Vzdělávání a rozvoj seniorů. Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzdělávání a rozvoj seniorů. Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.)"

Transkript

1 Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.) Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013

2 Vychází v rámci projektu Visegrad Fund Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education of Older Adults in the V4 Countries Editoři PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. PhDr. Miroslava Dvořáková, Ph.D. Recenzenti Doc. PaedDr. Mária Pisoňová, PhD. Doc. PaedDr. Ludvík Eger, CSc. Za obsah, způsob bibliografické citace a jazykovou správnost odpovídají autoři. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013 Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Předmluva... 5 Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti Iva Holmerová, Petr Wija (CZ)... 7 Systémové charakteristiky edukácie seniorov v Slovenskej republike Miroslav Krystoň (SK) Historie a současný stav univerzit třetího věku v České republice Petr Vavřín (CZ) Employees position on the labour market and their oppurtunities for education and training in Hungary Zsuzsaana Marosné Kuna, Csilla Czeglédi (HU) Work ability index nástroj měření pracovní schopnosti Ilona Štorová (CZ) Podpora profesních kompetencí odborníků vzdělávajících seniory v pobytových zařízeních Vladimír Šik (CZ) Kognitivní rehabilitace a další formy podpory v kontextu časné fáze syndromu demence u seniorů Eva Jarolímová, Iva Holmerová (CZ) Podpora seniorů v seberozvíjení a vztazích v Domově sociální péče Hagibor Elena Jaroševská, Radek Roule (CZ) Metody aktivizace seniorů v Domově sociální péče Hagibor Alena Siegelová (CZ) Edukace seniorů v rámci ergoterapie v Domově sociální péče Hagibor Svatava Bartošková, Tereza Medková (CZ) The specification of senior education in the area of new information-communication technologies on the example of University of third age (Uniersytet trzeciego wieku UTW) of Oświęcim Łukasz Tomczyk (PL)... 79

4 Constructing one s own biography in the light of self-education and autocreation of seniors Arkadiusz Wąsiński (PL) Senior person in view of existential concerns Artur Fabiś (PL) Summary

5 Předmluva Sborník Vzdělávání a rozvoj seniorů vznikl zejména z příspěvků z konference, která byla uspořádána pod záštitou Katedry andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dne 11. dubna 2013 v rámci projektu Visegrad Fund Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education of Older Adults in the V4 Countries. Projekt se zaměřuje na komparaci národních výzkumů zemí V4 ve čtyřech tematických oblastech. První jsou širší společenské kontexty vzdělávání seniorů politické, legislativní, ekonomické, sociální a kulturní. Druhou tematickou oblastí je vztah seniorů a pracovního života, pozornost je zaměřena na trh práce, diskriminaci a rovné zacházení, age management a rovněž na vzdělávání a rozvoj seniorů v organizacích. Třetím tématem projektu je systém vzdělávání seniorů. V jeho rámci se projekt zabývá institucionalizací, pozornost věnuje poskytovatelům vzdělávání seniorů a obsahovému zaměření jejich vzdělávání. Metody vzdělávání seniorů tradiční metody a současné trendy a výhledy postihuje čtvrtá tematická oblast projektu. Konference se účastnili nejenom kolegové z partnerských pracovišť tohoto projektu ze zemí Visegradské čtyřky, ale i další významní odborníci zabývající se problematikou vzdělávání a rozvoje seniorů zejména z České republiky. Příspěvky zde uveřejněné představují pouze část vystoupení přítomných, jsou však doplněny o další texty vážící se k danému tématu. Téma vzdělávání a rozvoje seniorů je velmi aktuální a také velmi komplexní, nebylo a není tedy možné postihnout problematiku v celé její šíři tak, jak by jistě zasloužila. Ostatně to nemůže být ambicí žádného sborníku podobného typu. Nabízíme tedy pohled ze tří různých, nikoliv však jediných možných, úhlů pohledu. První část publikace je věnována problematice sénia jako věku, v němž člověk je či může být stále velmi aktivní ve všech oblastech svého života, včetně života pracovního, k čemuž může přispět mimo jiné i jeho edukace v rámci různých organizací a institucí. Touto problematikou, konkrétně problematikou dlouhověkosti, aktivního stárnutí a uplatnění na trhu práce, systémovými charakteristikami edukace seniorů na Slovensku, historií a současným stavem univerzit třetího věku v České republice, pozicí zaměstnanců na pracovním trhu a jejich příležitostmi ke vzdělávání v Maďarsku a nástrojem měření pracovních schopnosti, se zabývá prvních pět příspěvků tohoto sborníku. Druhá část sborníku se zabývá problematikou pobytových zařízení určených pro seniory a možnostmi jejich aktivního působení a seberealizace především v rámci těchto zařízení. Tomuto tématu, a to podpoře profesních kompetencí odborníků vzdělávajících seniory v pobytových zařízeních, kognitivní rehabilitaci a dalším formám podpory v kontextu časné fáze syndromu demence, dále podpoře seniorů 5

6 v seberozvíjení a vztazích, metodám jejich aktivizace a edukace v rámci ergoterapie v Domově sociální péče Hagibor, se věnuje dalších pět textů. Třetí část se zaměřuje na specifické oblasti rozvoje a vzdělávání seniorů, jakými jsou vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, autobiografická reflexe či pomoc seniorům vypořádat se s existenciálními problémy, jako je strach ze smrti, osamělost apod. Věříme, že vám tento sborník přinese nové podněty. Renata Kocianová Miroslava Dvořáková 6

