ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 - 104 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové v právní věci žalobce: Česká televize, Praha 4, Kavčí hory proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Praha 2, Škrétova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne č.j.: Rpo/147/04/947, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu byla podle 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. uložena pokuta ve výši ,- Kč za odvysílání reportáže Střet zájmů po vědecku v rámci pořadu Reportéři ČT, jehož odvysíláním na programu ČT 1 dne 1. listopadu 2004 a dne 3. listopadu 2004 na programu ČT 2 došlo k porušení povinnosti stanovené 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., dle něhož má provozovatel vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů; názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. V odůvodnění rozhodnutí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ( dále jen Rada) uvedla, že předmětná reportáž byla věnována okolnostem případu přidělení vysoké státní

2 pokračování 2 dotace na výzkumný projekt z oblasti sociálních věd a poukazovala na fakt, že vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie ( prof. Potůček), které má být hlavním nositelem projektu, je současně členem Resortní vědecké rady. MPSV a prvním místopředsedou Rady pro výzkum a vývoj ministerstva sociálních věcí, které hodnotí předložené projekty. Tato skutečnost je v reportáži označena za střet zájmů. Dále je poukazováno na možnou blízkost prof. Potůčka a ČSSD a jejich některých představitelů a na neobvyklou výši grantu. Reportáž polemizuje s některými výstupy CESES z odborného hlediska. Má charakter seřazení shromážděných vystoupení k tématu, interviewovaní vzájemně nereagují na své výpovědi, výpovědi jsou rozděleny do několika částí a vzájemně prokládány. Reportáž trvala 6 minut 50 vteřin, předcházelo jí moderátorské uvedení v délce přibližně 35 vteřin. Rada dále v odůvodnění rozhodnutí uvedla přepis odvysílaného programu a obsah vyjádření České televize. V tomto vyjádření účastnit řízení navrhl zastavení řízení o uložení pokuty, neboť má za to, že postupoval v souladu se zákonem a s Kodexem České televize. V reportáži pojednávající o střetu zájmů v morálním smyslu byly informace předloženy obsahově i formálně správně a vyváženě, neboť prostor k vyjádření byl poskytnut jak prof. Potůčkovi, tak ministru práce a sociálních věcí i bývalému výzkumnému pracovníkovi CESES. Toto vyjádření Rada vyhodnotila jako formální. Kodex České televize je pro Radu nezávazným dokumentem. Neztotožňuje se s tvrzením, že informace byly poskytnuty správně a vyváženě. Nedostatky mohly mít vliv i na interpretaci předložených informací diváckou veřejností pro obsahové stránce. Reportáž je výrazně negativně zaměřená na kritiku nestrannosti prof. Potůčka a jeho role při přidělování dotace ze státního rozpočtu. Relevantním požadavkem pro zajištění objektivnosti a vyváženosti poskytovaných informací je to, aby kritizovaná strana měla možnost vyjádřit se ke konkrétním vytýkaným skutečnostem a obviněním. Tuto povinnost nelze považovat za splněnou tím, že prof. Potůčkovi byl poskytnut prostor pro obecné vyjádření bez možnosti reagovat na konkrétní skutečnosti. Kritizovaná strana neměla možnost podrobně se vyjádřit k tomu, co v reportáži bylo uvedeno. Reportér nevyužil doplnění informací, např. z nezávislých zdrojů. Divák tedy nedostal prostor k utvoření vlastního názoru v konfrontaci různých pohledů na tutéž věc. Není popsán průběh schvalování projektu. Rada proto považuje poskytnuté informace za nedostatečně objektivní, za nedostačující pro svobodné vytváření názorů.reportáž přinesla informace sporné až spekulativní ( vztah prof. Potůčka a ČSSD), vyznívá negativně ohledně hodnocení kvality a odbornosti CESES, které projekt předkládalo, přičemž vyjádření prof. Potůčka k těmto výtkám reportáž neobsahuje. Nebyly tak poskytnuty objektivní a vyvážené informace. Řazení shromážděných vyjádření k tématu vede k účelové manipulaci s nimi a do určité míry posouvá smysl i možný výklad vyjádření diváckou veřejností. Odvysíláním reportáže došlo k porušení povinnosti provozovatele vysílání poskytnout objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů, neboť způsob vedení reportáže byl příčinou nedostatečného zjištění skutečností a divák se tak nemohl dopracovat objektivní pravdy. Tato skutečnost může být vážnou překážkou pro možnost svobodného vytváření názorů na základě předložených faktů a může ovlivňovat společenské mínění. Při stanovení povinnosti provozovatele vysílání v 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. měl zákonodárce na zřeteli nutnost zamezit tomu, aby provozovatel vysílání mohl vyvíjet na diváka tlak jednostranných informací a hodnotících soudů. Účastníku bylo již upozornění za porušení zákona stejné podstaty vydáno. Výše pokuty byla stanovena s přihlédnutím k povaze pořadu, jeho sledovanosti, k době odvysílání

