EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM"

Transkript

1 EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D. TÝMOVÁ INICIATIVA PRO MÍSTNÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ, O.S. Praha září 2009

2 1. Úvod ekologická stopa Definice Výpočet ekologické stopy Ekologická stopa a biokapacita Ekologická stopa České republiky Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy Ekologická stopa města Metodika výpočtu ekologické stopy města Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Potraviny Bydlení, průmysl a stavebnictví Doprava Zboží Shrnutí vstupních dat Shrnutí výsledků a srovnání s rokem Závěr Ekologická stopa městského úřadu Metodika výpočtu ekologické stopy městského úřadu Vstupní data pro výpočet ekologické stopy městského úřadu Základní údaje o úřadě Budovy úřadu Doprava personálu do práce Spotřeba Odpady a separace Výsledky a závěr Výsledky Závěr Literatura a internetové zdroje

3 1. Úvod ekologická stopa 1.1 Definice Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodní ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ES součet všech ploch z různých částí Země, odpovědných za naši spotřebu. Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních předpokladech: 1. Můžeme s rozumnou přesností odhadnout množství zdrojů, které spotřebováváme, a odpadů, které produkujeme. Údaje o spotřebě lze získat z oficiálních statistik. 2. Zdroje a odpady můžeme převést na odpovídající plochy biologicky produktivní půdy, které jsou nezbytné k jejich zajištění. Základními typy produktivních ploch jsou orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy. Do kalkulace dále vstupují plochy pro asimilaci oxidu uhličitého (CO 2 ), který vznikne spálením fosilních paliv, zastavěné plochy a plochy na ochranu biodiverzity. 3. Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. 4. Vzhledem k tomu, že každá tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. 5. Celkovou poptávku společnosti je možné porovnat s přírodní nabídkou ekologických služeb (dostupnou biokapacitou). Lze totiž odhadnout celkovou část Země, která je biologicky produktivní. 3

4 Jednotky měření Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech, které nesmějí být zaměňovány s reálnými hektary. Nutnost používat globální hektary vyplývá z toho, že ekologická stopa je součtem různých kategorií biologicky produktivních ploch (např. lesy a pole) s různou produktivitou. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch (100 x 100 m) s globálně průměrnou produktivitou. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Okrajové oblasti s ostrůvkovitou vegetací a neproduktivní plochy nejsou započítávány. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 14,8 mld. hektarů. Proč globální hektary a nikoliv reálné hektary? Ekologická stopa je součtem ploch s různou produktivitou například orná půda má jinou produktivitu (jiný výnos biomasy vztažený na jednotku plochy) než les a ten má opět jinou produktivitu než oceán. K přepočtu různých typů ploch na společného jmenovatele obecnou biologicky produktivní plochu se používají tzv. ekvivalentní faktory. Přehled ekvivalentních faktorů pro hlavní složky ekologické stopy je uveden v tabulce 1. Z tabulky je zřejmé, že nejproduktivnější je v globálním měřítku orná půda její výnos je 2,21x vyšší než kolik činí globálně průměrná produktivita. Tabulka 1: Ekvivalentní faktory Typ plochy Ekvivalentní faktor (gha/ha) Primární orná půda 2,21 Marginální orná půda 1,80 Neobdělávaná orná půda 2,21 TTP (pastviny) 0,49 Lesy 1,34 Moře, oceány 0,36 Vnitrozemské vodní plochy 0,36 Zastavěné plochy 2,21 Plochy hydro elektrárny 1,00 Asimilace CO 2 (energie) 1,34 Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. 1.2 Výpočet ekologické stopy Pro výpočet ekologické stopy se používají následující kategorie ploch, zajišťujících spotřebu: 4

5 Energie (asimilace CO 2 ) - plocha nutná k propadu oxidu uhličitého (CO 2 ) produkovaného spalováním fosilních paliv, resp. k produkci plodin (biologického paliva) nutných k nahrazení fosilního paliva. Orná půda, pastviny, lesy, vodní plochy - plochy potřebné k zajištění jídla, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a dalších služeb. Zastavěné plochy - plochy nepoužitelné pro přírodní produkci, zaasfaltované, zastavěné či jinak znehodnocené. Plochy pro ochranu biodiverzity plochy s různým stupněm ochrany přírody např. národní parky, přírodní rezervace a další typy chráněných území. Spotřebu většiny zdrojů a produkci odpadů lze kvantitativně stanovit. Obvykle je možné je převést na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zajištění produktů či služeb). Tabulka 2 ukazuje základní matici pro výpočet ekologické stopy. Sloupce tvoří výše uvedené základní kategorie ekologicky produktivních ploch, řádky základní kategorie spotřeby. Položky spotřeby se v závislosti na konkrétní kalkulaci ekologické stopy dále detailně rozdělují na dílčí kategorie spotřeby. Tabulka 2: Základní tabulka (matice) pro výpočet ekologické stopy Uhlíková stopa (asimilace CO 2 ) Orná půda Pastviny Lesy Zastavěn é plochy Vodní plochy Celkem Potraviny Bydlení Doprava Zboží Služby Celkem Výsledek * Uhlíková stopa (asimilace CO 2 ) je plocha země, která odpovídá spotřebě fosilních paliv. Pro přepočet se používá plocha vzrostlých lesů, které při fotosyntéze pohltí oxid uhličitý vzniklý spálením daného množství fosilních paliv Rozdílné kategorie ekologicky produktivních ploch lze vyjádřit ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy: každý hektar (ať už se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) může být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. Vzhledem k tomu, že každá 5

