Transkript

1

2

3

4

5

6

7 PLO 36 Středomoravské Karpaty 1. ÚVOD Úvod Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č. 289/1995 Sb., 23, odst. 1). Zmíněný zákon a následná vyhláška MZe č. 83/1996 Sb., stanoví pro vymezenou přírodní lesní oblast (dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb.) rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. Uplatněny byly Základní principy státní lesnické politiky schválené v usnesení vlády ČR č. 249 ze dne , dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečně zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě zřizovací listiny MZe ČR č.j. 2452/ ze dne je v bodě 5 ÚHÚL Brandýs nad Labem pověřen vyhotovováním Oblastních plánů rozvoje lesů a jejich následnou aktualizací. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů vypracoval pro postupné zpracování OPRL harmonogram prací na období s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před harmonogramem vyhotovení nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov ve výše sledovaném období. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotoví OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé PLO byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL (garant za PLO) s případnou participací sousedních poboček. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 1

8 Vyhotovení OPRL PLO 36 Středomoravské Karpaty 2. VYHOTOVENÍ OPRL PRO PLO 36 STŘEDOMORAVSKÉ KARPATY A VYMEZENÍ HRANIC 2.1. Organizace pověřená vyhotovením MZe ČR jako zadavatel zpracování OPRL pověřilo Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem č.j. 1056/ ze dne zpracováním OPRL včetně metodiky. Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast Středomoravské Karpaty (PLO 36) zpracuje ÚHÚL pobočka Kroměříž, náměstí Míru 498, Kroměříž. Odpovědní pracovníci za zpracování jsou ing. Emil Sekanina a ing. Antonín Kusbach Platnost OPRL a časový plán vyhotovení OPRL se zpracovává pro celou plochu lesů v PLO 36 a má platnost od do Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe svolal na základní šetření, které se konalo v budově pobočky Kroměříž. K základnímu šetření byla vypracována Předběžná zpráva, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, který byl sepsán a je závazným dokumentem pro zpracování přírodní lesní oblasti Středomoravské Karpaty Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL Na základě 1, odst. 3, vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. byl ve Věstníku MZe č. 2/99 vyhlášen záměr vypracovat OPRL pro stanovené PLO a stanoven i záměr do kdy mohou dotčené právnické i fyzické osoby uplatnit své případné připomínky Připomínky v průběhu zpracování OPRL zaslal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jíloviště Strnady prostřednictvím MZe a týkaly se genových zdrojů a přenosu reprodukčního materiálu v PLO 36 pro vybrané lesní dřeviny SM, BO, MD a ostatní lesní dřeviny JD, BK, DB, LP, JS, JV, KL Výstupy OPRL Výstupem OPRL jsou mapy vyhotovené v analogové a digitální formě. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (CD ROM) GIS. Další výstupy jsou grafické a tabelární přehledy a textová část sestavená v členění dle vyhlášky MZe ČR č. 83/1996 Sb Vymezení hranice PLO 36 a její výměra PLO 36 Středomoravské Karpaty je jednou z 41 vymezených přírodních lesních oblastí pro ČR. Rámcový popis hranice je uveden v příloze č. 1 Vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování OPRL a vymezení hospodářských souborů. PLO 36 sousedí s PLO 34 Hornomoravský úval a s PLO 35 Jihomoravské úvaly. Podrobný popis : Nejvýchodnější bod PLO 36 se nachází na západním okraji města Otrokovice, odtud sleduje železniční trať Napajedla Spytihněv Babice Kunovice Nedakonice. Zde se obrací na západ, jižně od obce Polešovice Ořechov Syrovín Ježov Skalka Labuty Podhoří Čeložnice Bohuslavice Bukovany Sobulky Strážovice Stavěšice Želetice Dražůvky Ždánice Žarošice Kašnice Klobouky Borkovany Otnice Šaratice Hrušky Vážany nad Litavou Slavkov u Brna Velešovice Rousínovec Čechyně Lysovice Zvonovice Roštěnice. Z Roštěnic po vodoteči na dálnici Vyškov Brno k obci Topolany Rybníček Medlovic Švábenic Dětkovice Těštín Kovalovice u Těštína Pavlovice u Kojetína Stříbrnice Křenovice Bezměrov Postoupky Kroměříž Kotojedy Trávník Střížovice Kvasice Bělov a zpět do Otrokovic. Přesná hranice PLO 36 bude podchycena v digitální podobě tak, aby byla zajištěna návaznost na sousední PLO. Hranice PLO je vedena po identifikovatelných hranicích (katastrované cesty, železnice, vodoteče). PLO 36 Středomoravské Karpaty má plochu ,42 ha porostní půdy ,74 ha PUPFL Katastrální rozloha PLO činí ha Lesnatost oblasti je 30,78% 2 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

9 PLO 36 Středomoravské Karpaty Brněnský kraj 47,15% Zlínský kraj 50,95% Olomoucký kraj 1,90% Vyhotovení OPRL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 3

10 Organizačně správní údaje 3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE PLO 36 Středomoravské Karpaty 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17, Praha Krajské úřady : Krajský úřad Zlínského kraje tř. T. Bati 3792, Zlín Krajský úřad Brněnského kraje Žerotínovo náměstí 3/5, Brno Krajský úřad Olomouckého kraje Jeremenkova 40, Olomouc Okresní úřady : působnost do Okresní úřad Kroměříž Husovo náměstí 2/4, Kroměříž Okresní úřad Hodonín Štefánikova 28, Hodonín Okresní úřad Vyškov Nádražní 7, Vyškov Okresní úřad Uherské Hradiště Svatováclavská 568, Uherské Hradiště Okresní úřad Prostějov Náměstí Spojenců 13, Prostějov Okresní úřad Břeclav Náměstí T.G.Masaryka 3, Břeclav Okresní úřad Zlín Tř. T. Bati 3792, Zlín Vojenský lesní úřad Praha Náměstí Svobody 471, Praha Okresní úřad Přerov Smetanova 7, Přerov I. Ministerstvo zemědělství (MZe) - je ústředním orgánem státní správy lesů dle 49, odst.1, zákona č. 289/1995 Sb. - kompetence jsou stanoveny 49, odst. 2,3, zákona č. 289/1995 Sb. - OPRL zadává a schvaluje II. Okresní úřady (OkÚ) Do PLO 36 zasahuje území několika okresů, ve kterých vykovávají státní správu lesů okresní úřady. Kompetence OkÚ je dána 48 zákona č. 289/1995 Sb. III. Státní správa lesů ve vojenských lesích Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykovává v rozsahu působnosti okresního úřadu Vojenský lesní úřad. IV. Samosprávné členění ČR S účinností od se mění samosprávné členění ČR. K tomuto datu již neexistují ÚO MZe a kompetence SSL (vzhledem k OPRL) přecházejí na kraje. Kraje však neodpovídají správním územím v působnosti předchozích ÚO MZe. Z těchto důvodů je třeba dbát na příslušnost jednotlivých okresů a katastrů obcí (avizované přesuny obcí mezi okresy sousedních krajů) k příslušným krajům. Nové budou také adresy těchto úřadů Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti Orgány ochrany přírody : a) Obce b) Okresní úřady působnost do c) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) d) Ministerstvo životního prostředí ČR I. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) - je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody a jeho kompetence jsou stanoveny v 79, zákona č. 114/1992 Sb. - v PLO 36 je působnost a) MŽP ČR Odbor výkonu státní správy b) Kraj Brněnský (okres HO, BV, VY) 4 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

