Mezinárodní studie schizofrenie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací - ISoS 1) IV. - Kritéria dlouhodobého průběhu a vyústění
|
|
- Kristýna Müllerová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mezinárodní studie schizofrenie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací - ISoS 1) IV. - Kritéria dlouhodobého průběhu a vyústění WHO Coordinated International Study of Schizophrenia - ISoS IV. - Criteria of Long-term Course and Outcome Ctirad ŠKODA, Pavel BAUDIŠ, Tomáš DOSTAL, Eva DRAGOMIRECKÁ, Eva JOHANOVSKÁ, Hana PAPEŽOVÁ, Hana SVATOŇOVÁ, Dagmar TAUSSIGOVÁ Psychiatrické centrum Praha SOUHRN Po třech předchozích sděleních, která podala základní údaje a přehled vyšetřovacích postupů použitých při dlouhodobém sledování dvou pražských sestav Mezinárodní studie schizofrenie (ISoS) (Škoda et al., 1997), je nyní podán popis ukazatelů, použitých k vystižení nejdůležitějších charakteristik (kritérií) průběhu a vyústění těch částí obou kohort, které mohly být přešetřeny po uplynutí čtvrt století od zařazení nemocných do Mezinárodní průzkumné studie schizofrenie (IPSS) a patnácti let od zařazení do studie Determinant výsledného stavu závažných duševních poruch (DoSMeD). Jedním z kritérií jsou detailně doloženy rozdílnosti několika typů diagnostických klasifikací, které byly ve studii použity. Klíčová slova: schizofrenie, dlouhodobý průběh, Mezinárodní studie koordinovaná SZO SUMMARY Folowing the three preceding communications (Škoda et al., 1997) about chief characteristics of two Prague subsamples of the WHO coordinated International Study of Schizophrenia (ISoS), the course and outcome criteria used to describe the most important characteristics of the long-term course and outcome of those portions of the both Prague cohorts which could be traced alive after a quarter of century in case of the IPSS (International Pilot Study of Schizophrenia) and fifteen years later in the Determinants of the Outcome of severe Mental Disorders (DOSMeD) are presented. By means of one of the criteria the specificities of various diagnostic classifications applied in the ISoS are documented in detail. Key words: schizophrenia, long-term course and outcome, WHO coordinated study Úvod Za dlouhé období, které uplynulo od zařazení do studií, se poměrně malý rozsah obou pražských souborů zredukoval (Škoda et al., 1997). Konečným cílem každé prospektivní studie je analýza faktorů, jimiž by bylo možno predikovat celkový průběh a vyústění sledované sestavy. Početnými vyšetřovacími schématy, která byla použita k popisu sestav v době posledního přešetření a za období, které uplynulo od předešlých katamnéz (Škoda et al., 1997), bylo o sledovaných osobách nashromážděno značné množství údajů. Čím je období sledování delší, tím je ovšem obtížnější odvodit takové charakteristiky, kterými by bylo vystiženo celé období sledování a přitom s minimálními ztrátami na získaných informacích. Těchto charakteristik by nemělo být příliš mnoho, a měly by být klinicky srozumitelné (v dalším je budeme stručně nazývat tzv. kritéria průběhu a vyústění).
2 Druhou část problému představuje množství charakteristik, kterými bylo možno popsat: (1) stav obou kohort v době jejich zařazení do studie (tzv. vstupní popisné znaky - vstupní deskriptory), (2) stav v době propuštění z hospitalizace pro zařazující epizodu (tzv. výstupní deskriptory), případně (3) charakteristiky období dvou (DOSMeD), resp. pěti (IPSS) let od zařazení do studie (deskriptory krátkodobé katamnézy). Tyto deskriptory nejsou navzájem nezávislé. Analýza jejich případných vztahů ke kterémukoli z kritérií si proto vynucuje kontrolu jejich parciálních korelací použitím multivariátních metod statistické analýzy. U nich opět platí jistá pravidla pro minimální počet subjektů, potřebný s ohledem na počet deskriptorů. Tak např. Cooley a Lohnes (1971) uvádějí jako jednoduché pravidlo (rule of thumb), že pro multivariátní regresní analýzu měl by být k dispozici počet případů rovný alespoň pětinásobku počtu k popisu použitých proměnných a pro multivariátní diskriminační analýzu nejméně počet daný součinem počtu