Jan Amos Komenský a svobodné zednářství

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav religionistiky Magisterská diplomová práce Jan Amos Komenský a svobodné zednářství Barbora Kulihová Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph.D. 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... 2

3 Děkuji panu Mgr. Milanu Fujdovi, Ph.D. za vedení práce a jeho cenné rady, panu Prof. PhDr. Jaroslavu Čechurovi, Dr.Sc. za zpřístupnění archivního materiálu Národního muzea v Praze. Také děkuji všem, kteří mi při psaní diplomové práce pomohli a podporovali mne. 3

4 Obsah 1. Úvod Dostupné prameny a zdroje Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva Publikace vyšlé z per svobodných zednářů Jan Amos Komenský v periodiku Svobodný zednář Rudolf Jordán Vonka a Jan Amos Komenský Dílo J. A. Komenského a sebevymezení českých zednářů Svobodní zednáři a dílo Jana Amose Komenského Zednářské lóže a Jan Amos Komenský Jak byl Jan Amos Komenský vnímán svobodnými zednáři na počátku 20. století Sebevymezení českého svobodného zednářství Hledání příčiny sporu o postavu J. A. Komenského mezi svobodnými zednáři a rosikruciány Závěr Bibliografie Resumé Summary Přílohy

5 1. Úvod Osobnosti Jana Amose Komenského se již věnovalo mnoho badatelů. V souvislosti s výzkumem jeho díla vznikla samostatná věda, tzv. komeniologie1. Jednalo se v podstatě, dnešními slovy řečeno, o renesančního muže, jehož činnost se odrážela v rámci reformy školství, ve filozofii, v přírodních vědách, v úvahách nad etickými a existenčními otázkami. Na jeho dílo navázali nejen mnozí filozofové, ale také celá společenská hnutí. O díle Jana Amose Komenského má jisté povědomí široká veřejnost, málokdo si je však vědom návaznosti jedné z mnoha tajných společností - svobodného zednářství - na jeho myšlenky. Z velkého množství témat spjatých s tímto významným českým rodákem a mnoha námětů lákajících ke zpracování z oblasti tajných společností, jsem vybrala otázku zájmu svobodného zednářství o myšlenky a dílo Jana Amose Komenského. Práce je věnována problematice návaznosti programu svobodného zednářství na myšlenky českého teologa, filozofa a pedagoga Jana Amose Komenského. Přestože žil na přelomu 16. a 17. století a svobodné zednářství, jako oficiální hnutí vzniká až na počátku 18. století, je považován svobodnými zednáři za jejich duchovního předchůdce. Cílem práce je sledovat spojitost svobodného zednářství s dílem Jana Amose Komenského. Jako primární pramen bude sloužit časopis Svobodný zednář: Orgán československého zednářstva2, který vycházel mezi léty , dostupné spisy ze zednářských dílen z první poloviny 20. století, tzn. publikace zednářské edice Stavba a Trojúhelník a podobná literatura, vztahující se k tématu, vycházející v dané době. Výběr pramenů vychází především z faktu, že do přelomu 19. a 20. století nebyla návaznost svobodného Amose zednářství na dílo Jana Komenského příliš zdůrazňována. Je zvýšený zájem o postavu Jana Amose Komenského spojen 1 Komeniologie je rozsáhlá vědní disciplína zabývající se životem a dílem Jana Amose Komenského. Zahrnuje oblasti filozofické, pedagogické, literárně historické, historické, knihovědné, filologické, výtvarně historické a další. Komeniologie (online). Oddělení pro studium a edici díla Jana Amose Komenského, FLÚ AV ČR. Dostupné z ( ). 2 V následujícím textu již bude používán zkrácený název periodika, tzn. Svobodný zednář. (viz Příloha I.) 5

6 s rozvojem československého zednářství a osobním zájmem redaktora Josefa Vonky či s prohloubením znalostí dějin svobodného zednářství? V práci se pokusím zhodnotit na kolik svobodné zednářství vychází z díla Jana Amose Komenského a proč se tato tématika objevuje tak často v příspěvcích periodika Svobodný zednář. Jelikož práce vychází hlavně z příspěvků objevujících se v časopisu Svobodný zednář, bude věnována pozornost především českému prvorepublikovému zednářství. Konkrétně aspektům Komenského díla, které byly zásadní pro sebevymezení českých svobodných zednářů a otázce čím mohl přispět k utváření jejich identity. Bude sledován přístup svobodných zednářů k J. A. Komenskému, tzn., jak jej zhodnotili, co pro ně představoval a jaký význam jeho životu a dílu přikládali. Proč právě Jan Amos Komenský byl pro utváření zednářské identity tak významný? Jan Amos Komenský je často spojován také s další tajnou společností, s tzv. Bratrstvem růžového kříže. Práce se také částečně dotkne této problematiky prostřednictvím úvahy o příčině vzniku sporu o postavu Jana Amose Komenského mezi rosekruciány a svobodnými zednáři. Pokusím se nalézt odpověď na otázku, co o situaci okultního hnutí v prvorepublikovém Československu vypovídají spory o Komenského. Metodicky bude práce pojata jako příspěvek historickému výzkumu dějin svobodného zednářství. 6

7 2. Dostupné prameny a zdroje V úvodu bylo otevřeno několik témat jejichž řešení a zodpovězení položených otázek se pokusím nalézt především v časopisu Svobodný zednář a v publikacích vyšlých z per svobodných zednářů působících na počátku 20. století. Jelikož se ve většině případů jedná o práci pocházející přímo z dílny svobodných zednářů, je nutné k těmto zdrojům přistupovat jako k pramenům a podrobovat je určitému kritickému náhledu. Nejprve je nutné objasnit o jaký typ periodika a publikací se jedná a jakou úlohu hrály ve své době Časopis Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva Časopis Svobodný zednář byl založen z iniciativy Národní Veliké Lóže Československé Obřadu Skotského Starého i Přijatého3. Jednalo se o společnost, která vznikla spojením dvou českých zednářských proudů filantropického směru, reprezentovaného lóží Jan Amos Komenský4 a na politické události reagující lóží Národ5, jejíž založení bylo iniciováno politickým hnutím Mafie.6 Po spojení obou proudů stáli v čele velelóže především představitelé původní filantropické lóže Jan Amos Komenský.7 Jejich vliv měl jistě dopad na práci celé velelóže a odrážel se v příspěvcích 3 Národní Veliká Lóže Československá Obřadu Skotského Starého i Přijatého vznikla 25. února 1925 spojením lóže Jan Amos Komenský, která pracovala ve svatojánském ritu a lóže Národ, jež působil v rámci skotského ritu. Zednářství se dělí na dva základní proudy, tzn. původní anglické, jejíž charakteristickým znakem byli členové z vyšších společenských vrstev a skotské zednářství s více stupni, které se od původního anglického oddělilo roku Představenstvo Veliké Národní Lóže Československé Obřadu Skotského Starého i Přijatého přijalo název Velký Orient. Srov. Martínek, M., Čeští zednáři v zrcadle věků, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 311; Borovička, M. Tajné dějiny zednářských lóží. Praha: Ottovo nakladatelství-cesty, 2002, s ; Vonka, R.J. Zednářská symbolika. Praha: Or , Trojúhelník č.1, s Lóže Jan Amos Komenský byla založena dne 12. května 1919 v Praze, její členové se hlásili k ideovému odkazu J.A. Komenského. Srov. Martínek, M., Čeští zednáři v zrcadle věků, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 310; Lešehrad, E. Svobodné zednářství v Československu po převratu. Praha, 1935, s Lóže Národ byla založena 21. března 1919 na základě působení politických skupin Národ a Mafie. Její symbolickou činností mělo být připomínání aktivity jejích členů v protihabsburském odboji. Srov. Ort, P. Svobodné zednářství. Praha: Arista/Epocha, 2001, s Tamtéž, s Martínek, M., Čeští zednáři v zrcadle věků, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s

