POACEAE - evolučně odvozená čeleď jednoděložných. vegetativní orgány
|
|
- Ladislava Vítková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 POACEAE - evolučně odvozená čeleď jednoděložných vegetativní orgány - kořeny homorrhizní (tj. nerozlišené na hlavní kořen a odvětvující se vedlejší kořeny) nebo plazivé oddenky - lodyha stébla nody (kolénka se spícími meristémy) + internodia někdy s podzemními nebo přízemními výběžky a) vnitropochevními (intravaginální) vyrůstají horním ústím pochvy přízemních listů (husté trsy) b) vněpochevními (extravaginálními) prorážejí pochvy přízemních listů (řídké trsy) - listy listová pochva = báze listu obepínající lodyhu nad uzlinou ouška = úkrojky pochvy n. čepele objímající zčásti n. zcela lodyhu jazýček = blanitý výrůstek na rozhraní listové pochvy a čepele listová čepel žilnatina souběžná někt. rody uprostřed rýhu kolejnička (př. Poa, Avenula, Glyceria, Dantonia) plochá, žlábkovitá, srostlá, štětinovitá špička čepele někdy kápovitá (př. Poa, Glyceria, Sesleria) generativní orgány - klásek primární květenství tvořené 2 (řidčeji 0-3) plevami (Lolium 1, Panicum 3) a jedním (Agrosits, Calamagrostis) až více květy - každý květ vyrůstá z paždí pluchy - klásky skládají sekundární květenství lata, klas, lichoklas (složené květenství, př. lata, stažené do podoby klasu) - plevy 2 obvykle nestejné listeny na bázi klásku - plucha listenového původu osinatost, nasazení osiny - pluška 2 metamorfované srostlé lístky vnějšího kruhu okvětí (třetí zakrněl) - plenky - metamorfované nesrostlé lístky vnitřního kruhu okvětí (třetí zakrněl) v době sprášení zduří a květ se otevře - A většinou 3, na tenkých dlouhých nitkách - G pseudomonomerní - většinou větrosprašné - plod obilka (cizokrajné i bobule) - významné znaky také odění jednotlivých částí květenství - pro herbář brát celé rostliny i s oddenky, přízemními výběžky a listy, stébly s celým květenstvím!!!!!
2 Leersia oryzoides Sw. tajnička rýžovitá - vytrvalá, statná, výběžkatá, světle zelená - křivolace vystoupavá n. poléhavá, v uzlinách kořenující - lodyha od báze větvená, kolénka chlupatá - listy široké, drsné okraje i pochvy - lata rozkladitá, obvykle ukrytá v pochvě horního listu, vymetá a plně se rozvíjí jen ve velmi teplém létě - klásky jednotlivé, vejčité, bez plev, za zralosti opadávající jen kleistogamické květy jsou plodné - VIII - IX - písčité i bahnité břehy eutrofních vod, vlhké louky, příkopy, častěji v subatlantické části Nanocyperion flavescentis (Isoeto-Nanojuncetea), Sparganio-Glycerion fluitantis (Phragmito-Magnocaricetea) - C3, ohrožená,dříve v rybničních pánvích, Polabí, J Morava, Hostýnské vrchy Stipa L. kavyl - vytrvalé, středně vzrostlé, trsnaté - listy svinuté i ploché lysé drsné chlupaté - lata úzká, až téměř hrozen - klásky lysé, jednokvěté, poměrně velké - plevy blanité, 1 3žilné, osinkaté, přesahující vrchol pluch - pluchy kožovité, tuhé, s řadami chlupů (bránící zpětnému pohybu) báze - drápek vrchol - osina lysá chlupatá, spodní část hygroskopická - pluška celá ukrytá v pluše - některé druhy schopny i příležitostné kleistogamie (S. tirsa, S. zaleskii, S. capillata) - obilky úzké, kopinaté, za zralosti přenášené i s pluchou zavrtávání do porostu a do země díky hygroskopičnosti spodní části osiny a díky drápku - trávy kontinentálních a submediteráních stepí Stipa capillata L. kavyl vláskovitý - trsy úzkých listů se zbytky loňských lodyh - listy svinuté, drsné - osina není pérovitá - obilky malé, úzké, chlupy až k bázi osiny - V - VI - suché, výhřevné, zásadité, hluboké i skalnaté půdy, stepi svazu Festucion valesiacae, ve společenstvech svazu Bromion erecti, i mírně ruderalizované meze a stráně - C4, české a moravské termofytikum roztroušeně (M na S po Vyškovsko) Stipa tirsa Steven. kavyl úzkolistý - S. stenophylla Lindem. - listy často obloukem k jedné straně sehnuté - čepele i za vlhka složené, niťovité, vytažené v dlouhou vláskovitou špičku
3 - jazýček listů sterilních výběžků zakrnělý (<1 mm) - břišní řada chlupů končí 3 mm pod bází osiny - osina cm dl. - V - VI - mezofytnější partie stepí, neudržované sady, pastviny, Festucetalia valesiacae - C2, vzácně v dolním Povltaví, JZ Českého středohoří Oblík, Raná; Mohelno, Biskoupky, Větrníky u Vyškova, J od Brna Stipa pennata okruh - špička listů, hlavně mladých, na konci často se štětičkou chlupů (více listů prohlédnout) - jazýček asi 4 mm - břišní řada chlupů na obilce končí alespoň 4 mm pod osinou Stipa pennata L. kavyl Ivanův - Stipa joannis Čelak. - pochvy stébelných listů hladké - drápek na obilce zahnutý var. pennata pochvy a čepele listů lysé IV - V suché kamenité stráně nejčastější kavyl, C3 var. puberula (Podp. et Suza)Kubát pochvy přízemních listů a líc čepele chlupaté V - VI hadcové stepi Mohelno, Moravský Krumlov Stipa borysthenica Prokudin kavyl písečný - Stipa sabulosa (Pacz.)Sljuss - pochvy horních stébelných listů drsné - drápek na obilce téměř rovný - V - VI - písky, Festucetea vaginatae (psamofilní travinná společenstva kontinentálního rozšíření - C1, pouze Břeclavsko a Hodonínsko Stipa pulcherrima C. Koch kavyl sličný - listy bez koncové štětičky, za vlhka ploché, čepele alespoň dolních listů drsné, jinak po obou stranách lysé - stébla pod kolénky lysá, pod latou krátce chlupatá - pochvy přízemních listů lysé, jen na kraji brvité - jazýčky max. 3 mm dl. - osina až 50 cm dlouhá, krček kaštanový - chlupy na obilce až k osině - V - teplé a suché kamenité stráně, staré vinice, spíše vápenité podklady, hlubší půdy - C3, v termofytiku roztroušeně Stipa eriocaulis Borbás kavyl skalní - Stipa pennata subsp. eriocaulis (Borbás)Martinov. et Skalický
4 - listy bez koncové štětičky, čepele všech listů vždy zcela hladké - stébla pod latou i pod kolénky hustě chlupatá - jazýček přízem. l. 4 mm - osina až 30 cm dlouhá, krček bělavý - chlupy na obilce až k osině - V - suché, teplé, kamenité stráně, mělké půdy, bazické, reliktnější stanoviště - C1, Svatý kopeček u Mikulova Stipa dasyphylla (Lindem.)Trautv. kavyl chlupatý - pochvy přízemních a dol. stébel. l. hustě a krátce chlupaté, často nachové - čepele listů měkké, šedozelené, dlouze chlupaté po obou stranách chlupy přímo nebo šikmo odstálé - chlupy na obilce až k osině - V - kamenité a skalnaté stráně, stepi - C2, České středohoří, okolí Znojma, Čejče, Větrníky u Vyškova, údolí Jihlavy Stipa smirnovii Martinov. kavyl Smirnovův - čepele tuhé, šedozelené, drsné, na rubu drsně papilnaté, řídce přitiskle chlupaté - chlupy na obilce až k osině - kamenité stráně, světlé křoviny, kontinentální druh, u nás exkláva - C1, lounské Středohoří, střední Poohří, J Morava Stipa zaleskii Wilensky kavyl olysalý - Stipa rubens P. Smirnov, S. glabrata P. Smirnov - statné trsy obklopené tlustým pláštěm odumřelých loňských lodyh - čepele tuhé, šedozelené, rub listů lysý, hrubými papilami drsný, líc (vnitřek) hustě dlouze chlupatý - chlupy na obilce až k osině - V - VI - kamenité stráně, stepi - C1, lounské Středohoří, Deblík u Libochovan, Sutomský vrch u Lovosic, Doupovské hory (Úhošť) - naturový druh Piptatherum virescens (Trin.)Boiss. rýženka zelenavá - Oryzopsis virescens (Trin.)Beck - vytrvalá, trsnatá, bledě zelená - lata rozkladitá, větévky křivolaké, drsné - plevy osinkaté, široké - plucha zřetelná, dlouze osinkatá - V - VI - světlé lesy, výživné bazické podklady (vápenec, dolomity, spraše, opuky)