7 LONGEVITY, ACTIVE AGEING AND PARTICIPATION IN THE LABOUR MARKET: PERSPECTIVES, CONDITIONS AND OPPORTUNITIES DLOUHOVĚKOST, AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE: PERSPEKTIVY, PODMÍNKY A PŘÍLEŽITOSTI doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Mgr. Petr Wija, Ph.D. Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Abstract: The article focuses on the characteristics of demographic development and its connection with and impacts on working life, going into retirement and employment of elderly workers, with the stress on the role of education and lifelong learning. Analysed is the impact of education on the medium length of life, the degree of economic activity and participation in formal and non-formal education and lifelong learning in the course of life and in the old age, along with factors affecting early departure from the labour market and the length of working life, seen from an international perspective and in comparison, especially with the EU countries. Key words: Longevity, ageing of population, working life, providing for retirement, employment of elderly workers. Abstrakt: Článek se zaměřuje na charakteristiku demografického vývoje a jeho souvislostí a dopadů na pracovní život, penzionování, zaměstnanost starších pracovníků s důrazem na roli vzdělávání a celoživotního učení. Analyzován je dopad vzdělání na střední délku života, míru ekonomické aktivity a účast na formálním a neformálním vzdělávání a na celoživotním učení v průběhu života a ve stáří, faktory ovlivňující předčasný odchod z trhu práce a délku pracovního života v mezinárodní perspektivě a srovnání, zejména se zeměmi Evropské unie. Klíčová slova: Dlouhověkost, stárnutí populace, pracovní život, penzionování, celoživotní učení, zaměstnanost starších pracovníků. 7

8 Úvod Se zvyšující se střední délkou života občané v České republice nyní prožijí větší počet let v důchodu než jejich předchůdci. Předčasný odchod do důchodu byl v minulých desetiletích ve vyspělých zemích Evropy podporován s cílem snížit úroveň nezaměstnanosti. S rychlým stárnutím populace se tento trend stal neudržitelným a země EU si jako jeden ze společných cílů v rámci otevřené metody koordinace uplatňované v oblasti sociální politiky zvolily zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků a oddálení průměrného věku odchodu z trhu práce. Starší pracovníci jsou v rámci EU definováni jako pracovníci ve věku 55 až 64 let, v rámci sociální legislativy ČR (zákon o zaměstnanosti) se za rizikovou či znevýhodněnou skupinu, na které se zaměřuje aktivní politika zaměstnanosti, považují osoby již ve věku 50 a více let. V rámci EU ale i v globálním měřítku je jako hlavní strategie podporováno aktivní stárnutí, a to jak ve smyslu ekonomického, tak sociálního zapojení do společnosti. Nepostradatelnou součástí a jedním z pilířů aktivního stárnutí a podpory zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti nejen starších pracovníků je podpora celoživotního učení a vzdělávání v kontextu znalostní a informační společnosti. Demografický vývoj a charakteristika seniorů Podle výsledků sčítání žilo v roce 2011 v České republice více než 1,64 milionu osob starších 65 let, více než 697 tisíc osob starších 75 let a téměř 155 tisíc osob starších 85 let. Podíl žen v těchto věkových kategoriích činil 60 %, 65 %, resp. 72 %. Podíl osob starších 65 a více let na celkové populaci vzrostl na 15,8 % (v případě žen 13,0 % a mužů 18,4 %), podíl osob starších 75 a 85 let pak na 6,7 %, resp. 1,5 % populace. Mezi roky 2001 a 2011 přibylo více než 234 tis. osob ve věku 65 a více let, a to více mužů (o 121 tis., resp. o 22 %) než žen (o 113 tis., resp. o 13 %). Počet osob ve věku 95 a více let se téměř zdvojnásobil na více než 6 tis. osob a počet stoletých a starších osob se téměř ztrojnásobil na 530 osob, z toho 80 % žen. V nejvyšších věkových kategoriích je poměr mužů a žen zhruba 1 ku 4. Dvě třetiny osob starších 65 let žily v obcích do 50 tis. obyvatel, jedna čtvrtina ve městech nad 100 tis. obyvatel. Ve věkové skupině 65 a více let bylo dle výsledků sčítání v roce 2011 ovdovělých 25 % mužů a 69 % žen, ve věkové skupině 85 a více let pak 44 % mužů a 84 % žen. V jednočlenné domácnosti žilo zhruba 30 % osob ve věku 65 a více let (17 % mužů a 39 % žen) a 39 % osob starších 75 let (21 % mužů a 48 % žen). Z celkového počtu téměř půl milionu (497,2 tis.) jednočlenných domácností osob ve věku 65 a více let tvořily domácnosti žen 77 %. Naděje dožití při narození dle úmrtnostních tabulek ČSÚ v roce 2011 činila 74,7 let pro muže, u žen přesně o šest let více, tj. 80,7 let. Ze zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 (EU-10) mají nižší úmrtnost než ČR jen středomořské státy (Kypr, Slovinsko a Malta). V České republice byla v roce 2010 (data WHO HFA database) 8

9 přibližně o 2 roky nižší střední délka života ve srovnání se Slovinskem, které je zhruba na úrovni průměru EU. Česká republika stále zaostává za nejvyspělejšími zeměmi západní Evropy s nejdelší střední délkou života. V roce 2010 měli muži o cca 6 let kratší střední délku života než muži ve Švýcarsku (74,4 oproti 80,1) a ženy v ČR o 4 roky kratší než ve Francii (80,6 oproti 84,8). Obrázek 1: Přírůstky ve střední délce života v jednotlivých dekádách v letech ,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 0,7 0,9 0,8 1,5 4,1 2,9 2,7 2,3-1,0-2,0-3,0-1,8-0,4 1960/ / / / /10 muži ženy Zdroj: Data ČSÚ (úmrtnostní tabulky) Od roku 1990 se střední délka života zvýšila u mužů o 6,8 a u žen o 5,2 let. V důsledku rychlejšího poklesu úmrtnosti u mužů se tak rozdíl ve střední délce života mužů a žen oproti roku 1990 snížil o jeden a tři čtvrtiny roku na 6 let v roce K nejrychlejšímu růstu střední délky života došlo v letech 1990 až 2000 (viz obrázek 1). Podle střední varianty prognózy demografického vývoje zpracované Přírodovědeckou fakultou UK (Burcin, Kučera, 2012) do konce roku 2070 naděje dožití pří narození vzroste přibližně v rozsahu 10,8 roku u mužů a 8,7 roku u žen. Zastoupení seniorů v dané populaci závisí na výchozí věkové struktuře a předchozím vývoji porodnosti, úmrtnosti a migrace. Na stárnutí populace bude mít stále významnější vliv snižování úmrtnosti ve středním a vyšším věku, které proběhne většinou rychleji u mužů než u žen (Rychtaříková, 2013). Podle ČSÚ (2012) je nejvyšší podíl seniorů v Německu a Itálii, kde tvoří více než 20 % populace, naopak např. v Irsku nebo v Turecku tvoří osoby starší 65 let jen 11,6 %, respektive 7,2 % populace. 9