11

12

13 PLO 36 Středomoravské Karpaty Organizačně správní údaje c) Kraj Zlínský (okres ZL, KM, UH) d) Kraj Olomoucký (okres PR, PV) - pro OPRL je podmínkou schválení závazného stanoviska ústředního orgánu správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ( 23, odst. 1, zákona č. 289/95 Sb.). K této problematice dalo MŽP odbor ochrany přírody své vyjádření. Toto vyjádření pro PLO 36 bylo rozpracováno do příslušných kapitol OPRL, zejména do rámcových směrnic hospodaření a je připojeno jako příloha k textové části. II. Česká inspekce životního prostředí - orgánem ochrany přírody je Česká inspekce životního prostředí dle 80 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. - působnost České inspekce životního prostředí v ochraně lesa je určena zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa a zákonem č. 114/1992 Sb. - v PLO 36 je působnost České inspekce životního prostředí oddělení ochrany lesa na oblastních inspektorátech : ČIŽP OOL OI Brno na okresech HO, BV, VY Olomouc na okresech ZL, KM, UH, PV, PR - dle statutu se působnost řídí dohodou podle sídla současných lesních správ : ČIŽP OOL OI Brno LS Bučovice LS Strážnice ČIŽP OOL OI Olomouc LS Buchlovice LS Prostějov LS Bystřice pod Hostýnem III. Okresní úřady - kompetence jsou stanoveny v 77, zákona č. 114/1992 Sb. IV. Obce - obce mají vymezeny kompetence dle 76, zákona ČNR č. 114/1992 Sb Seznam katastrů zasahujících do dané oblasti Okres Název katastru Rozloha BRE Bohumilice Borkovany Kašnice Klobouky u Brna ha = 2,57% Krumviř Velké Hostěrádky HOD Archlebov Bohuslavice u Kyjova Bukovany u Kyjova Čeložnice Dambořice Domanín Dražůvky Hýsly Ježov Labuty ha = 11,90% Lovčice u Kyjova Moravany u Kyjova Moravský Písek Násedlovice Nechvalín Nenkovice Ostrovánky Skalka u Kyjova Sobůlky Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 5

14 Organizačně správní údaje PLO 36 Středomoravské Karpaty Okres Název katastru Rozloha Stavěšice Strážovice Syrovín Těmice u Hodonína Uhřice u Kyjova HOD Věteřov Vřesovice Žarošice Ždánice Želetice u Kyjova Žeravice u Kyjova Bařice Bělov Bezměrov Blišice Bojanovice u Zlobic Cetechovice Chvalnov Cvrčovice u Zdounek Divoky Drahlov u Jarohněvic Dřínov u Kroměříže Honětice Hoštice u Litenčic Hradisko Jarohněvice Jestřabice Karolín u Sulímova Koryčany Kostelany Kotojedy Kroměříž Kunkovice u Litenčic Kvasice KRO Lebedov Lhota u Pačlavic Lhotka u Kroměříže Lískovec Lísky Litenčice Lubná u Kroměříže Lutopecny Medlov u Zborovic Měrůtky Milovice Miňůvky Morkovice Nětčice Nitkovice Nová Dědina Pačlavice Počenice Popovice u Kroměříže Pornice Postoupky Prasklice Rataje u Kroměříže Roštín 6 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

15 PLO 36 Středomoravské Karpaty Organizačně správní údaje Okres Název katastru Rozloha Šelešovice Skržice Slížany Sobělice Soběsuky Strabenice Střílky Střížovice u Kvasic Sulímov Těšánky Těšnovice Tetětice Trávník KRO Troubky ha = 27,72% Uhřice u Kroměříže Újezdsko Vážany u Kroměříže Velké Těšany Věžky Vlčí Doly Vrbka u Sulímova Zástřizly Zborovice Zdislavice Zdounky Zlámanka Zlobice Koválovice u Kojetína PRE Křenovice u Kojetína Popůvky u Kojetína ha = 0,92% Stříbrnice nad Hanou Koválovice u Tištína Osíčany Pavlovice u Kojetína PRO Srbce na Moravě ha = 0,90% Tištín Vitčice na Moravě Vrchoslavice Babice u Uh. Hradiště Boršice u Buchlovic Břestek Buchlovice Hostějov Huštěnovice Jalubí Jankovice u Uh. Hradiště Košíky Kostelany nad Moravou UHR Kudlovice ha = 18,34% Medlovice u Uh. Hradiště Modrá u Velehradu Nedakonice Ořechov u Uh. Hradiště Osvětimany Polešovice Salaš u Velehradu Staré Hutě na Moravě Staré Město u Uh. Hradiště Stříbrnice u Uh. Hradiště Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 7

16 Organizačně správní údaje PLO 36 Středomoravské Karpaty Okres Název katastru Rozloha Stupava Sušice u Uherského Hradiště Traplice Tučapy UHR Tupesy na Moravě Újezdec u Osvětiman Vážany u Uherského Hradiště Velehrad Zlechov Bohaté Málkovice Bohdalice Boskůvky Bošovice Brankovice Bučovice Čechyně Černčín Chvalkovice Dětkovice Dobročkovice Dražovice Heršpice Hlubočany Hodějice Hoštice Hrušky u Brna Kloboučky Kobeřice u Brna Kojátky Komořany na Moravě Kožlany u Vyškova Kožušice Křižanovice u Bučovic VYS Kroužek ha = 34,84% Kučerov Letonice Letošov Lovčičky Lysovice Malínky Marefy Medlovice Milešovice Milonice Moravské Málkovice Moravské Prusy Mouchnice Mouřinov Nemčany Nemochovice Nemotice Nesovice Nevojice Nížkovice Nové Hvězdlice Orlovice Otnice Pavlovice 8 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

17

18 PLO 36 Středomoravské Karpaty Organizačně správní údaje Okres Název katastru Rozloha Podbřezice Rašovice u Bučovic Rostěnice Rousínov u Vyškova Rybníček Šaratice Šardičky Slavkov u Brna VYS Snovídky Staré Hvězdlice Švábenice Topolany u Vyškova Uhřice Vážany nad Litavou Vážany u Vyškova Vícemilice Vyškov Zvonovice Halenkovice ZLI Napajedla Spytihněv ha = 2,91% Žlutava Celková plocha ha = katastrální výměra PLO 36 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 9

