EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM"

Transkript

1 EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D. TÝMOVÁ INICIATIVA PRO MÍSTNÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ, O.S. Praha září 2009

2 1. Úvod ekologická stopa Definice Výpočet ekologické stopy Ekologická stopa a biokapacita Ekologická stopa České republiky Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy Ekologická stopa města Metodika výpočtu ekologické stopy města Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Potraviny Bydlení, průmysl a stavebnictví Doprava Zboží Shrnutí vstupních dat Shrnutí výsledků a srovnání s rokem Závěr Ekologická stopa městského úřadu Metodika výpočtu ekologické stopy městského úřadu Vstupní data pro výpočet ekologické stopy městského úřadu Základní údaje o úřadě Budovy úřadu Doprava personálu do práce Spotřeba Odpady a separace Výsledky a závěr Výsledky Závěr Literatura a internetové zdroje

3 1. Úvod ekologická stopa 1.1 Definice Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodní ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naši spotřebu. Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních předpokladech: 1. Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních statistik. 2. Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO 2 ), který vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity. 3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. 4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. 5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou část Země, která je biologicky produktivní. 3

4 Jednotky měření Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech, které nesmějí být zaměňovány s reálnými hektary. Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch (100 x 100 m) s globálně průměrnou produktivitou. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 14,8 mld. hektarů. Proč globální hektary a nikoliv reálné hektary? Ekologická stopa je součtem ploch s různou produktivitou například orná půda má jinou produktivitu (jiný výnos biomasy vztažený na jednotku plochy) než les a ten má opět jinou produktivitu než oceán. K přepočtu různých typů ploch na společného jmenovatele obecnou biologicky produktivní plochu se používají tzv. ekvivalentní faktory. Přehled ekvivalentních faktorů pro hlavní složky ekologické stopy je uveden v tabulce 1. Z tabulky je zřejmé, že nejproduktivnější je v globálním měřítku orná půda její výnos je 2,21x vyšší než kolik činí globálně průměrná produktivita. Tabulka 1: Ekvivalentní faktory Typ plochy Ekvivalentní faktor (gha/ha) Primární orná půda 2,21 Marginální orná půda 1,80 Neobdělávaná orná půda 2,21 TTP (pastviny) 0,49 Lesy 1,34 Moře, oceány 0,36 Vnitrozemské vodní plochy 0,36 Zastavěné plochy 2,21 Plochy hydro elektrárny 1,00 Asimilace CO 2 (energie) 1,34 Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. 1.2 Výpočet ekologické stopy Pro výpočet ekologické stopy se používají následující kategorie ploch, zajišťujících spotřebu: 4

5 Energie (asimilace CO 2 ) - plocha nutná k propadu oxidu uhličitého (CO 2 ) produkovaného spalováním fosilních paliv, resp. k produkci plodin (biologického paliva) nutných k nahrazení fosilního paliva. Orná půda, pastviny, lesy, vodní plochy - plochy potřebné k zajištění jídla, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a dalších služeb. Zastavěné plochy - plochy nepoužitelné pro přírodní produkci, zaasfaltované, zastavěné či jinak znehodnocené. Plochy pro ochranu biodiverzity plochy s různým stupněm ochrany přírody např. národní parky, přírodní rezervace a další typy chráněných území. Spotřebu většiny zdrojů a produkci odpadů lze kvantitativně stanovit. Obvykle je možné je převést na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zajištění produktů či služeb). Tabulka 2 ukazuje základní matici pro výpočet ekologické stopy. Sloupce tvoří výše uvedené základní kategorie ekologicky produktivních ploch, řádky základní kategorie spotřeby. Položky spotřeby se v závislosti na konkrétní kalkulaci ekologické stopy dále detailně rozdělují na dílčí kategorie spotřeby. Tabulka 2: Základní tabulka (matice) pro výpočet ekologické stopy Uhlíková stopa (asimilace CO 2 ) Orná půda Pastviny Lesy Zastavěn é plochy Vodní plochy Celkem Potraviny Bydlení Doprava Zboží Služby Celkem Výsledek * Uhlíková stopa (asimilace CO 2 ) je plocha země, která odpovídá spotřebě fosilních paliv. Pro přepočet se používá plocha vzrostlých lesů, které při fotosyntéze pohltí oxid uhličitý vzniklý spálením daného množství fosilních paliv Rozdílné kategorie ekologicky produktivních ploch lze vyjádřit ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy: každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. Vzhledem k tomu, že každá 5

6 tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, jde tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku po přírodních zdrojích. 1.3 Ekologická stopa a biokapacita V pomyslném zeleném účetnictví tvoří ekologická stopa stranu poptávky. Stranou nabídky je biologická kapacita Země (biokapacita). Biokapacita je schopnost přírodních ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musí dovážet. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Tabulka 3 obsahuje shrnutí rozlohy hlavních typů biologicky produktivních ploch v hektarech v globálním měřítku. Další sloupce obsahují přepočet těchto reálných hektarů na dostupnou biologickou kapacitu vztaženou na jednoho obyvatele a vyjádřenou v globálních hektarech. Pravý sloupec počítá s globální populací 6,302 miliard lidí, které lidstvo dosáhlo v roce

