Národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj

Transkript

1 Národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (K O N C E P T) Účelem Národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (dále jen národní strategie nebo NS VUR ) je stanovení priorit a strategických opatření v oblasti VUR pro období 2008 až Oblast vzdělávání pro udržitelný rozvoj (dále VUR ) se zaměřuje na: pochopení příčinných vztahů a vazeb mezi ekonomikou, sociální oblastí a životním prostředím, a to na lokální i globální úrovni, vnímání udržitelného rozvoje jako celostního a systémového přístupu, který směřuje k ekonomicky prosperující společnosti a respektuje sociální a environmentální souvislosti a limity, demokratické a svobodné rozhodování ve zmíněných souvislostech, které má vliv i na přítomnost i budoucnost jednotlivce i skupiny, aby zároveň k tomu byly k dispozici veškeré relevantní informace a alternativy. Dosud nebyl pro tuto oblast obdobný samostatný materiál vypracován, a proto se jedná o stěžejní strategický dokument, podle kterého se bude VUR systematicky a koordinovaně rozvíjet. Na strategii bude navazovat akční plán, který bude obsahovat konkrétní aktivity k jednotlivým strategickým opatřením, včetně odpovědností a způsobu sledování efektivity. I. Východiska strategie Klíčovým rámcem pro rozvoj oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj je vyhlášená Dekáda UNESCO pro vzdělávání k udržitelnosti pro roky Evropská hospodářská komise OSN jako příspěvek k dekádě iniciovala vznik regionální strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj, která byla přijata na zasedání na nejvyšší úrovni ve Vilniusu března 2005 (dále také Vilniuská strategie ). Česká republika tím převzala závazek implementovat Vilniuskou strategii na národní úrovni. Na 6. ministerské konferenci Životní pro středí pro Evropu konané ve dnech října 2007 v Bělehradě potvrdili ministři životního prostředí a ministři školství regionu EHK OSN a jejich zástupci důležitost rozvoje oblasti VUR a pokračování implementačního procesu Vilniuské strategie do roku Klíčové vazby na strategické dokumenty Strategie vzdělávání pro UR obsahuje klíčové vazby na následující strategické dokumenty: Strategii udržitelného rozvoje ČR přijatou usnesením vlády č.1242 ze dne 8. prosince 2004 (dále také Strategie UR ), Strategii celoživotního učení přijatou usnesením vlády č. 761 ze dne 11. července 2007 (dále také Strategie CŽU ) a Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj Evropské hospodářské komise OSN (tzv. Vilniuskou strategii ) přijatou v březnu 2005 zeměmi regionu EHK OSN. Národní strategie VUR se váže na uvedené strategické dokumenty v klíčových směrech, z Vilniuské strategie vychází závazek zpracování národní strategie, obsah a principy pro VUR vycházejí ze Strategie udržitelného rozvoje a forma (zejména pak spektrum cílových skupin, členění dle etap vzdělávání atd.) je pak v úzké vazbě na Strategii CŽU. Strategie má vazby na celou řadu dalších strategických dokumentů a státních politik na národní i mezinárodní úrovni, jejich relevance pro NS VUR však nebyla vyhodnocena jako strategická. 1

2 A) Strategie udržitelného rozvoje V České republice byla usnesením vlády č ze dne 8. prosince 2004 schválena Strategie udržitelného rozvoje České republiky, jejíž základní úlohou bylo především včas upozornit na existující a potenciální problémy, jež by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji, a iniciovat opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad. Strategie vznikla s cílem stát se konsensuálním rámcem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programu) a být důležitým východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Ke strategii byl usnesením vlády č ze dne 19. prosince 2007 schválen postupový materiál s názvem "Principy, nástroje a návrh priorit pro dopracování aktualizované Strategie udržitelného rozvoje České republiky (2007). Ve Strategii UR, resp. v postupovém materiálu, je