proměnných a dvojnásobku počtu kategorií, mezi nimiž má diskriminační funkce rozlišovat. Kritéria dlouhodobého průběhu a vyústění V předešlé práci jsme zdůvodnili, proč jsme se při výběru informací pro kritéria omezili na (1) životní mapu (LCS - Life Chart Schedule) 2 ), (2) souhrnné zhodnocení závažnosti psychotické symptomatologie a újmy funkčních schopností (BRS - Broad Rating Schedule). Ve třech položkách tohoto oddílu byla hodnocena pacientova symptomatologie a chování za poslední měsíc katamnézy třemi škálami: (a) BRS025 - skórovala závažnost psychotických symptomů na jednoduché čtyřstupňové pořadové škále, odvozené modifikací kritérií M. Bleulera; další instrument (GAF - Global Assessment of Functioning scale) hodnotil za období posledního měsíce další dvě stránky pacientových funkcí, a to (b) GAF_S - závažnost psychopatologie (detailně specifikovanou devadesátibodovou škálou s bodovým rozpětím od 1 až 10 pro nejzávažnější do 81 až 90 pro žádnou nebo téměř žádnou symptomatologii), (b) GAF_DIS (ability) - stupeň funkční nezpůsobilosti (obdobně konstruovanou devadesátibodovou škálou) na základě všech dostupných informací. Zdůvodnili jsme kritéria, shrnující celé období katamnestického sledování, zejména (3) index, vypočtený jako podíl doby strávené z celé doby pozorování psychiatrickou hospitalizací; pro něj jsme navíc k údajům ISoS mohli využít informací z chorobopisů předchozích hospitalizací, laskavě zapůjčených Psychiatrickou léčebnou v Praze 8 a Psychiatrickou klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a (4) pořadovou škálu, klasifikující průběh onemocnění na základě obvyklých klinických kritérií (počet epizod, kvalita intermisí); její skóry jsme načítali pomocí algoritmu, který zpracoval údaje celoživotní mapy do 14 stupňů - od prvého (jediná epizoda s úplnou remisí) až po čtrnáctý (vleklý kontinuální průběh s převládáním závažných psychotických symptomů). Vzorem pro ni byla obdobná stupnice, rozpracovaná ke klasifikaci pětiletého průběhu sestavy DOSMeD (Jablensky et al., 1992). (5) Konečně bylo k dispozici úhrnné posouzení výkonu pracovní funkce (včetně studia) a plnění funkcí osob v domácnosti za poslední dva roky (LCS053) a za celé (DOSMeD) katamnestické sledování, resp. (IPSS) za období předchozích 10 let (LCS 162). Výsledky V době přešetření byl stav 31 osob z celkového počtu 42 přešetřených z podsouboru IPSS a 46 osob z celkového počtu 85 osob přešetřených z podsouboru DOSMeD hodnocen podle Bleulerova kritéria BRS025 jako remise (obr. 1, 2).
3 Obrázek 1: IPSS - závažnost psychotických symptomů během posledního měsíce 25leté katamnézy Obrázek 2: DOSMeD - závažnost psychotických symptomů během posledního měsíce 15leté katamnézy Tento nález ovšem vyžaduje přihlédnout k diagnostické struktuře sestav 3). Oba podsoubory zdaleka totiž nebyly diagnosticky homogenní. Do sestavy IPSS byly např. na pokyn řídícího centra v zájmu rozšíření rozptylu sledované psychopatologie záměrně zařazeny také afektivní a schizoafektivní psychózy i neurotické deprese. Věnujeme proto pozornost jednak (1) původní MKN-8, resp. MKN-9 klasifikaci z doby zařazení do studie, jednak (2) MKN-10 klasifikacím, které byly psychiatrům, provádějícím dlouhodobé přešetření, předepsány v rámci skórovacího záznamu pro diagnostické zhodnocení DSS (Diagnostic Schedule Scoresheet) v rámci (a) přehodnocení původní diagnostické klasifikace v době zařazení do studie, (b) stanovení současné diagnózy, na kterou by přešetřující psychiatr v době přešetření uzavřel na základě informací o posledních dvou letech průběhu onemocnění, (c) shrnutí tzv. celoživotní diagnózy na základě všech informací, které měl o 25letém, resp. 15letém průběhu v závěru přešetření k dispozici. Vycházíme-li u sestavy IPSS při hodnocení závažnosti psychopatologie v posledním měsíci přešetření (BRS025) z diagnóz stanovených původně v době zařazení do studie, tedy z původní MKN-8 klasifikace, vidíme (obr. 3), že se zde výrazná psychopatologie (pokud vůbec byla za poslední měsíc katamnestického přešetření zaevidována) soustředila v diagnostických kategoriích schizoafektivních a afektivních psychóz.