19 Přírodní podmínky oblasti 4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI PLO 36 Středomoravské Karpaty 4.1. Poměry geomorfologické a hydrografické Geomorfologie oblasti Geomorfologické členění lesní oblasti podle Regionálního členění reliéfu ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1971), viz mapka č. 1. Podrobnější údaje jsou získány ze Zeměpisného lexikonu ČSR, dílu Hory a nížiny. Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Okrsek Celek Podcelek Okrsek Podcelek Okrsek Podcelek Okrsek Celek Podcelek Okrsek Podcelek Okrsek Celek Podcelek (+ okrsek) Západní Karpaty IX. Vnější západní Karpaty IXB. Středomoravské Karpaty IXB - 1. Ždánický les IXB - 1C Dambořická vrchovina IXB - 1C - a Otnická pahorkatina IXB - 1C - b Uhřická vrchovina IXB - 2. Litenčická pahorkatina IXB - 2A Bučovická pahorkatina IXB - 2A - a Větrnická vrchovina IXB - 2A - b Kučerovská pahorkatina IXB - 2A - c Tištínská pahorkatina IXB - 2A - d Dřínovská pahorkatina IXB - 2A - e Brankovická pahorkatina IXB - 2B Orlovická vrchovina IXB - 2B - a Lhotská vrchovina IXB - 2B - b Zdislavská vrchovina IXB - 2B - c Medlovská vrchovina IXB - 2C Zdounecká brázda IXB - 2C - a Roštínská brázda IXB - 2C - b Jarohněvická brázda IXB - 3. Chřiby IXB - 3A Stupavská vrchovina IXB - 3A - a Chřibské hřbety IXB - 3A - b Jankovická vrchovina IXB - 3B Halenkovická vrchovina IXB - 3B - a Slameňácká vrchovina IXB - 3B - b Kostelanská vrchovina IXB - 4. Kyjovská pahorkatina IXB - 4C Vážanská vrchovina IXB - 4D Kudlovická pahorkatina Přírodní lesní oblast (dále jen PLO) 36 - Středomoravské Karpaty je samostatná lesní oblast sousedící na severu a na severovýchodě s PLO 34 - Hornomoravský úval, na západu, jihu a jihovýchodu s PLO 35 - Jihomoravské úvaly. Její tvar je oválný s celkovou výměrou cca ha, s výměrou pozemků určených k plnění funkce lesa ha. Lesnatost PLO je téměř 31%. Oblast se nachází přibližně mezi 16 o 49 až 17 o 29 východní zeměpisné délky a 48 o 57 až 49 o 20 severní zeměpisné šířky. PLO 36 Středomoravské Karpaty je území náležející do soustavy Vnější Západní Karpaty (IX). Vyskytují se zde čtyři geomorfologické celky: IXB - 1 Ždánický les s jedním podcelkem, IXB - 2 Litenčická pahorkatina se třemi podcelky, IXB - 3 Chřiby se dvěma podcelky a IXB - 4 Kyjovská pahorkatina se dvěma podcelky. Středomoravské Karpaty (IXB) jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Mají pahorkatinný a vrchovinný reliéf o rozloze 1877 km 2, střední výšku 286,6 m, střední sklon 4 o 33.Tvoří je převážně paleogenní jílovce, pískovce, místy slepence ždánické a račanské jednotky vrásnozlomové stavby. V severní a jižní části území jsou neogenní sedimenty a spraše. Reliéf je erozně denudační se silnými vlivy mladé tektoniky. Jsou zde ploché rozvodní části terénu (v oblasti Chřibů s úzkými, strukturně podmíněnými hřbety), plochá a hluboce zařezaná údolí a výrazné svahy v severní části území. Nejvyšším bodem je Brdo 587 m.n.m. Ždánický les (IXB - 1) se nachází v jihozápadní části Středomoravských Karpat. Je to plochá vrchovina o rozloze 470 km 2, má střední výšku 270,7 m a střední sklon 4 o 54. Tvoří ji převážně paleogenní 10 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

20 PLO 36 Středomoravské Karpaty Přírodní podmínky oblasti sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše. Je to klenbovitě vyklenuté území s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu a s hluboce zařezanými údolími zejména v nejčlenitější severovýchodní a jihozápadní části. Jsou zde prameny Trkmanky, nejvyšší bod U slepice 438 m.n.m. Dambořická pahorkatina (IXB - 1C) se nachází v severovýchodní části Ždánického lesa. Je to plochá vrchovina o rozloze 281 km 2, střední výšce 285,1 m a středním sklonu 4 o 57. Tvoří ji převážně jílovce a pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše. Vrchovina s nejvyššími místy ve své hřbetní části, s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnávání povrchu. Nejčlenitější je v severovýchodní částí s výrazným ohybem údolí Kyjovky u obce Snovídky, nejvyšší bod U slepice 438 m.n.m. Otnická pahorkatina (IXB - 1C - a) se nachází v jihozápadní a severozápadní části Dambořické vrchoviny. Je to členitá pahorkatina budovaná převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnějšího flyše a místy bazálními sedimenty badenu. Je to území se široce zaoblenými hřbety a plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími, převážně bezlesá. Uhřická vrchovina (IXB - 1C - b) se nachází v jihovýchodní a severovýchodní části Dambořické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánicko- hustopečského souvrství vnějšího flyše. Má erozně denudační zalesněný reliéf s plošinami a široce zaoblenými rozvodními hřbety pobadenského zarovnaného povrchu a s hlubokými údolími s příkrými svahy. Na jihozápadě je plošší a nižší reliéf než na severovýchodě. Pramení zde řeka Trkmanka. Nejvyšší bod U slepice 438 m.n.m. Vrch je tvořen pískovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše. Je to plošina zarovnaného povrchu, v okolí s hlubokými pramennými úseky údolí s příkrými svahy. Zalesněný. Litenčická pahorkatina (IXB - 2) se nachází v severní části Středomoravských Karpat. Je to členitá pahorkatina o ploše 590 km 2,střední výšce 293,7 m a středním sklonu 4 o 57. Tvoří ji paleogenní a miocenní jíly, jílovce, písky štěrky a pískovce, zčásti překryté spraší. Má erozně denudační pahorkatinný a vrchovinný reliéf s výraznými vlivy radiální a tangenciální tektoniky. Nejvyšší bod Hradisko 518 m.n.m. Bučovická pahorkatina (IXB - 2A) se nachází v severní, jihozápadní a západní části Litenčické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 415 km 2, střední výšce 281,9 m a středním sklonu 3 o 29. Tvoří ji převážně paleogenní a miocenní jílovce, písky a pískovce často překryté spraší. Je to území s četnými, dobře zachovanými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu, s plochými hřbety a široce rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého tvaru a místy s kryopedimenty. Nejvyšší bod Chlum 402 m.n.m. Větrnická vrchovina (IXB - 2A - a) se nachází v jihozápadní části Bučovické pahorkatiny. Je to plochá vrchovina převážně na bazálních sedimentech badenu (štěrky a písky). Tvoří ji výrazná tektonicky a litologicky podmíněná terénní elevace ve tvaru protáhlého hřbetu dosahujícího nejvyšších výšek ve své severovýchodní části. Převážně bezlesá. Nejvyšší bod Větrník 394 m.n.m. Tvoří jej písky a štěrky badenu. Je to výrazný hřbet s plochým vrcholem a příkřejším jihozápadním svahem porušeným sesuvy. Odlesněný. Kučerovská pahorkatina (IXB - 2A - b) se nachází v jihozápadní části Bučovické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina tvořená převážně vápnitými jíly karpatu a badenu, často s překryvy spraše. Má mírně zvlněný reliéf s příznačnými široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími. Nepatrně zalesněná. Nejvyšší bod Kopaniny 342 m.n.m. Tvoří jej lithotamniové vápence a vápnité jíly badenu, zčásti překryté spraší. Je to plochý odlesněný vrchol široce zaobleného asymetrického hřbetu. Na severovýchodní straně staré sesuvy. Další významný bod je Lutršték 321 m.n.m. V jeho západní části jsou významné periglaciální jevy - fosilní mrazový klín velkých rozměrů. Tištínská pahorkatina (IXB - 2A - c) se nachází v severní části Bučovické pahorkatiny. Je to plochá pahorkatina tvořená převážně vápnitými jíly badenu a karpatu, často překrytými spraší. Má plochý reliéf s typickými plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a plochými úvalovitými údolími. Bezlesá. Dřínovská pahorkatina (IXB - 2A - d) se nacází v severní části Bučovické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina převážně na vápnitých jílech karpatu, štěrkopíscích badenu a pleistocenních spraších. Má erozně denudační reliéf s typickými široce zaoblenými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Ve východní části území dosahuje reliéf větších nadmořských výšek než v západní části území. Nepatrně zalesněná. Nejvyšší bod Vejvaň 298 m.n.m. Tvoří jej spraše překrývající sedimenty badenu. Je asymetrický, s příkřejším jihozápadním svahem, s četnými úpady na svazích. Odlesněný. Brankovická pahorkatina (IXB - 2A - e) se nachází v jihovýchodní a jižní části Bučovické pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina tvořená převážně paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnějšího flyše. Má zvlněný erozně denudační reliéf s erozními plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety arozevřenými úvalovitými a neckovitými údolími. Jihozápadně od Brankovic jsou výrazné konkávní svahy typu kryopedimentů. Málo zalesněná. Nejvyšší bod Chlum 402 m.n.m. Tvoří jej slepence a pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše. Orlovická vrchovina (IXB - 2B) se nachází ve střední části Litenčické pahorkatiny. Je to členitá vrchovina o rozloze 128 km 2, střední výšce 346,4 m a středním sklonu 4 o 42. Tvoří ji převážně jíly, místy s písky, štěrky a pískovci karpatu, méně sedimenty badenu. Je to výrazně k severu a východu ukloněné území se zaoblenými hřbety, vesměs širokými údolími a sedly. Nejvyšší bod Hradisko 518 m.n.m. Lhotská vrchovina (IXB - 2B - a) se nachází v západní části Orlovické vrchoviny. Je to členitá vrchovina tvořená převážně vápnitými jíly a štěrky karpatu, zčásti překrytými sprašemi. Má k severu ukloněný tektonicky a strukturně podmíněný erozní reliéf vesměs hlubokými, rozevřenými údolími, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 11

