Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj"

Transkript

1 Tento vzdělávací program vznikl v rámci projektu Podpora dalšího vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek v Jihočeském kraj reg. č.: CZ.1.07/3.2.08/

2 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY ZAŘAZENÉ DO PROJEKTU: Přehled číslo a název vzdělávacích programů: 1. Zvyšování osobní efektivity, syndrom vyhoření, zvládání stresových situací 2. Krizové situace, ochrana člověka za mimořádných událostí 3. Zákoník práce, Listina základních práv a svobod 4. Legislativa ve výkonu strážníka obecní (městské) policie 5. Činnost v oblasti dohledu nad bezpečností provozu na pozemních komunikacích 6. Základy spolupráce s cizineckou policií 7. Ochrana životního prostředí 8. Týmová spolupráce 9. Komunikace se zdravotně postiženým 10. Extremistické projevy jako možná příčina krizové situace 11. Etika a základní komunikační dovednosti při výkonu profese bezpečnostních složek 12. Praktický nácvik zdravotnické první pomoci 13. Zásady součinnosti mezi jednotkami MP, IZS a fyzickou ostrahou 14. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 15. Zásady ochrany informací 16. Taktika a metodika v rámci plnění povinností a oprávnění strážníků 17. Akceptace právních norem v meziprolongačním období 18. Asertivita a sociální percepce v rámci zásahu do práv a svobod občanů 19. Zbrojní průkaz a právní aspekty použití služební zbraně 2

3 Zásady součinnosti mezi jednotkami MP, IZS a fyzickou ostrahou Lektor: Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Obsah 1 Integrovaný záchranný systém Vznik a vývoj IZS Společenské změny a vývoj IZS IZS základní charakteristika Legislativní předpisy IZS Vymezení základních pojmů Složky a použití, postavení a úkoly IZS Základní složky IZS Hasičský záchranný sbor České republiky Ostatní složky IZS Ochrana obyvatelstva v Evropské unii a NATO Ochrana obyvatelstva v Evropské unii Mechanismus civilní ochrany Moduly civilní ochrany Ochrana obyvatelstva v NATO Spolupráce EU a NATO při ochraně obyvatelstva Opatření a legislativa ochrany obyvatelstva v ČR Další síly a prostředky předurčené k plnění úkolů ochrany obyvatelstva Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí Nestátní neziskové organizace Seznam zkratek Použitá literatura

4 Úvod Ve vztahu k bezpečné společnosti je nezbytné řešit a zabezpečit připravenost obyvatelstva pro ochranu, obranu a zvládání krizových situací, koordinaci přípravy obyvatelstva, a to jak dospělých tak i dětí a mládeže, která by zahrnovala přípravu na možné situace (mimořádné události, vnitřní bezpečnost, obrana státu, zdravotnická připravenost v širším slova smyslu než jen zranění, ale např. i chování při epidemiích, narušení objektů kritické infrastruktury apod.). Rovněž je podstatné připravovat a seznamovat s celým systémem příslušníky bezpečnostních sborů a členy městské policie. Je nezbytné řešit hlubší i širší zapojení občanů a občanských sdružení do zajišťování bezpečnosti a to jak ve standardních podmínkách, za krizových situací, při pomoci v zahraničí. Tato témata je potřeba začlenit do vytvářených programů (v rámci programů EU, v souvislosti s ochranou kritické infrastruktury). Občané mají právo na pomoc státu, ale mají i povinnosti a spoluodpovědnost za svoji ochranu. Na rozdíl od zákona 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému v platném znění, který mezi jinými pojmy vymezuje ochranu obyvatelstva jako plnění úkolů civilní ochrany (s odkazem na čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů), zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku byla v Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 ochrana obyvatelstva charakterizována jako soubor činností a postupů věcně příslušných orgánů a dalších zainteresovaných orgánů, organizací, složek a obyvatelstva, prováděných s cílem minimalizace negativních dopadů možných mimořádných událostí a krizových situací na zdraví a životy lidí a jejich životní podmínky. 1 Integrovaný záchranný systém Lidská společnost se od nepaměti musí v zájmu ochrany své existence vypořádávat s různými mimořádnými událostmi (pohromy, katastrofy), které ovlivňovali a stále v podstatné míře ovlivňují jednání a chování lidského jedince a celé společnosti. Různé mimořádné události ohrožují lidské životy, zdraví, hmotné a kulturní statky, životní prostředí, narušují společenské, technologické a přírodní systémy. Takovéto situace vznikají v lokálním rozsahu, ale mohou zasáhnout v podstatně širší nadregionální působností. Tato skutečnost vyvolává u společnosti potřebu ochrany základních hodnot a reakce na mimořádné události. Společnost v závislosti na stupni vnímání těchto faktů a na stupni svého vývoje čelila a stále čelí následkům mimořádných událostí. Negativním následkům se snažila předcházet, odvracet je nebo alespoň snižovat a zmírňovat. Jedním ze základních systémových pilířů spolupráce při přípravy a řešení mimořádných událostí je v České republice integrovaný záchranný systém (IZS). 4

5 Bezpečnostní realita reflektuje jednotlivé prvky, všechny stavy (možné i reálné), myšlenky, aktéry, vztahy, postupy, prostředí i věci, které jakýmkoliv způsobem souvisí s bezpečností i nebezpečností. Tato platforma je společná rovněž pro myšlenku a princip IZS a zahrnuje [3]: Co už se stalo historie bezpečnostních událostí a stavů, jako jsou minulé potenciální i reálné události, u nichž bylo předpokládáno, nebo využito bezpečnostní řešení. Co se může stát potenciální bezpečnostní události a stavy, jako jsou hrozby a jejich rizika, které mohou vyžadovat bezpečnostní řešení. Co se stalo a je v řešení: bezpečnostní události malého rozsahu jsou takové, které řeší právnické nebo fyzické osoby vlastními silami, zpravidla bez podílu bezpečnostního systému; mimořádné události středního rozsahu, které jsou řešeny národním bezpečnostním systémem a jednotlivci; mimořádné události velkého rozsahu a po nich následující bezpečnostní stavy, které znamenají rozsáhlé použití národního bezpečnostního systému; mimořádné události a po nich následující bezpečnostní stavy v mezinárodním rozsahu, které znamenají použití bezpečnostního systému v mezinárodním prostředí; mimořádné události a po nich následující bezpečnostní stavy v globálním rozsahu, které znamenají použití bezpečnostního systému v globálním prostředí Vznik a vývoj IZS Integrovaný záchranný systém je určen pro koordinaci při přípravě a prováděních záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech (havárie, živelních pohromy, pandemie, teroristické útoky aj.). Je tak naplňováno ústavní právo občana na pomoc při ohrožení zdraví nebo života. IZS vznikl z potřeby každodenní činnosti záchranářů, zejména při složitých haváriích, nehodách a živelních mimořádných událostech, kdy je třeba organizovat společnou činnost všech, kdo mohou svými silami a prostředky, kompetencemi nebo jinými možnostmi přispět k provedení záchrany života a zdraví osob, zvířat, majetku nebo životního prostředí. Jedná se o systém spolupráce a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací, tak, aby stručně řečeno, nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel. To je zejména v náročném období řízení mimořádných událostí velice nesnadný úkol, který musí mít svá jasně daná pravidla.[1] Společenské změny a vývoj IZS Rozsáhlé společenské změny po událostech 17. listopadu 1989 (tzv. Sametová revoluce ) přinesly vedle pozitivních změn i určité negativní jevy. Veliký rozvoj motorismu, který s sebou přinesl více jak zdvojnásobení počtu vozidel, znamenal znásobení počtu dopravních nehod. Přitom Policie ČR, do té doby téměř výlučný gestor řešení dopravní nehodovosti, byla zároveň vázána více než čtyřnásobným nárůstem trestné činnosti. Společenský odpor proti přípravám na válku v bipolárním světě a určitá euforie z pádu komunistického režimu v tehdejší České a Slovenské federativní republice se přenesl i na funkční a užitné činnosti v oboru civilní obrany a ochran. Zlikvidována byla různá dekontaminační zařízení v podnicích, zanikaly sklady ochranných prostředků, kryty apod. S profesionalizací a snižováním početního stavu Armády ČR a počtu jejích posádek došlo k 5

