CESTOVNÍ RUCH A GOLF V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch CESTOVNÍ RUCH A GOLF V ČESKÉ REPUBLICE Tourism and Golf in the Czech Republic Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jiří VYSTOUPIL, CSc. Autor: Eva Snížková Brno, 2014

2 MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2013/2014 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: S N Í Ž K O V Á E v a Obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch tématu: Cestovní ruch a golf v ČR Golf tourism in the Czech Republic Zásady pro vypracování Problémová oblast: Cíl práce: Geografická analýza vybraných forem cestovního ruchu Analýza hodnocení významu golfu jako sportovně-rekreačního odvětví v ČR Postup práce a použité metody: Teoretická východiska práce postavení sportovně-rekreační infrastruktury (resp. golfu) v systému cestovního ruchu Hlavní formy a druhy cestovního ruchu v ČR Význam a postavení golfu ve struktuře aktivit volného času Vývoj golfu a golfových středisek v ČR Analýza a postavení golfu jako odvětví cestovního ruchu, jeho specifika, perspektivy rozvoje golfu v ČR V rámci práce mohou být využity následující metody: analyticko syntetická, dále statistickomatematické metody, popřípadě metodu komparace a analogie. Rozsah grafických prací: dle potřeby

3 Rozsah práce bez příloh: stran bakalářská práce Seznam odborné literatury: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Tvorba Destinačních produktů cestovního ruchu. MMR. Praha, Ritchie, Brent W.: Sport Tourism : Interrelationships, Impacts and Issues. Channel View Publications, Vystoupil J., Šauer M. a kol.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň, nakl. Čeněk, Vystoupil, J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, s. Zážitkový cestovní ruch. MMR. Praha, Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce: vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Eva Snížková bakalářské práce: Cestovní ruch a golf v České republice práce v angličtině: Tourism and Golf in the Czech Republic Katedra: Regionální ekonomie a správa Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Rok obhajoby: 2014 Anotace Předmětem bakalářské práce Cestovní ruch a golf v České republice je analýza významu golfu jako sportovně-rekreačního odvětví cestovního ruchu v České republice. V úvodní části je teoreticky definován pojem cestovní ruch, včetně jeho základního členění. V dalších částech je kladen důraz na golf jako sportovní volnočasovou aktivitu, je popsána jeho historie a současná situace v České republice. Práce se dále zabývá nabídkou golfu jako produktu a odvětví cestovního ruchu, marketingem a propagací golfového cestovního ruchu a hodnocení aktivit jejich subjektů. Významnou částí této práce jsou její dvě závěrečné kapitoly, které se soustředí na analýzu nabídky jednotlivých golfových středisek a také na zhodnocení současné situace fungování a rozvoje golfových areálů, včetně závěrečných doporučení. Annotation The goal of the submitted thesis: Tourism and Golf in the Czech Republic is to analyze the importance of golf as a sports and recreational part of the tourist industry in the Czech Republic. The opening chapter theoretically defines the term of tourism, including its basic structure. The following parts emphasize the meaning of golf as a sports and leisure time activity and describe its history and current situation in the Czech Republic. This thesis also concentrates on golf as a product and a branch of the tourism industry and part of it also focuses on the marketing and promotion of the golf tourism and on the evaluation of its subjects activities. Significant part of this thesis are the two last chapters, which concentrate on the analysis of the golf resorts offers and on the evaluation of the current situation of the golf resorts function and development, including the final suggestions. Klíčová slova Cestovní ruch, golf, marketing a propagace golfu, analýza golfového cestovního ruchu, golfová střediska. Keywords Tourism, Golf, Marketing and Promotion of Golf, Analysis of Golf Tourism, Golf Resorts.

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Cestovní ruch a golf v České republice vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. dubna 2014 vlast no r uč ní podpis aut o r a

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za podporu při studiu i psaní této bakalářské práce a také golfovým areálům, které mě podpořily svoji účastí na dotazníkovém šetření.

7 Obsah ÚVOD CESTOVNÍ RUCH Formy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Pojem destinace cestovního ruchu GOLF Historie a tradice golfu v ČR Současný golf v ČR Image golfu a její důležitost pro Českou republiku GOLFOVÝ CESTOVNÍ RUCH Golf jako produkt cestovního ruchu Golf jako odvětví cestovního ruchu a jeho specifika Sezónnost Cenová dostupnost Dopravní dostupnost Propojení golfu s dalšími formami a druhy CR MICE a golf MARKETING A PROPAGACE Specifika marketingu cestovního ruchu CzechTourism Marketingový plán Golfový průvodce Česká golfová federace Projekt Hraj golf, změň život Czech Golf Travel Association Marketingové aktivity a strategie Brožura CGTA GOLFOVÁ STŘEDISKA V ČESKÉ REPUBLICE Prostorová diferenciace a kategorizace hřišť teorie Rozdělení golfových středisek Karlovarský kraj Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Analýza nabídky golfových středisek Ubytování Stravování Kongresové zázemí Wellness Golfové služby... 46