21 Přírodní podmínky oblasti PLO 36 Středomoravské Karpaty zaoblenými hřbety. Je převážně zalesněná. Nejvyšší bod Hradisko 518 m.n.m. Tvoří jej písky, štěrky a jíly karpatu. Je to široce zaoblený, výrazný strukturně denudační hřbet s příkřejším jižním a jihovýchodním svahem. Převážně zalesněný. Zdislavská vrchovina (IXB - 2B - b) se nachází ve střední části Orlovické vrchoviny. Je to členitá vrchovina tvořená převážně jíly, místy písky a štěrky karpatu. Má tektonicky a strukturně podmíněný erozní reliéf se zaoblenými rozvodními hřbety a různou měrou zahloubenými údolími. Převážně zalesněná. Nejvyšší bod Kleštěnec 497 m.n.m. Tvoří jej štěrky, písky a jíly karpatu, zčásti překryté sprašemi. Je to plošinatý vrchol asymetrického hřbetu s příkřejším jihozápadním svahem. Zalesněný. Medlovská vrchovina (IXB - 2B - c) se nachází ve východní části Orlovické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená jíly, písky a štěrky karpatu, místy s překryvem pleistocenní spraše. Má erozně denudační reliéf se široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami a různou měrou zahloubenými údolími. Středně zalesněná. Nejvyšší bod Troják 396 m.n.m. Tvoří jej jíly a písky karpatu, místy s překryvy spraše. Zalesněný. Zdounecká brázda (IXB - 2C) se nachází v severovýchodní části Litenčické pahorkatiny. Má rozlohu 47 km 2, střední výšku 254,8 m a středním sklonu 3 o 16. Tvoří ji převážně jílovce a pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše zčásti překrytých spraší. Je to tektonicky podmíněná protáhlá terénní deprese s výrazným jihovýchodním omezením. Její dno má ráz převážně pahorkatinný s povrchem sklánějícím se k severovýchodu. Nejvyšší bod Stráně 332 m.n.m. Roštínská brázda (IXB - 2C - a) se nachází v jihozápadní a střední části Zdounecké brázdy. Je to dno rázu členité pahorkatiny tvořené převážně paleogenními pískovci a jílovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše, místy s překryvy spraší. Má charakter tektonicky podmíněné k severovýchodu se sklánějící protáhlé deprese se široce zaoblenými rozvodními hřbety a širokými údolími. Na jihovýchodě je výrazně omezená přímočaře probíhajícím svahem na tektonické linii. Nepatrně zalesněná. Nejvyšší bod Stráně 332 m.n.m. Tvoří jej spraše překrývající pískovce ždánické jednotky vnějšího flyše. Má příkřejší východní a jihovýchodní svahy s výraznými znaky boční eroze Kotojedky. Bezlesý. Jarohněvická brázda (IXB - 2C - b) se nachází v severovýchodní části Zdounecké brázdy. Je to dno rázu roviny tvořené jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství vnějšího flyše, místy s překryvy spraší. Má rovinný reliéf tektonicky podmíněné deprese. Bezlesá. Chřiby (IXB - 3) se nachází v severovýchodní části Středomoravských Karpat. Je to členitá vrchovina o rozloze 335 km 2, střední výšce 342,6 m a středním sklonu 7 o 00. Tvoří ji paleogenní pískovce, jílovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Je to kerná vrchovina zhruba eliptického tvaru s intenzivními neotektonickými zdvihy, většinou úzkými, často strukturně podmíněnými rozvodními hřbety, hlubokými údolími a s intenzivní periglaciální modelací. Jsou zde četné skalní útvary, prameny Kyjovky a Litavy. Nejvyšší bod Brdo 587 m.n.m. v Chřibských hřbetech. Stupavská vrchovina (IXB - 3A) se nachází v jihozápadní a střední části Chřibů. Je to členitá vrchovina o rozloze 217 km 2, střední výšce 374,8 m a středním sklonu 7 o 47. Tvoří ji paleogenní jílovce, pískovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Je to největší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat s výrazným tektonicky podmíněným severozápadním svahem, úzkými rozvodnímy hřbety, hlubokými údolími, četnými sedly a intenzivní periglaciální a holocenní modelací. Jsou zde značně rozšířené skalní útvary s mnohými mikrotvary na svém povchu. Nejvyšší bod Brdo 587 m.n.m. Chřibské hřbety (IXB - 3A - a) se nachází v severozápadní části Stupavské vrchoviny. Tvoří je paleogenní jílovce, pískovce a slepence převážně račanské jednotky magurského flyše. Mají členitý, strukturně a tektonicky podmíněný erozní reliéf s úzkými hřbety s intenzivní periglaciální a holocenní modelací a hlubokými údolími. Jsou zde četné mikrotvary na skalních formách a sedla, pramení zde Litavka a Kyjovka. Souvislý lesní komplex. Nejvyšší bod Brdo 587 m.n.m. Tvoří jej paleogenní pískovce a slepence soláňských vrstev magurského flyše. Je to vrchol úzkého asymetrického hřbetu s příkřejším severozápadním svahem. Jsou zde malé skalní formy. Zalesněný. Jankovická vrchovina (IXB - 3A - b) se nachází v jihovýchodní části Stupavské vrchoviny. Je to členitá vrchovina na paleogenních jílovcích, pískovcích a slepencích račanské jednotky magurského flyše. Má členitý tektonicky podmíněný reliéf s rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Převážně zalesněná. Nejvyšší bod Čertova skála 504 m.n.m. Tvoří jej paleogenní pískovce a jílovce soláňských vrstev magurského flyše. Zalesněný. Halenkovická vrchovina (IXB - 3B) se nachází v severovýchodní části Chřibů. Je to plochá vrchovina o rozloze 118 km 2, střední výšce 283,3 m a středním sklonu 5 o 34. Tvoří ji paleogenní pískovce a jílovce převážně račanské jednotky magurského flyše. Je to vrchovina s plošinami zarovnaného povrchu, širokými rozvodními hřbety a různou měrou zahloubenými údolími. Na východě, severovýchodě a severozápadě je území výrazně omezené od okolních sníženin. Nejvyšší bod Slameňák 431 m.n.m. Slameňácká vrchovina (IXB - 3B - a) se nachází v západní části Halenkovické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená paleogenními píkovci a jílovci ždánické a račanské jednotky. Má erozně denudační reliéf se zaoblenými rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Převážně zalesněná. Nejvyšší bod Slameňák 431 m.n.m. Tvoří jej paleogenní pískovce soláňských vrstev magurského flyše. Zalesněný. 12 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