6 poklesu její kapacity pomáhat při velkých živelních mimořádných událostech a průmyslových havárií. Nové možnosti v realizaci koníčků a zájmů osob vedly k prudkému poklesu zájmu o činnost v tradičních sdruženích občanů a současně poklesla i pozornost orgánů veřejné správy o činnost těchto sdružení. Za této situace se ukázalo výhodou, že zákon o požární ochraně ukládá obci zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů obce (JSDHO). Díky tomu a díky staleté tradici dobrovolní hasiči zůstali početně nejvýznamnější základnou pro účinné zvládání mimořádných událostí v každodenním životě. [1] Profesionální hasiči, převážně působící a organizovaní v hasičských záchranných sborech okresů, dokázali zásadním způsobem a velmi rychle změnit a doplnit své zaměření na potřebné formy záchranných a likvidačních prací (v současné době činí boj s požáry jen asi 20 % zásahů). Převažující náplní jejich činnosti se postupně staly záchranné práce, tzv. technické zásahy. K této nové činnosti ovšem hasiči potřebovali spolupráci dalších odborníků a proto vznikla myšlenka IZS, zpočátku jen na základě usnesení vlády č. 246 v roce 1993 [12], později zákon o okresních úřadech stanovil povinnost organizovat IZS prostřednictvím havarijních komisí okresů. To se naplňovalo s různou intenzitou a kvalitou až do katastrofálních povodní na Moravě v roce Zásadní rozdíly ve zvládání dopadů povodně mezi okresy, které měly funkční havarijní komise a ostatními okresy, spolu s vynikajícími výkony hasičů znamenaly podporu pro vznikající princip IZS a ustavení Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) jako gestora IZS. Tyto aktivity byly završeny v roce 2000 schválením zákona o HZS ČR a zákona o IZS. [2] 1. 2 IZS základní charakteristika Integrovaný záchranný systém je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Podle zákona 239/2000 Sb., o IZS, se rozumí integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. [4] Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). Když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat součinnost pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. Spolupráce uvedených složek na místě zásahu v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů. [5] IZS lze rovněž charakterizovat jako prostředek součinnosti územních orgánů veřejné správy a složek při provádění záchranných a likvidačních prací, přičemž působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (ORP) podle zvláštního zákona [4] jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. [11] Jak bylo uvedeno výše, IZS není institucí, úřadem, sborem, sdružením ani právnickou osobou (IZS tedy nemá statutární orgán na žádné úrovni). Označení integrované a řízené spolupráce je skutečně 6

7 pojato jako systém práce s nástroji spolupráce a modelovými postupy součinnosti (velení, typové činnostmi) a je součástí systému pro zajištění vnitřní bezpečnosti státu. Jedná se o systém smluvních ujednání podle předpisy stanovenými pravidly. Výjimkou a určitou formu institucionalizace IZS jsou operační a informační střediska, která jsou dispečerským způsobem organizovaná a nejmodernější technologií vybavená zařízení pro příjem a vyhodnocení tísňových volání na jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Tato centra mají své zaměstnance a technické vybavení a jsou součástí hasičských záchranných sborů krajů (HZS krajů), které je personálně a materiálně zabezpečují Legislativní předpisy IZS Právní úprava oblasti IZS vychází přímo z některých ustanovení Ústavy ČR a Listiny, resp. z ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky [6]. Působnost v oblasti IZS je kompetenčním zákonem č. 2/1969 Sb. svěřena Ministerstvu vnitra [7], které je tak gestorem právní úpravy IZS. Celá oblast IZS je zastřešena zákonem o IZS a jeho dvěma prováděcími vyhláškami a prováděcím nařízením vlády. Právní úprava oblasti IZS vznikla společně s krizovým zákonem č. 240/2000 Sb. [8] a zákonem o hospodářských opatřeních pro krizové stavy č. 241/2000 Sb. [9] Tyto tři zákony jsou vzájemně propojeny značným množstvím odkazů a souvislostí. Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o IZS ve své působnosti řeší oprávnění, působnost a povinnosti všech subjektů 1, které přicházejí do styku s přípravou na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva. Pravidla stanovená zákonem o IZS jsou platná i v případech, kdy je vyhlášen některý z tzv. krizových stavů 2 na území postiženém mimořádnou událostí nebo na celou ČR a platí i za válečného stavu. Zákon o IZS se naopak nevztahuje ani na předcházení mimořádných událostí, tzn. prevenci vzniku takových událostí, nebo na činnosti spojené s obnovou území postiženého mimořádnou událostí. K řešení značného počtu mimořádných událostí, k jejichž vyřešení postačuje jedna věcně příslušná složka samostatně, se aplikují (speciální) zákony, které mají v takových případech přednost. Zákon o IZS je využíván v těch případech, kdy je k provádění záchranných a likvidačních prací nutná současná spolupráce dvou a více subjektů. [1] Dalšími podstatnými právními předpisy jsou vyhlášky: Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška o IZS) Vyhláška o IZS se mimo jiné zabývá zejména koordinací záchranných a likvidačních prací, činností operačních středisek IZS a dokumentací IZS. Vyhláška je dále rozhodujícím předpisem pro územní havarijní plánování a pro vnější havarijní plány jaderných elektráren. 1 Práva a povinnosti státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob. 2 Stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav. 7

8 Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Tato vyhláška je zaměřena výhradně na oblast ochrany obyvatelstva, definuje činnosti jako je evakuace, varování, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva 3. Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády je zaměřeno a využíváno především na poskytování humanitární pomoci a záchranné práce v zahraničí, které je prováděno záchrannými týmy z ČR. Dalšími právními předpisy upravujícími oblast IZS jsou nařízení krajů, které stanovují požární poplachový plán kraje. Legislativní podporu k vydávání těchto nařízení obsahuje zákon č. 133/2000 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Nedílnou součástí požárních poplachových plánů krajů jsou, na základě nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, poplachové plány IZS krajů. Tato složitá vazba je zvolena proto, že zákon o IZS neobsahuje žádná zmocnění pro vydávání právních předpisů krajů nebo obcí Vymezení základních pojmů IZS řeší koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Mimořádná událost (MU) je definována jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Ne každý negativní jev, negativní působení musí být nutně mimořádnou událostí. Toto lze dokladovat na příkladu dopravní nehody dvou vozidel na pozemní komunikaci. Podle zákona o IZS je tato nehoda mimořádnou událostí, pokud při nehodě došlo ke zranění osoby natolik vážnému, že musela být přivolána zdravotnická záchranná služba, nebo museli přijet hasiči k vyproštění osob, případně činnosti k uvolnění komunikace. Pokud došlo pouze k úplné devastaci automobilů, ale nedošlo ke zranění osob nebo ohrožení jiných osob nebo ohrožení životního prostředí, které by vyžadovaly provedení záchranných a likvidačních prací, tato nehoda není mimořádnou událostí ve smyslu zákona o IZS. (Policejní vyšetřování příčin takové nehody se nepovažuje za záchranné nebo likvidační práce.) Záchrannými pracemi jsou činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin ( 2, písm. c). [4] Záchranné práce jsou činnosti, které při zásahu jedné či více složek po oznámení vzniku nebo bezprostředně se blížící mimořádné události je nutné provést v místě nasazení nebo v místě předpokládaných účinků mimořádné události. Záchranné práce se provádí bezprostředně nebo nejpozději v okamžiku, kdy je to možné s ohledem na životy a zdraví zasahujících osob, např. vzájemné jištění záchranářů při 3 Komentář k jednotlivým opatřením ochrany obyvatelstva lze nalézt např.: Kavan, Š.: Ochrana obyvatelstva I. VŠERS, České Budějovice,

9 povodních. Za záchranné práce lze považovat i činnosti, které umožňují vytvoření přiměřených bezpečnostních podmínek pro ochranu zasahujících osob. Systém zabezpečení plošného pokrytí území státu jednotkami požární ochrany (JPO) a zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) limitují emergetnost provedení záchranných prací stanovenými maximálními dojezdovými časy sil a prostředků, které se musí dostavit na místo zásahu a jejich případným následným posilováním. Činnosti prováděné po oznámení MU, uskutečnění samotného zásahu především poskytnutí první pomoci, evakuace osob, zvířat a majetku, jsou součástí záchranných prací. Záchranné práce mají vždy prioritu před prováděním likvidačních, případně obnovovacích prací. V případě nutnosti volby priorit záchranných prací je vždy na prvním místě záchrana života a zdraví. [10] Likvidačními pracemi jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí ( 2, písm. d). [4] Jedná se o činnosti, které je nutné vykonat bez zbytečného odkladu. Hranice mezi záchrannými a likvidačními pracemi může být těžko rozpoznatelná. Nezbytné záchranné práce a likvidační práce je nutné provést vždy. Likvidační práce lze odložit nejpozději do doby ukončení prioritní záchrany. Příkladem může být autonehoda spojená s únikem pohonných hmot (PHM), ať již z motoru, nebo z nákladu. Záchrannými pracemi, které se musí provést bezprostředně, je vyproštění zraněných osob z havarovaného vozidla, případně uhašení hořícího vozidla. Odklizení vraků mimo vozovku a očištění vozovky od PHM je také nutné provést před obnovením provozu, ale až po záchranných pracích a jsou to likvidační práce. Věcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce ( 2, písm. g). [4] Osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce ( 2, písm. h). [4] V souvislosti s termínovým vymezením pojmů ve vztahu k IZS je nutné zmínit termín obnovovací (asanační) práce. Za obnovovací práce lze považovat činnosti spočívající v revitalizaci životního prostředí a činnosti směřující k odpovídající přiměřené obnově životního prostředí, společenského života a materiálních hodnot. V obecné úrovni lze hovořit o činnosti směřující k obnově území, které odstraňují riziko ohrožení života a životního prostředí a nemají charakter záchranných a likvidačních prací. [10] Obnovovací práce se zpravidla zahájí nejdříve v okamžiku ukončení zásahu složek IZS, pokud velitel zásahu nepřipustí jejich souběh s likvidačními, výjimečně i se záchrannými pracemi. 2 Složky a použití, postavení a úkoly IZS 9