10 Význam vzdělávání pro zdraví, osobní kompetence a aktivní stárnutí Vzdělávání hraje klíčovou roli pro adaptaci na změny prostředí, občanské a osobní kompetence, flexibilitu na trhu práce a účast na dalším vzdělávání v průběhu života. Delší život znamená, že přínosy vzdělávání využíváme po delší dobu, ať již v rámci pracovního nebo mimopracovního života. Délka vzdělávání se prodlužuje, ale současně v důsledku inovací, technologických změn a rostoucí globální konkurence rychleji zastarává. Vzdělávání je zásadní pro zdravotní gramotnost a schopnost zdravého života. Celoživotní učení může přispět k rozvoji osobnosti, schopnosti adaptovat se na změny v průběhu života a může zvýšit kompetence ke zdravému životu. Zásadní je rovněž význam vzdělávání pro finanční gramotnost a finanční zabezpečení, plánování a chování v průběhu života. Růst vzdělanosti je také jedním z klíčových faktorů růstu střední délky života a dlouhověkosti. Podle OECD (2012) má 30-ti letý muž s vysokoškolským vzděláním v v OECD (15 zemí) střední délku života 51 let ve srovnání se 43 lety u osoby bez dokončeného středního vzdělání. Rozdíl ve střední délce života tak činí 8 let mužů, u žen jsou to 4 roky. Vztah mezi vzděláním a střední délkou života je silnější u mužů než u žen. Rozdíly ve střední délce života podle vzdělání jsou dle OECD výrazné zejména v zemích střední Evropy. Největší rozdíly ve střední délce života mezi osobami s nejvyšším a nejnižším vzděláním jsou ze srovnávaných zemí OECD v České republice, a to 17 let u mužů a 4,6 u žen. Rozdíl mezi osobami s maturitou a základním vzděláním (resp. vyšším sekundárním a nižším sekundárním vzděláním) je v České republice 11,7 let pro muže, pro ženy pak o deset let méně (1,7 let). Vyšší úroveň vzdělání je dle OECD (2012) spojena také s vyšší volební účastí, větší podporou rovných práv pro etnické menšiny, vyšším sociálním zapojením a vyšší spokojeností v životě. Vzdělání a volební účast koreluje zejména u mladších věkových kategorií let. Senioři jsou obecně disciplinovanější voliči a z tohoto důvodu hraje vzdělání ve volební účasti seniorů relativně menší roli. Nejnižší celková účast ve formálním a neformálním vzdělávání (14 %) je podle OECD u osob let s nízkým vzděláním, naopak nejvyšší (65 %) je u osob ve věku let s terciárním vzděláním. Ve skupině let mají osoby s vyšším vzděláním o 3,3 % vyšší šanci účastnit se formálního a/nebo neformálního vzdělávání než osoby s nízkým vzděláním. Podle výsledků sčítání (ČSÚ, 2013) se počet osob s terciárním vzděláním zvýšil od roku 2001 téměř o polovinu (46,6 %) na 1,1 mil. osob a jejich podíl v populaci na 10,7 %. Nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl ve věkové skupině let, a to téměř každá čtvrtá osoba v tomto věku (viz obrázek 2). Ve věkové skupině 65 a více let mělo vysokoškolské vzdělání 8,7 % osob. Současně se o čtvrtinu zvýšil počet lidí zcela bez vzdělání, kteří vůbec nechodili do školy na , což signalizuje riziko růstu podílu osob žijících trvale v sociálním vyloučení a na okraji společnosti. 10

11 Obrázek 2: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním podle věku, 2011 % 25 23, ,4 18,6 14,3 14,5 15,2 14,2 11,8 9,8 11,0 7,5 0 Zdroj: Data ČSÚ (SLDB 2011) Zaměstnanost starších pracovníků a faktory předčasného odchodu z trhu práce Aktivní stárnutí označuje kapacitu lidí, jak stárnou, vést produktivní život ve společnosti a ekonomice. To znamená, že lidé si mohou flexibilně volit způsob, jak stráví čas v průběhu svého života učením, prací, podílením se na volnočasových aktivitách a péči. (OECD, 2000) Model životního cyklu, ve kterém jsou od sebe striktně odděleny fáze počátečního vzdělávání, následovaného pracovní činností a penzionováním postupně přestává platit. Hranice mezi těmito etapami je stále flexibilnější a heterogenita individuálních zkušeností i možností přechodu mezi vzděláváním, prací a volným časem se zvyšuje. S růstem střední délky života se prodlužuje také průměrná doba pobírání starobního důchodu. Průměrná doba pobírání řádného starobního důchodu se od roku 1970 zvýšila o 12 let a od roku 2000 o 3 roky (viz obrázek 3). V roce 2011 činila 18,6 let u mužů a 26,3 let u žen, tj. u mužů čtvrtinu a u žen třetinu střední délky života. V souvislosti se zajištěním finanční udržitelnosti průběžného důchodového systému je postupně zvyšován zákonem stanovený věk odchodu do důchodu. Česká republika má v porovnání s ostatními státy OECD jeden z nejnižších důchodových věků pro ženy (o více než 3 roky oproti průměru OECD). U mužů je důchodový věk nižší pouze o 7 měsíců oproti průměru OECD (MPSV, 2012). V současnosti existuje výrazný rozdíl mezi důchodovým věkem mužů a žen se dvěma dětmi (3,5 roku). K vyrovnání důchodových věků na 67 letech dojde v roce 2044 pro osoby nar. v roce Podle současné právní úpravy se bude důchodový věk dále postupně zvyšovat bez omezení o 2 měsíce za každý následující rok narození, takže např. důchodového věku 70 let dosáhnou pojištěnci narození v roce 1995, a to v roce 2065 (MPSV, 2012). 11