22

23

24 PLO 36 Středomoravské Karpaty Přírodní podmínky oblasti Kostelanská vrchovina (IXB - 3B - b) se nachází ve východní a střední části Halenkovické vrchoviny. Je to plochá vrchovina tvořená paleogenními píkovci a jílovci ždánické a račanské jednotky, místy s překryvy spraší. Erozně denudační reliéf s plošinami, široce zaoblenými hřbety a různou měrou zahloubenými údolími. Ve střední části zalesněná. Nejvyšší bod Březová 411 m.n.m. Je to zalesněný, široce zaoblený hřbet tvořený paleogenními pískovci a jílovci soláňských vrstev magurského flyše. Kyjovská pahorkatina (IXB - 4) se nachází v jihovýchodní části Středomoravských Karpat. Je to členitá pahorkatina o rozloze 482 km 2, střední výšce 235,2 m a středním sklonu 3 o 30. Tvoří ji převážně paleogenní pískovce a jílovce ždánické a račanské jednotky, sarmatské a panonské jíly, písky místy se štěrky a pleistocenní spraše. Má mírně zvlněný pahorkatinný a vrchovinný reliéf s plochými rozvodními částmi terénu, širokými, vesměs úvalovitými a neckovitými údolími a výraznou čejčskou kotlinou v jihozápadní části území. Nejvyšší bod Babí lom 417 m.n.m. ve Veteřovské vrchovině. Vážanská vrchovina (IXB - 4C) je v severovýchodní části Kyjovské pahorkatiny. Je to plochá vrchovina o rozloze 47 km 2, střední výšce 287,8 m a středním sklonu 5 o 16. Tvoří ji převážně paleogenní jílovce a pískovce račanské jednotky magurského flyše. Je to kerná vrchovina s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Nejvyšší bod Záhumenice 389 m.n.m. Je to široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce zlínských vrstev magurského flyše. Další významné body Hačky 347 m.n.m. a Rovina 357 m.n.m. Je nepatrně zalesněná. Kudlovická pahorkatina (IXB - 4D) je nejseverovýchodnější část Kyjovské pahorkatiny. Je to členitá pahorkatina o rozloze 36 km 2, střední výšce 232,4 m a středním sklonu 3 o 01. Je tvořená pliocenními jíly, místy písky a štěrky. K jihovýchodu se sklánějící plochý reliéf je často překrytý sprašemi a je tvořený širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Převážně bezlesá. Nejvyšší bod Na větráku 290 m.n.m. Je to odlesněný zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pliocenní sedimenty. Další významný bod Trávníky 271 m.n.m. Viz. mapka č.2 Vyšší geomorfologické jednotky ČR dle Zeměměřičského úřadu Hydrografie oblasti Území PLO 36 patří hydrologicky k povodí řeky Moravy. Přímo do ní odvádí své vody potoky Věžecký potok, Kotojedka s levostranným přítokem Olšinkou, Vrbka, Kudlovický potok, Salaška, Zlechovský potok, Dlouhá řeka a Syrovínka. Do říčky Hané odvádí své vody potoky Tištínský a Rostěnický. Do řeky Svratky odvádí své vody říčka Litava s levostrannými přítoky Milešovickým potokem a Moutnickým potokem a pravostrannými přítoky Nemochovickým potokem, Hvězdličkou a Žlebovým potokem. Do řeky Dyje odvádí své vody říčka Trkmanka s levostranným přítokem Lovčický potok a pravostranným přítokem Spálený potok, do kterého se zprava vlévá Hunivka. Do Dyje odvádí své vody také říčka Kyjovka s levostranným přítokem Hruškovice, do které se vlévá zprava Klimentský potok. Všechny zde uváděné toky pramení v PLO 36. V PLO 36 se nachází dvě významnější vodní nádrže, a to Vodní nádrž Koryčany a Pruský rybník. Dále se zde nachází množství rybníčků malého významu. Podrobnější údaje jsou ze Zeměpisného lexikonu ČSR, dílu Vodní toky a nádrže. Průměrný odtok potoků pramenících v PLO 36 se pohybuje od 0,0011 m 3 *s -1 *km -2 do 0,0038 m 3 *s - 1 *km -2 ( při srážkách mm za rok). Pro srovnání v PLO 41 se průměrný odtok pohybuje od 0,0069 m 3 *s -1 *km -2 do 0,0179 m 3 *s -1 *km -2 ( při srážkách mm), v PLO 37 se pohybuje od 0,0044 m 3 *s -1 *km - 2 do 0,0082 m 3 *s -1 *km -2 ( při srážkách mm za rok). Rostěnický potok ( ) pramení u Pavlovic ve výšce 344 m.n.m. Plocha povodí je 73,3 km 2, délka toku 14,6 km, průměrný průtok v ústí činí 0,17 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0023 m 3 *s - 1 * km -2. Vlévá se zprava do Hané u Vyškova v 240 m.n.m. Tištínský potok ( ) pramení na svazích Kleštěnce ve výšce 420 m.n.m. Plocha povodí je 83,8 km 2, délka toku 16,4 km, průměrný průtok v ústí činí 0,24 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0029 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Hané u Dřevonovic v 210 m.n.m. Věžecký potok ( ) pramení u Tětětic ve výšce 348 m.n.m. Plocha povodí je 39,8 km 2, délka toku 11,1 km, průměrný průtok v ústí činí 0,11 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0028 m 3 *s -1 *km - 2. Vlévá se zprava do Moravy u Miňůvek ve 192 m.n.m. Kotojedka ( ) pramení jižně od Cetechovic ve výšce 455 m.n.m. Plocha povodí je 131,9 km 2, délka toku 23,4 km, průměrný průtok v ústí činí 0,50 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0038 m 3 *s - 1 * km -2. Vlévá se zprava do Moravy u Kroměříže ve 185 m.n.m. Olšinka ( ) pramení na východních svazích Kleštěnce ve výšce 415 m.n.m. Plocha povodí je 34,4 km 2, délka toku 9,5 km, průměrný průtok v ústí činí 0,13 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0038 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Kotojedky u Zdounek v 225 m.n.m. Vrbka ( ) pramení na západ od Nové Dědiny ve výšce 330 m.n.m. Plocha povodí je 26,1 km 2, délka toku 11,9 km, průměrný průtok v ústí činí 0,06 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0022 m 3 *s - 1 *km -2. Vlévá se zprava do Moravy u Babic ve 180 m.n.m. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 13