10 IZS se použije v přípravě na mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma nebo více složkami IZS ( 2). [4] Tato prostá definice činí problémy zejména pořadím řazení jejích dvou částí. Společnou a současnou přípravou na záchranné a likvidační práce jsou společná cvičení nebo instrukčně metodická zaměstnání složek IZS. Základ přípravy na záchranné a likvidační práce spočívá v individuální činnosti jednotlivých složek, v přípravě specializační činnosti. To znamená, že když se hasiči připravují zejména na hašení požárů a technické zásahy, zdravotníci na pomoc zdravotně postiženým, policisté na ochranu osob, majetku, života a zdraví, havarijní služby na odstraňování poruch a další složky na své specializace, je to pro jednotlivé subjekty i celkový systém nezbytné. Jednotlivé složky IZS to nedělají na základě zákona o IZS, ale na základě svých předpisů nebo účelu, pro které byly zřízeny. IZS se v režimu zákona o IZS používá jen tehdy, jestliže dvě nebo více složek IZS provádí svou činnost společně a alespoň určitý čas současně. Pro současnost (překryv časů) lze považovat i dobu jejich povolání operačními středisky. [1] K zajištění provádění záchranných a likvidačních prací je třeba mít: síly a prostředky, kterými se rozumí zdroje lidských sil, pracovních nástrojů, technického vybavení apod., kompetence, kterými se rozumí oprávnění k provádění různých činností k realizaci záchranných a likvidačních prací daná zákony, kterými se řídí jednotlivé složky IZS nebo dané zákonem o IZS. Cílem IZS je efektivní koordinované využití potenciálu plošného rozmístění sil a prostředků k účinné ochraně společnosti při mimořádných událostech. Koordinovaný systém vazeb a postupů zahrnuje všechny zúčastněné při řešení mimořádných událostí ústřední správní úřady, kraje, obce, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, neziskové organizace a sdružení občanů participujících na řešení mimořádných událostí. Integrovaný záchranný systém se skládá ze základních a ostatních složek, kterými jsou státní orgány, správní úřady či zákonem výslovně stanovené osoby a instituce, jejichž působením v rámci IZS není dotčeno jejich postavení a plnění úkolů stanovených zvláštními předpisy Základní složky IZS Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení (odhad ohrožení vyplývající z mimořádné události a odhad potřebných sil a prostředků) a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky ( 4). [4] Základní složky IZS: jsou schopny rychle a nepřetržitě zasahovat, mají celoplošnou působnost na území celého státu, obsluhují telefonní linku tísňového volání. 10

11 Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji nebo kraje o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. [4] Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu. [4] Hasičský záchranný sbor České republiky Stát zajišťuje občanům pomoc při zdolávání požárů a provádění záchranných pracích při živelních a dalších mimořádných událostech vysláním jednotek Hasičského záchranného sboru ČR. Povinnost zřizovat jednotky požární ochrany mají i další subjekty. [13] Vytváří se tak systém vzájemné pomoci, který vytváří předpoklad zajištění a poskytnutí pomoci občanům v časovém limitu do 20 minut. Tento systém poskytnutí pomoci v určeném časovém limitu a předem stanovený minimální počet jednotek požární ochrany je dán zákonem o požární ochraně. Zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl dnem zřízen HZS ČR. HZS ČR je tvořen generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru, které je součástí Ministerstva vnitra, dále hasičskými záchrannými sbory krajů a hasičským záchranným sborem hlavního města Prahy, Záchranným útvarem HZS ČR Hlučín a Střední odbornou školou požární ochrany a Vyšší odbornou školou požární ochrany ve Frýdku-Místku. Základním posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Pro splnění tohoto úkolu je v České republice vytvořen právní rámec upravujícími činnost HZS ČR. Je to zejména zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o požární ochraně ), zákon o HZS, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů a jejich prováděcí předpisy. Sídlo kraje je zároveň sídlem hasičského záchranného sboru kraje. Výjimkou je Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, který má sídlo v Kladně. Jedním z HZS krajů je i Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje (dále jen HZS JčK ) se sídlem v Českých Budějovicích. Jeho územní působnost je vymezena katastrálním územím Jihočeského kraje. HZS JčK je v souladu s 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění 11

12 pozdějších předpisů (dále jen zákon o majetku ČR ) a v návaznosti na 2 odst.1 písm. b) zákona o HZS, organizační složkou státu. HZS JčK k plnění úkolů zřizuje Krajské ředitelství HZS JčK se sídlem v Českých Budějovicích a šest územních odborů HZS JčK - Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. Krajské ředitelství HZS JčK současně plní úkoly sedmého územního odboru HZS JčK Ostatní složky IZS Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání ( 2). [4] V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. 3 Ochrana obyvatelstva v Evropské unii a NATO Civilní ochrana v rámci Evropské unie a civilní nouzové plánování v strukturách NATO jsou oblasti, na které se vzhledem k bezpečnostní politice klade značný důraz. Tato nevojenská obranná a ochranná opatření jsou v současné době v popředí zájmu na základě jejich možnosti uplatnění v oblasti prevence a zdolávání katastrof Ochrana obyvatelstva v Evropské unii Ochrana obyvatelstva je v zemích Evropské unie vymezena především legislativními předpisy jednotlivých členských států. V současné době je na evropské úrovni velmi vnímána potřeba co největší standardizace. Přírodní, technogenní katastrofy a s nimi související narušování životního prostředí a rovněž i ozbrojené konflikty nebývají omezeny na území jednoho státu, ale mohou značně působit i za jeho hranice. Postavení agendy civilní ochrany (ochrany obyvatelstva) je v rámci Evropské unie pouze podpůrné, koordinační a doplňkové. EU má pro zvládání následků závažných mimořádných událostí včetně teroristických útoků zaveden tzv. Mechanismus společenství pro civilní ochranu, který využívá společné síly a prostředky ochrany obyvatelstva členských států EU. Mechanismus je vytvořen pro systematický přístup a podporu asistenční pomoci. Mechanismus lze označit jako tzv. one-stop-shop civilní ochrany (místo, kde lze získat najednou veškeré informace). Tento systém umožňuje postižené zemi efektivně využívat (šetřit) čas, životy a finanční prostředky. Pro členské státy vytváří podmínky k poskytování pomoci efektivním, logickým a koordinovaným způsobem. 12

13 Na základě principu subsidiarity, který je zakotven v čl. 5 smlouvy o založení Evropského společenství (Společenství), je ochrana obyvatelstva věcí členských států Evropské unie. Zároveň ale existuje v oblasti ochrany obyvatelstva při závažných přírodních a antropogenních katastrofách řada aktivit na úrovni Evropské unie. Počátkem evropské spolupráce v této oblasti je označován rok 1985, kdy byla předložena tzv. Zelená kniha Evropské komise s názvem Péče o naše životní prostředí - akce pro evropské životní prostředí. Strukturálně byla ochrana obyvatelstva zahrnuta do generálního ředitelství, které se zabývá Životním prostředím (DG Environmental), oddělení civilní ochrany a ekologických havárií. Po přijetí Lisabonské smlouvy (podepsána 13. prosince 2007 a po komplikované ratifikaci stoupila v platnost 1. prosince 2009) je od roku 2010 tato problematika zahrnuta do gesce generálního ředitelství Evropské komise, které se zabývá humanitární pomocí a civilní ochranou Directorate-General for Humanitarian Aid and Civil Protection (DG ECHO). Evropská unie používá pro oblast ochrany obyvatelstva historicky zavedený pojem civilní ochrana (obdobně jako je tento termín chápán v České republice). Cílem DG ECHO je poskytnout pomoc v nouzi a poskytnout pomoc obětem přírodních katastrof nebo ozbrojených konfliktů (bez ohledu na rasu, náboženství nebo politické přesvědčení). Toto generální ředitelství se skládá ze dvou ředitelství. Jedno ředitelství je zaměřeno na samotné operace, druhé ředitelství řeší otázky provozní (rozpočet, audit, apod.). Tato ředitelství jsou odpovědná za správu rozpočtových prostředků na podporu všech regionů, na něž se vztahuje mandát DG ECHO. Dále ve struktuře DG ECHO lze nalézt dvě oddělení civilní ochrany, které se zabývají reakcí na katastrofy (Disaster Response) a prevencí a připraveností (Prevention and Preparedness). Práce se provádějí z centrály v Bruselu a terénních kanceláří po celém světě ve spolupráci s partnery - nevládními organizacemi, agenturami OSN, mezinárodními organizacemi jako je např. Mezinárodní výbor Červeného kříže, Caritas International apod. Z nevládních organizací, které mají své sídlo v ČR, lze jako partnery DG ECHO uvést organizaci Člověk v tísni nebo Charita ČR. Hlavním cílem politiky EU v oblasti ochrany obyvatelstva je podpora a pomoc při odpovídajících aktivitách členských států. Dva základní úkoly při této činnosti jsou vymezeny jako: - pomoc při vzdělávání příslušného předurčeného personálu, - vypracování trvale platných podkladů pro neodkladnou a účinnou spolupráci členských států v případě katastrof. Návrhy, obsažené ve výše zmíněné Zelené knize, byly v různých usneseních Rady Evropské unie v letech konkretizovány a týkají se opatření v těchto oblastech ochrany obyvatelstva: nástroje spolupráce, elektronické prostředky komunikace a výměny informací, výměna expertů, vzdělávání, simulační cvičení, terminologie, jednotné evropské nouzové telefonní číslo, informace a komunikace s veřejností, prevence a připravenost, 13

