KARVINÁ PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NA LÉTA zasedání Zastupitelstva města Karviné, , usn.

Transkript

1 KARVINÁ PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY NA LÉTA zasedání Zastupitelstva města Karviné, , usn. 283 Karviná

2 Zpracovali: PhDr. Roman Nogol a PhDr. Alexandra Rebrová z podkladů odborů Magistrátu města Karviné, 2007 Foto a reprofoto: Edmund Kijonka,

3 1. ÚVOD Památkově chráněné území Městská památková zóna Karviná je nejcennější částí sídelní struktury města. Dokládá nejen historický vývoj města, ale ozřejmuje též jeho současnou existenci a směřování jeho dalšího vývoje. Historické jádro Karviné v kontextu celonárodních dějin tak vyjadřuje zároveň podíl evropského kulturního dědictví. Tato památkově chráněná část městského sídla zahrnuje vedle jednotlivých památkových budov, parků a drobné architektury také objekty, které ačkoliv nejsou zapsanými kulturními památkami, jsou nositeli kulturních hodnot památkově chráněného urbanistického celku, jeho ulic a panoramat. Vedle toho jsou tu ale také objekty provizorní, nekvalitní, na nichž památkové hodnoty nespočívají, a dokonce charakter urbanistického celku poškozují nebo snižují. Jsou zde také volné nevyužité prostory, které vytvářejí prostor pro určité urbanistické korektury nebo rozvojové rezervy města. Kulturní hodnoty městské památkové zóny spočívají ve vlastnostech urbanistického celku, jež zvýrazňují dominanty a podřazují běžnou zástavbu na základě hlubšího smyslu, jež vytvářejí rámec celkové významové struktury prostředí. Území městské památkové zóny Karviná je prostředím, v němž se jako v jiné části sídla bydlí, pracuje, podniká, ale i odpočívá. Vedle této společenské funkce má ale též problémy sociální, ekonomické, ekologické, územně technické a kulturní v nejširším pojetí. Svojí polohou v těžišti centra města se tyto problémy pak ještě násobí. Přijetím usnesení vlády České republiky č. 209 z roku 1992 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl položen důraz na všestranný rozvoj památkově chráněného území. Město by mělo spolu s občany vzájemně spolupracovat na základě společné koncepce a státní správa by měla tomuto úsilí napomáhat svými ekonomickými, legislativními a organizačními opatřeními. 3

4 Cíle Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky jsou od schválení příslušného usnesení vlády ČR ze dne 25. března 1992, č. 209 stále tytéž. Z pohledu památkové péče se jedná zvláště o systematické provádění oprav, modernizace, rekonstrukce, ale i pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu, jednotlivých objektů i jejich souborů. Prioritou ale zůstává zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů k vhodným účelům, péče o urbanistickou a architektonickou čistotu prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Pobídkou k plnění cílů programu regenerace je finanční podpora, kterou stát zastoupený Ministerstvem kultury ČR a krajskými úřady poskytuje na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou kulturních památek jejich vlastníkům. Celkový objem finančních prostředků ve státním rozpočtu pro tento program se v uplynulém období pohyboval v následující úrovni: PŘEHLED STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ NA PROGRAM REGENERACE MPZ KARVINÁ V LETECH Tabulka č. 1 Rok Dotace MK Dotace MMR Dotace MSK Celkem Celkem zkratky: MK - ministerstvo kultury MMR - mimisterstvo pro místní rozvoj MSK - Moravskoslezský kraj 4

5 Ze státních prostředků MK, MMR a MSK bylo tedy v letech poskytnuto na plnění Programu regenerace Městské památkové zóny Karviná celkem tis. Kč. 5

6 2. AKTUALIZACE PROGRAMU REGENERACE MPZ KARVINÁ Program regenerace Městské památkové zóny Karviná na léta , který schválilo Městské zastupitelstvo v Karviné na svém 30. zasedání dne 6. listopadu 2001 usnesením č. 370, byl pravidelně projednáván a vyhodnocován na pracovních schůzích Odborné pracovní skupiny pro regeneraci MPZ Karviná, která v tomto období pracovala ve složení: 1. PhDr. Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviná, předseda 2. PhDr. Alexandra Rebrová, vedoucí oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná 3. Ing. Libuše Krupková, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu MM Karviná 4. Ing. Josef Polách, vedoucí odboru finančního MM Karviná 5. Ing. arch. Stanislav Waszek, oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná 6. Ing. arch. Igor Krčmář, Národní památkový ústav, územní pracoviště Ostrava 7. Ing. Jitka Koščáková, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Ostrava 8. PhDr. Libuše Svátková, externí spolupracovník NPÚ, územní pracoviště Ostrava 9. Ing. arch. Jaroslav Janský, autorizovaný architekt 10. Jaroslav Krótki, člen Zastupitelstva města Karviné Na základě docílených výsledků Programu regenerace MPZ Karviná v letech se jeví potřeba aktualizace tohoto programu, který zahrnuje časový horizont a stanovení strategie dalšího postupu při uplatňování cílů programu. Ve sledovaném období bude Odborná pracovní skupina pro regeneraci MPZ Karviná pracovat v následujícím složení: 1. PhDr. Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviná, předseda 2. PhDr. Alexandra Rebrová, vedoucí oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná 6