25 Přírodní podmínky oblasti PLO 36 Středomoravské Karpaty Kudlovický potok ( ) pramení na severních svazích Komínských skal ve výšce 460 m.n.m. Plocha povodí je 45,7 km 2, délka toku 15,1 km, průměrný průtok v ústí činí 0,13 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0028 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Moravy u Babic ve 180 m.n.m. Salaška ( ) pramení 4 km severozápadně od Salaše ve výšce 490 m.n.m. Plocha povodí je 49,6 km 2, délka toku 17,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,18 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0036 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Moravy ve Starém Městě ve 179 m.n.m. Zlechovský potok ( ) pramení u Starých Hutí ve výšce 465 m.n.m. Plocha povodí je 28,1 km 2, délka toku 14,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,08 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0028 m 3 *s - 1 *km -2. Vlévá se zprava do Moravy u Kostelan ve 178 m.n.m. Dlouhá řeka ( ) pramení jižně od Starých Hutí ve výšce 435 m.n.m. Plocha povodí je 58,4 km 2, délka toku 18,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,15 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0026 m 3 *s - 1 *km -2. Vlévá se zprava do Moravy u Nedakonic ve 175 m.n.m. Syrovínka ( ) pramení severozápadně od Syrovína ve výšce 300 m.n.m. Plocha povodí je 77,4 km 2, délka toku 17,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,14 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0018 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Moravy u Strážnice ve 168 m.n.m. Litava ( ) pramení jihovýchodně od Cetechovic ve výšce 510 m.n.m. Plocha povodí je 789,8 km 2, délka toku 58,3 km, průměrný průtok v ústí činí 1,53 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0019 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Svratky v Židlochovicích v 180 m.n.m. Nemochovický potok ( ) pramení u Litenčic ve výšce 418 m.n.m. Plocha povodí je 27,3 km 2, délka toku 8,7 km, průměrný průtok v ústí činí 0,07 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0026 m 3 *s - 1 *km -2. Vlévá se zprava do Litavy u Brankovic v 248 m.n.m. Hvězdlička ( ) pramení severozápadně od Nítkovic ve výšce 440 m.n.m. Plocha povodí je 38,2 km 2, délka toku 9,8 km, průměrný průtok v ústí činí 0,08 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0021 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Svratky v Židlochovicích v 180 m.n.m. Žlebový potok ( ) pramení u Bohatých Málkovic ve výšce 290 m.n.m. Plocha povodí je 33,2 km 2, délka toku 9,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,07 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0021 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Litavy u Maref v 215 m.n.m. Milešovický potok ( ) pramení u Kobeřic ve výšce 370 m.n.m Plocha povodí je 50,0 km 2, délka toku 12,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,09 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0018 m 3 *s -1 *km - 2. Vlévá se zleva do Litavy u Šaratic ve 195 m.n.m. Moutnický potok ( ) pramení u Šitbořic ve výšce 280 m.n.m. Plocha povodí je 62,8 km 2, délka toku 11,1 km, průměrný průtok v ústí činí 0,07 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0011 m 3 *s -1 *km - 2. Vlévá se zleva do Litavy u Měnína ve 185 m.n.m. Trkmanka ( ) pramení severozápadně od Ždánic ve výšce 300 m.n.m. Plocha povodí je 379,3 km 2, délka toku 42,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,50 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0013 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Dyje u Podivína ve 158 m.n.m. Lovčický potok ( ) pramení severovýchodně od Ždánic ve výšce 400 m.n.m. Plocha povodí je 31,2 km 2, délka toku 9,6 km, průměrný průtok v ústí činí 0,05 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0016 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Trkmanky u Dražůvek ve 197 m.n.m. Spálený potok ( ) pramení na severovýchodně od Zdravé Vody ve výšce 363 m.n.m. Plocha povodí je 152,3 km 2, délka toku 20,9 km, průměrný průtok v ústí činí 0,20 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0013 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Trkmanky u Brumovic ve 175 m.n.m. Hunivky ( ) pramení u Borkovan ve výšce 260 m.n.m. Plocha povodí je 27,9 km 2, délka toku 9,2 km, průměrný průtok v ústí činí 0,03 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0011 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zprava do Spáleného potoka u Bohumilic ve 185 m.n.m. Kyjovka ( ) pramení na jižních svazích Vlčáku ve výšce 512 m.n.m. Plocha povodí je 665,8 km 2, délka toku 86,7 km, průměrný průtok v ústí činí 1,09 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0016 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Dyje ve 150 m.n.m. Hruškovice ( ) pramení na severních svazích Čertovy skály ve výšce 435 m.n.m. Plocha povodí je 116,9 km 2, délka toku 24,3 km, průměrný průtok v ústí činí 0,23 m 3 *s -1 a průměrný odtok činí 0,0020 m 3 *s -1 *km -2. Vlévá se zleva do Kyjovky u Mistřína ve 178 m.n.m. Klimentský potok ( ) pramení na jižních svazích vrcholu Kozel ve výšce 460 m.n.m. Plocha povodí je 7,6 km 2, délka toku 5,3 km. Vlévá se zprava do Hruškovice u Osvětiman ve 270 m.n.m. Vodní nádrž Koryčany na říčce Kyjovce 12 km severně od Kyjova. Vodní plocha měří 35,3 ha, maximální hloubka 18,7 m, stálý objem nádrže 2,10 mil. m 3, zásobní objem 2,13 mil. m 3, celkový objem 2,56 mil. m 3. Plocha povodí je 27,1 km 2, průměrný roční průtok činí 0,16 m 3 *s -1. Pruský rybník na pravém přítoku Hané 1,5 km severoseverovýchodně od Moravských Prus o ploše 8 ha. 14 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

26 PLO 36 Středomoravské Karpaty 4.2. Poměry klimatické Přírodní podmínky oblasti I. Podle Atlasu podnebí ČSSR (1958) se na území lesní oblasti nachází: A - teplá oblast s okrskem A2 - teplý, suchý, s mírnou zimou, s kratším slunečním svitem A3 - teplý, mírně suchý, s mírnou zimou (okraje oblasti, nížinná část) B - mírně teplá oblast s okrskem B2 - mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou (převažující okrsek mimo vyšších poloh) B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný (centrální část - vlastní Chřiby) Tab KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY ATLAS PODNEBÍ (1958) Charakteristiky A2 A3 B2 B5 Počet letních dnů Počet dnů nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu -2 až -3-2 až -3-2 až -3-3 až -4 Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v říjnu Prům. teplota roční Prům. počet dnů se srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných II. Podle klimatického členění - Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1975), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 11, MT 9), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2). Viz mapka č. 3. Tab KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY QUITT, E. (1975) Charakteristiky T2 MT 11 MT 9 Počet letních dnů Počet dnů nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu -2 až -3-2 až -3-3 až -4 Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných III. Podle Makroklimatické regionalizace ČR se území člení do regionů R, Z, U, S. Viz mapka č. 4. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 15