8 časopisu Svobodný zednář v podobě důrazu na osobnost Jana Amose Komenského. Periodikum vycházelo nepřetržitě od 1. prosince 1925 do roku 1938 formou dvanácti ročníků.8 Redakce časopisu sídlila v Praze a zakládající zázemí tvořili: Jan Kapras, Julius Myslík a Josef Volf, nakladatelství zastupoval František Kadeřávek.9 Čtenáře tohoto periodika tvořili výhradně a pouze členové svobodného zednářství. Prvotní záměr autorů byla čtyři čísla ročně. Předplatné na rok činilo 20 korun českých. Jedná se o poměrně vysokou částku na počátku 20. století. Tato cena vypovídá také o složení lóží svobodných zednářů, což by také vysvětloval zažitý (...) konsensus, že svobodné zednářství je elitním až exkluzivním klubem (...). Otázkou ovšem může být, koho považujeme za společenskou elitu a jak tuto kategorii vnímali tehdejší zednáři. 10 Odpověď nabízí Antonín Pavel v příspěvku prvního ročníku Svobodného zednáře: Náš řád obrací se především k inteligenci rozumím tím inteligenci tvořivou, - neboť chce působit tvořivě na vývoj veškerého života po všech jeho stránkách. (...) Naše bratrstvo má tedy být bratrstvím vůdců a podvůdců, ať jde o vědu, politiku, hospodářský život, umění i náboženský život. Jde o bratrství řádové nikoli spolkové. Je usnadněno výběrem, který předem vylučuje lidi nehodné, což nám ušetřuje mnohé rozpaky. Tento výběr shromažďuje osobnosti, individuality (...). 11 Cena odrážela nejen nutné existenční nároky časopisu, ale také vrstvu jeho čtenářů, kteří s největší pravděpodobností představovali československou prvorepublikovou inteligenci. Mezi zednáři v našich zemích působila řada českých podnikatelů, právníků, lékařů a úředníků. 12 Zednáři do roku Nejasnost v počtu ročníků a uplynulých let lze vysvětlit problémy, které doprovázely vycházení jednotlivých svazků. To znamená, že první ročník vyšel v rozpětí let 1925 až 1927, druhý ročník v rámci let 1927 až 1928 a třetí ročník 1929 až Ostatní ročníky již vyšly v rámci jednoho kalendářního roku. 9 Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1925, r. I. 10 Čechurová, J., Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Tamtéž, s Martínek, M., Čeští zednáři v zrcadle věků, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři, Praha: Petrklíč, 1993, s

9 zakládali různá sdružení, např. sdružení lékařské, učitelů a profesorů, právnické, pedagogické a národohospodářské kroužky či tiskové sdružení Stavba.13 Což jasně odráží skladbu lóží a čtenářů periodika. Jednotlivé svazky dostávali do rukou pouze předplatitelé. Od druhého ročníku se pokusila redakce vydávat časopis pravidelně pětkrát ročně a to, vždy 15. den lichého měsíce s výjimkou července, což byly prázdniny. Pravidelná měsíční perioda nabízela dostatečný čas ke zpracování kvalitních příspěvků. Přestože počet svazků narostl, cena zůstala stejná. Jednotlivé sešity byly připraveny k vyzvednutí či zaplacení u tajemníka dané lóže. V druhém ročníku došlo ke změně vizuální formy periodika kromě prohlášení, titulní strany přibyl také obsah, který se vztahuje ke všem pěti sešitům. Původní záměr redakce, vydávat časopis 15. dne lichého měsíce se nezdařil, většina z nich pochází z druhé poloviny lichého měsíce. Časopis se již od počátku potýkal s existenčními problémy, které vyvrcholily rozhodnutím Velikého Orientu, že každý zednář je povinen odebírat časopis. Platba byla zahrnuta do členských příspěvků.14 I přes toto nařízení nebylo zabráněno krizi. Třetí ročník časopisu zasáhla krize, která vyvrcholila změnou v rámci redakční rady. Tato událost také objasňuje vzniklé zpoždění a tím konečný počet ročníků - dvanáct. Třetí ročník měl také pět čísel, ale narozdíl od předchozích vyšly dva první svazky jako dvojčíslo 6. dubna 1929 a zbývající tři svazky opět dohromady jako trojčíslo až v dubnu roku Tato velká časová prodleva byla způsobena rezignací, kterou dosavadní redaktoři a vydavatelé podali v roce Ta však nebyla Velkým Orientem přijata, místo toho jim bylo doporučeno, aby přijali pomocníky a dokončili vydání třetího ročníku.15 Redakce, však stále neměla pevné zázemí. Jan Kapras se v této době vzdal práce v redakci ze zdravotních důvodů. Na jeho místo nastoupil značně ambiciózní Rudolf Jordán Vonka. Tento muž překypující energií se věnoval vydání čtvrtého ročníku periodika i přesto, že třetí ročník nebyl dokončen. Proto dochází k pozoruhodné situaci, kdy svazek ve formě trojčísla třetího ročníku vychází v dubnu roku 1931 zatímco čtvrtý ročník již v roce Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha, 1937, s Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Tamtéž, s