5 - Slovensko Malé Karpaty, Ponitří, Slovenský kras Brachypodium P. B. válečka - vytrvalé, středně vzrostlé, trsnaté výběžkaté - dvouřadý lichoklas - klásky vícekvěté, válcovité - plevy i pluchy protáhlé, na hrbetě oblé, často chlupaté, na vrcholu osinaté Brachypodium sylvaticum (Huds.)P. B. válečka lesní - trsnatá - květenství za zralosti nicí - osiny na pluchách 5 15 mm dlouhé, výrazně delší než plucha - VII - IX - humózní lesy, luhy, křoviny, paseky - roztroušeně až hojně Brachypodium pinnatum (L.)P. B. válečka prapořitá - podzemní výběžky - lodyžní uzliny chlupaté - světle zelené listy na rubu osténkatě chlupaté (lupa), drsné - květenství trvale vzpřímené - osiny max. 6 mm dlouhé - VI - IX - křovinaté stráně, světlé lesy, lesní okraje, louky, Dg druh sv. Bromion erecti - termofytikum mezofytikum - roztoušeně až hojně B. pinnatum B. sylvaticum - cugnatii - často Festuca L. kostřava - taxonomicky komplikovaný rod s asi 80 druhy, převážně polyploidní - šlechtění, křížení kultivarů zejména F. pratensis, F. arundinacea, F. rubra agg. základní chromozomové číslo (x=7) stejné jako u rodu Lolium + chromozomy podobné velikosti a podobný idiogram snadné křížení x Festulolium Aschers. et Graebn. většina hybridů intermediární znaky - (rod Schoedonorus F. gigantea, F. pratensis, F. arundinacea) - vytrvalé, drobné až statné - listy široké až nitkovité - květeství lata - klásky vícekvěté, na hřbetě oblé - pluchy zpravidla osinkaté, chlupaté i lysé - důležitý dianostický znak je uložení sklerenchymu na průřezu listem sterilních výběžků v horní ⅓ ½ délky
6 Festuca gigantea (L.)Vill. kostřava obrovská - Drymeia gigantea (L.)Holub - trsnatá, statná - listy široké, ploché, chabé, na rubu nápadně lesklé - jazýček krátký - ouška výrazná, bělavá, šavlovitě objímavá - lata rozkladitá, chabá - plucha s tenkou až 2 cm dlouhou, často zprohýbanou osinou - hexaploidní - VII - VIII - stinné vlhké lesy bučiny(fagion), luhy (Alnion incanae) - hojná Festuca altissima All. kostřava lesní - F. sylvatica (Pollich)Vill. non Huds., Drymochloa sylvatica (Pollich)Holub - trsnatá, statná, sytě zelená - listy široké, ploché, chabé, na okraji silně drsné - jazýček 1 3 mm dlouhý - ouška chybí - ústí listové pochvy lysé - pluchy bez osin, 3žilné, špičaté - obilka chlupatá - VI - VII - stinné humózní listnaté lesy, Dg druh svazu Fagion - mezofytikum oreofytikum - roztroušeně, místy hojně Festuca drymeja Mert. et Koch kostřava horská - F. montana Bieb. non Sternb. et Hoppe, Drymochloa drymeia (Mert. et Koch)Holub - výběžkatá porosty, statná - listy široké, ploché, chabé - jazýček 1 3 mm dlouhý, brvitý - ouška chybí - ústí listové pochvy chlupaté - pluchy bez osin, 5žilné, tupé - obilka chlupatá - VII - VIII - světlé i stinné humózní lesy (Fagion), křoviny, jíly, flyše - C1, u nás jen Karpatikum Bíle Karpaty, Beskydy, Ždánický les; Slovensko hojně Festuca pratensis Huds. kostřava luční - statná, trsnatá - listy široké, ploché, svrchní strana nanejvýš nezřetelně rýhovaná, skoro hladká - pochvy listů vláknitě rozpadavé - jazýček max. 1 mm dlouhý
7 - ouška krátká, špičatá, neobjímavá, lysá - v nejdolejším větvení laty 2 nestejné větve: silnější s 4 6 klásky, slabší s 1-3 klásky - pluchy bezosinné - diploidní typ považovaný za výchozí typ jiných druhů v rámci rodu Festuca a pro vznik rodu Lolium - F. pratensis x F. arundinacea = F. x aschersoniana F. gigantea x F. pratensis = F. schlickumii F. pratensis x F. rubra = F. x hercynica - VI - VII - mezofilní louky (Arrhenatherion), Bromion erecti, pastviny (Cynosurion), ruderální stanoviště - velmi hojně, často přisévána Festuca arundinacea Schreber kostřava rákosovitá - F. elatior L. p. p. - statná, trsnatá - listy široké, ploché, svrchní strana zřetelně rýhovaná - pochvy listů nerozpadavé - jazýček max. 1 mm dlouhý - ouška krátká, zaokrouhlená, neobjímavá, brvitá - v nejdolejším větvení laty 2 3 téměř stejné větévky, každá s 5 15 klásky - komplex subspecií s různou úrovní polyploidie a geografickým rozšířením - šlechtění - 2 poddruhy: subsp. arundinacea plucha bez osiny VI - VII roztroušeně, v Čechách řidčeji subsp. uechtritziana (Wiesb.)Beck plucha s 1, 5 2,5 mm dlouhou osinou V - IX původní v J Evropě, přisévána nebo zavlékána a zdomácnělá na mezích, cestách a loukách - vlhké louky, příkopy, okraje komunikací Festuca amethystina L. kostřava ametystová - hustě trsnaté, většinou větší než 50 cm - stébla většinou s 3 kolénky - všechny výběžky vnitropochevní - pochvy sterilních výběžků blanité, červenohnědé až fialově naběhlé, okraje pochvy zřasené - listy jemné, svinuté, sivozelené, podélně zřasené čepele - na průřezu listem sklerenchymatická vlákna v pruzích lemujících cévní svazky - lata cm - klásky bezosinné, žlutě n. fialově svrnité - světlé listnaté lesy (př. Quercion pubescenti-petrae), reliktní bory sv. Erico-Pinion, křovinaté skalnaté stráně a louky, lemy - C1, Z a S Čechy Český kras a J Morava Újezd u Vyškova, les Dúbrava
8 Festuca heterophylla Lamk. kostřava různolistá - trsnaté, živě zelené - pochvy sterilních výběžků blanité, červenohnědé až fialově naběhlé - listy výrazně heterofylní přízemní svinuté, úzké, dlouhé, s převislými konci; lodyžní téměř ploché, žlábkovité - na průřezu listem sklerenchymatická vlákna v pruzích lemujících cévní svazky - bez vněpochevních výběžků - chlupatý semeník - VI - VII - světlé mezofilní listnaté lesy sv. Carpinion, Luzulo-Fagion - roztroušeně Festuca rubra agg. kostřava červená - výběžkaté nebo trsnaté - stébla s 3 a více kolénky - pochvy sterilních výběžků blanité, červenohnědé - listy přízemní užší, lodyžní svinuté žlábkovité ploché - na průřezu listem sklerenchymatická vlákna v pruzích lemujících cévní svazky i druhy s prstencem sklerenchymu, ale znak nestálý, při změně podmínek rozpad na pruhy - zpravidla vněpochevní výběžky - klásky osinkaté - semeník lysý - často subdominanta mezofiních luk (Arrhenatherion) - F. trichophylla, F. nigrescens, F. heteromalla, F. rubra s. s. - křížení s rodem Vulpia (z něj určitý genový tok do r. Festuca) - komplikovaná skupina dáno vysokým stupněm cytologické difrenciace (všechny sudé úrovně od diploidů po dekaploidy, ojediněle i heptaploidi), morfologickou nevyhraněností taxonů, zejména fenotypickou plasticitou (hlavně variabilita způsobená podmínkami prostředí) u nás v loukách nejčastější hexaploidi Festuca trichophylla(gaudin) Richter kostřava niťolistá - F. uliginosa (Schur)Fritsch - dlouze výběžkatá - pochvy růžové, vláknitě rozpadavé - listy sterilních odnoží dlouhé, tenké, často nasivělé - osiny pluch max. 1 mm - VII - VIII - ekologicky dosti vyhraněný taxon - slatinné a vlhké louky sv. Molinion - C1, stř. a SV Čechy, Polabské černavy, u Mělníka - (v zemědělství takto označovány dlouze a tence výběžkaté typy) Festuca nigrescens Lamk. kostřava načernalá - F. rubra L. subsp. commutata (Gaud.)St. Yves, F. fallax Thuill.
