Průvodce "Průvodce Lipnice nad Sázavou"

Transkript

1 Bretschneiderovo ucho je součástí Národního památníku odposlechu. Památník se skládá z trojice reliéfů vytesaných do skal lomů u Lipnice nad Sázavou. Bretschneiderovou ucho bylo z reliéfů odhaleno jako první, stalo se tak dne 23. června 2005 a dostalo svůj název dle tajného policisty z románu Dobrý voják Švejk od spisovatele Jaroslava Haška. Tento tři metry vysoký ušní boltec, vytesala skupina kameníků pod vedením Radomíra Dvořáka z Havlíčkova Brodu a předlohou jim údajně byl sádrový model ucha z hostince U české koruny. Reliéf má symbolizovat špiclování, jednu z vlastností, která provází Čechy dějinami. Hrad Lipnice nad Sázavou 49 36'52.60"N 15 25'1.38"E Hrad stojí na vrcholu táhlého hřbetu (620 m) v dominantní poloze nad Městečkem Lipnicí nad Sázavou v kraji Vysočina. Návštěvníci si mohou prohlédnout celý hradní areál včetně kaple sv. Vavřince, v níž byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. Zachovaly se zde nástěnné gotické malby ze 14. století. Nejstarší období připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. Z věže se nabízí krásný výhled na okolní krajinu. V novém Trčkovském paláci, který pochází ze 16. století, je v 1. poschodí kuchyně, vstupní hala, menší sál a ve 2. patře býval velký rytířský sál se dvěma arkýři. Na západní straně nádvoří stojí Thunovský palác s gotickými sklepy a velkým pilířovým sálem. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Na hradě je stálá archeologická expozice, sbírka gotických kachlů a také galerie moderního výtvarného umění. Pod hradem v Lipnici nad Sázavou prožil poslední roky svého života spisovatel Jaroslav Hašek. Turisty láká kromě samotné prohlídky hradu také velmi bohatý kulturní program, který se zde nabízí téměř každý prázdninový víkend. Historie Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Hrad byl vybudován na počátku 14. století. Zpočátku byl hrad znám jako majetek Raimunda z Lichtenburku. V roce 1319 se vlastníkem hradu stal Jindřich z Lipé. Za Trčků z Lípy, kterým hrad patřil v letech 1436? 1561, byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za hrabat Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy, kteří ho opustili až po skončení války. Na hradě se bydlelo až do požáru v roce 1869, poté se hrad začal postupně měnit ve zříceninu. Před úplným zchátráním hrad zachránil Klub českých turistů, který objekt v roce 1925 koupil. Od roku 1968 pečují o hrad památkáři. V minulých letech byl lipnický hrad velkoryse rekonstruován. Další informace najdete zde: Humpolec hrad Orlík Zřícenina 49 32'41.71"N 15 22'58.80"E Hrad se nalézá na Českomoravské vrchovině asi dva kilometry severně od města Humpolec směrem na Havlíčkův Brod. Příjezd k záchytnému parkovišti pod hradem v obci Rozkoš je ze silnice I 34 z Humpolce směrem na Havlíčkův Brod a je značen hnědými ukazateli ke kulturním cílům již od přivaděče z dálnice. Ve vsi Rozkoš, asi 300 metrů od hradu, je možnost bezplatného parkování. Na hrad se lze také vydat pěšky z Humpolce. Procházka je to příjemná, dlouhá necelé dva kilometry. Počátky hradu spadají do poslední třetiny 14. století. První písemná zpráva, která by se mohla vztahovat k hradu, pochází z roku Píše se v ní o sezení Jindřicha z Dubé na Humpolci. Přímo o hradě se hovoří až ve zprávách z roku 1404 v souvislosti s jeho obležením a dobytím Jindřichem z Rožmberka. Vlastní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelkou stavbu obdélníkového půdorysu, chráněnou na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné, straně byl příkop, přes který vedl most k bráně. Zde se také nacházela mohutná dutá hranolová věž o základně 5, 5 metru, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce. Palác přiléhal k hradbám a tvořil jižní a západní stranu hradního komplexu. Mezi bránu a palác byla později přistavěna malá kaple. Hospodářské předhradí bylo opevněno zřejmě z největší části jen dřevěným plotem, příkopem a valem. Po roce 1404 zřejmě ještě Jindřich z Dubé nechal areál obehnat kamennou hradbou. Počátkem roku 1416 Jindřich z Dubé umírá a hrad roku 1420 odkupuje Jan Leskovec z Leskovce. Hrad je v té době radikálně přestavován. Stará ohradní zeď je nahrazena novou a pozůstatky opevnění jsou doplněny o nové čtvercové bašty. V severovýchodní části předhradí je vybudována nová obytná budova. Starší vstup do horního hradu je zazděn a nový byl veden přes věžovou bránu, vklíněnou mezi prostřední baštu a věž. Bašta poblíž první brány je v přízemí upravena na hradní kuchyni. Přestavěny jsou také paláce horního hradu a sklepení nově zaklenuta valenou klenbou. Roku 1496 bylo panství prodáno Janu Trčkovi z Lípy. Opět zde probíhají nové změny interiérů i exteriérů. Například je budován renesanční reprezentační palác v severní části areálu. Velká pozornost je však kladena i na zvýšení obranyschopnosti hradu. Při první hradní bráně na severovýchodě je budováno nové dělostřelecké opevnění - tzv. "bastión". V polovině 16. stol. je hradní stavba nově přejmenována na Orlík. Roku 1560, když hrad kupuje Jan Říčan z Říčan a na Kosové Hoře, je však hrad a dvůr poplužní pod hradem uváděn jako pustý. Zřejmě se v té době stala nějaká pohroma. Noví majitelé své stavební aktivity směřují na obnovu sídla. Po vnitřním obvodu západní části areálu jsou přizděny další přízemní objekty. Dalším majitelem se stává Kryštof Karel z Roupova, který přikupuje panství herálecké a na nový herálecký zámek přemisťuje své sídlo. Hrad Orlík tudíž zůstává pouze jako správní sídlo. Kryštof Karel z Roupova je však také posledním českým pánem na Humpolci a panstvích okolních. Po bitvě na Bílé Hoře roku 1621 je mu majetek konfiskován. Hrad sice odkoupil v roce 1623 Filip starší, hrabě ze Solmsu, ale panstvo sídlí na Herálci a Orlík pustne. V 17. století, a zvláště za 30- ti leté války chybí o hradě jakékoliv zprávy. Ještě v roce 1708 je hrad uváděn jako pustý zámek Orlík s dobře zachovalými zdmi, sídlí zde však pouze myslivec. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 A tak se Orlík postupně dostává do zapomnění a mění se v rozvaliny. Vybavení je rozprodáváno a hrad rozebírán na stavební kámen. Z roku 1803 pochází první zachovalé vyobrazení hradního komplexu před jeho úplnou zkázou. V první polovině 19. století se zřítila část nárožní hradní věže a později pod rukama dělníků mizí i první hradní brána s hradbami v okolí. Na začátku 20. století hrozí úplné zřícení hradní věže, a proto dochází v roce 1913 na popud místních rodáků k první konzervaci jejich zbytků i ostatního zdiva. V letech jsou prováděny Klubem českých turistů další zabezpečovací práce. Po roce 1945 je areál hradu centrem mládežnických akcí, které jsou však v 70-tých letech z důvodu špatného stavu objektu zakázány. Hrad není udržován, pustne a mění se v rozvaliny. V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců, která se později transformuje v občanské sdružení - humpolecké pobočky Klubu Augusta Sedláčka. Od roku 1992 probíhají stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. V roce 1997 je areál zpřístupněn veřejnosti. V témže roce humpolecká pobočka Klubu augusta Sedláčka zakládá obecně prospěšnou společnost Castrum o. p. s., která se stává oficiální organizací zajišťující správu hradu. Orlík je v této době již majetkem města Humpolec a postupně se daří dokončit opravy horního hradu a provést i zajištění většiny dolního hradu. V polovině prvního desetiletí 21. století se podařilo realizovat stavbu správní budovy a tak otevřít cestu dalšímu využití hradu. Opravy zbývající části hradu by měly být prováděny postupně s ohledem na finanční možnosti. Filmaři si často toto zajímavé místa nevybírají, i přesto sem může televizní divák zavítat každý rok o Vánocích. Pohádka Jak se budí princezny (Václav Vorlíček 1977) je totiž bezesporu televizním hitem patřícím neodmyslitelně na obrazovky ke konci roku. Některá ze zajímavých