27 Přírodní podmínky oblasti PLO 36 Středomoravské Karpaty Tab MAKROKLIMATICKÉ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY v síti informačních jednotek 1 x 1 km R Z U S Průměrná teplota vzduchu v lednu -2 až -3-2 až -3-2 až -3-2 až -3 Průměrná teplota vzduchu v dubnu Průměrná teplota vzduchu v červenci Průměrná teplota vzduchu v říjnu Počet dnů s t max 30 o C (tropických dnů) Počet dnů s t max 25 o C (letních dnů) Počet dnů s t min -0,1 o C (mrazových dnů) Počet dnů s t max -0,1 o C (ledových dnů) Počet dnů s t min -10,1 o C (se silným mrazem) Počet dnů s t max -10,0 o C arktických dnů) Počet dnů s průměrnou teplotou 10,0 o C Počet dnů s prům. tepl. 0 o C (zabezp. na 80 %) Nástup období s prům. tepl. 0 o C (zabezp. na %) Konec období s prům. tepl. 0 o C (zabezpe. na %) Teplotní sumy 5 o C (zabezpečené na 80 %) Teplotní sumy 10 o C (zabezpečené na 80 %) Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se srážkami 1 mm Počet dnů se srážkami 10 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 1 až 20 cm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 21 až 40 cm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 41 a více cm Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Shrnutím údajů z Atlasu podnebí ČSSR, Klimatických oblastí ČR a Makroklimatických regionů dostaneme tyto základní hodnoty : Průměrná roční teplota v PLO : 7-10 o C Roční srážkový úhrn v PLO : mm Podnebí Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny je teplé a mírně suché až mírně vlhké. Srážky obecně rostou od západu, kde se ještě projevuje slabý srážkový stín České vysočiny, k východu a od okrajů regionu k jeho vyšším částem, kde se projevuje vliv návětrné polohy Chřibů: Vyškov 8,4 st. C, 542 mm, Slavkov 8,8 st. C, Ždánice 8,6 st. C, 593 mm, Litenčice 643 mm, Koryčany 633 mm, Napajedla 8,7 st. C, 625 mm. Na plochých hřbetech vrchovin srážky rostou přes 650 mm a teploty klesají pod 8 st. C. Místy i zde členitý terén umožňuje vznik větších lokálních rozdílů teplejších svahů i inverzních chladnějších údolí. Vyrovnávací vliv na průběh teplot i vlhkosti mají poměrně velké lesní plochy, zejména ve Ždánickém lese. Podnebí Chřibů je mírně teplé, relativně dobře zásobené srážkami, zřetelně chladnější a vlhčí než v okolí. Buchlovice na jižním okraji mají 8, st. C, 628 mm, Střílky 665 mm, Kostelany na nižších hřbetech východní části 705 mm. Hřbety mají průměrnou roční teplotu asi 7 st. C a srážky až 750 mm. Vrcholový fenomén je nevýrazný. (Podle Biogeografického členění České republiky, M. Culek a kol. Praha 1996). Údaje ze srážkoměrné stanice ZD Dambořice ,6 mm ,6 mm ,2 mm ,7 mm ,4 mm ,0 mm ,7 mm ,6 mm ,4 mm 9,4 C ,4 mm 9,4 C ,7 mm 9,1 C ,6 mm 10,0 C ,4 mm 9,3 C 16 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ

28

29

30 PLO 36 Středomoravské Karpaty Přírodní podmínky oblasti Průměrné srážky ve sledovaném období činily 489 mm a průměrná teplota byla 9,4 C. Údaje ze srážkoměrné stanice ZD Nížkovice ,7 mm ,7 mm ,6 mm 7,6 C ,6 mm ,4 mm 9,7 C ,4 mm ,2 mm 9,5 C ,8 mm ,4 mm 10,2 C ,2 mm 11,2 C ,7 mm 8,9 C ,4 mm 10,2 C ,7 mm 8,3 C ,4 mm 8,7 C ,0 mm 9,0 C ,1 mm 9,7 C ,0 mm 10,1 C ,8 mm 9,5 C ,1 mm 10,3 C ,6 mm 10,6 C Průměrné srážky ve sledovaném období činily 525 mm a průměrná teplota byla 9,6 C. V letech 1987 a 1989 bylo ve vzorcích srážek Zemědělskou oblastní laboratoří ve Vyškově určeno ph a obsah NO 3 v mg/l. V roce 1987 bylo měřeno 31 vzorků. Hodnoty ph se pohybovaly od 7,93 do 6,28 a průměr činí 7,03. Hodnoty NO 3 se pohybovaly od 1,22 mg/l do 58,44 mg/l a průměrný obsah NO 3 činí 9,95 mg/l. Více než 10 mg/l bylo v 10 vzorcích. V roce 1989 bylo měřeno 19 vzorků. Hodnoty ph se pohybovaly od 7,4 do 6,4 a průměr činí 7,08. Hodnoty NO 3 se pohybovaly od 2,4 mg/l do 7,3 mg/l a průměrný obsah NO 3 činí 4,95 mg/l. Více než 10 mg/l nebylo zaznamenáno Poměry geologické a pedologické Geologie oblasti Území PLO patří k Západním Karpatům vnějším. Jejich stavba je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Vnější Karpaty mají významnou pásemnou stavbu a poloobloukovitý tvar. Tvoří složitý příkrovový systém dalekosáhle přesunutý za třetihorního vrásnění k severozápadu na Český masív. Na jejich stavbě se na území PLO podílejí tyto geotektonické celky: v oblasti Chřibů magurský flyš (račanská jednotka), v oblasti Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny vnější flyš (Podslezsko ždánická jednotka, vývoj Těšnovický). Nižší partie oblasti vyplňuje neogén (pliocén, miocén). Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor s dominancí flyšové facie. Flyšem rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů. Flyšové sedimenty dosahují mocnosti až přes 100 m. Geologická historie flyše spadá do alpinského vývojového cyklu, který začíná druhohorním uložením křemenného detritu. Pokračuje sedimentací karbonátovou, která kulminuje v juře. Důkazem karbonátové sedimentace ve flyšovém pásmu jsou pouze sedimentární klasty (valouny či bloky). Ve starších třetihorách (paleogénu) pak pokračuje flyšová detrická sedimentace. Sedimenty jsou pak formovány horotvornými pohyby helvetskými (svrchní oligocén), sávskými (rozhraní paleogén neogén) a štýrskými (miocén). Koncem miocénu měla pak oblast ráz zarovnané pahorkatiny, která byla v pliocénu rozlámána vertikálními pohyby, jež daly vzniknout intermontánním depresím a modifikovaly říční síť. Ve čtvrtohorách (pleistocén, holocén) dochází pak k dalšímu morfologickému modelování území, zahlubování údolí, vzniku sesuvů na jílovcových horninách. Pro račanskou jednotku je charakteristické soláňské souvrství (spodní soláňské - ráztocké vrstvy střídání vápnitých pískovců a šedých a zelenošedých jílovců, svrchní soláňské lukovské vrstvy arkózové pískovce a slepence), bělověžské souvrství (spodní bělověžské vrstvy střídání složitých vložek jílovců a pískovců s šedými a zelenými jílovci a křemitovápnitými pískovci), zlínské souvrství (středně až hrubě rytmický flyš s glaukonitickými pískovci a šedými vápnitými jílovci). Vnější flyš přímo hraničí s Magurským flyšem Chřibů. Je vytvářen podslezsko-ždánickou jednotkou, Oblast leží na ždánicko-hustopečském souvrství, ve kterém dominují paleogenní vápnité jíly, slíny a pískovce, místy drobivé slídnaté pískovce (ždánické).. Tyto jsou doprovázeny menilitovými vrstvami (lupenité a lavičkovité křemito-vápnité jílovce, místy s lávkami rohovce) a také podmenilitovým souvrstvím s jíly a jílovci (zčásti vápnitými, v některých polohách pestrými). V západní části PLO (Otnice) se nachází paleocenní jíly a jílovce, šedé a pestré, místy s lávkami pískovců, také i pískovcové a slepencové polohy. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ 17