4 Naproti tomu byla u 14 z 18 případů, diagnostikovaných po zařazení do studie jako schizofrenie v téže době konstatována úplná remise, v jednom případě mírná a ve třech střední závažnost psychopatologie. Připomeňme, že případy byly do studie IPSS zařazovány na základě tzv. vylučujících a zařazujících kritérií; výběr tedy nevycházel z klinické diagnózy, nýbrž byl definován výčtem syndromů, stanovených tak, aby byl do studie zařazen dostatečný počet mladých nemocných nedávného začátku onemocnění, kteří by pokryli co nejširší spektrum poruch, zahrnující schizofrenii, mánii, psychotické formy deprese a hraniční psychózy 4). Původní MKN-8 diagnostická klasifikace byla stanovena až v době propouštění pacientů ze základní péče, poskytnuté po zařazení do studie. Obrázek 3: IPSS - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 25leté katamnézy V sestavě DOSMeD (obr. 4) je už ve stejném období závažné psychopatologie v skupině původně diagnostikované jako schizofrenie výrazně více. Tato sestava byla definována zařazujícími a vylučujícími kritérii, úzce zaměřenými na detekci incidence schizofrenie už na úrovni primární péče, a byla proto diagnosticky homogennější. Protože byla doba sledování o deset let kratší než u IPSS sestavy, je zde patrně i proto úplných remisí relativně méně.
5 Obrázek 4: DOSMeD - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 15leté katamnézy Jestliže přetřídíme data podle tzv. současné diagnózy, stanovené v době dlouhodobého přešetření pouze na základě klinických projevů během předchozích dvou let, je rozdíl v koncepci náboru obou sestav zvlášť patrný. Počet případů za toto období diagnosticky uzavřených jako schizofrenie, se v IPSS sestavě (obr. 5) zredukoval na sedm; přitom bylo celkem 11 z 39 případů, u nichž mohla být závažnost psychopatologie za poslední měsíc pětadvacetiletého průběhu zakódována, klasifikováno jako bez příznaků duševní poruchy. Podle diagnostické klasifikace v době zařazení do studie (tab. 1) tvoří tuto skupinu 5 případů schizofrenie, 1 schizoafektivní psychóza, 2 afektivní psychózy a 3 neurotické deprese. Obrázek 5: IPSS - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 25leté katamnézy
6 Tabulka 1: Srovnání původní MKN-8 diagnostické klasifikace IPSS sestavy s výsledky diagnostické MKN-10 klasifikace v době katamnestického přešetření ( současná diagnóza) a celkové (celoživotní) diagnostické klasifikace *) Do tabulky není zařazena jedna puerperální psychóza, která nemohla být po 25 letech přešetřena. **) Do tabulek 1 až 4 byly zpracovány pouze případy, u nichž bylo zakódováno BRS025. Jejich počet je nižší než počet všech provedených a diagnosticky uzavřených katamnestických přešetření, protože některé údaje potřebné k uzavření případů, mohly být doplněny i z dokumentace a/nebo od informátorů. Sestava DOSMeD (obr. 6) je v tomto ohledu i za období posledních dvou let diagnosticky výrazně homogennější, protože z celkem 71 nemocných, u nichž mohla být závažnost psychopatologie v posledním měsíci 15letého průběhu zakódována (tab. 2), bylo 41 klasifikováno jako schizofrenie a 14 jako schizoafektivní porucha; pouze 5 (po dvou původně diagnostikovaných schizofreniích a schizoafektivních psychózách a jedna reaktivní psychóza) přešetřených bylo za poslední dva roky bez příznaků duševní poruchy a 4 vykázaly postprocesuální poruchu osobnosti. Poté co posuzující psychiatr přihlédl při stanovení tzv. celkové (celoživotní) diagnózy ke všemu, co při přešetření o dlouhodobém průběhu zjistil a použil přitom diagnostických kritérií MKN-10, zredukoval se celkový počet schizofrenií v IPSS sestavě na pouhých sedm, zatímco počet schizoafektivních a afektivních psychóz vzrostl na 29 (obr. 7).
7 Obrázek 6: DOSMeD - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 15leté katamnézy Obrázek 7: IPSS - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 25leté katamnézy K něčemu podobnému v sestavě DOSMeD nedošlo (obr. 8). Ve shodě s vyšší homogenností sestavy DOSMeD zůstává diagnostické těžiště její pražské podsestavy v kategoriích schizofrenie (n = 39) a schizoafektivní porucha (n = 14). I zde však došlo u řady původních MKN-9 schizofrenií k výrazné změně v klasifikaci; z původních 40 schizofrenií (tab. 2) obdrželo stejnou MKN-10 klasifikaci pouze 26 osob 5 bylo klasifikováno jako schizoafektivní a 2 jako afektivní porucha. Obrázek 9 dokumentuje změny v důsledku překlasifikování MKN-8 diagnózy podsestavy IPSS při zařazení do studie kritérii MKN-10 v době katamnestického přešetření (tab. 3) a obr. 10 a tab. 4 obdobné změny u pražské podsestavy DOSMeD.
