Vzdělávání a rozvoj seniorů. Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzdělávání a rozvoj seniorů. Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.)"

Transkript

1 Renata Kocianová, Miroslava Dvořáková (eds.) Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013

2 Vychází v rámci projektu Visegrad Fund Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education of Older Adults in the V4 Countries Editoři PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. PhDr. Miroslava Dvořáková, Ph.D. Recenzenti Doc. PaedDr. Mária Pisoňová, PhD. Doc. PaedDr. Ludvík Eger, CSc. Za obsah, způsob bibliografické citace a jazykovou správnost odpovídají autoři. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013 Všechna práva vyhrazena ISBN

3 Obsah Předmluva... 5 Dlouhověkost, aktivní stárnutí a uplatnění na trhu práce: perspektivy, podmínky a příležitosti Iva Holmerová, Petr Wija (CZ)... 7 Systémové charakteristiky edukácie seniorov v Slovenskej republike Miroslav Krystoň (SK) Historie a současný stav univerzit třetího věku v České republice Petr Vavřín (CZ) Employees position on the labour market and their oppurtunities for education and training in Hungary Zsuzsaana Marosné Kuna, Csilla Czeglédi (HU) Work ability index nástroj měření pracovní schopnosti Ilona Štorová (CZ) Podpora profesních kompetencí odborníků vzdělávajících seniory v pobytových zařízeních Vladimír Šik (CZ) Kognitivní rehabilitace a další formy podpory v kontextu časné fáze syndromu demence u seniorů Eva Jarolímová, Iva Holmerová (CZ) Podpora seniorů v seberozvíjení a vztazích v Domově sociální péče Hagibor Elena Jaroševská, Radek Roule (CZ) Metody aktivizace seniorů v Domově sociální péče Hagibor Alena Siegelová (CZ) Edukace seniorů v rámci ergoterapie v Domově sociální péče Hagibor Svatava Bartošková, Tereza Medková (CZ) The specification of senior education in the area of new information-communication technologies on the example of University of third age (Uniersytet trzeciego wieku UTW) of Oświęcim Łukasz Tomczyk (PL)... 79

4 Constructing one s own biography in the light of self-education and autocreation of seniors Arkadiusz Wąsiński (PL) Senior person in view of existential concerns Artur Fabiś (PL) Summary

5 Předmluva Sborník Vzdělávání a rozvoj seniorů vznikl zejména z příspěvků z konference, která byla uspořádána pod záštitou Katedry andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dne 11. dubna 2013 v rámci projektu Visegrad Fund Analysis and Comparison of Forms and Methods for the Education of Older Adults in the V4 Countries. Projekt se zaměřuje na komparaci národních výzkumů zemí V4 ve čtyřech tematických oblastech. První jsou širší společenské kontexty vzdělávání seniorů politické, legislativní, ekonomické, sociální a kulturní. Druhou tematickou oblastí je vztah seniorů a pracovního života, pozornost je zaměřena na trh práce, diskriminaci a rovné zacházení, age management a rovněž na vzdělávání a rozvoj seniorů v organizacích. Třetím tématem projektu je systém vzdělávání seniorů. V jeho rámci se projekt zabývá institucionalizací, pozornost věnuje poskytovatelům vzdělávání seniorů a obsahovému zaměření jejich vzdělávání. Metody vzdělávání seniorů tradiční metody a současné trendy a výhledy postihuje čtvrtá tematická oblast projektu. Konference se účastnili nejenom kolegové z partnerských pracovišť tohoto projektu ze zemí Visegradské čtyřky, ale i další významní odborníci zabývající se problematikou vzdělávání a rozvoje seniorů zejména z České republiky. Příspěvky zde uveřejněné představují pouze část vystoupení přítomných, jsou však doplněny o další texty vážící se k danému tématu. Téma vzdělávání a rozvoje seniorů je velmi aktuální a také velmi komplexní, nebylo a není tedy možné postihnout problematiku v celé její šíři tak, jak by jistě zasloužila. Ostatně to nemůže být ambicí žádného sborníku podobného typu. Nabízíme tedy pohled ze tří různých, nikoliv však jediných možných, úhlů pohledu. První část publikace je věnována problematice sénia jako věku, v němž člověk je či může být stále velmi aktivní ve všech oblastech svého života, včetně života pracovního, k čemuž může přispět mimo jiné i jeho edukace v rámci různých organizací a institucí. Touto problematikou, konkrétně problematikou dlouhověkosti, aktivního stárnutí a uplatnění na trhu práce, systémovými charakteristikami edukace seniorů na Slovensku, historií a současným stavem univerzit třetího věku v České republice, pozicí zaměstnanců na pracovním trhu a jejich příležitostmi ke vzdělávání v Maďarsku a nástrojem měření pracovních schopnosti, se zabývá prvních pět příspěvků tohoto sborníku. Druhá část sborníku se zabývá problematikou pobytových zařízení určených pro seniory a možnostmi jejich aktivního působení a seberealizace především v rámci těchto zařízení. Tomuto tématu, a to podpoře profesních kompetencí odborníků vzdělávajících seniory v pobytových zařízeních, kognitivní rehabilitaci a dalším formám podpory v kontextu časné fáze syndromu demence, dále podpoře seniorů 5