7 3. Ing. Libuše Krupková, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu MM Karviná 4. Ing. Josef Polách, vedoucí odboru finančního MM Karviná 5. Ing. arch. Stanislav Waszek, oddělení správy zámku a památkové péče OŠK MM Karviná 6. Ing. arch. Igor Krčmář, Katedra architektury FAST VŠB TU Ostrava 7. Ing. Jitka Koščáková, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Ostrava 8. PhDr. Libuše Svátková, externí spolupracovník NPÚ, územní pracoviště Ostrava 9. Ing. arch. Jaroslav Janský, autorizovaný architekt 10. Jaroslav Krótki, člen Zastupitelstva města Karviné 11. Mgr.Andrea Čeplá, Národní památkový ústav, územní pracoviště Ostrava I když se realizační akce soustřeďovaly na záchranu nejohroženějších kulturních památek, i v současné době existuje značný počet kulturních památek a souborů na území památkové zóny, které jsou v havarijním stavu. Nelze přitom zapomínat na průběžnou údržbu těch památek, které byly již dříve rekonstruovány, či restaurovány. Na svém jednání dne 12. března 2007 Odborná pracovní skupina navrhla zpracovat aktualizovanou verzi Programu regenerace MPZ Karviná na léta Neocenitelným pomocníkem metodického postupu při zpracování aktualizované verze Programu regenerace MPZ Karviná byly osobní konzultace, metodické příručky i odborné studie uveřejněné odbornými pracovníky Odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR, Národního památkového ústavu v Praze a dalších odborných pracovišť. Aktualizaci Programu regenerace si vyžádaly nové skutečnosti vycházející z ukončení časového horizontu předchozího programu, realizace stěžejních akcí Programu rozvoje města Karviné na léta , ale také nová územně plánovací dokumentace s příslušnými podklady a vyhláškami. Jedná se o změnu č. 4 Územního plánu obce Karviná (dále ÚPSÚ), schválené MZ Karviná dne (usnesení č.1166), změnu č. 5 ÚPSÚ Karviná ze dne (usnesení č. 420), změnu č. 6 ÚPSÚ Karviná schválenou MZ Karviná (usnesení č. 1048), změnu č. 7 ÚPSÚ Karviná schválenou MZ Karviná (usnesení č. 886), Územního plánu zóny 7

8 Karviná Fryštát, Darkov - území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma Karviná-Fryštát, Darkov (dále ÚPNZ), schválené MZ Karviná (usnesení č. 145) a jeho změna č. 1 schválená zastupitelstvem města , usnesení č. 724, jehož časovým horizontem je rok 2010 a změna č. 2 schválená zastupitelstvem města , usnesení č Závazná část tohoto ÚPNZ byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Města Karviné č. 4/2006 "O regulativech území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma Karviná-Fryštát, Darkov" dne (usnesení č. 1075), jejíž účinnost nabyla platnost Stěžejními investičními akcemi aktualizované verze Programu regenerace na léta jsou například akce - rekonstrukce zámeckých koníren s mléčnicí, dokončení IV. etapy rekonstrukce zámeckého parku (park Boženy Němcové), dostavba zámeckých schodů do parku, rehabilitace městského opevnění podél Zámecké ulice, předláždění MPZ prostoru mezi KB a ČS včetně ul. Markovy a úprav u kostela sv. Marka, předláždění spojovací ulice mezi Pivovarskou a Mlýnskou, rekonstrukce kapličky u domu čp. 637 v Karviné-Darkově a obnova historické kašny s fontánou před zámkem. 2.1 Podklady pro zpracování Programu regenerace MPZ - aktualizace 1. Územní plán obce Karviná, schválený zasedáním MZ č. 286 ze dne návrhové období do roku 2010, zpracovatel Ing. arch. J. Šimíčková, Urbanistické středisko Ostrava s. r. o. 1. změna č. 1, zasedání MZ z , usn. č změna č. 2, zasedání MZ z , usn. č změna č. 3, zasedání MZ z , usn. č. 441 změny 1-3, digitalizovaná podoba, schválena MZ z změna č. 4, zasedání MZ z , usn.č změna č. 5, zasedání MZ z , usn. č

