Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958
|
|
- Vojtěch Čermák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bohemia centralis, Praha, 31: , 2011 Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958 The Black Stork has been already nesting in the Křivoklát Area at least from 1958 František Pojer Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Nuselská 39, Praha 4; frantisek.pojer@nature.cz Abstract. The article summarizes colonization of the Křivoklát Area by the Black Stork (Ciconia nigra) since its first confirmed nesting in It briefly describes development of the Black Stork s population up to now. The above nest from 1958 had been the very first in Central Bohemia and storks step by step colonized its vicinity. Within the Křivoklátsko Protected Landscape Area (PLA), covering in total 630 km 2, 8 10 Black Stork pairs nowadays nest. Location of 32 found nests was analyzed by the author. It was found that the bird species clearly prefers from a point of view of nature the most valuable parts of the PLA including the National Nature Reserves (Fig. 1). At the same time, nest occupancy as well as the time the individual nests are used by birds was also studied (the results are summarized in Table 1). The facts found, particularly nesting habitat selection clearly preferring well-preserved nature and the Black Stork s spreading within the area, are debated and supported by other data (nesting tree type, nesting sites repeatedly occupied). Ringing the young is also mentioned as well as evidence that birds fledged and hatched within the study area settle as adults both near the place of birth and up to 400 km from that. Thus, breeding range of the species has been expanding. Analysing the Black Stork s population history, development and its current status, the unique role of the Křivoklát Area for the bird species across Bohemia was confirmed. From a point of view of natural history, the high values of the PLA s core area should be highlighted as well as its importance for further species breeding range expansion. Key words: Black Stork, Ciconia nigra, habitat selection, recolonization, Křivoklátsko Biosphere Reserve 413
2 BOHEMIA CENTRALIS 31 Úvod Odpověď na otázku, proč si ptáci vybírají k hnízdění, zimování nebo migraci určité prostředí, není významná jen pro ornitologii, ale je důležitá i pro ochranu populací cílových druhů a poddruhů těchto obratlovců a jimi osídlených biotopů a pro poznání klíčových evolučních procesů (Cody 1987, Block & Brennan 1993, Morris 2011). O tom, které prostředí považují ptáci za vhodné, rozhodují charakteristiky biotopu, zejména množství a dostupnost potravy, hnízdišť a vhodných míst pro získávání potravy a přítomnost jiných druhů. V poslední době se proto pro pochopení mechanismu výběru prostředí ptáky často provádějí pokusy, při nichž záměrně měníme strukturu prostředí a současně zkoumáme odpověď ptáků na větší či menší změny prostředí v jejich chování a populační dynamice (Jones Čáp černý v České republice Čáp černý (Ciconia nigra) ve druhé polovině 20. století opětovně osídlil celé území České republiky a pokračoval směrem na západ, kde i v současnosti jeho šíření dále postupuje (jihozápadní část Německa, Belgie, Lucembursko, Francie (Rohde in litt., Yatman-Berthelot & Jarry 1995, Jadoul 2001). Obsazování nových území zřejmě probíhá dálkovými výsadky ze zdrojových populací a jako první jsou osídleny nejpříhodnější oblasti a lokality. Nasvědčují tomu i dosavadní poznatky o usazování u nás kroužkovaných mláďat čápů černých, které naznačují, že asi 12 % našich čápů se usadí ve vzdálenosti více než 400 km od místa narození (Pojer 2009). Základními podmínkami v nově obsazované oblasti jsou dostatek potravy a místa vhodná ke hnízdění. Optimálními hnízdními lokalitami čápa černého jsou lesní porosty s dostatečně mohutnými stromy vhodnými pro stavbu hnízda a zároveň musí být lesní komplexy přiměřeně rozsáhlé (alespoň ha) s výskytem zachovalých porostů starších let a nejlépe s přirozeným druhovým složením