9 - výrazně trsnatá, výběžky do 0,5 cm - málo vněpochevních výběžků - VI - VIII - chudé louky - rozšíření nedostatečně známé Festuca heteromalla Pourr. kostřava mnohokvětá - F. rubra subsp. multiflora Piper, F. diffusa Dum. - rozsáhlé řídké porosty - odnože jednotlivé nebo v málopočetných svazečcích - listy nekvetoucích odnoží často ploché - okraje lesů, světlé lesy, hlavně bory, louky - rozšíření nedostatečně známé Festuca rubra L. kotřava červená - rozvolněné trsy - může i nemusí tvořit extravaginální odnože - listy nekvetoucích odnoží složené, štětinovité - V VII - 2 poddruhy: subsp. rubra bez sklerench. provazců pod pokožkou žeber líce l. pochvy listů lysé nebo roztroušeně chlupaté louky, meze, suché světlé lesy subsp. juncea se sklerench. provazci pod pokožkou žeber líce l. pochvy listů štětinatě chlupaté poloruderální stanoviště, úhory, písčiny - hojně tvorba extravaginálních odnoží je závislá i na obhospodařování na kosených loukách převažuje tvorba extravaginálních výběžků, zatímco stejné trsy v kultuře nebo na nekosených loukách odnožují převážně intravaginálně dle Krahulce (1996) se taxony od sebe liší pouze stupněm fenotypické plasticity a možnost praktického určování nevidí jako reálnou Festuca versicolor Tausch. kostřava peřestá - F. varia Haenke subsp. brachystachys (Hackel)Hegi - trsnaté až polštářovité, cm vysoké - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - listy štětinovité, mezi listovou čepelí a pochvou často zduřelé prstencové valy - jazýček 0,5 2 mm dlouhý - bez oušek - klásky pestré, často do fialova - pluchy s hrotem, špičaté
10 - semeník chlupatý - VII - VIII - vysokohorské skalky, travnaté svahy v karech, čedič, dolomity, vápence - C1, Krkonoše, Karpaty Festuca filiformis Pourr. kostřava vláskovitá - F. capillata Lamk., F. tenuifolia Sibth. - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - listy sterilních výhonů vláskovité, neojíněné, zelené, měkké středně tuhé - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - pluchy s osinami do 0,3 mm - suchá travnatá místa (Violion caninae), písčiny, vřesoviště, světlé lesy (př. sv. Quercion pubescenti-petrae) a jejich okraje - těžiště ve vyšších polohách mezofytikum, oreofytikum - zejména Čechy, Morava vzácně Festuca supina Schur kostřava nízká - F. airoides Lam. - hustě trsnatá, nízká - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - stébla nahoře 4hranná - listy sterilních výhonů měkké středně tuhé - listové pochvy srostlé do 1/2-1/3 - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - čepele hladké - jazýček do 0,5 mm - lata kratší, hustá - plucha osinatá (osina delší než 0,3 mm) - VII - VIII - horské hole ( sv. Juncion trifidi, Nadion), subalpinská společenstva kosodřevinysv. Pinion mughi, pastviny, trávníky, na silikátech, zřídka pod 1000 m - C4, Hrubý Jeseník, Krkonoše, Kralický Sněžník Festuca ovina L. kostřava ovčí - hustě trsnaté - lodyha málo uzlů (1 2) - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové - listy sterilních výhonů svinuté, měkké středně tuhé - listové pochvy sterilních výhonů otevřené až k bázi - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - velmi variabilní v barvě, ojínění, odění klásků atp.
11 hadcový morfotyp a ekotyp silně ojíněný, ojíněnost se udržuje i v kultuře popsán jako F. ovina L. subvar. serpentinica Krajina ovšem individuálně zmutované sivé rostliny i v populacích zelených rostlin - F. o. s. str. osinkatá plucha - světlé lesy suché doubravy, lemy, písčiny, pastviny, sušší louky na kyselých půdách sv. Violion caninae, Genistion atp. - termofytikum střední polohy, hlavně Český masiv Festuca pallens Host kostřava sivá - F. cinerea auct. non Vill., F. duriuscula L. emend Poll., F. glauca auct. - pochvy přízemních listů pevné, slámově žluté - listy hladké n. drsné, výrazně tuhé, štětinovité, ojíněné, nasivělé - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - lata chabá - pluchy s osinou delší než 1 mm - V - VI - přirozené výchozy tvrdých kyselých i bazických skal (primární bezlesí) vzácně písky, Alysso-Festucion pallentis, Seslerio-Festucio pallentis u Tábora v údolí Lužnice, u Dobronic intermediérní morfotyp mezi F. pallens a F. ovina - C4, roztroušeně Festuca vaginata Willd. subsp. dominii (Kraj.)Soó kostřava pochvatá Dominova - pochvy sterilních výhonů silně ojíněné, nafialovělé - listy sterilních výhonů výrazně tuhé, štětinovité - jazýček do 0,5 mm - pochvy listů jemně chlupaté - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - pluchy s kratičkou osinou, menší než 0,5 mm, tupě zašpičatělé - VI - C1, jen váté písky na Bzenecku a Hodonínsku Festuca psamophylla (Čelak.)Fritsch kostřava písečná - pochvy sterilních výhonů šedohnědé, někdy nafialovělé - listy výrazně tuhé, štětinovité - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří souvislý prstenec pod epidermis - pluchy s osinou delší než 0,5 mm, zašpičatělé - VI - písčiny světlých okrajů borů - C1, Polabí mezi Přeloučí a Lysou n. L.