3 pokračování 3 jakož i k tomu, že se jedná o provozovatele s celoplošným vysíláním. Dále Rada přihlédla k tomu, že se jedná o opakované porušení 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb.. Žalobce v žalobě namítl, že členem Rady je Václav Žák, který spolupracoval s Martinem Potůčkem na několika projektech. Věc nebyla dle názoru žalobce správně kvalifikována, k porušení 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. nedošlo. Smyslem reportáže bylo poskytnout divákovi informace o tom, jak projekt sociologa blízkého hlavní vládní straně získává neobvykle vysokou grantovou podporu. Prostor k vyjádření byl poskytnut všem zainteresovaným stranám. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v dané věci se Ing. Václav Žák právě pro spolupráci s Martinem Potůčkem zdržel hlasování. K samotné reportáži uvedl, že od počátku hodnotí zjevně negativně přidělení grantu a spojuje tuto skutečnost s osobou prof. Potůčka a jeho vazbami na představitele vládní strany a s jeho členstvím v odborných vládních komisích. Nebylo doloženo, že výše grantu je vzhledem k projektu ve zjevném nepoměru a že jeho přidělení je pouze zásluhou prof. Potůčka a jeho kontaktů. Fedora Gála, který se k věci vyjadřuje, nelze považovat za nezávislého odborníka, neboť se jedná o bývalého zaměstnance CESES. Reportáž se nezabývala tím, zda měl a mohl mít prof. Potůček vliv na schválení projektu, zda o tom rozhodoval, výše grantu nebyla srovnána s jinými granty. Objektivita a vyváženost informací nevyplývá z toho, že se mohly zúčastněné strany vyjádřit, ale z vlastního obsahu uvedených informací. V reportáži nebyly uvedeny všechny relevantní skutečnosti a reportáž tak nemohla být objektivní. Při jednání setrvali účastníci na svých stanoviscích. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Podle 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.) provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne č.j. 6 Ca 123/ napadené rozhodnutí žalovaného ze dne písemně vyhotovené dne č.j.: Rpo/147/04/947 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Městský soud v Praze vyšel z názoru, že závěr žalovaného, že z obsahu reportáže a ze způsobu jejího zpracování je třeba dovodit, že pro svobodné vytvoření názoru informace poskytnuty nebyly, nemá oporu ve zjištěných skutečnostech. Soud s odkazem na obsah reportáže uvedl, že provedenými zjištěnými v rámci správního řízení nebylo prokázáno, že žalobce v dané věci porušil povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Na základě kasační stížnosti podané žalovaným Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne č.j. 7 As 78/ rozsudek Městského soudu v Praze ze dne č.j. 6 Ca 123/ zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení, když dospěl k závěru, že Městský soud v Praze nepřípustně nahradil za žalovaného interpretaci a aplikaci neurčitých právních pojmů obsažených v 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. Nejvyšší správní soud k této otázce uvedl, jakým způsobem musí správní orgán v případě neurčitých právních pojmů postupovat. Soudu pak přísluší přezkoumání takového výkladu a zhodnocení, zda určitý jev reálného života byl

4 pokračování 4 správním orgánem správně podřazen pod neurčitý právní pojem. Soud musí mít možnost přezkoumat, zda interpretace a aplikace neurčitého právního pojmu správním orgánem je v souladu se zákonem, jaké podklady pro své rozhodnutí k tomu správní orgán soustředil, zda tak učinil v rozsahu, který mu umožnil ve věci správně rozhodnout a zda jeho zjištění s těmito podklady nejsou v logickém rozporu. Na základě právního názoru vysloveného Nejvyšším správním soudem ve zrušujícím rozsudku, kterým je krajský soud vázán ( 110 odst. 3 s.