9 6. změna č. 6, zasedání MZ z , usn změna č. 7, zasedání MZ z , usn Obecně závazná vyhláška města Karviné č. 2/2006 o regulativech územního rozvoje města Karviné ze dne usn. ZM č. 1048/2006, účinnost 20. června Územní plán zóny Karviná Fryštát Darkov - území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma, zpracovatel Ing. arch. Renata a Petr Májkovi, Ostrava, zasedání MZ z , usn. č. 145, digitalizace provedena v roce změna č. 1 zasedání MZ z , usn. č. 724, digitalizace provedena v roce změna č. 2, zasedání MZ z , uns. č Obecně závazná vyhláška města Karviné č. 4/2006 o regulativech území městské památkové zóny a jejího ochranného pásma Karviná-Fryštát, Darkov vydána ZM z , usn. č. 1075, účinnost od Studie parteru v historickém jádru Karviná-Fryštát (12/1995), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 6. Studie fasád v historickém jádru Karviná-Fryštát (12/1995), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 7. Studie okolí OD TREFA v Karviné-Fryštátě (1996), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 8. Studie parku Julia Fučíka v Karviné-Fryštátě (12/1997), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 9. Studie barevného řešení vybraných fasád v historickém jádru Karviná-Fryštát (12/2003), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 10. Studie humanizace proluk v zástavbě historického jádra Karviná-Fryštát (11/2003), projektant Ing. arch. Renata a Petr Májkovi 9

10 11. Úprava komunikací pěších podél tř. 17. listopadu v úseku od křižovatky u zimního stadionu po křižovatku u nemocnice v Karviné-Ráji (2005), Ateliér ESO spol. s r.o. 12. Program rozvoje města Karviné na léta , zpracovatel Statutární město Karviná, zasedání MZ z , usn. č Stručný průvodce po památkách města Karviné, zpracovatel PhDr. Alexandra Rebrová, Karviná Městská památková zóna Karviná, měřítko 1 : 2000, xerokopie, návrh Rekonstrukce parku Boženy Němcové (zámecký park) v Karviné, studie, zpracovatel Ateliér zahradní a krajinářské architektury Sendler, Květ Babka, Brno 1995, zasedání RM z , usn. č Generel zeleně a způsob údržby ve městě, územně plánovací podklad, zpracovatel Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví 1999, zasedání MZ z , usn. č. 295, aktualizace schválena zasedání 76. schůze RM z , usn. č a 3. schůze RM z , usn.č Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná na léta , schválen na zasedání ZM z , usn. č Program podpory malého a středního podnikání, zpracovatel Město Karviná 2000, zasedání MZ z , usn. č Komplexní studie regenerace a rozvoje areálu bývalých koníren v Karviné-Fryštátě, zhotovitel Ateliér Genius loci s.r.o, Ostrava, zodpovědný projektant: Dipl. Ing. Paul Seitz, Ing.arch. Iva Seitzová, listopad Urbanistická studie rekreačního využití území Karviná-Louky, zpracovatel Ing. arch. Jaroslav Haluza, Generel cyklistické dopravy na území města Karviné, zpracovatel DHV CR, spol. s. r. o.,

11 3. ŠIRŠÍ VZTAHY MPZ MĚSTA KARVINÉ 3.1 MPZ - město Karviná - region Město Karviná o rozloze 57,48 km 2 se nachází v severovýchodní části Slezska. Leží v údolní nivě řeky Olše s přítokem řeky Stonávky v Ostravské pánvi. Od Ostravy je vzdáleno 18 km, ve východní části katastru Podlesí je udáván hodnotou trigonometrického bodu 305,3 m. Střední část katastru Karviné podél řeky Olše a Stonávky nepřekračuje 250 m nadmořské výšky. Město Karviná leží na zeměpisných souřadnicích 49 51'15'' východní délky Gr. (příloha č. 1). Půdorys katastru města Karviné je nepravidelný, protáhlý od jihozápadu k severovýchodu se severním výběžkem v části Karviná-Staré Město. Na severu hraničí s obcí Petrovice u Karviné, na západ s obcemi Dětmarovice, Doubrava, Orlová, na jihu s obcemi Havířov, Horní Suchá a Český Těšín, na východě s polskými obcemi Ostrębów, Kaczyce, Zebrzydowice (příloha č. 2). Nadmořskou výškou se město Karviná začleňuje do pahorkatin nejsevernějšího předhůří Beskyd, které přecházejí do Odersko-viselské nížiny. Pravostranným přítokem řeky Olše je Staroměstský a Karvinský potok, v Karviné- Ráji je z pravé strany Olše vyveden potok Mlýnka, který protéká částí Karviná-Fryštát. Levostranným přítokem Olše v Karviné-Dolech, části Sovinec je říčka Stonávka a Solecký potok. V nižších polohách podél řeky Olše se nachází soustava Louckých rybníků, dnes postižených důlní činností v části Karviná-Staré Město. Správní základ dnešního města Karviné byl položen v roce 1948, kdy tehdy samostatné obce Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město vyslovily ve dnech 13. dubna až 25. června 1948 souhlas se sloučením a nový územní celek dostal název Karviná (výnos MV ČSR z 22. února 1949, Úřední list RČs, 1949, s. 365). V průběhu 50. až 70. let byla vybudována nová sídliště, která vytvořila městské části Karviná-Nové Město, Karviná-Mizerov, Karviná-Hranice. S účinností od 1. ledna 1975 byla k městu připojena obec Louky nad Olší, čímž byl integrační proces města završen. Dnešní sídelní strukturu tvoří 9 městských částí, a to Karviná-Fryštát, Karviná-Doly, Karviná-Darkov, 11