10 Ve stejném roce převzal Rudolf J. Vonka oficiální vedení periodika po Juliu Myslíkovi.16 Byl přesně stanoven program listu. Časopis bude shromažďovat stará česká bohemika masonská. Bude si všímat světového zednářství a to a) jeho historie, b) jeho dnešních problémů. Bude si všímat hlasů tiskových a) domácích, b) ze světa (zvenčí i vlastního). Bude otiskovat hlasy o zednářské literatuře a zednářskou tvorbu. Přináší zprávy z dílen domácích i ze světa. Udrží rubriku: Otázky a názory. Pokusí se o sloupeček z kurzívy. Bude si všímat bibliografie Tato předsevzetí byla více méně dodržena a odrazila vývoj časopisu k vyšší kvalitě. Další ročníky již byly v podstatě rozšířeny především o těžko dostupné aktuality vztahující se ke světovému zednářství, domácím lóžím a přehledu literatury. Rudof J. Vonka de facto postavil časopis znovu na nohy. Vedle práce v listu se zasloužil také o vydávání zednářských edicí Trojúhelník a Stavba, které obsahovaly zednářské práce většího rozsahu a představovaly témata jimž byla věnována pozornost. U čtvrtého ročníku došlo k nárůstu počtu čísel, z původně plánovaného počtu devět vyšlo celkem 12 svazků. Rudolf J. Vonka však dlouhou dobu časopis nevedl. Již v roce 1933 jej vystřídal literární historik Antonín Hartl. Rudolf J. Vonka se postupně stáhl z veřejného zednářského života. Položil základ periodika Svobodný zednář a díky tomu se udrželo až do roku Časem bylo obohaceno o několik pravidelných i nepravidelných příloh. V redakční radě nadále působili František Kadeřávek, Rudolf Konrád a Josef Volf. 18 Antonín Hartl se ovšem na jaře roku 1938 své funkce vzdal, neboť byl plně zaměstnán. Periodikum bylo poté distribuováno Vydavatelským a nakladatelským spolkem Stavba. Funkci odpovědného administrátora převzal Karel Šváb, redakční rada nefungovala.19 Nefunkčnost rady se 16 Tamtéž, s LA PNP, f. Rudolf J. Vonka, citováno dle Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Anonym, Zprávy, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII, č. 9, s Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s

11 pravděpodobně odrazila také v množství příspěvků věnovaných osobnosti Jana Amose Komenského v posledních ročnících časopisu. V podstatě až na výjimku20, nebyla tomuto tématu věnována pozornost Publikace vyšlé z per svobodných zednářů Otázka dějin svobodného zednářství je pro samotné hnutí velmi důležitá nejen dnes, ale především v období 19. a 20. století. Představuje pro zednáře určité ukotvení a nalezení sebe sama. Vzhledem k velkému počtu publikací, jež se věnují historii svobodného zednářství lze usoudit, že tato otázka hrála vždy primární roli.21 Především českým dějinám svobodného zednářství se na počátku 20. století věnovalo několik badatelů z řad zednářů. Velké úsilí věnovali vyvrácení romantických fantazií Josefa Svátka, jehož některé domněnky jsou již dnes objasněny, avšak silně ovlivnily vnímání zednářských dějin.22 Josef Svátek nevěnoval pozornost vztahu Jana Amose Komenského a svobodných zednářů, avšak ověřováním jeho úvah vyplynuly na povrch nové informace týkající se českých zednářských dějin. Mezi přední badatele patřil Josef Volf, ředitel Knihovny Národního muzea a zakládající osobnost časopisu Svobodný zednář. Věnoval se především dějinám svobodného zednářství v Čechách v období 18. a 19. století. Do periodika přispěl mimo jiné článkem věnující pozornost hnutí Amici crucis, ve kterém se snaží vyvrátit reálnou existenci této společnosti Brandejs, S. Erasmus Rotterdamský Komenský Spinoza, Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1936, r. X, č. 1, s Mezi léty 1850 až 1914 převažuje česká literatura věnující se problematice svobodných zednářů nad německou. V období od roku 1887 až po rok 1914 vycházely nepřetržitě knihy a příspěvky s touto tématikou. Konkrétně českoslovenští zednáři údajně vydali do konce roku 1937 více než sto publikací věnující se svobodnému zednářství. Srov. Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha: Stavba, 1937, s Josef Svátek uvedl několik nepodložených idejí o dějinách svobodného zednářství. Nejvíce zakořenila myšlenka, která považuje hraběte Františka Antonína Šporka za prvního zednáře a pražskou lóži za první ve střední Evropě, kterou rozvíjí ve svém díle Zednáři (freimauři) v Čechách v XVIII. stol. (Obrazy z kulturních dějin českých, 1891). Tyto ideje přejali mnozí zednáři na počátku 20. stol., např. Ignác Cornova O výchově sirotků zednářských (Praha, 1923), s. 12. Na pochybnosti poukazoval např. Fabian Slabý, Hr. F. A. Špork (Listy filologické 1907). Svátkovy teorie však především vyvrátil ve svých pracích Josef Volf. Dnešní literatura jeho ideji první české lóže zcela odmítá. Srov. Mašlaň, F. Dějiny svobodného zednářství v Čechách. Praha: Dědictví Komenského, 1923, s. 45; Martínek, M., Čeští zednáři v zrcadle věků, in: Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s Volf, J. Amici crucis přátelé kříže, Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1932, r. VI., č. 3-4, s ; č , s ; č , s

12 K rozvoji historického bádání o českém svobodném zednářství dále přispěla čtveřice mužů. Mezi veřejnosti nejznámější patří dekadentní básník, archivář Zemské banky a nejplodnější autor Emanuel Lešetický z Lešehradu, známý pod jménem Lešehrad. Sám byl členem několika diskrétních společností. Ohnisko jeho zájmu bylo velmi široké, věnoval se dějinám od středověku až po 20. století. 24 Narozdíl od Josefa Volfa se věnoval také dějinám svobodného zednářství ve 20. století a vydal mnoho monografií vztahujících se k tomuto tématu. Ve svém díle se také zaměřoval na osobnost Jana Amose Komenského a na jeho vztah ke svobodnému zednářství. Jedná se především o publikace Po stopách tajemných společností (1935); Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích (1937) a Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů do dnešní doby (1922). V poslední zmiňované knize Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů do dnešní doby se objevila myšlenka spojení nauky předchůdců svobodných zednářů stavitelů chrámů s jinými tajnými společnostmi (především s rosikruciány) a Českými bratry. Podle přesvědčení E. Lešehrada mohl být Jan Amos Komenský ovlivněn jako člen Jednoty Bratrské hnutím stavitelů chrámu a poté svou vlastní činností ovlivnit později vzniklé hnutí svobodných zednářů.25 Hlavní pozornost však Lešehrad věnoval rosikruciánům v souvislosti s Janem Amosem Komenským a jeho snahám vytvořit ideální společnost. Návaznosti svobodného zednářství na dílo Jana Amose Komenského zmiňoval v souvislosti s Konstitucemi svobodných zednářů, jejichž hlavním autorem byl James Anderson. V pozdějším díle Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích se již více věnoval problematice vztahu Jana Amose Komenského a novodobého svobodného zednářství. V ohnisku zájmu stále zůstával kontakt Jana Amose Komenského s tajnými společnostmi a to hlavně s rosikruciány. Především dílo Via lucis, které vyšlo z pera Komenského, považoval E. Lešehrad za důkaz, že J. A. Komenský je předchůdcem svobodného zednářství Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Lešehrad, E. Tajné společnosti v Čechách: Od nejstarších časů do dnešní doby. Praha: SFINX, 1922, s Lešehrad, E. Stručné dějiny svobodného zednářství v našich zemích. Praha, 1937, s

