CHARAKTERISTIKA STÁTŮ DLE VYSPĚLOSTI

Transkript

1 Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník CHARAKTERISTIKA STÁTŮ DLE VYSPĚLOSTI referát Jméno a příjmení: Zuzana Kalíková Tereza Skrbková Třída: 5. O Datum:

2 Charakteristika států dle vyspělosti 1. Ekonomické ukazatele a) Hrubý domácí produkt (HDP) Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané časové období (obvykle 1 rok) na určitém území. Používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky a vyjadřuje se v peněžních jednotkách. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu). Hrubý domácí produkt lze vypočítat třemi metodami. Výrobkovou (také nazývanou jako produkční), podle které se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty (výsledek rozdílu mezi celkovou produkcí zboží a služeb měřené na jedné straně a mezi spotřebou (hodnota statků a služeb spotřebovaných ve výrobě) na straně druhé) a jednotlivých sektorů či odvětví a čistých daní na produkty, které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví. Další metodou je metoda výdajová, která počítá s tím, že výdaj zboží odpovídá Obrázek 1 HDP ve světě v roce 2014 ceně tohoto zboží (tzv. součtu přidaných hodnot), proto lze HDP měřit jako součet výdajů. Poslední metodou je metoda důchodová. Tato metoda spočívá v součtu důchodů (příjmů) nepočítáme-li daně. b) Hrubý národní produkt (HNP) Obrázek 2 HDP v Evropě Hrubý národní produkt je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období (obvykle 1 rok) výrobními faktory ve vlastnictví občanů daného státu. V tomto ukazateli se tedy započítávají i výrobky vyrobené mimo území daného státu, které jsou ale v držení občanů tohoto státu. Funguje tak na národním principu. II

3 c) Hrubý národní důchod (HND) Hrubý národní důchod jsou veškeré důchody (příjmy) z výrobních faktorů, které jsou ve vlastnictví rezidentů (subjekt mající vztah k určitému státu) bez ohledu na místo působení spolu s odpisem majetku (postupné snižování hodnoty pracovních prostředků vyjadřující jejich opotřebování při výrobě a provozu). d) Index lidského rozvoje (HDI) Index lidského rozvoje je prostředek pro srovnání klíčových rozměrů lidského rozvoje, do kterých patří dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standart. Index lidského rozvoje je tedy ukazatel životní úrovně. Index udává číslo od 0 do 1, čímž se státy zařadí do jednoho ze čtyř stupňů rozvoje. Co se týče výpočtu HDI, tak se do roku 2010 používal vzorec s rozměry: střední délka života, gramotnost dospělé populace, poměr hrubého zápisu do škol a hrubý domácí produkt na hlavu (v dolarech). Od roku 2010 se používá nová metoda, zahrnující dva kroky. Vytvoření rozměrových indexů (základní dimenze lidského rozvoje (zdraví, vzdělání a životní standard)) a Agregace rozměrových indexů pro výpočet HDI. Výslednými mezními body pro zařazení států jsou: Velmi vysoký lidský rozvoj (COP3) 0.800, Vysoký lidský rozvoj (COP2) a Střední lidský rozvoj (COP1) a více méně než N/A Obrázek 3 Mapa světa s rozdělením HDI v členských státech OSN v roce 2011 e) Parita kupní síly Parita kupní síly vyjadřuje cenové rozdíly v jednotlivých zemích. Základem výpočtu parity kupní síly je porovnání cen výrobků a služeb v národních měnách (metoda spotřebního koše). III

4 Teorie parity kupní síly říká, že za 100 Kč bychom si po návštěvě směnárny měli koupit v každé zemi světa zhruba totéž. 2. Struktura zaměstnanosti dle sektorů Z hlediska podobnosti odvětví a činností jsou obecně rozlišovány sektory primární (zemědělství, lesnictví a rybolov), sekundární (těžba, zpracovatelský průmysl, energetický průmysl a stavebnictví) a terciérní (služby). Tato kategorie je někdy dále dělena na tři podkategorie: Terciární aktivity: nejzákladnější obchodní a osobní služby spojené se směnnou ekonomikou (např. maloobchod, pohostinství, ubytování, doprava či komunikace), Kvartérní aktivity: činnosti vázané na sběr, uchovávání, vyhledávání a rozšiřování informací či kapitálu/financí (např. pojišťovnictví, administrativa, peněžnictví, právní služby, apod.) a Kvintérní aktivity: činnosti spojené s rozhodováním (decision making), interpretace myšlenek a informací, stejně jako inovace (tedy výzkum a vývoj, vysoký management). Obrázek 4 Státy podle sektorů s nejvyšším podílem na HDP v roce 2010 Obrázek 5 Zaměstnanost ve službách v roce 2011 IV

5 3. Klasifikace na bohatý sever a chudý jih Toto rozdělení vyjadřuje rozdíl mezi ekonomicky rozvinutými státy (Severní Amerika, Rusko, Evropa, Japonsko a vyspělé země východní Asie, Austrálie a Nový Zéland) a rozvojovými státy (chudé státy Afriky a ostatní státy světa) a to již od počátku 70. let 20. století. Vyspělý sever Patří sem převážně země ležící na severní polokouli: USA, Kanada, Japonsko, Evropa a jen výjimečně země jižní polokoule: Austrálie, Nový Zéland. Hospodářský rozvoj se odráží ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele (u většiny států překračuje USD/obyvatele). Ve struktuře ekonomiky převládá terciérní a sekundární sektor a většina obyvatel dosahuje vysoké životní úrovně. Nerozvinutý jih Země, které sem patří, mají nízký hrubý domácí produkt. V ekonomice převažuje spíše primární sektor (těžba surovin, zemědělství). Doprava je nerozvinutá a produktivita práce je nízká. Velké procento lidí žije v chudobě, v nevyhovujících hygienických podmínkách, značný počet trpí podvýživou a mnozí akutním hladem. Je zde také vysoká negramotnost a nízká střední délka života. 4. Klasifikace států podle rozvoje hospodářství - sektorové struktury a úrovně HDP V