ř.s.), Městský soud v Praze rozsudkem ze dne č.j. 6 Ca 104/ napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný při aplikaci neurčitého právního pojmu nevyložil, co jím rozumí, které znaky k jeho naplnění vyhledává, v jakém rozsahu a jakým procesem je nalezl a jakou logickou úvahou shledal, že jsou dány. Ze shora uvedených skutečností pak dovodil, že za této situace je třeba mít napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Na základě kasační stížnosti podané žalovaným Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne č.j. 7 As 43/ rozsudek Městského soudu v Praze ze dne č.j. 6 Ca 104/ zrušil a věc soudu vrátil k dalšímu řízení s tím, že nevymezení právního pojmu objektivní a vyvážené informace v daném případě nelze považovat za důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí. Pojmy objektivní a vyvážené jsou dle názoru Nejvyššího správního soudu obecně známé, srozumitelné a často užívané. Je dostačující, je-li v odůvodnění napadeného rozhodnutí konkrétně uvedeno, v čem neobjektivita a nevyváženost odvysílaného příspěvku spočívala. Napadené rozhodnutí je odůvodněno způsobem, který nebrání jeho věcnému přezkumu. Nejvyšší správní soud rovněž poukázal na to, že žaloba kromě konkrétní námitky podjatosti neobsahuje další podrobné a konkrétní žalobní body. Nejvyšší správní soud městský soud zavázal, aby napadené rozhodnutí přezkoumal a aby při rozsahu přezkumu respektoval ustanovení 75 odst. 2 věta prvá s.ř.s. Městský soud se znovu zabýval důvodností podané žaloby, vycházel přitom z právního názoru Nejvyššího správního soudu vysloveného ve výše uvedeném rozsudku. Pokud se jedná o námitku, že na vydání napadeného rozhodnutí se podílel Ing. Václav Žák jako tehdejší člen Rady a že jmenovaný spolupracoval s prof. Martinem Potůčkem na několika projektech, touto námitkou se zabýval městský soud již v rozsudku č.j. 6 Ca 123/ Uvedl, že námitka podjatosti nebyla žalobcem v rámci správního řízení vznesena, ačkoliv mu bylo známo, že jmenovaný je členem Rady a že v dřívější době spolupracoval s prof. Potůčkem. Za této situace by se žalobce nemohl dovolávat podjatosti až po ukončení správního řízení. Navíc z vyjádření žalovaného vyplývá, že jmenovaný se v uvedené věci zdržel hlasování. Na tomto již dříve vysloveném názoru soud setrvává, když nenastaly žádné okolnosti, které by odůvodňovaly změnu stanoviska. Pokud žalobce měl za to, že v uvedené věci by měl být Ing. Žák vyloučen z jejího projednávání a rozhodování, bylo na něm, aby námitku podjatosti vznesl již v průběhu správního řízení, když složení Rady mu bylo nepochybně známé. Jestliže tak neučinil, nemůže se takového důvodu dovolávat až v žalobě. Navíc je třeba zopakovat, že podle sdělení žalovaného se Ing. Žák v daném případě zdržel hlasování. Soud považuje za potřebné dále zdůraznit, že Rada rozhoduje jako kolektivní orgán většinou hlasů a v této věci nemělo zdržení se Ing. Žáka žádný význam pro výsledek hlasování. V další části žaloby žalobce namítl, že věc nebyla žalovaným správně kvalifikována, že k porušení 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. nedošlo a že reportáž byla objektivní a vyvážená. Jak již vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne č.j. 7 As

5 pokračování 5 43/ , tento žalobní bod je obecný a soud na něj tedy rovněž musí reagovat pouze v obecné rovině. Žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých dovozuje nesprávnou kvalifikaci jednání, za které byl sankcionován, neuvedl ani žádné skutečnosti, pro které považuje odvysílanou reportáž za objektivní a vyváženou. Soudu proto nezbývá, než poukázat na to, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně rozvedl, proč byl odvysílaný příspěvek neobjektivní a nevyvážený a zjištěné skutečnosti správně podřadil pod ustanovení 31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. Žalobce neuvedl žádné konkrétní okolnosti, které by závěry učiněné žalovaným vyvracely, neuvedl žádné konkrétní důvody, které by mohly vést k závěru, že žalovaný nepřihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, že by nesprávně hodnotil získané důkazy. Za této situace musí soud konstatovat, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí řádně vypořádal s obsahem reportáže i s vyjádřením žalobce v rámci správního řízení a rovněž uvedl úvahy, které jej vedly k závěru, že k porušení citovaného ustanovení došlo a že je na místě za toto porušení uložit pokutu ve výši ,- Kč. Úvahy uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí mají oporu v obsahu správního spisu a nejsou v rozporu se zásadami logiky, představují stanovisko a závěr žalovaného, který nebyl žádnými konkrétními žalobními námitkami zpochybněn. Vzhledem k tomuto závěru nezbylo než žalobu podle 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítnout. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly.. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat kasační stížnost za podmínek stanovených v 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozsudku prostřednictvím Městského soudu v Praze. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie ( 105 odst. 2 s.ř.s.). V Praze dne 11. listopadu 2009 JUDr. Karla Cháberová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová