ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z POLITOLOGIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z POLITOLOGIE"

Transkript

1 Gymnázium bratří Čapků a PČSSOU s.r.o. ROČNÍKOVÁ PRÁCE Z POLITOLOGIE Karolína Uhlířová I.G Praha

2 Název práce: TIBETSKO-ČÍNSKÝ KONFLIKT 2

3 Obsah ÚVOD... 5 Vznik tibetského státu a první vztahy s Čínou... 6 Songcän Gampo a jeho vláda... 6 Vliv Číny na tibetský rozvoj... 6 Mírové smlouvy a období chaosu... 7 Tibetsko-čínské mírové smlouvy... 7 Období chaosu v 9. a 10. století a přerušení kontaktu... 8 Mongolská nadvláda ( ) a kořeny problému... 9 Situace v Tibetu... 9 Kořeny konfliktu... 9 Spojenectví s mongoly a vznik instituce dalajlamy Sekta Gelugpa Tibet jako protektorát Čínské říše etapa (do roku 1717) etapa ( ) etapa ( ) etapa ( ) etapa ( ) Období faktické nezávislosti Tibetu ( ) Sinchajská revoluce Počáteční Projevy nezávislosti Simelská konference o Tibetu Další vývoj tibetsko-čínských vztahů a upevňování tibetské nezávislosti Mírové osvobození Tibetu Volání o pomoc Invaze Sedmnáctibodová dohoda Období mezi léty Přípravný výbor Tibetské autonomní oblasti Schylování ke konfliktu Události roku Dalajlamův útěk a potlačení povstání Po roce

4 Prosazování čínského režimu Čínsko Tibetský dialog a občanské protesty Dalajlamův postoj a kritika lidu ZÁVĚR Použité prameny

5 ÚVOD Téma mé závěrečné práce, tedy analýza konfliktu, který se odehrává mezi Čínou a Tibetem, nebylo mým původním úmyslem. Nejdříve byla mým zadáním náboženská instituce Dalajlamy, ale jak jsem tak pročítala knihy, které mi sloužily jako zdroj pro tuto práci, povšimla jsem si mnoha zmínek o této konkrétní problematice a rozhodla se zjistit, o co jde. Po pár minutách pátrání, bylo rozhodnutí jasné. Měla jsem celou situaci z mainstreamových médií jaksi v povědomí, ale žádné detaily ani podstata problému mi nebyly známy. Tibet, tedy spíše jeho náboženství a ojedinělá instituce Dalajlamy, mě očividně zaujaly už předtím, jelikož přesto, že sama žádné náboženství nevyznávám, mi vždy přišlo velice zajímavé jeho studium. Stejně jako náboženství shledávám fascinující i kontroverzní politické režimy, tudíž jsem nemohla odolat pokušení dozvědět se více o i o Čínské lidové republice a její roli v této záležitosti. Ve své práci se pokusím charakterizovat celý konflikt od samého začátku až do současnosti. Jsem si vědoma toho, že to není tak úplně možné vzhledem k rozsahu této práce, nedostatku a obtížnosti originálních pramenů, nehledě na mou vlastní nemožnost je analyzovat. Přesto doufám, že tato ročníková práce poslouží alespoň jako uvedení do tibetskočínské situace a její problematiky. 5

6 Vznik tibetského státu a první vztahy s Čínou Tibet se jako samostatný stát poprvé objevuje na stránkách lidských dějin, když je většina roztříštěných kmenů na jeho území spojena pod jedinou ústřední vládou. O dřívějším způsobu života a situaci Tibeťanů, se zvláště díky jeho izolované pozici na Himalájském masivu nedochovaly žádné věrohodné prameny. První takovýto pokus učinil v druhé polovině 6. století Namri Songcän. Jeho snahy však skončily neblaze, když byl otráven příslušníky nespokojených kmenů. V započatém odkazu dále nadmíru úspěšně pokračoval jeho syn Songcän Gampo ( ), jenž byl jednou z nejvýznamnějších postav tibetské historie, tzv. tvůrce tibetského státu. Songcän Gampo a jeho vláda Na trůn nastoupil jako třináctiletý a v počátcích vlády mu byl velkou oporou jeho strýc, jenž mu pomohl potlačit vzpouru neposlušných vazalů. Mladý panovník rozdělil Tibet na osm administrativních oblastí a do každé dosadil vlastnoručně vybrané úředníky, aby tak zabránil sabotážím založeným na rodových záležitostech. Byl také zakladatelem dnešního hlavního města Tibetu Lhasy. Dále nechal vyhlásit nové zákony a své poddané vedl ke zbožnosti, pokoře a poctivosti. Když vyřešil spory a vytvořil pevný stát, přišel čas na výboje proti sousedním pustošivým polobarbarským kmenům. Ačkoli hlavní snaha byla zamezit loupeživým nájezdům, přidruženým logickým důsledkem bylo i rozšiřování státního území až k hornímu toku čínské řeky Jang-c -ťiang. Rozloha Songcän Gampovy říše převyšovala svou plochou asi třikrát rozlohu dnešního politického Tibetu a kryla se v podstatě s tím, co bývá někdy nazýváno etnickým Tibetem. Postupem věků byl Tibet donucen vzdát se mnohých vybojovaných území a postoupit je silnějšímu a organizovanějšímu čínskému sousedu. 1 Vliv Číny na tibetský rozvoj Díky zahraniční expanzi byl Tibet vystaven vlivům o mnoho pokročilejších civilizací, jako byla například Indie, Turkestán, Nepál a Čína, v té době pod nadvládou jedné z nejslavnějších dynastií Tchang. Jakožto o poznání zaostalejší, si nemohl nepřevzít řadu aspektů z jejich kultur. Songcän Gampo byl zapálený podporovatel náboženského, vzdělávacího a všeobecného rozvoje a s jeho osobou je tak mimo válečných vítězství spjata i jedna z nejvýznamnějších kapitol tibetského kulturního života. Tento rozmach nemá na svědomí pouze sám král, nýbrž především jeho dvě ženy Nepálka Bhrkútí, která s sebou přinesla buddhismus a Číňanka Wen-čcheng. 1 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