8 5.3.6 Doplňkové služby Zhodnocení kvality a komplexnosti nabízených služeb ANALÝZA SITUACE GOLFOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Analýza postojů managementu golfových středisek k rozvoji golfového cestovního ruchu na základě šetření formou dotazníku Shrnutí a návrhy vytvořené na základě analýzy golfových středisek ZÁVĚR Seznam použité literatury: Seznam internetových zdrojů: Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Seznam použitých zkratek Seznam příloh... 70

9 ÚVOD Cestovní ruch je důležitým odvětvím národního hospodářství České republiky, třetím nejdůležitějším hospodářským odvětvím v Evropské unii a tvoří také významnou složku celosvětové ekonomiky. Největší přínosy můžeme posoudit z aspektu ekonomického, kdy cestovní ruch může pozitivně ovlivnit růst ekonomiky, zejména ve spojení s růstem HDP, tvorbou nových pracovních míst, podporou malých a středních podnikatelů a svým podílem na vyrovnávání platební bilance. Další přínosy se dají posoudit z hlediska sociálního a environmentálního, kdy cestovní ruch může rovněž pozitivně usměrňovat například zlepšování vybavenosti a úrovně veřejných služeb (kultura, doprava, zdravotnictví atd.) a tím i zvyšovat celkovou životní úroveň obyvatelstva. Dále pomáhá uchovat místní tradice, zachovat folklór a také pozitivně ovlivnit péči o historické, kulturní i přírodní památky. Významným přínosem cestovního ruchu, je kromě výše zmiňovaných aspektů i hledisko uspokojování potřeb lidí. Člověk je biologicky naprogramován tak, že touží po změně. Tato potřeba se neustále zvětšuje a podněcuje tak obsáhlou poptávku po cestovním ruchu. Týká se to především obyvatelstva vyspělých zemí, kde se ve vzájemném vztahu růstu životní úrovně a rozšiřování fondu volného času stává touha po změně, respektive touha po cestování, masovým jevem a ekologicky a sociologicky důležitým fenoménem (Čertík, Fišerová, 2009:5). Volný čas a cestování se vzájemně doplňují a ovlivňují, stejně jako volný čas a sport. Propojením těchto tří veličin volného času, sportu a cestování nám vznikne prostor pro novodobou moderní volnočasovou aktivitu, kterou je zcela jistě hra golfu. Golf jako sport má mnoholetou tradici, ale ve spojení s cestovním ruchem se s ním intenzivněji setkáváme až posledních 30 let. (Vystoupil, Šauer, 2011:140). Golf je silnou motivací pro cestování. Každé hřiště má originální design, vychází z jiného typu krajiny a rostlinstva a před hráče klade nové úkoly a výzvy. Objevování nových golfových destinací dnes už doslova po celém světě znamená příjemné a nikdy nekončící dobrodružství. Golf je sport velice populární a jeho oblíbenost neustále roste. Je jedním z mála sportů, který si přes svoji velkou komercializaci zachoval svá pravidla a tradice. Jde o sport, který má silně výchovné schopnosti, vyzdvihuje etiku chování a čestnost (Čertík, Fišerová, 2009:55) a zároveň díky svým pravidlům umožňuje hrát společně hráčům rozdílných schopností, zkušeností, věku či pohlaví při zachování spravedlnosti v soutěži. Jelikož se fond volného času stále zvyšuje a sport je důležitou součástí volnočasových aktivit, rozhodla jsem se věnovat moji bakalářskou práci právě jedné z nich a tou je výše zmiňovaná hra golfu, kterou propojím s několika aspekty cestovního ruchu. Cílem práce jsem si stanovila analyzovat význam golfu jako sportovně-rekreačního odvětví v rámci cestovního ruchu České republiky. Ráda bych ve své práci pro naplnění této analýzy charakterizovala golf jako produkt cestovního ruchu a zjistila jeho možnosti a využití v rámci různých forem či druhů cestovního ruchu. Také bych chtěla prozkoumat způsoby prezentace golfu na trhu, nositele těchto marketingových aktivit a nástroje, které pro prezentaci využívají, včetně jejich stručného zhodnocení. Na závěr do celkové analýzy přispěji fakty, které zjistím z šetření v rámci jednotlivých golfových středisek a to jak průzkumem nabídky služeb na webových stránkách areálů, ale také dotazníkovým šetřením, které provedu elektronickou cestou za účelem zjištění postavení provozovatelů golfových středisek k problémům, jako jsou spolupráce, propagace, finance, profil golfových návštěvníků a nabídka služeb. Analýzu bych ráda uzavřela zjištěním, zda Česká republika, která v roce 2007 získala na 7. Ročníku IAGTO Awards ocenění Neobjevená golfová destinace roku, platí již za objevenou, fungující a plnohodnotnou golfovou destinací s celou svojí nabídkou nebo jestli se u nás dá golf stále považovat jen za doplňkovou aktivitu v rámci jiných forem cestovního ruchu. 9