dřevin. Ideálně se hnízdní strom v takových porostech nachází vždy v odlehlých a člověkem nerušených a málo navštěvovaných místech.v širším okolí hnízdní lokality, tj. do vzdálenosti 5 10 km (tedy také v okolní nelesní krajině), musí být dostupná potrava, především drobné ryby v potocích a mělčinách rybníků a vodních nádrží. Vzhledem k tomu, že čáp černý je atraktivním druhem a jeho výskyt vzbuzuje pozornost odborné i laické veřejnosti, je jeho zpětné šíření na území dnešní České republiky ze severovýchodu poměrně dobře a podrobně doloženo v ornitologické, ochranářské i myslivecké literatuře. Průběh tohoto procesu do roku 1978 zachytil Vondráček (1983) a kompletně bylo obsazování ČR shrnuto v obou vydáních Fauny (Hudec & Černý 1972, Hudec 1994). První hnízda byla nalezena ve 40. letech na severovýchodní a posléze střední Moravě a v roce 414
3 František Pojer: Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku zahnízdil čáp černý v Krkonoších (Jirsík 1953). A již v letech 1958 až 1965 byla prokázána hnízdění ve středních a jižních Čechách a také na Šumavě a v Českém lese. Materiál a metodika Pro zhodnocení situace na Křivoklátsku bylo využito poznatků o doložených hnízděních v této oblasti a jejím bezprostředním okolí v letech Celkem se v rámci CHKO jedná o údaje o 36 hnízdech (z toho 32 prokázaných hnízd), jejichž lokalizace je znázorněna na obr. 1 (mapka). Jedná se o údaje z literatury a zejména shromážděné autorem vlastním průzkumem, především však ve spolupráci s místními znalci, zejména lesníky, ornitology, myslivci a ochranáři působícími ve sledované oblasti (viz poděkování na konci článku). Při hodnocení bylo zejména přihlédnuto k lokalitě umístění hnízda ve vztahu k zachovalosti přírodního prostředí (maloplošná zvláště chráněná území, první a druhá zóna CHKO tzv. jádrové území biosférické rezervace UNESCO programu MaB) a také k dlouhodobé obsazenosti konkrétního hnízda čápy černými. Obsazenost hnízd byla vyhodnocena ve škále jeden rok, do 5 a 10 let a více než 10 let (výsledky jsou sestaveny v tabulce 1). Výsledky Stručná historie obsazení Křivoklátska Úplně první hnízdo bylo doloženo v roce 1958 v Lánské oboře v blízkosti Klíčavské přehrady (Lorenc 1959), tedy v území minimálně navštěvovaném a se zachovalými lesními porosty. Dle autora zprávy je pravděpodobné, že čápi zde mohli hnízdit již o několik málo let dříve. Od té doby již čápi v Lánské oboře hnízdili pravidelně a v šedesátých letech zde byla mláďata poprvé kroužkována (ing. M. Pecha in verb., archiv Kroužkovací stanice Národního muzea). Lánská obora je hnízdní lokalitou dodnes, v některých obdobích zde byla i dvě obsazená hnízda najednou (např. 90. léta). Druhou oblastí, kterou čápi černí poměrně záhy osídlili, byl Oupořský potok a jeho okolí, první hnízdo zde bylo lesním personálem potvrzeno již počátkem 60. let (mezi Prostředním potokem a Jezevčinou) a bylo obsazeno nejméně do roku 1968 (M. Dudková in litt.), vzdálenost od Lánské obory je km. V polovině 70. let čápi černí začali hnízdit také v dnešní národní přírodní rezervaci Kohoutov na Zbirožsku (Dudková l. c.), která je od Oupořského potoka však vzdálena jen asi 5 km vzdušnou čarou. V průběhu 70. a 80. let 20. století občas hnízdili zároveň na obou těchto lokalitách (různá hnízda), většinou však byly tyto hnízdní okrsky alternující. Obě lokality jsou relativně velmi zachovalé a málo narušené a již v těchto letech byly vedeny jako rezervace, od roku 1992 jsou v souladu 415
4 BOHEMIA CENTRALIS 31 s platným zákonem o ochraně přírody a krajiny zařazeny v nejvyšší a nejpřísněji chráněné kategorii národní přírodní rezervace NPR (menší území mimořádných přírodních hodnot, významné a jedinečné ekosystémy). V průběhu 80. a 90. let pak čápi černí obsazovali další lokality jak na území CHKO (např. NPR Vůznice, Krušná hora), tak v jeho okolí (Rakovnicko, Rokycansko). Křivoklátsko se tak stalo základem prosperující populace čápa černého v západní a jihozápadní části (středních) Čech. Toto tvrzení je podloženo pozorováním kroužkovaných ptáků, v jednom případě dokonce ve dvou generacích čáp označený počátkem 90. let jako mládě na hnízdě v NPR Kohoutov v dospělosti opakovaně hnízdil na Strakonicku v jižních Čechách a jedno z jeho mláďat se posléze usídlilo v Třemšínských Brdech na Příbramsku, kde hnízdí dosud (2011). Obr. 1. Hnízdění čápa černého (Ciconia nigra) na Křivoklátsku a v blízkém okolí. Fig. 1. Nesting of the Black Stork (Ciconia nigra) in the Křivoklát Area and the nearest surroundings. 416