12 Festuca rupicola Heuffel kostřava žlábkatá - F. sulcata (Hackel)Nyman - listy výrazně tuhé, štětinovité, zelené až žlutozelené, z boku žlábek - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - plucha osinatá, na okraji brvitá, na ploše chlupatá - V - VI - suchá travnaté stráně se spol. sv. Bromion erecti, Festucion valesiacae, v nížinách i zaplavované louky, úvozy cest - roztroušeně Festuca valesiaca Gaudin kostřava walliská - listy vláskovité, sivozelené až sivé, silně ojíněné, z boku žlábek - pochvy listů lysé - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - lata volná - klásky větší než 6 mm - plucha osinkatá, lysá, úzce kopinatá - V - VI - kontinentální stepi svazu Festucion valesiacae, skalní stepi s J expozicí, lesostepi, termofytikum - C4, roztroušeně Festuca pseudovina Wiesb. kostřava nepravá - listy vláskovité, zelené nebo sivozelené, neojíněné, z boku žlábek - pochvy listů lysé - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - lata hustá, menší klásky než F. valesiaca (do 5,5 mm) - plucha osinkatá (osina max. zdéli ⅓ pluchy), kopinatá, lysá - IV - V - subhalofilní sušší louky, hadce, minerálně silnější půdy, stepi, pastviny - C3, dolní Podyjí a Pomoraví Festuca brevipila Tracey kostřava drsnolistá -F. trachyphylla (Hackel) Kraj. - pochvy sterilních výhonů pevné, slámové
13 - listy vláskovité, zelené, neojíněné nebo jen slabě, z boku na odumř. listech větš. 2 žlábky, na půřezu Y V, chabé mírně tuhé, drsné, vnitřní strana mírně chlupatá až lysá - pochvy listů chlupaté - jazýček do 0,5 mm - sklerenchym tvoří přerušovaný prstenec pod epidermis - klásky poměrně velké - plucha osinkatá - V - VI - písčiny, bory, výslunné zarostlé skály, sekundární trávníky, mezotrofní až vysychavá stanoviště - na Moravě asi nepůvodní - roztroušeně Vulpia C. C. Gmelin mrvka - jednoleté, trsnaté trávy - listy úzké, svinuté - lata prodloužená - klásky vícekvěté, na hřbetě oblé - pluchy drobné s dlouhou osinou, okraj blanitě lemovaný Vulpia myuros (L.)C. C. Gmelin mrvka myší ocásek - statnější - lata až 20 cm dlouhá, převislá - stéblo až po latu obaleno pochvoul listu - VI - IX - písčiny, okraje borů (i ruderalizované), nevápnité půdy, lesní cesty, staré pískovny a jiná druhotná stanoviště (př. spol. sv. Sysimbrion officinalis Onopordion acanthii), efemérní společenstva humusem chudých půd sv. Thero-Airion termofytikum, mezofytikum - C3 Vulpia bromoides (L.)S. F. Gray mrvka sveřepovitá - V. dertonensis (All.)Gola - drobnější - lata 5 10 cm dlouhá, přímá - horní část stébla pochvou nezakrytá - písčiny, krátkostébelná lada, sv. Thero-Airion - C1, vzácně v JZ Čechách, vzácně též zavlékána s travním osivem
14 - většinou vytrvalé, trsnaté výběžkaté - listy s dvojrýžkou a kápovitou špičkou - lata - klásky zploštělé - plevy a pluchy na hřbetě kýlnaté - pluška suchomázdřitá, drobná Poa L. lipnice Poa compressa L. lipnice smáčknutá - výběžkatá, středně velká - stébla tenká, rostliny šedavě zelené až tmavě zelené - stébla a pochvy listů dvojřízně zploštělé - pochvy listů bělavé - čepele bez kápovité špičky - lata úzká, malá, s tuhými větvičkami, v náznaku jednostranná - VI VIII - 2 poddruhy: subsp. compressa max. 50 cm vysoká stébla jazýček 1 mm dlouhý hojně subsp. langeana (Rchb.)Hegi vyšší než 50 cm jazýček až 3 mm dlouhý dosti vzácně, hl. J Morava - skeletovité mělké půdy, výslunná sušší stanoviště, skalky, zdi, chodníky, železniční náspy - hojně Poa chaixii Vill. lipnice širolistá - P. sudetica Haenke - rostliny mohutné, až 150 cm vysoké, trsnaté, sytě až modravě zelené - stébla a pochvy listů dvojřízně zploštělé - listy široké, náhle do kápovité špičky zúžené - jazýček uťatý, na horním okraji hustě brvitý - laty husté, silné vzpřímené větévky - plucha nemá na bázi chomáček chlupů - VI - VII - horské nivya prameniště, louky, parky, sady, humózní světlé listnaté a smíšené lesy - vyšší polohy, druhotně i níže - roztroušeně až hojně Poa remota Forselles lipnice oddálená - rostliny mohutné, až 150 cm vysoké, trsnaté až řídce trsnaté, světle až žlutavě zelené - stébla a pochvy listů dvojřízně zploštělé - listy široké, znenáhla do kápovité špičky zúžené
15 - jazýček zaokrouhlený, celokrajný nebo jemně vroubkovaný, nebrvitý - laty řidší, větévky tenké, dlouhé - plucha na bázi s chomáčkom vlnatých dlouhých chlupů - vlhké listnaté lesy, pobřežní křoviny, luhy - C3, roztroušeně vzácně, častěji J Čechy, i u Grygova Poa bulbosa L. lipnice cibulkatá - stébla tuhá, přímá, na bázi cibulkovitě ztlustlá nahloučenými listovými pochvami - přízemní listy zejména sterilních výběžků svinuté až štětinovité - delší jazýčky (asi 2 3 mm) - klásky často živorodé, s fialovým nádechem - IV - VI - suché travnaté až kamenité stráně, skalky, zdi, světlé borové lesy, těžiště v termofytiku - roztroušeně Poa annua L. lipnice roční - jednoleté až vytrvalé, světle tmavozelené, většinou trsnaté - jazýček nejhořejšího stébelného listu dlouhý ( 2 mm), z boku zřetelně viditelný - lata s jednotlivými (nebo po 2) dolními větévkami - klásky zelené až fialově naběhlé, nenahloučené na koncích větévek - dolní pleva jednožilná, horní 3žilná - 2 poddruhy: subsp. annua jednoleté, sv. zelené I XII subsp. mutabilis Chrtek et Jirásek vytrvalé, tm. zelené V-X - typický R-stratég, druhotně kosmopolitní - podél komunikací, pole, zahrady, rumiště, úhory, spol. sv. Polygonion avicularis, Chenopodietea atp. - obecná Poa supina Schrader lipnice nízká - vytrvalé, nevýrazně trsnaté, tmavozelené až zelené - jazýček nejhořejšího stébelného listu kratičký - lata s jednotlivými (nebo po 2) dolními větévkami - klásky fialově naběhlé a žlutavě skvrnité, nahloučené na koncích větévek - dolní pleva jednožilná, horní 3žilná - VI - VIII - vlhké lesní cesty, cesty v loukách a nivách, nad 600 m - hojně, subatlantický druh - Čechy a Morava roztroušeně, v celých Karpatech patrně chybí
16 Poa badensis Willd. lipnice bádenská - hustě trsnaté, sm vysoké, nasivělé - listy tuhé se zřetelným bělavým chrupavčitým lemem - jazýček nejhořejšího stébelného listu 2 6 mm dlouhý, uťatý, rozdřípený - lata chabá, s jednotlivými (nebo po 2) dolními větévkami, větévky laty drsné - klásky velké, nikdy živorodé, klubkovitě na koncích větévek nahloučené - obě plevy 3žilné, ve zřetelnou špici vybíhající - suché kamenité a travnaaté stráně, skalní stepi, zejména na vápenci, Festucion valesiacae, Seslerio-Festucion pallentis - C2, Český kras, Pálava (Poa crassipes Šourek C1, nejistý taxon popsaný z Kotouče u Štramberka, znaky mezi P. badensis a P. alpina) Poa alpina L. lipnice alpská - hustě až řídce trsnaté, většinou zelené - listy měkké, tenké, bez zřetelného bělavého chrupavčitého lemu - jazýček nejhořejšího stébelného listu 2 6 mm, špičatý - lata řídká, s jednotlivými (nebo po 2) dolními větévkami, větévky laty hladké nebo slabě drsné - klásky často živorodé (u rostlin mimo republiku), klubkovitě na koncích větévek nahloučené, zelenavé s nafialovělými a žlutými skvrnami - obě plevy 3žilné, ve zřetelnou špici vybíhající - pluchy s nevýraz nou huninkou až bez - VII - VIII - skalní štěrbiny, kamenité svahy, nivy, hole - C1, Velká kotlina v Hrubém Jeseníku, Šumava, Slovensko častá záměna s P. pratensis ta má ale bohatou huninku na bázi pluch Poa laxa Haenke lipnice plihá - řídcé trsnaté, drobné, max cm, zelené až modrozelené - stébla vystoupavá, měkká, chabá - čepele měkké, plihé - jazýček nejhořejšího stébelného listu 2 6 mm - lata s jednotlivými (nebo po 2) dolními větévkami, řídká, na vrcholu převislá - klásky nejsou klubkovitě na koncích větévek nahloučené, zhruba rovnoměrně rozložené - obě plevy 3žilné, špičaté, ale ve špici nevybíhající - VI - VIII - mokvavé skály, skalky, sutě silikáty, sněhová výležiska - C2, v nejvyšších polohách Krkonoš roztroušeně - popsaná z Krkonoš Poa riphaea (A. et Gr.)Fritsch lipnice jesenická