míst, která jsem ještě v Humpolci a okolí navštívil: - vyhlídková věž kostela sv. Mikoláše: - muzeum Dr. A. Hrdličky: - občan Hliník: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Hrad Hrad Lipnice '54.18"N 15 24'46.66"E Hrad Lipnice je jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů, který byl založen kolem roku 1310 mocným rodem pánů z Lichtenburka. Přestavěn byl na výstavnou hradní rezidenci na počátku 16. století rodem Trčků z Lípy. Od 18. století hrad pomalu chátral a v roce 1869 celý vyhořel. Ve 20. století byl částečně opraven a zrekonstruován. Postupné opravy probíhají dodnes. Pod hradem se rozkládá dříve středověké městečko, dnešní Lipnice nad Sázavou, místo spojené především se jménem spisovatele Jaroslava Haška. Lipnice patřila mnoha významným šlechtickým rodům i českým králům. V roce 1417 byli v lipnické hradní kapli vysvěceni první husitští kněží. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Další informace najdete zde: Louka Foglarova Sluneční zátoka 49 41'16.22"N 15 18'33.70"E Zátoku, kde se konalo několik táborů legendárního oddílu Pražská dvojka pod vedením spisovatele Jaroslava Foglara najdeme při trati posázavského pacifiku Světlá nad Sázavou Čerčany. Vystoupíme na zastávce Vilémovice, přejdeme most přes řeku Sázavu a odbočíme po pěšině vpravo po jejím proudu po žluté turistické značce. Po 0, 5 km dojdeme na velikou louku. U lesa stojí od roku 1997 žulový balvan s pamětní deskou, která připomíná Foglarovy letní tábory. Autorem bronzového reliéfu je letos osmdesátiletý (2011) Vladimír Pechar - Pluto. Nedaleko louky se nachází kemp Sluneční zátoka. Jaroslav Foglar, známý pod skautskou přezdívkou Jestřáb, jezdíval se svým oddílem do Sluneční zátoky či jejího blízkého okolí v letech Jako malý navštěvoval příbuzné v Ledči nad Sázavou a tento kraji si zamiloval. Tábor v roce 1925 nazvaný Tábor v Zátoce neznáma byl 300 metrů od louky níže, stejně jako tábory v letech 1927 a První tábor přímo na louce (kterou si Foglar pronajal od pana Jeřábka z nedaleké obce Veliká) se konal až v roce Táboření ve Sluneční zátoce se také stalo předlohou Foglarovy knihy Hoši od Bobří řeky. Každý rok v červnu se zde koná setkání příznivců Jestřába a jeho díla nazvané Setkání ve Sluneční zátoce, které pořádá Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Letošní setkání se bude konat , další jsou naplánována na , , , Pro dokreslení pozvánky k navštívení tohoto místa na závěr uvádím slova samotného Jaroslava Foglara: Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují! Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: Řeka Stvořidla - přírodní rezervace na Sázavě '57.64"N 15 19'53.76"E Přírodní rezervace Stvořidla jsou úsek řeky Sázavy mezi Smrčnou a osadou Stvořidla u Ledče nad Sázavou. Délka peřejí je téměř 5 km. Celá oblast je součástí přírodní rezervace o rozloze cca 300 ha. Podle legendy se měl místní sedlák, jehož pole nebylo úrodné, domluvit s čertem, který mu měl s prací na poli pomoci. Sedlák čertovi slíbil, že za deset let dostane jeho duši. Po deseti letech se však sedlákovi do pekla příliš nechtělo a na radu své manželky / jak jinak / vykropil chalupu svěcenou vodou. Čert, který tak nemohl dovnitř, se rozzlobil, nabral v nedalekém lomu náruč kamení a chtěl ji naházet na sedlákovo pole. Jak letěl zpět, svítilo mu do očí slunce a oslepený čert začal kameny odhazovat dříve - místo na sedlákovo pole odházel svůj náklad do koryta Sázavy. Toto krásné místo navštěvuji během roku častěji, proto jsou zde snímky podzimní i letní. Nechá se to jet i na horském kole, pokud jeden, dva úseky přejdete s kolem na rameni. Další informace najdete zde: Stvořidla Rezervace 49 40'9.58"N 15 24'15.43"E Název Stvořidla byl dán oblasti, která začínala být ohrožena. Vznikla tak tedy přírodní rezervace, rozprostírající se asi 6 km od Světlé nad Sázavou, která už měla jakási svá pravidla a ohrožení bylo zažehnáno. V dnešní době je rezervace rájem vodáků a turistů, kteří samozřejmě její pravidla musí respektovat. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Další informace najdete zde: Řeka Želivka 49 33'58.75"N 15 14'20.11"E Řeka Želivka je levostranným přítokem Sázavy. Do popisovaného území zasahuje na severovýchodě v oblasti Želiva svými pramennými toky. Za její hlavní pramenný tok je považována Hejlovka, která pramení na severním svahu vrchu Troják (704 m) asi 8 km severoseverovýchodně od Kamenice nad Lipou. Nedaleko za Sedlicí přibírá zprava Hejnický potok. Od soutoku již pokračuje dál jako Želivka. U obce Sedlice byl její tok přehrazen Sedlickou přehradou. Za hrází tvoří řeka velký meandr, který stáčí její tok na západ do Želiva. Těsně za městem přibírá zleva Trnavu a pak již směřuje její tok mimo popisované území, aby se spojil u Soutic s řekou Sázavou. Od pramene Hejlovky až k soutoku se Sázavou je Želivka dlouhá 99 km. Plocha území, ze kterého odvádí vodu, činí km čtverečních. Popisovanou oblastí protéká Želivka v délce asi 50 km. Další informace najdete zde: Ledeč nad Sázavou Zámek 49 41'37.96"N 15 16'41.87"E Rozlehlý zámek je půvabnou dominantou města Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem řeky Sázavy u jejího soutoku s Olešenským potokem. V přízemí paláce jsou renesanční klenby. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Historie Původní gotický hrad ze 13. století byl za Ledeckých z Říčan v 16. století přestavěn na renesanční zámek, jehož obranyschopnost zvýšila v roce 1642 nová brána se dvěma pětibokými baštami. Za Thunů byl zámek na konci 17. století upravován. Po požáru v roce 1879 byl zámek také upraven. V současné době je objekt sídlem městského muzea. Další informace najdete zde: Chotěboř Zámek 49 43'11.74"N 15 40'34.68"E Barokní zámek se nachází ve městě Chotěboř na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlý patrový objekt s mansardovou střechou. Před jižním průčelím je schodiště s balustrádou na masivních toskánských sloupech. Ve východním křídle je barokní kaple Nejsvětější Trojice s portálem, freskami a štukovou výzdobou. Zámek obklopuje anglický park. Na zámku jsou k vidění stálé expozice věnované historii, vlastivědě i osobnostem města. Historie Na místě původní tvrze ze 14. století nechal František Ferdinand, hrabě Kinský ze Vchynic, postavit v letech 1701? 1702 raně barokní zámek. Zámek byl upravován v letech 1865? 1870 a pak po požáru v roce Další informace najdete zde: Herálec Zámek 49 31'53.61"N 15 27'27.53"E Zámek se nachází v obci Herálec na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Trojkřídlý patrový zámek má 2 nárožní válcové věže s cimbuřím a vikýři. Část jižního průčelí je členěna pseudorománskými arkádami, v nádvoří je koutový arkýř. Stěny jsou z velké části ze spárovaného lomového zdiva. Zámek obklopuje anglický park, který pochází z 18. století. Historie K původní věžovité tvrzi byla v roce 1559 přistavěna veliká obytná budova, která byla v letech 1658? 1661 upravena na barokní zámek. V letech 1838 a 1862 byl zámecký objekt novogoticky upraven. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Sedlice - přehrada Přehrada 49 30'45.46"N 15 15'45.66"E Asi 4 km jihovýchodně od Želiva a 9 km jihozápadně od Humpolce byla na toku řeky Želivky postavena jedna z nejstarších přehrad na území ČR (stavba byla dokončena v roce 1927). Přehrada byla postavena nedaleko obce Sedlice za soutokem Hejlovky s Hejnickým potokem, tedy blízko místa, kde spojením obou toků vzniká Želivka. Zděná hráz přehrady je 11 m vysoká a v koruně 118 m dlouhá. Jezero vzniklé za hrází má plochu 40,5 ha a dosahuje hloubky až 15 m. Maximální objem zadržované vody je 2, 3 mil. metrů krychlových. Délka vzdutí vody zadržené přehradou dosahuje vzdálenosti 3 km. Nádrž je využívána pro hydroenergetiku a slouží i rekreačním účelům. K hrázi Sedlické přehrady vede silnice ze Želiva přes Sedlici do Humpolce. Ze Želiva vede k hrázi a podél nádrže červeně značená trasa (k