13 Dalším významným představitelem a přispěvatelem periodika Svobodný zednář byl absolvent filozofické fakulty a středoškolský profesor František Mašlaň. Ve sledovaném periodiku se sice neobjevují články vztahující se k tématu, které by byly podepsány jeho osobou, i přesto představuje významného přispěvatele k otázce návaznosti svobodného zednářství na Jana Amose Komenského. Ve svém díle Komenský a svobodní zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou) (1921) a Dějiny svobodného zednářství v Čechách (1923) věnoval značnou pozornost tématu návaznosti nauky svobodných zednářů na dílo Jana Amose Komenského v souvislosti s jeho pansofickými snahami. Většina článků týkající se sledované problematiky v časopisu Svobodný zednář vyšla z pera Rudolfa Jordána Vonky a osoby skrývající se pod iniciály R. J. V. Lze se domnívat, že se jedná o totožnou osobu, tudíž třetí osobnost věnující se dějinám svobodného zednářství. Rudolf Jordán Vonka byl uznávaným komeniologem a úředníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Zednářem se stal až v roce 1926 a již v roce 1930 stál v čele listu Svobodný zednář. Podobně jako Emanuel Lešehrad měl osobní zkušenost i s jinými tajnými společnostmi, kterými prošel, např. martinismus27. Jeho hlavním cílem bylo dokázat přímou návaznost českého svobodného zednářství na osobu Jana Amose Komenského. Vonkovo osobní zaujetí pro zkoumané téma, jež hraničilo s exaltovaností, bylo očividné již pro řadu jeho současníků zednářů, nicméně za výsledky svého bádání byl oceněn dokonce i zahraničními cenami. 28 Zprávu o jednom z ocenění uvedl časopis Svobodný zednář, Francouzské uznání komeniologické práce br. Vonky.29 Práci J. R. Vonky musíme podrobovat jisté míře kritiky, neboť jak vyplývá z předchozí věty, byl silně okouzlen osobností Jana Amose Komenského a jeho dílo je spíše komeniologické 27 Tzv. martinistický řád byl založen roku 1890 francouzským hermetikem známým pod pseudonymem Papus. Samotný martinismus má svůj základ položen na konci 18. století, ve snaze Martineze de Pasqually spojit svobodné zednářství s hermetickými kořeny. Jeho žák Louis Claud Saint Martinem založil tzv. zednářský řád martinistů. Srov. Štampach, I. Hermetismus, Dingir, 2004, č. 3, s. 87; Anonym, Miscellanea, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 2, s Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Anonym, Francouzské uznání komeniologické práce br. Vonky, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII., č. 10, s

14 povahy než studií dějin svobodného zednářství. Přesto představuje významný pramen ke sledovanému tématu a bude mu věnována větší pozornost při rozboru příspěvků v časopise Svobodný zednář. Posledním představitelem významnějších badatelů z řad svobodných zednářů na počátku 20. století je literární historik a knihovník ministerstva zahraničních věcí Antonín Hartl. Zajímal se především o kulturněhistorickou oblast v rámci dějin svobodného zednářství a také je autorem menších článků k dějinám moderního českého zednářství. Je oceňován za kritický historický přístup.30 Problematice dějin svobodného zednářství a zednářství všeobecně se věnovalo také mnoho jiných autorů. V periodiku Svobodný zednář byly otištěny také starší příspěvky dotýkající se sledovaného tématu, např. článek právníka a profesora Karlovy univerzity Jaromíra Hanela Jan Amos Komenský (K 28. březnu 1892).31 Jaromír Hanel byl představitelem první generace českých svobodných zednářů.32 Na konci 19. století byla věnována pozornost vztahu Jana Amose Komenského a svobodného zednářství nejen ze strany svobodných zednářů, ale také pedagogů. Důkazem jsou příspěvky otištěné v periodiku Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku 33, jedná se o články Jan Amos Komenský, domnělý zakladatel učení nynějších svobodných zedníků; dle svého žití a skutků oceněn S.H. Herzveldem, údem Staré Rady lóže L Union Royal 34 a Ruch o Komenském v Nizozemsku35 či Hrob Komenského v Naardenu Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Hanel, J. Jan Amos Komenský (K 28. březnu 1892), Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 3., s Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s Časopis Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku vycházel v období Anonym, Jan Amos Komenský, domnělý zakladatel učení nynějších svobodných zedníků; dle svého žití a skutků oceněn S.H. Herzveldem, údem Staré Rady lóže L Union Royal, Posel z Budče: Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 47, s Anonym, Ruch o Komenském v Nizozemsku, Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 42, s Anonym, Hrob Komenského v Naardenu, Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 46, s