14 zvláštní rizika. Zásadními dokumenty ochrany obyvatelstva Evropského společenství je Akční program Evropského společenství pro ochranu před katastrofami (Akční program) a Postup společenství na podporu spolupráce při nasazení k ochraně před katastrofami (Postup). Akční program, který byl předložený poprvé v roce 1997 s dobou platnosti do roku 2004, má sloužit k podpoře a doplňování opatření členských států při přírodních a technogenních katastrofách s cílem ochrany osob, životního prostředí a majetku. Akční program je určen k finanční podpoře a doplňování opatření členských států při přírodních a technogenních katastrofách s cílem ochrany osob, životního prostředí a majetku. Oficiální platnost programu skončila v roce 2004, ale pro roky byla platnost uvedeného programu prodloužena do Toto prodloužení byla realizováno z důvodu přípravy nového finančního nástroje, který platí od roku 2007 (Rozhodnutí Rady EU ze dne 5. března 2007, o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu). Výše uvedený Postup byl Evropskou komisí navržen v září roku 2000 a v platnost vstoupil v lednu Každý členský stát může tento materiál využít, pokud chce získat přístup ke zdrojům, které má EU k dispozici. Přitom nemusí jít přímo o stav katastrofy, příslušný Postup může být aktivován již při hrozícím nebezpečí. Postup obsahuje prvky, které se týkají uvedení do stavu pohotovosti: zásahových jednotek včetně další podpory nasazení v případě katastrofy, expertů pro vyhodnocovací a koordinační týmy, centra pro předávání informací mezi komisí a členskými státy EU, zdravotnických zdrojů. Postup může být aktivován i při vzniku katastrofy mimo EU. V takovém případě jsou opatření prováděna jako samostatný zásah za koordinace státu, předsedajícího v té době EU, nebo jako součást zásahu, který je řízen jinou mezinárodní organizací. Rozhodnutí členského státu EU o nasazení vlastních zdrojů v takovém případě je výlučně v jeho kompetenci. Ministerstvo vnitra - generální ředitelství HZS ČR má v gesci komunitární program, který se pracovně nazývá Mechanismus civilní ochrany ( Civil Protection Mechanism ). Tento program byl zahájen 1. ledna 2002 a jeho platnost není časově omezena. Účast v programu se stala pro ČR závazná v souladu s rozhodnutím Rady č. 2001/792/ES, EURATOM dnem našeho řádného členství v Unii. V rámci tohoto programu jsou vynakládány finanční prostředky především na: školení a výcvik členů Mechanismu, včetně společných cvičení (členové asistenčních intervenčních týmů, členové koordinačních/vyhodnocovacích týmů, vrcholový management); zřízení společné komunikační a informační sítě civilní ochrany (CECIS); výměnné pobyty vrcholového managementu, včetně velitelských kádrů; společné semináře. Pro implementaci uvedeného dokumentu Komise spravuje rozpočet, do něhož přispívá i Česká republika v rámci podílu z odváděného celkového příspěvku do rozpočtu EU. Z příspěvku jsou 14

15 hrazeny náklady na výše uvedené aktivity, tzn. účastníci Mechanismu mají vše hrazeno z celkového rozpočtu. V rámci Rady EU je pro oblast civilní ochrany vytvořena pracovní skupina pro CO (PROCIV). Předsedá ji zástupce předsednické země daného období. V I. pololetí roku 2009 předsedal této skupině zástupce ČR. Pracovní skupina diskutuje návrhy dokumentů předložené Komisí EU a ostatními orgány EU Mechanismus civilní ochrany Základním dokumentem, podle kterého se řídí zásahy civilní ochrany Společenství, je Mechanismus na podporu zesílené spolupráce mezi členskými státy EU v oblasti civilní ochrany (Mechanismus CO). Mechanismus CO byl zřízen rozhodnutím Rady EU (2001/792/ES, Euratom) ze dne 23. října Při využívání Mechanismu CO vyplynula potřeba jeho úprav. Na základě těchto poznatků byl 8. listopadu 2007 schválen Rozhodnutím Rady EU (2007/779/ES, Euratom) tzv. Recast Mechanismu civilní ochrany Společenství. K přepracování původního Mechanismu CO vedla skutečnost, že značně vzrostl výskyt a závažnost živelních a člověkem způsobených mimořádných událostí/pohrom, při nichž dochází ke ztrátám na životech a na majetku, včetně kulturního dědictví, je ničena hospodářská a sociální infrastruktura a je poškozováno životní prostředí. Mechanismus CO byl vytvořen na podporu spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany v případě výskytu závažných mimořádných událostí nebo bezprostředního nebezpečí jejich výskytu. Mechanismus CO má zajistit především ochranu osob, ale také životního prostředí a majetku, včetně kulturního dědictví, v případě výskytu přírodních a člověkem způsobených pohrom, teroristických činů a technologických, radiologických nebo ekologických havárií, včetně znečištění vod v důsledku námořních havárií, a to jak uvnitř tak i vně Společenství. Zohledňuje zvláštní potřeby izolovaných, nejvzdálenějších a jiných regionů nebo ostrovů Společenství Prvky a opatření Mechanismu CO A) Získávání přehledu o zásahových týmech a další intervenční podpoře využitelné v členských státech k asistenčnímu zásahu v případě mimořádné události (informace o mobilních operačních týmech členských států, tzv. Moduly, které představují soubor lidských a materiálních zdrojů majících schopnosti/prostředky k uskutečnění zásahu). B) Vypracování a provádění výcvikových programů pro zásahové týmy a pomocný zásahový personál a pro odborníky z týmů pro analýzu a posuzování nebo koordinaci. C) Workshopy, semináře a pilotní projekty k nejdůležitějším aspektům zásahu. D) Sestavování a vysílání posuzovacích nebo koordinačních týmů. E) Zřízení a řízení monitorovacího a informačního střediska EU (MIC), jehož služby jsou k dispozici 24 hodin denně. F) Vytvoření a řízení společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) s cílem umožnit komunikaci a sdílet informace mezi MIC a operačními kontaktními místy členských států. 15

16 G) Vývoj systému detekce a včasného varování pro pohromy, které mohou postihnout území členských států. Tyto systémy musí zohledňovat stávající informační, monitorovací nebo detekční zdroje a musí z nich vycházet. H) Podpora členským státům při získávání přístupu ke zdrojům vybavení a dopravy. I) Doplnění dopravy poskytované členskými státy financováním dalších dopravních zdrojů nezbytných k zajištění rychlé odezvy na závažné mimořádné události. J) Podpora konzulární pomoci občanům EU při závažných mimořádných událostech ve třetích zemích. K) Další podpůrná a doplňková opatření Připravenost členských států EU k realizaci Mechanismu CO Členské státy zajišťují zásahové týmy nebo moduly, které jsou k dispozici pro zásah nebo které by mohly být sestaveny ve velmi krátkém časovém horizontu a mohly tak být vyslány na místo určení přibližně do 12 hodin od obdržení žádosti o poskytnutí pomoci. Složení týmu nebo modulu závisí na druhu závažné mimořádné události a na zvláštních potřebách s ní spojených. Další z úkolů spočívá ve výběru odborníků, kteří mohou být povoláni na místo výskytu mimořádné události jako členové posuzovacího nebo koordinačního týmu. Členské státy EU dobrovolně pracují na rozvoji modulů, zejména za účelem uspokojení prioritních potřeb zásahu nebo podpory Mechanismu CO. Neméně důležitá činnost se týká zvážení možností poskytovat podle potřeby další formy podpory, např. specializovaný personál a vybavení k řešení specifických mimořádných událostí. Tato možnost dává příležitost využít zdroje, které mohou být poskytnuty nevládními organizacemi a dalšími subjekty. Členské státy mohou poskytnout informace o příslušných vojenských prostředcích, které mohou být využity v rámci pomoci poskytované v oblasti civilní ochrany prostřednictvím Mechanismu CO, např. dopravní, logistická nebo zdravotnická podpora. Podstatným úkolem je stanovit kontaktní místa a uvědomit o nich Komisi EU Úkoly komise EU A) Zřizuje a řídí Monitorovací a informační středisko (MIC). B) Vytváří a řídí komunikační a informační systém EU o vzniku a potřebách řešení katastrof (CECIS). C) Přispívá k rozvoji systémů detekce a včasného varování v případě mimořádných událostí a pohrom. D) Zajišťuje co nejrychlejší mobilizaci a vyslání týmů odborníků pro: posouzení potřeb státu, který požádal o poskytnutí pomoci, koordinaci asistenčních operací v oblasti civilní ochrany na místě události podle aktuální potřeby a udržování kontaktů s příslušnými orgány státu, který požádal o poskytnutí pomoci. E) Vypracovává výcvikový program zaměřený na zlepšení koordinace asistenčního zásahu v oblasti civilní ochrany. Program zahrnuje společné kurzy a společná cvičení a výměnný 16