12 Obrázek 3: Vývoj průměrné délky doby pobírání řádného starobního důchodu od roku Zdroj: Data (ČSSZ) V ČR je možné do předčasného starobního důchodu odejít až 3 roky před dosažením důchodového věku, resp. až 5 let ne však dříve než v 60 letech. V posledních letech došlo z důvodu obav v reakci na připravované změny ve způsobu výpočtu důchodu v souvislosti s nálezem Ústavního soudu ke zvýšení počtu starobních důchodců, jimž je vyplácen trvale krácený předčasný starobní důchod. Mezi nejčastější důvod předčasného opuštění trhu práce patří zdravotní důvody a ztráta zaměstnání před dosažením důchodového věku. Více než polovina všech nově přiznaných invalidních důchodů v roce 2011 byla přiznána osobám ve věku 50 a více let a téměř třetina osobám ve věku 55 a více let. Mezi další důvody předčasného odchodu z trhu práce patří problémy na pracovišti, nespokojenost, věková diskriminace na pracovišti, málo dostupná flexibilní pracovní doba a/nebo částečné pracovní úvazky (malá možnost sladit požadavky zaměstnání a rodinného života či péče o blízké), zájem o rodinu, možnost věnovat se zájmům atd. Nejvyšší zaměstnanost starších osob (55 64 let) v mezinárodním srovnání je v severských zemích (Island 79 %, Švédsko 72 %, Norsko 70 %). Hodnoty v České republice jsou na úrovni průměru EU (ČR 47,6, EU 47,4). Maďarsko a Polsko dosahuje zhruba o 10 % nižší úroveň zaměstnanosti starších pracovníků než Česká republika (35,8, resp. 36,9 %) v roce 2011 (Eurostat, 2013). V období let 1998 až 2011 se zaměstnanost starších pracovníků v České republice zvýšila o více než 10 procentních bodů z 37,1 na 47,6 % (viz obrázek 4), zejména díky růstu zaměstnanosti starších žen (o 14,3 % a u mužů o 5,7 %). Přesto však 12

13 rozdíl v zaměstnanosti starších žen a mužů činí více než 20 procentních bodů (58,9 % oproti 37,2 % žen). Obrázek 4: Zaměstnanost starších pracovníků (55 64 let) v České republice v letech ,2 37,1 30,3 22,9 58,9 47,6 37,2 21, muži ženy celkem rozdíl muži - ženy Zdroj: Data (Eurostat, 2012) Mezi opatření na podporu zaměstnanosti starších osob a prodloužení ekonomicky aktivního života patří podpora celoživotního učení, podmínek pro flexibilní odchod z trhu práce, podpora zdraví na pracovišti, větší dostupnost částečných úvazků, lepší kvalita pracovních podmínek a kultury zvyšující pracovní spokojenost starších pracovníků (kvalita zaměstnání, vztahů atd.), minimalizace věkové diskriminace při přijímání a propouštění ze zaměstnání, využívání age managementu, motivace zaměstnanců a zaměstnavatelů k vzdělávání a setrvání starších osob a celková změna obrazu starších pracovníků a stárnutí populace ve veřejném mínění (odstranění stereotypů na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců) atd. Pracovní uplatnění seniorů ve věku 65 a více let na trhu práce Řada seniorů pokračuje po odchodu do důchodu (začátku pobírání starobního důchodu) v pracovní činnosti, a to buď dále v rámci plného nebo částečného úvazku a na stejné pozici nebo v jiné pozici či zaměstnání a jiném oboru. Podle údajů ze sčítání se počet ekonomicky aktivních osob ve věku 65 a více let mezi roky 2001 a 2011 zvýšil z 60,4 tis. na 98,5 tis., tj. o 63 %, čímž došlo k vyrovnání rychlého poklesu počtu a podílu pracujících důchodců, ke kterému došlo v 90. letech 20. století (viz obrázek 5). Zhruba 87,5 % ekonomicky aktivních seniorů tvořili pracující důchodci, zbývající část (12,5 %) připadala na zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pomáhající členy domácnosti, včetně zaměstnanců ve věku 65 a více let, kteří nepobírající důchod. Jak ukazuje tabulka 1 (níže), vzdělání má značný vliv na délku pracovního života a setrvání v zaměstnání 13

14 po dosažení důchodového věku. Čtvrtina ekonomicky aktivních osob ve věku 60 a více let měla vysokoškolské vzdělání. Na délku pracovního života má také významný vliv postavení v zaměstnání. Zatímco na celkové ekonomicky aktivní populaci se OSVČ podle údajů ze sčítání v roce 2001 (ČSÚ, 2004) podílely 11 %, u ekonomicky aktivních osob ve věku 65 a více let to bylo o deset procent více, tj. 21% (25 % u mužů a 12 % u žen). Obrázek 5: Ekonomická aktivita osob 65 a více let dle SLDB (1991, 2001 a 2011) ,5 % 97,6 tis. 98,5 tis. 6,0 % % 8,4 7,0 5, , , , pracující důchodci 65+ ekon.aktivní 65+ podíl ekon. akt. v pop ,0 Zdroj: Data ČSÚ, 2013 Pracující důchodci tvoří dvě základní skupiny, a to jednak kvalifikované osoby, které pokračují i po odchodu do důchodu ve své profesi, a osoby, které bez ohledu na předchozí profesi a pracovní uplatnění vykonávají pomocné a nekvalifikované práce (ČSÚ, 2004). Muži nejčastěji pracovali jako vědečtí a odborní duševní pracovníci, druhou nejčetnější skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ženy nejčastěji pracovaly jako pomocné a nekvalifikované pracovnice (čtvrtina z nich), dále jako pedagogické pracovnice, vědecké a odborné duševní pracovnice a jako provozní pracovnice ve službách a obchodě. Ve většině odvětví se v roce 2001 podíly pracujících důchodců na celkovém počtu zaměstnaných osob pohybovaly kolem 2 %, avšak např. ve školství a ve veřejných a osobních službách překračují 8 % a v odvětví výzkumu a vývoje se blížily dokonce 10 % pracovníků tohoto odvětví (ČSÚ, 2004). Tabulka 1: Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 15 a více let a 60 a více let podle ekonomické aktivity v roce 2011 (SLDB) Věková skupina Populace celkem Ekonomicky aktivní populace 15 a více let 12,5 % 17,1 % 60 a více let 9,0 % 24,8 % Zdroj: ČSÚ, 2013 (data SLDB 2011) 14