oblast vědy, výzkumu a vzdělávání charakterizována jako jedna ze strategických oblastí a jsou pro ni definovány i strategické a dílčí cíle, včetně cílů s relevancí k NS VUR: přispívat k dlouhodobému růstu kvality života a rozvíjení etických hodnot, vytvářet znalostní společnost respektující mechanismy a limity udržitelného rozvoje (strategický cíl) rozvíjet předškolní a školní výchovu, intelektuální dovednosti a postoje dětí v oblasti udržitelného rozvoje (např. pocit zodpovědnosti za své zdraví a stav prostředí) dokončit kurikulární reformu školství vytvořit a naplnit nové koncepce terciárního vzdělávání podporovat vznik kvalitního vzdělávání pro dospělé s cílem rozšířit jejich zaměstnatelnost a znalosti o udržitelném rozvoji, upřednostňovat též rozvoj oborů žádaných na trhu práce. Východiska pro NS VUR: je stanovena širší definice UR, principy UR a strategické indikátory UR včetně indikátorů zaměřených na oblast vzdělávání jsou popsána klíčová témata UR a klíčové vazby mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním pilířem UR oblast vzdělávání je definována jako strategická oblast s cíli, opatřeními a indikátory pro vyhodnocování B) Strategie celoživotního učení (bude dopracováno Pracovní skupinou NS VUR) popis působnost význam z hlediska vzdělávání plynoucí závazky Východiska pro NS VUR: je vymezen pojem celoživotního učení jako propojeného celku různých forem vzdělávání, který dovoluje rozmanité přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním jsou rámcově popsány cílové skupiny v členění na počáteční vzdělávání (základní, střední a terciální) a další vzdělávání (spojené se vstupem člověka na trh práce) jsou popsány základní formy vzdělávání (formální, neformální, informální) je analyzována problematika vzdělávání u jednotlivých cílových skupin ve vazbě na stav v zemích EU 2

3 jsou popsány hlavní strategické směry (priority rozvoje celoživotního učení) do roku 2015 ve strategických směrech je uvedeno sociální partnerství, jehož cílem je spoluprací se sociálními partnery podporovat soulad nabídky vzdělávacích příležitostí s potřebami ekonomického, environmentálního a sociálního rozvoje jsou navržena opatření (i se zaměřením na udržitelný rozvoj) a odpovědnosti resortů za jejich realizaci je popsána vazba na možné zdroje financování z operačních programů v programovém období 2007 až 2013 C) Strategie VUR Evropské hospodářské komise OSN tzv. Vilniuská strategie (- bude dopracováno Pracovní skupinou NS VUR) popis působnost význam z hlediska vzdělávání plynoucí závazky Východiska pro NS VUR: je popsána vize směřování VUR jsou popsány strategické cíle regionu v oblasti VUR v regionu EHK OSN do roku 2015 je popsána základní charakteristika VUR (jako charakteristický rys VUR je uveden nekončící průběžný proces učení zkoumající vyvíjející se dilemata UR) jsou obecně definována klíčová témata UR a doporučen holistický přístup k nim jsou stanoveny úrovně VUR ve vztahu k cílovým skupinám (regionální, národní a lokální) a konstatován požadavek diferenciovaného přístupu k těmto cílovým skupinám jsou definováni klíčoví partneři pro VUR Základní vztahy uvedených dokumentů k Národní strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj ilustruje následující schéma: STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DEFINICE UR INDIKÁTORY UR STRATEGIE CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ pro UDRŽITELNÝ ROZVOJ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ PRO UR (Vilniuská) V diagramu budou doplněna klíčová východiska dokumentů pro NS VUR 3