6 v seberozvíjení a vztazích, metodám jejich aktivizace a edukace v rámci ergoterapie v Domově sociální péče Hagibor, se věnuje dalších pět textů. Třetí část se zaměřuje na specifické oblasti rozvoje a vzdělávání seniorů, jakými jsou vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, autobiografická reflexe či pomoc seniorům vypořádat se s existenciálními problémy, jako je strach ze smrti, osamělost apod. Věříme, že vám tento sborník přinese nové podněty. Renata Kocianová Miroslava Dvořáková 6

7 LONGEVITY, ACTIVE AGEING AND PARTICIPATION IN THE LABOUR MARKET: PERSPECTIVES, CONDITIONS AND OPPORTUNITIES DLOUHOVĚKOST, AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE: PERSPEKTIVY, PODMÍNKY A PŘÍLEŽITOSTI doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Mgr. Petr Wija, Ph.D. Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Abstract: The article focuses on the characteristics of demographic development and its connection with and impacts on working life, going into retirement and employment of elderly workers, with the stress on the role of education and lifelong learning. Analysed is the impact of education on the medium length of life, the degree of economic activity and participation in formal and non-formal education and lifelong learning in the course of life and in the old age, along with factors affecting early departure from the labour market and the length of working life, seen from an international perspective and in comparison, especially with the EU countries. Key words: Longevity, ageing of population, working life, providing for retirement, employment of elderly workers. Abstrakt: Článek se zaměřuje na charakteristiku demografického vývoje a jeho souvislostí a dopadů na pracovní život, penzionování, zaměstnanost starších pracovníků s důrazem na roli vzdělávání a celoživotního učení. Analyzován je dopad vzdělání na střední délku života, míru ekonomické aktivity a účast na formálním a neformálním vzdělávání a na celoživotním učení v průběhu života a ve stáří, faktory ovlivňující předčasný odchod z trhu práce a délku pracovního života v mezinárodní perspektivě a srovnání, zejména se zeměmi Evropské unie. Klíčová slova: Dlouhověkost, stárnutí populace, pracovní život, penzionování, celoživotní učení, zaměstnanost starších pracovníků. 7

