AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ Moravskoslezský kraj

Transkript

1 AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ Moravskoslezský kraj

2 Obsah Úvod východiska pro programové období Problémové oblasti vzdělávání v České republice východiska Dimenze hlavních cílů Dimenze cílové skupiny Dimenze tematických oblastí intervencí Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje Tematické oblasti vzdělávání Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny Potřeby společnosti, soulad s trhem práce Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem Efektivita Faktory ovlivňující tematické oblasti vzdělávání a návrh intervencí Tematické oblasti vzdělávání pohledem příjemců podpory kohezní politiky v Moravskoslezském kraji Obsahová analýza projektových žádostí v oblasti vzdělávání v programovém období Hodnocení preferencí potenciálních příjemců podpory v oblasti vzdělávání v programovém období Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami Obsahová analýza projektových záměrů v oblasti vzdělávání pro programové období Absorpční kapacita prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji v programovém období Postavení Moravskoslezského kraje v čerpání finančních prostředků kohezní politiky v oblasti vzdělávání v programovém období Latentní absorpční kapacita v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji ve vazbě na projektové žádosti kohezní politiky v programovém období Specifické cíle a aktivity Akčního plánu vzdělávání TO 1 - Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání TO 2 Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce... 71

3 5.3 TO 3 Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce TO 4 Vzdělávání ve vazbě na koncept inteligentní specializace TO 5 Úroveň kompetencí/gramotností dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných TO 6 Vzdělávání ve vazbě na koncept sociálního začleňování a územní koncentrace chudoby TO 7 Kapacita sítě škol pro předškolní, základní a střední vzdělávání... 78

4 Úvod východiska pro programové období Problematika vzdělávání je pevně zakotvena v hlavních strategických rozvojových dokumentech Evropské unie pro programové období Takto Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění 1 (dále jen strategie Evropa 2020) zdůrazňuje význam znalostí a dovedností pro dosažení v ní definovaných cílů. Znalosti a dovednosti jsou chápány jako základní stavební kameny inteligentního růstu. Současně jsou znalosti a dovednosti považovány za faktor zvyšující potenciál zaměstnatelnosti člověka, neboť ten je lépe připraven adaptovat se na změnu v současném stále rychleji se měnícím světě. Znalosti a dovednosti jsou tedy i jedním ze základních faktorů růstu podporujícího začlenění. Význam vzdělávání, který je definován v hierarchicky nejvyšším strategickém rozvojovém dokumentu Evropské unie strategii Evropa 2020, se následně promítá v navazujících koncepčních a legislativních dokumentech na evropské, národní i regionální úrovni. Toto tvrzení se týká rovněž nastavení kohezní politiky pro programové období , která mezi své tematické cíle řadí mimo jiné cíl Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, přičemž vzdělávání má svůj úzký vztah také k dalším tematickým cílům se zaměřením na oblasti sociálního začleňování, výzkumu a vývoje nebo podnikání. V soustavě strategických dokumentů kohezní politiky pro programové období byla pro Akční plán vzdělávání vybrána jako klíčová úroveň operačních programů České republiky. Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů je blíže zachyceno v tabulce Ú-1. Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky pro programové období Operační program Integrovaný regionální operační program Zakotvení problematiky vzdělávání Problematika vzdělávání je zakotvena zejména v rámci Prioritní osy 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů prostřednictvím Specifického cíle 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení. Podporované aktivity specifického cíle mimo jiné zahrnují: - zlepšování vybavenosti škol pro přírodovědné, technické a řemeslné vzdělávání, pro výuku dalších základních gramotností, pro odborné vzdělávání, pro celoživotní vzdělávání a rekvalifikace v souladu s požadavky trhu práce - zvyšování dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku, s důrazem na děti ze sociálně a kulturně znevýhodněných rodin - zlepšování uzpůsobení vzdělávacích zařízení pro inkluzi osob se speciálními vzdělávacími potřebami Téma je relevantní rovněž v rámci Prioritní osy 4 Komunitně vedený místní rozvoj 1 EUROPE 2020: A strategy for smart, sustainable and inclusive growth. Communication from the Commission COM(2010)

5 Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky pro programové období (pokračování) Operační program Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Zaměstnanost Zakotvení problematiky vzdělávání Problematika vzdělávání je zakotvena v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj a Prioritní osy 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání. Podporované aktivity Prioritní osy 2 mimo jiné zahrnují: - podpora profilace studijních programů vysokých škol, a to včetně vazby na tvůrčí činnost a požadavky trhu práce (spolupráce s praxí) - zvyšování kvalifikace a kompetencí akademických pracovníků, respektive pracovníků ve vědě a výzkumu - rozvoj mezinárodní spolupráce, včetně získávání zahraničních pracovníků a výzkumníků, mezinárodní mobility a dalších - poradenství pro snižování míry studijní neúspěšnosti - podpora studentů se speciálními vzdělávacími potřebami - podpora celoživotního vzdělávání - podpora rozvoje lidských zdrojů ve vazbě na strategie inteligentní specializace - rozvoj infrastruktury vzdělávání (např. učebny, laboratoře, vybavení) ve vazbě na výše uvedené aktivity Podporované aktivity Prioritní osy 3 mimo jiné zahrnují: - zvyšování klíčových kompetencí žáků, včetně STEM, podnikání, kreativity a dalších - zvyšování kvality odborného vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce (např. polytechnická výchova, spolupráce s praxí, kariérové poradenství) - další vzdělávání pedagogických pracovníků (např. metody výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, inovativní metody, hodnocení a další) - rozvoj podmínek pro začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. předškolní vzdělávání, poradenství, spolupráce s rodiči, asistent pedagoga, specifické formy vzdělávání, neformální vzdělávání) a žáků nadaných Problematika vzdělávání je zakotvena v rámci Prioritní osy 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, Prioritní osy 2 Sociální začleňování a boj s chudobou a Prioritní osy 4 Efektivní veřejná správa Podporované aktivity Prioritní osy 1 mimo jiné zahrnují: - další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli zaměřené na odborné i obecné kompetence, včetně přípravy podnikových lektorů - rekvalifikace, včetně odborných praxí - rozvoj základních kompetencí (např. čtenářská gramotnost, ICT kompetence a další), - vzdělávání pro osoby na mateřské a rodičovské dovolené a pečující o závislé osoby či ženy ve starším věku - kariérové a další poradenství a to v kombinaci s aktivitami v oblasti trhu práce. Podporované aktivity Prioritní osy 2 mimo jiné zahrnují: - vzdělávání a poradenství, aktivizační, asistenční a motivační programy pro osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučené - vzdělávání pracovníků v sociálních službách a to v kombinaci s aktivitami v oblasti trhu práce, sociálních služeb a bydlení. Podporované aktivity Prioritní osy 4 mimo jiné zahrnují: - vzdělávání zaměstnanců veřejné správy 2