4 II. Hlavní principy VUR Charakteristika udržitelného rozvoje 1 Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Jeho obsah byl poté rozvíjen jednotlivými státy i v mezinárodním měřítku; poslední z velkých setkání, Světový summit o udržitelném rozvoji (WSSD, Johannesburg 2002) zdůraznil, že cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílu: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystému při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace. V ČR v r byl trvale udržitelný rozvoj definován zákonem č.17 / 1992 Sb. jako takový rozvoj, který současným a budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému. Potřeba udržitelného rozvoje není vyvolána pouze environmentálními limity, ale také limity ekonomickými a sociálními, vyplývajícími ze zvyšujících se konkurenčních tlaku globální ekonomiky, o čemž svědčí i vývoj v Evropské unii (EU). Významným prvkem, který formuloval sociální a ekonomické priority EU, byl Lisabonský summit (březen 2000). Na jarním summitu v Barceloně (březen 2002) byla tato koncepce doplněna závěry předchozího summitu EU v Göteborgu (červen 2001), který přijal Strategii udržitelného rozvoje EU zaměřenou převážně environmentálním směrem. V roce 2006 byla Strategie udržitelného rozvoje revidována a aktualizována a v červnu téhož roku byla přijata jako zastřešující dokument určující celkový směr strategie rozvoje EU. Aktuálně se problematika udržitelného rozvoje průřezově vyskytuje v politikách EU, ale i ve finančních nástrojích EU. Pro Českou republiku to znamená možné čerpání ze strukturálních fondů EU pouze za podmínky souladu projektů s principy UR (např. v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je UR uveden jako horizontální téma). Vymezení pojmu VUR V návaznosti na udržitelný rozvoj je vzdělávání pro udržitelný rozvoj předpokladem k osvojení si takových způsobů myšlení, rozhodování a chování, které umožňují uspokojovat lidské potřeby materiální, sociální, kulturní i duchovní, při respektování environmentálních limitů, tzn. vedou k udržitelnému jednání v osobním, pracovním i občanském životě. 1 Charakteristika UR je z velké míry převzata z dokumentu: Principy, nástroje a návrh priorit pro dopracování aktualizované Strategie udržitelného rozvoje České republiky (2007), který byl usnesením č ze dne 19. prosince 2007 vzat vládou ČR na vědomí jako postupový materiál k aktualizaci Strategie UR České republiky. 4

5 Základním smyslem VUR je pochopení propojenosti a vzájemné souvislosti ekonomických, environmentálních a sociálních hledisek. Na úrovni jednotlivce VUR působí vyváženě na všechny stránky lidské osobnosti (kognitivní, konativní a afektivní) tak, aby utváření žádoucích postojů a hodnotové orientace bylo podpořeno získáním odpovídajících znalostí a dovedností a vedlo k přijetí životního stylu, který bude v souladu s konceptem udržitelného rozvoje. Má-li být VUR efektivní, musí respektovat věkové a individuální zvláštnosti vývoje lidské osobnosti a na jejich základě diferencovat cíle, obsahy, metody, formy a prostředky, zdůrazňovat aktivní metody a formy, rozvíjet schopnosti vztahového a kritického myšlení, tvořivosti a vědomí odpovědnosti za UR. Při formulování klíčových témat VUR je důležité brát v úvahu vyvíjející se smysl konceptu udržitelného rozvoje, lokální a regionální specifika (kulturní, ekonomická, sociální), ale i globální vztahy daného tématu. Ve Vilniuské strategii představují klíčová témata rozsáhlý komplex zahrnující mj. zmírňování chudoby, sociální smír, aktivní občanství, mír, etiku, odpovědnost v lokálních i v globálních souvislostech, demokracii, spravedlnost, bezpečnost, lidská práva, zdraví, rovnost pohlaví, národnostní rozmanitost, kulturní rozmanitost, rozvoj venkova a měst, hospodářství, vzorce výroby a spotřeby, firemní odpovědnost, ochranu životního prostředí, hospodaření s přírodními zdroji, biologickou a krajinnou rozmanitost. Na úrovni České republiky je jedním z opatření strategie konkretizace klíčových témat s ohledem na specifika ČR a s ohledem na strategické oblasti dle Strategie UR, resp. jejího postupového materiálu z roku Jedná se o následující témata: veřejné finance, podniky a podnikatelské prostředí, sociální systém, veřejné zdraví, věda, výzkum a inovace, vzdělávání a celoživotní učení, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a udržitelná spotřeba a výroba, doprava, klima a energie, správa věcí