6 tato plocha má specifické použití a každý standardizovaný hektar odpovídá stejnému množství biologické produktivity, jde tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku po přírodních zdrojích. 1.3 Ekologická stopa a biokapacita V pomyslném zeleném účetnictví tvoří ekologická stopa stranu poptávky. Stranou nabídky je biologická kapacita Země (biokapacita). Biokapacita je schopnost přírodních ekosystémů poskytovat lidské ekonomice statky a služby, na kterých je životně závislá. Přírodní služby jsou na Zemi nerovnoměrně rozmístěny některé státy oplývají množstvím přírodních zdrojů a jiné jsou na ně naopak chudé a většinu biokapacity musí dovážet. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Tabulka 3 obsahuje shrnutí rozlohy hlavních typů biologicky produktivních ploch v hektarech v globálním měřítku. Další sloupce obsahují přepočet těchto reálných hektarů na dostupnou biologickou kapacitu vztaženou na jednoho obyvatele a vyjádřenou v globálních hektarech. Pravý sloupec počítá s globální populací 6,302 miliard lidí, které lidstvo dosáhlo v roce

7 Tabulka 3: Dostupná biokapacita světa Typ plochy Globální rozloha Počet obyvatel (mil.): mld. Ha gha/obyv. Orná půda 1,45 0,53 Pastviny 3,36 0,27 Lesy 5,12 0,78 Produktivní vodní plochy 2,90 0,14 Ostatní 0,00 0,08 Celkem 12,83 1,80 Zdroj: Zdroj: Chambers, et al., 2000, Living Planet Report, Ekologická stopa České republiky Velikost ekologické stopy průměrného obyvatele/-ky České republiky je 4,91 gha (data z roku 2003). Dostupná biologická kapacita činí pouze 2,42 gha/obyvatele. Česká republika tedy patří mezi ekologické dlužníky: ekologická stopa překračuje biokapacitu více než dvojnásobně. Česká spotřeba zboží a služeb je zajišťována na úkor dalších zemí ekologických věřitelů. Vezmeme-li v potaz globální míru udržitelnosti 1,8 gha/obyvatele, zjistíme, že česká ekologická stopa je takřka trojnásobná. Jinými slovy, pokud by každý obyvatel Země žil jako průměrný Čech, potřebovali bychom další dvě planety. Detailní složení ekologické stopy české spotřeby uvádí tabulka 4. Více než polovinu tvoří plochy odpovídající za spotřebu energie z fosilních zdrojů. S produkcí CO 2 pohybující se kolem 12 tun/osobu/rok patří Česká republika mezi země s nejvyššími emisemi na hlavu v Evropské unii a do druhé pětice států OECD. Bez snížení energetické náročnosti a omezení emisí z automobilové (včetně nákladní) a letecké dopravy může Česká republika jen těžko aspirovat na snížení celkové ekologické stopy. Dalších takřka 10 % ekologické stopy odpovídá spotřebě energie vyprodukované v jaderných elektrárnách. Bezmála dvoutřetinový celkový podíl energie na ekologické stopě ČR souvisí s vysokou energetickou náročností české ekonomiky a s dominujícím podílem tuhých fosilních paliv. Česká republika v roce 2004 spotřebovala na vyrobenou korunu hrubého domácího produktu 1,8násobně více energie než ekonomiky EU-15 i EU Zpráva o životním prostředí České republiky v roce (2007). Praha: Ministerstvo životního prostředí. 7

8 Tabulka 4: Složení ekologické stopy ČR Typ plochy Rozloha Podíl Orná půda 0,75 15,20% Neobdělávaná orná půda 0,13 2,58% Pastviny (TTP) 0,15 3,12% Moře, oceány 0,16 3,25% Vnitrozemské vodní plochy 0,01 0,17% Lesy 0,53 10,73% Biomasa (jako palivo) 0,02 0,37% Zastavěné plochy 0,13 2,59% Plochy hydro elektrárny 0,00 0,04% Asimilace CO 2 (energie) 2,56 52,18% Jaderná energie 0,48 9,78% Celkem 4,91 100,00% Zdroj: Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. Významný je dále podíl orné půdy a lesů. Podíl zastavěných ploch 2,6 % se může zdát nevýznamný, jde však o rychle rostoucí položku. Vzhledem k tomu, že nová výstavba je většinou realizována na kvalitní orné půdě, dochází k dalšímu prohlubování ekologického deficitu. 1.5 Cílové skupiny pro indikátor ekologické stopy Indikátor je zvláště vhodný pro města (kraje, mikroregiony, obce) zapojené do procesu místní Agendy 21 nebo místní Akce 21. Mohou ho využít i ostatní města (kraje, mikroregiony, obce) se zájmem o problematiku kvality života svých obyvatel a udržitelného rozvoje. Místní politici volení zástupci veřejné správy. Získávají srozumitelný a komplexní ukazatel o udržitelnosti města a městského úřadu. Získávají možnost srovnání s dalšími městy (benchmarking). Získávají možnost prezentace města a činnosti úřadu využívání moderních nástrojů řízení, vazby na města v zahraničí, která se danou problematikou zabývají. Místní státní správa Získává podklady pro rozhodování, které bere v potaz požadavky udržitelného rozvoje. Analýza ekologické stopy města se přímo týká následujících oblastí: místní 8

9 energetika, ochrana životního prostředí, nakládání s odpady, doprava. Analýzu ekologické stopy úřadu lze propojit s procesy EMAS či ISO a kvantitativně zhodnotit výstupy těchto procesů. Ekologickou stopu úřadu lze využít pro prezentaci města vzorový přístup veřejné správy k problematice udržitelného rozvoje a udržitelné spotřeby. Získává možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu příprava scénářů pro politiky a rozhodovací proces. Místní neziskové organizace Získávají důležité podklady a argumenty pro diskusi o kvalitě života v místě, kde působí. Získávají podklad pro kampaně v oblasti EVVO, směřující k udržitelnému rozvoji. Získávají možnost modelování budoucího vývoje ekologické stopy města či městského úřadu podklad pro ovlivňování konkrétních rozhodnutí týkajících se budoucnosti města. Veřejnost Získává vzorový ukazatel udržitelnosti z hlediska veřejné správy (ES úřadu). Získává jednoduchý ukazatel kvality života ve svém bydlišti. Získává srovnání se sousedy stojíme si lépe nebo hůře? Získává podklady ke konkrétním, ekologicky šetrným krokům a opatřením na úrovni domácnosti. 9