6 Tabulka Ú-1: Zakotvení problematiky vzdělávání v obsahu operačních programů České republiky pro programové období (pokračování) Operační program Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Zakotvení problematiky vzdělávání Problematika vzdělávání je zakotvena zejména v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a Specifického cíle 2.4 Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzdělávání. Podporované aktivity specifického cíle mimo jiné zahrnují: - podpora zajištění a rozvoje kvalitní infrastruktury pro realizaci odborného vzdělávání v podnicích Tento dokument představuje podpůrný materiál, jehož cílem je zmapování absorpční kapacity s ohledem na témata a územní rozložení finanční podpory. Materiál slouží jako podpůrný materiál pro budoucí možné zacílení finanční podpory, případně při zpracování strategie v oblasti vzdělávání s podporou ESIF (záměr MŠMT). Cílem dokumentu je: 1. Vybrat témata z oblasti vzdělávání relevantní pro Moravskoslezský kraj, a to s provázaností k tematickým cílům nového programového období Zmapovat připravenost a poptávku po evropských zdrojích na území Moravskoslezského kraje 3. Definovat vhodné intervence pro Moravskoslezský kraj jako kombinaci nástrojů 4. Posílit připravenost pro strategické rozhodování a plánování ve vztahu k jednotlivým článkům implementačního systému - např. řídícím orgánům, lídrům v regionu, nositelům projektu a dalším Dokument není závazný a s tímto ohledem je možné jeho zaměření v průběhu programového období měnit. Dokument je strukturován do pěti částí: - První kapitola představuje myšlenkovou podstatu dokumentu. - Druhá kapitola hodnotí dostupné aktuální informace o problematice vzdělávání v Moravskoslezském kraji. - Třetí a čtvrtá kapitola představují pohled aktérů na intervence kohezní politiky v oblasti vzdělávání v Moravskoslezském kraji pro programové období Pátá kapitola navrhuje systém specifických cílů a aktivit Akčního plánu vzdělávání pro Moravskoslezský kraj. 3

7 1. Problémové oblasti vzdělávání v České republice východiska Zpracování Akčního plánu vzdělávání vychází ve své první části ze základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání. V tomto ohledu jsou východiska zpracování Akčního plánu vzdělávání založena na třech dílčích dimenzích těchto dokumentů: - Dimenze hlavních cílů - Dimenze cílové skupiny - Dimenze tematických oblastí intervencí 1.1 Dimenze hlavních cílů Hlavní cíle základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání jsou v Akčním plánu vzdělávání chápány ve smyslu obsahu vizí, základních principů, prioritních cílů, prioritních oblastí a prioritních témat v závislosti na terminologii, která je v jednotlivých dokumentech používána. Zastřešujícím cílem je v tomto ohledu kvalita ve vzdělávání. Tabulka 1-1 poskytuje přehled identifikovaných hlavních cílů těchto dokumentů, které lze shrnout do následujících čtyř oblastí: 1. Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny 2. Potřeby společnosti, soulad s trhem práce 3. Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem 4. Efektivita Tabulka 1-1: Přehled hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání Dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 Hlavní cíle Vize - Vzdělávání v popředí zájmu společnosti i jednotlivců, radost z učení pro žáka - Využití rozmanitých příležitostí k učení v průběhu celého života člověka - Kvalitní vzdělávání přístupné pro každého, efektivně a spravedlivě fungující, poskytující šanci pro každého - Vzdělávání vycházející vstříc dlouhodobým potřebám společnosti a trhu práce - Připravenost učitelů k výkonu své profese, osobnostní rozvoj učitelů spolu s rozvojem žáka Prioritní cíle - Zlepšit znalosti, dovednosti, způsobilosti a motivaci žáků a studentů a tím i jejich připravenost na budoucí život - Zvýšit spravedlivost ve vzdělávání (např. omezení předčasných odchodů ze vzdělávání) - Posílit prestiž a relevanci školy jako společenské instituce 4

8 Tabulka 1-1: Orientace hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání (pokračování) Dokument Orientace hlavních cílů Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ( ) Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období Strategie celoživotního učení ČR Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta Dlouhodobý záměr vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012 Základní princip a určující motiv - Zvýšení kvality a efektivity ve vzdělávání, a tím i konkurenceschopnosti České republiky Témata - Zvýšení kvality vzdělávání - Nové metody hodnocení škol - Optimalizace nabídky vzdělávání - Rozvoj odborného vzdělávání - Podpora pedagogickým pracovníkům Prioritní oblasti - Kvalita a relevance - Otevřenost - Efektivita a financování Vize - Příležitost k získávání a uznávání kvalifikací použitelných na trhu práce a ke zdokonalování klíčových kompetencí potřebných pro uplatnění v pracovním, občanském i osobním životě pro všechny skupiny populace Hlavní strategické směry - Uznávání a prostupnost - Rovný přístup - Funkční gramotnost - Sociální partnerství ve vazbě na potřeby ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje - Kvalita, stimulace poptávky, poradenství Globální a strategické cíle - Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost, příležitost pro všechny - Snížení nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kvalifikovaných pracovních silách v jejich počtu, struktuře a kvalitě - Zvýšení podílu obyvatel schopných komunikovat v cizím jazyce, zejména v angličtině - Evropský lídr v systémovém rozvoji měkkých kompetencí u všech skupin obyvatel Strategické cíle - Naplňování cílů kurikulární reformy implementací a inovací vzdělávacích programů - Podpora kvality vzdělávání - Podpora rovných příležitostí v přístupu ke vzdělávání a rozvoj poradenských služeb - Podpora odborného vzdělávání - Podpora jazykového vzdělávání, informačních a komunikačních technologií, podpora rozvoje měkkých kompetencí - Podpora pedagogických pracovníků - Podpora dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení - Optimalizace vzdělávací nabídky Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010), MŠMT (2011), MŠMT (2013) 5

9 1.2 Dimenze cílové skupiny Formulace hlavních cílů je spojena se zaměřením na cílové skupiny relevantní pro oblast vzdělávání. V případě Akčního plánu vzdělávání byly definovány tyto cílové skupiny: - Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání - Studenti terciárního vzdělávání - Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání - Děti, žáci, studenti a účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně nadaných Tabulka 1-2 zachycuje podstatu našeho vymezení, kdy děti, žáci, studenti a účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být zvažováni jako součást hlavního vzdělávacího proudu i jako specifická cílová skupina. Zároveň žáci předškolního, základního a středního vzdělávání a studenti terciárního vzdělávání dohromady utváří kategorii účastníků počátečního vzdělávání. Tabulka 1-2: Vztahy mezi definovanými cílovými skupinami Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Účastníci počátečního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání - Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami zdravotně postižení, zdravotně a sociálně znevýhodnění - Děti, žáci a studenti nadaní Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Dimenze tematických oblastí intervencí Intervence jsou v případě Akčního plánu vzdělávání chápány jako konkrétní aktivity, které přispívají k naplnění hlavních cílů. Obsahové hodnocení základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání ukazuje na existenci následujících tematických oblastí intervencí: 1. Kapacita vzdělávacích zařízení 2. Kvalita vzdělávacích programů/kurzů včetně zavádění inovativních metod, tematických akcí, spolupráce s praxí 3. Internacionalizace 4. Poradenství a propagace 5. Neformální a předškolní vzdělávání 6. Materiální a kompenzační opatření 7. Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů (dále jen DVPP/lektorů) 8. Systémy hodnocení Výše uvedené tematické oblasti intervencí považuje Akční plán vzdělávání za klíč k naplňování zastřešujícího cíle i čtyř hlavních cílů (viz tabulka 1-3 pro formulaci vazeb). 6