veřejných, zemědělství a lesnictví, evropský a mezinárodní kontext, udržitelný rozvoj regionu, obcí a území. Vymezení pojmu VUR k EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je etablována ve Státní politice životního prostředí jako jeden z klíčových preventivních nástrojů ochrany životního prostředí. Rozvoj EVVO v ČR je zakotven v zákoně č. 123/1998 Sb. ve znění zákona č. 6/2007 Sb. O právu na informace o životním prostředí a je dále strategicky určen Státním programem EVVO ČR a naplňován prostřednictvím tříletých akčních plánů. Vývoj pojetí EVVO v ČR i vývoj zaměření akčních plánů SP EVVO ukazují vývojový trend rozšiřování obsahu EVVO o témata UR. Pro NS VUR se jedná o významné východisko, v praktické rovině může navázat na řadu aktivit a opatření realizovaných v rámci oblasti EVVO. Základním rozdílem mezi VUR a EVVO je ten, že vzdělávání pro udržitelný rozvoj se prioritně zaměřuje na mezioborové vztahy a souvislosti mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními obory a sférami, kdežto v případě EVVO je prioritní důraz kladen specielně na téma životního prostředí (např. na jednotlivé složky životního prostředí, jako jsou ovzduší, voda, půda; na prevenci znečištění, ochranu přírody a krajiny, atd.). NS VUR je pak v oblasti vzdělávání střešním dokumentem, který pro oblast EVVO obsahuje strategické vstupy. SP EVVO ČR však zůstává autonomním a klíčovým 5

6 strategickým dokumentem specializovaným na oblast životního prostředí s přímou vazbou na Státní politiku životního prostředí. III. Analytická část SWOT analýza schéma obsahuje SWOT analýzu uvedenou ve strategii VUR, která byla v srpnu 2007 předložena vládě ČR. Tato analýza bude revidována Pracovní skupinou pro NS VUR při RVUR. Silné stránky: - legislativní základ - zákon o vzdělávání pedagogických pracovníků; zákon o vzdělávání pracovníků státní správy - rozvoj technologií použitelných pro distanční vzdělávání pro podporu CŽV - odbornost, aktivita a tvořivost mnohých učitelů - celostátní i regionální působnost vzdělávacích institucí všech typů a stupňů - vzájemná spolupráce včetně škol různého typu a stupňů, partnerství - rozsah vzdělávacích aktivit učitelé, žáci, rodiče, spolupráce s obcemi, podniky apod. - EVVO a VUR zadáno jako státní priorita - kvalitní lektoři a mnoho motivujících publikací - hodně pracovníků s velkým zaujetím pro VUR, centra se starají sama o odborný růst - postupně přibývá vzdělávacích aktivit v terénu (v činnosti ekocenter) - činnost ekocenter prorůstá do života regionů - existence specializovaného VŠ pracoviště, výjimečné postavení COŽP v rámci UK, kontakty na další VŠ instituce, možnost návrhu interdisciplinárních programů VUR - dostatečný počet státních a soukromých vzdělávacích institucí pro oblast činnosti (pro vzdělávání ve státní správě a pro informální vzdělávání založené na osobní iniciativě vzdělávaného) - mediálně atraktivní téma - vybudovaný a funkční systém třídění odpadů v obcích - legislativní podpora EVVO - stabilní síť paměťových institucí poskytujících informace pro realizaci programu VUR. Příležitosti: - evropské strukturální fondy (zejména nové programovací období) - priorita státní politiky - přechod některých institucí na veřejné výzkumné instituce - VVI - projekty v rámci grantových řízení na různých úrovních od měst po EU - sponzorské dary větší zapojení soukromých financí Slabé stránky: - slabá legislativní podpora pro koordinaci aktivit CŽV - nedostatek finančních prostředků na mzdové náklady a zajištění organizace a koordinace aktivit zejména u NNO - dosud nejsou dostatečně využity možnosti regionální spolupráce - nedostatečná účast učitelů na vzdělávání - ekocentra nepřibývají a nerozrůstají se rovnoměrně alespoň ve větších městech - NNO působící v oblasti VUR nejsou a v blízké době nebudou schopny pokrývat potřebnou šíři EVVO komplexně a v celostátním rozsahu - systém hodnocení v oblasti vědeckých a výzkumných institucí neodpovídá úkolům ze statutu - pro realizaci interdisciplinárních