10 Stanovené cíle práce: Analyzovat význam golfu ve spojení s cestovním ruchem ČR. Zhodnotit současnou situaci golfových středisek v rámci ČR, včetně analýzy jejich nabídky a fungování Zjistit, zda Česká republika platí za fungující a plnohodnotnou golfovou destinaci? V první a teoretické části se práce zaměřuje na přiblížení pojmů cestovní ruch, jeho druhy a formy a také objasnění pojmu destinace cestovního ruchu. Tato část má sloužit jako teoretický podklad pro pozdější zkoumání možností zapojení golfu jako produktu CR do jiných forem cestovního ruchu a také vyhodnocení nabídky destinace České republiky z hlediska golfové turistiky. Druhá kapitola pojednává o původu hry golfu, jeho historický vývoj v České republice a nastiňuje i současný stav golfové základny co se týká počtu hráčů, hřišť, klubů a upozorňuje na důležitost golfu a s ním spojených aktivit pro ekonomický přínos země. Ve třetí kapitole, se zabývám golfovým cestovním ruchem, snažím se nastínit kvalitní potenciál České republiky pro rozvoj golfové turistiky, prezentuji golf jako produkt cestovního ruchu a tím pádem i součást nabídky destinace cestovního ruchu, dále je zde golf představen jako odvětví sportovního cestovního ruchu a jako rekreační aktivita, včetně jeho některých specifik jako jsou cenová dostupnost, dopravní dostupnost a sezónnost. Příklad propojení golfového cestovního ruchu s jinou formou je ilustrován na kongresovém a veletržním CR. Následující, čtvrtá kapitola pojednává o způsobech propagace a marketingu golfového cestovního ruchu na trhu. Zmiňuji zde tři aktéry a to státní agenturu CzechTourism, sdružení CGTA a ČGF. V této kapitole také hodnotím jejich produkty, které mají podpořit golfový cestovní ruch na domácím i zahraničním trhu. Pátá kapitola upřesňuje rozdělení golfových hřišť v teoretické rovině, ale také jejich geografické rozložení v rámci České republiky. Toto je znázorněno pomocí rozdělení republiky na 14 krajů, přiloženy jsou mapy krajů s následným zakreslením golfových areálů včetně uvedení počtu jamek. Poslední část této kapitoly je zaměřená na rozbor nabídky služeb jednotlivých golfových středisek. Tento rozbor byl proveden formou internetového průzkumu jednotlivých webových stránek a následném statistickém vyhodnocení. Závěrečná kapitola je postavena na poznatcích, které jsem získala pomocí dotazníkového šetření v rámci golfových areálů na území České republiky. Šetření probíhalo elektronickou formou pomocí dotazníkového serveru Survio.cz a výsledky jsem následně zpracovala a vyjádřila grafy, včetně závěrů k jednotlivým okruhům otázek a závěrečného zhodnocení a doporučení. Práce by mohla mít využití pro provozovatele golfových středisek, jako určité nastínění celkové situace v rámci golfového cestovního ruchu a v náhledu na možnosti jak podpořit svoji podnikatelskou činnost v daném oboru. Také by mohla mít přínos pro potenciální budoucí zájemce o hru golfu, jako jistý přehled nabídky v rámci České republiky, ale i v rámci jednotlivých areálů. 10

11 1 CESTOVNÍ RUCH Definice cestovního ruchu bývá často spojována s několika různými vymezeními jako například ekonomickým, sociologickým, geografickým apod. Přesnou definicí se zabývalo několik vědeckých odborníků a jednalo se o ní na nesčetných mezinárodních konferencích. Významným mezníkem je, dle Palatkové a Zichové (2011:11), považována definice průkopníků Hunzikera a Krapfa z roku Ti definovali turismus jako souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost. Definici cestovního ruchu, která se zabývá jevy probíhajícími jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky uvádí ve svém výkladovém slovníku cestovního ruchu Pásková a Zelenka (2012:83). Autoři cestovní ruch uvádějí jako komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem, ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. Dalo by se říci, že tato definice komplexně vystihuje cestovní ruch, protože se týká nabídky CR, poprávky CR a také destinace CR, ale jelikož pro cestovní ruch je rozhodující změna místa je důležité ji doplnit o geografický prvek, a sice o fakt, že aktivity účastníků cestovního ruchu se konají mimo místo jejich trvalého bydliště a místa zaměstnání. Na základě těchto úvah lze definovat cestovní ruch jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání.(vystoupil, Šauer 2006:29). Z nejednoduchého procesu vytvoření přesné definice vyplývá, že cestovní ruch je složitý socioekonomický, mnohostranný a průřezový jev, který zasahuje do ekonomických i mimoekonomických oblastí společnosti, jak uvádí Palatková a Zichová (2011:11). 1.1 Formy cestovního ruchu Pro cestování a cestovní ruch je důležitá motivace jejich účastníků. Ta je uváděna jako klíčovým kritériem pro určení formy cestovního ruchu. Pásková a Zelenka (2012:167) uvádějí jako základní motivace turismu odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. Odtud můžeme odvodit základní formy cestovního ruchu: Rekreační CR účastníci jsou motivováni obnovou duševních a fyzických sil. Jedná se o jednu z původních, tj. z nejstarších a také nejvíce rozšířenou formu CR. Lázeňský CR účast je charakteristická pobytem v lázních za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Sportovně orientovaný CR účastníci jsou diváky nebo aktivními sportovci různých druhů outdoorových i indoorových, letních i zimních sportovních aktivit, které mají udržovat a posilovat zdraví a prohlubovat morální vlastnosti člověka. 11