17 systém (např. program EU Exchange of Experts in Civil Protection), v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. F) Shromažďuje a shrnuje informace o schopnostech členských států udržovat výrobu sér a očkovacích látek nebo jiných nezbytných zdravotnických prostředků a o zásobách využitelných při zásahu. G) Vypracovává program vycházející ze zkušeností získaných při zásazích vedených v rámci Mechanismu CO a prostřednictvím informačního systému tyto zkušenosti šíří dál. H) Podněcuje a podporuje zavádění a využívání nových technologií pro účely Mechanismu CO. I) Zajišťuje možnost poskytovat základní logistickou podporu odborníkům na posuzování nebo koordinaci. J) Přijímá veškerá jiná podpůrná a doplňková opatření, která jsou nezbytná v rámci Mechanismu CO Odezva Odezva je jakákoli akce přijatá na základě Mechanismu CO v průběhu závažné mimořádné události nebo po ní s cílem řešit její přímé následky. V případě vzniku nebo nebezpečí vzniku závažné mimořádné události uvnitř Společenství, která má nebo může mít přeshraniční účinky, je členský stát, na jehož území se mimořádná událost vyskytla, povinen bez prodlení tuto událost ohlásit Komisi EU a členským státům, které ji mohou být postiženy. V případě vzniku nebo nebezpečí vzniku závažné mimořádné události uvnitř Společenství, které vede k žádosti o poskytnutí pomoci od jednoho nebo více členských států, je členský stát, na jehož území se mimořádná událost vyskytla, povinen tuto událost ohlásit Komisi EU prostřednictvím MIC. Komise uvědomí ostatní členské státy a aktivují týmy nebo moduly civilní ochrany. Ohlášení se provádí prostřednictvím CECIS Poskytování pomoci prostřednictvím Mechanismu CO uvnitř EU 1) Členský stát postižený závažnou nebo rozsáhlou mimořádnou událostí požádá prostřednictvím MIC nebo přímo od členských států poskytnutí pomoci. Žádost je nutné formulovat velice konkrétně. 2) Komise cestou MIC po obdržení žádosti: odešle žádost kontaktním místům ostatních členských států, pomůže zmobilizovat týmy, odborníky, moduly a další zásahovou pomoc, shromáždí ověřené informace o mimořádné události a rozešle je členským státům. 3) Členské státy, kterým je určena žádost o poskytnutí pomoci, vyhodnotí, zda jsou schopny požadovanou pomoc poskytnout. Následně uvědomí o svém rozhodnutí žadatelský stát buď prostřednictvím MIC nebo přímo. Přitom uvedou rozsah a podmínky pomoci. 4) Žadatelský členský stát je odpovědný za řízení asistenčních zásahů. Orgány žadatelského státu stanoví obecné zásady a v případě potřeby vymezí hranice pro plnění úkolů svěřených zásahovým týmům nebo modulům. 17

18 5) Pokud jsou vyslány posuzovací nebo koordinační týmy, napomáhají koordinaci jednotlivých zásahových týmů a udržují spojení s příslušnými orgány žadatelského členského státu Poskytování pomoci prostřednictvím Mechanismu CO vně EU 1) Postupuje se obdobně jako při poskytování pomoci uvnitř EU. Zásahy se provádějí formou autonomního zásahu Evropské unie nebo jako součást zásahu vedeného mezinárodní organizací, např. OSN. 2) Je-li pomoc poskytována na žádost učiněnou prostřednictvím MIC, zajišťuje členský stát pověřený předsednictvím Rady Evropské unie celkovou koordinaci asistenčních zásahů. 3) Koordinace se odehrává na úrovni politické a strategické, kdy stát pověřený předsednictvím Rady Evropské unie zejména: posuzuje vhodnost možného využití Mechanismu CO jako podpory při řešení krizí, naváže vztahy s postiženou třetí zemí na politické úrovni a udržuje s touto zemí spojení ve všech fázích mimořádné události v souvislosti s celkovým politickým a strategickým rámcem pro asistenční zásah. 4) Operační koordinaci provádí Komise EU ve spolupráci s předsednictvím v rámci politické a strategické koordinace. Operační koordinace zahrnuje podle potřeby tyto činnosti: udržování nepřetržitého dialogu s kontaktními místy členských států, aby bylo možné prostřednictvím Mechanismu CO zajistit účinný a jednotný příspěvek evropské civilní ochrany k řešení závažné mimořádné události, spolupráce s postiženou třetí zemí na technických podrobnostech, jako jsou například přesné potřeby pro poskytnutí pomoci, přijímání nabídek a praktická opatření pro přijetí a rozdělení pomoci na místě, spojení nebo spolupráce s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (UN OCHA) a s ostatními případnými aktéry s cílem maximalizovat účinek pomoci a předcházet duplicitě, udržování spojení se všemi případnými subjekty, zejména v závěrečné fázi asistenčních zásahů na základě Mechanismu CO, aby se usnadnilo hladké předání Moduly civilní ochrany Moduly civilní ochrany jsou vytvořené z vnitrostátních zdrojů jednoho nebo více členských států. Na základě dobrovolnosti představují příspěvek ke schopnosti rychlé reakce civilní ochrany, kterou požadovala Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech června 2005 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 13. ledna 2005 o katastrofě způsobené tsunami. Aby byly moduly civilní ochrany schopny přispět k reakci na závažné mimořádné události, jejich hlavní vlastnosti musí splňovat určité obecné požadavky. Je zapotřebí týmů pro technickou pomoc, které vykonávají pomocné práce na místě, a tím pomáhají posuzovacím a koordinačním týmům Společenství v oblastech, kde je třeba zřídit a provozovat kanceláře a telekomunikaci a zajistit zásobování a přepravu. Pro tento účel je nutné stanovit obecné 18

19 požadavky na týmy pro technickou pomoc. Tyto týmy rovněž mohou přispět ke splnění požadavků na soběstačnost pro moduly civilní ochrany. Moduly civilní ochrany by měly být schopny po určitou stanovenou dobu pracovat soběstačně (zpravidla minimálně 96 hod). Proto je nutné stanovit obecné požadavky na soběstačnost, a pokud je to vhodné, zvláštní požadavky, jejichž funkce se může lišit v závislosti na typu zásahu nebo typu příslušného modulu. Při tom se přihlíží k obvyklé praxi členských států a mezinárodních organizací, například co se týče prodloužené doby soběstačnosti v případě modulů vyhledávání ve městech a záchranných modulů nebo sdílení úkolů mezi zemí nabízející pomoc a zemí žádající pomoc na podporu operací modulů obsahujících leteckou složku. Obecné požadavky a charakteristika evropských modulů civilní ochrany 1. Vysokokapacitní odčerpávání Úkoly: Provádět odčerpávání v zaplavených oblastech, pomoc s dodáváním vody pro hašení požárů. Kapacity: Provádět odčerpávání pomocí mobilních středně a vysokokapacitních čerpadel, která mají celkovou kapacitu nejméně 1000 m 3 /hodinu a při snížené kapacitě jsou schopna odčerpávat z výškového rozdílu 40 metrů, způsobilost pro:práci v těžko přístupných oblastech a terénu; odčerpávání znečištěné vody, která obsahuje maximálně 5 % pevných částic o velikosti do 40 mm; odčerpávání vody o teplotě do 40 C při delším provozu; dodávání vody na vzdálenost 1000 metrů. Nasazení: Připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci, způsobilost pro nasazení na období až 21 dní. 2. Čištění vody Úkoly: Zajišťovat pitnou vodu z povrchových zdrojů za použití platných norem a minimálně na úrovni norem WHO, provádět kontrolu kvality vody v místě jejího výtoku z čistícího zařízení. Kapacity: Vyčištění litrů vody za den, skladovací kapacita odpovídající produkci za půl dne. Nasazení: Připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci, způsobilost pro nasazení na období až 12 týdnů. 3. Vyhledávání a záchranné práce ve městech ve středně těžkých podmínkách Úkoly: Vyhledávat, lokalizovat a zachraňovat oběti nacházející se pod troskami (např. po zřícení budov nebo při dopravních nehodách), v případě nutnosti poskytovat první pomoc pro záchranu života až do předání k dalšímu ošetření. Kapacity: Modul by měl být způsobilý k provádění níže uvedených činností s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným zásadám, např. k zásadám INSARAG - vyhledávání s pomocí vyhledávacích psů a vyhledávací techniky; záchrana včetně vyzvednutí; prořezávání betonu; záchrana s využitím lan; základní stavba vzpěr; odhalování a izolace nebezpečných materiálů; pokročilá resuscitace; způsobilost pracovat na jednom místě 24 hodin denně po dobu 7 dnů. Nasazen: Schopnost zásahu v postižené zemi do 32 hodin. 19