7 Tabulka 3: Dostupná biokapacita světa Typ plochy Globální rozloha Počet obyvatel (mil.): mld. Ha gha/obyv. Orná půda 1,45 0,53 Pastviny 3,36 0,27 Lesy 5,12 0,78 Produktivní vodní plochy 2,90 0,14 Ostatní 0,00 0,08 Celkem 12,83 1,80 Zdroj: Zdroj: Chambers, et al., 2000, Living Planet Report, Ekologická stopa České republiky Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 4,91 gha (data z roku 2003). Dostupná biologická kapacita činí pouze 2,42 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí ekologických věřitelů. Vezmeme-li v potaz globální míru udržitelnosti 1,8 gha/obyvatele, zjistíme, že česká ekologická stopa je takřka trojnásobná. Jinými slovy, pokud by každý obyvatel Země žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety. Detailní složení ekologické stopy české spotřeby uvádí tabulka 4. Více než polovinu tvoří plochy odpovídající za spotřebu energie z fosilních zdrojů. S produkcí CO 2 pohybující se kolem 12 tun/osobu/rok patří Česká republika mezi země s nejvyššími emisemi na hlavu v Evropské unii a do druhé pětice států OECD. Bez snížení energetické náročnosti a omezení emisí z automobilové (včetně nákladní) a letecké dopravy může Česká republika jen těžko aspirovat na snížení celkové ekologické stopy. Dalších takřka 10 % ekologické stopy odpovídá spotřebě energie vyprodukované v jaderných elektrárnách. Bezmála dvoutřetinový celkový podíl energie na ekologické stopě ČR souvisí s vysokou energetickou náročností české ekonomiky a s dominujícím podílem tuhých fosilních paliv. Česká republika v roce 2004 spotřebovala na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,8násobně více energie než ekonomiky EU-15 i EU Zpráva o životním prostředí České republiky v roce (2007). Praha: Ministerstvo životního prostředí. 7

8 Tabulka 4: Složení ekologické stopy ČR Typ plochy Rozloha Podíl Orná půda 0,75 15,20% Neobdělávaná orná půda 0,13 2,58% Pastviny (TTP) 0,15 3,12% Moře, oceány 0,16 3,25% Vnitrozemské vodní plochy 0,01 0,17% Lesy 0,53 10,73% Biomasa (jako palivo) 0,02 0,37% Zastavěné plochy 0,13 2,59% Plochy hydro elektrárny 0,00 0,04% Asimilace CO 2 (energie) 2,56 52,18% Jaderná energie 0,48 9,78% Celkem 4,91 100,00% Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. Významný je dále podíl orné půdy a lesů. Podíl zastavěných ploch 2,6 % se může zdát nevýznamný, jde však o rychle rostoucí položku. Vzhledem k tomu, že nová výstavba je většinou realizována na kvalitní orné půdě, dochází k dalšímu prohlubování ekologického deficitu. 1.5 Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy Indikátor je zvláště vhodný pro města (kraje, mikroregiony, obce) zapojené do procesu místní Agendy 21 nebo místní Akce 21. Mohou ho využít i ostatní města (kraje, mikroregiony, obce) se zájmem o problematiku kvality života svých obyvatel a udržitelného rozvoje. Místní politici volení zástupci veřejné správy. Získávají srozumitelný a komplexní ukazatel o udržitelnosti města a městského úřadu. Získávají možnost srovnání s dalšími městy (benchmarking). Získávají možnost prezentace města a činnosti úřadu využívání moderních nástrojů řízení, vazby na města v zahraničí, která se danou problematikou zabývají. Místní státní správa Získává podklady pro rozhodování, které bere v potaz požadavky udržitelného rozvoje. Analýza ekologické stopy města se přímo týká následujících oblastí: místní 8

9 energetika, ochrana životního prostředí, nakládání s odpady, doprava. Analýzu ekologické stopy úřadu lze propojit s procesy EMAS či ISO a kvantitativně zhodnotit výstupy těchto procesů. Ekologickou stopu úřadu lze využít pro prezentaci města vzorový přístup veřejné správy k problematice udržitelného rozvoje a udržitelné spotřeby. Získává možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu příprava scénářů pro politiky a rozhodovací proces. Místní neziskové organizace Získávají důležité podklady a argumenty pro diskusi o kvalitě života v místě, kde působí. Získávají podklad pro kampaně v oblasti EVVO, směřující k udržitelnému rozvoji. Získávají možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu podklad pro ovlivňování konkrétních rozhodnutí týkajících se budoucnosti města. Veřejnost Získává vzorový ukazatel udržitelnosti z hlediska veřejné správy (ES úřadu). Získává jednoduchý ukazatel kvality života ve svém bydlišti. Získává srovnání se sousedy stojíme si lépe nebo hůře? Získává podklady ke konkrétním, ekologicky šetrným krokům a opatřením na úrovni domácnosti. 9