8 Tabulka 2: Srovnání původní MKN-9 diagnostické klasifikace DOSMeD sestavy s výsledky diagnostické MKN-10 klasifikace v době katamnestického přešetření ( současná diagnóza) a celkové (celoživotní) diagnostické klasifikace Obrázek 8: DOSMeD - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 15leté katamnézy
9 Obrázek 9: IPSS - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 25leté katamnézy Diskuze Rozložení psychopatologie podle skórů BRS025 je třeba hodnotit velmi opatrně. (1) Předně představuje poslední měsíc přešetřovaného období pouze jednu třísetinu (1/(25*12) - pro IPSS) a jednu stopětasedmdesátinu (1/(15*12) - pro DOSMeD) celého období pozorování. Frekvence psychotických epizod se přitom u schizofrenie obvykle snižuje s vyšším věkem a s délkou sledování. To vše dále snižuje
10 pravděpodobnost, že na poslední měsíc tak dlouhého období katamnézy připadne psychotická epizoda. (2) Kromě toho bude taková pravděpodobnost závislá na klinické diagnóze, a tedy pro celou skupinu na jejím diagnostickém složení. (3) Rozložení skórů psychopatologie podle diagnóz stanovených v době přešetření má ovšem některé vady na kráse. Především musela být diagnostická klasifikace v této době kontaminována znalostí dlouhodobého průběhu. Tak např. vychází při použití původní diagnostické klasifikace nemocných (obr. 3 a 4) prognóza schizoafektivní poruchy (a to zejména u sestavy IPSS) ve srovnání se schizofrenií velmi nepříznivě. Tento velmi sporný nález se ovšem zkoriguje, pokud údaje přetřídíme podle současné ( current ) diagnostické MKN-10 klasifikace posledních dvou let průběhu (obr. 5 a 6) 5) nebo podle celoživotní ( overall-lifetime MKN-10) diagnostické klasifikace (obr. 7 a 8). V té době již ovšem přešetřující psychiatři dlouhodobý průběh znali a vzali jej zřejmě při své klasifikaci do úvahy. (4) Obdobně problematická je reklasifikace diagnózy, zařazující epizody podle kritérií MKN-10 v době konečného přešetření. Psychiatři, zařazující kdysi nemocné do studie, byli skutečně slepí k celému dalšímu průběhu a dlouhodobému vyústění onemocnění, což v žádném případě nelze říci o psychiatrech ISoS, kteří provedli diagnostickou reklasifikaci. Navíc byli psychiatři, kteří tehdy stanovili původní diagnózu, i ošetřujícími lékaři nemocných a vzali při závěrečné diagnostické klasifikaci nemocných do úvahy určitě více informací než pouze ty, které zakódovali do protokolů IPSS, resp. DOSMeD studie. Metodologický purizmus by byl proto vyžadoval, aby se překlasifikování diagnózy případu při zařazení v době 15letého, resp. 25letého přešetření provedlo pouze na základě původní klinické a výzkumné dokumentace a před jakýmkoli kontaktem s nemocným, na což se v projektu zcela zapomnělo. Okolnost, že už v době zařazení do IPSS studie bylo v pražské sestavě v porovnání s ostatními centry schizofrenií relativně málo, vyšla ostatně najevo již během postupu, jímž byla ve všech centrech vymezena tzv. konkordantní schizofrenie (WHO, 1973, str. 360). Byla definována jako množina případů, které splnily podmínku trojí klasifikace: (1) obdržely v centru klinickou diagnózu schizofrenie, (2) byly při počítačovém vyhodnocení vyšetření přítomného stavu (PSE) programem CATEGO klasifikovány jako skupina S, (3) byly i shlukovou analýzou podle McKEONa zařazeny do jeho shluků 4, 5 nebo 7. Po Washingtonu s jeho 16 % a Moskvě s 19 % konkordantní schizofrenie v celé sestavě měla Praha (WHO, 1997, graf 13.6) třetí nejnižší podíl (25 %) takto vymezených nemocných, kteří byli v dalším pokládáni za jádro, na něž se soustředila řada dalších analýz. Tabulka 3: Srovnání původní MKN-8 diagnostické klasifikace IPSS sestavy s výsledky diagnostické MKN-10 reklasifikace v době katamnestického přešetření po 25letech
11 Obrázek 10: DOSMeD - závažnost psychotických symptomů v posledním měsíci 15leté katamnézy Závěry Na příkladu jediného z kritérií, které v dalším použijeme k analýze predikčních vztahů, jsme ukázali, kolika aspekty se do něho promítá diagnostické složení sestavy, případně její diagnostická klasifikace, vycházející z různého úhlu pohledu na podklady, které jsou k dispozici. Z těchto důvodů je nutné testovat v predikčních analýzách i podíl klinické diagnózy stanovené na samotném začátku prospektivní studie, protože klinická diagnóza shrnuje obrovské množství informací, které vzal klinik při jejím stanovení v úvahu a z nichž mnohé neměl vůbec v rámci metodologie, aplikované v rámci projektu prospektivní studie, možnost sdělit. Na rozdíl od této diagnózy jsou pak diagnózy stanovené v rámci katamnestického přešetření nutně kontaminované informacemi o dalším průběhu a vyústění onemocnění. Spolupráce pražského centra studie byla financována grantem č. Z-178 Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, převedeného později do vládního programu Zdraví lidu a zdravá výživa, a grantem č Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR. Literatura Materiály k dispozici v Laboratoři psychiatrické demografie Psychiatrické centrum Praha, Ústavní 91, Praha-8; dragomirecka@pcp.lf3.cuni.cz Do redakce došlo: Přijato k publikaci: Dragomirecká E, Škoda C. Mezinárodní studie průběhu a vyústění schizofrenie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací. Čs Psychiat 1992;88(5): Gregová L. Predikční faktory a prognózy u schizofrenního onemocnění. Praha: VÚPs 1972; Zprávy, č. 21.
