1.537, ,5 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 768, ,6 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 695,6 695,6 ČSÚ oskm/obyv. 18,8 19 Šetření A.3, ČSÚ oskm/obyv Zboží Údaje o spotřebě jednotlivých druhů zboží a služeb nejsou na úrovni města k dispozici. Pro výpočet ekologické stopy města jsou proto převzaté údaje z národní úrovně. Do výpočtu jsou však zahrnuty důležité údaje o produkci komunálního odpadu a způsobu jeho separace (které nepřímo odráží i spotřebu zboží). Tyto údaje poskytl MěÚ Chrudim a jsou za rok Hodnoty za Chrudim a jejich srovnání s národní úrovní jsou uvedeny v tabulce 15. Tabulka 15: Zboží Název položky Hodnota Hodnota Zdroj dat Jednotka, rok Chrudim ČR Směsné komunální odpady 186,5 280 MěÚ Chrudim, kg/obyv. celkem na obyvatele ČSÚ z toho separovaný sběr (kg) 85,5 21,3 MěÚ Chrudim, kg/obyv. ČSÚ z toho separovaný sběr (%) 45,9% 9,7% MěÚ Chrudim % papír 48,2 kg/obyv. sklo 24,6 kg/obyv. plast 12,7 kg/obyv. 19

20 2.3 Shrnutí vstupních dat Předchozí tabulky obsahují srovnání základních agregovaných vstupních indikátorů pro výpočet ekologické stopy města Chrudim s hodnotami těchto indikátorů na celostátní úrovni. Za tabulek vyplývá, že Chrudim dosahuje lepších hodnot indikátorů (z pohledu udržitelného rozvoje) než je celostátní průměr v následujících položkách: Nižší spotřeba elektřiny (domácnosti, průmysl a služby) Nižší spotřeba tepla pro dálkové vytápění a využívání odpadního tepla jako zdroje tohoto tepla Nižší spotřeba tuhých paliv (uhlí) na vytápění Nižší hodnoty mobility Nižší produkce komunálních odpadů Vyšší míra separace komunálního odpadu Z hlediska udržitelnosti města lze toto srovnání hodnotit jako příznivé. V případě tempa nové výstavby, které je v Chrudimi o něco nižší než celostátní průměr, je těžké určit vztah k udržitelnému rozvoji záleží na charakteru této výstavby (na zelené louce vs. v původní zástavbě města, atp.). Horších hodnot indikátorů než je celostátní průměr dosahuje město v následujících položkách: Vyšší spotřeba zemního plynu Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 20

21 2.4. Shrnutí výsledků a srovnání s rokem 2006 Tabulka 16 a graf 1 obsahují shrnutí výsledků celkovou velikost ekologické stopy města Chrudim, velikost jejích základních složek a porovnání s ekologickou stopu České republiky. Ekologická stopa města Chrudim činila v roce ,01 gha/obyvatele, což představuje 81 % hodnoty národní ekologické stopy na obyvatele. Příznivější výsledek než na národní úrovni je dán především nižší spotřebou energií (kromě zemního plynu a energie z obnovitelných zdrojů), nižší produkcí komunálního odpadu a jeho lepším tříděním, než je celostátní průměr. Tabulka 16: Velikost ES města Chrudimi a ČR (v globálních hektarech/obyvatele) Globální hektary/obyvatele Orná půda Pastviny Lesy Zastavěn é plochy Vodní plochy Energie Česká republika 3,06 0,87 0,15 0,54 0,13 0,17 4,93 Ekologická stopa Chrudim 2,23 0,89 0,15 0,48 0,09 0,17 4,01 Odchylka od ČR 73% 102% 100% 89% 72% 99% 81% Celkem Graf 1 21

22 Graf 2 Graf 2 ukazuje složení ekologické stopy Chrudimi z hlediska jednotlivých sektorů. Obdobně jako na úrovni České republiky dominuje ekologické stopě sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (35 %). Necelou třetinu ekologické stopy tvoří spotřeba potravin. Podíl dopravy je nižší než na celostátní úrovni (8 % respektive 10 %). Celková hodnota ekologické stopy Chrudimi činí gha. Tento indikátor můžeme porovnat s několika hodnotami (tabulka 17) s celkovou hodnotou ekologické stopy České republiky a dostupnou biologickou kapacitou. Ekologická stopa Chrudimi činí 0,18 % ekologické stopy ČR, což je nižší hodnota než odpovídá podílu obyvatel Chrudimi na populaci ČR (0,23 %). Odpovídá to nižší ekologické stopě na obyvatele než je průměr ČR. Důležité je srovnání velikosti ekologické stopy s tzv. dostupnou biologickou kapacitou. Ta činí v ČR 2,42 gha na obyvatele a tento údaj byl použit i pro Chrudim, neboť přírodní zdroje, kterými je ekologická stopa Chrudimi zajišťována, pocházejí z celé České republiky. Nejsou tedy vázány pouze na katastr města. Ekologický deficit Chrudimi činí 22