6 Státy s nejvyspělejší tržní ekonomikou U států s nejvyspělejší tržní ekonomikou platí, že úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele převyšuje USD. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva v terciéru se pohybuje kolem 60 % a v priméru jen do 10%. Do této skupiny států můžeme zařadit státy Severní Ameriky, EU a ostatní státy Evropy, Japonsko, vyspělé země východní Asie, Austrálie a některé země Oceánie. Středně rozvinuté státy Obrázek 6 HDP na obyvatele v zemích EU v roce NIZ 2. Země vyvážející ropu 3. Postkomunistické země 1. Nově industrializované země NIZ Tyto státy vykazují velmi vysoké tempo hospodářského vzrůstu díky rozvoji silného soukromého sektoru podporovaného vládou a díky levné, ale kvalifikované pracovní síle. K úspěchu také přispívá pomoc od vyspělých zahraničních států (otevření západních trhů). K těmto zemím patří především tzv. asijští tygři (státy východní a jihovýchodní Asie) V současnosti jsou za ekonomické tygry považovány Irsko, baltské státy, Slovinsko, Čína, Indie, Chile a provincie Alberta v Kanadě. VI

7 Obrázek 7 Státy považovány za součást skupiny NIZ v roce Země vyvážející ropu Jedná se o státy s velkým exportem surovin a velkým HDP na obyvatele, který v některých případech převyšuje i nejvyspělejší země světa. Najdeme zde ale neúplnou strukturu průmyslu a zaostávání úrovně sociálního rozvoje (občanská práva, vzdělání, sociální péče, práva žen). Do této skupiny patří především arabské státy (Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Kuvajt, Brunej, Katar, Libye, ) 3. Postkomunistické státy Jsou to státy s transformující se ekonomikou střední a východní Evropy a některých nástupnických států SSSR. Prodělávají restrukturalizaci hospodářství a přecházejí na tržní ekonomiku. Sektorová struktura je nestabilizovaná a mezi státy jsou obrovské rozdíly. Úroveň HDP kolísá. Mezi státy s transformující se ekonomikou v 90. letech 20. století patří i Česko. Z dalších zemí můžeme jmenovat všechny země východní i střední Evropy. Rozvojové státy Státy s převahou zaostalého neproduktivního zemědělství. Státy, které již prošly obdobím industrializace a modernizace společnosti, ale mají stále charakter průmyslově zemědělský či zemědělsko-průmyslový (Turecko, Alžírsko, Pákistán). Patří sem státy, které exportují hodně surovin a zemědělských produktů (Brazílie, Nigérie). V některých z těchto států i přes rozvinuté náročné výroby existují rozsáhlé oblasti předindustriální společnosti (Čína, Indie). Mezi těmito státy této skupiny jsou obrovské rozdíly v úrovni HDP a velké rozdíly mezi jednotlivými sociálními skupinami. Část z nich se snaží o rozvoj tržního hospodářství, část má centrálně řízené hospodářství. Ve 150 rozvojových zemí žije 80% obyvatelstva a jejich společným VII

8 znakem je ekonomické zaostávání. Do této skupiny zemí patří země severní Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Nejméně rozvinuté země ze skupiny rozvojových zemí O těchto zemích se také mluví jako o zemích čtvrtého a pátého světa. Patří sem státy oblasti Sahelu Súdán, Etiopie, Somálsko, Čad, Niger, Tanzánie nebo některé asijské státy Bangladéš, Nepál, Bhútán, Kambodža. Nacházejí se v počátečním stádiu modernizace společnosti, s převahou agrární společnosti, se závislostí na exportu zemědělských výrobků nebo těžbě nerostných surovin. Jsou to země s extrémně nízkou úrovní HDP pod 500 USD/obyv., ale jeho nominální hodnotu zvyšuje parita kupní síly. 5. Použité zdroje 1. Mirvald, Dokoupil, Kopp, Matušková, Novotná. Geografie 2. SOCIOEKONOMICKÁ ČÁST pro střední školy. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, akciová společnost, ISBN Smolová, Vysoudil. Zeměpis: Ilustrovaný přehled středoškolského zeměpisu. Olomouc: Rubico, ISBN Hrubý domácí produkt. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 4. Hrubá národní produkt. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 5. Parita kupní síly. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 6. Vyspělá země. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7. Index lidského rozvoje. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 8. Dělení zemí světa podle vyspělosti. Zemmat. [online]. [cit ]. Dostupné z: 9. Státy světa. Zeměpis ročník. [online]. [cit ]. Dostupné z: Nejméně rozvinuté země. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. [cit ]. Dostupné z: ozvoje 12. Státy rozvinuté a rozvojové. oaprerov. [online]. [cit ]. Dostupné z: 6. Seznam obrázků: Obrázek 1 HDP ve světě v roce II VIII

9 Obrázek 2 HDP v Evropě... II Obrázek 3 Mapa světa s rozdělením HDI v členských státech OSN... III Obrázek 4 Státy podle sektorů s nejvyšším podílem na HDP v roce IV Obrázek 5 Zaměstnanost ve službách v roce IV Obrázek 6 HDP na obyvatele v zemích EU v roce VI Obrázek 7 Státy považovány za součást skupiny NIZ v roce VII IX