12 Jablensky A, Sartorius N, Emberg N, Anker M, Korten, A, Cooper JE, Day R, Bertelsen A. Schizophrenia: Manifestations, incidence and course in different cultures: A World Health Organization Ten-country Study. Psychol Med 1992, 20 (Monograph Supplement). Sartorius N, Gulbinat W, Harrison G, Laska E, Siegel C. Long term follow up of schizophrenia in 16 countries. Soc Psychiat Psychiat Epidemiol 1996; 31(5): Škoda C, Baudiš P, Dragomirecká E. Katamnestické přešetření pražské sestavy Mezinárodní průzkumné studie schizofrenie čtvrt století po zařazení. I. Historický přehled. Psychiatrie 1997;1(1): Škoda C, Baudiš P, Dostal T, Dragomirecká E, Johanovská E, Papežová H, Svatoňová H, Taussigová D. Mezinárodní studie schizofrenie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací - ISoS. II. - Výsledky vyhledávání, ztráty. Psychiatrie 1997;1(2): Škoda C, Baudiš P, Dostal T, Dragomirecká E, Johanovská E, Papežová H, Svatoňová H, Taussigová D. Mezinárodní studie schizofrenie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací - ISoS. III - Použité vyšetřovací nástroje a komunikační postupy. Psychiatrie 1997;1(3-4): Škoda C, Kabešová L Tomášek L et al. Pětiletá katamnéza pražské sestavy duševně nemocných. I. Projekt, metodika. Zpráva z Mezinárodní průzkumné studie schizofrenie SZO. Čs Psychiat 1982;78(5): Škoda C, Kabešová L Tomášek L et al. Pětiletá katamnéza pražské sestavy duševně nemocných. II. Výsledky. Zpráva z Mezinárodní průzkumné studie schizofrenie SZO. Čs Psychiat 1984;80(3): World Health Organization. International Pilot Study of Schizophrenia, vol 1. WHO Geneva: WHO Offset Publication 1973:427. World Health Organization. Schizophrenia: a multinational study. A summary of the initial evaluation phase of the International Pilot Study of Schizophrenia. Public Health Papers 1975;No 63 (E,F,S):150. World Health Organization. Schizophrenia. An International Follow-up Study. Chichester-New York-Brishave-Toronto: J. WILLEY & Sons, ) Toto sdělení se opírá o údaje a zkušenosti získané během spolupráce autorů na Mezinárodní studii schizofrenie (The WHO coordinated International Study on Schizophrenia - ISoS), projektu sponzorovaného Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, nadací LAUREATE v USA a spolupracujícími národními centry. Mezinárodní studie schizofrenie, transkulturální výzkum koordinovaný Světovou zdravotnickou organizací v 18 centrech 14 zemí, byla navržena se záměrem zkoumat vzorce dlouhodobého průběhu a vyústění závažných duševních poruch v rozdílných kulturách, vyvinout další metody ke studiu charakteristik duševních poruch a jejich průběhu za různých okolností a posílit vědecké základy pro budoucí mezinárodní víceoborový výzkum schizofrenie a jiných psychiatrických poruch z pohledu výhledů veřejného zdraví. Vedoucími výzkumných týmů ve výzkumných centrech jsou: Aarhus: A. BERTELSEN; Agra: K. C. DUBE; Beijing: Y. SHEN; Cali: C. LEON; Chandigarh: V. VARMA a (od roku 1994) S. MALHOTRA; Dublin: D. WALSH; Groningen: R. GIEL a (od 1994) D. WIERSMA; Hong Kong: P. W. H. LEE; Honolulu: A. J. MARSELLA; Madras: R. THARA; Mannheim: H. HÄFNER a (od 1989) W. an der HEIDEN; Moskva: S. J. TSIRKIN; Nagasaki: Y. NAKANE; Nottingham: G. Harrison; Praha: C. ŠKODA; Rochester: L. WYNNE a Sofia: K. GANEV. Koordinace náboru údajů, experimentální projekt a analýza dat byly provedeny Spolupracujícím centrem SZO pri Nathan S. Kline Institute for Psychiatric Research, vedoucí E. LASKA. V ženevském řídícím centru (WHO Headquarters, Geneva) koordinoval studii N. SARTORIUS (do srpna 1993), W. GULBINAT (od září 1993 do dubna 1996) a A. JANCA (od května 1996). 2) Plná znění konečných verzí anglických originálů metodik jsou zatím k dispozici pouze v jejich účelovém vydání pro potřeby řešitelů (WHO, 1992). Seznam všech českých jejich verzí je uveden v tab. 1 (Škoda et al., 1997c) a jejich plné znění je na požádání k dispozici u autorů v účelovém vydání pro potřeby pracovníků pražského centra studie. 3) Pro úsporu místa zde věnujeme vlivu diagnostické klasifikace pozornost pouze u tohoto jediného kritéria; obecně řečeno platí ovšem zde zjišťované vztahy i pro ostatní kritéria. Nejdůležitější výsledky našeho zpracování jsou však predikční vztahy a při jejich analýze se problému různých diagnostických klasifikací našich sestav zhostíme tím, že do zpět zpět
13 multivariátních analýz zavedeme mj. i všechny další varianty diagnostických klasifikací formou pořadových škál podle prognostické závažnosti jednotlivých diagnóz, odvozených na základě konsenzu z experimentu provedeného kdysi při jiné příležitosti s větším počtem psychiatrů. 4) Z kontextu anglického originálu vyplývá, že pod touto v ICD-8 neexistující kategorií měli autoři zařazujících kritérií na mysli ostatní funkční psychózy (tj. paranoidní stavy a reaktivní psychózy). 5) Protože je v použité metodice grafické prezentace (SPSSWIN) počet písmen v legendách omezený, používáme v některých grafech zkracování např. pza místo psychóza, sch místo schizofrenie, duš. místo duševní, přech. místo přechodná, ak. místo akutní, por. místo porucha zpět zpět zpět
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 11 17.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Královéhradeckém
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 23. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení ve Zlínském kraji v roce