programů v oblasti VŠ není institucionální zázemí - výuka v řadě případů neodpovídá potřebám zaměstnavatelů - velmi málo rozvinuté sponzorování - chybějící vazby vzdělávací instituce na soukromý sektor - nedostatečně fungující systém celoživotního vzdělávání v sektoru - nejasný systém standardizace a certifikace zejména celoživotního vzdělávání - omezené finanční zdroje na omezenou dobu (finanční nestabilita, existence z roku na rok) - nedostatečné lidské kapacity (omezené lidské zdroje v oblasti VUR) - nízký zájem médií, zájem je jen o negativní zprávy, příklady dobré praxe nejsou mediálně lákavé Hrozby: - přechod některých institucí na veřejné výzkumné instituce - VVI - nedostatečný zájem médií o problematiku VUR, média zajímají převážně katastrofy a havárie - nekorektní působení některých nestátních organizací v oblasti OŽP, která vyvolávají negativní reakce obyvatelstva - časové omezení projektů - nestabilita personálního a organizačního zajištění 6

7 - velké rezervy jsou doposud ve složkách a institucích ochrany přírody, ty se však musí naučit, jak místní občany zapojovat do péče o přírodu (příliš dlouho převažovaly snahy o izolování lidí od hodnotnějších lokalit) - příležitosti pro VUR jsou ve společných aktivitách škol, obcí, místních podniků - příklady dobré praxe v zahraničních programech VUR - využití výzkumu orientovaného na VUR - využití existujících systémů hodnocení kvality - zdokonalování vzdělávacích institucí jako trvalý trend - zahájení vzdělávacích projektů v rámci podpory z ESF s prvky celoživotního vzdělávání - postupný rozvoj environmentálního poradenství pro veřejnost i podnikovou sféru a zemědělství u nás i v zahraničí - větší využití distančních forem vzdělávání - využití zkušeností s realizací projektů Zdravé město, Zdravá mateřská škola, Zdravá škola, Bezpečná komunita atd. - větší zapojování veřejnosti do rozhodování, Místní agenda 21 - navýšení zdrojů v rámci EU fondů na podporu UR a zapojování veřejnosti (např. UR a místní iniciativy jako jedno z horizontálních témat všech programů) - malá propagace VUR bez vztahu ke vzdělávání ve školách - ze zahraničí vnucování určitých metod a forem práce, jež se do našich podmínek nehodí - hromadí se nové informace v izolovaných vědních oborech, VUR je z podstaty věci interdisciplinární obor - ČR neexistuje diskuze na odborné úrovni o metodologii VUR v oblasti VŠ - institucionální zázemí VUR neexistuje, systém hodnocení vzdělávacích institucí zejména na VŠ je nastaven na oborovou výuku - odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí - Evropská komise vydáváním evropských směrnic (legislativy) - Světová obchodní organizace odbourávání tzv. překážek volného obchodu - lobbing silných nadnárodních korporací v různých oblastech (potraviny, doprava, spotřební zboží apod.) - není povinné eventuální minimum u úředníků samospráv, narozdíl od státní správy - neexistuje povinnost zavádět principy ecoprocurementu, jeho součástí je osvěta, příklady dobré praxe apod. - specifické postavení malých obcí horší dostupnost informací, starší populace, nedostatečné lidské kapacity a finanční prostředky - nízký zájem o širší souvislosti za hranicemi obce/města - nízké povědomí a nevzdělanost elit o UR - Rozdílnost komunikačních systémů (odborného jazyka) různých přístupů ve vidění světa mezi obory brání účinné mezioborové spolupráci (přírodovědné, technické a humanitní obory, včetně oborů ekonomických). Chybí dostatek odborníků v oblasti VUR. - Vyhraněný antropocentrismus a vyhraněný biocentrismus - chybí mechanismy i vůle hledání shody. - Příliš mnoho teoretického vzdělávání a málo přímé činnosti a zkušenosti v přímém kontaktu s přírodním a sociálním prostředím, hrozící nebezpečí posunu od reálného a přírodního k virtuálnímu světu. - Nedostatečné zahrnutí a rozvíjení základních východisek UR v dosavadním teoretickém poznání. Chybí i následné mechanismy přenosu nejnovějšího poznání či informací do vzdělávací praxe. - Nevhodně nastavené priority v současné společnosti zatím nepřevládá potřeba jednat v zájmu UR, jako priorita je vnímáno zvyšování životní úrovně, mnohdy bez ohledu na negativní jevy ohrožující budoucí generace. - Při řešení problémů souvisejících s udržitelným rozvojem dosud přetrvává spíše resortní přístup. Komplexní přístup vedoucí k účinným řešením se prosazuje jen obtížně a pomalu. - Působení ve smyslu UR na děti ve věku do tří let prostřednictvím rodičů není nijak systematicky podporováno. 7