5 Aktuální situace František Pojer: Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku 1958 V posledních deseti letech hnízdí na území CHKO Křivoklátsko 8 10 párů čápa černého (Tichai a Pojer in Šťastný et al. 2006). V roce 2004 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a naplňování povinností vyplývajících ze směrnice o ptácích byla na části území CHKO vyhlášena stejnojmenná ptačí oblast, ve které hnízdí 4 7 párů (Hora et al. 2010). Absolutní většina 31 ze 32 prokázaných hnízd byla v rámci CHKO umístěna v první a druhé zóně odstupňované ochrany přírody, tedy v přírodovědně i ochranářsky nejcennějších částech území. Z tohoto hlediska není příliš překvapivá ani skutečnost, že čápi černí zahnízdili nebo i v současnosti hnízdí ve všech čtyřech národních přírodních rezervacích na území CHKO, kde bylo celkem umístěno 6 hnízd (viz obr. 1). Většina hnízd byla obsazována opakovaně, část z nich dlouhodobě i více než 10 let (viz tab. 1). Dokládají tak jedinečnost těchto území a zároveň je možno považovat čápa černého za indikační druh přírodovědně a ochranářsky hodnotných území. Nejstarší a dlouhodobě obsazované lokality jsou zahrnuty také v navrhovaném národním parku. Tabulka 1. Obsazenost a umístění hnízd v CHKO Křivoklátsko v letech Table 1. Occupancy and location of Black Stork nests in the Křivoklátsko Protected Landscape Area in počet hnízd / number of nests délka obsazení hnízda / length of the nest s occupancy 1 rok / 1 year 2 5 let / 2 5 years 6 10 let / 6 10 years více než 10 let / more then 10 years umístění / location NPR / National Nature Reserve 1. a 2. zóna / 1 st and 2 nd zone Diskuse Z výše uvedeného krátkého přehledu a rozboru osídlování a obsazenosti území CHKO Křivoklátsko čápem černým vyplývá, že oblast Křivoklátska byla první lokalitou ve středních Čechách, kde se čápi usadili. Další hnízda v oblasti byla naprosto pravidelně umísťována v přírodovědně nejhodnotnějších místech a čápi se posléze odtud významným způsobem šířili do okolí a přispěli tak k postupnému obsazení okolních oblastí (lesní komplex Radeč druhá polovina 70. let, Brdy 1976). Právě v komplexu Brdské vrchoviny byl také potvrzen čapí výběr nejvhodnějších lokalit v jihozápadní části území, kde jsou fragmenty starších lesních porostů s přirozenou dřevinnou skladbou (většinou 417
6 BOHEMIA CENTRALIS 31 různé typy bučin) zachovány v maloplošných zvláště chráněných územích, bylo z osmi těchto území obsazeno čápem černým pět a v některých rezervacích zde hnízdí opakovaně a dlouhodobě (více než 10 let). Vedle zachovalosti přírodního prostředí přispěla zřejmě k prosperitě hnízdních párů na Křivoklátsku také poměrně dobrá dostupnost hlavní potravy, tj. ryb v drobných vodních tocích oblasti. Stav ichtyofauny shrnují ve svém příspěvku Švátora et al. (2011) a potvrzují bohaté zarybnění toků, ať už s přispěním člověka, tak samovolným zarybňováním nebo pronikáním ryb z řeky Berounky. Také ta patří podobně jako mělčiny Klíčavské přehrady k důležitým lovištím čápa černého. Odlišnou situaci popisuje v sousední CHKO Český kras Peške (2004), kde čápi černí zatím nehnízdí: jednou z příčin může být právě nedostatek potravy (i když v okrajových částech a v sousedství CHKO se drobné vodní toky vyskytují). Na území CHKO Křivoklátsko zatím nebylo pozorováno umísťování hnízd do méně vhodných lokalit s nedostatkem lesních porostů (stromořadí, břehové porosty apod.), jak to v rámci ČR uvádí Šťastný et al. (2006) nebo na Slovensku Rác & Kúdela (2011). Tento jev je dáván do souvislosti s dosažením nosné kapacity prostředí (obsazení vhodných lokalit) v konkrétním