31 Přírodní podmínky oblasti PLO 36 Středomoravské Karpaty V pásu mezi Roštínem a Střížovicemi se v geologickém podloží projevuje Těšnovický vývoj, facie těšnovická s vápnitými jílovci a lávkami pískovců. Neogén vyplňuje nejnižší partie oblasti. Na východě PLO, v částech přiléhajících k řece Moravě (Napajedla až Polešovice) se v podloží projevuje pont s pestrými jíly, místy se štěrky a písky, u Nedakonic vystupují pliocenní štěrky a písky. V severozápadní části PLO se mezi Kroměříží a Slavkovem, v pásu o šířce až 12 km, vyskytuje miocenní spodní torton s vápnitými jíly a se slabými vložkami pískovců, místy se objevují lutrtštécké štěrky a brněnské písky. Rovněž je zde v hojné míře zastoupen svrchní helvet karpatské formace s šlírovými vápnitými jíly, místy s písky a pískovci. V kvartéru se na skalním podkladě vytvořila vrstva fluviálních, proluviálních a deluviálních sedimentů. Plošně nejrozšířenější jsou svahové (deluviální) uloženiny. Pokud tvoří skalní podklad jílovce, ve styku s vodou se rychle rozpadají a vytváří se jílovito - písčité půdy. V místech pískovcového podloží mají deluviální sedimenty charakter hlinito-kamenitých nebo kamenitých sutí. Mocnost deluvií je až 3 m. Proluviální sedimenty se ukládají při vyústění vodních toků do hlavních údolí v podobě náplavových kuželů. Fluviální sedimenty se akumulují v údolích větších toků. Okolí větších toků je tvořeno nivními hlínami až hlinitými písky, delofluviálními, převážně písčitými humózními hlínami. Čtvrtohorní překryvy jsou v oblasti flyše tvořeny zejména deluviálními písčito-hlinitými sedimenty. V nižších polohách, které však většinou nejsou pokryty lesem jsou uloženy různě mocné eolické sedimenty spraše a sprašové hlíny, které jsou hojnější v bezlesých částech PLO. Oblast neogenní, tedy nejnižší část je překryta z větší části terciérními až kvartérními proměnlivými písčitými a jílovitými eluvii. Mapka č. 5 Geologická mapa zakrytá Pedologie oblasti Osídlení oblasti Chřibů je velmi pozdní, teprve středověké, a převážně má valašský charakter. Vyšší polohy prakticky nebyly nikdy osídleny. Krajina je dosud dosti zalesněná, přičemž v lesích převažuje druhová skladba blízká přirozené. Osídlení regionu Ždánický les-litenčická pahorkatina je v níže položených částech podstatně starší, (od 7. tisíciletí před n.l.), avšak nejvyšší partie nebyly nikdy odlesněné. Lesy mají často formu pařezin, zčásti však došlo k přeměně na lignikultury stanovištně nepůvodních dřevin. Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly z velké části listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Takové půdy mají desítky let narušen přirozený proces akumulace a rozkladu humusu, což se projevuje nedostatkem přístupných organických látek, ústupem živin a celkovou degradací stanoviště. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změněnou druhovou skladbou dřevin se prospěch monokultur borovice a smrku. Důsledky hrabání v minulosti a nepříznivého vlivu jehličnatých monokultur v současnosti vytváří celkovou výslednici půdních podmínek, která ovlivňuje jednak půdní fytocenózu a dále kvalitu lesních porostů na těchto půdách rostoucích. Takto degradovaná stanoviště se vyskytují na celém území PLO, převážně v nižších částech v okolí lidských sídel, zejména vesnic a na okrajích lesních komplexů. V neposlední řadě byla kvalita půd značně ovlivněna nevhodnými těžebně dopravními technologiemi, zejména pojezdem těžkých mechanismů s důsledkem ve zhutňování půd a nastartování erozní činnosti vody. Půdotvorné prostředí PLO je možné rozdělit z geomorfologického hlediska na část Chřibů a část Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny. V regionu Chřiby se na uceleném, kompaktním ostrově, jehož hranice zhruba kopírují komplex lesních porostů Chřibů, vyskytuje v dominantní formě půdní typ kambizem (typická mezotrofní a eutrická). Doprovodnou složkou, zvláště v rovinatých terénech a na úpatích svahů je luvizem (typická). Na nejvyšších hřbetech se na zpravidla kyselých pískovcích vyvinuly kyselé, oligotrofní kambizemě typické. Na vlhčích místech se objevuje kambizem pseudoglejová a glejová. Vzhledem ke geologickým a geomorfologickým podmínkám je pro magurský flyš typická téměř úplná absence semihydromorfních a hydromorfních půd. Vlivem značné příměsi jílových minerálů v půdách jsou tyto z hlediska zrnitosti většinou středně těžké až těžké a hůře prostupné pro vodu. Ta v půdním profilu stagnuje a vytváří charakteristické znaky oglejení. Většinou bývá toto oglejení vytvořeno ve větších hloubkách (v průměru od 40 cm níže) a nijak neovlivňuje fytocenózu na povrchu. Vylišení takovýchto lokalit při typologickém mapování je velmi obtížné, není možno spoléhat na rostlinné indikátory ani na šetření pomocí zkusných vpichů sondýrkou. Zastoupení oglejených půd (kambizemí pseudoglejových) je velmi malé, bodové a nemá vliv na způsob hospodaření na převažujících lesních typech. Litozemě na skalách tvoří nepatrné ostrůvky, místy jsou však vápnité a podmiňují výskyt specifické vegetace (Bradlo). V nižších částech oblasti, hlavně na východ od hřebene směrem k řece Moravě, se na spraši vyvinula typická hnědozem, místy přecházející v hnědozem luvickou. Ždánicko-litenčický region charakterizuje poměrně pestrý soubor zpravidla vápnitých půd. Při jižním a především západním okraji, na Vyškovsku a v oblastech přiléhajících k řece Hané převládají černozemě na spraších, ve sníženinách se lokálně objevují typické černice (mimo les). Ve vyšších částech a na 18 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. pobočka KROMĚŘÍŽ