hrázi asi 10 km) pokračující do Pelhřimova. Z Červené Řečice je možný přístup k hrázi po žluté turistické značce (asi 10 km). Další informace najdete zde: Pelestrovská hospůdka - oáza cyklistů a běžkařů Cyklo bar - hospůdka 49 38'23.24"N 15 32'37.79"E Pelestrovskou hospůdku najdete v lesích asi 5km severně od Havlíčkova Brodu. Příjemná atmosféra, sympatická obsluha, dobrá Kuchyně a ještě lepší nefiltrovaný ležák. Další informace najdete zde: ŽELIVSKO Přehrada 49 31'47.58"N 15 13'18.56"E Jestli Vás lákají české přehrady, tak máme další. Nachází se řece Želivce u obce Sedlice. Celá přehrada je kamenná a zajímavě řešená. Je dobře přístupná ze všech stran, ale nejlepší pohled je z pod hráze. Na procházku se můžete vydat okolo celé sedlické přehrady. Počítejte ale s tím, že to může trvat i pár hodin, stále je v okolí na co dívat. Celá trasa je dobře značena. Až se dostatečně nabažíte, tak se stavte v Želivě. Zde navštivte určitě místní klášter. A jestli budete hledat onen mnišský pivovar, tak marně. Ten je nyní zavřen a pivo podle jejich receptur vaří pivovar Bernard. Za prohlídku stojí i okolí, kde je třeba Vodní nádrž Trnávka, v které je přes léto příjemné koupání. O kousek dál se nachází zámek v Červené Řečici. Vypadá dost zchátrale.a takhle můžeme procestovat celé okolí. Autor článku: MARTIN a IVA CHYTROVI Další informace najdete zde: Sedlická přehrada v zimě. Přehrada 49 30'49.43"N 15 16'7.54"E Sedlická přehrada, místními též zvaná "Velká", byla dokončena v roce Zděná hráz je 11 metrů vysoká a v 118 metrů dlouhá. Nádrž má plochu více jak 40 ha a hloubku až 15 metrů. Maximální objem vody je 2,3 milionů m3. Nádrž v první řadě plní funkci představné nádrže, tedy má zachytit splaveniny, které by jinak skončily v nádrži Švihov. Dále slouží pro akumulaci vody pro výrobu špičkové elektrické energie ve vodní elektrárně Sedlice. Další významným účelem je rekreace, vodní sporty a sportovní rybolov. Okolo přehrady vede několik zajímavých turistických tras. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Umělý slalomový kanál na Trnávce Půjčovna lodí 49 31'26.58"N 15 13'10.56"E Uměle vybudovaný slalomový kanál na řece Trnava pod vodní nádrží Trnávka nedaleko obce Želiv. Slouží pro závody ve slalomu, raftingu, sjezdu a někdy i pro tréninky závodníků a odvážných turistů. Nevýhodou kanálu je, že je postaven na přepouštěcí přehradě s pitnou vodou, a proto je možné jej spouštět pouze několikrát do roka. Překážky v kanále tvoří betonové prahy na dně kanálu a 44 dřevěných vrat zakotvených ve stěnách kanálu. Délka umělého kanálu je 700 m, spád 11 m, průtok 12 m3/s, hloubka dosahuje 0,9 1,3 m, obtížnost je WW IV - V. Pro sváteční vodáky a ostatní turisty je zajímavé navštívit kanál i mimo provoz, protože je možné si udělat obrázek o tom, jak kanál vypadá bez vody. Na parkoviště se odbočuje ze silnice z obce Želiv do Červené Řečice Souřadnice parkoviště: 49 31'26.398"N, 15 13'8.425"E, pěšky se dá dojít i zespodu od hotelu Na Kocandě. Další informace na: Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: Želivský klášter Klášter 49 31'46.08"N 15 13'12.63"E Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. Koncem 12. století byl ze Želivi osazen i milevský Klášter. V letech 1420 a 1424 husité Klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko- renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera G. A. Maggim (dokončené 1688). Po požáru v roce 1712 byly budovy obnovovány G. Santinim, který také provedl opravu kostela ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav. Další informace najdete zde: Humpolec občan Hliník Muzeum 49 32'35.92"N 15 21'24.23"E Snad žádná filmová hláška neproslavila jedno konkrétní místo jako věta z úst herce Zdeňka Srstky Hliník odstěhoval do Humpolce z filmu Marečku, podejte mi pero. Neexistující postava Hliníka proslavila město Humpolec natolik, že v září 2002 zde došlo k jedinečné akci tohoto druhu - byla odhalena pamětní deska