15 Z výše uvedeného soupisu autorů věnujících se tématu svobodného zednářství a J. A. Komenského vyplývá, že byli soustředěni kolem časopisu Svobodný zednář a s ním úzce spjatou Národní Velikou Lóží Československou Obřadu Skotského Starého i Přijatého. Výše uvedení patří mezi nejznámější badatelé a také všichni představovali přispěvatele periodika Svobodný zednář, který je primárním zdrojem této práce. V literatuře svobodných zednářů se však také objevují mnozí čeští komeniologové. Mezi nejvýznamnější patří J. V. Novák, který se postavě J. A. Komenského věnuje v několika svých knihách, např. Jan Amos Komenský: Pracovník o budoucí dobro člověčenstva (1920) či J. A. Komenský, jeho život a spisy (1932), kterou napsal spolu s J. Hendrichem. Ze zahraničních autorů je nezbytné uvést K. Ch. F. Krause a L. Kellera, který založil berlínskou Comeniusgesellschaft.37 V roce 1810 uvedl profesor K. Ch. F. Krause z Jeny myšlenku, že James Anderson jako předlohu Konstitucích použil Komenského spis Panegersia, po něm stejnou úvahu uvedl v roce 1892 L. Keller.38 Ze zednářských představitelů první poloviny 20. století, věnujících se dějinám svobodných zednářů a návaznosti na dílo J. A. Komenského, je třeba zmínit vídeňského zednáře Eugena Lennhoffa a jeho dílo Svobodní zednáři.39 Výše uvedené prameny představují nejen zdroj informací osobnosti Jana Amose Komenského ve spojitosti se svobodným zednářstvím, ale také vytvářejí významný obraz vypovídající o tom, jak svobodní zednáři na přelomu 19. a 20. století vnímali odkaz J. A. Komenského a co pro ně představoval. 37 Lennhoff, E., Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s R.J.V. z L. :. J. A. K..: Čerpal Anderson z Komenského?, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s Lennhoff, E. Die Freimaurer, I. vyd Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč,

16 3. Jan Amos Komenský v periodiku Svobodný zednář Jak již bylo výše uvedeno, svobodní zednáři se zajímali o svou minulost a původ. Většinou měli však dosti zkreslené či mlhavé podvědomí, které velmi lehce podléhalo lidovým představám. Problematice vnímání zednářství v lidovém prostředí se věnoval Josef Volf. Tuto snahu můžeme sledovat v časopise Svobodný zednář, kde však byla věnována většinou pozornost pseudolidovým výmyslům, jež otiskoval bulvární tisk s politickým podtextem.40 O obranu svobodného zednářství se zasazoval Tomáš G. Masaryk, jehož práce byla také uvedena ve sledovaném periodiku.41 Tento jeho počin vnímali zednáři jako projev náklonnosti, i když takto nebyl v prvotním záměru míněn. T.G. Masaryk byl vnímán, stejně jako jiné významné české osobnosti, jako určitá součást svobodného zednářství, přestože se nikdy nestal jeho členem. Podobnou strategii využívali také u jiných postav české i mezinárodní historie. Pověsti o členství významných osobností šly až za hranice reality. Toto vědomí představovalo těžký úkol pro zednářské badatele, jenž museli vyvrátit legendy a najít skutečnou pravdu. Nejznámější a také nejdéle přežívající legenda se vztahuje k hraběti Františku Antonínovi Šporkovi42, jenž měl přinést svobodné zednářství do Čech. Za předního zednáře byl považován například Josef Dobrovský a také jiní obrozenci, na které odkazují názvy československých lóží. České zednářství podle tradice ideově čerpalo z J. A. Komenského. Přestože se uznávaný zednář a historik Josef Volf zasloužil o vyvrácení mnohých legend a napravení omylů, žily zednářské pověsti nadále v rámci českých lóží.43 Jak již jsem zmínila podle zednářské tradice navázalo ideově hnutí na dílo Jana Amose Komenského. Největší pozornost tématům souvisejícím s touto osobností věnoval první ročník časopisu. V každém čísle se objevil článek věnující se této problematice. V ostatních ročnících intenzita slábla, přesto se jednalo o poměrně velký počet příspěvků věnujících se přímo osobnosti Jana Amose Komenského nebo alespoň se jej tématicky 40 Anonym, Vnikla idea K.u. i mezi lid?, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1931, r. V., č. 3-4, s ; Anonym, Zprávy, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII, č. 7, s

17 dotýkajících. Narozdíl od většiny komeniologické literatury, která představuje nejen konkrétní oblasti Komenského díla, ale také jeho životní osudy, zaměřovali se autoři článků pouze na určitá témata. Pozornost je věnována především souvislostem mezi svobodnými zednáři a osobností Jana Amose Komenského. Objevují se také články ve formách úvah o díle Jana Amose Komenského, jeho myšlenkách a také humanitním zaměřením svobodného zednářství, které s ním sdílí. Pro snadnější zhodnocení je nutné rozdělit příspěvky do skupin. Obecně lze mezi články sledovat dvě témata s ohledem na sledovaný předmět, tzn. 1) články týkající se osobnosti Jana Amose Komenského; 2) ostatní příspěvky (týkající se nesledovaných témat jako např. politické a historické události, referáty z lóží, zprávy ze světa apod.) Ad 1) Články týkající se osobnosti Jana Amose Komenského je možné dále dělit vzhledem k četnosti témat souvisejícími s následujícími předměty: a) život a dílo Jana Amose Komenského články vztahující se čistě k životu a dílu J.A. Komenského, jedná se např. o Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání44; b) J. A. Komenský a svobodné zednářství články věnované otázce návaznosti svobodných zednářů na dílo a myšlenky J. A. Komenského (jedná se o nejpočetnější skupinu příspěvků), např. Čerpal Anderson z Komenského?45; 41 Masaryk, T.G., Katolické pověry o zednářství a satanismu, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII, č. 6, 7, s , V práci se objevují obě podoby jeho jména, tzn. hrabě František Antonín Špork a také František Antonín von Sporck. 43 Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s J. T., Jan Amos Komenský, zakladatel lidového vzdělání, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1925, r. I., č. 1., s R. J. V. z L. :. J. A. K..: Čerpal Anderson z Komenského?, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s

18 c) lóže Jan Amos Komenský příspěvky vztahující se k organizačním záležitostem lóže Jan Amos Komenský a referáty o její činnosti, např. Jan Amos Komenský46; d) Jan Amos Komenský a později vzniklé společnosti - zde lze zahrnout společnost Amici crucis a Rotary či Odd Fellow, např. Amici Crucis přátelé kříže47; Rotary a Komenský48; Odd Fellows49 e) příspěvky jinak související s osobností Jana Amose Komenského jedná se o úvahy věnované trojici významných osobností, které údajně spojuje stejný cíl, např. Erasmus Rotterdamský Spinoza - Komenský50 či zamyšlení nad dobou, ve kterém se zrodilo zednářství, př. Myšlenkové ovzduší, v němž se zrodilo sv. zed...51 f) články zaměřující se na ideál demokracie a humanity příspěvky, které se odvolávají na národní dějiny jako důkaz českého humanitního založení, př. Humanitní myšlenka52 Z vytvořeného přehledu jasně vyplývají oblasti zájmu svobodných zednářů na počátku 20. století v souvislosti s osobností Jana Amose Komenského. V ohnisku zájmu bylo především dílo J.A.Komenského, resp. vliv jeho díla na současnou podobu svobodného zednářství s ohledem na organizační strukturu, nauku a cíl hnutí. Mezi přispěvateli vynikal Rudolf Jordán Vonka, ale mnohé články nejsou podepsány. Mezi známé autory příspěvků patří zmíněný Rudolf 46 Anonym, Jan Amos Komenský, Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 10, s Volf, J., Amici crucis přátelé kříže, Svobodný zednář: Orgán čsl. zednářstva, 1930, r. VI., č. 3-4, s ; č. 5-6, s ; č. 7-8, s Anonym, Rotary a Komenský, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 9., s Anonym, Odd Fellows, Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva, 1932, r. VI., č. 7-8, s Brandejs, S., Erasmus Rotterdamský Spinoza Komenský, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1936, r. X., č. 1, s Ulrich, J., Myšlenkové ovzduší, v němž se zrodilo sv... zed..., Svobodný zednář: orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII. č. 1, s. 6-7; č. 2., s ; č. 3, s ; č. 5-6, s Wolf, J., Humanitní myšlenka, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1933, r. VII., č. 1, s. 8-9; č.2, s ; č. 3, s