7 Sňatek s čínskou princeznou byla událost nemalé významnosti jak v dějinách Tibetu, tak především důležitým milníkem v tibetsko-čínských vztazích. Předchozí styky s Čínou byly především ty ozbrojené, ale neustálé pohraniční války byly vyčerpávající a ani císař Tchaj-cung ani buddhismem ovlivněný Songcän Gampo v nich neviděli pražádný smysl. Svůj mír, který bohužel trval jen po dobu jejich života, se rozhodli stvrdit právě sňatkem čínské princezny s tibetským králem. S příchodem Wen-čcheng se do Tibetu dostal nespočet Čínských řemeslníků, zemědělců a tkalců. Ti Tibeťanům ukázali jak vyrábět inkoust, využívat bource morušového k produkci hedvábí, kvasit víno a tkát teplé tkaniny. Bez vydatné pomoci čínských rolníků, by obdělávání složitého terénu náhorní plošiny bylo nemyslitelné. Nebyl to ale jen vliv zemědělský, nýbrž také náboženský a vzdělávací. Svatá buddhistická písma se překládala do tibetštiny a tímto způsobem se do Tibetu dostala i pokročilá medicína nebo například šedesátiletý čínský kalendář. Tato jejich kulturní i hospodářská spolupráce byla pro Tibet obrovským přínosem. Tento významný styk zanechal v Tibetu nepochybné stopy až do dnešních dní. Pro celou řadu zemědělských plodin je stále užíváno původních čínských výrazů a samotní Číňané jsou na mnoha místech dodnes označováni slovem Tchangpa, což znamená tchangský člověk - příslušník tchangské Číny. I toto svědčí o tehdejší vděčnosti za pomoc starých Číňanů, jejíž stopy se v této podobě dochovaly do dnešních dnů. 2 Mírové smlouvy a období chaosu Po smrti Songcän Gampa a císaře Tchaj-cunga, jež se odehrály v rozmezí několika měsíců, Čína Tibet po krátkém období míru napadla. Následovalo dvě stě let válek a tahanic o nadvládu ve vnitřní Asii. Spolu s dalšími tehdejšími mocnostmi střední Asie Ujgury, Araby a Turky se odehrával neustálý kolotoč smluv, zrad a neustále se měnících aliancí. To vše především o nadvládu nad Hedvábnou stezkou, jenž byla hlavní obchodní tepnou, spojující Asii s ostatním světem. Tibetsko-čínské mírové smlouvy Tibet a Čína byli, jakožto sousedé v neustálých sporech. Některé pohraniční oblasti byly Čínou na čas okupovány, ale tyto snahy nikdy nepronikly do vnitrozemí. Naproti tomu Tibet opakovaně plenil a okupoval oblasti v nitru čínské říše i po celá desetiletí a v 8. a 9. století získal Tibet nadvládu nad majoritou západní Číny. Nutno tedy podotknout, že v této době nebyl Tibet součástí ani, až na příležitostné pohraniční okupace, podřízený Číně. 2 Tamtéž, s. 19 7

8 Během těchto let také bylo mezi Tibetem a Čínou uzavřeno sedm ústních smluv, z nichž všechny byly oběma státy opakovaně porušovány. Pro každou stranu znamenaly něco jiného; zatímco Tibeťané vyžadovali rovnocenné postavení a reciprocitu a Tchangy, Číňané trvali na přijetí svých nároků nadřazenosti i přesto, že oba mocenské národy byly spojeny sňatkem. 3 I přes veškerá mírová úsilí byly obě říše neustále ve válce, jak spolu navzájem, tak s dalšími aktéry usilujícími o moc. Nakonec byl v roce 822 z vzájemných obav o přesilu toho druhého, uzavřen konečný tibetsko-tchangský pakt, vytesaný do kamenné desky, kde se obě země uznávají jako rovnoprávné. Ve smlouvě se mimo jiné praví: Velký král Tibetu a velký Král Číny, jsouce spřízněny jako synovec a strýc, se dohodli na spojenectví svých říší Obě země se budou přidržovat hranice, která nyní mezi nimi existuje. Všechno na východ od ní je země Velké Číny; všechno na západ od ní je země Velkého Tibetu Tato slavnostní úmluva zakládá velikou epochu, kdy Tibeťané budou šťastni v zemi tibetské a Číňané v zemi čínské. 4 dvěma státy. Tato událost byla na několik století poslední diplomatickou výměnou mezi těmito Období chaosu v 9. a 10. století a přerušení kontaktu V několika letech na to, nastal v Tibetu násilný úpadek buddhismu přičiněním proti buddhisticky zaměřeného Langdarmy, jenž z pocitu zrady zavraždil svého bratra a chopil se trůnu. V roce 836 většina indických mistrů uprchla zpět domů. Pozůstalí vážení mniši byli nuceni zabíjet, byli páleny náboženské knihovny, rušily se chrámy. Toto pochopitelně vyvolalo značnou nevoli širokého obyvatelstva. Politická moc v zemi se začala rozpadat a zmateně členit; vojenská moc se stahovala od hranic. V Číně nebyla situace o moc lepší. V roce 845 začala oficiální perzekuce proti buddhismu, kterou nařídil tchangský císař z pocitu, že náboženství má příliš velkou ekonomickou a politickou moc a tudíž pro něj představuje hrozbu. V důsledku těchto pohraničních okolností se mezi oběma říšemi začaly tvořit polozávislé ministáty, čímž došlo k dlouhému přerušení vzájemného kontaktu. Na konci 9. a v 10. století se buddhismus v Číně postupně obnovil, avšak nadále už zůstal pod kontrolou císaře. V Tibetu poté, co se moc státu zhroutila, se kláštery objevily jako dominantní síla v zemi. Čína a Tibet byly soupeřící mocnosti, když se v 6. století poprvé 3 LAIRD, Thomas. Příběh Tibetu: rozmluvy s dalajlamou. Vyd. 1. Praha: Beta, 2009, s KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

9 setkaly; avšak ve 13. století, když se spolu opět významně střetly, duše obou států se od sebe vzdalovaly po radikálně odlišných cestách. 5 Tibet byl roztříštěn na nespočet sekt, přičemž nejhlavnější z nich usilovaly o hegemonii; k tomu však potřebovaly významnou světskou moc, ať už zahraniční nebo domácí. Tato nadvláda nastala ve 13. století, kdy se na obraze objevuje mongolský vliv. Mongolská nadvláda ( ) a kořeny problému Situace v Tibetu V Tibetu v té době prakticky neexistovala světská moc a obyvatelé byli místo toho podřízeni několika vzájemně soupeřícím sektám, z nichž nejpopulárnější byla v této době Sakjapa. Její nejvyšší představitel zvaný Sakja-pandita ( ), přijal pozvání k návštěvě Mongolska v roce 1245, v touze získat dominanci nad ostatními sektami. Tibetský buddhismus v Mongolsku našlo příznivost a v roce 1260 bylo povýšeno na oficiální náboženství mongolské říše. Později, když bylo mongolské hlavní město přeneseno do Pekingu (tehdy Chándibaligu Chánova města), byl synovec Sakji-pandity osm let přítomen u mongolského dvora. Před návratem do rodné země mu byl udělen titul, zahrnujíc v sobě výkon nejvyšší duchovní moci v zemi. Tato náboženská pravomoc byla i nadále pod dozorem Mongolů, zatímco světská moc byla vykonávána dosazovanými mongolskými úředníky. Kořeny konfliktu Těmito správními opatřeními byl v podstatě dovršen mongolský protektorát nad Tibetem. Zde se také objevují nejčastější čínské argumenty, že Tibet je právě od této doby neoddělitelnou součástí Číny. V této souvislosti ovšem třeba zdůraznit, že k zapojení Tibetu do mongolského impéria Jüan (1279) v Číně, došlo až po jeho předchozím začlenění do Mongolské říše rodu Chingischánova. Proto tvrzení, že čínská svrchovanost nad Tibetem se datuje od těchto dob, jsou mylná. 6 V době, kdy byl Tibet spravován prostřednictvím dosazování úředníků a kontrolou nejmocnější sekty, Čína byla stále pod nadvládou dynastie Sungů. Mongolové dobývali vše, co mohli a nikterak s tím nesouvisela touha znásobit bohatství a slávu budoucího čínského impéria. V roce 1279, se do té doby ve všech ohledech nezávislý Tibet dostává do těsného vazalského vztahu s ústřední mongolskou vládou sídlící v Pekingu. Tento vztah však nevydržel příliš dlouho. V roce 1368 Jüanské císařství padlo ve prospěch dynastie Ming a tím 5 LAIRD, Thomas. Příběh Tibetu: rozmluvy s dalajlamou. Vyd. 1. Praha: Beta, 2009, s KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