8 Úvod Se zvyšující se střední délkou života občané v České republice nyní prožijí větší počet let v důchodu než jejich předchůdci. Předčasný odchod do důchodu byl v minulých desetiletích ve vyspělých zemích Evropy podporován s cílem snížit úroveň nezaměstnanosti. S rychlým stárnutím populace se tento trend stal neudržitelným a země EU si jako jeden ze společných cílů v rámci otevřené metody koordinace uplatňované v oblasti sociální politiky zvolily zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků a oddálení průměrného věku odchodu z trhu práce. Starší pracovníci jsou v rámci EU definováni jako pracovníci ve věku 55 až 64 let, v rámci sociální legislativy ČR (zákon o zaměstnanosti) se za rizikovou či znevýhodněnou skupinu, na které se zaměřuje aktivní politika zaměstnanosti, považují osoby již ve věku 50 a více let. V rámci EU ale i v globálním měřítku je jako hlavní strategie podporováno aktivní stárnutí, a to jak ve smyslu ekonomického, tak sociálního zapojení do společnosti. Nepostradatelnou součástí a jedním z pilířů aktivního stárnutí a podpory zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti nejen starších pracovníků je podpora celoživotního učení a vzdělávání v kontextu znalostní a informační společnosti. Demografický vývoj a charakteristika seniorů Podle výsledků sčítání žilo v roce 2011 v České republice více než 1,64 milionu osob starších 65 let, více než 697 tisíc osob starších 75 let a téměř 155 tisíc osob starších 85 let. Podíl žen v těchto věkových kategoriích činil 60 %, 65 %, resp. 72 %. Podíl osob starších 65 a více let na celkové populaci vzrostl na 15,8 % (v případě žen 13,0 % a mužů 18,4 %), podíl osob starších 75 a 85 let pak na 6,7 %, resp. 1,5 % populace. Mezi roky 2001 a 2011 přibylo více než 234 tis. osob ve věku 65 a více let, a to více mužů (o 121 tis., resp. o 22 %) než žen (o 113 tis., resp. o 13 %). Počet osob ve věku 95 a více let se téměř zdvojnásobil na více než 6 tis. osob a počet stoletých a starších osob se téměř ztrojnásobil na 530 osob, z toho 80 % žen. V nejvyšších věkových kategoriích je poměr mužů a žen zhruba 1 ku 4. Dvě třetiny osob starších 65 let žily v obcích do 50 tis. obyvatel, jedna čtvrtina ve městech nad 100 tis. obyvatel. Ve věkové skupině 65 a více let bylo dle výsledků sčítání v roce 2011 ovdovělých 25 % mužů a 69 % žen, ve věkové skupině 85 a více let pak 44 % mužů a 84 % žen. V jednočlenné domácnosti žilo zhruba 30 % osob ve věku 65 a více let (17 % mužů a 39 % žen) a 39 % osob starších 75 let (21 % mužů a 48 % žen). Z celkového počtu téměř půl milionu (497,2 tis.) jednočlenných domácností osob ve věku 65 a více let tvořily domácnosti žen 77 %. Naděje dožití při narození dle úmrtnostních tabulek ČSÚ v roce 2011 činila 74,7 let pro muže, u žen přesně o šest let více, tj. 80,7 let. Ze zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 (EU-10) mají nižší úmrtnost než ČR jen středomořské státy (Kypr, Slovinsko a Malta). V České republice byla v roce 2010 (data WHO HFA database) 8

9 přibližně o 2 roky nižší střední délka života ve srovnání se Slovinskem, které je zhruba na úrovni průměru EU. Česká republika stále zaostává za nejvyspělejšími zeměmi západní Evropy s nejdelší střední délkou života. V roce 2010 měli muži o cca 6 let kratší střední délku života než muži ve Švýcarsku (74,4 oproti 80,1) a ženy v ČR o 4 roky kratší než ve Francii (80,6 oproti 84,8). Obrázek 1: Přírůstky ve střední délce života v jednotlivých dekádách v letech ,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 0,7 0,9 0,8 1,5 4,1 2,9 2,7 2,3-1,0-2,0-3,0-1,8-0,4 1960/ / / / /10 muži ženy Zdroj: Data ČSÚ (úmrtnostní tabulky) Od roku 1990 se střední délka života zvýšila u mužů o 6,8 a u žen o 5,2 let. V důsledku rychlejšího poklesu úmrtnosti u mužů se tak rozdíl ve střední délce života mužů a žen oproti roku 1990 snížil o jeden a tři čtvrtiny roku na 6 let v roce K nejrychlejšímu růstu střední délky života došlo v letech 1990 až 2000 (viz obrázek 1). Podle střední varianty prognózy demografického vývoje zpracované Přírodovědeckou fakultou UK (Burcin, Kučera, 2012) do konce roku 2070 naděje dožití pří narození vzroste přibližně v rozsahu 10,8 roku u mužů a 8,7 roku u žen. Zastoupení seniorů v dané populaci závisí na výchozí věkové struktuře a předchozím vývoji porodnosti, úmrtnosti a migrace. Na stárnutí populace bude mít stále významnější vliv snižování úmrtnosti ve středním a vyšším věku, které proběhne většinou rychleji u mužů než u žen (Rychtaříková, 2013). Podle ČSÚ (2012) je nejvyšší podíl seniorů v Německu a Itálii, kde tvoří více než 20 % populace, naopak např. v Irsku nebo v Turecku tvoří osoby starší 65 let jen 11,6 %, respektive 7,2 % populace. 9

10 Význam vzdělávání pro zdraví, osobní kompetence a aktivní stárnutí Vzdělávání hraje klíčovou roli pro adaptaci na změny prostředí, občanské a osobní kompetence, flexibilitu na trhu práce a účast na dalším vzdělávání v průběhu života. Delší život znamená, že přínosy vzdělávání využíváme po delší dobu, ať již v rámci pracovního nebo mimopracovního života. Délka vzdělávání se prodlužuje, ale současně v důsledku inovací, technologických změn a rostoucí globální konkurence rychleji zastarává. Vzdělávání je zásadní pro zdravotní gramotnost a schopnost zdravého života. Celoživotní učení může přispět k rozvoji osobnosti, schopnosti adaptovat se na změny v průběhu života a může zvýšit kompetence ke zdravému životu. Zásadní je rovněž význam vzdělávání pro finanční gramotnost a finanční zabezpečení, plánování a chování v průběhu života. Růst vzdělanosti je také jedním z klíčových faktorů růstu střední délky života a dlouhověkosti. Podle OECD (2012) má 30-ti letý muž s vysokoškolským vzděláním v v OECD (15 zemí) střední délku života 51 let ve srovnání se 43 lety u osoby bez dokončeného středního vzdělání. Rozdíl ve střední délce života tak činí 8 let mužů, u žen jsou to 4 roky. Vztah mezi vzděláním a střední délkou života je silnější u mužů než u žen. Rozdíly ve střední délce života podle vzdělání jsou dle OECD výrazné zejména v zemích střední Evropy. Největší rozdíly ve střední délce života mezi osobami s nejvyšším a nejnižším vzděláním jsou ze srovnávaných zemí OECD v České republice, a to 17 let u mužů a 4,6 u žen. Rozdíl mezi osobami s maturitou a základním vzděláním (resp. vyšším sekundárním a nižším sekundárním vzděláním) je v České republice 11,7 let pro muže, pro ženy pak o deset let méně (1,7 let). Vyšší úroveň vzdělání je dle OECD (2012) spojena také s vyšší volební účastí, větší podporou rovných práv pro etnické menšiny, vyšším sociálním zapojením a vyšší spokojeností v životě. Vzdělání a volební účast koreluje zejména u mladších věkových kategorií let. Senioři jsou obecně disciplinovanější voliči a z tohoto důvodu hraje vzdělání ve volební účasti seniorů relativně menší roli. Nejnižší celková účast ve formálním a neformálním vzdělávání (14 %) je podle OECD u osob let s nízkým vzděláním, naopak nejvyšší (65 %) je u osob ve věku let s terciárním vzděláním. Ve skupině let mají osoby s vyšším vzděláním o 3,3 % vyšší šanci účastnit se formálního a/nebo neformálního vzdělávání než osoby s nízkým vzděláním. Podle výsledků sčítání (ČSÚ, 2013) se počet osob s terciárním vzděláním zvýšil od roku 2001 téměř o polovinu (46,6 %) na 1,1 mil. osob a jejich podíl v populaci na 10,7 %. Nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl ve věkové skupině let, a to téměř každá čtvrtá osoba v tomto věku (viz obrázek 2). Ve věkové skupině 65 a více let mělo vysokoškolské vzdělání 8,7 % osob. Současně se o čtvrtinu zvýšil počet lidí zcela bez vzdělání, kteří vůbec nechodili do školy na , což signalizuje riziko růstu podílu osob žijících trvale v sociálním vyloučení a na okraji společnosti. 10