12 Karviná-Ráj, Karviná-Staré Město, Karviná-Nové Město, Karviná-Mizerov, Karviná- Hranice, Karviná-Louky. V současné době má město Karviná celkem obyvatel (k ) (příloha č. 3). Město Karviná užívá znak a prapor, jehož základem je historická podoba znaku města Fryštátu na městské pečeti z roku 1529 a barevné vyobrazení na městské truhlici z roku Dnešní užívaný znak je doplněn o lipový květ symbolizující rozvoj města a nese následující popis: "Polcený štít v pravém modrém poli půl zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém stříbrném poli půl lipového trojlistu s jedním zeleným poupětem" (příloha č. 4). Karviná je sídelním městem správního okresu zřízeného v roce 1850 jako politického a soudního okresu Fryštát, který byl přejmenován roku 1949 na okres Karviná. V rámci územně správní reorganizace státu byl však od zrušen Okresní úřad Karviná. Jeho území zaujímá plochu 347 km 2 při česko-polských státních hranicích u 50. rovnoběžky a 18. poledníku. Eliptický tvar okresu je protáhlý od severozápadu k jihovýchodu. Jeho obvod měří 136,6 km a tvoří jej 71,5 km státních hranic s Polskem, tj. 52 procent území a 65,1 km hranic okresu, tj. 48 procent sousedí s dřívějšími správními okresy Frýdek-Místek (42,3 km), Ostrava (22 km), a na západě v krátkém úseku při řece Odře s okresem Opava (0,8 km) (příloha č. 5). Státní hranice okresu Karviná jsou ze 60 procent přírodní, jež tvoří ustálený vodní tok Olše ve třech úsecích o délce 26,5 km, v nedlouhém úseku 7 km i její silně meandrující pravý přítok Petrůvka a v úseku 9 km i řeka Odra. Zemský povrch tohoto území je obecně plochý, jen mírně zvlněný, nikde v něm nejsou ani nápadné hory, ani tvarově výrazné terénní hrany. Nejvyšší bod okresu je na vrcholu kopce Babí hora, jehož vrchol, vysoký 423 m.n.m., je vzdálen m od východního břehu údolní nádrže Těrlicko. Nejnižší bod okresu je 198 m.n.m. v místě, kde se vlévá Olše do řeky Odry. Typická výška na území okresu je 230 m.n.m. Většinu území, jeho severní část, zabírá východní polovina severní vněkarpatské sníženiny pojmenované Ostravská pánev. Jižní část území okresu tvoří podbeskydská Těšínská pahorkatina, která je západobeskydským podhůřím vnějších Západních Karpat. 12

13 Podnebí okresu lze zařadit do mírného pásma. Je mírně kontinentální a příbuzné klimatickým podmínkám sousedního Polska. Průměrné roční teploty se zde pohybují okolo 8 stupňů Celsia. Vodní soustava okresu patří Baltskému úmoří, povodí Odry. Stojatých a tekoucích vod je zde více než v ostatních okresech. Největší vodní plochou okresu Karviná je hladina údolní nádrže Těrlicko, která zaujímá plochu 2,7 km 2. Přehrada má 617 metrů dlouhou a 25 metrů vysokou sypanou hráz z 800 tis. m 3 zeminy. Největší hloubka této nádrže je 24 metrů, při normálním stavu zadržuje 27 miliónů m 3 vody. Vybudována byla v roce 1962 na říčce Stonávce jako akumulační, retenční a rekreační nádrž. Ze stojatých vod není žádná plocha jezerem. Všechny vodní plochy zde vznikly přímou nebo nepřímou činností člověka. Okres Karviná má však početně i plošnou rozlohou nejvíce vodních ploch, jež tvoří rybníky a zvodnělé poklesové kotliny. Hlavním tokem území je řeka Olše, která je tepnou celé zdejší vodní soustavy a největším tokem je řeka Odra. V území je pozoruhodný výskyt speciálních minerálních vod. Jejich prameny, tzv. solanky, jsou využívány k léčebným účelům v Lázních Darkov i jejich Rehabilitačním sanatoriu v Karviné-Hranicích. Svým složením i vysokou vydatností patří zdejší jodobromové prameny k nejsilnějším v Evropě. Jejich teplota je 10 až 13 stupňů Celsia. Vody jsou silně proplyněny a obsahují až 39,5 mg jódu a 102 mg bromu na litr. Na území okresu je téměř 300 rybníků a zvodnělých terénů. Nacházejí se většinou v Ostravské pánvi, zatímco v Těšínské pahorkatině jsou jen ojediněle. Největší rybniční soustava se nachází na pravobřeží Olše při severozápadním okraji Karviné mezi městem Karviná a obcí Dětmarovice. Tvoří ji 15 vodních nádrží oddělených od sebe jen úzkými hrázemi, takže vytvářejí téměř souvislou vodní plochu dlouhou 2,8 km a širokou 1,3 km. Největší z nich jsou rybníky Větrov, Čerpák, Mělčina, Šafář, Sirotek, Ženich a Vdovec. Plošně menší a méně ucelené je rybniční území jižně a východně od Rychvaldu. Z tamních 25 vodních nádrží je největší a také nejstarší rybník Skučák. Leží západně od Rychvaldu a má zhruba čtvercový tvar o délce strany 400 m. Rybník s jeho pobřežními loukami o celkové rozloze 30 ha je přírodní rezervací. Dalšími velkými rychvaldskými rybníky jsou Cihelní, Kout a Podkostelní rybník. Rybníky ve Starém Městě včetně dalších oblastí Moravskoslezského kraje jsou ve smyslu vládní nařízení č. 165/2007 Sb. vymezenou Ptačí oblastí Heřmanský stav - Odra - Poolší, jehož cílem je 13