území, které posléze vede ke stavbě hnízd v suboptimálních podmínkách v otevřené krajině a dokonce v blízkosti obcí. Příčinou této nové situace může být i postupná adaptace (přizpůsobování) čápů černých životu blíže lidem. Na Slovensku je stěhování do rozvolněné až otevřené krajiny údajně způsobeno těžbou lesních porostů v dunajských luzích. Jiným dokladem rozšiřování čápa černého do lesních celků s pozměněnou dřevinnou skladbou může zřejmě být i změna preferencí druhu hnízdního stromu modřínu zjištěná mezi lety 1994 a V těchto dvou letech opakovaně proběhla v České republice celostátní sčítání hnízdících čápů černých, kdy byl zjišťován také druh stromu použitého ke stavbě hnízda. Zatímco v roce 1994 tvořil modřín 4,9 %, v roce 2004 to bylo již 22,9 % (v obou letech bylo hodnoceno asi 150 hnízd). Velká změna ve prospěch modřínu proběhla zejména na úkor buku (pokles ze 43,7 na 27,4 %), menší (několikaprocentní) pokles byl zaznamenán také u borovice a smrku (Jindrová 2009). Tuto změnu je možné také vysvětlit i častějším ponecháváním modřínových výstavků, jejichž vodorovné větve v přeslenu jsou velmi vhodné pro umístění poměrně těžkého hnízda. Zcela odlišnou situaci v CHKO Křivoklátsko (vysokou zachovalost území) dokresluje zdejší statistika hnízdních stromů 21 ze 32 sledovaných hnízd bylo umístěno na buku a pouze jediné na modřínu. V posledních letech se pomocí označování mláďat čápů černých plastovými odečítacími kroužky (unikátní alfanumerický kód pro každého jedince je čitelný dalekohledem na větší vzdálenost) podařilo přispět k poznání jejich fidelity a filopatrie (usazování a navracení do místa narození, na stejná hnízda či do stejných hnízdních lokalit) více než 50 % čápů se usadí do 50 km od místa narození a v dalších letech se vracejí do stejných nebo sousedních hnízd (Pojer 418
7 František Pojer: Čáp černý hnízdí na Křivoklátsku už nejméně od roku ). Menší část dospívajících čápů, asi 12 % se naopak usídlí více než 400 km daleko od rodného hnízda. Právě tito ptáci jsou těmi, kteří rozšiřují hnízdní areál a obsazují vzdálené nové lokality ve vhodném prostředí. Pro oba jevy usazení blízko nebo daleko od místa narození máme doklady také u křivoklátských čápů. Zatímco např. mládě z Bránova hnízdilo v Lánské oboře a mládě z Lánské obory v oboře Aglaja u Dobříše, jiný mladý čáp černý z Bránova se usadil až v okolí Hannoveru v severním Německu (přibližně 400 km severozápadním směrem). V této souvislosti je potřeba zmínit, že příčiny znovuobsazení střední a části západní Evropy čápi černými v uplynulých desetiletích nejsou dosud dostatečně objasněny. Okraj hnízdního areálu se posunuje o několik stovek kilometrů za 50 let směrem k západu. Nejedná se jen o pouhé rozšiřování areálu, ale o hlubší změny chování, jako je např. revitalizace jihozápadní tahové cesty přes Gibraltar pro tuto novou část populace (C. Parkes in litt.). Jednou z příčin šíření může být zastavení odstřelu a legislativní ochrana druhu (v 19. a první polovině 20. století se čápi černí stříleli jako ceněná trofej (doklady jsou v mnoha muzejních sbírkách). Další příčiny můžeme hledat v hnízdní biologii a vyšším počtu vyváděných mláďat i při poměrně vysoké úmrtnosti všech věkových kategorií by se populace mohla zdvojnásobovat během několika let (Peške 2004). Zároveň je však nutné mít na paměti obrovský areál rozšíření, který sahá z Evropy napříč celou palearktickou oblastí až na Dálný východ, a tak změny v řádu několika stovek kilometrů za půl století (které se jeví v rámci Evropy jako zásadní a významné) mohou být pouhou pulsací hranice areálu rozšíření v souvislosti s nějakou (třeba i drobnou) změnou biologických charakteristik populace a možná i změnami prostředí, zejména ve vztahu k využívání a zatěžování krajiny člověkem v kladném i záporném smyslu z pohledu potřeb a nároků sledovaného druhu. Závěr Zhodnocením hnízdění čápa černého na Křivoklátsku od historie až do současnosti byla potvrzena výjimečnost Křivoklátska pro daný druh v rámci území celých Čech, byla doložena vysoká přírodovědná hodnota jádrového území v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti a přednostní přitažlivost pro šířící se druh a její význam pro další rozšiřování hnízdního areálu. Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi poskytli údaje o pozorování a zejména hnízdění čápů černých na Křivoklátsku. Jsou to především současní i bývalí pracovníci státních i soukromých lesů v oblasti, 419
8 BOHEMIA CENTRALIS 31 místní ornitologové a pozorovatelé ptáků, ochránci přírody a myslivci. Moje jmenovité veliké poděkování za spolupráci patří manželům Martě a Miloši Dudkovým, kteří zasvětili pozorování čápů černých významnou část života, a Ing. Miroslavu Pechovi, který mi ukázal před 30 lety první hnízdo čápa černého. Jmenovitě bych dále rád poděkoval za pomoc a informace M. Tichaiovi, RNDr. J. Šmahovi, J. Kouglovi, Ing. I. Kasalickému, Ing. Vl. Macháčkovi, H. Hubáčkové a P. Rysovi. Za přípravu mapky děkuji Martinu Bílkovi a můj dík za podnětné připomínky a doporučení k vylepšení článku patří oběma recenzentům. Literatura Block W.B. & Brennan L.A. (1993): The habitat concept in ornithology. Theory and applications. Current Orn. 11: Cody L. (1987): Habitat selection in birds. Academic Press New York, 558 pp. + xvi. Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V. et Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí letech AOPK ČR, Praha. Hudec K. et Černý W., eds. (1972): Fauna ČSSR. Ptáci 1. Academia, Praha. Hudec K., ed. (1994): Fauna ČR a SR. Ptáci 1 (2., přepracované a doplněné vydání). Academia, Praha. Jadoul G. (2001): Status of the Black Stork in Belgium. III. Int. Black Stork Conf., Forneau Saint- Michel (Belgium), : 11. Jindrová M. (2009): Vyhodnocení hnízdního rozšíření čápa černého (Ciconia nigra L.) v ČR. Diplomová práce. Česká zemědělská univerzita, Praha. Jirsík J. (1953): Hnízdění čápa černého (Ciconia nigra L.) v Čechách. Sylvia, 14: Jones J. (2001): Habitat selection studies in avian ecology: A critical review. The Auk 118: Lorenc J. (1959): Čáp černý vyhnízdil na Křivoklátsku. Živa 7: 159. Morrris D.W. (2011): Adaptation and habitat selection in the eco-evolutionary process. Proc. R. Soc. B. doi: /rspb Peške L. (2004): Čáp černý (Ciconia nigra) v Českém krasu a jeho okolí. Fragmenta Ioanea (Ornithologica), Collecta 2: Pojer F. (2009): Hnízdí u nás naši čápi černí? Ochrana přírody 64(4): Rác P. et Kúdela M. (2011): Hniezdienie bociana čierneho v poľných stromoradiach na Žitnom ostrove. Vtáky jeseň 2011, 6(3): 4. Šťastný K., Bejček V. et Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha. Švátora M., Vlach P., Pivnička K., Dušek J., Daněk T. et Moravec P. (2011): Ichtyofauna CHKO Křivoklátsko v letech Bohemia centralis 31: Vondráček J. (1983): Zur Wiedereinbürgerung des Schwarzstorches in der ČSSR. Falke, 7: Yatman-Berthelot, D. & Jarry, G., 1995: Nouvel atlas des oiseaux nicheurs de France Paris. Recenzovali: RNDr. Jan Plesník, CSc. RNDr. Lubomír Peške 420
v jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VícePetr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku
Petr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku Zámecký rybník a ostrovy s kolonií volavek, kvakošů, kormoránů a čápů (foto Petr Macháček) Zámecký rybník v Lednici je součástí Národní přírodní rezervace
VícePetr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě
Petr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě Pár kormoránů ve svatebním šatě. (foto Petr Macháček, Regionální muzeum v Mikulově) Kormoráni se živí výhradně rybami, a proto byli vždy
VíceDvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy
Panurus 16 (2007): 31-35 31 Dvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy Twenty five years of the Mute Swan (Cygnus olor) breeding in Svitavy district Jiří Mach Dimitrovova 29, 568
VíceAvifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Avifauna EVL Baba Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller 2010 Avifauna EVL Baba Pobočka
VícePodpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,
VíceHnízdí u nás naši čápi černí?