12 Lovecký CR účastníci jsou motivováni možností lovu zvěře, ptáků a ryb zpravidla s kontrolou počtu lovených zvířat a termínů lovu a s poplatky za odstřel. Poznávací CR primární motivací účasti je poznávání přírody, společnosti, historie navštívené země, oblasti. Součástí jsou mimo jiné i kulturní CR, přírodně orientovaný CR, etnografický CR, vzdělávací CR, geoturismus atd. Socioprofesní CR účastníci jsou motivováni zejména ekonomickými a profesními aspekty. Tato forma CR probíhá převážně v pracovním čase účastníka a spadá sem obchodní CR, kongresový CR, výstavnický a veletržní CR a také incentivní CR. Společenský CR účastníci jsou motivováni především společenským setkáním. Patří sem krajanský CR, etnický CR, klubový CR, ale také návštěvy u přátel a příbuzných. Každá země má předpoklady a potenciál pro růst určitých forem cestovního ruchu a měla by proto využít veškerých svých možností pro podporu jejich zdárného a rovněž udržitelného rozvoje. Jako příklad uvádím údaje z dokumentu Koncepce státní politiky v České republice na období (s. 23), který doporučuje podporu a rozvoj v oblastech jako jsou: Městský a kulturně poznávací cestovní ruch kulturní dědictví, historická města, kulturně-historické památka včetně technických a církevních, muzea, divadla atd. Dovolená v přírodě kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd. Sportovní a aktivní dovolená všechny formy nejrozsáhlejších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd. Lázeňský cestovní ruch zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd. Kongresový a incentivní cestovní ruch kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch 1.2 Druhy cestovního ruchu Na rozdíl od forem cestovního ruchu, druhy cestovního ruchu se liší převážně podle způsobu jejich realizace. Jak uvádějí autoři Pásková a Zelenka (2012:123), je pro určení druhu cestovního ruchu klíčovým kritériem jevový průběh a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. Autoři Vystoupil a Šauer (2006:37-41) rozlišují na základě vnějších faktorů, které mohou být prostorové, časové, sociální a demografické, tyto druhy cestovního ruchu: Cestovní ruch podle původu účastníků ten dále rozlišuje domácí a zahraniční CR Cestovní ruch podle počtu účastníků individuální, masový, kolektivní CR Cestovní ruch podle věku účastníků např. mládežnický, seniorský CR 12

13 Cestovní ruch dle délky trvání krátkodobý CR (1-3 přenocování), dlouhodobý CR (nad 4 přenocování) Cestovní ruch dle převahy místa pobytu např. městský, venkovský, přímořský, lázeňský, horský CR apod. Cestovní ruch dle ročního období letní, zimní CR, CR v hlavní sezóně či mimo sezónu Cestovní ruch dle způsobu ubytování hotelový, parahotelový CR (v jiném ubytovacím zařízení než hotel) Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci aktivní a pasivní CR Cestovní ruch dle způsobu organizace cestování organizovaný, neorganizovaný CR Cestovní ruch dle způsobu financování komerční, sociální CR Podle Palatkové a Zichové (2011:19,24) není rozlišení druhů a forem cestovního ruchu zcela jednoznačné. Některé druhy a formy se mohou překrývat a obvykle neexistují pouze v čisté podobě. Proto autorky a někteří další autoři používají zastřešujícího pojmu typ turismu. Autorky dále rozšiřují druh, respektive typ, cestovního ruchu dle převahy místa pobytu o turismus ve střediscích turismu, který je dle mého názoru relevantní pro tuto práci, neboť je vázán na resorty vybudované primárně především pro účely turismu, kam rozhodně patří golfové resorty, kterými se mimo jiné budu zabývat v následujících kapitolách. 1.3 Pojem destinace cestovního ruchu Jelikož hledám odpověď na otázku, jestli platí Česká republika za funkční a plnohodnotnou golfovou destinaci, je nutné se seznámit i s definicí tohoto pojmu. Definicí existuje velké množství. Velice výstižně ji popisuje Holešinská (2012:43), která uvádí, že destinace je [ ]cílové místo potenciálních návštěvníků, kteří vidí území ze svého úhlu pohledu ve vztahu k obsahu (produktu) a lokalitě (regionu) za účelem uspokojení svých potřeb a požadavků během svého pobytu v cílovém území. Často užívaná je rovněž definice Páskové a Zelenky (2012:105), kteří popisují destinaci cestovního ruchu jako: v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu se specifickou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro potřeby této práce se budeme zabývat destinací z pohledu marketingového (Holešinská, 2012:45), tedy budeme brát golfovou destinaci Česká republika jako produkt cestovního ruchu, tedy kompletní soubor nabídky golfového cestovního ruchu našeho území, která se skládá z primární nabídky, resp. přírodního a kulturně-historického potenciálu, a sekundární nabídky, tj. infrastruktury cestovního ruchu a jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu. 13