19 Jordán Vonka, Stanislav Brandejs, Josef Volf, Josef Ulrich, dále se objevují články podepsány pouze iniciály, jedná se o R. J. V (pravděpodobně Rudolf Jordán Vonka), J. T.; H.:; F. D. Vzhledem k tomu, že redakce vyzývala své čtenáře, aby přispívali svými články do časopisu nelze dnes již s přesností určit autory bez možnosti terénního výzkumu v archivních záznamech Velkého Orientu. Příspěvky Karla Bohuslava Štorcha53 a Jaromíra Hanela byly uveřejněny v periodiku Svobodný zednář v rámci snahy redakce nashromáždit materiál k dějinám svobodného zednářství. V obou případech se jedná o práci z 19. století, jejich uveřejnění napovídá, že zednářští autoři první poloviny 20. století navázali na starší práce. Jelikož hlavním přispěvatelem k tématu Jan Amos Komenský a svobodné zednářství byl komeniolog, zednář a jistou dobu také šéfredaktor sledovaného periodika Rudolf Jordán Vonka, bude mu nyní věnovaná větší pozornost než ostatním autorům příspěvků Rudolf Jordán Vonka a Jan Amos Komenský Opravdu nejplodnějším přispěvatelem k tématům týkajících se Jana Amose Komenského byl R. J. V. čili Rudolf Jordán Vonka. Známý především jako český komeniolog. Z jeho pera vyšlo několik knih věnovaných Janu Amosovi Komenskému, např. J.A. Komenský a Naarden: hrob Komenského v Nizozemí (Praha, 1927) nebo Běžec s pochodní: Myšlenky o Janu Amosu Komenském (Praha, 1940). Sledovanému tématu se však věnoval především v článcích objevujících se v periodiku Svobodný zednář. V mnoha svých příspěvcích upozorňuje na myšlenku, že Jan Amos Komenský je předchůdcem svobodného zednářství. Je přesvědčen, že James Anderson čerpal z Komenského díla Panegersia, místy až doslovně, při psaní Konstituce svobodných zednářů. Jeho postoj nejlépe vystihují jeho vlastní slova: 53 Karel Bohuslav Štorch byl představitelem českých svobodných zednářů v 19. století. Jako první u nás pravděpodobně upozornil na myšlenky filozofa K. Ch. K. Krause. Srov. Štorch, K. B., Komenský a masoni, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1934, r. VIII., č. 1, s

20 Českému národu sluší děkovati za vznik ducha bratrství a humanity, jenž mohl volně vydýchnouti všestranným kulturním snažením ve svazu zednářstva, jež objímá celý svět. Spojovací článek mezi svobodnými obcemi Jednot Českých Bratří, v nichž nalezl tento duch vyjádření organisační, a mezi svazem zednářstva, tvoří Jan Amos Komenský. 54 Z úryvku vyplývá Vonkovo přesvědčení, že svobodné zednářství určitým způsobem navazuje na Jednotu českobratrskou a jeho až přílišné zaujetí postavou J. A. Komenského. Také četnost příspěvků týkajících se osobnosti J. A. Komenského ve Svobodném zednáři pravděpodobně částečně souvisí s literární plodností R. J. Vonky. Mnohé z nich jsou sice podepsány pouhými iniciály R. J. V. či také R. J. V. z L. : J. A. K., což by odpovídalo jménu Rudolf Jordán Vonka z Lóže Jan Amose Komenský.55 Z přibližného počtu čtrnácti56 sledovaných článků týkajících se bezprostředně osobnosti a díla J. A. Komenského, figuruje jméno R. J. Vonky nebo jeho iniciál u osmi příspěvků. Již v prvním ročníku se objevují jeho autorské články zaměřeny na život, dílo a vztah J. A. Komenského ke svobodným zednářům. Velmi zajímavý příspěvek představuje článek věnovaný poslednímu odpočinku J. A. Komenského, konkrétně se jedná o Ostatky Komenského57, jehož autorem byl Rudolf Jordán Vonka. Článek se poněkud liší od ostatních, neboť se nevěnuje vztahu J. A. Komenského ke svobodnému zednářství, ani jeho dílu. Pozornost je zaměřena na jeho život, resp. na místo jeho posledními odpočinku. Přesné umístění hrobu J. A. Komenského byla otázka, které se věnovali badatelé již v dřívějších dobách. Již zmíněný časopis Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na 54 R. J. V. Můstky ke Komenskému, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1926, r. 1., č. 3, s Jednalo se o běžný zvyk v časopisu Svobodný zednář, mnozí autoři jsou podepsáni buď prostřednictvím iniciál, zkratek či pseudonymů. Pod vlivem jiných lóží byla tato tradice postupem času opuštěna. Srov. Čechurová, J. Svobodné zednářství ve XX. století. Praha: Libri, 2002, s Do celkového počtu nejsou zahrnuty ostatní články týkající se okrajově Jana Amose Komenského. 57 Vonka, R.J., Ostatky Komenského, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s