17 - trsnaté, drobné, max 20 cm, tmavě zelené až šedozelené - stébla tuhá, přímá - jazýček nejhořejšího stébelného listu 2 6 mm - lata s jednotlivými (nebo po 2) dolními větévkami, úzká, hustá, přímá, nepřevislá - klásky nejsou klubkovitě na koncích větévek nahloučené, zhruba rovnoměrně rozložené - obě plevy 3žilné, špičaté, ale ve špici nevybíhající - VII - VIII - C1, naturový druh, endemit Hrubého Jeseníku, jistě jen na Petrových kamenech - příbuzný severský druh P. glauca Poa nemoralis L. lipnice hajní - hustě až řídce trsnaté - listy chabé, úzké, pozvolna zašpičatělé - čepel nejhořejšího listu nápadně kolmo od stébla odstávající ( hitlerka ) - jazýček nejvyššího stébelného listu nepatrný - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami - klásky drobné, světlé - VI - VIII - světlé mezofilní listnaté až smíšené lesy a háje (Carpinion, Fagion), křoviny (Prunion spinosae), paseky - hojně Poa trivialis L. lipnice obecná - různě dlouhé kořenující výběžky, rostliny žlutavě zelené až zelené - stébla i pochvy listů draslavé - čepel nejhořejšího listu kratší nebo stejně dlouhá jako pochva - v úžlabí pochev bez chomáčků mladých listů - jazýček nejvyššího stébelného listu až 6 mm dlouhý, špičatý - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami - vlhké louky (Alopecurion pratensis), okraje vlhčích lesů, vlhké příkopy, břehy toků, pastviny, druhotná nitrofil. spol. sv Agropyro-Rumicion crispi - roztroušeně až hojně Poa palustris L. lipnice bahenní - P. fertilis Host - řídce trsnaté, zelené až šedozelené - stébla i pochvy listů většinou hladké - čepel nejhořejšího listu delší než pochva - v úžlabí pochev často chomáčky mladých listů - jazýček nejvyššího stébelného listu asi 2-3 mm dlouhý, špičatý - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami - plucha pod špičkou se žlutavou skvrnou I - 2 poddruhy: subsp. palustris l. b. pravá
18 pochvy listů hladké, listy zelené luhy (Alnion glutinosae), prameniště, vlhké příkopy (Phalaridion arundinaceae) atp. roztroušeně až hojně subsp. xerotica Chrtek et Jirásek l. b. suchobytná pochvy slabě draslavé, listy šedavé koruny zdí, lomy, náspy, u cest roztroušeně, nedostatečně známé rozšíření Poa angustifolia L. lipnice úzkolistá - hustě trsnaté, zelené až šedavě zelené - čepele sterilních výběžků vzácněji i stébelných listů štětinovitě svinuté - v úžlabí pochev nejsou nikdy chomáčky mladých listů - jazýček nejvyššího stébelného listu max. 1-2 mm dlouhý, po okraji pochvy nesbíhavý - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami, většinou 2 delší než široká - výslunné křovinaté, travnaté až kamenité stráně (Festuco-Brometea), lomy, skalky (Sedo- Scleranthetea), lesostepi, písčiny - roztroušeně až hojně Poa humilis Hoffm. lipnice namodralá - P. arthroostachya Oettingen, P. irrigata Lindman, P. subcaerulea Sm. - řídce trsnatá, modravě až šedě zelené - stébla nejčastěji s 1 2 kolénky - čepele všech listů ploché nebo žlábkovité - jazýček nejvyššího stébelného listu asi 1 mm dlouhý, po okraji pochvy sbíhavý, na vnější straně chlupatý - v úžlabí pochev nejsou nikdy chomáčky mladých listů - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami, o málo delší než široká - louky, pastviny, lesní cesty, kraje lesů, břehy toků - roztroušeně až dosti hojně, těžiště v mezofytiku Poa pratensis L. lipnice luční - řídce trsnatá až trsnatá, zelené až žlutavě zelené - stébla nejčastěji s 2 3 kolénky - čepele všech listů ploché nebo žlábkovité - horní lodyžní list krátký, často kratší než jeho pochva, vztyčený a ke stéblu přitisklý - jazýček nejvyššího stébelného listu asi 1 mm dlouhý, uťatý, po okraji pochvy sbíhavý, na vnější straně lysý - v úžlabí pochev nejsou nikdy chomáčky mladých listů - lata s (2)3 5(7) dolními větévkami, o málo delší než široká I - louky, pastviny, rumiště, travnaté stráně, podél komunikací, řídké listnaté lesy, Arrhenatherion, Cynosurion, Molinion atp. - hojně, řada kultivarů přisévána
19 - komplikovaný polyploidní komplex zahrnující P. pratensis, P. humilis, P. angustifolia složité rozmnožování kombinace sexuality a apomixie příležitostná hybridizace vznik nových kombinací, kt. se apomikticky předávají dál tím ovšem stírání morfologických diferenciací modifikace způsobu rozmnožování podmínkami prostředí různý poměr sex. a apomikt. potomstva Sclerochloa dura (L.)P. B. tužanka tuhá - Bas.: Cynosurus durus L. - Crassipes annus Swallen, Poa dura (L.)Scop. - jednoletá tráva tvořící rozprostřené šedozelené trsy - listové pochvy kýlnaté - lata klasovitě stažená, hustá, jednostranná - plevy výrazně kýlnaté, lysé, se širokým blanitým lemem - pluchy kožovité, tuhé, bezosinné, kýlnaté - V - R-stratég, efemérní druh životní cyklus asi 60 dní, sešlap napomáhá rozrušení klasů a vysemenění - polní cesty a jejich okraje, vinice, návsi, sešlapávaná místa, na vápnitých a mírně zasolených půdách v teplých oblastech, antropogenní stanoviště v kulturní krajině, charakteristický druh as. Sclerochloo-Polygonetum avicularis (Gams 1927) - C2, Žatecko, J Morava POA pluchy kýlnaté, na příčném řezu ve tvaru V tupé n. špičaté, ale vždy bezosinné FESTUCA pluchy nekýlnaté, na řezu oblé často osinaté VULPIA květy s A 1 rostliny jednoleté stopka klásku pod kláskem ztlustlá FESTUCA květy s A3 rostliny vytrvalé stopka klásku pod kláskem neztlustlá Použité zdroje: Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Vol 1,2. Academia, Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the flora of the Czech Republic.] 928 p., Academia, Praha. Moravec J. ed. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou. Litoměřice. Trávy (1996) - Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha 31, Mater. 13:
Poa L. lipnice. 1. Poa compressa L. - lipnice smáčknutá. 2. Poa chaixii Vill. - lipnice
Poa L. lipnice většinou vytrvalé, trsnaté výběžkaté listy s dvojrýžkou a kápovitou špičkou lata klásky zploštělé plevy a pluchy na hřbetě kýlnaté pluška suchomázdřitá, drobná 1. Poa compressa L. - lipnice
VícePOACEAE PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Pr o
POACEAE vegetativní orgány KOŘENY - homorrhizní nebo plazivé oddenky LODYHA = stébla nody + internodia někdy s podzemními nebo přízemními výběžky a) vnitropochevními vyrůstají horním ústím pochvy přízemních
VíceEragrostis N. M. Wolf - milička
Eragrostis N. M. Wolf - milička Cca 350 druhů. Kosmopolitně, převážně v subtropech. V Evropě cca 8 původních druhů + několik zavlečených. V ČR 1-2 původní druhy + několik vzácně zavlékaných. Drobné až
VíceVybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky
Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 27.10.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:
VíceVybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009
Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 19.1.2009 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:
VíceVybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky
Vybrané skupiny lipnicovitých (Poaceae) Kurs ekologické floristiky 1.11.2010 Lipnicovité čili trávy (Poaceae = Gramineae) redukované květní obaly složené květenství stéblo, kolénka, jazýček, ouška plod:
VíceGlyceria R. Br. - zblochan
Glyceria R. Br. - zblochan Cca 40 druhů. Kosmopolitně. V Evropě 8-9 původních druhů + 1 kříženec + několik zavlečených druhů. V ČR 5 původních druhů + 2 kříženci + jeden druh zavlečený. Většinou statné,