15 Shrnutí Intenzivní dlouhodobou péči prostřednictvím profesionálních sociálních a zdravotních služeb potřebuje jen menší část seniorů, resp. v průběhu našeho stále se prodlužujícího života ji potřebujeme po relativně krátkou dobu. Většina lidí naopak potřebuje v průběhu stáří příležitost a program, možnost uplatnění ve formálních nebo neformálních aktivitách. Výše vstupního vzdělání podmiňuje pracovní aktivitu a zdraví v průběhu celého života a má významný dopad na délku pracovního života, zdraví a míru sociálního zapojení a životní spokojenost. Celoživotní vzdělávání a jeho rozvoj, podpora, včetně efektivních a empiricky ověřených metod jsou zásadní nejen pro zvýšení zaměstnatelnosti, produktivity a konkurenceschopnosti stárnoucí pracovní síly či starších pracovníků a tím i ekonomiky dané země, ale také pro zvýšení zdravotní gramotnosti a občanské participace stárnoucí populace. Literatura OECD. Education at a Glance 2012: OECD Indicators [online]. OECD Publishing, Dostupné na: MPSV. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012 [online]. MPSV, Dostupné na: ČSÚ. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online] [cit ]. Dostupné na: ČSÚ. Ekonomická aktivita obyvatelstva (SLDB 2001) [online]. (Zveřejněno dne: ) Dostupné na: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, ISBN Dostupné na: 15

16 SYSTEM CHARACTERISTICS OF SENIOR PEOPLE EDUCATION IN THE SLOVAK REPUBLIC SYSTÉMOVÉ CHARAKTERISTIKY EDUKÁCIE SENIOROV V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Doc. PaedDr. Miroslav Krystoň, CSc. Pedagogická fakulta, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, Slovenská republika Abstract: The Older Adults education has strongly established position in the concepts of lifelong and lifewide learning, which are consistently seen like strategically principles of the education on the second half of the 20th century. The educational quality and educational character of The Older Adults is determined by complex of several factors. These involve external determinants which reflected the historical development and current status of the socio-economic, political and cultural conditions, typical for society. The internal determinates are same important as external determinants. They primarily relate to issues of the motivation, individual needs and their saturation in the educational process. It s undisputed, that these two groups of determinants are closely interrelated and influence each other. In this context, the study focuses on the analysis of the system features which characterize the teleological, conceptual, contentual and processual attributes of The Older Adults education in the Slovakian terms. Our attention is focus on these partial questions: The characteristics of The Older Adults as a specifics target group of education; The systematic definition of The Older Adults education; The analysis of the state access to this education segment legislation, conceptions, strategies; The socio-demographic characteristics related to The Older Adults education; The motivation in The Older Adults education, The system and structure of the institutions where take place The Older Adults education in Slovakia. In characterizing individual attributes of The Older Adults education we will base on the relevant and publicly issued legislative standards, conceptual and strategical documents, theoretical works from the eminent authors of the angragogy and pedagogy education, current statistics and research results already realized in Slovakia. The study aims to handle more complex view of the developmental tendencies, but mainly the current situation and perspectives of The Older Adults education, respectively the problem areas that characterize this area of education in Slovakia Key words: The Older Adults, The system of The Older Adults education, Legislative and Conception of The Older Adults education in Slovakia. 16

17 Úvod Učenie (sa) je biodromálny proces. Táto, dnes všeobecne akceptovaná, axióma v najširšom kontexte legitimizuje aj všetky aktivity súvisiace s teoretickými a praktickými otázkami edukácie starších dospelých. Nenávratnou minulosťou sa stáva doba, v ktorej boli výchova a vzdelávanie vnímané ako sociálne funkcie výhradne orientované len na juvenilnú populáciu. Dynamika vývoja stojí v pozadí skutočnosti, že dnes sa už nemôžeme uspokojiť ani so stavom, kedy vzdelávanie starších dospelých bolo iba gestom akejsi sociálnej a kultúrnej zhovievavosti, resp. ústretovosti voči ľuďom v postproduktívnom veku, ktorý im spoločnosť dávala, viac či menej formálne a úprimne, najavo, že na nich nezabudla a že jej záleží na ich plnohodnotnom živote. Nechceme tým povedať, že sa tento sociálny altruizmus úplne vytratil zo spektra argumentov podporujúcich význam edukácie starších dospelých. Ukazuje sa však, že v súčasnosti môžeme, v tomto smere, zaznamenať zreteľný posun od humanisticko-idealistickej pozície k pozícii viac pragmatickohospodárskej. (Krystoň, 2012, s. 65). Vzdelávanie starších dospelých sa, aj v dôsledku negatívnej, resp. nie optimálnej ekonomicko-hospodárskej situácie a demografickej prognózy stalo existenčnou nevyhnutnosťou (tak z pohľadu spoločnosti, ako aj z pohľadu samotných starších dospelých). Narastá tým aj význam vedeckého skúmania jednotlivých aspektov edukácie starších dospelých, ktoré má za úlohu na základe analýzy doterajšieho vývoja a súčasného stavu identifikovať a zdôvodniť perspektívy tohto segmentu výchovy a vzdelávania. Terminologický exkurz Jednou zo základných podmienok realizácie akéhokoľvek edukačného procesu je existencia jeho reálnej cieľovej skupiny. Z tohto dôvodu považujeme za funkčné naznačiť súčasný stav a perspektívy demografického vývoja vo vzťahu k populácii starších dospelých v Slovenskej republike. Skôr než pristúpime k analýze konkrétnych štatistických údajov považujeme za potrebné charakterizovať kľúčové pojmy, starší dospelý, resp. senior. Hneď úvodom treba konštatovať, že neexistuje jednotná a konsenzuálne akceptovaná odpoveď na otázku kto je to starší dospelý resp. senior. Zároveň však treba dodať, že táto názorová difúzia má svoje logické príčiny. Jednou z nich je multidisciplinárny prístup k tejto skupine obyvateľstva. Starší dospelí, resp. seniori sú v súčasnosti predmetom záujmu viacerých vedných disciplín, ale aj administratívno-správnych rezortov fungujúcich v danej spoločnosti. Každý z nich formuluje vlastné kritériá, na základe ktorých kategorizuje jednotlivcov, resp. sociálne skupiny do viac či menej stabilných a funkčných štrukturálnych systémov. V závislosti do tejto kategorizácie sú potom vytvárané a uplatňované konkrétne nástroje a opatrenia, ktorými daný segment explicitne definuje svoj vzťah, ale aj ciele a úlohy vlastných aktivít orientovaných na spomínanú sociálnu skupinu. Ako sme už naznačili, takýto stav je potrebné legitímne akceptovať aj keď z neho vyplývajú viaceré disproporcie. Typickým príkladom je už samotné definovanie konkrétneho fyzického veku človeka, v ktorom je tento za staršieho, resp. seniora považovaný. Základné definičné 17