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceInformace ze zdravotnictví Karlovarského kraje
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 8 26.8.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Karlovarském kraji
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem
VíceInformace ze zdravotnictví Karlovarského kraje
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 6 31.8.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Karlovarském kraji v roce
VícePsychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 15. 9. 2009 49 Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce 2008 Psychiatric care in psychiatric
VíceKomorbidity a kognitivní porucha
Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování
VíceInformace ze zdravotnictví Karlovarského kraje
Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 11 6.9.2006 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v
VíceHealth care about patients with eating disorders in the Czech Republic in
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 10. 2017 6 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2010 2016 Health care about patients with eating
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VícePéče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 11. 2016 7 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2009 2015 Health care about patients with eating
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 8 18.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Pardubickém kraji v roce 2003
Více3. Výdaje zdravotních pojišťoven
3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu
VíceInformace ze zdravotnictví Ústeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 8 3.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Ústeckém kraji v roce 2003
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 10. 10. 2011 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Olomouckém
VícePřehled statistických výsledků
Příloha 7 Přehled statistických výsledků 1 Úvod, zdroj dat a zadání analýz Statistická zpracování popsaná v tomto dokumentu vychází výhradně z dat Registru AINSO, tedy z dat sbíraných již podle návrhu
VíceInformace ze zdravotnictví kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 7 16.7.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Psychiatry
Více444/2008 Sb. VYHLÁŠKA
444/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 11. prosince 2008 o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví
VíceSubjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0
Subjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0 20. 5. 2016 MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
VíceRozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT
VícePříloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění
Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 20. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji hospitalizovaní s psychiatrickou
VícePsychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient establishments in 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 8. 2011 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2010 Souhrn Psychiatric care in psychiatric in-patient
VícePsychoedukace u schizofrenie
Psychoedukace u schizofrenie Lucie Bankovská Motlová, Eva Dragomirecká, Markéta Švejdová 3. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy Psychiatrické centrum Praha Grantová podpora: MŠMT 1M0517; IGA MZ ČR NS 10366-3
VíceČinnost oboru psychiatrie v roce 2006. Activity in branch of psychiatry in 2006
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 2. 2008 4 Činnost oboru psychiatrie v roce 2006 Activity in branch of psychiatry in 2006 Souhrn Počet ambulantních
VíceVývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 8. 2013 31 Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu a nealkoholových drog v letech 2007
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 12.7.2005 Psychiatrie včetně AT a sexuologie - činnost v Libereckém kraji v roce 2004
VíceMezinárodní klasifikace funkčních schopností WHODAS + ostatní nástroje
Mezinárodní klasifikace funkčních schopností WHODAS + ostatní nástroje MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice
VíceZpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health
VícePsychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2013 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2012 Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities
VícePéče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29. 12. 2011 63 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v
VíceInformace ze zdravotnictví Plzeňského kraje
Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Plzeň 10 28.8.2006 Psychiatrie vč. AT - návykových nemocí a sexuologie - činnost v Plzeňském kraji
VícePéče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 49 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR Health
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 10. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji hospitalizovaní
Více5. PŘÍLOHY. Příloha č. 1 Seznam tabulek. Příloha č. 2 Seznam obrázků. Příloha č. 3 Seznam zkratek
5. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Seznam tabulek Příloha č. 2 Seznam obrázků Příloha č. 3 Seznam zkratek PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM TABULEK Číslo tabulky Název tabulky Strana Tabulka 1 Nejčastější obsahy obsesí a s nimi
VícePsychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 9. 2012 46 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2011 Souhrn Psychiatric care in psychiatric in-patient
VíceZávěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce
Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského
VíceInformace ze zdravotnictví Pardubického kraje
Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 11 11.8.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Pardubickém kraji v roce
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 14. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Kraji Vysočina hospitalizovaní s psychiatrickou
VícePsychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky
Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce
VíceObsah. 1 Plnění dílčích aktivit Plnění harmonogramu projektu Plnění cílů projektu Počet center a případů...6.
B. Zhodnocení dosažených výsledků z hlediska stanovených cílů a harmonogramu projektu Projekt Zhodnocení vztahu kvality a nákladů u péče o pacienty se vzácným autoimunitním 26/16/RPZP Obsah 1 Plnění dílčích
VíceVytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb
VíceProč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.
Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VícePsychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 48 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2009 Psychiatric care in psychiatric bed establishments
VíceHolandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014
Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Proč se zabývat zahraničními DRG systémy? IR DRG 1.2. kultivujeme od roku 2003, pro účely úhrad jej používáme
VíceNárodní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017
Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;
VíceNárodní akční plán pro vzácná onemocnění na léta
Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;
VíceČinnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce Activity of out-patient establishments of psychiatric care in 2007
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 7. 2008 29 Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce 2007 Activity of out-patient establishments of
VíceKalkulace závažnosti komorbidit a komplikací pro CZ-DRG
Kalkulace závažnosti komorbidit a komplikací pro CZ-DRG Michal Uher a analytický tým projektu DRG Restart Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha Institut biostatistiky a analýzy, Lékařská
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceRNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.
Analýza dat pro Neurovědy RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. Jaro 2014 Institut biostatistiky Janoušová, a analýz Dušek: Analýza dat pro neurovědy Blok 6 Jak analyzovat kategoriální a binární
VícePéče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 29. 10. 2012 54 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v
VíceSpotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 7 27.5.2002 Činnost oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2001 Podkladem pro zpracování
VíceJe potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč
Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950
VícePéče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2008 47 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v psychiatrických ambulantních a lůžkových
VíceC. Stručná souhrnná zpráva o realizaci projektu Obsah Cíle a výstupy projektu...2 Shrnutí závěrů...3
Obsah C. Stručná souhrnná zpráva o realizaci projektu Projekt Zhodnocení účinnosti nákladné léčby vzácných autoimunitních nervosvalových onemocnění IČP 29/13/NAP, č. j. 20854/2013/OZS 1 Cíle a výstupy
VíceUdržitelné financování komunitní péče MUDR. SIMONA PAPEŽOVÁ PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP
Udržitelné financování komunitní péče MUDR. SIMONA PAPEŽOVÁ PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP 9.11.2017 Úhrady zdravotní péče! Číselník VZP! Seznam zdravotních výkonů (Vyhláška č. 421/2016 Sb.)! Úhradová
VíceHodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol
Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol Směrnice nutriční péče ve FN Motol Organizační směrnice č.ios_9/2008_4 Odpovědnost
VíceČasný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci
Časný záchyt diabetické retinopatie a makulárního edému u pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0008165 Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci PreVon
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceMetodika sestavení případu hospitalizace 010
Metodika sestavení případu hospitalizace 010 Verze 010 (doplnění vyznačeno červeně) 1 / 6 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační případ 1 je pro potřeby
VíceAktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N
Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_
VíceProjekt edukační platforma I-COP EDU Nemocnice Jihlava
Projekt edukační platforma I-COP Nemocnice Jihlava V rámci realizace projektu Edukační a informační platforma onkologických center CZ.1.07/2.4.00/31.0020 Blaha M., Klika P., Janča D., Mužík J., Dušek L.