VíceOstřece různoklasé subg. Carex - ostřice
Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice klasovité květenství několik klásků pohlavně rozlišených blizny 2 nebo 3 koncový klásek smíšený, spodní klásky jednopohlavné Carex buxbaumii agg. výběžkaté hnědočervené
VíceTerénní floristika část VII
Terénní floristika část VII Indikační druhy čeledí Juncaceae a Poaceae Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Juncaceae sítinovité
VíceOstřice různoklasé. Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí. vysoké mokřadní rostliny
Ostřice různoklasé Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí vysoké mokřadní rostliny (C. buekii, elata, cespitosa, acuta, bigelowii, nigra, hirta, lasiocarpa, rostrata, vesicaria, melanostachya, riparia,
VíceOstřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice
Ostřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice klasovité květenství: několik oboupohlavných klasů blizny 2 výběžkaté Carex disticha (Ostřice dvouřadá) rozšíření: Evropa, Asie výška až 70 cm pochvy tmavohnědé
VíceRozlišování semen jednotlivých druhů trav
Rozlišování semen jednotlivých druhů trav Bc. Hana Potyšová květen 2010 Lázně Bohdaneč Bojínek luční Phleum pratense L obilka vejčitého tvaru bez střední rýhy, mírně zašpičatělá, bělavá, velmi často vypadává
VíceRozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce
Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin pomocný materiál k poznávačce pomněnka rolní - kališní cípy delší než ½ kalicha - kalich s rovnými i háčkovitými chlupy; pokud háčkovité chlupy chybějí, pak
VíceFestuca ve střední Evropě. Petr Šmarda, MU Brno
Festuca ve střední Evropě Petr Šmarda, MU Brno http://www.sci.muni.cz/botany/systemgr/people/petrs.htm 195 153 58 43 63 3 156 20 5 (podle Clayton et al. 2002+) Subgen. Hesperochloa Subgen. Xanthochloa
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Není tráva jako tráva autor: Viktor Pluhař vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
VíceOhrožené druhy ostřic v ČR. Jana Holečková Bohdana Orlová
Ohrožené druhy ostřic v ČR Jana Holečková Bohdana Orlová Červený seznam a vyhláška Červený seznam ohrožených druhů rostlin - seznam ohrožených rostlin, vydávaný každé dva roky Mezinárodní unií pro ochranu
VíceJuncus (sítina) podobné zejména druhy kolem J. articulatus a J. bufonius znaky často minuciézní. kombinovaná prezentace Hrouda - Boublík
Juncus (sítina) podobné zejména druhy kolem J. articulatus a J. bufonius znaky často minuciézní kombinovaná prezentace Hrouda - Boublík Trávy a trávoidy I všechny mají podobnou vegetativní fyziognomii
VíceCo je a co není Galium
Svízel se svízeli? Co je a co není Galium Cruciata: úžlabní květenství kratší než listy, vždy 4četné přesleny listů C. laevipes, C. glabra Asperula: květenství koncová vrcholičnatá, delší než listy, C
VíceKlíč k určování sterilních trav
Klíč k určování sterilních trav Podklad: Kučera T., Kettnerová S. (1996): Určování sterilních trav luční druhy, Zprávy Čes. bot. spol., Praha, 31, mater. 13: str. 25 33. Upravil: Petr Blažek (květen 2011)
VíceLIPNICOVITÉ (POACEAE)
LIPNICOVITÉ (POACEAE) pracovní list Zástupci čeledi lipnicovitých jsou také nazýváni trávy. Jsou to jednoleté až vytrvalé byliny s kolénkatými stébly. Listy jsou čárkovité se souběžnou žilnatinou. Na rozhraní
VíceVybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky
Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky 29.11.2010 Thymus Mentha Pulegium Galeopsis Galeobdolon Stachys Thymus -mateřídouška Thymus pulegioides m. vejčitá Thymus praecox
VícePortál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Carex L. ostřice. Radim J. Vašut.
Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0269 Carex L. ostřice Radim J. Vašut Olomouc 2012 Cyperaceae 109 rodů - Carex - Cyperus - Eleocharis Ca. 5500 druhů celý
VíceCvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš
Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky RNDr. Michal Hroneš Přesličky výtrusné rostliny charakteristického vzhledu s přeslenitě větvenou lodyhou a článkovaným stonkem prvohorní
VíceO b s a h Poděkování:
Bér zelený 1 Bojínek hlíznatý 2 Bojínek luční 3 Chrastice rákosovitá 4 Chundelka metlice 5 Ježatka kuří noha 6 Jílek mnohokvětý 7 Jílek vytrvalý 8 Kostřava červená 9 Kostřava luční 10 Kostřava ovčí 11
VíceVignea. ostřice nebo tuřice??? o ostřicích, které možná nejsou ostřicemi
Vignea ostřice nebo tuřice??? o ostřicích, které možná nejsou ostřicemi Další fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách http://flora.upol.cz/ Portál České Flóry edukační
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Obilniny Seznam rostlin: čirok dvoubarevný ječmen obecný (Hordeum vulgare) kukuřice setá (Zea mays) oves setý (Avena sativa) pšenice setá (Triticum aestivum) žito seté (Secale cereale) Copyright 2017 Autorské
VíceVojtěška setá Medicago sativa L.
Vojtěška setá Medicago sativa L. Lodyhy: přímé i vystoupavé, lysé Listy: trojčetné, lístky v horní třetině na obvodu zubaté, prostřední lístek dlouze řapíčkatý Květenství: hlávkovitě zkrácený hrozen Květy:
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Trávy Seznam rostlin: srha laločnatá (srha říznačka) bojínek luční jílek vytrvalý lipnice luční Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena Srha laločnatá (srha říznačka) Srha laločnatá
VíceCaryophyllaceae (hvozdíkovité)
Byliny, vzácně keře Jednoleté i vytrvalé Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Arenaria serpyllifolia (písečnice douškolistá) Dianthus deltoides (hvozdík kropenatý) Caryophyllaceae (hvozdíkovité) Byliny, vzácně
VíceGlyceria (zblochan) Pluchy: na hřbetě oblé, bezosinné, žilkované
Glyceria (zblochan) Vytrvalé, vodní nebo bažinné Listy: dvojrýžka, kápovitá špička Lata: chudá (rozkladitá), úzká Klásky: drobné velké, vejčité válcovité, mnohokvěté Plevy: nestejné, blanité, zaoblené
VíceTerénní floristika část VI
Terénní floristika část VI Polygonaceae, Hypericaceae, Violaceae, Cucurbitaceae, Brassicaceae, Rosaceae, Crassulaceae Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VíceProč ten jetelíček roste u vody. když většinou neroste...
Proč ten jetelíček roste u vody když většinou neroste... Louky, pastviny, meze, výslunné stráně: záměny ve sterilním stavu T. pratense: listy různobarvé; chlupatý K; Arrhenatherion T. medium: listy stejnobarvé,
Víceoddělení Equisetophyta (Přesličky)
oddělení Equisetophyta (Přesličky) Historický vývoj: nejstarší nálezy ze středního devonu, vrchol v karbonu (až 10 000 druhů, bylinného až stromovitého vzrůstu, liány), v průběhu permu a druhohor ústup
Vícečeleď lipnicovité, pohanka patří do čeledi rdesnovitých botanická třída jednoděložných
Biologie obilnin čeleď lipnicovité, pohanka patří do čeledi rdesnovitých botanická třída jednoděložných Obilniny se rozdělují podle biologických vlastností a znaků, a podle požadavků na prostředí. Rozdělení
VíceRůznoklasé ostřice Carex subgenus Carex Václav Dvořák
Různoklasé ostřice Carex subgenus Carex Václav Dvořák Carex flava agg. Další fotografie k prezentovaným druhům a další informace naleznete na stránkách http://flora.upol.cz/ Portál České Flóry edukační
VíceKurz ekologické floristiky. Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar
Kurz ekologické floristiky Kapradiny (Polypodiophyta) Karel Boublík & Pavel Špryňar Kapradiny nerozlišený trofofyl a sporofyl (1 výjimka) habituelně podobné druhy (i rody) s členěnou čepelí Co dnes probereme?
VíceUniverzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo
samčí samičí květy Univerzita 3. věku šišky 6-10 cm dlouhé Semena 2-3mm dlouhá + 5-7 mm dlouhé křídlo šupiny na špičce zubaté letorosty žlutavé, lysé, lesklé, rýhované jehlice zploštělé, 1,5-2,5 cm dl.,
VíceTrávy a jejich příbuzní napříč biotopy III. Trávy střední Evropy: na suchu a ve vodě
Lubomír Hrouda Trávy a jejich příbuzní napříč biotopy III. Trávy střední Evropy: na suchu a ve vodě V této části seriálu začneme trochu tam, kde jsme minule skončili: pastviny a vřesoviště chudá společenstva
Více8 Obrazový klíč k určování mladých rostlin dvouděložných plevelů
Obrazový klíč k určování mladých rostlin dvouděložných plevelů Klíč je určen pro rozpoznávání plevelů ve velmi raných růstových fázích, kdy jsou na rostlinách dobře patrné děložní a první pravé listy.
VícePortál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky CZ.1.07/2.2.00/15.0269
Témata pro seminární prezentace Témata jsou poměrně volná, závazný je pouze tučný titulek, doplňující informace pod titulkem mohou (ale nemusí) být vodítkem pro samotnou prezentaci. Prezentace by měla
VíceUniverzita 3. věku. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla. samčí. zralé šišky až 2,5 cm dl. Samičí
samčí zralé šišky až 2,5 cm dl. drobná 2mm dlouhá semena + jejich 1,5 cm křídla Samičí jalovec chvojka (chvojka klášterská) Juniperus sabina L. areál v Evropě větší je však v Asii -teplé svahy hor Kavkazu,
VíceOstřice stepí a vysychavých stanovišť
Ostřice stepí a vysychavých stanovišť Lenka DOPITOVÁ Ladislava PAŠTOVÁ Přehled stanovišť stepní stanoviště: přirozené a polopřirozené travinné formace suchá a vysychavá stanoviště: vřesoviště, panonské
VíceTerénní floristika část VIII
Terénní floristika část VIII Rosaceae, Fabaceae, Oxalidaceae Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Rubus ostružiník determinační
VíceNa břehu řeky Svratky kvete rozrazil
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil Na co se u rozrazilů koukat: jak se větví: hlavní x postranní květenství (např. V. chamaedrys) listy x listeny stejné x různé vytrvalost x jednoletost ale hlavně tvar,
VíceLamiaceae - hluchavkovité. Ranunculaceae - pryskyřníkovité. Geraniaceae - kakostovité
Apiaceae - miříkovité Lamiaceae - hluchavkovité Ranunculaceae - pryskyřníkovité Geraniaceae - kakostovité Scrophulariaceae - krtičníkovité Apiaceae - miříkovité Byliny, vzácně keře Listy střídavé, zpravidlačleněné
VíceKurz ekologické floristiky. Den druhý, část druhá: Vrby (Salix), violky (Viola), vrbovky (Epilobium)
Kurz ekologické floristiky Den druhý, část druhá: Vrby (Salix), violky (Viola), vrbovky (Epilobium) Salix -vrba budeme určovat podle olistěných větví nebudeme se zabývat druhy vzácnými a horskými problémy:
VíceTerénní floristika část III
Terénní floristika část III Caryophyllaceae, Amaranthaceae, Chenopodiaceae Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Myosoton aquaticum
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Olejniny Seznam rostlin: brukev řepka olejka (Brassica napus) slunečnice roční len setý mák setý bavlník Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena Brukev řepka olejka (Brassica napus)
VíceKnautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea
Knautia arvensis agg. Centarea sect. Jacea v květeně severovýchodní Moravy Petr Koutecký Přírodovědecká fakulta JU České Budějovice Knautia arvensis agg. Tradiční pojetí tetraploidi (2n = 40) Knautia arvensis
VícePraktické cvičení č. 12.
Praktické cvičení č. 12. CVIČENÍ 12. - List II. Morfologie listu 1. Čepel, řapík, palisty, botka, pochva, jazýček, ouška 2. Listy jednoduché a) celé b) členěné 3. Listy složené a) zpeřené b) dlanitě složené
VíceKurz ekologické floristiky
Kurz ekologické floristiky Den druhý, část třetí: Pomněnky (Myosotis) a jim podobné rody, mateřídoušky (Thymus), kopretiny (Leucanthemum), sítiny (Juncus), bahničky (Eleocharis) Myosotis - pomněnka druhy
VíceVegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze
Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze 30. 12. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Vymezení střední Evropy Biogeografické regiony Evropy
VíceUrčování hůře rozlišitelných semen. Bc. Hana Potyšová květen 2012
Určování hůře rozlišitelných semen Bc. Hana Potyšová květen 2012 Oves hluchý Avena fatua L. pluchatá obilka, jemně chlupatá, protáhle kopinatá, na bázi s podkovovitou jizvou charakteristické očko pluchy
VíceTrávy a jejich příbuzní napříč biotopy II. Trávy střední Evropy: lesy, louky, pastviny
Lubomír Hrouda Trávy a jejich příbuzní napříč biotopy II. Trávy střední Evropy: lesy, louky, pastviny Velkou výhodou trav je to, že se v porostech vyskytují převážně hojně, jen málokdy jich najdeme na
VíceJílek vytrvalý - anglický- Jílek mnohokvětý. -italský Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství
Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství Jílek mnohokvětý -italský- Vynikající kvalita píce, jemná pokožky, pomalá inkrustace Dělí se na biologicky rozdílné typy: a) Jednoletý b) Dvou až tříletý
VíceLuskoviny. Luskoviny
Luskoviny Seznam rostlin: hrách setý zahradní (Pisum sativum) hrách setý rolní = peluška (Pisum sativum) sója luštinatá (Glycine max) lupina bílá vikev setá Hrách setý zahradní (Pisum sativum) Hrách
VícePoaceae (lipnicovité) Cyperaceae (šáchorovité) Asteraceae (hvězdnicovité)
Poaceae (lipnicovité) Cyperaceae (šáchorovité) Asteraceae (hvězdnicovité) Poaceae lipnicovité Druhově velmi početná čeleď, 7 % flóry ČR Systematické zařazení: Oddělení: Magnoliophyta krytosemenné Třída:
VíceSKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály
SKALNÍ STANOVIŠTĚ Skály - výrazná závislost na typu skalního podloží (hornině) - málo příznivá stanoviště => pionýrské rostliny - řasy, lišejníky - štěrbinová veg.: kapradiny (sleziníky, osladič), rozchodníky,
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Plevelné rostliny Seznam rostlin: pcháč rolní syn. pcháč oset smetánka lékařská mléč rolní kokoška pastuší tobolka ředkev ohnice svízel přítula mák vlčí šťovík kadeřavý svlačec rolní Copyright 2017 Autorské
VíceKurs ekologické floristiky
Kurs ekologické floristiky den třetí (kritický) Program (i) Jestřábník a ti druzí (žluté Cichorioideae) (ii) Svízel se svízeli (iii) Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil (iv) Ostřice jsou lehké... (v)
VíceChráněné rostliny a živočichové Květnice
Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto
VíceMalakozoologie. Clausiliidae
Cochlodina orthostoma - vřetenovka rovnoústá; 13,0:3,0, středovýchodoevropská; zachovalé suťové a listnaté lesy, roztroušeně po celém území Cochlodina costata commutata - vřetenovka zaměněná; 15,0:3,4,
VíceTerénní floristika část II
Terénní floristika část II Pteridophytae, Ranunculaceae, Fumariaceae, Papaveraceae Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Lycopodium
VíceDUB ZIMNÍ (Quercus petraea)
DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má
VíceBOT/UCCA 2013
BOT/UCCA 2013 http://flora.upol.cz/vyuka.html vyučující 2013: R.J. Vašut. V. Dvořák, a kol. Harmonogram zimní semestr 2013 26.9. R. J. Vašut úvod, organizace výuky 3.10. R. J. Vašut Stipa, Koeleria, Trisetum,
VíceVY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jasan ztepilý Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Strom vysoký s přímým kmenem, s řídkou,
VíceNa následujících stranách budou pro rychlou orientaci použity následující ikony. Časová osa období květu udává, v jakém období tyto rostliny obvykle
1 Na následujících stranách budou pro rychlou orientaci použity následující ikony. Časová osa období květu udává, v jakém období tyto rostliny obvykle kvetou. Tyto rostliny ale nemusí kvést po celou vyznačenou
VíceBrusinka obecná. VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
Brusinka obecná VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Brusinka obecná Vacciniu vitis-idaea L. Borůvkovité (Vacciniaceace)
VíceKRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY VYBRANÉ ČELEDI obr. č. 1 znaky: rostlina ze semene klíčí 1 dělohou kořeny svazčité listy se souběžnou žilnatinou květ tříčetný, tříčetný ve 2 kruzích cévní svazky
VíceRostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese
Rostliny z našeho okolí Přírodní společenstvo V lese Dřeviny Smrk ztepilý Jsem statný stálezelený jehličnatý strom. Dorůstám do výšky až 50 m. Mám rovný kmen, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV NÁVOD PRO ČINNOST FENOLOGICKÝCH STANIC POZOROVATELŮ PRO PROJEKT POLNÍ PLODINY
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV NÁVOD PRO ČINNOST FENOLOGICKÝCH STANIC POZOROVATELŮ PRO PROJEKT WWW.FENOFAZE.CZ POLNÍ PLODINY PRAHA 2019 1 Obsah 1. Základní pokyny a informace... 2 2. Fenologické údaje...