10 2. Ekologická stopa města 2.1 Metodika výpočtu ekologické stopy města Řada aplikací výpočtu ekologické stopy směřuje ke komplexnímu hodnocení udržitelnosti měst. Zvyšující se počet aplikací na úrovni měst a regionů vedl k tomu, že Expertní skupina pro městské životní při Evropské komisi navrhla ekologickou stopu jako jedenáctý indikátor Společných evropských indikátorů, k jejichž sledování se město Chrudim v roce 2005 přihlásilo. Při modifikaci sady ECI podle podmínek v českých městech v roce 2006 se ekologická stopa stala desátým indikátorem sady nově nazvané ECI/TIMUR: A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb A.5 Kvalita místního ovzduší B.6 Cesty dětí do škol a zpět B.7 Nezaměstnanost B.8 Zatížení obyvatel hlukem B.9 Udržitelné využívání území B.10 Ekologická stopa Při kalkulaci ekologické stopy města (či regionu) je vhodné vyjít z národní ekologické stopy. Nejpodrobnějším podkladem je národní účet ekologické stopy, který pro každý stát každoročně stanovuje odborná instituce se sídlem ve Spojených státech Global Footprint Network 2. Výhodou je standardizace a srovnatelnost, jakož i garance kvality dat z mezinárodních zdrojů. Národní účet je možné získat za poplatek, který závisí na typu organizace, která ho pořizuje. Cena se pohybuje v řádu tisíců euro. Kalkulace zahrnuje následující položky spotřeby zdrojů: Spotřeba potravin rostlinné a živočišné produkty a s tím spojená energie. Bydlení, průmysl, stavebnictví spotřeba energií v domácnostech a průmyslu, nová výstavba a údržba bytového fondu. 2 Global Footprint Network. National Footprint Accounts Edition. Czech Republic. 10

11 Doprava výkony jednotlivých druhů dopravy. Zboží spotřeba základních druhů zboží. Služby základní služby podle klasifikace ČSÚ. Neidentifikované položky. Podstatou výpočtu je zjištění odlišnosti daného města či regionu od národního průměru v položkách, kde to je možné a smysluplné. V případě, že data v daném místě nejsou k dispozici, jsou ve výpočtu ponechány národní hodnoty. Výpočet probíhá podle následujícího vzorce: ESP město = (SP město / SP ČR ) * ESP ČR kde ESP město je ekologická stopa položky (například spotřeby elektrické energie) města. Jednotkou je gha/obyvatele. SP město je spotřeba položky ve městě (údaj převzatý z místních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kwh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. SP ČR je spotřeba položky v ČR (údaj převzatý z národních statistik). Jednotka odpovídá charakteru položky (např. kwh či osob-km) a je vztažena na jednoho obyvatele. ESP ČR je ekologická stopa položky ČR (údaj převzatý z národního účtu ekologické stopy ČR). Jednotkou je gha/obyvatele. Vlastní výpočet má podobu matice, jejíž podobu ukazuje tabulka 5. Sloupce matice tvoří jednotlivé složky ekologické stopy, řádky matice jednotlivé položky spotřeby. Výsledek celková ekologická stopa města se nachází v pravém dolním rohu tabulky. Výsledek je stanoven jednak jako agregovaný indikátor celková ekologická stopa města v globálních hektarech (gha), jednak vztažen na jednoho obyvatele města (gha/osobu). V druhém případě to umožňuje rámcové srovnání ekologické stopy města Chrudimi s dalšími městy v ČR, jejichž ekologickou stopu TIMUR, o.s. analyzoval a srovnání s průměrem ČR. Města různé velikosti a různé hospodářské, geografické a sociodemografické struktury však mají různé výchozí podmínky z hlediska udržitelného rozvoje. V neposlední řadě je ovlivňuje vývoj na vyšších úrovních (region, stát, EU). 11

12 Proto je důležitější hodnotit s využitím stejných zdrojů dat vývoj ekologické stopy města. V případě časových řad je možné hodnotit pokrok či odklon od udržitelnosti. Tabulka 5: Ekologická stopa města (gha/obyvatele) ID Název položky Energie Orná půda Pastviny Les Zastavěné plochy Vodní plochy CELKEM 1. Potraviny 1.1 Rostlinného původu 1.2 Živočišného původu 2. Bydlení, průmysl a stavebnictví 2.1 Nová výstavba 2.2 Údržba Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) fosilní zdroje Spotřeba elektrické energie (domácnosti a průmysl) obnovitelné zdroje Spotřeba zemního plynu (domácnosti a průmysl) Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) fosilní zdroje Spotřeba tepla (domácnosti a průmysl) obnovitelné zdroje Spotřeba tuhých paliv (domácnosti a průmysl) 3. Doprava 3.1 Osobní automobily 3.2 Jednostopá vozidla 3.3 Veřejná doprava autobusy 3.4 Veřejná doprava železnice 3.5 Veřejná doprava letadla 4. Zboží Přístroje (nezahrnuje provozní 4.1 energii) 4.2 Nábytek 4.3 Počítače a elektrická zařízení (nezahrnuje provozní energii) 4.4 Oblečení a obuv 4.5 Čistící prostředky 4.6 Papírové zboží 4.7 Tabák 4.8 Ostatní různé zboží 5. Služby 5.1 Úprava a rozvod vody 5.2 Telekomunikace 12

13 5.3 Odstraňování odpadů a odpadních vod 5.4 Recyklace 5.5 Finanční a právní služby 5.6 Zdravotnické služby 5.7 Realitní a nájemní služby 5.8 Zábavní průmysl, sport Zpracování dat a související činnosti, 5.9 služby pro podniky 5.10 Výzkum a vývoj Veřejná správa a obrana, sociální 5.11 zabezpečení 5.12 Školství Ostatní různé služby, 6. neidentifikováno 7. Neidentifikováno 8. CELKEM 13