10 byl i fakticky zlikvidován mongolský protektorát nad Tibetem a někdejší vazalské vztahy už se nikdy nepodařilo obnovit. I přesto, že historicky a fakticky je bod na tibetské straně, v čínských školách se stále učí o čínské svrchovanosti datující se k ovládnutí Tibetu Mongoly. Čínská vláda totiž považuje mongolskou okupaci Číny - dynastii Jüan, za čínský stát a za tímto tvrzením si stojí. I mnozí čínští historikové zastávají toto podle všeho lživé tvrzení. Spojenectví s mongoly a vznik instituce dalajlamy Přílišná politická moc, udělená sektě Sakjapě Mongoly a z toho plynoucí koncentrace bohatství, působila na její mnišskou morálku velice kontraproduktivně. To vedlo k velké nespokojenosti obyvatelstva a k moci se tak dostala sekta Digungpa, nejvíce utiskovaná za sakjapské vlády. K tomuto hnutí se připojili i šlechtici rodu Phagmodu, kteří využili situace a kolem roku 1350 se chopili vlády nad střední oblastí Tibetu, kterou si udrželi až do roku Tak se po mnoha staletích roztříštěnosti a po staletém období nedobré kněžské nadřízenosti část země opět sjednotila pod pevnou světskou vládou. Sekta Gelugpa V tomto a následujícím období se neustále střídala moc Tibetských dynastií a samotných vládců a ani roztržky mezi jednotlivými sektami tibetského buddhismu neměly konce. Na tomto pozadí náboženské nesnášenlivosti a všeobecného morálního úpadku se objevuje mezi Tibeťany slavný reformátor tehdejšího mnišství Congkhapa ( ), který založil sektu Gelugpu, jež se vyznačovala mravně bezúhonným životem, striktním řádem a hlubokým filosofickým vzděláním. Tato sekta se stala nejvýznamnější v zemi a tento její dominantní vliv trvá do dnes. V počátcích své existence, tj. do poloviny 17. století, byla sice nejvýznamnější v duchovní sféře, ale v tom světském zaostávala. Toto postavení se rozhodl změnit její 3. nejvyšší představitel Sönam Gjamccho. Jelikož jeho sektě nepatřila přízeň domácích královských rodů ani pekingského dvora, rozhodl se navázat přátelské styky s Mongolským vládcem Altanem ( ). Ten ho v roce 1578 pozval k sobě, učení Gelugpy prohlásil za oficiální náboženství svého lidu a jemu osobně poprvé udělil mongolsko-tibetský titul dalajlama, tj. oceánový (čili nejvyšší) lama (guru, učenec). 7 Tímto titulem byli také zpětně označeni významné nábožensko-světské figury Gendündub ( ) a Gendün Gjamccho ( ). Své vztahy s Mongolskem tzv. Žlutá sekta dále prohloubila, když 7 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

11 se nástupcem Sönama Gjamccha, 4. dalajlamou stal Mongol, Altan-chanův vnuk Jöntän Gjamccho ( ). Když po něm nastoupil 5. dalajlama Ngawang Lozang Gjamccho ( ), nazývaný Velký Pátý, zahájila Gelugpa prudký boj o získání jak duchovní, tak světské moci v Tibetu. Vojenskou podporu nalezli u vůdce západomongolského kmene Chošúdů, Gušrichana. Jeho vojsky byla v roce 1642 obsazen Západní i Střední Tibet a Gelugpě nepřátelská dynastie Cangpa byla svržena. Dalajlama se po tomto násilném převratu stává jak duchovní, tak i světskou hlavou Tibetu a Gushri-chan byl prohlášen tibetským králem s tím, že tento titul je dědičný; přičemž vláda mongolských králů trvala do roku Tímto se ve středu 17. století zformoval nezávislý, jednotný, teokraticko-světský tibetský stát, který se jako nezávislý udržel přesně tři čtvrtiny století do roku Poté Tibet podlehl stálému náporu západomongolským Džúngarům a nedlouho poté mandžuské dynastii Čching. Tibet jako protektorát Čínské říše 1. etapa (do roku 1717) K prvním kontaktům mezi Tibetem a Čínou došlo ještě předtím, než si Čína Tibet podmanila. Nejdříve byl dalajlama v roce 1640 pozván čínským císařem Tchaj-cungem do Mukdenu, ale tato návštěva se neuskutečnil. Následné pozvání do Pekingu v roce 1648 od císaře Šun-č, která proběhla v letech Během této návštěvy císař dalajlamovi poskytl dvě audience, během nichž si navzájem vyměnili početné dary, a dalajlamovi byl udělen jistý titul týkající se jeho náboženské funkce. K žádnému oficiálnímu jednání, jež by mělo za následek formální úpravu politicko-právního poměru Tibetu k mandžuským vládcům Číny, zatím ještě nedošlo. 8 V Tibetu dále velel vojenské moci mongolský král a duchovní moc ležela tradičně v rukou dalajlamy, jenž se o světskou moc dělil se Sänggjä Gjamcchem, značně protičínsky naladěným administrátorem. Sänggjä Gjamccho například po čtrnáct let tajil před císařem smrt 5. dalajlamy a odmítnul Číně pomoc při boji proti Džúngarům. Proti tomuto neochotnému administrátorovi se v době nezletilosti 6. dalajlamy projevil Lhabzang chan, pátý vojenský nástupce Gušri chana. Ten Sänggjä Gjamccha zavraždil, 6. dalajlama byl sesazen z důvodu svého údajného nepřístojného chování, a Lhabzang chan byl prohlášen tibetským administrátorem. Těmito činy prokázal císaři neobyčejnou službu, jelikož tak mu Tibet více zpřístupnil pro jeho dobyvačné záměry. 8 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