14 zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků, jako je bukáček malý, ledňáček říční a slavík modráček. Stanovení ochrany Louckých rybníků o celkové rozloze 32,98 ha kvůli jejich těžce poškozené soustavě důlní činností bylo k 21. prosinci 1987 jako státní přírodní rezervace zrušeno. Jednalo se o zachovalý lužní les s rybníkem Prostředníkem v aluviální nivě Olše s ojedinělou flórou i faunou. V současné době probíhá revitalizace a obnova původní fauny a flóry. Pro území zaniklého sídla Louky byla zpracována Urbanistická studie na rekreační využití území Karviná Louky, jejímž cílem je oživení a využití tohoto území pro příměstskou rekreaci obyvatel města a pro krátkodobou rekreaci v rámci cestovního ruchu. Sleduje posílení dominanty kostela sv. Barbory a doplnění území o další aktivity, například muzeum, amfiteátr s doprovodnými aktivitami, vybudováním naučné stezky aj. V severozápadní části se počítá s vybudováním areálu s plochou dráhou. Soubor 6 rybníků se nachází též na levobřeží Sušanky severně od Havířova v úzkém pásu dlouhém 1,35 km. Z ostatních zhruba 200 rybníků a vodních nádrží je největší Záblatský rybník a rybník Nový stav, které se nacházejí jižně od Bohumína. Řada stojatých vodních nádrží je ale také výsledkem antropogenních poklesů poddolovaného území Karviné-Dolů, Darkova, Doubravy, Dětmarovic a u východního okraje Bohumína-Skřečoně. Některé tvoří tzv. odkaliště, která mají dočasný charakter. Velká antropogenní nádrž dlouhá 2,2 km je také u Bohumína-Vrbice, její část se nachází i v okrese Ostrava. Severně od Starého Bohumína se nacházejí plošně rozsáhlé zvodnělé zemníky - vytěžené štěrkovny, způsobené průsakem podzemních vod. Specifický charakter udává okresu Karviná těžba černého uhlí, která je výhradně hlubinná. Vrstvy uhlí jsou uloženy pod třetihorními a čtvrtohorními přeryvy, které mají místy mocnost až 800 m, jinde však jen 200 m (Orlová-Lazy) nebo 160 m (Karviná). Hloubka těžby pod povrchem je místy i více než m. Takřka 90 procent vytěženého suterénu zůstává nevyplněno zakládkou, proto vrstva nad ním sesedá a vznikají poklesové kotliny, v nichž se zemský povrch snižuje. Místy dosahují poklesy až 25,5 m. Sesedání povrchu vede k poškozování lidského díla na povrchu. Vážně postiženými oblasti nadále zůstávají části Karviná-Doly, Karviná-Darkov, Karviná-Louky, i když příslušné těžební organizace podnikají nápravné kroky k postupné technické i biologické 14