14 2.2 Vstupní data pro výpočet ekologické stopy města Všechny vstupní indikátory pro výpočet ekologické stopy jsou vztaženy na jednoho obyvatele města. Je použit aktuální údaj ČSÚ, že v Chrudimi žije obyvatel města (k ) Potraviny Údaje o spotřebě potravin není možné získat na úrovni města. Proto jsou použity data z mezinárodní úrovně, které čerpají z národních statistik. Mezinárodní statistku spotřeby potravin, jejich dovozu a vývozu vede FAO (Organizace pro výživu a zemědělství, spadající pod OSN). Z hlediska ekologické stopy je důležitý poměr živočišných a rostlinných potravin. Hodnoty použité při výpočtu ekologické stopy Chrudimi jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 6: Potraviny Název položky Hodnota Rok Zdroj dat Jednotka Potraviny celkem FAO kg/obyvatele Rostlinného původu FAO kg/obyvatele Živočišného původu FAO kg/obyvatele Bydlení, průmysl a stavebnictví V oblasti bydlení, průmysl a stavebnictví lze řadu údajů identifikovat na městské úrovni, i když se poslední dobou dostupnost dat o spotřebě energie, díky jejím poskytovatelům, zhoršuje. Pokud jde o bydlení, je pro výpočet ekologické stopy použit údaj o nové výstavbě na úrovni obvodu obce s rozšířenou působností, který eviduje Český statistický úřad. Jedná se o údaj o podlahové ploše nově dokončených bytů (v m 2 ) v ORP Chrudim, který je vztažen na jednoho obyvatele města. V tabulce 7 uvádíme vývoj tohoto indikátoru v Chrudimi v letech a srovnání s úrovní ČR. Tempo nové výstavby v Chrudimi bylo v roce 2007 o něco nižší, než činil celostátní průměr (novější data zatím nejsou k dispozici). 14

15 Tabulka 7: Nová bytová výstavba Název položky Nová výstavba celkem Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s Hodnota Zdroj dat Jednotka ČR ČSÚ m 2 Nová výstavba 0,1836 0,1590 0,1737 0,2111 ČSÚ m 2 /obyv. Další část vstupních dat tvoří údaje o spotřebě energií v jednotlivých sektorech na úrovni města. První se týká spotřeby elektrické energie. Uvádí se ve dvou kategoriích. První tvoří celkovou spotřebu elektrické energie v příslušném roce za sektor domácností a služeb (maloodběratelé) a průmyslu (velkoodběratelé) z fosilních zdrojů. Jedná se o elektrickou energii vyrobenou z fosilních zdrojů (uhlí, zemní plyn), z kogenerace a jaderné energie. Druhý tvoří údaj o elektrické energii vyrobené z obnovitelných zdrojů (vodní elektrárny, větrné elektrárny, biomasa, solární zdroje). V případě Chrudimi se ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí podařilo údaj o celkové spotřebě elektrické energie od distributora získat (tabulka 8). U dalších měst, jejichž ekologická stopa byla v uplynulých 2 letech analyzována, se to nepodařilo. Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl použit stejný jako na celostátní úrovni. Tabulka 8: Spotřeba elektrické energie Spotřeba elektrické Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka energie Chrudim Celková spotřeba ČEZ kwh Fosilní zdroje 3.630, ,1 ČEZ kwh/obyv. Obnovitelné zdroje 220,4 220,4 ČSÚ kwh/obyv. Údaj o celkové spotřebě zemního plynu se podobně jako u elektrické energie podařilo městu získat od distributora. Údaje jsou dále členěné podle kategorie odběratelů (domácnosti, maloodběratelé, střední odběratelé a velkoodběratelé). Jsou uvedeny v tabulce č. 9. Do výpočtu ekologické stopy vstupuje součet hodnot celková spotřeba zemního plynu za administrativní území města. 15

16 Tabulka 9: Spotřeba zemního plynu Spotřeba zemního plynu Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka Chrudim Domácnosti SČP Net kwh Maloodběratelé SČP Net kwh Střední odběratelé SČP Net kwh Velkoodběratelé SČP Net kwh Celkem SČP Net kwh Celkem/obyv , ,2 SČP Net kwh/obyv. Údaje o spotřebě tepla je uveden v tabulce 10. Byl získán zástupci Městského úřadu města. Jde o odpadní teplo z elektrárny Opatovice, na které je v Chrudimi připojeno řada objektů včetně městského úřadu. To se příznivě projevuje i z hlediska ekologické stopy. Z obnovitelných zdrojů energie jsou v Chrudimi dále v malé míře využívány tepelná čerpadla. V územní energetické koncepce Pardubického kraje z roku 2003 je uveden počet 3 tepelných čerpadel ve městě s celkovou přípojnou hodnotou 9,56 kwh. Tento údaj je z hlediska celkové spotřeby tepla ve městě zanedbatelný. Tabulka 10: Spotřeba tepla Spotřeba tepla Hodnota Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka Chrudim Odpadní teplo elektrárna MěÚ GJ Opatovice Chrudim Fosilní zdroje 4.008, ,5 MěÚ kwh celkem/obyv. Chrudim Obnovitelné zdroje/obyv ,1 ČSÚ kwh Z Územní energetické koncepce Pardubického kraje 3 vyplývá, že v Chrudimi je pouze malé množství domácností vytápěných tuhými palivy (méně než 3 %). Z tohoto údaje a údaje o průměrné spotřebě tuhých paliv na domácnost (šetření ENERGO) se podařilo stanovit kvalifikovaný odhad spotřeby tuhých paliv na vytápění domácností v Chrudimi (tabulka 11). Tabulka 11 Spotřeba tuhých paliv Spotřeba uhlí pro vytápění na obyv. Hodnota Chrudim Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka 300, ,9 EVČ, City kwh/obyv., Plan, ViP Územní energetická koncepce Pardubického kraje, kolektiv zpracovatelů EVČ, Cityplan, ViP,