14 2 GOLF I když se o původ hry pře několik národů, za jakousi pravlast golfu je zcela jistě považováno Skotsko, protože právě díky Skotům se může v současnosti hrát golf v podobě jaká je nám dnes známa. Za mekku golfu je všeobecně pokládáno skotské St. Andrews, kde první zmínky o golfu pocházejí z roku 1552 a The Royal & Ancient Golf Club of St. Andrews je nejvýznamnějším klubem světa. Má nejlepší hřiště, je pravidlovou autoritou a prosazuje golf jako sport. Golf patří mezi tři nejčastěji provozované sporty na světě. Aktivně se mu věnuje více než 70 milionů lidí ve více než 120 zemích. Golf představuje přirozený pohyb v krásně upraveném přírodním prostředí. Je optimální volbou při dnešním sedavém způsobu života. V rekreační podobě nevyžaduje extrémní jednorázové vypětí či přílišné namáhání netrénovaného organismu. Golf je nekontaktní sport a díky jedinečnému hendikepovému systému spolu mohou soupeřit hráči s rozdílnou výkonností nebo rozdílného věku. Na rozdíl od mnoha jiných sportů golf může plnohodnotně hrát i jednotlivec, který si přeje být při hře sám. Jeho věčným i vděčným soupeřem je pokaždé hřiště. Golf je i velmi vhodným rodinným sportem, který umožňuje, aby rodina společně prožívala báječné okamžiky napětí a zábavy. V každém případě je golf veliké zrcadlo, v němž se ukáže pravý charakter člověka.[g] 2.1 Historie a tradice golfu v ČR Počátky golfu v Čechách jsou spojeny se snahou poskytnout rozptýlení příslušníkům společenské, především zahraniční, smetánky navštěvujícím západočeské lázně. Dalo by se tedy podotknout, že počátky golfu v České republice jsou spojeny právě s volnočasovými aktivitami v rámci služeb cestovního ruchu. První golfový klub, Karlovy Vary, vznikl již v roce 1904 a je jedním z nejstarších v Evropě. Rok poté bylo anglickým králem Edwardem VII. založeno a otevřeno druhé golfové hřiště v Mariánských Lázních, které se tak jako jediné ve střední Evropě může pochlubit takovou významnou událostí. Obě tato hřiště byla však víceméně sezónní záležitostí a byla využívána především lázeňskými hosty, bez stálého jádra hráčů, jak se vyjádřil pan Ing. Josef Charvát, významná osoba předválečného československého golfu, v první golfové příloze časopisu Tenis-Golf-Revue v roce Za autentičtější svědectví o vzniku skutečného českého golfu můžeme považovat až aktivity rodiny Ringhofferů na jejich vlastních pozemcích ve Volešovicích, ale především založením hřiště v Praze Motole a jejich klubu pod názvem Golf-Club Praha v roce První turnaj se zde hrál na podzim roku 1927 na ještě ne zcela dostavěném hřišti. Centrem českého golfu, kde se konala většina turnajů, bylo do roku 1934 právě hřiště v Motole. Dvacátá a třicátá léta minulého století byla obdobím vzestupu obliby, avšak tehdy byl golf skutečně sportem společenské a ekonomické smetánky. V roce 1931 došlo ke vzniku Golfového svazu ČSR. Hlavní motivací tohoto kroku byla snaha o sjednocení vedení a ústředí golfu na celostátní úrovni, unifikace pravidel, stanovení hendikepů, vypsání mistrovství ČSR atd., aby se mohl golf včlenit do organizace československého sportu. Zajímavým faktem z pohledu cestovního ruchu rovněž je, že již v této době existující golfové kluby pořádaly organizované hromadné výpravy v rámci republiky a mnozí hráči se vydávali za golfem i do zahraničí (např. do Francie, Alžírska, Tuniska apod.). Rok 1938 se dá považovat za 14

15 vyvrcholení slavného předválečného českého golfu. Bohužel již na podzim tohoto roku přišla golfová scéna o dvě nejlepší osmnáctijamková hřiště z důvodu odtržení pohraničních území od republiky. Na řadu dalších let se centrem závodního golfu stalo hřiště v Klánovicích. Druhá světová válka jistě v nemalé míře ovlivnila i český golf. Řada předválečných golfistů byla během válečných let popravena, vězněna a už se nikdy ke golfu nevrátila. V prvních třech letech po válce nabral rozvoj golfu opět obrátky, avšak následně rok 1948 znamenaly přerušení tohoto slibného rozkvětu. Díky nové politické situaci po únoru 1948 a snahy o tzv. sjednocení tělovýchovy, musely golfové kluby pro zachování své existence provozovat svoji činnost pod záštitou oddílů Sokola, který byl určen jako sdružující prvek pro toto sjednocení. Kritickými roky pro český golf bylo období v letech Vyplývalo to z třídně motivovaných likvidačních snah vlády, podle kterých tento aristokratický a buržoasní sport nepatřil mezi preferované sportovní aktivity. Spousta hřišť, především v Klánovicích, bylo určeno k likvidaci. Zachovat se měla pouze hřiště vhodná pro lázeňské sportovní aktivity a rekreanty, tzn. hřiště v Karlových Varech a Mariánských lázních. Dalším náročným obdobím pro český golf byla sedmdesátá léta období normalizace. Hranice byly pevně uzavřeny, mezinárodní golfové styky omezeny, byla zamítána reprezentační účast na zahraničních utkáních a golf se opět dostával na černou listinu. Nicméně i v dalších letech socialismu tento sport dále existoval. Byl však sportem spíše trpěným, vždy spojovaným s kapitalistickým životním stylem. Jako takový nepatřil k preferovaným a státem podporovaným masovým sportům. Od toho se rovněž odvíjel počet fungujících golfových hřišť a jejich případný rozvoj. Přesto bylo Česko v tomto ohledu jedinou výjimkou v zemích bývalého socialistického bloku. I přes veškeré nepříznivé podmínky pro rozvoj golfu se však golfová základna se svými hráči, oddíly, hřišti a pořádanými turnaji pomalu rozšiřovala, hlavně v posledním desetiletí totality. [a] 2.2 Současný golf v ČR Změna poměrů v roce 1989 znamenala pro golf nový impulz. Nárůst počtu golfových hřišť katapultoval Českou republiku na čelní místo v žebříčku států středoevropského regionu. Stejně tak i počet registrovaných hráčů v České republice značně překonal údaje ze sousedních států. [a] Podle posledních dostupných údajů ČGF (ke dni ) se uvádí počet hráčů [b] a počet normovaných golfových hřišť dosáhl počtu 99. Golf se právem zařadil mezi první desítku největších organizovaných sportů v České republice. Zajímavé je i rozložení hřišť a jejich významnost podle počtu jamek, čímž se budu podrobněji zabývat v kap. 6. Zde uvádím tento fakt pouze pro představu v souvislosti se současným stavem golfu v ČR. Česká republika má v současnosti ve své golfové nabídce 2 areály se 36 jamkami, 4 areály se 27 jamkami, 45 areálů s 18 jamkami, 44 areálů s 9 jamkami a 4 areály s 6 jamkami (počítáno znormovaná golfová hřiště, což znamená, že se na nich lze hrát na úpravu hráčského HCP a také na nich lze vykonávat zkoušku pro získání osvědčení golfové způsobilosti pro hru na hřišti). Tempo, jakým Česká republika dohání golfové vyspělé země Evropy a celého světa a nárůst popularity golfu nejlépe dokazují data v následujících tabulkách, které ilustrují narůstající počet registrovaných hráčů i znormovaných hřišť v období od roku 1990 do konce roku

16 Tabulka 1: Statistika registrované členské základny dle ČGF ke dni Pramen: Kompletní statistiky českého golfu k Tabulka 2 : Statistika znormovaných hřišť dle ČGF ke dni Pramen: Kompletní statistiky českého golfu k Česká republika se rovněž podle zveřejněné studie KPMG dostala na pomezí rozvíjejícího se a již rozvinutého golfového trhu, čemuž odpovídá i skutečnost, že zde máme jedno golfové hřiště na cca 110 tisíc obyvatel. Zajímavý je také fakt, že počtem hráčů jsme za sebou zanechali i takové golfové velmoci, jako jsou Turecko a Portugalsko, kde to však může být způsobené i tím, že se jejich trh orientuje více na turisty než na domácí hráče. [c] Česká republika v současnosti, dle mých průzkumů na různých golfových informačních serverech, disponuje 99 znormovanými golfovými hřišti, což tvoří na první pohled pouze nepatrnou a málo významnou část z celkového podílu na světové golfové 16

17 základně, a sice jen cca 0,25%. Má však velice značnou golfovou historii, silnou sportovní tradici a hlavně velký potenciál pro další rozvoj především díky vhodným přírodním podmínkám, příznivému klimatu, výhodné středoevropské poloze a v nemalé míře i obrovské snaze dohnat západ, ke kterému jsme kdysi významně patřili. 2.3 Image golfu a její důležitost pro Českou republiku Zkušenosti z celého světa dokazují, že rozvoj golfu má velký význam pro celkovou ekonomiku dané země, přispívá ke zvyšování životní úrovně, vytváří podmínky pro vznik nových pracovních i podnikatelských příležitostí včetně nemalého vlivu na trh cestovního ruchu, trh s nemovitostmi, rozvoj regionů atd. Golfový úspěch země ve značné míře souvisí s její ekonomickou situací. Nejen z tohoto důvodu je v zájmu České republiky si budovat dobrou image místního golfu, která může pozitivně reprezentovat naši hospodářskou vyspělost a kvalitní cíl pro zahraniční investory, ale taky může v očích zahraničí prezentovat náš stát jako společensky, kulturně a sportovně vyspělou zemi. 17