21 Moravě, v Slezsku a na Slovensku uvádí, že došlo v této oblasti bádání k navázání kontaktu s nizozemskými komeniology.58 Tento fakt také připomíná ve svém článku Rudolf Jordán Vonka zmínkou, že roku 1871 pražští učitelé ze spolku Budeč dali podmět k nalezení zapomenutého hrobu J. A. Komenského.59 Tento článek však napovídá faktu, že Rudolf J. Vonka byl více komeniologem než-li zednářem v přístupu k osobnosti Jana Amose Komenského. Toto téma dále rozvinul ve své knize J. A. Komenský a Naarden: Hrob Komenského v Nizozemí (1927), ve které se věnuje nejen historii městečka Naarden od jeho počátků, přes dobu reformace, kdy věnuje pozornost především působení Jednoty bratrské a jednotě valonské, ale také určitým životním etapám J. A. Komenského, dějinám Nizozemí v době J. A. Komenského a především hledání a nalezení hrobu toho českého rodáka.60 Zajímavým úkazem je fakt, že četnost témat související s osobností J. A. Komenského s nástupem R. J. Vonky jako šéfredaktora klesá. Výjimku ovšem představuje čtvrtý ročník Svobodného zednáře, který je v oblasti příspěvků vztahujících k J. A. Komenskému nejbohatší. Jak již bylo zmíněno, čtvrtý ročník je ve znamení šéfredaktorství Rudolfa J. Vonky, což jistě značně ovlivnilo podobu a především náplň časopisu. R.J. Vonka byl členem lóže Jan Amos Komenský, která ideově vycházela a navazovala na dílo Jana Amose Komenského. Pracoval jsem v Komenském rád, představoval sem si ovšem, že té práce k poznání vedoucí, bude více. Když jsem objevil, že vycházíme z Komenského, někteří starší bratří se domnívali, že jde o mou manii, a konečně se i ohrazovali, abych nevnášel náboženské prvky do díla, zejména protestantské, abych nechal stranou... Bratr Volf se mnou souhlasil a trnul, že kolikrát měl dílo 58 Anonym, Ruch o Komenském v Nizozemsku, Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 42, s. 354; č. 46, s. 391; Anonym, Hrob Komenského v Naardenu, Posel z Budče: týdeník vychovatelský pro učitelstvo národních škol v Čechách, na Moravě, v Slezsku a na Slovensku, 1871, č. 46, s Vonka, R.J., Ostatky Komenského, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2., s Vonka, R.J. J. A. Komenský a Naarden: Hrob Komenského v Nizozemí, Praha: Dědictví Komenského

22 Komenského v rukou, že mu ušlo, nač jsem přišel já. Dobře jsme vycházeli. 61 Ze slov R. J. Vonky jasně vyplývá jeho nadšení dílem od J. A. Komenského. Pokud opravdu byl staršími členy lóže napomínán, že se jedná pouze o jeho mánii, proč se zájem o myšlenky J. A. Komenského objevují také u jiných soudobých zednářů? Pravděpodobně se sice R. J. Vonka tomuto tématu věnoval viditelněji než ostatní, ale jednalo se o soudobý znak českého svobodného zednářství. Josef Volf se opravdu také věnoval dílu Jana Amose Komenského, ale ohnisko jeho zájmu bylo mnohem širší než Rudolfa Jordána Vonky. Rudolf Jordán Vonka ve své badatelské činnosti šel tak daleko, že srovnával dílo J. A. Komenského Panergesia s Konstitucí svobodných zednářů J. Andersona a snažil se najít znaky, které byl dokázaly, že J. Anderson opravdu čerpal z díla českého rodáka. Jedná se o příspěvek v časopisu Svobodný zednář Čerpal Anderson z Komenského?62 Větší pozornost tomuto tématu bude věnována v podkapitole 4.1. Svobodné zednářství a dílo Jana Amose Komenského. Příspěvky Rudolfa Jordána v časopisu Svobodný zednář je možné rozdělit do několika oblastí podle sledovaného tématu, podobně jak jsem to již učinila s veškerými články týkající se Jana Amose Komenského v tomto periodiku. 1. život Jana Amose Komenského; 2. život a dílo Jana Amose Komenského ve vztahu ke svobodnému zednářství; 3. literatura jiných autorů, která se dotýká daného tématu okomentována R. J. Vonkou; 4. příspěvky okrajově se dotýkající osobnosti a odkazu Jana Amose Komenského. 61 Čechurová, J. Čeští svobodní zednáři ve XX. století. Praha: Nakladatelství Libri, 2002, s R. J. V. z L. :. J. A. K., Čerpal Anderson z Komenského? Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s

23 Je nutné rozlišit články týkající se pouze života J. A. Komenského a ty, které se vztahují k jeho dílu, neboť R.J. Vonka samozřejmě odkazoval na životní osudy, kterými J. A. Komenský v dané době procházel a ovlivnily jeho spisy. Pod první bod lze v podstatě řadit jen jeden jediný příspěvek a to Ostatky Komenského63, ve kterém je věnovaná pozornost pouze poslednímu odpočinku českého rodáka a nijak se nedotýká díla a vztahu ke svobodnému zednářství. Bod číslo 2 je charakteristický pro příspěvky: Můstky ke Komenskému 64, ve kterém se autor snaží dokázat návaznost svobodného zednářství na osobnost Jana Amose Komenského prostřednictvím zednářských dějin a života J. A. Komenského. Následující referát de facto navazuje na předchozí, jedná se o Můstky od Komenského k zednářství65, pozornost je již věnována konkrétním symbolům, jenž mělo svobodné zednářství přijmout z díla J. A. Komenského. Odvážným příspěvkem, který jistě také patří do této skupiny, je již zmiňovaný článek Čerpal Anderson z Komenského?66 Periodikum Svobodný zednář mělo také pravidelnou rubriku nazvanou Literatura, kde se její redaktoři vyjadřovali k různým knihám a přednáškám. Příspěvky R. J. Vonky v rámci této rubriky bych zahrnula pod bod číslo 3. Ve vztahu k sledovanému tématu vyšly tři příspěvky: J. A. Komenský v našich dějinách67 jedná se o komentář přednášky K. Krofta; Neznámý Komenský68 obsahuje informace o nálezu dosud neznámého spisu Basuyne (název díla je uveden pouze v holandštině) J. A. Komenského Otokarem Odložilíkem, samozřejmě opět nechybí zmínka R.J. Vonky, že svobodné zednářství vychází z děl J. A. Komenského; Komenský a anglický parlament69 informuje o stejnojmenné práci Otokara Odložila, uvedené ve sborníku Českou minulostí, pojednává o pobytu J. A. Komenského v Londýně, jeho díle a kontaktu s Němcem 63 Vonka, R.J., Ostatky Komenského, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s R. J. V., Můstky ke Komenskému, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1926, r. I., č. 2, s ; č. 3, s Vonka, R.J., Můstky od Komenského k zednářství, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, , r. I., č. 4, s R. J. V. z L. :. J. A. K., Čerpal Anderson z Komenského? Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1929, r. III., č. 1-2, s R. J. V., Literatura: J. A. Komenský v našich dějinách, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8., s R J. V., Literatura: Neznámý Komenský, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 6., 7-8, s R. J. V., Literatura: Komenský a anglický parlament, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 6, 7-8, s