17 2.2.3 Doprava Údaje o výkonu jednotlivých druhů dopravy za město Chrudim nebyly k dispozici, proto bylo nutné provést speciální průzkum. Tento průzkum vycházel z metodiky Společných evropských indikátorů indikátor A.3 - Mobilita a místní přeprava cestujících. Metodou šetření je standardizované šetření na základě dotazníku a rozhovorů se vzorkem obyvatel města. Průzkum proběhl v roce V rámci šetření indikátoru A.3 se podařilo shromáždit reprezentativní vzorek 695 vyplněných dotazníků. Složení výběrového vzorku z hlediska pohlaví ukazuje tabulka 12. Tabulka 12: Struktura respondentů šetření A.3 Chrudim pohlaví Abs. % počet Muž ,9 Žena ,1 Celkem ,0 Podrobné zpracování výsledků šetření mobility v Chrudimi není předmětem této zprávy, proto zde není uvedeno. V tabulce 13 uvádíme údaje, které jsou nezbytné pro výpočet ekologické stopy města. 17

18 Tabulka 13: Indikátory dopravy v Chrudimi Cesta č Celkem Počet cest autem Vzdálenost autem 3.794, ,2 197,0 44,5 15, ,2 celkem (km) 6 Vzdálenost autem 1 14,8 15,0 11,7 4,2 6,4 15,1 13,6 cesta (km) Podíl auta na celkovém 39,1 43,1 50,0 41,6 50,0 25,0 41,3 počtu cest (%) Počet cest hromadnou dopravou Vzdálenost (hromadná) 2.742, ,5 38, ,1 celkem (km) 2,5 Vzdálenost (hromadná) 18,9 19,7 6,9 5, ,0 1 cesta (km) Podíl hromadné 22,2 18,0 12,3 6,2 0,0 0,0 17,8 dopravy na celkovém počtu cest (%) Počet cest na motocyklu Vzdálenost motocykl celkem (km) Vzdálenost motocykl 1 10,2 10,9 3, ,2 cesta (km) Podíl motocyklů na celkovém počtu cest (%) 1,8 2,0 0, ,6 Indikátor, který vstupuje do výpočtu ekologické stopy, je výkon jednotlivých druhů dopravy za rok vztažený na jednoho obyvatele. Jednotkou jsou osobokilometry (oskm) vztažené na jednoho obyvatele. Výpočet z výše uvedených údajů (tabulka 13) probíhá podle následujícího vzorce: Vzdálenost 1 cesta (km) * 313 (počet pracovních dní + sobot v roce 4 ) * Počet cest na obyvatele a den) * Podíl na celkovém počtu cest (%) 13,6 km * 313 * 2,32 * 41,3% = oskm/rok V případě hromadné dopravy nebylo v šetření A.3 rozlišováno, zda jde o cestu vlakem nebo autobusem. Výsledný indikátor byl proto rozdělen v poměru odpovídajícím národní 4 Šetření indikátoru A.3 zjišťuje mobilitu lidí během pracovních dní. Při přepočtu na výkon dopravy během celého roku (365 dní) byl brán v potaz měřením zjištěný fakt, že během víkendů je nižší výkon všech druhů dopravy než během pracovních dní. Proto byl do výpočtu zapojen pouze jeden víkendový den ( = 313). 18

19 úrovni 2:1 (autobusy:osobní železniční přeprava). V případě letecké dopravy byl použit údaj z národní úrovně. Výsledné výkony jednotlivých druhů dopravy a jejich srovnání s národním průměrem je uvedeno v tabulce 14. Tabulka 14: Doprava Název položky Výkon osobní automobilové dopravy Výkon veřejné dopravy autobusy Výkon veřejné dopravy železnice Výkon veřejné dopravy letadla Výkon jednostopých vozidel (motocykly) Hodnota Chrudim Hodnota ČR Zdroj dat Jednotka, rok 4.082, ,6 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 1.537, ,5 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 768, ,6 Šetření A.3, oskm/obyv. ČSÚ 695,6 695,6 ČSÚ oskm/obyv. 18,8 19 Šetření A.3, ČSÚ oskm/obyv Zboží Údaje o spotřebě jednotlivých druhů zboží a služeb nejsou na úrovni města k dispozici. Pro výpočet ekologické stopy města jsou proto převzaté údaje z národní úrovně. Do výpočtu jsou však zahrnuty důležité údaje o produkci komunálního odpadu a způsobu jeho separace (které nepřímo odráží i spotřebu zboží). Tyto údaje poskytl MěÚ Chrudim a jsou za rok Hodnoty za Chrudim a jejich srovnání s národní úrovní jsou uvedeny v tabulce 15. Tabulka 15: Zboží Název položky Hodnota Hodnota Zdroj dat Jednotka, rok Chrudim ČR Směsné komunální odpady 186,5 280 MěÚ Chrudim, kg/obyv. celkem na obyvatele ČSÚ z toho separovaný sběr (kg) 85,5 21,3 MěÚ Chrudim, kg/obyv. ČSÚ z toho separovaný sběr (%) 45,9% 9,7% MěÚ Chrudim % papír 48,2 kg/obyv. sklo 24,6 kg/obyv. plast 12,7 kg/obyv. 19

20 2.3 Shrnutí vstupních dat Předchozí tabulky obsahují srovnání základních agregovaných vstupních indikátorů pro výpočet ekologické stopy města Chrudim s hodnotami těchto indikátorů na celostátní úrovni. Za tabulek vyplývá, že Chrudim dosahuje lepších hodnot indikátorů (z pohledu udržitelného rozvoje) než je celostátní průměr v následujících položkách: Nižší spotřeba elektřiny (domácnosti, průmysl a služby) Nižší spotřeba tepla pro dálkové vytápění a využívání odpadního tepla jako zdroje tohoto tepla Nižší spotřeba tuhých paliv (uhlí) na vytápění Nižší hodnoty mobility Nižší produkce komunálních odpadů Vyšší míra separace komunálního odpadu Z hlediska udržitelnosti města lze toto srovnání hodnotit jako příznivé. V případě tempa nové výstavby, které je v Chrudimi o něco nižší než celostátní průměr, je těžké určit vztah k udržitelnému rozvoji záleží na charakteru této výstavby (na zelené louce vs. v původní zástavbě města, atp.). Horších hodnot indikátorů než je celostátní průměr dosahuje město v následujících položkách: Vyšší spotřeba zemního plynu Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů 20