10 2. Ekologická stopa města 2.1 Metodika výpočtu ekologické stopy města Řada aplikací výpočtu ekologické stopy směřuje ke komplexnímu hodnocení udržitelnosti měst. Zvyšující se počet aplikací na úrovni měst a regionů vedl k tomu, že Expertní skupina pro městské životní při Evropské komisi navrhla ekologickou stopu jako jedenáctý indikátor Společných evropských indikátorů, k jejichž sledování se město Chrudim v roce 2005 přihlásilo. Při modifikaci sady ECI podle podmínek v českých městech v roce 2006 se ekologická stopa stala desátým indikátorem sady nově nazvané ECI/TIMUR: A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb A.5 Kvalita místního ovzduší B.6 Cesty dětí do škol a zpět B.7 Nezaměstnanost B.8 Zatížení obyvatel hlukem B.9 Udržitelné využívání území B.10 Ekologická stopa Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Nejpodrobnějším podkladem je národní účet ekologické stopy, který pro každý stát každoročně stanovuje odborná instituce se sídlem ve Spojených státech Global Footprint Network 2. Výhodou je standardizace a srovnatelnost, jakož i garance kvality dat z mezinárodních zdrojů. Národní účet je možné získat za poplatek, který závisí na typu organizace, která ho pořizuje. Cena se pohybuje v řádu tisíců euro. Kalkulace zahrnuje následující položky spotřeby zdrojů: Spotřeba potravin rostlinné a živočišné produkty a s tím spojená energie. Bydlení, průmysl, stavebnictví spotřeba energií v domácnostech a průmyslu, nová výstavba a údržba bytového fondu. 2 Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. 10

11 Doprava výkony jednotlivých druhů dopravy. Zboží spotřeba základních druhů zboží. Služby základní služby podle klasifikace ČSÚ. Neidentifikované položky. Podstatou výpočtu je zjištění odlišnosti daného města či regionu od národního průměru v položkách, kde to je možné a smysluplné. V případě, že data v daném místě nejsou k dispozici, jsou ve výpočtu ponechány národní hodnoty. Výpočet probíhá podle následujícího vzorce: ESP město = (SP město / SP ČR ) * ESP ČR kde ESP město je ekologická stopa položky (například spotřeby elektrické energie) města. Jednotkou je gha/obyvatele. SP město je spotřeba položky ve městě (údaj převzatý z místních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kwh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. SP ČR je spotřeba položky v ČR (údaj převzatý z národních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kwh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. ESP ČR je ekologická stopa položky ČR (údaj převzatý z národního účtu ekologické stopy ČR). Jednotkou je gha/obyvatele. Vlastní výpočet má podobu matice, jejíž podobu ukazuje tabulka 5. Sloupce matice tvoří jednotlivé složky ekologické stopy, řádky matice jednotlivé položky spotřeby. Výsledek celková ekologická stopa města se nachází v pravém dolním rohu tabulky. Výsledek je stanoven jednak jako agregovaný indikátor celková ekologická stopa města v globálních hektarech (gha), jednak vztažen na jednoho obyvatele města (gha/osobu). V druhém případě to umožňuje rámcové srovnání ekologické stopy města Chrudimi s dalšími městy v ČR, jejichž ekologickou stopu TIMUR, o.s. analyzoval a srovnání s průměrem ČR. Města různé velikosti a různé hospodářské, geografické a sociodemografické struktury však mají různé výchozí podmínky z hlediska udržitelného rozvoje. V neposlední řadě je ovlivňuje vývoj na vyšších úrovních (region, stát, EU). 11

12 Proto je důležitější hodnotit s využitím stejných zdrojů dat vývoj ekologické stopy města. V případě časových řad je možné hodnotit pokrok či odklon od udržitelnosti. Tabulka 5: Ekologická stopa města (gha/obyvatele) ID Název položky Energie Orná půda Pastviny Les Zastavěné plochy Vodní plochy CELKEM 1. Potraviny 1.1 Rostlinného původu 1.2 Živočišného původu 2. Bydlení, průmysl a stavebnictví 2.1 Nová výstavba 2.2 Údržba Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) fosilní zdroje Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) obnovitelné zdroje Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl) Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) fosilní zdroje Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) obnovitelné zdroje Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl) 3. Doprava 3.1 Osobní automobily 3.2 Jednostopá vozidla 3.3 Veřejná doprava autobusy 3.4 Veřejná doprava železnice 3.5 Veřejná doprava letadla 4. Zboží Přístroje (nezahrnuje provozní 4.1 energii) 4.2 Nábytek 4.3 Počítače a elektrická zařízení (nezahrnuje provozní energii) 4.4 Oblečení a obuv 4.5 Čistící prostředky 4.6 Papírové zboží 4.7 Tabák 4.8 Ostatní různé zboží 5. Služby 5.1 Úprava a rozvod vody 5.2 Telekomunikace 12