Hnízdí u nás naši čápi černí? Sledování čápů černých v ČR nejnovější poznatky František Pojer Sameček čápa černého s kroužkem 6N6 je nepřetržitě sledován již sedm let (2003 2009). Foto B. Němec Úvod Čáp
VíceNATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceNumbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in
Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2014 až 2016 Numbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in 2014 2016 Petr Musil 1, Petr Macháček 2, Zuzana Musilová
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO
ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO Ing. Monika HAMANOVÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita,
VíceHnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
VíceOchrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK
Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceInventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R
VíceCITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora
CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VícePetr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech
Petr Macháček Nejvýraznější změny výskytu ptáků na Lednických rybnících v posledních letech V roce 2009 vydalo Regionální muzeum v Mikulově publikaci Ptáci Lednických rybníků, v níž byl zpracován výskyt
VíceVýskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce 2008
Panurus 18 (2009): 29 34 29 Výskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce 2008 Occurrence and breeding of the Black Kite (Milvus migrans)
VícePetr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících
Petr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících Potápka roháč (Podiceps cristatus) je velká téměř jako kachna divoká. Drží se na volné hladině, proto je na našich vodách nepřehlédnutelným druhem. U
VíceSoubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VíceNatura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz
Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
VícePetr Macháček Lednické rybníky v letech 2007 až 2016
4 let CHKO Pálava Petr Macháček Lednické rybníky v letech 27 až 216 Národní přírodní rezervace (NPR) Lednické rybníky je jednou z našich nejvýznamnějších ornitologických lokalit. O tom svědčí i zařazení
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 20.4.2010 Mgr. Petra Siřínková BIOSFÉRA SVĚTOVÝ EKOSYSTÉM suchozemské ekosystémy vodní ekosystémy Probíhá
VíceVěc: Informace o návrhu změny stávající evropsky významné lokality CZ0714073 Litovelské Pomoraví a žádost o připomínky
Husova ul. 906/5 784 01 Litovel tel.: 585 344 156 fax: 585 344 158 e-mail: litpom@nature.cz www.litovelskepomoravi.nature.cz dle rozdělovníku NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 01791 /LM/2014 VYŘIZUJE Kleinová OLOMOUC
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VícePodpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010 Vojtěch
VíceMethods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017
Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie
VíceKolonie sysla obecného na letišti u Velké Dobré
Bohemia centralis, Praha, 33: 343 347, 2015 Kolonie sysla obecného na letišti u Velké Dobré European Ground Squirrel colony at the airport near Velká Dobrá (Central Bohemia) Jitka Větrovcová a Lenka Tomášková
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Hana BECHNÁ Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry Olomouc 2008 SEZNAM VYBRANÝCH LOKALIT 1. Jeseník nad Odrou Mankovice...3
VícePátek, 27. září Workshop Akustický monitoring. Workshop Akustický monitoring
PROGRAM Pátek, 27. září 2019 od 10:00 Otevření registrace Předsálí budovy C PřF JU 12:00 13:40 Workshop Akustický monitoring PřF JU, budova C, místnost C1 předsedající Jan Havlíček 12:00 13:40 Hertl I.
VíceAutoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha
Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,
VíceSoubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.
Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Štícha Mapa struktury porostu na TVP 1 v NPR Velká Pleš v CHKO Křivoklátsko
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ
VíceObyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?
Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 matejka@infodatasys.cz V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ0623713
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rosice - zámek CZ0623713 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rosice - zámek Kód lokality: CZ0623713 Kód lokality
VíceTHE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA
THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VícePlán péče o přírodní památku Smrčina
Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceOchrana přírody v ČR
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceChráněná území. Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016
Chráněná území Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016 3 úrovně globální evropská (EU) národní První chráněná území na světě: 4 území s horkými prameny v Arkansas/USA (1832): Hot Springs National Park Nejstarší
VíceEU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody
EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky
VícePŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL 2018 - POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG Údaje o projektovém území Vlastník pozemku: Česká republika, právo hospodaření
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční
VíceZe dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB)
TISKOVÁ ZPRÁVA Název - téma: Příběh vejce černého čápa z Vysočan. Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) Vlastní zpráva: Všechno to začalo 2.5. 2012 brzy ráno
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 28/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje
VíceŠkody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs
Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační
VícePosudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000.