10 Tabulka 1-3: Matice vztahů hlavních cílů a tematických oblastí intervencí; světle zelenou existence vztahu, tmavě zelenou vnímán velmi silný vztah Hlavní cíl Tematická oblast intervencí Úroveň kompetencí cílové skupiny Potřeby společnosti, soulad s trhem práce Inkluze, spravedlivost, průchodnost systémem Efektivita Kapacita vzdělávacích zařízení Kvalita vzdělávacích programů/kurzů Internacionalizace Poradenství a propagace Neformální a předškolní vzdělávání Materiální a kompenzační opatření Další vzdělávání pedagogických pracovníků/lektorů Systémy hodnocení Tabulka 1-4 představuje dílčí intervence jednotlivých tematických oblastí s výjimkou průřezového tématu hodnotících systémů, a to tak, jak jsou tyto intervence uváděny v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání. Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami Kapacita vzdělávacích zařízení Intervence - Optimalizace sítě škol ve vazbě na demografické změny a požadavky trhu práce - Zajištění dostatečného počtu míst v předškolním vzdělávání, dočasná podpora alternativních forem péče o děti v předškolním věku - Podpora vzniku regionálních sítí a sdružení škol a zřizovatelů škol - Optimalizace počtu a struktury vysokých škol - Podpora vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním na středních školách - Usnadnění znevýhodněným skupinám přechod do terciárního vzdělávání 7

11 Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin (pokračování) Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami Tvorba a inovace vzdělávacích programů/kurzů Intervence - Podpora inovací ŠVP pro mateřské, základní i střední školy, včetně inovativních výukových strategií a modulového uspořádání vzdělávacího programu - Zvyšování kvality vzdělávacích programů na 2. stupni základní školy ve vazbě na konkurenci víceletých gymnázií - Zvyšování kvality středního odborného školství - Posilování praktické výuky na středních odborných školách v reálném pracovním prostředí - Podpora oborů středního vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce - Podpora spolupráce základních a středních škol se sociálními partnery v oblasti odborného školství, včetně inovací školních vzdělávacích programů a vazeb na požadavky trhu práce, zapojení subjektů praxe do vzdělávací činnosti školy, studentské a učitelské stáže a další - Spolupráce vysokých škol se základními a středními školy při rozvoji motivace žáků ke studiu - Inovace studijních programů s ohledem na budoucí potřeby společnosti a uplatnitelnost absolventů, využití moderních metod vzdělávání v souladu s potřebami cílové skupiny - Posilování kvality vzdělávacích programů vysokých škol s provázaností na tvůrčí aktivity školy - Posilování praktické výuky na profesně orientovaných vysokých školách - Podpora spolupráce škol se subjekty praxe zapojení subjektů praxe do vzdělávací činnosti vysoké školy, studentské a učitelské stáže, účast odborníků praxe na přípravě vzdělávacích programů a další - Podpora rozvoje distančního vzdělávání - Podpora zvyšování kvality nabídky vzdělávacích programů - Podpora nabídky vzdělávacích programů pro seniory - Usměrňování nabídky dalšího vzdělávání ve vazbě na posilování konkurenceschopnosti podniků, včetně inovací - Usměrňování nabídky dalšího vzdělávání ve vazbě na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti - Propagace nabídky dalšího vzdělávání dospělých - Spolupráce vzdělávacích organizací a sociálních partnerů v oblasti dalšího vzdělávání dospělých - Využití moderních metod vzdělávání v souladu s potřebami cílové skupiny - Podpora zavádění integrovaných modelů vzdělávání nadaných žáků a studentů, podpora vlastní tvůrčí činnosti - Podpora nabídky soutěží a tematických akcí s důrazem na nadané žáky a studenty 8

12 Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin (pokračování) Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Intervence Internacionalizace - Podpora jazykových a výměnných pobytů žáků a pedagogických pracovníků v zahraničí - Zapojení rodilých mluvčích do výuky - Podpora internacionalizace studia na vysokých školách ve všech formách - Podpora programů zaměřených na mobilitu studentů a pracovníků vysokých škol - Podpora vysokých škol v rámci získání mezinárodních ocenění kvality - Podpora trvalého zaměstnání zahraničních odborníků a příjezdu zahraničních studentů - Podpora výuky v cizím jazyce Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami Poradenství a propagace Intervence - Systém ověření školní zralosti v dostatečném předstihu před zápisem do povinné školní docházky - Podpora aktivních poradenských služeb jdoucích za žákem a studentem - Podpora zavádění a činnosti školních poradenských pracovišť se školními psychology a školními speciálními pedagogy - Podpora zkvalitnění a rozšíření poradenských služeb pedagogickopsychologických poraden a speciálně pedagogických center - Zlepšování dostupnosti a kvality kariérového poradenství, spolupráce se zaměstnavateli - Podpora prevence rizikových forem chování žáků a studentů - Podpora aktivních poradenských služeb jdoucích za žákem a studentem - Zlepšování dostupnosti a kvality kariérového poradenství, spolupráce se zaměstnavateli - Podpora psychologického a sociálního poradenství ve vazbě na cíl snížit studijní neúspěšnost studentů - Podpora kariérového poradenství v celoživotní perspektivě - Zlepšování informovanosti o možnostech dalšího vzdělávání - Metody diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb pro žáky ze sociálně a kulturně znevýhodněného prostředí - Metody identifikace mimořádně nadaných žáků a studentů - Podpora poradenských služeb osobám se speciálními vzdělávacími potřebami na vysoké škole - Podpora poradenských služeb účastníkům dalšího vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami 9

13 Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin (pokračování) Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami Neformální a předškolní vzdělávání Intervence - Podpora spolupráce škol se subjekty mimoškolního vzdělávání kulturní organizace, ekologická centra a další volnočasové organizace - Podpora funkce školy jako komunitního centra - Podpora zájmového a občanského vzdělávání - Motivace rodin se sociálním znevýhodněním s cílem zvyšování počtu dětí se sociálním znevýhodněním v předškolním vzdělávání - Podpora zřizování přípravných tříd na základních školách na základě objektivního vyhodnocení požadavků škol - Podpora stimulujících mimoškolních aktivit pro předškolní, terciární i další vzdělávání Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami Materiální a kompenzační opatření Intervence - Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání - Vytváření didaktických pomůcek se zaměřením na čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost respektive pro rozvoj klíčových kompetencí a gramotností žáků obecně - Zajištění vybavení škol ICT a didaktickými pomůckami - Modernizace podmínek pro přírodovědné a technické vzdělávání - Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání - Zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání - Podpora finančních nástrojů usilujících o zvýšení účasti na dalším vzdělávání dospělých - Rozvoj podpůrných služeb usnadňujících další vzdělávání dospělých (např. péče o závislé členy rodiny) - Podpora vybavování vzdělávacích institucí pomůckami kompenzačního a rehabilitačního charakteru - Podpora sociálně znevýhodněných i mimořádně nadaných žáků a studentů formou stipendií a znevýhodněných účastníků dalšího vzdělávání finanční podporou pro jejich vyšší účast v dalším vzdělávání v souladu s objektivními potřebami - Podpora asistentů pedagogů ve vzdělávání - Zajištění materiálů výuky žáků a studentů se zdravotním postižením nebo znevýhodněním - Podpora aktivizačních center pro osoby s těžkým zdravotním postižením - Podpora zabezpečení logopedické péče - Propojení vzdělávacích a sociálních intervencí ve vazbě na žáky, studenty a účastníky dalšího vzdělávání se sociálním znevýhodněním 10