8 VUR v rámci resortních politik a činnosti resortů bude doplněn pracovní skupinou pro NS VUR při RVUR VUR v rámci celoživotního učení identifikace problémových okruhů Následující problémové okruhy jsou definovány v identickém členění se Strategií CŽU a zároveň nad rámec problémových okruhů Strategie CŽU. a) VUR v raném věku dítěte a v předškolním vzdělávání Z hlediska VUR je pro tuto etapu vzdělávání problémovým okruhem informální učení (a to zejména informální učení v přírodním prostředí) cílové skupiny dětí ve věku 0 až 3 roky, tedy v klíčovém období pro utváření vztahu dítěte k přírodnímu prostředí. V ČR se snižuje příležitostí dětí z městských aglomerací trávit čas v přírodním prostředí a efektivní systematické nástroje posilování vztahu této cílové skupiny k přírodnímu prostředí neexistují. V současnosti není prevence odcizování dětí přírodnímu prostředí koncepčně řešena a nejsou jasně vymezeny resortní kompetence. bude doplněn pracovní skupinou pro NS VUR při RVUR odkaz na rodinnou politiku MPSV, vzdělávání k rodičovství, případně materiály ministerstva zdravotnictví se vztahem ke zdraví populace 0-6 (jsou-li k dispozici) b) VUR v počátečním vzdělávání V oblasti počátečního školství, kde VUR představuje zejména začleňování průřezových témat RVP do ŠVP, je přetrvávajícím problémem rozdílná úroveň efektivní implementace průřezových témat RVP na školách, potažmo rozdílný přístup k realizaci kurikulární reformy u jednotlivých škol. Na základních i středních školách je stále nedostatečné začleňování výukových metod a prvků klíčových pro VUR: spolupráce škol a vzdělávacích institucí na udržitelném rozvoji na lokální úrovni (tzn. komunitním rozvoji); celoškolní přístup; mezioborový přístup (mezipředmětové vazby), holistický přístup k problematice; aktivní participativní metody výuky; řešení lokálních i globálních souvislostí; začleňování výuky v terénu (mimo učebnu, v praxi); ekologizace provozu škol. Dosud neřešenou oblastí je začleňování obsahu a cílů VUR do kritérií posuzování škol Českou školní inspekcí. c) VUR v terciárním vzdělávání Mezi problémové okruhy této etapy vzdělávání patří nedostatek specializovaných vysokoškolských studijní programů zaměřených na VUR a neexistence minimálního společného základu principů VUR ve studijních programech všech vysokých škol. Klíčovým problémem byla identifikována neprostupnost studia a nízká mobilita studentů mezi fakultami a obory. Problémem je i přetrvávající nedostatek příležitostí pro vzdělávání pedagogických pracovníků v konceptech a tématech udržitelného rozvoje. Poskytované programy celoživotního vzdělávání včetně programů U3V, které sice neposkytují ucelené vysokoškolské vzdělávání, ale přesto jsou VŠ hojně realizovány k rozvoji profesních i všeobecných kompetencí, v současnosti neobsahují témata z oblasti VUR. d) VUR v dalším vzdělávání bude doplněno pracovní skupinou pro NS VUR při RVUR mj. se základní okruhy budou dotýkat těchto cílových skupin: veřejná správa, podnikatelská sféra 8