VíceVálečka skalní (Brachypodium rupestre) výzva ke sledování
56 FLORISTIKA Válečka skalní (rachypodium rupestre) výzva ke sledování rachypodium rupestre call for attention Martin Dančák Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Víceborůvka bažinná (vlochyně) Vaccinium uliginosum L.
borůvka bažinná (vlochyně) Vaccinium uliginosum L. keřík 20-50 cm vysoký; podzemní dřevnatějící výhonky 1 letorosty oblé, hnědé až červenohnědé, lysé listy obvejčité, 1-3 cm dl., celokrajné, lysé, s vyniklou
VíceBOBOVITÉ (FABACEAE) metodický list. překresleno podle Kubáta (1998) překresleno podle Kubáta (1998)
BOBOVITÉ (FABACEAE) metodický list Úkol 1: Rozbor stavby květu hrachu setého Obr. 1-2: hrách setý (Pisum sativum) Obr. 1: korunní lístky Obr. 2: podélný řez květem překresleno podle Kubáta (1998) překresleno
VícePřečti si text a odpovídej na otázky celou větou.
ŘEŠENÍ: Přečti si text a odpovídej na otázky celou větou. SNĚŽENKA PODSNĚŽNÍK je vytrvalá rostlina. Zimu přežívá v zemi v podobě malé cibulky. Brzy na jaře (únor, březen) z cibulky vyrostou listy a stonky
VíceČíslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.
Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM:
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Jeteloviny Seznam rostlin: vojtěška setá (Medicago sativa) jetel luční (Trifolium pratense) jetel plazivý (Trifolium repens) jetel zvrhlý štírovník růžkatý čičorka pestrá Copyright 2017 Autorské fotografie
VíceKAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4
Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,
VíceVY_52_INOVACE_106 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
VY_52_INOVACE_106 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Třešeň ptačí Třešeň ptačí Prunus avium (L.) Moench. Strom středně velký, opadavý,
VíceČELEĎ: lipnicovité (Poaceae)
ČELEĎ: lipnicovité (Poaceae) vytrvalé nebo jednoleté byliny KOŘENOVÁ SOUSTAVA: svazčitá (homorhizie) STONEK: většinou dutý, kolénkatý (stéblo) LISTY: -dvouřadé, střídavé, čárkovité, s listovou pochvou,
VícePulmonaria Rohl. plicník Boraginaceae Pulmonaria officinalis L. plicník lékařský Původ : Ekologie: Růstové a vzhledové charakteristiky
Pulmonaria Rohl. plicník Boraginaceae Rod zahrnuje asi 15 druhů, které rostou zejména v Evropě a dále na Kavkaze a ve Střední Asii. Vytrvalé byliny s plazivým oddenkem s nebo bez vodorovných podzemních
VíceLigularia Cass. popelivka
Ligularia Cass. popelivka Compositae 80 150 druhů; kontinentálně euroasijský rod s těžištěm výskytu v Číně, Japonsku, méně v Evropě; u nás ojediněle se vyskytující L. sibirica, na Slovensku také L. glauca.
VíceMendelova univerzita v Brně. Zahradnická fakulta v Lednici
Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Problematika travních směsí v zahradní a krajinářské tvorbě Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Vilím, Ph.D. Vypracoval: Ing.
VíceMechy. Buxbaumiidae MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Bryologické praktikum (4) 2
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Bryologické praktikum (4) 2 Mechy Takakiopsida Sphagnopsida Andreaeopsida Andreaeobryopsida Polytrichopsida Tetraphidopsida Bryopsida:
Více* D2 Rychlost růstu. Větvení - postavení hlavních větví vůči vertikále kmene (obr. 2)
Klasifikátor okrasných jabloní (W93) (ing. Součková, VÚKOZ Průhonice, 2002) *D1 Obrys koruny (viz obr. 1) Hodnotí se v době vegetačního klidu koncem zimy nebo časně na jaře široce vejčitý ( Wintergold
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
Vícezimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení
zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Postup při získání základních popisných dat pro plody a semena data popisující plod byla získána měřením
VícePěstování pokusných rostlin cvičení. Modelová rostlina Cucurbita pepo L.
Pěstování pokusných rostlin cvičení Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Základní popisná data pro plody a semena data popisující plod byla získána měřením pěti plodů v rámci každého genotypu data popisující
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceCopyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena
Okopaniny Seznam rostlin: řepa obecná odrůda cukrová (Beta vulgaris) řepa obecná odrůda krmná (Beta vulgaris) řepa obecná odrůda červená (Beta vulgaris) lilek brambor (Solanum tuberosum) mrkev obecná (Daucus
VíceJARNÍ KVĚTINY. Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/ Vypracovala: Soňa Koukalová ZŠ a MŠ Mladoňovice
JARNÍ KVĚTINY Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/21.2165 Vypracovala: Soňa Koukalová ZŠ a MŠ Mladoňovice 25.11.2011 Anotace Materiál obsahuje pracovní listy. Autor
VíceCharakteristické rysy hluchavkovitých
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 12. Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Charakteristické rysy hluchavkovitých Characteristic features of Lamiaceae Autor: Alena Uvírová Škola: MSŠZe
VíceOstřice vlhkých a mokřadních stanovišť
Ostřice vlhkých a mokřadních stanovišť gradient podmínek (stupeň zamokření) a druhy na tomto gradientu Zuzana Trojanová Lukáš Bobek Aleš Drobek Carex rostrata Stokes in With. - ostřice zobánkat nkatá Stanoviště:
VíceRozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )
Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný
VícePříloha I. Novinové články: 1. RAPORT, 31. 5. 2005. 2. Rakovnický denník, 27. 5. 2005
Novinové články: Příloha I. 1. RAPORT, 31. 5. 2005 2. Rakovnický denník, 27. 5. 2005 Databáze: Příloha II. A B C Č. DRUH KÚ/NEJBL. OBEC NÁZEV 1 35 Krty/Ostrovec Ostrovecká olšina 2 35 Krty/Velečín Ostrovecký
VíceNahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část. tapestry-sm-pots.jpg
Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 2. část tapestry-sm-pots.jpg mikrofylní vývojová větev řád: PINALES (jehličnany) dřeviny (stromy, keře), větvený kmen listy malé, četné, často na brachyblastech
VíceJahodník obecný. VY_52_INOVACE _94 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.
Jahodník obecný VY_52_INOVACE _94 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jahodník obecný Fragaria vesca L. Růžovité (Rosaceae) Charakteristika
Více