Posudek Přeložka silnice I/13 Děčín D8. Hodnocení vlivů na lokality Natura 2000. Hodnocení je zpracováno podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v září 2006 Prof. RNDr. Vladimírem
VíceKomentovaný materiál petice Hnutí DUHA
Komentovaný materiál petice Hnutí DUHA předložený Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PS ČR Komentář sestavil: Ing. Martin Klewar Česká akademie zemědělských věd Komise pro
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceSoubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.
Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné
VíceOptimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny
Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné
VíceHnízdění chocholouše obecného (Galerida cristata) v zemědělské krajině na Kutnohorsku a poznámky k jeho výskytu v České republice
Panurus 17 (2008): 53-58 53 Hnízdění chocholouše obecného (Galerida cristata) v zemědělské krajině na Kutnohorsku a poznámky k jeho výskytu v České republice Breeding of the Crested Lark (Galerida cristata)
VíceNovodobá historie úsilí o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko
Bohemia centralis, Praha, 31: 15 19, 2011 Novodobá historie úsilí o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko Recent efforts to establish the Křivoklátsko National Park Petr Hůla 1 a Jan Hošek 2 1 Správa
VíceVY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:
VíceZákladní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha
Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska
VíceHabitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod
Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod Habitat preferences and nesting density of the Common Swift (Apus apus) in Havlíčkův Brod and its suburbs
VíceProsba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva)
Prosba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva) ÚVOD Během intenzivního zkoumání hlasové aktivity a variability zpěvu lejska malého v posledních třech letech se nám podařilo
VíceAgentura ochrany přírody a krajiny ČR Odbor vývoje a správy aplikací
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Odbor vývoje a správy aplikací Doporučený postup citování bibliografických podkladů použitých při zpracovávání dokumentů SDO pro EVL autor: Ludvík Škapec datum: 14.2.2013
VíceSoutok Moravy a Dyje. promarněná šance české ochrany přírody? Jan Miklín
Soutok Moravy a Dyje promarněná šance české ochrany přírody? Jan Miklín Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Vymezení území navrhovaná CHKO rozloha
VíceTEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)
Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34 TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VíceZpráva č. 2 o uplatňování Územního plánu Mladý Smolivec za období 4/2014-4/2018 návrh určený pro projednání
Zpráva č. 2 o uplatňování Územního plánu Mladý Smolivec za období 4/2014-4/2018 návrh určený pro projednání Pořizovatel: Městský úřad Nepomuk, odbor výstavby a životního prostředí Schvalující orgán: Zastupitelstvo
VíceZákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceVY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26
VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceVýzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka
Výzkum povrchových vod u města Rokycany řeka Klabavka Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VícePříloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceSOKOLÍCI. Kroužek mladých myslivců a ochránců přírody při MS Hrouda Zdice
SOKOLÍCI Kroužek mladých myslivců a ochránců přírody při MS Hrouda Zdice Návštěva pozorovacího srubu volně žijící zvěře v NP Šumava Na návštěvě v NP Šumava lovecká chata, kde jsme bydleli a rybí líheň
VíceLesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky
Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.
VícePrávní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie
Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana
VíceNávrh na vyhlášení přírodní památky Sobotín domov důchodců a jejího ochranného pásma
KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení ochrany přírody Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc Vyřizuje: Mgr. Tomáš Berka tel.: +420 585 508 389 fax: +420 585 508 424 email:
VíceUbývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní
Panurus 21 (2012): 63 72 63 Ubývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní The decrease in numbers of tits (Paridae) roosting in artificial cavities placed
VíceOsnova návrhu zásad péče
Příloha 1 Osnova návrhu zásad péče 1. Úvod 1.1. Základní údaje o národním parku a jeho ochranném pásmu evidenční číslo: Uvede se evidenční číslo, pod kterým je NP evidován v ústředním seznamu ochrany přírody
Více1. Základní identifikační údaje
Plán péče o přírodní památku Salesiova výšina pro období 2013 2022 1. Základní identifikační údaje 1.1. Kategorie, název a kód ZCHÚ: přírodní památka Salesiova výšina, kód 1005. 1.2. Platný právní předpis
VíceKontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Vojtěch Kodet, Pavel Hobza, Dana Kořínková,
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceSpráva dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP
Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
Více