14 Tabulka 1-4: Přehled intervencí tematických oblastí uvedených v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin (pokračování) Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Účastníci vzdělávání se speciálními vzdělávacími potřebami Počáteční a další vzdělávání pedagogických pracovníků Intervence - Podpora vytváření dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v souladu s poptávkou - Systematická podpora začínajících učitelů, spolupráce učitelů na bázi mentoringu, koučování, hospitací apod. - Systém přípravy, výběru a vzdělávání pro budoucí ředitele a vedoucí pracovníky ve školství - Zvyšování kvalifikované výuky cizího jazyka a ICT technologií zejména na základních školách - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti pedagogickopsychologického poradenství - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti vzdělávacích programů, včetně zaměření na inovativní vzdělávací strategie - Vzdělávání pedagogických pracovníků odborníky z praxe - Vzdělávání kariérových poradců - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti hodnocení - Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v problematice prevence a řešení rizikových forem chování - Vzdělávání učitelů přírodovědných a odborných předmětů v odborném školství - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje - Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti měkkých kompetencí - Zlepšování podmínek pro vzdělávání akademických pracovníků - Podpora akademických pracovníků při rozvoji pedagogických dovedností - Rozvoj informační a jazykové gramotnosti akademických pracovníků a kompetencí v oblasti životního prostředí - Zvyšování atraktivity a kvality vzdělávání na pedagogických fakultách - Posílení pedagogické praxe v přípravě učitelů, spolupráce vysokých škol se základními a středními školami - Zvyšování kvality lektorů dalšího vzdělávání dospělých - Další vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v odstraňování bariér v rovném přístupu žáků ke vzdělávání - Zajištění dalšího vzdělávání asistentů pedagoga pro žáky a studenty se sociálním znevýhodněním Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010), MŠMT (2011), MŠMT (2013) 11

15 2. Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje Problémová analýza vzdělávání Moravskoslezského kraje vychází ze čtyř hlavních cílů základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání tak, jak byly definovány v kapitole 1.1. Na základě hlavních cílů jsou vymezeny tematické oblasti vzdělávání Moravskoslezského kraje a následně identifikovány faktory ovlivňující jejich podobu jako základ pro formulaci tematických oblastí intervencí k řešení tematických oblastí vzdělávání. 2.1 Tematické oblasti vzdělávání Životní šance dítěte, žáka, studenta i dospělé osoby jsou významným způsobem ovlivněny jeho vzděláním. Měnící se požadavky současné doby nových technologií, které jsou kladeny na uplatnitelnost člověka na trhu práce a ve společnosti, zvyšují rovněž nároky na rozvoj jeho znalostí, dovedností a schopností. Jinými slovy, vzdělávání cílových skupin je možné považovat za vysoce žádoucí, neboť vyšší vzdělání vede (viz např. Benavides et al. 2012): - k nižší hrozbě nezaměstnanosti, ke stabilnější práci a vyšší mzdě, - k nižší závislosti na sociálním zabezpečení, - k vyšší flexibilitě na trhu práce a vyšší ochotě účastnit se dalšího vzdělávání, - k vyššímu stupni občanského uvědomění a účasti na dění ve společnosti. Celkově pak má vyšší dosažené vzdělání pozitivní dopad na konkurenceschopnost území. V případě Moravskoslezského kraje je možné vymezit následující tematické oblasti vzdělávání, které jsou svou podstatou založeny na hlavních cílech (viz kapitola 1.1) a na tematických oblastech intervencí (viz kapitola 1.3) základních strategických dokumentů České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání Úroveň kompetencí/gramotností cílové skupiny Kompetence/gramotnosti 2 jsou v současné době stále více zdůrazňovanou oblastí vzdělávání. Tabulka 2-1 představuje zakotvení kompetencí/gramotností jednotlivých cílových skupin (viz kapitola 1.2) v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje se vztahem ke vzdělávání. Na tomto základě lze syntetizovat klasifikaci kompetencí/gramotností cílové skupiny uvedenou v tabulce 2-2 a dále používanou v Akčním plánu vzdělávání s tím, že jsou rozlišeny obecné kompetence/gramotnosti a odborné kompetence/gramotnosti. Zdůrazněme, že obecné i odborné kompetence/gramotnosti jsou vnímány jako relevantní jak pro hlavní cíl vztažený k jejich dosažené úrovni, tak pro hlavní cíl vztažený k situaci na trhu práce. V případě dalšího vzdělávání dospělých přitom lze hlavní relevanci spatřovat k druhému hlavnímu cíli. V návaznosti na tyto skutečnosti byla definována první tematická oblast Akčního plánu vzdělávání Terminologie těchto pojmů je v českých dokumentech relevantních pro oblast vzdělávání nejednoznačná (viz např. ČŠI 2011). 12

16 Tabulka 2-1: Přehled kompetencí/gramotností uvedených v základních strategických dokumentech České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání, členění podle cílových skupin Cílová skupina Žáci předškolního, základního a středního vzdělávání Studenti terciárního vzdělávání Účastníci dalšího vzdělávání dospělých mimo formální vzdělávání Kompetence/gramotnosti cílové skupiny Zaměření kompetencí/gramotností cílové skupiny - Zkvalitnění výuky zaměřené na rozvoj čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti - Zvyšování kvality výuky cizího jazyka na školách - Zvyšování úrovně dovedností žáků v oblasti informační gramotnosti, podpora využívání ICT ve výuce, včetně e-learningu - Zkvalitnění výuky zaměřené na rozvoj finanční gramotnosti - Podpora rozvoje technického vzdělávání - Podpora rozvoje měkkých kompetencí žáků - Podpora projektů zaměřených na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu - Podpora fyzického rozvoje žáků a studentů prostřednictvím sportu a pobytu v přírodě - Podpora výuky českého jazyka a cizího jazyka ve vzdělávacích programech mateřských škol - Posilování společného základu středního školství ve vazbě na rozvoj klíčových kompetencí, zejména na český jazyk, matematiku a cizí jazyk - Rozvoj klíčových kompetencí středního odborného školství - Podpora výuky českého jazyka jako cizího jazyka pro žáky a studenty národnostních menšin a cizinců - Popularizace přírodovědného a technického vzdělávání - Podpora rozvoje obecných způsobilostí studentů, včetně výuky k podnikání - Rozvoj dalšího vzdělávání obyvatel pro klíčové dovednosti v oblasti ICT a cizích jazyků - Rozvoj dalšího vzdělávání obyvatel v oblasti finanční gramotnosti Zdroj: Moravskoslezský kraj (2012a), Moravskoslezský kraj (2012b), MŠMT (2007), MŠMT (2010), MŠMT (2011), MŠMT (2013) Tabulka 2-2: Klasifikace kompetencí/gramotností cílové skupiny Obecné kompetence Čtení Cizí jazyk Matematika a přírodověda ICT Společenské a umělecké vědy Měkké kompetence (např. komunikace, řízení, prezentace) Finance Podnikání Inovace Zdravý životní styl, sport, rodina Environmentální vzdělávání a bezpečnost Sociální kompetence, rizikové chování Kompetence/gramotnosti cílové skupiny Odborné kompetence Technické vzdělávání se členěním na dílčí obory Další odborné vzdělávání se členěním na dílčí obory 13