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 29. 8. 2007 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru
VíceReforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava. Petr Šilhán, KÚ MSK
Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava Petr Šilhán, KÚ MSK 30.11.2016 Závažnost duševních nemocí Význam nemocí dle DALYs (WHO 2004) Náklady
VíceKlinické standardy v české klinické praxi
Klinické standardy v české klinické praxi Martina Pátá 1, Miloš Suchý 1, Josef Bednařík 2, Edvard Ehler 2 1 Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví, o.p.s. 2 Česká neurologická
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VíceTab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013
4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných
VíceSpotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 9. 2013 40 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2012 Consumption of Health Services in the years 2007 2012
VíceStav vývoje klasifikačního systému hospitalizačních případů CZ DRG
Stav vývoje klasifikačního systému hospitalizačních případů CZ DRG Tomáš Pavlík, Markéta Bartůňková, Jan Linda, Petr Klika, Miroslav Zvolský, Zbyněk Bortlíček, Michal Uher, Petra Kovalčíková, Ladislav
VíceČinnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce Activity of out-patient facilities of psychiatric care in 2013
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 10. 2014 28 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce 2013 Activity of out-patient facilities
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
VíceCharakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji
Charakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji Juraj Rektor Psychosociální centrum Přerov 33. konference sociální psychiatrie Přerov 2014 Cíl Zmapování sítě služeb pro duševně
VícePatient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště
Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště Jindřich Polívka 1, Jan Švancara 2 1 Hospic Dobrého Pastýře Čerčany 2 Institut
VíceMetodika sestavení případu hospitalizace
Metodika sestavení případu hospitalizace 009.2012 1 / 6 NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM 1a. Definice případu hospitalizace Časové vymezení Hospitalizační případ 1 je pro potřeby DRG časově vymezen pobytem nemocného
VícePsychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA
Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 4 Ads 6/2003-60 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr.
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 10 14.9.2006 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Libereckém kraji v roce
VíceMetodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG
Metodika kódování diagnóz pro využití v IR-DRG 009.2012 Platná verze MKN-10 Pro rok 2012 je platnou verzí Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů 2. aktualizované
VíceB. Zhodnocení dosažených výsledků z hlediska stanovených cílů a harmonogramu projektu Obsah Cíle, kritéria a harmonogram projektu...
Obsah B. Zhodnocení dosažených výsledků z hlediska stanovených cílů a harmonogramu projektu Projekt Zhodnocení účinnosti nákladné léčby vzácných autoimunitních nervosvalových onemocnění IČP 29/13/NAP,
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to jsou tři pětiny. Téměř sedm z deseti Čechů vnímá jako
VíceČinnost oboru psychiatrie
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.
VíceInformace ze zdravotnictví Olomouckého kraje
Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 12 7. 10. 2013 Logopedie v Olomouckém kraji v roce 2012 Speech therapy in the Olomoucký
VíceInformace ze zdravotnictví Plzeňského kraje
Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Plzeň 1.9.2003 1 Činnost oboru psychiatrie, včetně sexuologie a AT péče v Plzeňském kraji v roce
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12. září 2014 6 Souhrn Činnost oboru rehabilitace a fyzikální medicína v Jihomoravském
VícePŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY
PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:
VícePéče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 28. 8. 2014 12 Souhrn Logopedie v Moravskoslezském kraji v roce 2013 Speech therapy
VíceNežádoucí události za 2. pololetí roku 2017
Systém hlášení nežádoucích událostí Nežádoucí události za 2. pololetí roku 27 Analýza pilotního sběru agregovaných údajů lůžkových PZS Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute
Více