20 4. Vyhledávání a záchranné práce ve městech v těžkých podmínkách Úkoly: Vyhledávat, lokalizovat a zachraňovat oběti nacházející se pod troskami (např. po zřícení budov nebo při dopravních nehodách), v případě nutnosti poskytovat první pomoc pro záchranu života až do předání k dalšímu ošetření. Kapacity: Modul by měl být způsobilý k provádění níže uvedených činností s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným zásadám, např. k zásadám INSARAG, vyhledávání s pomocí vyhledávacích psů a vyhledávací techniky; záchrana včetně vyzvednutí těžkých nákladů; prořezávání železobetonu a ocelových konstrukcí; záchrana s využitím lan; pokročilá stavba vzpěr; odhalování a izolace nebezpečných materiálů; pokročilá resuscitace; způsobilost pracovat na více místech 24 hodin denně po dobu 10 dnů. Nasazení: Schopnost zásahu v postižené zemi do 48 hodin. 5. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí vrtulníků Úkoly: Přispívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostu hašením ze vzduchu. Kapacity: Tři vrtulníky, každý o kapacitě 1000 litrů, způsobilost k nepřetržitému zásahu. Nasazení: Připravenost k odletu nejpozději do 3 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci. 6. Modul pro letecké hašení lesních požárů s pomocí letadel Úkoly: Připívat k hašení velkých lesních požárů a požárů porostu hašením ze vzduchu. Kapacity: Dvě letadla, každé o kapacitě 3000 litrů, způsobilost k nepřetržitému zásahu. Nasazení: Připravenost k odletu nejpozději do 3 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci. 7. Předsunutá zdravotnická jednotka Úkoly: Provádět třídění pacientů na místě pohromy, stabilizovat stav pacienta a připravit jej na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření. Kapacity: Roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu, zdravotnický tým schopný stabilizovat 50 pacientů za 24 hodin práce rozdělené do dvou směn, způsobilost zajistit ošetření 100 pacientů s lehčími zraněními za 24 hodin. Nasazení: Připravenost k odjezdu nejpozději do 12 hodin po přijetí nabídky poskytnutí pomoci, schopnost zásahu 1 hodinu po příjezdu na místo. 8. Předsunutá zdravotnická jednotka s chirurgií Úkoly: Provádět třídění pacientů na místě pohromy, provádět okamžité chirurgické zákroky pro záchranu života ("damage control surgery"), stabilizovat stav pacientů a připravit je na přesun do nejvhodnějšího zdravotnického zařízení ke konečnému ošetření. Kapacity: Roztřídit nejméně 20 pacientů za hodinu, zdravotnický tým schopný stabilizovat 50 pacientů za 24 hodin práce rozdělené do dvou směn, chirurgický tým schopný provést "damage 20

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje OCHRANA OBYVATELSTVA Jánské Koupele 20.5.2011 Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje Zákon č.239/2000 Sb., o IZS, zákon č.133/1985 Sb., o PO a problematika ochrany obyvatelstva Zákon o IZS: Stanoví

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-3 790/GŘ-VZ-2003 Praha 28. listopadu 2003 S c h v a l u j e : Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra genmjr.

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 84484-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-P Praha 25. července 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Integrovaný záchranný systém v ČR. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Integrovaný záchranný systém v ČR. Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - ÚVOD DO STUDIA PŘEDMĚTU, CÍLE VÝUKY, ZÁKLADNÍ POJMY, ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ NORMY mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D., tel.: +420 973 44 3918, e-mail: jan.kyselak@unob.cz Operační

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v.

Více

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí Zaměření a formy přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádných událostí

Více

Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zpracovatelům plánů krizové připravenosti

Krizové plánování v Moravskoslezském kraji ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zpracovatelům plánů krizové připravenosti Kratochvílová D. Plány krizové připravenosti jako součást krizového plánování v Moravskoslezském kraji 112 Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník

Více

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje

Poplachové plány. 5.1. Poplachový plán IZS kraje Poplachové plány 5 Poplachový plán je dokument, který upravuje povolávání záchranných složek při organizaci záchranných a likvidačních prací. Poplachový plán se zpracovává vždy pro územní celek. Rozlišujeme

Více

Zásady tvorby a metodiky postupu zřizování zařízení civilní ochrany

Zásady tvorby a metodiky postupu zřizování zařízení civilní ochrany Zásady tvorby a metodiky postupu zřizování zařízení civilní ochrany Úvod Jedním z nástrojů pro plnění zákonem stanovených úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva jsou zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity(dále

Více

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011

SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 Strana 42 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 kterou se zrušuje směrnice Ministerstva zemědělství čj. 41658/2001-60000

Více

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.

Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva. Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané

Více

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ

ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ ÚLOHA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR PŘI LIKVIDACI HAVÁRIÍ Ing. Petra Najmanová pracoviště chemické služby, odbor IZS a výkonu služby, MV-GŘ HZS ČR Seminář Znečištění podzemních a povrchových vod riziko

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO- 17/IZS-2002 V Praze dne 30. ledna 2002 S c h v a l u j e: generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra v. r. U

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II B (POP II B)

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II B (POP II B) MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č E B N Í O S N O V Y Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II B (POP II B) Platnost od.. 006 005 MINISERSVO VNIRA generální

Více

Č.j. MV-83329-1/PO-IZS-2011 Praha dne 8. srpna 2011 Počet listů: 6 Příloha: 1/4

Č.j. MV-83329-1/PO-IZS-2011 Praha dne 8. srpna 2011 Počet listů: 6 Příloha: 1/4 *MVCRX00OTNHK* MVCRX00OTNHK prvotní identifikátor MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 26, pošt. přihr. 69, 148 01 Praha 414 Č.j. MV-83329-1/PO-IZS-2011

Více

172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. k provedení zákona o požární ochraně

172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. k provedení zákona o požární ochraně 172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY k provedení zákona o požární ochraně Vláda nařizuje podle 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb., (dále jen "zákon"): ČÁST PRVNÍ DRUHY

Více

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb

Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013

Více

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 MINISTERSTVO VNITRA ČR Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 Č.j. MV-6694-1/PO-2009 V Praze dne 3. února 2009 Počet listů: 5 Příloha: 1/4 Podmínky pro poskytování a použití účelové neinvestiční dotace z rozpočtu

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A)

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A) MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č E B N Í O S N O V Y Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování II A (POP II A) Platnost od.. 2006 2005 MINISERSVO VNIRA

Více

Moduly civilní ochrany TraumateamČR

Moduly civilní ochrany TraumateamČR Moduly civilní ochrany TraumateamČR Mgr. Jana Třetinová, Ing. Jaroslava Hejdová, Mgr. Rostislav Černý Odbor bezpečnosti a krizového řízení 6. 2. 2014 Brno Moduly civilní ochrany Moduly civilní ochrany

Více

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015

STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ. Praha 15. června 2015 PRAŽSKÉ BEZPEČNOSTNÍ FÓRUM STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY A JEJICH POUŽITÍ ZA KRIZOVÝCH STAVŮ Praha 15. června 2015 Ing. Pavel ŠVAGR, CSc. předseda Správa státních hmotných rezerv Obsah 1. Bezpečnostní systém ČR

Více

MINISTERSTVO VNITRA. generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. MV-78675-1/PO-PVP-2011 Praha 7. října 2011 Počet listů: 12

MINISTERSTVO VNITRA. generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. MV-78675-1/PO-PVP-2011 Praha 7. října 2011 Počet listů: 12 MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-78675-1/PO-PVP-2011 Praha 7. října 2011 listů: 12 Schvaluje: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán generální ředitel HZS ČR podepsáno

Více

HZS ČR a katastrofální povodně. plk. Ing. Luděk Prudil odbor operačního řízení MV-generální ředitelství HZS ČR

HZS ČR a katastrofální povodně. plk. Ing. Luděk Prudil odbor operačního řízení MV-generální ředitelství HZS ČR HZS ČR a katastrofální povodně plk. Ing. Luděk Prudil odbor operačního řízení MV-generální ředitelství HZS ČR Velké katastrofy Je postiženo rozsáhlé území a velké množství osob Situace je v úvodní fázi

Více

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy

12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy 12. Nařízení, kterým se vydává požární poplachový plán hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 28. 6. 2011 vydat podle 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně 172/2001 Sb. Změna: 498/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně Vláda nařizuje podle 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000

Více

172/2001 Sb. k provedení zákona o požární ochraně

172/2001 Sb. k provedení zákona o požární ochraně 172/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. dubna 2001 k provedení zákona o požární ochraně Změna: 498/2002 Sb. Vláda nařizuje podle 30 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-3/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 6 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

*MVCRX01RDS6Y* MVCRX01RDS6Y prvotní identifikátor

*MVCRX01RDS6Y* MVCRX01RDS6Y prvotní identifikátor *MVCRX01RDS6Y* MVCRX01RDS6Y prvotní identifikátor MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-2370-1/PO-IZS-2014 Praha 9. ledna 2014 listů: 9 Schvaluje: brig gen. Ing.