13 5.3 Odstraňování odpadů a odpadních vod 5.4 Recyklace 5.5 Finanční a právní služby 5.6 Zdravotnické služby 5.7 Realitní a nájemní služby 5.8 Zábavní průmysl, sport Zpracování dat a související činnosti, 5.9 služby pro podniky 5.10 Výzkum a vývoj Veřejná správa a obrana, sociální 5.11 zabezpečení 5.12 Školství Ostatní různé služby, 6. neidentifikováno 7. Neidentifikováno 8. CELKEM 13

14 2.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Všechny vstupní indikátory pro výpočet ekologické stopy jsou vztaženy na jednoho obyvatele města. Je použit aktuální údaj ČSÚ, že v Chrudimi žije obyvatel města (k ) Potraviny Údaje o spotřebě potravin není možné získat na úrovni města. Proto jsou použity data z mezinárodní úrovně, které čerpají z národních statistik. Mezinárodní statistku spotřeby potravin, jejich dovozu a vývozu vede FAO (Organizace pro výživu a zemědělství, spadající pod OSN). Z hlediska ekologické stopy je důležitý poměr živočišných a rostlinných potravin. Hodnoty použité při výpočtu ekologické stopy Chrudimi jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6: Potraviny Název položky Hodnota Rok Zdroj dat Jednotka Potraviny celkem FAO kg/obyvatele Rostlinného původu FAO kg/obyvatele Živočišného původu FAO kg/obyvatele Bydlení, průmysl a stavebnictví V oblasti bydlení, průmysl a stavebnictví lze řadu údajů identifikovat na městské úrovni, i když se poslední dobou dostupnost dat o spotřebě energie, díky jejím poskytovatelům, zhoršuje. Pokud jde o bydlení, je pro výpočet ekologické stopy použit údaj o nové výstavbě na úrovni obvodu obce s rozšířenou působností, který eviduje Český statistický úřad. Jedná se o údaj o podlahové ploše nově dokončených bytů (v m 2 ) v ORP Chrudim, který je vztažen na jednoho obyvatele města. V tabulce 7 uvádíme vývoj tohoto indikátoru v Chrudimi v letech a srovnání s úrovní ČR. Tempo nové výstavby v Chrudimi bylo v roce 2007 o něco nižší, než činil celostátní průměr (novější data zatím nejsou k dispozici). 14

15 Tabulka 7: Nová bytová výstavba Název položky Nová výstavba celkem Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s Hodnota Zdroj dat Jednotka ČR ČSÚ m 2 Nová výstavba 0,1836 0,1590 0,1737 0,2111 ČSÚ m 2 /obyv. Další část vstupních dat tvoří údaje o spotřebě energií v jednotlivých sektorech na úrovni města. První se týká spotřeby elektrické energie. Uvádí se ve dvou kategoriích. První tvoří celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé) z fosilních zdrojů. Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn), z kogenerace a jaderné energie. Druhý tvoří údaj o elektrické energii vyrobené z obnovitelných zdrojů (vodní elektrárny, větrné elektrárny, biomasa, solární zdroje). V případě Chrudimi se ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí podařilo údaj o celkové spotřebě elektrické energie od distributora získat (tabulka 8). U dalších měst, jejichž ekologická stopa byla v uplynulých 2 letech analyzována, se to nepodařilo. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl použit stejný jako na celostátní úrovni. Tabulka 8: Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektrické Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka energie Chrudim Celková spotřeba ČEZ kwh Fosilní zdroje 3.630, ,1 ČEZ kwh/obyv. Obnovitelné zdroje 220,4 220,4 ČSÚ kwh/obyv. Údaj o celkové spotřebě zemního plynu se podobně jako u elektrické energie podařilo městu získat od distributora. Údaje jsou dále členěné podle kategorie odběratelů (domácnosti, maloodběratelé, střední odběratelé a velkoodběratelé). Jsou uvedeny v tabulce č. 9. Do výpočtu ekologické stopy vstupuje součet hodnot celková spotřeba zemního plynu za administrativní území města. 15