21 2.4. Shrnutí výsledků a srovnání s rokem 2006 Tabulka 16 a graf 1 obsahují shrnutí výsledků celkovou velikost ekologické stopy města Chrudim, velikost jejích základních složek a porovnání s ekologickou stopu České republiky. Ekologická stopa města Chrudim činila v roce ,01 gha/obyvatele, což představuje 81 % hodnoty národní ekologické stopy na obyvatele. Příznivější výsledek než na národní úrovni je dán především nižší spotřebou energií (kromě zemního plynu a energie z obnovitelných zdrojů), nižší produkcí komunálního odpadu a jeho lepším tříděním, než je celostátní průměr. Tabulka 16: Velikost ES města Chrudimi a ČR (v globálních hektarech/obyvatele) Globální hektary/obyvatele Orná půda Pastviny Lesy Zastavěn é plochy Vodní plochy Energie Česká republika 3,06 0,87 0,15 0,54 0,13 0,17 4,93 Ekologická stopa Chrudim 2,23 0,89 0,15 0,48 0,09 0,17 4,01 Odchylka od ČR 73% 102% 100% 89% 72% 99% 81% Celkem Graf 1 21

22 Graf 2 Graf 2 ukazuje složení ekologické stopy Chrudimi z hlediska jednotlivých sektorů. Obdobně jako na úrovni České republiky dominuje ekologické stopě sektor bydlení, průmyslu a stavebnictví (35 %). Necelou třetinu ekologické stopy tvoří spotřeba potravin. Podíl dopravy je nižší než na celostátní úrovni (8 % respektive 10 %). Celková hodnota ekologické stopy Chrudimi činí gha. Tento indikátor můžeme porovnat s několika hodnotami (tabulka 17) s celkovou hodnotou ekologické stopy České republiky a dostupnou biologickou kapacitou. Ekologická stopa Chrudimi činí 0,18 % ekologické stopy ČR, což je nižší hodnota než odpovídá podílu obyvatel Chrudimi na populaci ČR (0,23 %). Odpovídá to nižší ekologické stopě na obyvatele než je průměr ČR. Důležité je srovnání velikosti ekologické stopy s tzv. dostupnou biologickou kapacitou. Ta činí v ČR 2,42 gha na obyvatele a tento údaj byl použit i pro Chrudim, neboť přírodní zdroje, kterými je ekologická stopa Chrudimi zajišťována, pocházejí z celé České republiky. Nejsou tedy vázány pouze na katastr města. Ekologický deficit Chrudimi činí 22

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM

EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTSKÉHO ÚŘADU CHRUDIM 2011 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Zdravé město Chrudim Praha, říjen 2012 Obsah 1. Úvod ekologická stopa... 3 1.1 Definice... 3 1.2 Jednotky

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR B.10: Ekologická stopa městské části Praha Libuš

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR B.10: Ekologická stopa městské části Praha Libuš Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR B.10: Ekologická stopa městské části Praha Libuš Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracoval: RNDr. Viktor Třebický, PhD. 2009 Obsah 1. Úvod

Více

EKOLOGICKÁ STOPA LIBERECKÉHO KRAJE

EKOLOGICKÁ STOPA LIBERECKÉHO KRAJE EKOLOGICKÁ STOPA LIBERECKÉHO KRAJE RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D. TÝMOVÁ INICIATIVA PRO MÍSTNÍ UDRŽITELNÝ ROZVOJ, O.S. Praha listopad 2008 Obsah 1. Úvod ekologická stopa... 3 1.1 Definice... 3 1.2 Výpočet

Více

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA CHRUDIM Říjen 2012 Autoři: RNDr. Viktor Třebický, Ph. D., Mgr. Josef Novák, Ph.D. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Senovážná 2, 110 00 Praha 1 http://www.timur.cz

Více

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA NAPAJEDLA. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Napajedla

VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA NAPAJEDLA. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Napajedla VÝSLEDKY INDIKÁTORU EKOLOGICKÁ STOPA MĚSTA NAPAJEDLA Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Napajedla Listopad 2011 Autoři: Mgr. Josef Novák, Ph. D., RNDr. Viktor Třebický, Ph. D.,

Více

Výsledek ekostopy školy za rok 2012

Výsledek ekostopy školy za rok 2012 třídy Výsledek ekostopy školy za rok 2012 Ekologická stopa školy v roce 2012 je 533.17 Biokapacita školy v roce 2012 je 4.04 Ekologická stopa školní jídelny školy v roce 2012 je 101.55 Ekologická stopa

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V LITOMĚŘICÍCH - 2011 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Zdravé město Litoměřice Leden 2012 TIMUR 2012 Stránka 1 Akce je součástí

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ PRŮVODCE PROJEKTEM STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROJEKT STRATEGICKÝ ROZVOJ MČ PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ

Více

Počet žáků 20-40 2-3

Počet žáků 20-40 2-3 MY SE budeme zabývat stopu speciální STOPOU EKOLOGICKOU. POMŮCKY: Připojení K INTERNETU NEOBVYKLÉ VYUŽITÍ OBVYKLÝCH VĚCÍ V DOMÁCNOSTI. POČÍTAČE FOTOAPARÁTY VÝTV. POTŘEBY 1. PŮJDEME NA KRÁTKOU PROCHÁZKU

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Ekologická stopa 18. listopadu 2009

Ekologická stopa 18. listopadu 2009 Ekologická stopa 18. listopadu 2009 "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní: Jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom toto zvíře uživili?" (William Rees) Aktivity

Více

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s.

Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. Indikátory udržitelné energetiky jako součást EM PORSENNA o.p.s. 1 Obsah Energetický management Obecné informace a principy Energetické plánování Příklady z praxe Indikátory udržitelné energetiky Sledování

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY

KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY Projekt ROZŠÍŘENÍ VYBRANÝCH PROFESÍ O ENVIRONMENTÁLNÍ PŘESAH Č. CZ.1.07/3.2.04/05.0050 KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY EKOLOGICKÁ STOPA plocha ekologicky produktivní země, kterou potřebujeme

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky

Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky Soutěž European Green Capital Award požadavky na vstupní dokumentaci pro podání přihlášky Zpracováno podle informací na www.europeangreencapital.eu V základním textu jsou uvedeny údaje požadované dle formuláře

Více

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Benchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách

Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách Možnosti úspor energe v obytných a administrativních budovách v České republice, 26. března 2008 Potenciál úspor energie v obytných a administrativních budovách PORSENNA o.p.s. 1 STRUKTURA PREZENTACE Metodika

Více

SSOS_ZE_2.17 Ekologické značky

SSOS_ZE_2.17 Ekologické značky Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_2.17

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

EKOLOGICKÁ STOPA A JEJÍ VÝZNAM PRO HODNOCENÍ FUNGOVÁNÍ A ROZVOJE MĚSTA

EKOLOGICKÁ STOPA A JEJÍ VÝZNAM PRO HODNOCENÍ FUNGOVÁNÍ A ROZVOJE MĚSTA UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A PRÁVA EKOLOGICKÁ STOPA A JEJÍ VÝZNAM PRO HODNOCENÍ FUNGOVÁNÍ A ROZVOJE MĚSTA DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Michaela Sukdoláková VEDOUCÍ

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

Nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014

Nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014 Výsledky sledování indikátoru: Nakládání s komunálním odpadem v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2014 Vydala: Mikroregion Drahanská vrchovina Zpracovala: Mgr. František Vlk 2015 Za obsah tohoto

Více

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání.

Návaznost na RVP: Člověk a životní prostředí Biologické a ekologické vzdělávání. Návaznost na RVP: Všechny hlavní cíle a navazující dílčí cíle se týkají průřezového tématu Člověk a životní prostředí a vzdělávací oblasti Biologické a ekologické vzdělávání. Průřezové téma má návaznost

Více

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Návrh projektu: Ekostopa GBN

Návrh projektu: Ekostopa GBN Návrh projektu: Ekostopa GBN Kdo projekt předkládá Třída sexta A osmiletého studia Gymnázia Benešov, Husova 470, 256 01 Benešov. Učitel: PhDr. Roman Andres Kontaktní údaje e-mail gymnázia: gymnazium@gbn.cz

Více

Městská část Praha 14

Městská část Praha 14 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 14 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 11

Městská část Praha 11 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 11 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 13

Městská část Praha 13 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 13 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii

Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Programy a další nástroje ke zlepšení kvality ovzduší v Lombardii Giuseppe Sgorbati, Ředitel správní oblasti v Miláně Agentura na ochranu životního prostředí v Lombardii Emisní sektory a kritické body

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Zdravé město Litoměř ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Celostátní seminář MÍSTNÍ AGENDA 21 CESTA KE KVALITNÍ OBCI Ústí nad Labem, 10. července 2007 Místní Agenda 21 -

Více

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s.

Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování. Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. Udržitelné hospodaření s energií ve městech a obcích legislativa a financování Miroslav Šafařík PORSENNA o.p.s. 1 2000 Udržitelný scénář vývoje spotřeby energie spotřeba PEZ (PJ) 1800 1600 1400 1200 1000

Více

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně platných starých POH obcí Plánování odpadového hospodářství

Více

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Vyhodnocení programu Efekt 2007 Vyhodnocení programu Efekt 2007 Program EFEKT (dále jen Program) je součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného každoročně vládou ČR. Program

Více

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Ing. Libor Lenža Regionální energetické centrum, o. p. s. Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji Odborný seminář Biomasa jako zdroj energie 6. 7. června 2006 Ostravice Zlínský kraj Proč biomasa?

Více

(Úspory energie a obnovitelné zdroje

(Úspory energie a obnovitelné zdroje Možnosti technické pomoci při zlepšov ování environmentáln lní výkonnosti (Úspory energie a obnovitelné zdroje energie v ubytovacích ch zařízen zeních) Jaroslav Jakubes, ENVIROS Obsah prezentace Kontext

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Může nás krajina energeticky uživit?

Může nás krajina energeticky uživit? Může nás krajina energeticky uživit? Ing. Jiří Krist Seminář: Obce a regiony odolné proti změně klimatu Liberec, 8. prosince 2014 EKOTOXA s.r.o. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v

Více

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál

Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste. Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál Firmy věří, že zájem o jejich výrobky či služby nadále poroste Představení výsledků výzkumu Index očekávání firem na 3. čtvrtletí 2014 a dál Hlavní zjištění Hlavní zjištění INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM Výhledy

Více

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 425/2013 ze dne: 25.7.2013. List 1 z 16

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 425/2013 ze dne: 25.7.2013. List 1 z 16 Akreditovaný subjekt podle /IEC 17021:2011: List 1 z 16 1 7 Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba výrobků z papíru a lepenky 2 12 Výroba chemických látek, přípravků a chemických vláken Výroba

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Městská část Praha 15

Městská část Praha 15 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 15 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Městská část Praha 18

Městská část Praha 18 Územní energetická koncepce hl. m. Prahy (23 222) ENERGETICKÉ A EMISNÍ BILANCE Městská část Praha 18 Primární spotřeba - Stáv. stav Bilance roční spotřeby primárních paliv (GJ) - Stávající stav (rok 21)

Více

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice

Hradec Králové BISE FÓRUM. Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice Hradec Králové BISE FÓRUM Územní energetická koncepce Zlínského kraje a šance pro podnikání obcí venergetice 25. dubna 2005 Vojtěch Jurčík, statutární náměstek hejtmana Způsob zpracování ÚEK ZK Územní

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Dlouhodobý program NSZM ČR

Dlouhodobý program NSZM ČR BRÁNA KVALITY Dlouhodobý program NSZM ČR Podzimní zasedání VH NSZM ČR Jihlava, 13. prosince 2006 NSZM ČR 2006 1 Program a metodika NSZM Česká Brána 21 / New Gate 21 1998-2006 Program Česká Brána 21 titul

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem.

Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem. Obsah: PŘÍLOHA Č. 1: POPIS VÝCHOZÍHO STAVU OBJEKTŮ VČETNĚ REFERENČNÍCH HODNOT... 3 PŘÍLOHA Č. 2: POPIS ZÁKLADNÍCH OPATŘENÍ...

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Pavel Růžička Ministerstvo životního prostředí Seminář k environmentální politice pro MSP, 14.12.2007, Brno Dobrovolné nástroje Činnosti podnikatelských

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště

k ekologizaci Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Systémový přístupp k ekologizaci provozu MěÚ Uherské Hradiště Mgr. Ing. Petr Pavelčík, Ing. Miroslava Hrabalíková oddělení rozvoje města Městský úřad Uherské Hradiště Vymezení tématu Ekologizace úřadu

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU EUROPEAN BUSINESS & TECHNOLOGY CENTRE IN INDIA Brno, 10. 12. září 2012 www.ebtc.eu EBTC Představení projektu Hospodářská komora České republiky vyhrála výběrové řízení na tzv. Contact

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU OBSAH Úvod vyhláška o EA prakticky Energetické hodnocení Ekonomické hodnocení Environmentální hodnocení Příklady opatření na instalaci

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM EnMS 1 SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ Záměrem je přijetí a zavedení systematického přístupu k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti,

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o. Úvod do problematiky Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi

Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi Chrudim 2.1.2008 Statistická data zpracovala Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. ve spolupráci

Více

ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ co si myslí Češi?

ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ co si myslí Češi? ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ co si myslí Češi? Názor občanů ČR na podpou výroby energie z obnovitelných zdrojů a omezení plýtvání Závěrečná zpráva výsledky za ČR, červen 2014 blanka.simova@ipsos.com

Více

www.energetika.cz www.ekowatt.cz náročnosti energetické Průkaz budovy www.prukazybudov.cz Karel Srdečný EkoWATT

www.energetika.cz www.ekowatt.cz náročnosti energetické Průkaz budovy www.prukazybudov.cz Karel Srdečný EkoWATT Průkaz energetické náročnosti budovy Karel Srdečný EkoWATT www.prukazybudov.cz Zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. (plné znění č. 61/2008 Sb.) 6a zákona + prováděcí vyhl. 148/2007 Sb. Stavebník,

Více

Energetické audity v České republice

Energetické audity v České republice Energetické audity v České republice 24. října 2012 Ing. Jan Pejter (jan.pejter@enviros.cz) Obsah prezentace 1) Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, 2) Energetické audity, 3) Dotační tituly

Více

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a

EPC. Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a EPC Energy Performance Contracting (EPC) je moderní model spolupráce mezi klientem a specializovaným dodavatelem, tj. firmou energetických služeb (ESCO Energy Services Company), zaměřený na zvyšování energetické

Více

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů.

Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Ceny tepelné energie v soustavách zásobování teplem v porovnání s cenami z lokálních zdrojů. Konkurenceschopnost ceny tepla ve Vsetíně vůči lokálním plyn. kotelnám, příp. tepelným čerpadlům. Invicta Bohemica,

Více

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní?

Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní? Do jaké míry ovlivní energetické úspory bilanci výroby elektřiny a poptávku po ní? Diskusní setkání IVD Energetické úspory jako příležitost k růstu City Tower, Praha, 10. 3. 2015 1 Obsah Atraktivita elektřiny

Více

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH Petr Stehlík Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství NETME Centre Obsah Úvod Koncepční a komplexní

Více

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Ing. Jan Vogl Abstrakt Cílem této studie je analýza zahraničního obchodu se zaměřením na stroje a dopravní prostředky. V provedené analýze

Více

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR

DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR DOSAŽENÉ ÚSPORY ENERGIE PROSTŘEDNICTVÍM PROGRAMŮ PODPORY V ČR OBSAH: 1. Programy podpory energetické efektivnosti 2007-2013, 2. Přínosy programu EKO-ENERGIE OPPI 2007-2013, 3. Přínosy prioritní osy 3 OPŽP

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

Ing. Michal SKŘEBSKÝ 606 788 384

Ing. Michal SKŘEBSKÝ 606 788 384 Ing. Michal SKŘEBSKÝ 606 788 384 Cíl Naučit vnímat vedoucí pracovníky ochranu životního prostředí jako součást každodenní práce, včetně výchovného působení na své okolí. Orientovat se v základních dokumentech

Více

Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek

Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky v roce 2011 13. 14. 10. 2011 Grand Hotel Třebíč Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek Daniel Hájek Odbor nástrojů politiky ŽP Ministerstvo životního

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období Návrh Poslanců Hynka Fajmona, Waltra Bartoše, Tomáše Duba na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko)

Shrnutí MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA. DOBRICH (Bulharsko) MĚSTO DOBRICH ENERGETICKY NEZÁVISLÁ MUNICIPALITA DOBRICH (Bulharsko) Shrnutí Město Dobrich je jedno ze zakladatelů organizace Bulgarian Municipal Energy Efficiency Network EcoEnergy (bulharská síť EcoEnergy

Více

PŘEHLED ZÁKONNÝCH ZMOCNĚNÍ PRO VYDÁVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

PŘEHLED ZÁKONNÝCH ZMOCNĚNÍ PRO VYDÁVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘEHLED ZÁKONNÝCH ZMOCNĚNÍ PRO VYDÁVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ /k 1. 2. 2010/ I. Obce Obecně závazné vyhlášky obcí: 1. zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,

Více

Oběhové hospodářství

Oběhové hospodářství Oběhové hospodářství Odpady jako zdroj cenných surovin Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Seminář k oběhovému hospodářství, EUROCENTRUM Praha 17. 9. 2015 Oběhové hospodářství - odpad

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln

LOHAS. Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln LOHAS Nový životní styl současnosti Natálie Lorencová,, Lidija Erlebachová Neformáln lní tiskové setkání,, 9. záříz 2009 2 Příroda a udržitelný rozvoj získávají na důled ležitosti Svět se mění Stále větší

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více