15 rekultivaci těžbou dotčeného území. Město Karviná má katastrální výměru ha, na jehož území žilo k celkem obyvatel. Jeho sídelní strukturu tvoří 9 městských částí s následujícím počtem obyvatel: Karviná-Fryštát (2 458), Karviná-Doly (693), Karviná-Darkov (308), Karviná-Ráj (17 849), Karviná-Staré Město (818), Karviná-Nové Město (19 400), Karviná-Mizerov (13 520), Karviná-Hranice (8 905), Karviná-Louky (445) (příloha č. 6). Z uvedeného počtu ve městě žilo mužů a žen. Hustota osídlení je vyjádřena počtem obyvatel na 1 km 2. K bylo na území města celkem 583 živě narozených dětí a 668 zemřelých. Přirozený přírůstek je tedy vyjádřen úbytkem obyvatelstva - 85 osob. Ke sledovanému datu se z Karviné odstěhovalo 997 osob, tzn. že celkový přírůstek je vyjádřen faktickým úbytkem obyvatelstva města Karviné osob. K bylo ve městě uzavřeno celkem 201 sňatků a k témuž datu bylo 302 manželství rozvedeno. Město se v současné době potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Úřad práce v Karviné evidoval k celkem uchazečů o zaměstnání na území města. Míra nezaměstnanosti dosáhla tedy ke sledovanému období 18,89 %. Uchazečům o zaměstnání bylo ve sledovaném období k dispozici pouze 248,18 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo ve městě Karviná připadalo ke konci roku 2006 celkem 29,1 nezaměstnaných. Ke sledovanému datu bylo u Úřadu práce v Karviné evidováno 973 uchazečů pobírajících hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti. S ohledem na tuto špatnou situaci na trhu práce a růst nezaměstnanosti se hledalo řešení k vybudování podnikatelské zóny v Karviné. Pro tuto činnost byly vytipovány městské pozemky v Karviné-Starém Městě a již k podnikalo na území Průmyslové zóny Karviná - Nové Pole (příloha č.7/1-2) celkem 9 domácích i zahraničních investorů. Ještě v srpnu 2000 potvrdila svůj investiční záměr v lokalitě "Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole" japonská firma Shimano Czech Republic, s.r.o. V novém průmyslovém komplexu včetně administrativního zázemí s počtem 800 pracovních míst 15

16 zahájila v březnu 2001 svoji činnost. Předmětem je výroba a montáž jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků, rybářského vybavení a dalších sportovních potřeb. K výstavbě průmyslového komplexu o rozloze cca 3 ha se v říjnu 2001 připojila rovněž česko-švédská společnost Mölnlycke Health Care Klinipro, s.r.o., která se zabývá výrobou zakázkových chirurgických operačních setů, jednorázových chirurgických pomůcek a roušek s předpokládaným vytvořením cca 400 přímých pracovních míst. Dalším investorem se v listopadu 2001 stala karvinská firma Dexon Czech, s.r.o. se specializací na výrobu a prodej výrobků elektro-akustiky (reprosoustav). Investičním záměrem této firmy je výstavba výrobně skladovací haly na pozemku m 2 s předpokládaným počtem cca 48 přímých pracovních míst. Na výrobní činnosti se v průmyslové zóně od září 2004 podílí také firma Lift Component, s.r.o., jejímž předmětem činnosti je vývoj, výroba a prodej výtahů a výtahových komponentů. Podniká rovněž v oborech koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, grafické práce a kresličské práce, výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely, projektování elektrických zařízení, zámečnictví, výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů. V září 2004 se na Novém Poli v Karviné objevil také další zahraniční investor, jímž je americká firma Stant Manufacturing, s.r.o. Zabývá se výrobou motorových součástek pro automobilový a letecký průmysl, ale také výrobou plastových výrobků a pryžových výrobků. Americkým investorem je rovněž firma Gates Hydraulics s.r.o., která zde zahájila výrobu v dubnu Zabývá se montáží hydraulických hadic a kovových spojek, výrobou ostatních plastových a pryžových výrobků. Pronajala si zde rovněž od developerské firmy GH Development s.r.o. výrobní závod, v němž zahájila v květnu 2006 výrobu automobilových součástí. Od srpna 2006 začal na Novém Poli v Karviné podnikat také další zahraniční investor. Jedná se o švýcarskou firmu Baumann Springs s.r.o., která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem kovových pružin a příslušenství. Od října 2006 pak zde začala podnikat česká firma INPO s.r.o., jejímž předmětem činnosti je velkokapacitní prádelna. Koncem dubna 2007 byla podepsána smlouva s korejským investorem SEJONG Czech s.r.o., jejíž předmětem činnosti je výroba automobilových součástí. 16