16 Tabulka 9: Spotřeba zemního plynu Spotřeba zemního plynu Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka Chrudim Domácnosti SČP Net kwh Maloodběratelé SČP Net kwh Střední odběratelé SČP Net kwh Velkoodběratelé SČP Net kwh Celkem SČP Net kwh Celkem/obyv , ,2 SČP Net kwh/obyv. Údaje o spotřebě tepla je uveden v tabulce 10. Byl získán zástupci Městského úřadu města. Jde o odpadní teplo z elektrárny Opatovice, na které je v Chrudimi připojeno řada objektů včetně městského úřadu. To se příznivě projevuje i z hlediska ekologické stopy. Z obnovitelných zdrojů energie jsou v Chrudimi dále v malé míře využívány tepelná čerpadla. V územní energetické koncepce Pardubického kraje z roku 2003 je uveden počet 3 tepelných čerpadel ve městě s celkovou přípojnou hodnotou 9,56 kwh. Tento údaj je z hlediska celkové spotřeby tepla ve městě zanedbatelný. Tabulka 10: Spotřeba tepla Spotřeba tepla Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka Chrudim Odpadní teplo elektrárna MěÚ GJ Opatovice Chrudim Fosilní zdroje 4.008, ,5 MěÚ kwh celkem/obyv. Chrudim Obnovitelné zdroje/obyv ,1 ČSÚ kwh Z Územní energetické koncepce Pardubického kraje 3 vyplývá, že v Chrudimi je pouze malé množství domácností vytápěných tuhými palivy (méně než 3 %). Z tohoto údaje a údaje o průměrné spotřebě tuhých paliv na domácnost (šetření ENERGO) se podařilo stanovit kvalifikovaný odhad spotřeby tuhých paliv na vytápění domácností v Chrudimi (tabulka 11). Tabulka 11 Spotřeba tuhých paliv Spotřeba uhlí pro vytápění na obyv. Hodnota Chrudim Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka 300, ,9 EVČ, City kwh/obyv., Plan, ViP Územní energetická koncepce Pardubického kraje, kolektiv zpracovatelů EVČ, Cityplan, ViP,

17 2.2.3 Doprava Údaje o výkonu jednotlivých druhů dopravy za město Chrudim nebyly k dispozici, proto bylo nutné provést speciální průzkum. Tento průzkum vycházel z metodiky Společných evropských indikátorů indikátor A.3 - Mobilita a místní přeprava cestujících. Metodou šetření je standardizované šetření na základě dotazníku a rozhovorů se vzorkem obyvatel města. Průzkum proběhl v roce V rámci šetření indikátoru A.3 se podařilo shromáždit reprezentativní vzorek 695 vyplněných dotazníků. Složení výběrového vzorku z hlediska pohlaví ukazuje tabulka 12. Tabulka 12: Struktura respondentů šetření A.3 Chrudim pohlaví Abs. % počet Muž ,9 Žena ,1 Celkem ,0 Podrobné zpracování výsledků šetření mobility v Chrudimi není předmětem této zprávy, proto zde není uvedeno. V tabulce 13 uvádíme údaje, které jsou nezbytné pro výpočet ekologické stopy města. 17

18 Tabulka 13: Indikátory dopravy v Chrudimi Cesta č Celkem Počet cest autem Vzdálenost autem 3.794, ,2 197,0 44,5 15, ,2 celkem (km) 6 Vzdálenost autem 1 14,8 15,0 11,7 4,2 6,4 15,1 13,6 cesta (km) Podíl auta na celkovém 39,1 43,1 50,0 41,6 50,0 25,0 41,3 počtu cest (%) Počet cest hromadnou dopravou Vzdálenost (hromadná) 2.742, ,5 38, ,1 celkem (km) 2,5 Vzdálenost (hromadná) 18,9 19,7 6,9 5, ,0 1 cesta (km) Podíl hromadné 22,2 18,0 12,3 6,2 0,0 0,0 17,8 dopravy na celkovém počtu cest (%) Počet cest na motocyklu Vzdálenost motocykl celkem (km) Vzdálenost motocykl 1 10,2 10,9 3, ,2 cesta (km) Podíl motocyklů na celkovém počtu cest (%) 1,8 2,0 0, ,6 Indikátor, který vstupuje do výpočtu ekologické stopy, je výkon jednotlivých druhů dopravy za rok vztažený na jednoho obyvatele. Jednotkou jsou osobokilometry (oskm) vztažené na jednoho obyvatele. Výpočet z výše uvedených údajů (tabulka 13) probíhá podle následujícího vzorce: Vzdálenost 1 cesta (km) * 313 (počet pracovních dní + sobot v roce 4 ) * Počet cest na obyvatele a den) * Podíl na celkovém počtu cest (%) 13,6 km * 313 * 2,32 * 41,3% = oskm/rok V případě hromadné dopravy nebylo v šetření A.3 rozlišováno, zda jde o cestu vlakem nebo autobusem. Výsledný indikátor byl proto rozdělen v poměru odpovídajícím národní 4 Šetření indikátoru A.3 zjišťuje mobilitu lidí během pracovních dní. Při přepočtu na výkon dopravy během celého roku (365 dní) byl brán v potaz měřením zjištěný fakt, že během víkendů je nižší výkon všech druhů dopravy než během pracovních dní. Proto byl do výpočtu zapojen pouze jeden víkendový den ( = 313). 18

19 úrovni 2:1 (autobusy:osobní železniční přeprava). V případě letecké dopravy byl použit údaj z národní úrovně. Výsledné výkony jednotlivých druhů dopravy a jejich srovnání s národním průměrem je uvedeno v tabulce 14. Tabulka 14: Doprava Název položky Výkon osobní automobilové dopravy Výkon veřejné dopravy autobusy Výkon veřejné dopravy železnice Výkon veřejné dopravy letadla Výkon jednostopých vozidel (motocykly) Hodnota Chrudim Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka, rok 4.082, ,6 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 1.537, ,5 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 768, ,6 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 695,6 695,6 ČSÚ oskm/obyv. 18,8 19 Šetření A.3, ČSÚ oskm/obyv Zboží Údaje o spotřebě jednotlivých druhů zboží a služeb nejsou na úrovni města k dispozici. Pro výpočet ekologické stopy města jsou proto převzaté údaje z národní úrovně. Do výpočtu jsou však zahrnuty důležité údaje o produkci komunálního odpadu a způsobu jeho separace (které nepřímo odráží i spotřebu zboží). Tyto údaje poskytl MěÚ Chrudim a jsou za rok Hodnoty za Chrudim a jejich srovnání s národní úrovní jsou uvedeny v tabulce 15. Tabulka 15: Zboží Název položky Hodnota Hodnota Zdroj dat Jednotka, rok Chrudim ČR Směsné komunální odpady 186,5 280 MěÚ Chrudim, kg/obyv. celkem na obyvatele ČSÚ z toho separovaný sběr (kg) 85,5 21,3 MěÚ Chrudim, kg/obyv. ČSÚ z toho separovaný sběr (%) 45,9% 9,7% MěÚ Chrudim % papír 48,2 kg/obyv. sklo 24,6 kg/obyv. plast 12,7 kg/obyv. 19

20 2.3 Shrnutí vstupních dat Předchozí tabulky obsahují srovnání základních agregovaných vstupních indikátorů pro výpočet ekologické stopy města Chrudim s hodnotami těchto indikátorů na celostátní úrovni. Za tabulek vyplývá, že Chrudim dosahuje lepších hodnot indikátorů (z pohledu udržitelného rozvoje) než je celostátní průměr v následujících položkách: Nižší spotřeba elektřiny (domácnosti, průmysl a služby) Nižší spotřeba tepla pro dálkové vytápění a využívání odpadního tepla jako zdroje tohoto tepla Nižší spotřeba tuhých paliv (uhlí) na vytápění Nižší hodnoty mobility Nižší produkce komunálních odpadů Vyšší míra separace komunálního odpadu Z hlediska udržitelnosti města lze toto srovnání hodnotit jako příznivé. V případě tempa nové výstavby, které je v Chrudimi o něco nižší než celostátní průměr, je těžké určit vztah k udržitelnému rozvoji záleží na charakteru této výstavby (na zelené louce vs. v původní zástavbě města, atp.). Horších hodnot indikátorů než je celostátní průměr dosahuje město v následujících položkách: Vyšší spotřeba zemního plynu Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 20

21 2.4. Shrnutí výsledků a srovnání s rokem 2006 Tabulka 16 a graf 1 obsahují shrnutí výsledků celkovou velikost ekologické stopy města Chrudim, velikost jejích základních složek a porovnání s ekologickou stopu České republiky. Ekologická stopa města Chrudim činila v roce ,01 gha/obyvatele, což představuje 81 % hodnoty národní ekologické stopy na obyvatele. Příznivější výsledek než na národní úrovni je dán především nižší spotřebou energií (kromě zemního plynu a energie z obnovitelných zdrojů), nižší produkcí komunálního odpadu a jeho lepším tříděním, než je celostátní průměr. Tabulka 16: Velikost ES města Chrudimi a ČR (v globálních hektarech/obyvatele) Globální hektary/obyvatele Orná půda Pastviny Lesy Zastavěn é plochy Vodní plochy Energie Česká republika 3,06 0,87 0,15 0,54 0,13 0,17 4,93 Ekologická stopa Chrudim 2,23 0,89 0,15 0,48 0,09 0,17 4,01 Odchylka od ČR 73% 102% 100% 89% 72% 99% 81% Celkem Graf 1 21