11 Obrázek 2: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním podle věku, 2011 % 25 23, ,4 18,6 14,3 14,5 15,2 14,2 11,8 9,8 11,0 7,5 0 Zdroj: Data ČSÚ (SLDB 2011) Zaměstnanost starších pracovníků a faktory předčasného odchodu z trhu práce Aktivní stárnutí označuje kapacitu lidí, jak stárnou, vést produktivní život ve společnosti a ekonomice. To znamená, že lidé si mohou flexibilně volit způsob, jak stráví čas v průběhu svého života učením, prací, podílením se na volnočasových aktivitách a péči. (OECD, 2000) Model životního cyklu, ve kterém jsou od sebe striktně odděleny fáze počátečního vzdělávání, následovaného pracovní činností a penzionováním postupně přestává platit. Hranice mezi těmito etapami je stále flexibilnější a heterogenita individuálních zkušeností i možností přechodu mezi vzděláváním, prací a volným časem se zvyšuje. S růstem střední délky života se prodlužuje také průměrná doba pobírání starobního důchodu. Průměrná doba pobírání řádného starobního důchodu se od roku 1970 zvýšila o 12 let a od roku 2000 o 3 roky (viz obrázek 3). V roce 2011 činila 18,6 let u mužů a 26,3 let u žen, tj. u mužů čtvrtinu a u žen třetinu střední délky života. V souvislosti se zajištěním finanční udržitelnosti průběžného důchodového systému je postupně zvyšován zákonem stanovený věk odchodu do důchodu. Česká republika má v porovnání s ostatními státy OECD jeden z nejnižších důchodových věků pro ženy (o více než 3 roky oproti průměru OECD). U mužů je důchodový věk nižší pouze o 7 měsíců oproti průměru OECD (MPSV, 2012). V současnosti existuje výrazný rozdíl mezi důchodovým věkem mužů a žen se dvěma dětmi (3,5 roku). K vyrovnání důchodových věků na 67 letech dojde v roce 2044 pro osoby nar. v roce Podle současné právní úpravy se bude důchodový věk dále postupně zvyšovat bez omezení o 2 měsíce za každý následující rok narození, takže např. důchodového věku 70 let dosáhnou pojištěnci narození v roce 1995, a to v roce 2065 (MPSV, 2012). 11

12 Obrázek 3: Vývoj průměrné délky doby pobírání řádného starobního důchodu od roku Zdroj: Data (ČSSZ) V ČR je možné do předčasného starobního důchodu odejít až 3 roky před dosažením důchodového věku, resp. až 5 let ne však dříve než v 60 letech. V posledních letech došlo z důvodu obav v reakci na připravované změny ve způsobu výpočtu důchodu v souvislosti s nálezem Ústavního soudu ke zvýšení počtu starobních důchodců, jimž je vyplácen trvale krácený předčasný starobní důchod. Mezi nejčastější důvod předčasného opuštění trhu práce patří zdravotní důvody a ztráta zaměstnání před dosažením důchodového věku. Více než polovina všech nově přiznaných invalidních důchodů v roce 2011 byla přiznána osobám ve věku 50 a více let a téměř třetina osobám ve věku 55 a více let. Mezi další důvody předčasného odchodu z trhu práce patří problémy na pracovišti, nespokojenost, věková diskriminace na pracovišti, málo dostupná flexibilní pracovní doba a/nebo částečné pracovní úvazky (malá možnost sladit požadavky zaměstnání a rodinného života či péče o blízké), zájem o rodinu, možnost věnovat se zájmům atd. Nejvyšší zaměstnanost starších osob (55 64 let) v mezinárodním srovnání je v severských zemích (Island 79 %, Švédsko 72 %, Norsko 70 %). Hodnoty v České republice jsou na úrovni průměru EU (ČR 47,6, EU 47,4). Maďarsko a Polsko dosahuje zhruba o 10 % nižší úroveň zaměstnanosti starších pracovníků než Česká republika (35,8, resp. 36,9 %) v roce 2011 (Eurostat, 2013). V období let 1998 až 2011 se zaměstnanost starších pracovníků v České republice zvýšila o více než 10 procentních bodů z 37,1 na 47,6 % (viz obrázek 4), zejména díky růstu zaměstnanosti starších žen (o 14,3 % a u mužů o 5,7 %). Přesto však 12