18 kritérium je v tomto smere, spravidla ukotvené v relevantných legislatívnych normách (zákony, vyhlášky), ktoré síce neposkytujú komplexnejšiu definíciu sénia, ale v konkrétnom legislatívnom kontexte pomerne presne vymedzujú vek, pri ktorom sa na obyvateľa daného štátu vzťahujú ekonomické opatrenia spojené s kategóriou sénia. Aj na tomto mieste treba pripomenúť, že tieto normy sú: v jednotlivých štátoch prirodzene odlišné, majú zreteľne dynamický charakter, nezriedka determinovaný aktuálnym stavom ekonomiky daného štátu ale aj politickými záujmami. V podmienkach Slovenskej republiky možno v uvedenom kontexte za základnú normu považovať Zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení. Je signifikantné, že tento zákon počas svojej 10 ročnej platnosti prešiel 46-mi novelizáciami a úpravami. V jeho platnom znení (od 1. januára 2013), v 65 nachádzame podmienky nároku na starobný dôchodok, v ktorých sa konštatuje, že: dôchodkový vek je 62 rokov... (odsek 2). Tento údaj sa v súčasnosti vzťahuje na mužov a od r bude platný aj pre ženy (pozri: V ďalších relevantných dokumentoch a publikáciách vzťahujúcich sa na Slovenskú republiku sú prezentované iné klasifikačné štruktúry: klasifikácia podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO): - stredný vek: rokov - vyšší vek, starší vek, resp. ranná dospelosť (preséniu): rokov. - vysoký vek, vlastná staroba (sénium): rokov - dlhovekosť: 90 a viac rokov (Juhaščíková, Štukovská:2012, s. 5) klasifikácia podľa ekonomických vekových skupín: - predproduktívny vek: 0 14 rokov - produktívny vek: rokov - poproduktívny vek: 65 a viac rokov (kolektív autorov:2012, s. 3). V kontexte obsahového zamerania našej práce budeme preferovať edukologické, resp. geragogické hľadisko. Opierame sa o vedecké práce renomovaných autorov v oblasti teórie edukácie seniorov: Balogová, 2005; Čornaničová, 1998; Határ, 2008; Šerák, V uvedených textoch je konsenzuálne prijímané členenie a terminológia seniorského vekového obdobia, autorky R. Čornaničovej (1998, s. 30), ktorá termínom senior označuje človeka po 60. roku jeho veku. Vo svojich novších prácach R. Čornaničová naznačuje posun vo vnímaní spodnej hranice seniorského veku ku hodnote 65 rokov (Čornaničová, 2009, s. 54). Podobný názor vyslovuje aj M. Šerák (2009, s. 183). Záverom teda konštatujeme, že pod pojmom senior budeme vnímať vekovú skupinu obyvateľstva vo veku oscilujúcom v rozpätí a viac rokov. 18

19 Demografické údaje Slovenská republika Celkový počet obyvateľov Veková skupina nezistená abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 Aktuálne demografické údaje a prognózy z nich vyplývajúce v celku jednoznačne naznačujú, že orientácia na edukáciu seniorov je orientáciou s reálnou perspektívou. Toto konštatovanie platí rovnako vo vzťahu k európskemu geopriestoru ako aj vo vzťahu k jednotlivým krajinám, ktoré sú jeho súčasťou. Aktuálne štatistické parametre sme čerpali z najnovších dostupných relevantných zdrojov, ktoré vznikli ako produkt aktivít realizovaných v rámci Európskeho roku aktívneho starnutia a solidarity medzi generáciami (2012), ako aj z výsledkov Sčítania obyvateľov, domov a bytov v Slovenskej republike, ktoré boli publikované v roku (poznámka: Štatistické údaje a informácie z oblasti demografie sú verejne dostupné na internetovej stránke Štatistického úradu Slovenskej republiky Za základné východisko považujeme prehľad obyvateľstva spracovaný podľa jednotlivých vekových skupín: Tabuľka 1: Obyvateľstvo Slovenskej republiky podľa vekových skupín Slovenská republika Celkový počet obyvateľov Veková skupina nezistená abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 Zdroj údajov: Štatistický úrad SR Ak pozornosť sústredíme na populáciu v strednom veku a v séniu situácia v Slovenskej republike vyzerá nasledovne: 19