Více

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu Krizové řízení Krizové řízení v oblasti obrany státu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

D O K U M E N T. k zabezpečení úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu

D O K U M E N T. k zabezpečení úkolů požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu Zastupitelstvo obce Nové Dvory v souladu s 29, odst. 3, písm. b), zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO ), v návaznosti na 16 Nařízení vlády č. 498

Více

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Předmět úpravy Metodika zpracování krizových plánů podle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),

Více

OBEC Libějovice. Čl. 1 Úvodní ustanovení

OBEC Libějovice. Čl. 1 Úvodní ustanovení OBEC Libějovice Obecně závazná vyhláška č. 1/2013 POŽÁRNÍ ŘÁD Obce Libějovice Zastupitelstvo obce Libějovice se na svém zasedání dne 9. 8. 2013, usnesením č. 8/2013/7 usneslo vydat na základě 29 odst.

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-5/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 5 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR LEOPOLD SKORUŠA 1. Právní instituty ochrany společnosti a státu 1.1 Ústavní instituty Pro život jednotlivce má zásadní význam existence

Více

K rizové ř ízení a bezpečnost

K rizové ř ízení a bezpečnost 18 Krizové řízení a bezpečnost Nejdůležitějším nástrojem pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací na území kraje je integrovaný záchranný systém (dále jen IZS ), jenž je určen pro koordinaci

Více

*MVCRX00I7U4S* MVCRX00I7U4S prvotní identifikátor

*MVCRX00I7U4S* MVCRX00I7U4S prvotní identifikátor *MVCRX00I7U4S* MVCRX00I7U4S prvotní identifikátor MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 26, pošt. přihr. 69, 148 01 PRAHA 414 IČ: 00007064, bankovní

Více

Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Svitavy

Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Svitavy Zřizovací listina Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Svitavy Město Svitavy usnesením zastupitelstva města ze dne 07.05.2014 podle ust. 35a odst. 1 a 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb, o obcích

Více

Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů

Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů Zjednodušený návod na vypracování cvičení pro jednotky sboru dobrovolných hasičů Vypracoval mjr. Ing. Martin Řehák I. Druhy cvičení Dle platné legislativy (rok 2010) rozlišujeme tyto druhy cvičení: Prověřovací

Více

Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví

Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví Celostátní konference - Krizová připravenost zdravotnických zařízení Modul 2 - Koncepční a legislativní rámec pro oblast krizového řízení ve zdravotnictví Mgr. Tomáš Fröhlich prosinec 2014 Základní struktura

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování I A (POP I A)

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování I A (POP I A) MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č E B N Í O S N O V Y Požární prevence, ochrana obyvatelstva a plánování I A (POP I A) Platnost od 1. 1. 2006 2005 MINISERSVO VNIRA

Více

Pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací. Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací

Pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací. Formy zapojování do mezinárodních záchranných operací 463/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. listopadu 2000 o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 ČÁST PRVNÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY 238/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Změna: 586/2004 Sb. Změna: 413/2005 Sb. Změna: 362/2003 Sb., 264/2006 Sb. Změna: 189/2006

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ŠVÁBENICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ŠVÁBENICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ŠVÁBENICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Švábenice na svém zasedání konaném dne 13.5.2005 vydává podle ustanovení 10 písm.d) a 84 odst.2 písm. i) zákona č.128/2000

Více

Obecně závazná vyhláška Města Roztoky

Obecně závazná vyhláška Města Roztoky Obecně závazná vyhláška Města Roztoky O organizaci požární ochrany - požární řád č. 7/2003 Zastupitelstvo města Roztoky se usneslo na svém jednání dne 17.9.2003 vydat v souladu s ustanovením 29 odst. 1

Více

MINISTERSTVO OBRANY ČR

MINISTERSTVO OBRANY ČR Krizové řízení Armády ČR od povodní po Afghánistán Vlastimil Picek, ministr obrany ČR ČVUT Kladno, 24. října 2013 OSNOVA 1. Základní pojmy 2. Úkoly Ozbrojených sil ČR 3. Krizové řízení v rezortu MO - Krizový

Více

S B Í R K A O B S A H:

S B Í R K A O B S A H: S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 19. února 2013 Částka: 11 O B S A H: Část I. 11. Pokyn generálního ředitele

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Legislativa používaná v krizovém řízení

Legislativa používaná v krizovém řízení Legislativa používaná v krizovém řízení Všechny zde uvedené normy je třeba vnímat ve znění pozdějších předpisů Krizová legislativa: Základní legislativní akty: Mezinárodní legislativní akty: Legislativa

Více

Plošné pokrytí. Radim Paloch

Plošné pokrytí. Radim Paloch Plošné pokrytí Radim Paloch Plošné pokrytí Prvním dokumentem k plošnému pokrytí v ČR bylo Usnesení vlády č. 646 z roku 1994 Zákonná úprava stávající podoby plošného pokrytí nabyla účinnosti 01.01.2001

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 5/2005 Požární řád města Červeného Kostelce

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 5/2005 Požární řád města Červeného Kostelce MĚSTO ČERVENÝ KOSTELEC OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 5/2005 Požární řád města Červeného Kostelce Zastupitelstvo města Červeného Kostelce se na svém zasedání dne 25.8.2005 usnesením č. 2.25 usneslo vydat na

Více

S B Í R K INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY. Část I. Část II.

S B Í R K INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY. Část I. Část II. S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2009 V Praze dne 3. února 2009 Částka: 7 O B S A H : Část I. Část II. 7. Pokyn generálního ředitele

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 13. 12. 2012

Ročník: 1. Zpracováno dne: 13. 12. 2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_04 Název materiálu: Integrovaný záchranný systém Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: V posledním desetiletí je stále častější vznik mimořádných

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE NÍŽKOVICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE NÍŽKOVICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE NÍŽKOVICE č. 1/2005 POŽÁRNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Nížkovice na svém zasedání konaném dne 28.4.2005 vydává podle ustanovení 10 písm.d) a 84 odst.2 písm. i) zákona č.128/2000

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 414

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 414 *MVCRX0289LD8* MVCRX0289LD8 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 2295/26, 148 01 Praha 414 Č.j. MV-282-1/PO-IZS-2015 Praha dne 6. ledna 2015

Více

Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení

Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení ve vazbě na reformu veřejné správy a s ní související legislativní normy nově upravující přípravu a vzdělávání státních a ostatních zaměstnanců ve správních

Více

Úvod k základům bezpečnostní politiky. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.

Úvod k základům bezpečnostní politiky. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Úvod k základům bezpečnostní politiky Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Základy bezpečnostní politiky (2+0) O čem to bude? 1) Přednášející 2) Témata přednášek 3) Literatura ke studiu Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Ing.

Více

KRIZOVÝ MANAGEMENT. Úloha veřejné správy v krizovém managementu. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu. Ing. Miroslav Jurenka,Ph.D.

KRIZOVÝ MANAGEMENT. Úloha veřejné správy v krizovém managementu. Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu. Ing. Miroslav Jurenka,Ph.D. KRIZOVÝ MANAGEMENT Úloha veřejné správy v krizovém managementu Ing. Miroslav Jurenka,Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.:

Více

Odborná příprava a odborná způsobilost členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků ÚPLNÉ ZNĚNÍ

Odborná příprava a odborná způsobilost členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků ÚPLNÉ ZNĚNÍ Odborná příprava a odborná způsobilost členů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků ÚPLNÉ ZNĚNÍ Červenec 2006 Související předpisy... 2 Základní odborná příprava členů dobrovolných jednotek PO... 2 Pravidelná

Více

Prim. MUDr. Petr Nestrojil, CSc. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno

Prim. MUDr. Petr Nestrojil, CSc. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno Prim. MUDr. Petr Nestrojil, CSc. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno Mechanizmus civilní ochrany ES Vytvoření mechanizmu civilní ochrany ES - rozhodnutí rady ES ze dne 8. listopadu 2007 Obecný

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. října 2003 č. 1010 k návrhu Pravidel pro provedení personálního a organizačního auditu v ústředních správních úřadech, v Českém telekomunikačním

Více

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ

LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ LEGISLATIVA KRIZOVÝCH SITUACÍ PRÁVNÍ ASPEKTY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STÁTU krizová opatření v rámci krizového řízení státu provádějí zpravidla orgány státní správy krizová opatření se zpravidla realizují i prostřednictvím

Více

POŽÁRNÍ ŘÁD Města Broumov

POŽÁRNÍ ŘÁD Města Broumov Obecně závazná vyhláška č. 2/2007 kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD Města Broumov Zastupitelstvo města Broumov se na svém zasedání dne 12. 12. 2007 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č. 133/1985

Více

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.