člověku, kterého nikdy nikdo neviděl, a přesto ho zná téměř celý národ. Deska se nachází v parku mezi ulicemi Na Rybníčku, Rašínova a Jana Zábrany. Avšak ani tímto počinem vše neskončilo. S českým nadšením pro recesi brzy k pamětní desce přibylo fiktivnímu hrdinovi také vlastní muzeum. Muzeální HLINÍKárium se nachází v budově kina na Havlíčkově náměstí v Humpolci. Vstupenky se zakupují v Informačním centru, které sídlí v téže budově. V Hliníkáriu si lze prohlédnout fotografie, obrázky, texty a rekvizity k filmu nebo unikátní sbírku pohledů a dárků, které Hliníkovi přišly z celého světa. Jsou zde také promítány epizody ze slavného filmu Marečku, podejte mi pero!. Některá ze zajímavých míst, která jsem ještě v Humpolci a okolí navštívil: - hrad Orlík: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 - vyhlídková věž kostela sv. Mikoláše: - muzeum Dr. A. Hrdličky: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: ttp://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Lipnice nad Sázavou - lomy Zajímavost 49 36'30.67"N 15 34'47.21"E Kromě nádherné přírody, jsou v okolí Lipnice nad Sázavou, v opuštěných žulových lomech, vytesány ojedinělé, zhruba tři metry vysoké reliéfy. Mecenášem celého Národního památníku odposlechu je Richard Hašek, vnuk spisovatele Jaroslava. Bretschneiderovo ucho (podle tajného policisty z románu Dobrý voják Švejk). Ústa pravdy vytvořeny dle reliéfu Bocca della Verita - Řím. Autorem projektu je sochař Radomír Dvořák spolu s šesticí svých studentů, kamenosochařů. Tyto reliéfy byly odhaleny v letech 2005 a Zatím poslední díl Národního památníku odposlechu uzavírá reliéf Zlatý voči, na kterém pracoval Radomír Dvořák sám, a který byl slavnostně odhalen Po několika letech přidal Radomír Dvořák další dílo s názvem Hlava XXII, které bylo odhaleno Je umístěno na louce těsně vedle silnice Lipnice n. S. - Dolní Město (blíž Dolnímu Městu). Autor článku: Jiří Kovařík Další informace najdete zde: Most Píšť - dálniční dvojmost (PE) 49 35'45.92"N 15 12'25.05"E Zhruba na 77. km vede dálnice D1 přes vodní nádrž Švihov (Želivka). Most přes nádrž je dvojitý - pod dálnicí vede ještě jeden most. Je součástí dálnice stavěné od roku Byl dokončen v roce Při stavbě nynější dálnice v 70. letech nebyl využit, protože nevyhovoval šířkou ani strmými nájezdy (měl malou výšku). Proto nad ním vznikl nový, po kterém vede dálnice. Původní most je stále průjezdný a lze se na něj dostat po okresní silnici z Vojslavic nebo z Píště či Hořic. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: Okolí Lipnice Socha 49 36'47.02"N 15 24'48.89"E V okolí Lipnice nad Sázavou, která je proslulá svým hradem a památníkem Jaroslava Haška jsou i jiné zajímavosti, která stojí za vidění. V okolních lesích na třech různých místech v zatopených lomech se nacházejí 3 sochařská díla, která jsou vytesána přímo do skály. Jsou pojmenována Ústa pravdy, Bretsneiderovo ucho a Zlaté oči. Cesta k nim je dobře vyznačená přímo z náměstíčka. My jsme se dostali pouze k prvním dvěma. Ústa pravdy a Bretsneiderovo ucho jsou od sebe umístněné několik stovek metrů. Cesta je dobře sjízdná i s kočárkem (alespoň tam byl jeden kočárek spatřen). Ke Zlatým očím jsme se nedostali. Ne, že bychom nechtěli, ale déšť nám to nedopřál. Tak snad někdy příště. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Autor článku: Jiří Vopat Další informace najdete zde: Hliník se odstěhoval do Humpolce... Zajímavost 49 32'29.65"N 15 21'33.55"E Památná věta Hliník se odstěhoval do Humpolce! zlidověla a díky tomu byla Hliníkovi v Humpolci v roce 2002 odhalena pamětní deska a posléze i otevřeno recesistické muzeum na jeho počest. Hlášku ve filmu pronášel herec Zdeněk Srstka ve chvíli, kdy se učitel večerní školy zeptal žáků, zda je Hliník přítomen. Ve filmu jej není možné spatřit, neboť ve třídě, kam chodí dělníci z továrny na zemědělské stroje na večerní studium, je stále nepřítomen. Odstěhoval se totiž do Humpolce... Avšak ani