22 Graf 2 Graf 2 ukazuje složení ekologické stopy Chrudimi z hlediska jednotlivých sektorů. Obdobně jako na úrovni České republiky dominuje ekologické stopě sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (35 %). Necelou třetinu ekologické stopy tvoří spotřeba potravin. Podíl dopravy je nižší než na celostátní úrovni (8 % respektive 10 %). Celková hodnota ekologické stopy Chrudimi činí gha. Tento indikátor můžeme porovnat s několika hodnotami (tabulka 17) s celkovou hodnotou ekologické stopy České republiky a dostupnou biologickou kapacitou. Ekologická stopa Chrudimi činí 0,18 % ekologické stopy ČR, což je nižší hodnota než odpovídá podílu obyvatel Chrudimi na populaci ČR (0,23 %). Odpovídá to nižší ekologické stopě na obyvatele než je průměr ČR. Důležité je srovnání velikosti ekologické stopy s tzv. dostupnou biologickou kapacitou. Ta činí v ČR 2,42 gha na obyvatele a tento údaj byl použit i pro Chrudim, neboť přírodní zdroje, kterými je ekologická stopa Chrudimi zajišťována, pocházejí z celé České republiky. Nejsou tedy vázány pouze na katastr města. Ekologický deficit Chrudimi činí 22

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM 2011 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Zdravé město Chrudim Praha, říjen 2012 Obsah 1. Úvod ekologická stopa... 3 1.1 Definice... 3 1.2 Jednotky

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR B.10: Ekologická stopa městské části Praha Libuš

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR B.10: Ekologická stopa městské části Praha Libuš Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR B.10: Ekologická stopa městské části Praha Libuš Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracoval: RNDr. Viktor Třebický, PhD. 2009 Obsah 1. Úvod

Více

EKOLOGICKÁ STOPA LIBERECKÉHO KRAJE

EKOLOGICKÁ STOPA LIBERECKÉHO KRAJE EKOLOGICKÁ STOPA LIBERECKÉHO KRAJE RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D. TÝMOVÁ INICIATIVA PRO MÍSTNÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ, O.S. Praha listopad 2008 Obsah 1. Úvod ekologická stopa... 3 1.1 Definice... 3 1.2 Výpočet

Více

Říjen 2015. CI2, o. p. s. EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA VELKÉ MEZIŘÍČÍ, 2011-2015. www.ci2.co.cz

Říjen 2015. CI2, o. p. s. EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA VELKÉ MEZIŘÍČÍ, 2011-2015. www.ci2.co.cz Říjen 2015 CI2, o. p. s. EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA VELKÉ MEZIŘÍČÍ, 2011-2015 www.ci2.co.cz Obsah Cíle studie... 4 Indikátor Ekologická stopa města... 4 CI2, o. p. s.... 4 EKOLOGICKÁ STOPA A BIOKAPACITA MĚSTA,

Více

Výsledek ekostopy školy za rok 2012

Výsledek ekostopy školy za rok 2012 třídy Výsledek ekostopy školy za rok 2012 Ekologická stopa školy v roce 2012 je 533.17 Biokapacita školy v roce 2012 je 4.04 Ekologická stopa školní jídelny školy v roce 2012 je 101.55 Ekologická stopa

Více

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA CHRUDIM Říjen 2012 Autoři: RNDr. Viktor Třebický, Ph. D., Mgr. Josef Novák, Ph.D. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, 110 00 Praha 1 http://www.timur.cz

Více

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA NAPAJEDLA. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Napajedla

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA NAPAJEDLA. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Napajedla VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA NAPAJEDLA Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Napajedla Listopad 2011 Autoři: Mgr. Josef Novák, Ph. D., RNDr. Viktor Třebický, Ph. D.,

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

ZELENÉ ÚŘADOVÁNÍ Tipy a nápady k ochraně klimatu v kancelářích

ZELENÉ ÚŘADOVÁNÍ Tipy a nápady k ochraně klimatu v kancelářích www.ekoporadna.cz www.zeleneuradovani.cz Informační materiál byl realizován za finanční pomoci Státního fondu životního prostředíčr a Ministerstva životního prostředí (www.sfzp.cz, www.mzp.cz). Zastupitelé

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V LITOMĚŘICÍCH - 2011 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Zdravé město Litoměřice Leden 2012 TIMUR 2012 Stránka 1 Akce je součástí

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ VE STRAKONICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ VE STRAKONICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ VE STRAKONICÍCH Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Zdravé

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni

Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni Projekt (číslo: TD020304, název: Plánování odpadového hospodářství na municipální úrovni) je řešen s finanční podporou TA ČR. Analýza potenciálu

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ PRŮVODCE PROJEKTEM STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROJEKT STRATEGICKÝ ROZVOJ MČ PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V NAPAJEDLECH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V NAPAJEDLECH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V NAPAJEDLECH Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Město Napajedla Červen 2011 Obsah

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkumný záměr MŽP 0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ VE VSETÍNĚ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ VE VSETÍNĚ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VE VSETÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Vsetín Prosinec 2009 1 Autoři: Josef Novák, Viktor Třebický,