20 Tabuľka 2: Obyvateľstvo Slovenskej republiky v strednom veku a v starobe Rok Počet obyvateľo v spolu Vekové skupiny rokov rokov rokov 90 a viac rokov muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy Zdroj údajov: Štatistický úrad SR, sčítanie Na základe analýzy údajov prezentovaných v tabuľkách 1 a 2 môžeme konštatovať nasledovné: Podiel 65-ročných a starších obyvateľov na celkovej populácii Slovenskej republiky za ostatných 20 rokov neustále rastie. V roku 2011 dosahoval hodnotu 12,7 percenta. Aktuálna správa Európskej komisie a Eurostatu o demografických trendoch v Európskej únii, ktorá je zverejňovaná každé 2 roky upozorňuje, že ak sa na Slovensku zachová súčasný trend demografického vývoja, v roku 2060 budú obyvatelia SR vo veku 65+ tvoriť už viac ako jednu tretinu celkovej populácie (36,1%). Znamená to, že takým vysokým podielom obyvateľstva v tejto vekovej kategórii zaujme Slovensko v roku 2060 druhé miesto v rámci členských štátov únie, hneď po Poľsku, kde odhad dosahuje hranicu až 36,2 % (Juhaščíková, Štukovská, 2012, s. 11). Tento trend zodpovedá celkovému demografickému vývoju v Európskej únii, kde sa počet obyvateľstva nad 65 rokov v roku 2060 predpokladal na hranici 30 percent populácie (www.active-ageing-2012.eu). spomaľuje sa dynamika rastu percentuálneho podielu obyvateľstva v produktívnom veku (15 64 rokov) zo 4,1 % v dekáde na 3,1 % v dekáde Naopak akceleruje percentuálny nárast počtu obyvateľstva v poproduktívnom veku (65+) z 1,1 % v dekáde na 1,3 % v dekáde Súhrnne povedané populácia na Slovensku starne, čo dokazuje aj nárast indexu starnutia, t. j. pomeru poproduktívnej a juvenilnej ( detskej ) zložky obyvateľstva. Tabuľka 3: Index starnutia v Slovenskej republike Rok Index starnutia v % muži ženy spolu ,1 51,0 41, ,5 76,5 60, ,5 106,0 82,6 Zdroj údajov: Štatistický úrad SR, sčítanie

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V PARDUBICÍCH

KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V PARDUBICÍCH Ivana Liedermanová KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V PARDUBICÍCH Magistrát města Pardubic, Odbor komunitních služeb Abstract: My contribution deals with the contemporary demographic situation of the ageing process

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY

Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY Dokument: Návrh Místního akčního plánu 20. listopadu 2010 Originál: Česky Praha: 2. Místní akční plán STÁŘÍ A PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ACTIVE A.G.E. Urbact II Tematická síť - 1 - Obsah Obsah... 2 1. Úvod...

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Institut vzdělávání a poradenství UNIVERZITA KONŠTANTÍNA FILOZOFA V NITRE Fakulta prírodných vied Katedra zoológie a antropológie UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

VÝVOJ EKONOMICKÉHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU

VÝVOJ EKONOMICKÉHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU VÝVOJ EKONOMICKÉHO ZATÍŽENÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR PŘI RŮZNÝCH VARIANTÁCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Abstract The population ageing and its consequences for the financing

Více

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATEL KRAJŮ ČESKÉ REPUBLIKY JAKO PŘÍLEŽITOST I HROZBA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE THE DEVELOPMENT OF THE AGE STRUCTURE OF THE POPULATION REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC AS AN OPPORTUNITY

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Erika Konupčíková Plzeň, 6.11.2014 Představení AIVD ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání dospělých založena v roce 1990

Více

Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní

Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní Vývoj slovenskej ekonomiky a potreba vysokoškolákov v medzinárodnom porovnaní Jan Koucký Konferencia Prognózovanie potrieb trhu práce Hotel Crowne Plaza, Bratislava, 14. novembra 2014 1. Středisko vzdělávací

Více

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI Mgr. Ilona Štorová 5.12.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pracovní schopnost Index pracovní schopnosti Strategie Age Managementu v ČR Aktivní

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Vzdeláváním k pestrejšímu životu

Vzdeláváním k pestrejšímu životu Asociace institucí Největší profesní asociace ve vzdělávání dospělých s tradicí od roku 1990 ˇ ˇ Vzdeláváním k pestrejšímu životu 33 Kdo jsme? Asociace institucí je největší profesní asociací ve vzdělávání

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR Mgr. Ilona Štorová 16.11.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pilíře Age Managementu Pracovní schopnost

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

jsi dovolují pozvat Vás na 22. mezinárodní vědeckou konferenci InteRRa 22 a 42. setkání Hnutí spolupracujících škol R s názvem:

jsi dovolují pozvat Vás na 22. mezinárodní vědeckou konferenci InteRRa 22 a 42. setkání Hnutí spolupracujících škol R s názvem: [MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ KONFERENCE INTERRA 22 A SETKÁNÍ HNUTÍ SPOLUPRACUJÍCÍCH ŠKOL R ] 25. října 2013 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta humanitních studií Ústav pedagogických věd, Město Šluknov Hnutí

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?*

Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* Jaká je kapacita a struktura dlouhodobé péče v České republice?* P. Wija Souhrn Článek prezentuje údaje o zdravotních a sociálních službách pro seniory se zaměřením na dlouhodobou péči. Autoři analyzují

Více

Dotace a investiční pobídky

Dotace a investiční pobídky Dotace a investiční pobídky Deloitte Operační program V současné době Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravuje návrh nového Operačního programu Životní

Více

Outreach aktivity univerzit

Outreach aktivity univerzit Outreach aktivity univerzit Liběna TETŘEVOVÁ Abstract The article deals in details with the problems of outreach. Firstly, outreach idea is explained. The outreach concept represents partnership between

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Tisková zpráva. Konference "Vzdělávání 3. věku - příležitost pro společnost"

Tisková zpráva. Konference Vzdělávání 3. věku - příležitost pro společnost Tisková zpráva Konference "Vzdělávání 3. věku - příležitost pro společnost" čtvrtek 28. 3. 2013 v Mladé Boleslavi areál Vysoké školy Škoda Auto a.s. a Vzdělávacího střediska Na Karmeli Vzdělávací agentura

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ČR A VYBRANÝCH ZEMÍ EU PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová Klíčová slova: Populační projekce, stárnutí populace, biologické generace, ekonomické generace.

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR

VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR VÝVOJ NĚKTERÝCH DEMOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK ZOHLEDŇUJÍCÍCH ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO VĚKU V ČR Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Martina Miskolczi, Zdeněk Pavlík Abstrakt: Článek obsahuje projekci vývoje

Více

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR Současnost a předpokládaný vývoj na území hl. m. Prahy Ing. Jiří Mejstřík srpen 2011 Evropská unie a Česká republika

Více

Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Summary in Czech Language. Přehled v českém jazyce

Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Education at a Glance 2010: OECD Indicators. Summary in Czech Language. Přehled v českém jazyce Education at a Glance 2010: OECD Indicators Summary in Czech Language Education at a Glance 2010: OECD Indicators Přehled v českém jazyce V zemích OECD, vlády jednotlivých zemí hledají takovou vzdělávací

Více

Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA

Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA ACTIVE A.G.E. Urbact II Tematická síť Dokument: Návrh Místního akčního plánu Vytvořeno: 20. ledna 2010 Originál: Česky Obsah 1. Úvod...- 2-2. Praha: město

Více

PhDr. Pavel Kliment, Ph.D.

PhDr. Pavel Kliment, Ph.D. PhDr. Pavel Kliment, Ph.D. Vzdělání: 1987-1992 Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, obor Andragogika, přiznán titul magistr (Mgr.) 1989-1994 Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti

Více

PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013. Pořadateli konference jsou:

PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013. Pořadateli konference jsou: Diagnostika a intervenční postupy ve školní psychologii PROGRAM KONFERENCE 30. - 31. 8. 2013 Pořadateli konference jsou: Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Asociace školní psychologie

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného

Více

Health at a Glance: Europe 2010

Health at a Glance: Europe 2010 Health at a Glance: Europe 2010 Summary in Czech Přehled v českém jazyce HEALTH AT GLANCE: EUROPE 2010 ISBN 978-92-64-090309 OECD 2010 1 Shrnutí V posledních desetiletích dosáhly evropské země významného

Více

Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA

Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA Dokument: Návrh Místního akčního plánu 20. ledna 2010 Originál: Česky Praha: 1. Místní akční plán STÁŘÍ A EKONOMIKA ACTIVE A.G.E. Urbact II Tematická síť Obsah 1. Úvod... 3 2. Praha: město s nejstarší

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

SDĚLENÍ. Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ. Ministerstva zahraničních věcí Číslo předpisu: Název: Předpis publikovaný ve Sbírce mezinárodních smluv ČR 120/2001 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR PhDr. Lidmila KLEINOVÁ, CSc KONSTATOVÁNÍ Každá státní instituce zodpovědná za BOZP v každé evropské zemi si v rámci svých kompetencí a zodpovědností

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012

Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Prezentace katedry www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 1 2 Cíl katedry CŠM Cílem je nejen vzdělávat profesionální

Více

Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce

Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Absolventi terciárního vzdělání a kvalifikační poţadavky trhu práce Jan Koucký 1. Uplatnění

Více

Sociální a zdravotní služby ve prospěch integrace sociálně a zdravotně znevýhodněných

Sociální a zdravotní služby ve prospěch integrace sociálně a zdravotně znevýhodněných SPOLOČNOSŤ PRE ROZVO J SOCIÁLNEJ PRÁCE 4. ročník mezinárodní vědecké konference Sociální a zdravotní služby ve prospěch integrace sociálně a zdravotně znevýhodněných Praha 9. dubna 2015 Pořádající instituce:

Více

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1

Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Monitoring nákladů práce v ČR a ve státech Evropské unie Bulletin No 1 Tomáš Kozelský VÚPSV, v.v.i. Praha 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ Programy na podporu vzdělávání čekají pro nadcházející období významné změny. Evropská komise chce lépe koordinovat tyto programy a zamezit dosavadní roztříštěnosti

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011 Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning

Více

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Přehled výzkumných, vývojových a rozvojových projektů červenec 2013 Řešené a aktuálně ukončené významné projekty Česká šlechta v proměnách 20. století Modernizace

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP

EEA and Norway Grants. Norské fondy a fondy EHP EEA Scholarship Programme & Bilateral Scholarship Programme The programme offers various options for scholarship funding of international institutional cooperation projects and mobilities among the Czech

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Hlavní výbor České pedagogické společnosti

Hlavní výbor České pedagogické společnosti Hlavní výbor České pedagogické společnosti Na posledním sjezdu konaném v Českých Budějovicích dne 26. března 2015 byli do hlavního výboru zvoleni tito členové: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph. D. předseda Absolvent

Více

Strategický dokument doporučení

Strategický dokument doporučení Strategický dokument doporučení Predtým, než sme začali s p. Gondášom plánovať náš projekt, bolo dôležité, čo prinesie pre naše krajiny. Vychádzali sme z toho, že sme si jazykovo blízki, nemáme preto jazykové

Více

Strategie CŽU ČR a její implementace. FÓRUM PRE ROZVOJ CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA 20.9.11, Bratislava, AIVD SK

Strategie CŽU ČR a její implementace. FÓRUM PRE ROZVOJ CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA 20.9.11, Bratislava, AIVD SK Strategie CŽU ČR a její implementace FÓRUM PRE ROZVOJ CELOŽIVOTNÉHO VZDELÁVANIA 20.9.11, Bratislava, AIVD SK Strategie celoživotního učení ČR 2 Situace v ČR Snižující se počet nastupujících do středního

Více

Dům zahraničních služeb (DZS)

Dům zahraničních služeb (DZS) Vzdělávání dospělých & evropský program Grundtvig 1 Dům zahraničních služeb (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ A PŘEDDŮCHODŮ DO ROKU 2065 Zuzana Mačková Martina Miskolczi Abstrakt Předčasné důchody mají v České republice již dlouholetou tradici, může si o ně zažádat osoba nejdříve

Více

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce. Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva ( AIA

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST

POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST POTENCIÁL TRHU PRÁCE V ČR A JEHO BUDOUCNOST Ondřej Nývlt, Ivana Vitoulová Abstrakt Článek poukazuje na potenciál trhu práce v České republice. Ukazuje možné rezervy, kdy některé skupiny obyvatel velmi

Více

Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci. RNDr. Eva Dvořáková

Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci. RNDr. Eva Dvořáková Rozvoj celoživotního vzdělávání na TU v Liberci RNDr. Eva Dvořáková Celoživotní vzdělávání na TUL Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (ZÁKON O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH),

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více