17 Průmyslová zóna Karviná - Nové Pole má k dispozici cca 45 ha pozemků plně vybavených infrastrukturou a zajišťuje dostatek místa pro další rozšiřování výrobních hal. Pozemky jsou vlastnictvím města Karviné, což umožňuje rychle reagovat na požadavky investorů. Specifikem této průmyslové zóny je její vhodné strategické umístění v příhraničních regionech Česka, Polska i Slovenska. Investoři mohou v těchto příhraničních regionech využívat místní pracovní síly, potřebné množství dodavatelů, odběratelů i trhu místních spotřebitelů. Projekt výstavby průmyslové zóny Karviná-Nové Pole je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. S ohledem na průmyslový charakter zdejšího regionu poskytuje příležitosti investicím zejména v oblastech výroby strojů a nástrojů, komponentů pro automobilový průmysl, zpracování a tváření plastů, výrobky pro stavební průmysl a komponenty pro elektrotechnický průmysl. Určující ekonomikou nejen okresu, ale též města Karviné zůstává nadále těžba uhlí. Náklady spojené s útlumem těžby si k vyžádaly celkovou výši 2 162,3 mil. Kč. Dva důlní podniky OKD, a.s. jsou situovány v okrajových částech města. Největším dolem je Důl Darkov, a.s. OKD (příloha č.8), který má roční objem 3,9 mil. tun těžby uhlí (k ). Jeho dobývací prostory se nacházejí ve východní části Karvinské pánve. V roce 2006 byla struktura dolu následující: dva těžební závody (důlní závod 2,3), úpravna, provoz povrchových služeb. Důlní závody a ostatní provozy byly dislokovány v pěti lokalitách: lokalita bývalého závodu Gabriela, lokalita bývalého závoda Barbora, lokalita závodu 2 - Darkov, lokalita pomocného závodu a lokalita závodu 3-9. květen. Důl Darkov zaměstnává celkem zaměstnanců, z toho důlních dělníků. Na zahlazování následků důlní činnosti bylo investováno celkem 109,1 mil. korun, z toho 72,1 mil. Kč na asanačně rekultivační stavby. V současné době důl Darkov používá kombajny polské a německé provenience. Rozloha důlního pole činí 25,94 km 2. Dobývání jde do hloubek 650 m o mocnosti 2,99 m. Průzkum důlního pole dnešního dolu byl zahájen otevřením jámy Gabriela roku V roce 1883 byla zahájena těžba na Dole Hohenegger, v roce 1908 byl vybudován Důl Austria, později přejmenovaný na Důl Barbora. V roce 1946 dostal Důl Hohenegger název Důl 1. máj a v roce 1958 byl sloučen s Dolem Barbora. Téhož roku byl připojen 17

18 Důl Gabriela, přejmenovaný na Důl UNRRA, později Důl Mír, jehož provoz byl v rámci útlumu těžby v roce 1993 uzavřen. V roce 1972 byla zahájena výstavba Dolu Darkov. V roce 1982 byl dobudován nový Důl Darkov, který je v současné době výrobním centrem šachty. V roce 1988 se Důl Darkov stává nejmodernějším dolem v republice a poprvé je sloučen s Dolem 9. květen, který se roku 1990 znovu osamostatnil. V roce 1995 je Důl 9. květen znovu sloučen s Dolem Darkov, který vytvořil skupinový Důl Darkov. Dalším je Důl Čs. armáda, a.s. OKD (příloha č. 9) s objemem těžby 2,9 mil. tun uhlí v roce Nachází se v severovýchodní části Ostravsko - karvinského revíru, a jeho dobývací plochy mají rozlohu 26,15 km 2. Celková délka udržovaných důlních děl Dolu ČSA představovala k celkem m. Dnešní důl tvoří bývalé doly Čs. armáda a Doubrava. V roce 2006 byly organizačně členěny na závod Doubrava a závod Jan-Karel. Oba doly jsou v podzemí propojeny. Hornická činnost je prováděna na katastrálních územích měst a obcí Karviná, Doubrava, Orlová a Dětmarovice. Důl zaměstnával k celkem zaměstnanců, z toho v podzemí. Kromě toho bylo v podzemí v provozu zaměstsnáno 746 zaměstnanců dodavatelských firem a v oblasti důlních investic 160 zaměstnanců dodavatelských firem. Na zahlazování následků důlní činnosti bylo profinancováno v roce 2006 celkem 155 mil. Kč, z toho 6,5 mil. Kč na asanačně rekultivační stavby. Na dole se používají mechanizované posuvné výztuže domácí i polské výroby. K objevení uhelných slojí zde došlo roku 1776 a pravidelné těžbě od roku V letech 1800 až 1856 byl proveden rozsáhlý průzkum ložisek, v roce 1856 byly vyhloubeny jámy Jan, Františka a Jindřich. V roce 1862 byl založen Důl Karel, v roce 1871 jáma Hlubina. V roce 1951 byly tyto doly sloučeny v jeden Důl Čs. armáda, jehož mocnost dobývacích slojí se pohybuje od 0,6 do 6 m. Dobývání na tomto dole jde do hloubek 800 m pod povrch a Důl Čs. armáda je nejstarším dolem v OKR vůbec. Zahájení hornické činnosti v dobývacím prostoru Dolu Doubrava je datováno od roku Dnešní podoba dolu je dána datem 1. července 1995, kdy došlo ke sloučení Dolu Doubrava s Dolem ČSA. Na tomto dole došlo k 1. lednu 2000 k zásadním organizačním a restrukturalizačním změnám. Pokračovaly útlumové práce na lokalitě Jindřich, kde byla realizována celá technická likvidace důlních jam Jindřich II a Jindřich III včetně 18