17 TO 1 Úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání Hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností cílových skupin vzdělávání je v případě České republiky komplikováno spíše omezenou datovou základnou (viz např. McKinsey & Company 2010). Dostupná data umožňují poukázat na následující postavení Moravskoslezského kraje ve vazbě na dosaženou úroveň kompetencí/gramotností v počátečním vzdělávání. Hodnocení výsledků mezinárodní šetření PISA, které měří dosaženou úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti žáků ve věku 15 let, vyvolává v České republice po roce 2000 diskuse o klesající úrovni českého počátečního vzdělávání a potřebě jeho reforem (např. MŠMT 2011, Santiago et al. 2012, srovnej se McKinsey & Company 2010). Obrázek 2-1 naznačuje pokles výsledků českých žáků ve čtenářské a matematické gramotnosti za období let , se zastavením tohoto trendu v roce Zároveň úroveň dosažených gramotností českých žáků ve věku 15 let zůstává v roce 2012 na průměru zemí OECD. Další zvyšování úrovně kompetencí/gramotností žáků počátečního vzdělávání lze proto považovat za vysoce žádoucí. Obrázek 2-1: Vývoj průměrného skóre České republiky v hodnocení PISA 2000, 2003, 2006, 2009 a 2012; čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost Pozn.: Časové trendy pro jednotlivé gramotnosti jsou sledovány od roku, kdy daná gramotnost byla testována jako tzv. gramotnost hlavní. Zdroj: OECD (2014) Cíl zvyšovat úroveň kompetencí/gramotností žáků počátečního vzdělávání lze považovat za žádoucí rovněž pro území Moravskoslezského kraje, a to i v kontextu skutečnosti, že Moravskoslezský kraj patří ve výsledcích šetření zaměřených na hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností k průměrným či podprůměrným krajům České republiky: 14

18 - V mezinárodním šetření PISA 2009 dosáhli žáci Moravskoslezského kraje nejhoršího výsledku v hodnocení čtenářské gramotnosti. V hodnocení matematické a přírodovědné gramotnosti v mezinárodních šetřeních PISA 2009 a PISA 2012 patřil Moravskoslezský kraj k průměrným krajům České republiky (viz obrázek 2-2). Obrázek 2-2: Rozdíl hodnoty průměrného skóre krajů České republiky v testování čtenářské gramotnosti, matematické a přírodovědné gramotnosti žáků v šetření PISA 2009 a matematické gramotnosti žáků v šetření PISA 2012 od referenční hodnoty průměrného skóre České republiky Pozn.: JCK Jihočeský kraj, JMK Jihomoravský kraj, KHK Královéhradecký kraj, KVK Karlovarský kraj, LIK Liberecký kraj, MSK Moravskoslezský kraj, OCK Olomoucký kraj, PAK Pardubický kraj, PHA hlavní město Praha, PLK Plzeňský kraj, SCK Středočeský kraj, ÚSK Ústecký kraj, VYS Kraj Vysočina, ZLK Zlínský kraj Pozn.: Průměrná hodnota matematické a přírodovědné gramotnosti v šetření PISA 2009 Zdroj: Palečková et al. (2010) pro čtenářskou gramotnost v roce 2009; Münich a Ondko (2011) pro matematickou a přírodovědnou gramotnost v roce 2009; Palečková et al. (2013) pro matematickou gramotnost v roce

19 - Ve srovnávacích testech pro základní školy společnosti SCIO dosáhli žáci Moravskoslezského kraje ve školním roce 2011/2012 mírně podprůměrných výsledků v testech z českého jazyka, matematiky i obecně studijních předpokladů, a to pro 6. i 9. třídu (srovnej se SCIO 2012). - V didaktických testech společné části státních maturit na středních školách ve školním roce 2012/2013 dosáhli žáci Moravskoslezského kraje podprůměrných výsledků v anglickém jazyce, českém jazyce i matematice (viz obrázek 2-3). Obrázek 2-3: Rozdíl hodnoty průměru percentilového umístění žáků krajů České republiky v didaktických testech z anglického jazyka, českého jazyka a matematiky ve společné části státní maturity ve školním roce 2012/2013 a referenčních hodnot pro celou Českou republiku Pozn.: JCK Jihočeský kraj, JMK Jihomoravský kraj, KHK Královéhradecký kraj, KVK Karlovarský kraj, LIK Liberecký kraj, MSK Moravskoslezský kraj, OCK Olomoucký kraj, PAK Pardubický kraj, PHA hlavní město Praha, PLK Plzeňský kraj, SCK Středočeský kraj, ÚSK Ústecký kraj, VYS Kraj Vysočina, ZLK Zlínský kraj Zdroj: vlastní zpracování podle dat organizace CERMAT 16

20 Moravskoslezský kraj vykazuje v mezikrajském srovnání spíše horší hodnoty dosažené úrovně kompetencí/gramotností. V tomto ohledu je však potřeba zdůraznit, že poznatky mezinárodních šetření PISA, PIRLS/TIMSS poukazují na skutečnost, že příslušnost k regionu/kraji není rozhodujícím faktorem, který určuje úroveň dosažených kompetencí/gramotností žáků v počátečním vzdělávání (viz např. Hájek et al. 2013). Tento poznatek podporují i zjištění některých studií z České republiky. ČŠI (2012) poukazuje na relativně malé mezikrajské rozdíly ve výsledcích první celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání na úrovni 5. a 9. ročníku základní školy. V tomto ohledu zpráva zároveň hovoří o zásadním vlivu socioekonomických charakteristik místních žáků na výsledky jednotlivých krajů (viz rovněž ČŠI 2013a pro toto tvrzení). Srovnání výsledků žáků jednotlivých krajů v mezinárodním hodnocení PISA 2009 a 2012 pro různé testované gramotnosti pak ukazuje na nestálost zjištěných poznatků týkajících se postavení jednotlivých krajů (viz obrázek 2-2). Pro hodnocení dosažené úrovně kompetencí/gramotností na úrovni vysokých škol není k dispozici vhodná datová základna. Proto uvádíme pouze nepřímý poznatek týkající se vazeb místa bydliště a místa studia studentů. V tomto ohledu se ukazují následující skutečnosti (viz obrázek 2-4): - Více než 60 % studentů bydlících v Moravskoslezském kraji si pro své studium vybírá vysoké školy zde působící. Podíl studentů z Moravskoslezského kraje studujících v jiném kraji České republiky je však vyšší, než je tomu v případě studentů bydlících na území hlavního města Prahy či Jihomoravského kraje. Obrázek 2-4: Krajská struktura lokalizace místa studia studentů vysokých škol ve vztahu ke kraji jejich bydliště; rok 2012/2013 Pozn.: JCK Jihočeský kraj, JMK Jihomoravský kraj, KHK Královéhradecký kraj, KVK Karlovarský kraj, LIK Liberecký kraj, MSK Moravskoslezský kraj, OCK Olomoucký kraj, PAK Pardubický kraj, PHA hlavní město Praha, PLK Plzeňský kraj, SCK Středočeský kraj, ÚSK Ústecký kraj, VYS Kraj Vysočina, ZLK Zlínský kraj Zdroj: vlastní přepočty na základě dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 17