tímto počinem hliníkománie nekončí. K pamětní desce se sjíždí turisté z celé republiky, někteří přivážejí Hliníkovi dárky, které umístili na kámen s pamětní deskou. Na městský úřad byla doručena Hliníkova evidenční karta, Hliníkovi přišel pohled až z USA a i další události svědčí o tom, že náš národ se umí a chce bavit. Hliník je člověk, kterého nikdy nikdo neviděl, a přesto ho zná téměř celý národ. Další informace najdete zde: Klášter Želiv. Klášter 49 31'46.20"N 15 12'52.60"E Želivský Klášter byl založen v r pražským biskupem Otou spolu s českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Za první republiky klášter dobře ekonomicky prosperoval a stal se duchovním i kulturním centrem regionu. Po druhé světové válce byli premonstráti v roce 1950 z kláštera vyhnáni a přemístěni do Broumova. V roce 1993 se mohli premonstráti vrátit a mohly začít opravy a úpravy kláštera do původního stavu. Klášter svým architektonickým dědictvím, unikátním a jedinečným dílem Santiniho patří mezi nejdůležitější skvosty na Vysočině. Další informace najdete zde: Dřevěná zvonice ve Lhoticích. Zvonice 49 33'30.35"N 15 15'5.00"E Lhotická Zvonice získala svůj vzhled dodatečným zřízením vazby pro třetí malý zvonek. Původně se ve zvonovém patře nacházely pouze dva zvony z poloviny 16. století. Na místním hřbitově je hrob syna skladatele národní hymny Oldřicha Škroupa. Další informace najdete zde: Havlíčkův Brod - pomník Bedřicha Smetany Pomník 49 36'29.23"N 15 34'52.57"E Připomínky na studium Bedřicha Smetany v tehdejším Německém Brodě jsou v městě dvě, tj. bronzová pamětní deska, která je umístěna na budově gymnázia a pomník v parku Budoucnost. Mramorový pomník s bystou je dílem sochaře Juliuse Pelikána. Peníze na zhotovení pomníku získaly ženský a následně i Mužský sbor z honorářů a výtěžků z koncertů. Pomník byl slavnostně odhalen dne Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Žižkova mohyla u Žižkova Pole Památník 49 36'19.87"N 15 44'5.93"E Další naší zastávkou byla Žižkova mohyla, která stojí u cyklostezky č.4122 do Přibyslavy. Na památku slavného husitského vojevůdce byla roku 1874 postavena nedaleko Žižkova Pole mohyla podle návrhu arch. A. Wiehla. Mohyla stojí na místě, kde údajně 11. října 1424 zemřel Jan Žižka z Trocnova. Kuželovitá mohyla se tyčí do výšky 16 metrů a zdobí ji kameny z památných historických míst. Po obvodu mohyly je seznam Žižkových vítězných bitev a také seznam spolků, které finančně přispěly na stavbu mohyly. Na vrcholu mohyly je symbol husitského hnutí, téměř dva metry vysoký kamenný kalich. Další informace najdete zde: Geografický střed ČR Orientační bod 49 44'29.59"N 15 20'11.62"E Geografický střed (těžiště) České republiky leží v obci Číhošť u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Pomocí složitého matematického výpočtu to určili odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi. V praxi si to lze představit tak, že bychom obrys Česka vystřihli z kartonu a drželi na špičce prstu. Pokud by papírová pomůcka na prstě držela vodorovně, máme prst právě v geometrickém středu? těžišti. Střed české republiky na základě matematického určení z více než 300 trojúhelníků má souřadnice ,5? severní šířky a , 1? východní délky. V současnosti je na tomto místě železná trubka, obklopená dřevěnými kolíky, která zbyla po práci geodetů. Podle Františka Dohnala, hejtmana kraje Vysočina, by místo mělo být označeno třeba jen pomníčkem v polích, aby jeho poloha nemohla být zpochybněna. Další informace najdete zde: ŽST Havlíčkův Brod - železniční stanice 49 35'47.66"N 15 35'26.22"E Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka mezinárodní pokladní přepážka ČD centrum čtečka in-karet výdej in-karet platba platební kartou platba v eurech ČD Kurýr úschovna zavazadel úschovna Kol WC zastávka MHD zastávka linkových autobusů veřejné parkoviště bufet nebo rychlé občerstvení bankomat pošta mobilní zvedací plošina Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Další