24 Samuelem Hartlibem. Do poslední kategorie, tj. příspěvky okrajově se dotýkající osobnosti a odkazu Jana Amose Komenského bych zařadila článek Sporck-Komenský-buditelé70, kde je věnována pozornost otázce, zda hrabě František Antonín von Sporck představuje spojující článek díla Komenského s dílem národních obroditelů. Z uvedeného soupisu vyplývá jaká témata R. J. Vonku zajímala. Je nutné dodat, že téměř ve všech jeho zmíněných článcích se objevuje upozornění, že Jan Amose Komenský je duchovním předchůdcem svobodného zednářství nebo alespoň připomenutí, že jeho dílo Pansegria bylo vzorem pro Konstituce J. Andersona. 70 Vonka, R.J., Sporck Komenský-buditelé, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1930, r. IV., č. 3, 4-5, s

25 4. Dílo J. A. Komenského a sebevymezení českých zednářů Jan Amos Komenský hraje v českém svobodném zednářství zcela nepochybně velmi významnou roli. Otázkou je však proč tomu tak je, jaký význam jeho životu a dílu přikládali a čím mohl přispět k utváření jejich identity. Problematika spojitosti svobodného zednářství a Jana Amose Komenského je mnohem složitější než se na první pohled může zdát. Zednáři odnepaměti věnovali velkou pozornost svým dějinám. V 19. století narůstá zájem o dějiny svobodného zednářství. Rozvíjí se diskuse, kde a kdy byla spekulativní71 forma zednářství založena a kterým směrem se šířila. Jedná se např. o F.-F-B.-Clawela Dějiny zednářství a tajných společností v starých a pozdějších dobách (1865) či Mr. H. Maarchalka Dějiny Řádu zednářského v Nizozemsku, jeho koloniích a zemích (1872).72 V obou dílech se objevují dnes již odmítané ideje. Přesto je vhodné věnovat pozornost některým myšlenkám. Podle Clawela byli první odchylkou od svobodného zednářství Moravští Bratři, kteří roku 1739 vytvořili společnost Řád zbožných zednářů nebo-li Řád zrna hořčičného (název byl odvozen z evangelia podle Marka). Klenotem řádu byl zlatý prsten, do kterého bylo vryto: Nikdo z nás nežije sobě samému. 73 Již mnohokrát zmiňovaný Rudolf J. Vonka zde opět viděl paralelu s Janem Amosem Komenský, u kterého můžeme nalézt podobný citát: Člověk nerodí se sobě samému, ale i Bohu a bližnímu. 74 V mnoha pracích lze nalézt domněnky, že v případě J. A. Komenského se jedná o duchovního předchůdce, pomyslného zakladatele, apod. svobodných zednářů. Nejvytrvalejším obhájcem ideje, že J. A. Komenský je duchovním zakladatelem svobodného zednářství byl L. Keller, představitel německo-rakousko-švýcarské teorie, v opozici stál W. Begemann s myšlenkou, že naopak J.A. Komenský byl pod vlivem 71 Dějiny svobodného zednářství se dělí na dvě období, tzv. operativní a spekulativní zednářství. Operativní zednářství zahrnuje období stavitelů chrámů, tzv. kamenických cechů, ze kterých se založením Velké Lóže 24. června 1717 stalo oficiální hnutí svobodných zednářů, tzv. spekulativní zednářství. Členy již nebyli pouze stavitelé, ale také vědci, šlechtici, apod. Srov. Kol. Cesty svobodného zednářství. Praha: Petrklíč, 2001, s R. J. V., Můstky ke Komenskému, Svobodný zednář: Orgán Čsl. zednářstva, 1925, r. 1., č. 2, s Tamtéž, s Tamtéž, s

26 svobodného zednářství.75 Podobnou domněnku uvádí ve svém díle Criegern76, podle které byl J. A. Komenský spíše pod vlivem lóže. Myšlenka, že byl Jan Amos Komenský členem svobodného zednářství již byla vyvrácena77, ovšem dle četnosti témat souvisejících s jeho osobou v periodiku Svobodný zednář, lze usoudit, že hrál významnou roli v zednářství ještě na počátku 20. století. Podle dostupné literatury, ze sledované doby, byl Jan Amos Komenský českými zednáři považován za duchovního předchůdce daného hnutí. Na následujících stranách bude věnována pozornost dílu Jana Amose Komenskému, resp. spisům, které se objevují v textech svobodných zednářů a jsou vnímány samotným hnutím jako vzor pro jejich nauku a cíl. Osobnost Jana Amose Komenského se neodráží pouze v nauce, ale také v organizační struktuře svobodného zednářství, což bude přiblíženo v úvaze nad pojmenovávání lóží. Celá práce je zaměřena hledání spojitosti mezi J. A. Komenským a svobodnými zednáři, proto je nutné se také zamyslet nad tím, jak byl vnímán českými zednáři na počátku 20. století. Na závěr této kapitoly zvážím sebevymezení svobodného zednářství ve vztahu k Janu Amosovi Komenskému Svobodní zednáři a dílo Jana Amose Komenského Mnoho zednářských badatelů se na počátku 20. století věnuje dílu J.A. Komenského. Jejich zaujetí touto problematikou má jistě své kořeny zapuštěny v myšlence, že J. A. Komenský je duchovním předchůdcem svobodného zednářství. Ve svých příspěvcích a dílech se pokoušejí doložit inspiraci díly J. A. Komenského při zakládání spekulativního zednářství. Z velkého množství spisů Jana Amose Komenského se svobodné zednářství zaměřuje především na dvě díla. Jedná se o spis Via lucis (Cesta 75 Lennhoff, E. Svobodní zednáři. Praha: Petrklíč, 1993, s. 197; Begemann, W., Comenius und die Freimaurer, Berlin 1906, citováno dle Mašlaň, F. Komenský a svobodní zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou). Praha: Dědictví Komenského, 1921, s Criegern, J. A. Comenius als Theolog, 1881, s , citováno dle Mašlaň, F. Komenský a svobodní zednáři (S přehledem svobodného zednářství v Čechách a s literaturou zednářskou). Praha: Dědictví Komenského, 1921, s Svobodné zednářství oficiálně vzniká 24. června 1717, Jan Amos Komenský zemřel 15. listopadu Z těchto dat lze jasně vyčíst, že mezi oficiálním založením svobodného zednářství a životem J. A. Komenského leží téměř půl století. 26