18 3 GOLFOVÝ CESTOVNÍ RUCH Jak bylo již výše uvedeno, golf má významný přínos pro celkovou ekonomiku země. V této kapitole se soustředím na jeho přínos a vliv na trh cestovního ruchu. Golf jako sport má dlouhou tradici, avšak cestovní ruch se zaměřením na golf neboli golfový cestovní ruch, je fenoménem pouze posledních 30 let. (Vystoupil, Šauer, 2011:140) Česká republika má velice dobrý potenciál pro rozvoj golfového cestovního ruchu, disponuje dobrou golfovou strukturou a má, dle odborníků, momentálně nejlepší předpoklady stát se významnou golfovou destinací jako jedna ze zemí východní Evropy. Z těchto zemí je v ČR nejvíce hráčů i hřišť. Ve srovnání se západní Evropou je v České republice stále nižší cenová hladina. Jako jedna z dalších předností pro rozvoj golfu a golfového cestovního ruchu je atraktivita prostředí a také četná nabídka a pestrost doprovodných programů. Počet hřišť i hráčů u nás roste nadprůměrným tempem. (Jarolímková, Řehořková, 2008:86) Zajímavostí však je, že v žebříčku 100 nejlepších hřišť mimo USA, který vydal jako součást své příručky The World s Greatest Golf časopis Golf Digest, nefiguruje v současnosti žádné hřiště z ČR. Mezi golfovými hřišti a resorty, které uvádí zmiňovaná příručka v kapitole TOP hřiště ze 199 zemí světa, reprezentují Českou republiku golfová hřiště: Ypsilon Golf Resort Liberec, Casa Serena (Kutná Hora), Golf Resort Karlovy Vary, Golf Resort Kunětická Hora a Prosper Golf Club Čeladná. [d] Už tahle skutečnost je významným krokem ve snaze o získání povědomí ve světě o České republice jako o golfové destinaci. 3.1 Golf jako produkt cestovního ruchu Golf lze mimo jiné vnímat i jako produkt cestovního ruchu. Produkt cestovního ruchu je však velice obtížně definovatelný pojem. Výstižně jej definují Palatková, Zichová (2011:63), podle kterých se produktem CR z pohledu destinace jako celku jedná o komplexní řetězec služeb, event. výrobků jednotlivých poskytovatelů (nejen z privátní, ale také veřejné sféry), navázaných na atraktivity destinace a její suprastrukturu a infrastrukturu. Nejčastěji je, dle autorek, produkt CR chápán z hlediska samotného návštěvníka a to jako komplexní zážitek od chvíle, kdy opustí své obvyklé prostředí) částečně i před tímto okamžikem možnost rezervace) do doby svého návratu (i po návratu vyvolání fotografií, dodatečné benefity apod.). Z marketingového hlediska chápeme produkt jako součást marketingového mixu, společně s cenou, distribučními cestami, komunikací s návštěvníky a lidskými zdroji. Golf, jako produkt CR, můžeme v užším vymezení považovat za nabídku destinace. Ta je tvořena především primárními a sekundárními zdroji. Jako primární se uvádí přírodní a kulturně-historické předpoklady, kam patří např. atraktivní okolí golfového hřiště či resortu v blízkosti národních parků (NP), chráněných krajinných oblastí (CHKO), vývěru minerálních vod, zajímavě členěných reliéfů, vodních či rozlehlých lesních ploch atd., stejně jako blízkost golfových středisek u kulturně-historických památek (hrady, zámky, historická jádra měst atd.), kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie atd.) a společenských akcí (hudební/filmové festivaly, sportovní akce, výstaviště, kongresová centra apod.) (Vystoupil, Šauer, 2001:35,57) Jako sekundární zdroje cestovního ruchu můžeme, dle autorů Páskové a Zelenky (2012:512, 553) uvést ty zdroje, které jsou v destinaci CR vybudovány pro realizaci cestovního ruchu a zahrnují atrakce CR, turistická informační centra, hotely a další ubytovací 18

19 zařízení, stravovací zařízení, obchody se suvenýry, návštěvnická centra, tématické a zábavní parky atd. Tyto zdroje tvoří i tzv. suprastrukturu, která tvoří nejvýznamnější součást infrastruktury CR. Zajímavý pohled na produkt CR nabízí studie MMR (Zážitkový CR, 2008), který popisuje parametry produktu CR jako: atraktivitu a útlumovou vzdálenost, unikátnost a čas. Tento koncept uvádí, že zájem o atraktivitu je nepřímo úměrný s přepravní vzdáleností, s požadavkem na čas, peníze či námahu. Útlumová vzdálenost zase vychází, dle studie, z předpokladu, že většina lidí jsou racionálními zákazníky a jestliže neexistuje nějaký přesvědčivý důvod jet dále, budou volit nejbližší možnost mezi dvěma podobnými zážitky (unikátnostmi). Čas je jedním z nejdůležitějších faktorů v rozhodování, jak člověk stráví svoji dovolenou a má často velký vliv na chování turistů. Tyto parametry je jistě důležité vzít v úvahu při vytváření jednotlivých nabídek golfových areálů a podpořit například atraktivitu a unikátnost svých středisek, aby nabídli potencionálním návštěvníkům či turistům důvod pro překonání jisté vzdálenosti. 3.2 Golf jako odvětví cestovního ruchu a jeho specifika Golf můžeme přiřadit do sportovně-rekreačních služeb, které můžeme z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovat za jedny z nejvýznamnějších služeb. Ačkoliv jsou označovány, společně s kulturně-společenskými, jako služby doplňkové, pro většinu účastníků jsou hlavním motivem účasti na cestovním ruchu. (Orieška, 2010:164) Golf, a s ním spojené aktivity, je možno nabídnout jako odvětví sportovního cestovního ruchu. Ten je, dle Orieška (2010:164), propojen s pobytem ve vhodném přírodním prostředí a také s vykonáváním různých sportovních aktivit, u kterých se předpokládají fyzické schopnosti účastníků. Sportovní aktivity působí příznivě nejen na fyzickou zdatnost a odolnost lidského organismu, ale také na rozvíjení a posilování morálních vlastností, jako např. smysl pro kolektiv, vytrvalost, čestné jednání, houževnatost. Golf může být uváděn i jako jeden z typů rekreačních aktivit. Autoři Horner a Swarbrooke (2003:335) uvádí definaci rekreace G. Torkildsena, který ji popisuje jako činnosti a zážitky obvykle prováděné a získávané v rámci volného času a obvykle dobrovolně zvolené pro vlastní uspokojení, potěšení nebo tvůrčí obohacení. Může být též chápána jako proces aktivní spoluúčasti. Fyzická rekreace je těsně spojená se sportem. Existuje velké množství forem rekreace a dle autorů (cd:336) se mezi nimi vyskytují některé příčiny rozdílů, které pak dále ovlivňují další přístup k nim. Jsou to následující příčiny: Některé rekreační aktivity lze provozovat doma nebo v blízkém okolí domova, například tanec nebo kondiční cvičení. Jiné vyžadují, aby jejich účastníci cestovali na značně vzdálená místa, kde se nacházejí zařízení nebo přírodní podmínky, potřebné k provozování aktivit, například skály, vodní plochy či v některých případech i golfové hřiště. Zčásti z tohoto důvodu také některé formy rekreace lze provozovat denně, zatímco jiné třeba jen jednou nebo dvakrát ročně, např. na dovolené, případně jako víkendová aktivita (golf). Některé aktivity vyžadují speciální oděvy a vybavení (např. lyžování či golf), jiné pouze minimální nebo žádné (např. fotbal, který se hraje někde na plácku ). 19