Více

KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY

KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY Projekt ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH PROFESÍ O ENVIRONMENTÁLNÍ PŘESAH Č. CZ.1.07/3.2.04/05.0050 KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY EKOLOGICKÁ STOPA plocha ekologicky produktivní země, kterou potřebujeme

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014

Nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014 Výsledky sledování indikátoru: Nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014 Vydala: Mikroregion Drahanská vrchovina Zpracovala: Mgr. František Vlk 2015 Za obsah tohoto

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 www.czso.cz Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

Počet žáků 20-40 2-3

Počet žáků 20-40 2-3 MY SE budeme zabývat stopu speciální STOPOU EKOLOGICKOU. POMŮCKY: Připojení K INTERNETU NEOBVYKLÉ VYUŽITÍ OBVYKLÝCH VĚCÍ V DOMÁCNOSTI. POČÍTAČE FOTOAPARÁTY VÝTV. POTŘEBY 1. PŮJDEME NA KRÁTKOU PROCHÁZKU

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu);

použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu); VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V CHRUDIMI Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Únor 2010 Cíle průzkumu Cílem dotazníkového

Více

NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM

NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2012 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr.František Vlk Luleč : duben 2013 Úvod Způsob

Více

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ENERGETIKY

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ENERGETIKY INDIKÁTORY UDRŽITELNÉ ENERGETIKY PRO ROZHODOVÁNÍ MĚST A OBCÍ výzkum a aplikace sady místních indikátorů se zaměřením na energetiku, ekonomiku a životní prostředí Druhá průběžná zpráva za rok 2008 k projektu

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Systémový přístupp k ekologizaci provozu MěÚ Uherské Hradiště Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Vymezení tématu Ekologizace úřadu

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys. Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v

Více

Návrh projektu: Ekostopa GBN

Návrh projektu: Ekostopa GBN Návrh projektu: Ekostopa GBN Kdo projekt předkládá Třída sexta A osmiletého studia Gymnázia Benešov, Husova 470, 256 01 Benešov. Učitel: PhDr. Roman Andres Kontaktní údaje e-mail gymnázia: gymnazium@gbn.cz

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Biomasa & Energetika 2011 Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR Ing. Mirek Topolánek předseda výkonné rady 29. listopadu 2011, ČZU Praha Výhody teplárenství 1. Možnost

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Chytrá energie vize české energetiky

Chytrá energie vize české energetiky 31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů

Více

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace... PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná

Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná. Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná Zkušenosti se zaváděním ekologicky šetrných způsobů vytápění v obci Písečná Ostrava -16.2.2011 Bc. David Ćmiel, starosta obce Písečná Poloha obce geografická poloha Moravskoslezský kraj, 15 km východně

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Zdravé město Litoměř ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Celostátní seminář MÍSTNÍ AGENDA 21 CESTA KE KVALITNÍ OBCI Ústí nad Labem, 10. července 2007 Místní Agenda 21 -

Více

Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC

Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC Obsah Struktura zprávy o energetické potřebě... 2 Příručka pro vypracování zprávy... 2 1 Přehled před modelováním energetické potřeby...

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

VRACÍME OBALY DO ŽIVOTA

VRACÍME OBALY DO ŽIVOTA VRACÍME OBALY DO ŽIVOTA SPOLEČNOST EKO KOM Autorizovaná obalová společnost EKO KOM byla před třinácti lety založena průmyslovými podniky vyrábějícími balené zboží. Tato nezisková akciová společnost vytvořila

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

Ekologická stopa 18. listopadu 2009

Ekologická stopa 18. listopadu 2009 Ekologická stopa 18. listopadu 2009 "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní: Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili?" (William Rees) Aktivity

Více

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2008

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2008 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ZA ROK 2008 listopad 2009 ISES, s.r.o. M.J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Obsah : Kap. Název kapitoly Str. 1. Úvodní část 3 1.1. Cíl vyhodnocení

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky

Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky Zpracováno podle informací na www.europeangreencapital.eu V základním textu jsou uvedeny údaje požadované dle formuláře

Více

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU Název METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU Titulkový indikátor: Emise CO 2 na 1 obyvatele Ukazatel: ekvivalentní emise CO 2 (celkové množství a změna vzhledem k referenčnímu

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba. Budovy a jejich prvky/součásti

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba. Budovy a jejich prvky/součásti Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Budovy a jejich prvky/součásti Budovy a zelené nakupování Úvod Vysoké investiční náklady Dlouhá životnost budov Kratší životnost TZB Komplexnost budovy sestávají

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně platných starých POH obcí Plánování odpadového hospodářství

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příloha č. 8 Energetický posudek

Příloha č. 8 Energetický posudek Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti

Více

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU OBSAH Úvod vyhláška o EA prakticky Energetické hodnocení Ekonomické hodnocení Environmentální hodnocení Příklady opatření na instalaci

Více