informace najdete zde: Jelení studánka u Horní Krupé Studánka 49 40'23.45"N 15 33'56.59"E V české krajině najdeme řadu míst, která jsou památkou na protireformační hnutí po Třicetileté válce. Většinou se nacházejí na místech odlehlých, často v hlubokých lesích - nejrůznější studánky, památné stromy, jeskyně a další lokality. Jsou to místa, na kterých se tajně scházeli nekatolíci ke společné modlitbě Jedním z těchto míst je i Jelení studánka nedaleko Horní Krupé na Havlíčkobrodsku. Najdeme ji v tzv. Kráteckých lesích západně od obce, na místě dostatečně odlehlém, aby nebylo pod dohledem vševidoucích očí sousedů. Zde se scházeli věřící z okolních vsí - Horní i Dolní Krupé, Olešné a dalších obcí. Konaly se zde noční bohoslužby, setkání pro čtení knih a společný zpěv nebo předávání modlitebních i dalších zakázaných knih. Díky této možnosti se v Horní Krupé a blízkém okolí uchovala evangelická víra - a v roce 1781, po zavedení Tolerančního patentu, zde vznikl jeden ze zhruba dvaceti evangelických sborů, které byly na Vysočině založeny. Studánka získala svůj název podle toho, že do těchto míst chodili pít jeleni. Ve skutečnosti jsou zde dva prameny (a nad nimi dvě studánky), původní Jelení je ta položena západněji. Obě studánky jsou dnes již označeny - původní je označena dřevěným husitským kalichem na stříšce studánky, u druhé je pak kamenný pomníček. V současnosti je v plánu naučná stezka, která návštěvníky zavede i ke studánce. U té bude umístěn informační panel. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Žižkova studánka Studánka 49 40'32.02"N 15 28'5.70"E Nedaleko Malčína, u bývalé sklárny Dobrá Voda, se nacházejí hned dvě památky, spojené se jménem husitského vojevůdce Jana Žižky - buk a studánka. Se studánkou se váže pověst, že se u ní měl Žižka na jednom ze svých tažení zastavit, občerstvit se a nazvat tamní vodu dobrou. Z toho vznikl název osady, která se nachází asi půl kilometru jižně od studánky. Dnes skoro zapomenutá studánka se v 19. století stala poutním místem, kam mířili lidé, kteří chtěli uctít památku husitského vojevůdce. V roce 1868 pak byla u studánky umístěna Žižkova busta, kterou nechal zhotovit majitel skláren Welz. To zájem vlastenců o místo ještě umocnilo, dokonce se zde v roce 1868 konal jeden z táborů lidu. Ihned po 2. světové válce se konaly ke studánce národní poutě. Poslední proběhla v roce dále nebyly lokální události příliš podporovány, snad byla pouť v roce 1951 zakázána a další se již nekonaly. Dnes je studánka spíše zapomenutým místem v srdci dobrovodských lesů. Vede kolem ní žlutá turistická značka, spojující Pohleď s Malčínem a Skuhrovem. Společně s Žižkovým bukem a Michalovým statkem v Pohledi je ale rozhodně místem, které stojí za návštěvu. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Rozcestník Lysá Rozcestí 49 41'37.57"N 15 35'11.65"E Rozcestník žluté, zelené a modré turistické značky v Lysé, části obce Horní Krupá v okrese Havlíčkův Brod. Zelená a žlutá značka zde začínají, přičemž zelená vede přes Zálesí, Rozsochatec a Českou Bělou do Havlíčkovy Borové a žlutá přes Olešnou a Dobrou vodu do Horní Pohledi. Modrá značka vede z Leškovic přes Vepříkov a Jilem do Lysé a odtud pak přes Horní Krupou a Rozňák do Havlíčkova Brodu na náměstí. Místem také prochází modře značená koňská stezka. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 Mapa KČT (1:50 000) i Shocart (1:50 000) č. 46. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Rozcestník Zálesí Rozcestí 49 40'56.86"N 15 36'24.77"E Rozcestník zelené turistické značky v osadě Zálesí, části obce Horní Krupá. Rozcestník se nachází ve středu obce u silnice, která Zálesím prochází. Zelená turistická značka vede z nedaleké Lysé, kde začíná, kolem památného buku do Zálesí a odtud poté přes Rozsochatec a Českou Bělou do Havlíčkovy Borové. Mapa KČT (1:50 000) a Shocart (1:50 000) č. 46. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12