20 Některé aktivity mají zázemí velkých infrastruktur a zařízení (např. golf), jiné nemají žádné. Některé rekreační aktivity mohou být sporné (v některých případech i golf, z důvodu ekologie a zásahu do krajiny), politicky citlivé nebo v určitých zemích dokonce nezákonné. Nejlepším příkladem může být pravděpodobně lov. Některé aktivity se provozují ve skupinách, jiné jsou značně individuální (např. jezdectví, ale i při hře golfu hraje v podstatě člověk sám za sebe, někdy i jen sám proti hřišti). Některé aktivity je třeba předem rezervovat v příslušných zařízeních (např. golf tee time, tenis), jiné nikoli (např. cyklistika, turistika). Rekreace může být pasivní, například sledování golfového turnaje, nebo aktivní, například vlastní účast na golfovém turnaji. Golf patří mezi sportovní aktivity, které vyžadují speciální materiální podmínky a nezbytné služby. Nejdůležitější materiálním prvkem a základem je golfové hřiště, kterému se budu blíže věnovat v kapitole č Sezónnost Česká republika patří z hlediska sezónnosti poptávky cestovního ruchu k zemím s rovnoměrnějším průběhem návštěvnosti během roku, avšak nárůst v letních měsících je znatelný. (Vystoupil, Šauer, 2011:165). Tato sezónnost se jistě promítá i v rámci golfového cestovního ruchu, protože většina hřišť uzavírá svoji sezónu v závislosti na počasí. Velká většina hřišť končí svůj standardní provoz s prvním sněhem a mrazem na konci řijna či v listopadu a otvírá opět v dubnu. Hřiště tuto klimatickou nevýhodu obratně vyřešily opatřením jako je zlevněný hrací poplatek (green fee) a nabízí hru na omezeném počtu jamek nebo tzv. zimních greenech. Pokud je sníh a mráz, není dovoleno vstupovat na obvyklou hrací plochu, protože by to mohlo trvale poškodit travní porost. Správce hřiště, který odpovídá za jeho údržbu, tzv. greenkeeper, určí povolené jamky a provoz je tím pádem omezen. V současnosti se také sezónnost daří snižovat pomocí indoorových hřišť a trenažérů, které můžeme najít ve všech krajích ČR. Golfový simulátor je vděčnou náhradou v zimní přestávce. Hřiště na nich během zimního období pořádají turnaje, ale hlavně udržují golfisty v kondici i přes nepřízeň počasí. Pomalu se také začíná rozvíjet trend cestovat za golfem v zimním období do teplejších krajin. Mezi oblíbené destinace českých golfistů patří Kanárské ostrovy, Portugalsko, Florida a Spojené arabské emiráty. Golfisté vyjíždí buď individuálně, nebo prostřednictvím cestovních kanceláří. Sezónnost rovněž zajímavým způsobem řeší nový trend (nejen) českého golfu a sice Extreme golf, který se projevuje snahou hrát golf v různých podmínkách (např. hry na sněhu, na sjezdovkách, hřebenech hor apod.), či na stále exotičtějších místech. [i] Cenová dostupnost Golf již z daleka nepatří mezi sport vyhrazený omezenému kruhu vyvolených, ani neplatí za sport snobů a zbohatlíků, jak byl v minulosti a pro nezasvěcené stále i v současnosti nahlížen širokou veřejností. Golf je celosvětově jeden z nejrozšířenějších sportů a např. ve Skotsku, Irsku, Švédsku a USA je provozován jako lidová zábava. Tímto směrem se 20