9 IV. Strategická část Vize a cíle Základní vizí je jedinec, který je schopen činit rozhodnutí v souladu principy UR Hlavním cílem strategie je do roku 2015 začlenit základní principy a tématické obsahy VUR do všech kurikulí a všech částí vzdělávacího systému ČR, a to prostřednictvím efektivní implementace Strategie vzdělávání pro UR přejaté EHK OSN a jejích pracovních plánů. Dílčí cíle strategie vycházejí z identifikovaných problémových okruhů a jsou členěny dle základních etap vzdělávání: V předškolním vzdělávání prosadit prevenci odcizování přírodním prostředí... V počátečním vzdělávání... V terciárním vzdělávání... V dalším vzdělávání... Cíle budou definovány na základě revidované SWOT analýzy a na základě definitivního určení problémových okruhů v kapitole III. Priorita 1: Klíčová témata pro VUR 1.1 Strategická opatření:identifikace klíčových témat VUR ve vztahu k podmínkám v České republice (tzn. přizpůsobit resortním politikám klíčová témata z Vilniuské strategie) 1.2 v závislosti na akčních plánech strategie specifikace 3 až 5 prioritních klíčových témat pro prioritní řešení v daném akčním plánu strategie Priorita 2:Vzdělávací programy Strategická opatření: 2.1 vznik, inovace a realizace obecných programů (zaměřených celostně na problematiku UR) a specifických programů (zaměřených na dílčí témata přispívající k UR) zaměřené na všechny cílové skupiny 2.2 implementace metod a obsahu VUR do oblastí vzdělávání klíčových pro UR (ekonomické vzdělávání, sociální vzdělávání, environmentální vzdělávání) 2.3 efektivní implementace průřezových témat Rámcových vzdělávacích programů v rámci školních vzdělávacích programů jako základu pro VUR v rámci primárního a sekundárního vzdělávání 2.4 realizace systémových projektů zaměřených na oblast VUR v rámci celoživotního učení 2.5 podporovat počáteční a další vzdělávání učitelů v užívání inovačních výukových programů a strategií s ohledem na UR 2.6 tvorba a inovace metodických a didaktických materiálů pro oblast VUR včetně podpory tvorby infrastruktury pro VUR 2.7 tvorba vzdělávacích programů a kurzů a realizace školení lektorů (školitelů, vzdělavatelů) v oblasti VUR v rámci celoživotního učení 2.8 podpora činnosti NNO v oblasti nabídky vzdělávacích programů a aktivit v oblasti UR 9

10 2.9 podporovat další vzdělávání akademických pracovníků zvyšováním jejich pedagogických kompetencí a dovedností v oblasti VUR, včetně mezinárodní spolupráce, výměny zkušeností a posilování vazeb 2.10 identifikace způsobu pro uznávání znalostí a dovedností v oblasti UR získaných mimo formální vzdělávání v oblasti terciálního vzdělávání 2.11 podpora spolupráce institucí při společné tvorbě a nabídce programů VUR, včetně spolupráce se zahraničními organizacemi Priorita 3: Koordinace (spolupráce, komunikace) Strategická opatření: 3.1 sestavení pracovní skupiny pro implementaci a vyhodnocení NSVUR, která vznikne aktualizací pracovní skupiny pro přípravu NS VUR při RVUR 3.2 ustanovení kontaktního a hlavního koordinačního místa (national focal point) 3.3 vytvoření Akčního plánu NSVUR a jeho pravidelná aktualizace 3.4 spolupráce a výměna zkušeností na národní a mezinárodní úrovni (UNECE) 3.5 organizování pravidelné konference k VUR 3.6 vytváření sítí poradenských center pro VUR v ČR Priorita 4: Publicita vzdělávacích aktivit zaměřených na UR Strategická opatření: 4.1 vytvoření a realizace jednotného komunikačního plánu pro VUR jako součásti komunikace UR v České republice 4.2 propagace prostřednictvím tiskových materiálů jejich distribuce informačních centrům, poradnám a školským zařízením 4.3 zajištění publicity VUR s využitím internetu včetně založení a správa registru vzdělávacích akcí 4.4 tvorba a správa informačního portálu zaměřeného na nabídku vzdělávacích aktivit v oblasti udržitelného rozvoje 4.5 identifikace společných aktivit s komunikační strategií RVUR, jejich sesouladění a vzájemná koordinace pro vyloučení duplicit v publicitě VUR Priorita 5: Motivace pro realizaci a účast na vzdělávání v UR Strategická opatření: 5.1 identifikace potřeb cílových skupin (poskytovatelů VUR a příjemců vzdělávání) z hlediska jejich motivace pro VUR 5.2 stimulace poptávky po vzdělávání k UR u všech cílových skupin 5.3 zviditelnění činnosti kvalitních (certifikovaných?) poskytovatelů VUR jako součást publicity 5.4 posílení pozitivního vnímání absolventů vzdělávání UR ze strany zaměstnavatele 5.5 šíření dobré praxe jako vzorového přístupu ve VUR 5.6 zavádění motivačních aktivit pro zviditelnění