12 Velká vlna nevole se zvedla, když byl na místo 6. dalajlamy Lhabzang-chanem dosazen nepravý Ješe Gjamccho. Lidé to považovali za naprosté zneuctění instituce a náboženství jako takového a začali se domáhat zásahu ze strany císaře, kterému si stěžovali na Lhabzang-chanovo svévolné počínání. V roce 1708 byl tedy do Tibetu vyslán dvorní hodnostář La-tu-chun, v zámince prošetření situace a následného učinění doporučení pro další postup. V roce 1709 je do Lhasy vyslán čínský viceministr s cílem pomáhat Lhabzangchanovi při řízení tibetských záležitostí. Tato spíše symbolická, nežli faktická pomoc však nemohla zachránit Lhabzangchanovu nevalnou pozici obklopenou všeobecným odporem. Jeho opozičníci a vůdci hlavních buddhistických klášterů v zemi se v roce 1714 obrátili pro pomoc k vůdci ojratských Džúngarů. Jeho armáda si razila cestu Tibetem až ke Lhase, kterou deset dní obléhala, až se jí v roce 1717 podařilo probít se do jejího středu, kde v boji Lhabzang-chan zahynul. Jeho skonem nastal konec mongolské dynastii tibetských králů a vojenská moc se na krátkou chvíli přesunula do rukou Džúngarů, kteří byli podporováni tibetskou protičnískou opozicí. 2. etapa ( ) Kvůli obavám císaře Kchang-si z moci Džůngarů v Tibetu, kteří byli hlavní protivníci Číny ve Vnitřní Asii, bylo podnětem k vyslání dvou trestných výprav, jež pomohly vytvořit nutné předpoklady k civilním a vojenským správním reformám. V letech byla v Tibetu provedena řada akcí, jenž měly Číně poskytnout větší moc nad jeho správou. V Tibetu byla ustavena prozatímní vojenský orgán a všichni veřejní příznivci a strůjci Džůngarské invaze a okupace byli dopadeni a veřejně popraveni. Byl vyhlášen nový 7. dalajlama, pocházející z tibetského Lithangu. Dále byla ustanovena čtyřčlenná rada kašag, podřízená veliteli císařských vojsk, která tu byla ponechána v počtu 3 tří tisíc mužů, aby dohlížela na chod nového režimu. Do významných pozic byli jmenováni příznivci bývalé Lhabzang-chanovi vlády a pročínsky ladění úředníci. Další císař Jung-čeng ( ) se hlavně z ekonomických důvodů rozhodl pro snížení a postupnou evakuaci čínského vojska ze vzdáleného, zrušení neefektivních mandžusko-tibetských úřadů a zaměnění nepohodlného režimu za pružnější a levnější protektorát. Byla také vytyčena nová hranice vymezená horním tokem Jang-c -ťiangu a Mekongem, která dnes odděluje Tibetskou autonomní oblast od čínské provincie S -čchuan. V důsledku tohoto zvolnění režimu vypukla v Tibetu občanská válka mezi pročínskými členy ministerské rady a nacionalistickými aktéry z dalajlamova okolí, trvající v letech Toto poskytlo císaři další záminku pro poslání patnácti tisícového vojska na pomoc pročínské straně sporu. Byla obnovena kontrola nad tibetskými úřady a zřízena 12

13 instituce vysokých císařských úředníků, tzv. ambanů, jež měla zastávat zájmy a vůle ústřední čínské vlády; na ochranu byla v Tibetu ponechána posádka dvou tisíc vojáků. Tímto se dění uvnitř Tibetu postupně zkonsolidovalo a vojenská posádka se zredukovala na symbolických sto mužů. Tato benevolence však znovu poskytla příležitost protičínským vlivům a roku 1750 rozpoutání nepokojů proti císaři, jenž skončili další trestnou výpravou do Lhasy. 3. etapa ( ) Po událostech roku 1750 byl administrativní Tibet císařem Čchien-lungem, jenž vládl v letech , dále formován k většímu posílení pozic ústřední čínské vlády. Hlavní mocenské změny zahrnovaly zrušení systému dědičných králů jako nedostatečně účinného; byla obnovena předchozí čtyřčlenná ministerská rada; rozšířily se pravomoci ambanů kromě velení císařským vojskům jim připadnul také vrchní dohled nad ministerskou radou a právo zasahovat do její činnosti. Další posílení mandžusko-čínské správy nad Tibetem se událo po tibetsko-nepálském konfliktu ( ), jenž zásahem čínských vojsk skončil tibetským vítězstvím. Motiv Čchien-lungových reforem tibetské administrativy z let , jež měly stabilizovat poměry v Tibetu a prostřednictvím ambanů, kteří měli veškerou moc nad vojenskými, zahraničními, hospodářskými a finančními záležitostmi, převést správu do rukou ústřední čínské vlády a fakticky si tak podrobit vládu tibetskou. Vzájemný vztah obou zemí se tak proměnil ve vztah vazala, tedy Tibetu a jeho suzerénu, tedy mandžuské Číně, který bývá někdy označován jako čínský protektorát nad Tibetem etapa ( ) Neboli období relativního klidu a pevnosti Čínské vlády nad Tibetem, které trvá až do pádu mandžuské dynastie v roce Státní moc a správa byly po roce 1793 dále drženy v rukou ambanů, kteří se v pravidelných tříletých obdobích střídali. Kontrola financí, daní, vojenských záležitostí, zahraničních styků, zůstala po celé 19. století v rukou Číny. Také se zdokonalovaly relace se sousední provincií S -čchuan, jež představovala materiální základnu mandžuské politiky v Tibetu. A několikrát byla také použita zlatá urna věnovaná Tibetu císařem Ččien-lungem k výběru nového dalajlamy, z níž byla jídelními hůlkami vytahována jména případných kandidátů na nejvyšší světsko-duchovní post. 9 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

14 5. etapa ( ) V této době se začíná celá situace okolo Tibetu značně komplikovat, zejména přičiněním dalších mocností, které se o Tibet zajímaly, ale především Anglie, která o Tibet projevila silný hospodářsko-politický zájem. Britský ozbrojený vpád do Tibetu v letech , před nímž tehdejší 13. dalajlama uprchl do Mongolska a Číny, a Lhaská dohoda uzavřená mezi Tibetem a Velkou Británií ze 7. září 1904, vykazující nebezpečí vytrhnutí Tibetu z Čchingské říše, způsobily ze strany Číny zvýšený zájem o vnitropolitický vývoj Tibetu a zefektivnění její kontroly nad tamní situací. 10 V roce 1908 byl 13. dalajlama pozván do Pekingu, kde mu byla přislíbena podpora některým z jeho modernizačních ambicí. Do Lhasy byl jako amban dosazen ověřený úředník a reformátor Lien-jü, který měl ve zracích Tibeťanů pozvednout pokleslou úroveň mandžuské Číny. Se zvýšením čínského zájmu o Tibet se zvedla také pozornost věnovaná pohraničním oblastem východního Tibetu, s nimiž Čína třemi svými provinciemi sousedila. Zavedla úřad vysokého komisaře pro pohraniční záležitosti a reformami posílila svou moc v těchto oblastech. Dále, v letech , probíhaly vojensko-administrativní akce na vlastním Tibetském území sahajícím až k městu Gjamda, dvě stě kilometrů východně od Lhasy. Byla tu zaváděna čínská správa a tibetské úřady rušeny, tak jako tomu bylo v ostatním vnitrozemí. Tyto akce vytvořili příznivé prostředí pro zavedení vojenské kontroly v zemi, v roce Tento vstup Čínské armády dohnal 13. dalajlamu k vyhledání politického azylu v tehdejší Britské Indii, stejně jako to v budoucnu udělá jeho následovník. Tento jeho úprk zavdal čínské vládě záminku pro jeho sesazení z funkce 25. února Tibetská vláda ve Lhase, značně znevýhodněná odchodem Dalajlamy a doplněná o čínské elementy, se stala pouze bezmocnou, poslušnou loutkou v rukou ambana Lien-jüho a tím ústřední čínské vlády. Období faktické nezávislosti Tibetu ( ) Sinchajská revoluce Další plány čchingské vlády s Tibetem byly smeteny Sinchajskou revolucí v roce 1911, která sice zmařila pravděpodobné úmysly mandžuské císařské vlády vytvořit z Tibetu regulérní čínskou provincii, ale zároveň přinesla množství otázek týkajících se právě plánů ohledně politického statusu Tibetu a dosavadního správního systému v prostředí Číny republiky. Je pravděpodobné, že nová Čínská vláda měla s Tibetem stejné úmysly jako její císařská předchůdkyně. Čína totiž ve snaze zabránit rozdrobení svých okrajových území 10 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

15 vydala bezprostředně po roce 1911 řadu prohlášení o sounáležitosti všech svých národů a ras, zahrnujících v sobě i Tibeťany, které spolu tvoří jednotný stát všeho lidu Číny a zároveň s těmito prohlášeními byli zástupci jednotlivých oblastí přizváni vládou ke spolupráci na čínském parlamentu. Tato tvrzení jsou přinejmenším kontroverzní, jelikož samotná Sinchajská revoluce pramenila z odporu proti nadvládě mandžuské dynastie, v roce 1911 docházelo k etnickým čistkám proti Mandžuům jako nečíňanům a uzurpátorům impéria. Přesto používá čínská vláda jako podklad pro svou svrchovanost nad Tibetem právě tibetsko-mandžuské vazby, které ale nemohou být platné, jelikož Mandžuové nebyli Číňané (jak se o tom také projevili během sinchajské revoluce) a jejich vztahy tak nemůžou moc dobře sloužit jako argumenty pro nynější čínské zájmy. Toto vlastní pojetí dějin, jenž má ospravedlňovat ozbrojené vpády do přilehlých oblastí, se dodnes vyučuje na školách a slouží tak další čínské nacionalistické propagandě. Počáteční Projevy nezávislosti V Tibetu ale situace nebyla příznivá. Ozbrojení Tibeťané napadali dezorganizovanou čínskou posádku ve Lhase a celková tibetská společnost byla naladěna značně protičínsky. Když se tibetské útoky na čínské vojáky stupňovaly do té míry, že jim hrozila úplná devastace, bylo za pomoci nepálského obchodního agenta dosaženo dohody o příměří, dle které měli Číňané opustit Tibet a složit zbraně. To se opravdu stalo, když v lednu 1913 opustili Tibet poslední zbytky čínských vojsk i představitelé bývalé ambanské administrativy. Od této doby se v Tibetu nenacházeli žádní oficiální představitelé čínské republikánské moci, kteří by nějakým způsobem navazovali na předchozí ambany, a zároveň znovu vypukly boje v tibetsko-čínském pohraničí. V této vyhrocené době byla Dalajlamou vydána Deklarace nezávislosti, která představovala jeho celoživotní protičínské aktivity a v jejímž duchu pak do konce života směřoval svou zahraniční politiku k uznání Tibetu jako suverénního státu. Dále byla 11. ledna 1913 sjednána tibetsko-mongolská dohoda, v níž obě země prohlašovaly, že se vymanili z područí mandžuské dynastie, oddělily se od Číny a staly se nezávislými státy. Tato dohoda je také prvním faktickým projevem tibetské nezávislosti a rovněž první dokument, jenž byl uzavřen mezi dvěma částmi Číny bez účasti a souhlasu ústřední vlády. Simelská konference o Tibetu Tibetská faktická nezávislost dosáhla své nejvýraznější podoby při projednávání na tzv. Simelské konferenci v letech , jejíž tři účastnící byli Velká Btitánie, Tibet a Čína. 15

16 Konference měla vyřešit územně-správní vymezení a politicko-právní status Tibetu a zároveň uvolnit strategicky umístěný Tibet britským vlivům. V průběhu celého jednání se tibetští delegáti dožadovali mezinárodního uznání své nezávislosti, ale Čína toto samozřejmě odmítala. Nakonec byla britskou stranou předložena dohoda o jedenácti bodech, jenž Tibet rozdělovala na dvě zóny vnitřní a vnější, které měly obě mít rozdílný politický status. Vnitřní Tibet, tedy oblast blíže Číně měla být ponechána v čínské administrativní sféře; vnější Tibet, tedy oblast dále od Číny měla získat plnou vnitřní autonomii v rámci Čínské republiky. Tento návrh se nejprve setkal s nesouhlasem na obou stranách, ale když jej Britové učinili jedinou podmínkou dalšího jednání, bylo na něj po drobnějších úpravách přistoupeno. Když se vedení Číny dovědělo, v jaké podobě se jejich delegát chystá smlouvu podepsat, okamžitě zastavilo jeho činnost, zakázalo mu podpis a celá čínská strana se od dohody distancovala. Na toto Velká Británie nebrala přílišný zřetel a smlouvu, spolu s ještě další separátní Anglo-tibetskou obchodní úmluvou, 3. července 1914 podepsala pouze s Tibetem bez účasti Číny. Vývoj v čínsko-tibetských vztazích se po neúspěšné Simelské konferenci ubíral cestou faktické nezávislosti Tibetu na straně jedné a neschopnosti Číny prosadit v této zemi jakékoli vlastní zájmy na straně druhé. Pokračující boje v s čchuansko-tibetském pohraničí skončily v roce 1918 příměřím, které vyneslo Tibetu další územní zisky. 11 Další vývoj tibetsko-čínských vztahů a upevňování tibetské nezávislosti V dalších letech se vývoj Tibetu stále orientoval na postupné odpoutávání se od Číny a tím i utužování jeho faktické nezávislosti trvající do roku V roce 1927 se v Číně k moci dostává konzervativní strana Kuomintang a začíná se znovu zajímat o Tibet a roku 1930 prohlašuje Tibet, spolu s Mongolskem organickou součástí Čínské republiky; po úmrtí 13. Dalajlamy 17. prosince 1933, byl v roce 1934 do Lhasy vypravena mise - formálně na vyjádření soustrasti ze strany Čínské vlády, ale ve skutečnosti se jednalo o snahu donutit Tibet k uznání čínské svrchovanosti; téhož roku byl také ve Lhase zřízena čínská agentura, která měla dohlížet na dodržování míru v problematickém pohraničí. Toto náhlé zvýšení čínské aktivity lze připisovat právě úmrtí probritského 13. Dalajlamy; na jeho místo byl totiž prozatímně dosazen regent Radeng-ripončhe, který byl jednání s čínskou vládou příznivě nakloněn. Tato jeho vláda však netrvala dlouho (do roku 41), a netěšila se ani přílišné oblibě ze strany tibetského lidu; jeho snažení mělo spíše negativní odezvy. Je také důležité zmínit, že žádná z těchto činností Číny nebyla Tibetem 11 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

17 považována za uznání její dominantní suverenity, nýbrž za běžnou formu diplomatického styku mezi státy. Za další projevy nezávislosti Tibetu lze považovat: jeho neutrální postoj v čínskojaponské válce, kdy zakázal přepravovat přes své území zbraně do Číny; v roce 1943 zřízení samostatného úřadu pro zahraniční záležitosti při tibetské vládě; zneškodnění spiknutí protičínských elementů v okolí regenta Radenga z roku 1947; účast na mezinárodní konferenci o relacích mezi asijskými národy pod samostatnou tibetskou vlajkou, konané v indickém Dillí v roce V letech byl také vyslán tibetský ministr financí s obchodními delegáty na návštěvu Číny, Francie, Indie, Itálie, Velké Británie a USA s cílem prozkoumání možných přímých obchodních kontaktů s Tibetem. Je také zajímavé, že delegáti cestovali s tibetskými úřady vystavenými pasy, jež ostatní země uznaly jako platné. Jiné aspekty vyznačující nezávislost Tibetu jsou například vydávání vlastních peněz a mincí, výcvik a držení vlastního vojska, vlastní poštovní systém a tvorba vlastních známek atd. Mírové osvobození Tibetu 1951 Volání o pomoc Už před osudným rokem 1950 si byly Tibet a celý svět vědomi blížícího se komunistického převratu v Číně a nevyhnutelné čínské invaze do Tibetu. Na toto reagoval regentem Tagdagem-ripončem vedený Tibet, tím, že zpřetrhal všechny kontakty s ústřední vládou a vypověděl čínskou misi ze Lhasy. Po založení Čínské lidové republiky, vyhlásil regent formální nezávislost na Tibetu na Číně a dožadoval se podpory dalších zemí formou vysílání svých zástupců na tzv. mise dobré vůle. Tibeťané se v tomto směru snažili získat uznání od ostatních státu, přičemž své největší naděje vkládali do Velké Británie, jež po mnoho let de facto uznávala plnou tibetskou autonomii pod čínským suzerénem. Tato protibetská náklonost byla však především strategického rázu; při ovládání Indie pro ně byl Tibet takticky umístěný stát, který působil jako ochranná bariéra mezi britskou Indií a Čínou. Ale v době, kdy se Tibet dožadoval britské pomoci, chystala se Británie přiznat Indii nezávislost a tak pro ní už nepředstavoval předmět zájmu a nehodlala si jeho záležitostmi pošramotit budoucí vztahy s Čínou. Další mocnost, do které Tibeťané vkládaly plané naděje a považovali ji za prosazovatele svobody, volnosti a demokracie, byly USA, o nichž se v Tibetu všeobecně vědělo, že bojují proti komunismu a které s Tibetem, jako i ostatní země, jednaly jako s nezávislým státem. Toto jednání se však odehrávalo jen v zákulisí, zatímco oficiálně, 17

18 jednající v zájmu své vlastní zahraniční politiky, uznávaly Tibet jako součást Číny. Toto jednání jen posílilo naděje Tibeťanů v naivní víře v jejich pomocnou ruku při čínské invazi. Tyto činnosti, ačkoliv neúspěšné, se těšily značné nelibosti čínské vlády a tak místním Tibetským zástupcům navrhla pozvání k pekingským rozhovorům, týkajícím se mírového urovnání tibetské otázky. V této době však již čínské vojsko postupovalo do oblastí spadajících pod správu tibetské vlády a podfinancované vojsko Tibetu nebylo schopno čínským silám vzdorovat, a tak byla vláda nucena na rozhovory oficiálně přistoupit. I přes vydaný souhlas se je tibetští představitelé snažili co nejvíce odkládat a místo toho byl do funkce uveden 14. dalajlama - Tändzin Gjamccho. Toto jeho uvedení bylo učiněno předčasně, dva roky před termínem, v jeho šestnácti letech; jednalo se o zoufalou snahu pozvednout morálku a víru tibetského lidu v krušných časech, ale ani duchovní autorita Dalajlamy nezabránila Číně ve vpádu. Invaze V tuto chvíli došla Číně trpělivost a přistoupila k řešení celé otázky silou. V říjnu 1950 přešla čínská vojska do útoku a při svém postupu ke Lhase se jim podařilo zajmout ministra tibetské vlády, Nagphö Ngawang Džigmeho. Tibet, stále zcela nezbaven víry v ostatní státy, požádal Indii o pomoc a předložení případu týkajícího se čínské agrese v OSN; a zároveň 11. listopadu 1950 sám vyslal do této organizace telegram se stížností na postup čínské vlády. Například americké ministerstvo zahraničí oficiálně prohlásilo, že Čína nemá a neměla suverenitu nad Tibetem, ale v OSN se na stranu Tibetu USA nepostavily. Dalajlama spolu se svou vládou uprchl v prosinci téhož roku do města Doma nacházejícím se na tibetskočínských hranicích, ve snaze získat alespoň nějakou zahraniční pomoc. Mezitím čínská Lidová osvobozenecká armáda dopochodovala dvě stě kilometrů před Lhasu, tam se zastavila a požadovala, aby se tibetská vláda podvolila mírovému osvobození. 12 Cestou rozdávala peníze tibetským vesničanům a místním vůdcům ve snaze zalíbit se Tibeťanům a vzbudit v nich důvěru v matku vlast. Mnozí z přítomných vojáků věřili, že skutečně osvobozují Tibet od západních imperialistických vlivů ; to se dá přičítat celkovému čínskému přístupu k Tibetu, jako k odpadlé provincii a záměrnému ohýbání dějin podle svých vlastních zájmů, které je poté čínskému lidu prezentováno jako nezpochybnitelná realita. 12 LAIRD, Thomas. Příběh Tibetu: rozmluvy s dalajlamou. Vyd. 1. Praha: Beta, 2009, s

19 Sedmnáctibodová dohoda Když žádný z pokusů o získání pomoci zvenčí nebyl úspěšný a jeho tibetská vláda společně s Dalajlamou se tak ocitla v úplné diplomatické izolaci, byla nakonec donucena pod pohrůžkou násilí ze strany čínských vojsk, přistoupit na rozhovory s Čínou a k tomuto účelu následně vypravila do Pekingu delegaci, do jejíhož vedení byl dosazen Čínou zadržený Nagphö Ngawang Džigme, který po návratu do Lhasy hovořil o dobrém zacházení ze strany Číňanů. Dalajlama se svou vládou se v této době stále držel na indicko-tibetských hranicích. V Pekingu byla tibetské delegaci předložena předem připravená smlouva nesoucí oficiální název Dohoda ústřední čínské vlády a místní vlády Tibetu o podmínkách mírového osvobození Tibetu ; avšak díky jejím sedmnácti bodům se o ní všeobecně mluví jako o Sedmnáctibodové dohodě. Tato smlouva zahrnovala mimo jiné konstatování, že tibetská národnost představuje jednu z mnoha národností na území Číny ; tibetský národ se vrátí do veliké rodiny národů matky-vlasti. 13 Dále byla Tibetu ponechána veškerá jeho současná vláda, náboženské instituce a zaručena vládní samostatnost s výjimkou zahraničních a obranných věcí, jež budou soustřeďovány do rukou čínské ústřední vlády. Tato dohoda byla roku 1951 podepsána pod nátlakem a bez vědomí Dalajlamy a jeho vlády nacházejících se v tuto dobu v exilu; nicméně byla smlouva přijata vcelku pozitivně a Tibeťané alespoň doufali v její příkladné dodržování. Tímto byla v dějinách Tibetu a jeho vztahům k Číně byla zahájena nová etapa, charakterizovaná všestranným uplatňováním čínské svrchovanosti nad celým Tibetem 14 Období mezi léty Po uzavření Sedmnácti bodové dohody, jenž legálně stanovila Tibet součástí Číny, se do Tibetu začal hrnout čínský vliv v podobě vojensko-administrativního výboru. Čínský vláda se v téže dohodě zavázala, že se nebude vměšovat do vnitřních záležitostí Tibetu a bude řídit pouze zahraniční a obranné záležitosti. Tento stěžejní bod dohody byl však velmi často porušován. Tibeťané byli například povinni živit Čínské vojsko svými zásobami obilí; to nejdříve v roce 1950, nebyl problém vojáci za obilí platili, ale po roce 1951, kdy se do Tibetu přihrnulo ještě větší jejich množství, byly tibetské sýpky téměř vyprázdněny a ceny se tak zdvojnásobily. Když už Tibetu nezbyly žádné zásoby, přestala čínská armáda platit úplně a zabavovala půdu bez jakýchkoli kompenzací. 13 KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

20 V této době se také Dalajlama snažil o reformy sociální nerovnosti, jenž by chudým a vykořisťovaným lidem Tibetu, označovaným jako nevolníci, zajistily lepší životní úroveň. Tyto reformy a opatření zahrnovaly například zrušení dědičných dluhů, navrácení některých nemovitostí vládě a další postupné změny. O změny usilovali i Číňané, ale ti chtěli postupovat svým vlastním způsobem a příliš tak nerespektovali tibetskou vládu, které byla přislíbena plná vnitřní autonomie. V pozdější době sloužila společenská nerovnost ve zkreslené a zveličené formě také jako hlavní ospravedlnění okupace Tibetu a jeho tzv. osvobození. V počátečním období po invazi prezentovali svou okupaci jako osvobození Tibetu od imperialistických sil západu. Lhaská vláda se v čele s Dalajlamou s čínskými elementy snažila navenek spolupracovat; vnitřně se jim to příčilo, ale musely brát ohled na Tibet jako takový; proti Číně by ve vzájemném ozbrojeném konfliktu neměli nejmenší šanci. Tato jejich snaha se však jevila celkem obtížná, jelikož po celou dobu přítomnosti čínských vojsk byly i navzdory Dalajlamovým výzvám k zachování klidu, v zemi přítomny sporadické potyčky a vzpoury proti Číňanům. V roce 1954 byl Dalajlama přizván do Pekingu, kde se setkal s Mao Ce-tungem, který na něj v té době zapůsobil skvěle, mocně a revolucionářsky. 15 Poté co se v roce 1955 vrátil z Číny, byl komunistickou ideou upřímně pozitivně zaujat a zpočátku věřil, že Číňané doopravdy chtějí vytvořit nový světový řád postavený na rovnosti všeho lidu. Zúčastnil se tam také zasedání čínského lidového parlamentu a byl zvolen do jedné z jeho nejvyšších pozic. V témže roce byla také přijata první ústava ČLR, kde bylo o oblastech obývaných nechanskými národnostními skupinami, tedy i o Tibetu, prohlášeno, že tvoří neoddělitelnou část Čínské lidové republiky. 16 Reálné důvody vpádu do Tibetu a pevné rozhodnutí mu za žádnou cenu neposkytnout nezávislost, pramení především z geografické pozice Tibetu, který se nachází mezi Indií a Čínou a a je tak kritickým bodem v otázce čínské bezpečnosti. Přípravný výbor Tibetské autonomní oblasti Vzhledem k tomu, že se situace v Tibetu nevyvíjela tak hladce, jak si Čína představovala, byl v roce 1955 dosavadní vojensko-administrativní výbor zrušen a v blízké době nahrazen Přípravným výborem Tibetské autonomní oblasti, který měl vytvořit organizační a politické podmínky pro vyhlášení vnitřní autonomie v Tibetu. Ten byl následně zřízen v roce 1956 za slavnostního ceremoniálu ve Lhase. Byl složen ze zástupců místní Tibetské vlády, čínských činitelů jmenovaných přímo vládou ČLR, dále různými zástupci 15 LAIRD, Thomas. Příběh Tibetu: rozmluvy s dalajlamou. Vyd. 1. Praha: Beta, 2009, s KOLMAŠ, Josef. Tibet: dějiny a duchovní kultura. Vyd. 1. Praha: Argo, 2004, s

Tibet 1 VY_32_INOVACE_BEN26

Tibet 1 VY_32_INOVACE_BEN26 Tibet 1 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Tibet Území ve střední Asii. Z velké části se rozkládá na Tibetské náhorní plošině a jeho průměrná výška dosahuje přibližně 4 900 m n. m., pročež se Tibetu

Více

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013

O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli. Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 O Tibetu jako atraktivním turistickém cíli Petr Studnička Čelákovice 5. 3. 2013 Město vyvěsí tibetskou vlajku rok 2013 54. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu v neděli 10. 3. 2013 vyvěšení

Více

Čínská anexe Tibetu. Markéta Antonínová

Čínská anexe Tibetu. Markéta Antonínová Čínská anexe Tibetu Markéta Antonínová Obsah 1) Historické pozadí 2) Průběh konfliktu 3) Tibeťané v exilu 4) Budoucnost Tibetu Historické pozadí 7.-9. století tibetská říše Tchupo - expanduje do okolních

Více

Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny. Počet obyvatel: přibližně 5-6 milionů (podle nezávislých odhadů)

Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny. Počet obyvatel: přibližně 5-6 milionů (podle nezávislých odhadů) Základní údaje o Tibetu Oficiální název: Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast ČLR a částí dalších tří čínských provincií) Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se

poté, co se v roce 1884 rolnická armáda tonghak vzbouřila proti feudální vládě, korejská vláda požádala o pomoc čínskou dynastii Čching když se KOREA Historie 4. stol. př.n.l. první státní útvary středověk Tři říše (sever, střed, jih) 14. století sjednocení pod dynastií Ri (vládla až do r. 1910) 19. století snahy okolních států a USA zmocnit

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_06_Vla5E_9 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Otázka: Umění starověké Číny. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Leatham. Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie.

Otázka: Umění starověké Číny. Předmět: Dějepis. Přidal(a): Leatham. Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie. Otázka: Umění starověké Číny Předmět: Dějepis Přidal(a): Leatham Kulturně společenské souvislosti, periodizace vývoje - dynastie. Náboženství, písmo, filozofie, výtvarné umění, kaligrafie Architektura,

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o.

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Buddhismus určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. FUZHEADO. wikimedia [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:buddha_lantau.jpg

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Politický vývoj Bangladéše

Politický vývoj Bangladéše Politický vývoj Bangladéše Kristýna Chvátalová, xchvk00 2SM507 Politické problémy rozvojových zemí LS 2013/2014 Bangladéšská lidová republika Bengálsky Gana Prajatantra Bangladesh Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bg.html

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

10. 3. se naše škola symbolicky připojila k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet.

10. 3. se naše škola symbolicky připojila k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet. 10. 3. se naše škola symbolicky připojila k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet. VLAJKA PRO TIBET Mezinárodní kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou

Více

Datum: 7. 1. 2013 Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013

Datum: 7. 1. 2013 Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Datum: 7. 1. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_339 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

VY_32_INOVACE_03_IV./19_Dějepis Čína, 20. století

VY_32_INOVACE_03_IV./19_Dějepis Čína, 20. století VY_32_INOVACE_03_IV./19_Dějepis Čína, 20. století ČÍNA ve 20. století území kontrolovaná evropskými mocnostmi PROBUZENÍ ASIE - první nacionalistické hnutí v Asii, vlna revolucí proti pronikání evropských

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Základní údaje o Tibetu

Základní údaje o Tibetu Základní údaje o Tibetu Oficiální název: Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast ČLR a částí dalších tří čínských provincií) Státní zřízení: do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zahraniční věci. Pozměňovací návrh, který předložil poslanec Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro zahraniční věci. Pozměňovací návrh, který předložil poslanec Cem Özdemir za skupinu Verts/ALE EVROPSKÝ PARLAMENT 1999 Výbor pro zahraniční věci 2004 28. 9. 2004 PE 347.184/1-31 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-31 Předběžný návrh doporučení (PE 347.184) Emilio Menéndez del Valle vztahy EU Indie Pozměňovací

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Tibet Grada Publishing, a. s. Tibe

Tibet Grada Publishing, a. s. Tibe Uli Franz Tibet Komu patří Tibet? Je součástí Čínské lidové republiky, nebo suverénním státem? Žijí v Tibetu převážně Tibeťané, nebo se stal multikulturní zemí? Nepokoje ve Lhase a celosvětové protesty

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

VY_12_INOVACE_108. Válka v Tichomoří. Pro žáky 9. ročníku ZŠ. Moderní doba. Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová

VY_12_INOVACE_108. Válka v Tichomoří. Pro žáky 9. ročníku ZŠ. Moderní doba. Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová VY_12_INOVACE_108 Válka v Tichomoří Pro žáky 9. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Moderní doba Listopad 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno k prezentaci nového učiva. Rozvíjí čtenářskou a informační

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř

5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř 5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř Čínská ekonomika v 2. polovině 20. století www.wikipedia.org, www.google.com ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA Tvoří socialistický blok 1.10. 1949 vznikla Čínská lidová republika Náměstí

Více

Dobrovolnictví v Malém Tibetu Výuka dětí, pomoc na stavbě, odborná asistence v rozvoji školy. 14 dní až 6 měsíců

Dobrovolnictví v Malém Tibetu Výuka dětí, pomoc na stavbě, odborná asistence v rozvoji školy. 14 dní až 6 měsíců Dobrovolnictví v Malém Tibetu Výuka dětí, pomoc na stavbě, odborná asistence v rozvoji školy 14 dní až 6 měsíců Malý Tibet Malý Tibet leží v severní Indii. Formálně se tato oblast jmenuje Ladakh, ale protože

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974

SMĚRNICE RADY. ze dne 17. prosince 1974 SMĚRNICE RADY ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatně výdělečné činnosti na území jiného členského státu (75/34/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT

Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Co označujeme pojmem stát? ohraničené území formu organizace lidské společnosti demokratickou vládu Název: XII 7 11:55 (2 z 28) Název: III 7 18:05 (3 z 28) ZNOVU!!! Název:

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 108-118

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 108-118 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 20. 11. 2012 2012/2107(DEC) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 108-118 Návrh zprávy Ivailo Kalfin (PE497.895v02-00) o zvláštní zprávě č. 6/2012 (udělení absolutoria

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

MINISTERSTVO OBRANY ČR

MINISTERSTVO OBRANY ČR Tisková konference k zákonu o III. odboji (zákon č. 262/2011 Sb.) V Praze 15.11. 2011 ministr obrany Alexandr Vondra náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata ZÁKLADNÍ INFORMACE Po 22

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Gymnázium Jana Nerudy

Gymnázium Jana Nerudy Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Mongolsko Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti 2014 Michal Brychta Obsah 1. Současné Mongolsko. 3 1.1. Obecné údaje

Více

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999

REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 Rada bezpečnosti s ohledem na zásady a cíle Charty OSN, včetně primární zodpovědnosti Rady bezpečnosti za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv New York, 10. 12. 1948 Preambule U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozvoj 21. 4. 2010 2009/2217(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1 13 Charles Goerens (PE439.073v01-00) k nové strategii v Afghánistánu (2009/2217(INI)) AM\813767.doc PE441.045v01-00

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(2001)1 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 6 BOJ PROTI ŠÍŘENÍ RASISTICKÝCH, XENOFOBNÍCH A ANTISEMITSKÝCH MATERIÁLŮ PO

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více