Více

ZABEZPEČENÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ CIVILNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATELSTVA JEDNOTKAMI POŽÁRNÍ OCHRANY

ZABEZPEČENÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ CIVILNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATELSTVA JEDNOTKAMI POŽÁRNÍ OCHRANY Příloha k č. j. : MV-23694-1/PO-2008 Počet listů: 4 ZABEZPEČENÍ PLNĚNÍ ÚKOLŮ CIVILNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATELSTVA JEDNOTKAMI POŽÁRNÍ OCHRANY Úvod Zkušenosti z řešení mimořádných událostí, a to zejména

Více

P O Ž Á R N Í Ř Á D obcí Bratkovice a Dominikální Paseky

P O Ž Á R N Í Ř Á D obcí Bratkovice a Dominikální Paseky Obecní úřad Bratkovice obecně závazná vyhláška obce č.1/2008 Zastupitelstvo obce Bratkovice se sídlem v Dominikálních Pasekách schválilo dne 19.3.2008 svým usnesením č. 1/2008 v souladu s 29, odst. 1,

Více

Obec Písečná. Obecně závazná vyhláška č. 1/2005 o požární ochraně obce

Obec Písečná. Obecně závazná vyhláška č. 1/2005 o požární ochraně obce Obec Písečná Obecně závazná vyhláška č. 1/2005 o požární ochraně obce Zastupitelstvo obce Písečná se na svém zasedání dne 24.3.2005 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) zákona č.133/1985 Sb., ve

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Takticko-strategické řízení A (TSŘ A)

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Takticko-strategické řízení A (TSŘ A) MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR UČEBNÍ OSNOVY Takticko-strategické řízení A (TSŘ A) Platnost od 1. ledna 2006 2005 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.r. generální ředitel

Více

ORGANIZACE POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR

ORGANIZACE POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR ORGANIZACE POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR Organizace požární ochrany je v ČR upravena základními legislativními předpisy: zákony prováděcími předpisy (např. prováděcími vyhláškami k zákonům) pokyny vydanými na úrovni

Více

Zpráva. po vzniku radiační havárie

Zpráva. po vzniku radiační havárie III. Zpráva o postupu řešení úkolu o informování veřejnosti po vzniku radiační havárie 2011 1 Obsah I. Úvod... 3 II. Radiační havárie... 3 III. Cíle mediální komunikace... 3 IV. Odpovědné orgány... 4 V.

Více

MĚSTO NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

MĚSTO NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM MĚSTO NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 1/2009 kterou se vydává požární řád, stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob a stanoví další

Více

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob

., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob Kratochvílová D., Kratochvílová D., Kukuczková S., Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatel (zaměstnanců) u právnických a podnikajících fyzických osob - sborník přednášek z mezinárodní konference Ochrana

Více

v,,, v OBECNE ZA VAZNA VYHLASKA MESTA SEDLCANY č.3/2012 'v, \I, POZARNlRAD

v,,, v OBECNE ZA VAZNA VYHLASKA MESTA SEDLCANY č.3/2012 'v, \I, POZARNlRAD v,,, v OBECNE ZA VAZNA VYHLASKA v MESTA SEDLCANY č.3/2012 'v, v \I, POZARNlRAD Zastupitelstvo města Sedlčany se na svém zasedání dne 27.2.2012 usnesením č.120 /2012 usneslo vydat na základě ustanovení

Více

podstatu přestupku, předá podklady obecnímu úřadu ke správnímu řízení, - předkládá obecní radě návrhy na opatření ke zlepšení požární prevence.

podstatu přestupku, předá podklady obecnímu úřadu ke správnímu řízení, - předkládá obecní radě návrhy na opatření ke zlepšení požární prevence. Město Nový Bydžov Vyhláška č. 1/1997 kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTA NOVY BYDŽOV. Městské zastupitelstvo v Novém Bydžově se usneslo dne 26. 2. 1997 vydat podle 36, odst. 1., písm. f), zák. ČNR č. 367/1990

Více

Metodika a zásady odborného vzdělávání členů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva

Metodika a zásady odborného vzdělávání členů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Metodika a zásady odborného vzdělávání členů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Úvod ÚOROO po svém jednání dne 23. února 2011, po projednání prvotní informace ve Vedení SHČMS konaného dne 8. března 2011

Více

U Č E B N Í O S N O V Y

U Č E B N Í O S N O V Y MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR U Č E B N Í O S N O V Y Strojní služba A (T-STS A) Platnost od 1. 1. 2006 2005 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského

Více

POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTYSE NOVÝ HROZENKOV

POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTYSE NOVÝ HROZENKOV Obecně závazná vyhláška č. 1/2014 POŽÁRNÍ ŘÁD MĚSTYSE NOVÝ HROZENKOV Zastupitelstvo městyse Nový Hrozenkov se na svém zasedání konaném dne 26. 3. 2014, usneslo vydat v souladu s ustanoveními 10 písm. d)

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE - PÁTEK č. 6/2007

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE - PÁTEK č. 6/2007 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE - PÁTEK č. 6/2007 Požární řád obce Pátek Platná na územním obvodu obce Pátek Zastupitelstvo obce Pátek schválilo a vydává dne 25. 9. 2007 v souladu s ust. 10 písm.d), 84 odst.

Více

Požární prevence Povinnosti fyzických osob, Zjišťování příčin požárů. ZOP členů jednotek SDH

Požární prevence Povinnosti fyzických osob, Zjišťování příčin požárů. ZOP členů jednotek SDH Požární prevence Povinnosti fyzických osob, Zjišťování příčin požárů ZOP členů jednotek SDH Zpracováno: 4.8.2014 Zpracoval: HZS Olomouckého kraje Každý je povinen Každý je podle zákona o PO povinen Počínat

Více

463/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

463/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 463/2000 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. listopadu 2000 o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno

Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně

Více

Městys Stádlec Stádlec čp. 150, 39162 IČ: 00252930, DIČ: CZ00252930, bank. spojení KB Tábor č.ú. 4420301/0100

Městys Stádlec Stádlec čp. 150, 39162 IČ: 00252930, DIČ: CZ00252930, bank. spojení KB Tábor č.ú. 4420301/0100 Městys Stádlec Stádlec čp. 150, 39162 IČ: 00252930, DIČ: CZ00252930, bank. spojení KB Tábor č.ú. 4420301/0100 Obecně závazná vyhláška č. 1/2013 Městys Stádlec (dále jen obec) na základě usnesení zastupitelstva

Více

O b e c n ě z á v a z n á v y h l á š k a. č. 2/2006

O b e c n ě z á v a z n á v y h l á š k a. č. 2/2006 O B E C V R CH O V A N Y --------------------------------------------------------------- O b e c n ě z á v a z n á v y h l á š k a č. 2/2006 kterou se vydává požární řád, stanoví podmínky k zabezpečení

Více

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO

OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Asseco Central Europe, a.s., říjen 2010 Asseco Central Europe, a.s. STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Mgr. Ing. Jan Majer odpovědný projektant

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-123427-1/PO-PVP-2014 Kódové označení: OOB a KŘ-P Praha 23. září 2014 listů: 13 Schvaluje: brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba,

Více

Informační podpora. TRINS, Databáze nebezpečných látek. MV generální ředitelství HZS ČR Školní a výcvikové zařízení HZS ČR.

Informační podpora. TRINS, Databáze nebezpečných látek. MV generální ředitelství HZS ČR Školní a výcvikové zařízení HZS ČR. MV generální ředitelství HZS ČR Školní a výcvikové zařízení HZS ČR www.medistyl.info Informační podpora TRINS, Databáze nebezpečných látek Vlastimil Svoboda www.medistyl.info TRINS Transportní a informační

Více

OBSAH: ZVed. oddělení obranných příprav kapitán Ing. Jan ŠVERMA

OBSAH: ZVed. oddělení obranných příprav kapitán Ing. Jan ŠVERMA OBSAH:» Legislativa krizového řízení» Armáda ČR IZS» Síly a prostředky AČR vyčleňované ve prospěch IZS» Vyžadování a nasazování SaP AČR - ZÁCHRANNÉ PRÁCE» Vyžadování a nasazování SaP AČR - LIKVIDAČNÍ PRÁCE»

Více

OBEC HEŘMÁNKY HEŘMÁNKY 282 742 35 HEŘMÁNKY IČ: 00600768. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2012 obce Heřmánky, kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD.

OBEC HEŘMÁNKY HEŘMÁNKY 282 742 35 HEŘMÁNKY IČ: 00600768. OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2012 obce Heřmánky, kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD. OBEC HEŘMÁNKY HEŘMÁNKY 282 742 35 HEŘMÁNKY IČ: 00600768 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 2/2012 obce Heřmánky, kterou se vydává POŽÁRNÍ ŘÁD obce Heřmánky Zastupitelstvo obce Heřmánky se na svém 12. zasedání

Více

IV. M I N I S T E R S T V O O B R A N Y P L Á N O B R A N Y Č E S K É R E P U B L I K Y PRAHA 2011

IV. M I N I S T E R S T V O O B R A N Y P L Á N O B R A N Y Č E S K É R E P U B L I K Y PRAHA 2011 M I N I S T E R S T V O O B R A N Y IV. P L Á N O B R A N Y Č E S K É R E P U B L I K Y PRAHA 2011 O B S A H strana ČÁST PRVNÍ............................................................... 3 VŠEOBECNÁ

Více

POZARNI RAD OBCE UHERCE

POZARNI RAD OBCE UHERCE \ Obecně závazná vyhláška obce Úherce v,, 'V r r POZARNI RAD OBCE UHERCE Zastupitelstvo obce vydává podle 10 a 84 zákona Č. 128/2000 Sb. o obcích ve znění pozdějších novel a v souladu s 29, odst. I, písmo

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 19. prosince 2013 Částka: 54 O B S A H : Část I. Část II. 54. Pokyn generálního

Více