21 - Vysoké školy Moravskoslezského kraje jsou výrazně méně často vybírány ke studiu studenty z jiného kraje, než je tomu v případě vysokých škol hlavního města Prahy či Jihomoravského kraje. Zvyšování kvality studia vysokých škol Moravskoslezského kraje ve vazbě na dosažené kompetence/gramotnosti tak může přispět k rozvoji terciárního vzdělávání v Moravskoslezském kraji ve vazbě na výběr školy ze strany potenciálních studentů Potřeby společnosti, soulad s trhem práce Současný svět je charakteristický vysokou dynamikou dílčích podmínek, které se promítají do měnících se požadavků na znalosti, schopnosti a dovednosti člověka pro život ve společnosti. V současné době již neplatí, že člověk zůstává během celého svého života na jednom pracovním místě. Naopak nové technologie, měnící se struktura zaměstnanosti a další faktory favorizují ty, kteří jsou schopni adaptovat se na nové podmínky prostřednictvím zvyšování úrovně svých kompetencí/gramotností, tj. prostřednictvím celoživotního učení. V návaznosti na tyto poznatky vznikají rovněž dvě potřeby v podobě jednak doplňování znalostí, schopností a dovedností a jednak efektivního využití existujících znalostí, schopností a dovedností (viz OECD 2013). Z praktického hlediska se tyto potřeby promítají zejména do cíle zajistit soulad mezi nabídkou vzdělávání a požadavky trhu práce, a to v průběhu celého života člověka. V návaznosti na tyto skutečnosti byla formulována druhá a třetí tematická oblast Akčního plánu vzdělávání Čtvrtá tematická oblast Akčního plánu vzdělávání pak zasazuje úvahy o vztahu vzdělávání a trhu práce do širších vazeb k výzkumu, vývoji a podnikání, a to v rámci jednoho z vůdčích rozvojových konceptů Evropské unie pro programové období konceptu inteligentní specializace. TO 2 Soulad nabídky v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce Příprava absolventů uplatnitelných na trhu práce je jedním z hlavních cílů vzdělávacího procesu. Nezaměstnanost mladých je významným náznakem problémů v souladu nabídky vzdělávání v počátečním a terciárním vzděláním a poptávky na trhu práce. V případě Moravskoslezského kraje lze hlavní poznatky hodnocení shrnout následujícím způsobem: - Význam problematiky nezaměstnanosti mladých se za období zvýšil v kontextu rostoucího počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let v absolutním i relativním vyjádření (viz tabulka 2-3). - Moravskoslezský kraj vykazoval v období let relativně vyšší podíl nezaměstnaných osob mladších 29 let než referenční hodnota České republiky. V tomto ohledu patří Moravskoslezský kraj mezi zaostávající kraje České republiky (tabulka 2-4). - V případě Moravskoslezského kraje lze identifikovat vnitřní rozdíly významnosti problému nezaměstnanosti mladých, kdy horší hodnoty dosahují zejména okresy Bruntál, Karviná a Ostrava-město (viz tabulka 2-5). Zdůrazněme, že okres Bruntál vykazoval 18

22 v letech 2012 a 2013 nejhorší relativní hodnoty nezaměstnanosti osob do 29 let ze všech okresů České republiky. Tabulka 2-3: Celkový počet nezaměstnaných osob mladších 24, respektive 29 let v Moravskoslezském kraji a počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku let v Moravskoslezském kraji za období (hodnoty za 4. čtvrtletí roku) Věková skupina Do 24 let absolutně Do 29 let absolutně Do 29 let relativně 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 10,6 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého statistického úřadu Tabulka 2-4: Počet nezaměstnaných osob mladších 29 let k celkovému počtu obyvatel ve věku let v Moravskoslezském kraji a v České republice za období (hodnoty za 4. čtvrtletí roku) Území Moravskoslezský kraj 5,5 8,6 9,0 8,5 9,6 10,6 Česká republika 4,6 7,6 7,8 7,7 8,4 8,9 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého statistického úřadu Tabulka 2-5: Pořadí okresů Moravskoslezského kraje mezi okresy České republiky vzhledem k celkovému počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let (absolutní hodnoty) a vzhledem k celkovému počtu nezaměstnaných osob mladších 29 let na obyvatel okresu ve věku let (relativní hodnoty), období (hodnoty za 4. čtvrtletí roku) Okres Pořadí absolutně (hodnota) Pořadí relativně (hodnota) Bruntál 18. (2 364) 18. (2 556) 18. (2 678) 3. (12,9 %) 1. (13,9 %) 1. (14,6 %) Frýdek-Místek 15. (2 499) 12. (2 884) 8. (3 153) 65. (6,3 %) 57. (7,2 %) 54. (7,9 %) Karviná 4. (4 928) 4. (5 321) 4. (6 032) 14. (9,9 %) 11. (10,7 %) 9. (12,2 %) Nový Jičín 29. (1 990) 24. (2 301) 26. (2 302) 55. (6,9 %) 48. (7,9 %) 53. (7,9 %) Opava 8. (2 852) 8. (3 017) 7. (3 270) 30. (8,6 %) 31. (9,1 %) 25. (9,9 %) Ostrava-město 3. (5 473) 2. (6 068) 2. (6 965) 22. (9,1 %) 18. (10,1 %) 11. (11,6 %) Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a Českého statistického úřadu Dosud uvedené poznatky potvrzují, že nezaměstnanost mladých představuje aktuální problém Moravskoslezského kraje. V tomto kontextu je opodstatněn výběr druhé tematické oblasti vztahující se k souladu nabídky vzdělávání v počátečním vzdělávání a poptávky na trhu práce. Relevantnost terciárního vzdělávání je přitom dána zvyšujícím se počtem nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol (viz tabulka 2-6). 19

23 Tabulka 2-6: Celkový počet nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji a České republice za období (hodnoty pro 1. pololetí roku) Území Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky Doplňující otázka se ptá, ve kterých studijních oborech lze hledat největší problémy absolventů s uplatněním na trhu práce. Tabulka 2-7 znázorňuje strukturu nezaměstnaných absolventů škol v Moravskoslezském kraji a České republice podle širokých skupin oborů vzdělávání. Nejvyšší podíl nezaměstnaných absolventů škol v České republice i Moravskoslezském kraji připadá na studijní obory spadající do skupiny oborů Společenské vědy, nauky a služby, přičemž mezi roky 2009 a 2012 se podíl této skupiny na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů zvýšil. Tato skutečnost je tradičně spojována s debatou vztahů mezi technickými obory na jedné straně a společenskými obory na straně druhé. Nicméně vývoj nezaměstnanosti absolventů mezi roky 2012 a 2013 ukazuje na změnu výše naznačeného trendu a zvýšení podílu technických oborů na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů. Tabulka 2-7: Struktura nezaměstnaných absolventů škol v Moravskoslezském kraji a v České republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku) Skupiny oborů vzdělávání (KKOV/SOV) MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR 1 1,3 % 1,3 % 1,4 % 1,6 % 1,4 % 1,6 % 2,2 % 1,9 % 2 a 3 36,3 % 36,1 % 31,6 % 33,1 % 30,3 % 31,9 % 34,0 % 33,0 % 4 5,7 % 6,6 % 4,5 % 5,6 % 3,8 % 5,7 % 4,3 % 5,3 % 5 1,4 % 1,5 % 2,2 % 2,0 % 2,3 % 2,0 % 2,2 % 2,0 % 6 a 7 53,8 % 52,3 % 59,0 % 55,4 % 60,4 % 56,4 % 55,0 % 54,3 % 8 1,5 % 2,3 % 1,4 % 2,3 % 1,8 % 2,3 % 1,6 % 2,3 % Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky Tabulky 2-8 a 2-9 doplňují poznatky o oborové struktuře nezaměstnaných absolventů o hodnocení rozdílů mezi středními školami a vysokými a vyššími odbornými školami. V případě technických oborů lze pozorovat strukturálně vyšší problémy s nezaměstnaností absolventů středních škol. V případě společenských oborů se vyšší strukturální problémy s nezaměstnaností týkají absolventů vysokých a vyšších odborných škol, což vyvolává úvahy o uplatnitelnosti absolventů řady oborů. Tyto skutečnosti jsou přitom dány rovněž strukturou 20

24 žáků a studentů na středních, respektive vysokých a vyšších odborných školách v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů (viz tabulka 2-10 a tabulka 2-11). Tabulka 2-8: Struktura nezaměstnaných absolventů středních škol v Moravskoslezském kraji a v České republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku) Skupiny oborů vzdělávání (KKOV/SOV) MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR 1 0,7 % 0,7 % 0,5 % 0,7 % 0,5 % 0,7 % 1,2 % 0,9 % 2 a 3 37,4 % 38,1 % 33,2 % 35,5 % 32,6 % 35,1 % 37,1 % 36,5 % 4 6,0 % 6,8 % 4,7 % 5,8 % 3,6 % 5,6 % 4,6 % 5,6 % 5 1,0 % 1,1 % 2,2 % 1,8 % 2,3 % 1,8 % 2,0 % 1,8 % 6 a 7 53,5 % 51,4 % 58,4 % 54,4 % 59,6 % 55,1 % 53,5 % 52,1 % 8 1,5 % 1,9 % 1,2 % 1,9 % 1,4 % 1,8 % 0,9 % 1,8 % Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky Tabulka 2-9: Struktura nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji a v České republice podle skupin oborů vzdělávání v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku) Skupiny oborů vzdělávání (KKOV/SOV) MSK ČR MSK ČR MSK ČR MSK ČR 1 6,8 % 5,6 % 6,2 % 6,0 % 6,1 % 6,4 % 6,4 % 5,7 % 2 a 3 26,9 % 23,2 % 23,0 % 21,5 % 19,0 % 16,7 % 21,7 % 18,8 % 4 3,1 % 5,0 % 3,8 % 5,1 % 4,7 % 6,2 % 2,8 % 4,2 % 5 4,3 % 3,6 % 2,3 % 2,9 % 2,3 % 2,7 % 3,2 % 3,1 % 6 a 7 56,7 % 57,9 % 62,4 % 60,3 % 64,5 % 63,0 % 61,1 % 63,1 % 8 2,2 % 4,7 % 2,4 % 3,3 % 3,5 % 5,1 % 4,1 % 4,1 % Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky 21

25 Tabulka 2-10: Struktura nově nastoupivších žáků středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání, školní roky v rozmezí let 2008 až 2013 Skupiny oborů vzdělávání (RVP) Školní rok 2008/ / / / /13 1 5,0 % 5,0 % 4,9 % 4,9 % 4,5 % 2 a 3 31,1 % 31,7 % 32,0 % 31,2 % 31,9 % 4 2,9 % 3,3 % 3,5 % 3,6 % 3,4 % 5 2,6 % 2,5 % 3,0 % 3,3 % 3,4 % 6 a 7 57,2 % 56,2 % 55,3 % 55,1 % 55,1 % 8 1,3 % 1,3 % 1,3 % 1,9 % 1,8 % Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tabulka 2-11: Struktura studentů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání v akademickém roce 2012/2013, školní roky v rozmezí let 2008 až 2013 Skupiny oborů vzdělávání (KKOV/SOV) 1 2 a a 7 8 Podíl 7,3 % 36,6 % 5,0 % 49,3 % 1,8 % Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: výroční zprávy jednotlivých vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji Konečně tabulky 2-12 a 2-13 doplňují informace o oborech s nejvyšším počtem nezaměstnaných absolventů škol Moravskoslezského kraje. Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů připadal na obor gastronomie, hotelnictví a turismus pro střední školy a ekonomie pro vysoké a vyšší odborné školy. Tabulka 2-12: Obory (KKOV/SOV) s nejvyšším podílem na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů středních škol v Moravskoslezském kraji v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku) Pořadí Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) , , , , , , , , ,7 64 8,4 63 8,2 36 8, ,2 26 6,8 64 7,5 63 7, ,9 66 6,8 69 7,0 26 6,8 Pozn.: 23 - Strojírenství a strojírenská výroba; 26 - Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika; 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie; 63 - Ekonomika a administrativa; 64 - Podnikání v oborech, odvětví; 65 - Gastronomie, hotelnictví a turismus; 66 - Obchod; 69 - Osobní a provozní služby Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky 22

26 Tabulka 2-13: Obory (KKOV/SOV) s nejvyšším podílem na celkovém počtu nezaměstnaných absolventů vysokých a vyšších odborných škol v Moravskoslezském kraji v letech 2009, 2011, 2012 a 2013 (hodnoty pro 1. pololetí roku) Pořadí Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) Obor Podíl (%) , , , , , ,0 75 9, , ,7 36 6,5 21 5,5 36 6, ,3 73 4,7 36 4,7 21 5, ,3 21 4,4 41 4,3 73 5,4 Pozn.: 21 - Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství; 36 - Stavebnictví, geodézie a kartografie; 39 - Speciální a interdisciplinární obory; 41 - Zemědělství a lesnictví; 62 - Ekonomie; 63 - Ekonomika a administrativa; 73 - Filologické vědy; 75 - Pedagogika, učitelství a sociální péče Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky Informace o uplatnitelnosti žáků a studentů jednotlivých skupin oborů na trhu práce je vhodné rozšířit o otázku, o jaké obory mají největší zájem uchazeči o studium v Moravskoslezském kraji. Tabulky 2-14 a 2-15 poskytují odpověď na tuto otázku pro střední školy. V tomto ohledu se ukazuje mírně nižší zájem žáků o studium technických věd a nauk na střední škole ve srovnání se studiem společensky zaměřených věd. V kontextu demografických trendů může být do budoucna hrozbou klesající zájem žáků o studium technicky orientovaných oborů. Tato hrozba může být zesílena skutečností, že relativně vyšší počet žáků přijatých ke studiu technicky orientovaného oboru na střední škole tohoto oboru nenastoupí (viz tabulka 2-15). Tabulka 2-14: Poměr počtu přihlášených žáků k přijímacímu řízení k počtu nově nastoupivších žáků středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání v období let Skupiny oborů vzdělávání (RVP) 23 Školní rok 2009/ / / /13 1 2,8 2,8 2,8 2,1 2 a 3 2,0 2,1 2,1 1,6 4 1,6 1,8 1,5 1,5 5 2,7 2,8 2,9 1,9 6 a 7 2,2 2,2 2,3 1,8 8 2,1 1,8 1,6 1,7 Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Pozn.: Přihlášení do 1. ročníku denní formy vzdělávání ve středních školách podle stavu k příslušného roku v 1. kole přijímacího řízení. Každý žák měl možnost podat dvě přihlášky na střední školu. Nově přijatí žáci k příslušného roku do středních škol. Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

27 Tabulka 2-15: Poměr počtu přijatých žáků k počtu nově nastoupivších žáků středních škol v Moravskoslezském kraji podle skupin oborů vzdělávání, školní roky v rozmezí let 2009 až 2013 Skupiny oborů vzdělávání (RVP) Školní rok 2009/ / / /13 1 1,3 1,4 1,4 1,4 2 a 3 1,4 1,6 1,6 1,4 4 1,3 1,3 1,3 1,2 5 1,1 1,2 1,5 1,3 6 a 7 1,3 1,4 1,4 1,3 8 1,0 1,1 1,0 1,1 Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 4 - Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Pozn.: Přijatí uchazeči do 1. ročníku denní formy vzdělávání ve středních školách podle stavu k příslušného roku v 1. kole přijímacího řízení. Každý žák měl možnost podat dvě přihlášky na střední školu. Nově přijatí žáci k příslušného roku do středních škol. Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tabulka 2-16 pak zachycuje zájem o jednotlivé skupiny oborů ze strany uchazečů o studium na vysoké škole v Moravskoslezském kraji. Hlavní poznatek v tomto ohledu ukazuje na nižší zájem uchazečů o studium technicky orientovaných oborů. Tato skutečnost opětovně vyvolává otázku možnosti zajištění dostatečného počtu a kvality technicky orientovaných pracovníků, a to v kontextu poznatků o uplatnitelnosti absolventů jednotlivých studijních oborů na trhu práce, respektive o podobě hospodářské základny Moravskoslezského kraje. Tabulka 2-16: Poměr počtu přihlášek k počtu přijatých studentů na vysoké školy v Moravskoslezském kraji v akademickém roce 2011/2012 a 2012/2013 Skupiny oborů vzdělávání (KKOV/SOV) 2011/ / ,01 2,40 2 a 3 1,29 1,34 5 3,17 3,73 6 a 7 2,34 2,42 8 3,95 4,27 Pozn.: 1 - Přírodní vědy a nauky; 2 a 3 - Technické vědy a nauky; 5 - Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky; 6 a 7 - Společenské vědy, nauky a služby; 8 - Vědy a nauky o kultuře a umění Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv vysokých škol v Moravskoslezském kraji 24

28 Obrázek 2-5: Mezikrajské srovnání podílu osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu k celkovému počtu zaměstnaných v kraji rozdíl od hodnoty České republiky; vybrané roky 1995, 2000, 2005, 2010 Pozn.: JCK Jihočeský kraj, JMK Jihomoravský kraj, KHK Královéhradecký kraj, KVK Karlovarský kraj, LIK Liberecký kraj, MSK Moravskoslezský kraj, OCK Olomoucký kraj, PAK Pardubický kraj, PHA hlavní město Praha, PLK Plzeňský kraj, SCK Středočeský kraj, ÚSK Ústecký kraj, VYS Kraj Vysočina, ZLK Zlínský kraj Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Utváření podoby hospodářské základny Moravskoslezského kraje je nedílně spojeno s procesem industrializace, který zůstává významným i v období postsocialistické transformace v rámci společně probíhajících deindustrializačních a industrializačních procesů. Takto význam zpracovatelského průmyslu Moravskoslezského kraje zůstává ve srovnání s referenčním územím České republiky relativně vysoký, přičemž tato skutečnost je ještě více patrná při srovnání hodnot Moravskoslezského kraje s hodnotami dalších dvou hlavních jádrových regionů České republiky - hlavním městem Prahou a Jihomoravským krajem. Vývoj v čase současně naznačuje, že úplná postindustriální přeměna hospodářské základny 25

29 spojená s nahrazením sektoru průmyslu sektorem služeb není v případě Moravskoslezského kraje opodstatněná (viz obrázek 2-5). Analýzy volných pracovních míst na trhu práce pak dlouhodobě poukazují na problémy s obsazením pracovních pozic určených pro řemeslníky a opraváře (třída CZ-ISCO 7) a pro technické a odborné pracovníky (třída CZ-ISCO 3), přičemž tato místa jsou nejčastěji určena pro osoby se středoškolským vzděláním (viz např. Úřad práce České republiky 2013). Celkově je tak tematická oblast zaměřená na soulad nabídky vzdělávání v počátečním vzdělávání a poptávky trhu práce utvářena zejména následujícími skutečnostmi: - Vývojové tendence nezaměstnanosti mládeže a absolventů škol naznačují rostoucí význam celého problému. - Strukturální problémy jsou spojeny s otázkami kvality technického vzdělávání na středních školách, schopnosti zvýšit zájem žáků o technické obory na středních i vysokých školách a uplatnitelnosti absolventů společenských oborů na trhu práce. TO 3 Soulad nabídky v dalším vzdělávání dospělých a poptávky na trhu práce V předchozím textu již bylo zmíněno, že vzdělávání se v současném světě stalo celoživotní záležitostí, a to v kontextu s motivací prohloubit a získat nové znalosti, schopnosti a dovednosti, posílit svou pozici na trhu práce nebo využít vzdělávání jako zdroj zábavy a seznamování s novými lidmi (viz např. ČSÚ 2013). Dostupné statistické informace přitom naznačují mírné zaostávání České republiky v účasti obyvatel na dalším vzdělávání ve srovnání s hospodářsky nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie (viz obrázek 2-6), přičemž nepříznivý je zároveň vývojový trend mezi roky 2011 a 2013 (viz tabulka 2-17). Zároveň mezinárodní šetření OECD zaměřené na úroveň čtenářské, matematické a ICT gramotnosti dospělých v testovaných zemích ukazuje na více méně průměrné postavení České republiky (viz OECD 2013). I v tomto kontextu lze spatřovat potenciál pro zlepšení situace v oblasti dalšího vzdělávání v České republice. 26

30 Obrázek 2-6: Účast osob ve věku let na dalším vzdělávání v členských zemích Evropské unie v roce 2013 podle evropského výběrového šetření Pozn.: Francie pro rok 2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu Tabulka 2-17: Účast osob ve věku let na dalším vzdělávání v České republice v letech podle evropského výběrového šetření Rok Účast v % 5,8 5,6 5,6 5,7 7,8 6,8 7,5 11,4 10,8 9,8 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Eurostatu Poznatky vztahující se k potenciálu zlepšení účasti i výsledků dalšího vzdělávání dospělých v České republice mají relevanci rovněž pro situaci Moravskoslezského kraje. Za zásadní lze v tomto ohledu považovat poznatek, že existuje silný pozitivní vztah mezi účastí v dalším vzdělávání na jedné straně a dosaženou úrovní vzdělání na straně druhé (např. OECD 2013, ČSÚ 2013). Vzdělanostní struktura obyvatel Moravskoslezského kraje je v tomto ohledu méně příznivá, než je vzdělanostní struktura obyvatel v celé České republice (obrázek 2-7). Takto lze potenciál zlepšování ukazatelů dalšího vzdělávání považovat za relevantní rovněž pro Moravskoslezský kraj, přičemž význam tohoto tématu je dán jednak dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje (viz obrázek 2-8) a jednak jeho charakterem strukturálně postiženého regionu České republiky. 27

31 Obrázek 2-7: Vzdělanostní struktura Moravskoslezského kraje a České republiky v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Českého statistického úřadu Obrázek 2-8: Nezaměstnanost Moravskoslezského kraje a České republiky v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky 28