19 potřebných navazujících povrchových úprav. Nově byla provedena též likvidace jámy Orlová 2 a likvidace Větřní jámy 3 v lokalitě Doubrava. Na zahlazování následků hornické činnosti bylo v roce 2006 vynaloženo 143, 9 mil. Kč. Společnost Dalkia Česká republika, a.s., Divize Karviná (příloha č. 10) se zabývá výrobou, rozvodem a prodejem tepla a výrobou elektrické energie. Teplo a elektrická enegrie jsou vyráběny převážně v kombinovaném cyklu, kdy pára použitá v turbínách pro výrobu elektrické energie slouží v dalším technologickém kroku pro dodávku tepla. Tento cyklus výroby tepla a elektřiny přináší také významné ekologické efekty. Divize Karviná zároveň působí ve městech Havířov a Frýdek Místek. Bývalá společnost Teplárny Karviná, a. s. se k 31. prosinci 2001 sloučila se společností Moravsko-slezské teplárny, a. s. v Ostravě a vznikla akciová společnost Moravsko-slezské teplárny, Divize Karviná. Ještě v lednu 2002 se název společnosti změnil na Dalkia Morava,a. s. Od 1. dubna 2003 se do Divize Karviná včlenila Divize Frýdek-Místek a stala se její organizační jednotkou. Divize Karviná tím provozuje výrobní jednotky: Teplárna Karviná, Teplárna Čs. armáda a Teplárna Frýdek-Místek. Z nich každá provozuje své horkovody. K 1. lednu 2004 se Dalkia Morava, a.s. z důvodů vzniku Divize Praha přejmenovala na Dalkia Česká republika, a.s. Dalkia Česká republika, Divize Karviná zaměstnávala v roce 2006 celkem 473 zaměstnanců. Výroba tepla je zde zajišťována 9 parními a 2 horkovodními kotelními jednotkami o celkovém instalovaném výkonu 629 MWt na třech teplárenských zdrojích. Dva z nich, Teplárna Čs. armáda a Teplárna Karviná jsou propojeny horkovodním potrubím a mohou každý zvlášť i ve vzájemné spolupráci zásobovat teplou vodou jak město Karviná, tak město Havířov. Třetím zdrojem je Teplárna Frýdek-Místek v obci Sviadnov na okraji města Frýdek-Místek, která dodává horkou vodu horkovodním potrubím do systému centrální zásobování teplem. Výroba elektrické energie dodávaná do sítí distributorů je zajišťována 5 turbogenerátory o celkovém instalovaném výkonu 82 MWt. Dodávka elektrické energie v roce 2006 činila MWh. Podíl tržeb za elektřinu na celkových výnosech činil 28 %. Tepelnou energii v horké vodě a páře odebíralo v roce 2006 z Divize Karviná 19

20 celkem 416 zákazníků. Z celkového prodeje tepla bylo dodáno 70,5 % do téměř 68 tisíc domácností, zbývajících 29,5 % připadlo na krytí potřeb průmyslu a ostatních zákazníků. V roce 2006 bylo zákazníkům Divize Karviná dodáno teplo v množství GJ, což představuje podíl na celkových výkonech ve výši 70 %. Dalkia Česká republika, a.s. získala zájem u podnikatelských aktivit Gates Hydraulics v průmyslové zóně Karviná - Nové Pole a obchodního domu Lídl v Karviné o dodávkách tepla systémem centrálního zásobování teplem. Hutní výroba je ve městě reprezentována podnikem Jäkl, a.s. Karviná (příloha č. 11/1-2), který byl založen v roce 1904 jako Továrna na výrobu vagónů a v roce 1917 byla přejmenována na Jäklův železářský průmysl. Společnost se zabývá výrobou a prodejem hutních polotovarů v sortimentu: závitové trubky svařované v provedení černém, pozinkovaném a kalovaném pro vedení médií (voda, plyn), svařované konstrukční trubky určené pro běžné konstrukční účely, svařované ocelové trubky přesné za studena tažené nebo kalibrované, které se užívají ve strojnictví, topenářských systémech, nábytkářství, automobilovém průmyslu apod., ocelové tenkostěnné profily otevřené, které se používají jako prvky v lehkých konstrukcích, závitové trubky s úpravou konců pro mechanické spojky a svařované kalibrované trubky pro konstrukční prvky v automobilovém průmyslu. Podnik se v roce 1994 zařadil jako jeden z mála mezi českými podniky s přezkoušeným systémem řízení jakosti. Jen za první pololetí 2006 společnost vytvořila provozní zisk tis. Kč a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhla výše tis. Kč. hodnota provozních výnosů. Společnost ročně produkuje na 200 tisíc tun hutních výrobků s vysokým podílem exportu do zemí Evropy, USA, Kanady a na Blízký východ. Podnik Kovona, a.s. Karviná (příloha č.12 ) byl znám především výrobou bytových jader pro stavebnictví. V současné době se specializuje na výrobu kovových regálů všeho typu, trubek na lešení, stolů k počítačům, zárubní aj. Předchůdcem dnešního podniku byla Pospíšilova drátovna a hřebíkárna, založená roku 1904 a v roce 1917 přejmenována na Fryštátské železárny a ocelárny, poté v roce 1931 na firmu Mücke - Melder. Název Kovona dostala od roku V dubnu 2006 byla prodána novému majiteli, společnosti SENAPOL, s.r.o., jejím spoluvlastníkem je KOVONA SYSTEM, a.s. Od roku 2002 přešla 20