subjektů VUR (soutěže, hodnocení, apod.) 5.7 zlepšení srozumitelnosti témat UR a jejich snadná dostupnost 5.8 kritéria pro hodnocení VUR pro oblast primárního, sekundárního a terciálního vzdělávání včetně nastavení způsobu certifikace vzdělavatelů 5.9 návaznost na mezinárodní úroveň, zvyšování prestiže pro účastníky a vzdělavatele (garance kvality a její znatelnost na mezinárodní úrovni) 5.10 zviditelnění podnikové sféry a jejich corporate social resposponsibiity (CSR) a aktivní podpora podnikatelské filantropie ve vztahu k UR 5.11 kategorizace obcí při zavádění místních agend 21 prostřednictvím funkční databáze a jejich následné ocenění 10

11 Priorita 6: Vyhodnocování VUR (monitoring indikátorů) Strategická opatření: 6.1 reporting sekretariátu Vilniuské strategie dle společných indikátorů EHK OSN pro oblast VUR 6.2 sestavení souboru indikátorů pro vyhodnocování Národní strategie VUR 6.3 pravidelné vyhodnocování plnění strategie a jejích Akčních plánů 6.4 pravidelné revize a návrhy na úpravu tématického zaměření VUR v rámci Akčních plánů 6.5 vytvoření metodiky a kontrolních mechanismů pro vyhodnocování VUR, včetně hodnocení efektivnosti vzdělávacích programů z oblasti VUR 6.6 (vznik a rozvoj efektivního systému monitorování a metod zjišťování výsledků vzdělávání k UR pro získání zpětné vazby ke kvalitě programů) 6.7 implementace evaluačních nástrojů pro oblast VUR do vzdělávací soustavy 6.8 monitorování pravidelné grantové podpory oblasti VUR 6.9 podávání informací a zpráv o VUR např. v rámci zpráv o plnění Strategie celoživotního učení, Dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR Priorita 7: Finanční rámec: Strategická opatření: 7.1 využít pro realizaci strategie programy strukturálních fondů EU v programovém období , zejména pak Operační program vydělávání pro konkurenceschopnost, Operační program lidské zdroje a zaměstnanost a Operační program životní prostředí 7.2 zajistit doplňkové financování aktivit strategie z relevantních národních zdrojů, zejména z dotačních podporu NNO sektoru, specializovaných fondů a rozpočtů ministerstev 7.3 motivovat ÚSC a obce v samostatné působnosti k podpoře programů a projektů VUR z regionálních a obecních zdrojů 7.4 v rozpočtu MŽP zajistit podporu činnosti sekretariátu Strategie EHK OSN ve výši 2000 EUR ročně Implementace a harmonogram Strategie bude implementována prostřednictvím akčních plánů, přijímaných v úzké vazbě na fáze implementace a Vilniuské strategie. Od roku 2008 do roku 2010 se jedná o fázi II., pro kterou byl v březnu 2008 v Ženevě na zasedání řídícího výboru Vilniuské strategie přijat společný pracovní plán. Vyhodnocení fáze II., pak na nejvyšší úrovni proběhne v rámci konference Životní prostředí pro Evropu v Kazachstánu v roce Následovat bude konečná fáze III. implementace, která bude probíhat v letech

12 V závislosti na implementačním schématu Vilniuské strategie, vymezuje NS VUR následující harmonogram implementace na národní úrovni: 1. akční plán zpracování a přijetí vyhodnocení 2. akční plán zpracování a přijetí vyhodnocení 3. akční plán zpracování a přijetí Vyhodnocení fáze II., reporting EHK Vyhodnocení fáze III., reporting EHK Projednání na nejv. úrovni (ministerské konference) Kazachstán vyhodnocení V rámci efektivní realizace NS VUR byl stanoven systém spolupráce hlavních aktérů, který zahrnuje řídící orgán systému, výkonný orgán, managera a klíčové partnery ve vazbách dle následujícího schématu: PRACOVNÍ SKUPINA PŘI RADĚ VLÁDY Prostor pro dohody, garance Resorty RADA VLÁDY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ PORADNÍ ORGÁN VLÁDY ŘÍDÍCÍ ORGÁN SYSTÉMU ADMINISTRÁTOR = manager systému V současné době odbor environmentálního vzdělávání MŽP, úzká spolupráce s MŠMT, MPSV, PARTNEŘI ODBORNÍCI NA PROBLEMATIKU UR, ŠKOLY, VÝZKUM REPREZENTANTI ZÁJMOVÝCH SKUPIN, PROFESNÍ A OBOROVÉ SVAZY REPREZENTANTI NNO MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A SÍTĚ SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY 12