13 rozdíl v zaměstnanosti starších žen a mužů činí více než 20 procentních bodů (58,9 % oproti 37,2 % žen). Obrázek 4: Zaměstnanost starších pracovníků (55 64 let) v České republice v letech ,2 37,1 30,3 22,9 58,9 47,6 37,2 21, muži ženy celkem rozdíl muži - ženy Zdroj: Data (Eurostat, 2012) Mezi opatření na podporu zaměstnanosti starších osob a prodloužení ekonomicky aktivního života patří podpora celoživotního učení, podmínek pro flexibilní odchod z trhu práce, podpora zdraví na pracovišti, větší dostupnost částečných úvazků, lepší kvalita pracovních podmínek a kultury zvyšující pracovní spokojenost starších pracovníků (kvalita zaměstnání, vztahů atd.), minimalizace věkové diskriminace při přijímání a propouštění ze zaměstnání, využívání age managementu, motivace zaměstnanců a zaměstnavatelů k vzdělávání a setrvání starších osob a celková změna obrazu starších pracovníků a stárnutí populace ve veřejném mínění (odstranění stereotypů na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců) atd. Pracovní uplatnění seniorů ve věku 65 a více let na trhu práce Řada seniorů pokračuje po odchodu do důchodu (začátku pobírání starobního důchodu) v pracovní činnosti, a to buď dále v rámci plného nebo částečného úvazku a na stejné pozici nebo v jiné pozici či zaměstnání a jiném oboru. Podle údajů ze sčítání se počet ekonomicky aktivních osob ve věku 65 a více let mezi roky 2001 a 2011 zvýšil z 60,4 tis. na 98,5 tis., tj. o 63 %, čímž došlo k vyrovnání rychlého poklesu počtu a podílu pracujících důchodců, ke kterému došlo v 90. letech 20. století (viz obrázek 5). Zhruba 87,5 % ekonomicky aktivních seniorů tvořili pracující důchodci, zbývající část (12,5 %) připadala na zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pomáhající členy domácnosti, včetně zaměstnanců ve věku 65 a více let, kteří nepobírající důchod. Jak ukazuje tabulka 1 (níže), vzdělání má značný vliv na délku pracovního života a setrvání v zaměstnání 13

14 po dosažení důchodového věku. Čtvrtina ekonomicky aktivních osob ve věku 60 a více let měla vysokoškolské vzdělání. Na délku pracovního života má také významný vliv postavení v zaměstnání. Zatímco na celkové ekonomicky aktivní populaci se OSVČ podle údajů ze sčítání v roce 2001 (ČSÚ, 2004) podílely 11 %, u ekonomicky aktivních osob ve věku 65 a více let to bylo o deset procent více, tj. 21% (25 % u mužů a 12 % u žen). Obrázek 5: Ekonomická aktivita osob 65 a více let dle SLDB (1991, 2001 a 2011) ,5 % 97,6 tis. 98,5 tis. 6,0 % % 8,4 7,0 5, , , , pracující důchodci 65+ ekon.aktivní 65+ podíl ekon. akt. v pop ,0 Zdroj: Data ČSÚ, 2013 Pracující důchodci tvoří dvě základní skupiny, a to jednak kvalifikované osoby, které pokračují i po odchodu do důchodu ve své profesi, a osoby, které bez ohledu na předchozí profesi a pracovní uplatnění vykonávají pomocné a nekvalifikované práce (ČSÚ, 2004). Muži nejčastěji pracovali jako vědečtí a odborní duševní pracovníci, druhou nejčetnější skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Ženy nejčastěji pracovaly jako pomocné a nekvalifikované pracovnice (čtvrtina z nich), dále jako pedagogické pracovnice, vědecké a odborné duševní pracovnice a jako provozní pracovnice ve službách a obchodě. Ve většině odvětví se v roce 2001 podíly pracujících důchodců na celkovém počtu zaměstnaných osob pohybovaly kolem 2 %, avšak např. ve školství a ve veřejných a osobních službách překračují 8 % a v odvětví výzkumu a vývoje se blížily dokonce 10 % pracovníků tohoto odvětví (ČSÚ, 2004). Tabulka 1: Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 15 a více let a 60 a více let podle ekonomické aktivity v roce 2011 (SLDB) Věková skupina Populace celkem Ekonomicky aktivní populace 15 a více let 12,5 % 17,1 % 60 a více let 9,0 % 24,8 % Zdroj: ČSÚ, 2013 (data SLDB 2011) 14

15 Shrnutí Intenzivní dlouhodobou péči prostřednictvím profesionálních sociálních a zdravotních služeb potřebuje jen menší část seniorů, resp. v průběhu našeho stále se prodlužujícího života ji potřebujeme po relativně krátkou dobu. Většina lidí naopak potřebuje v průběhu stáří příležitost a program, možnost uplatnění ve formálních nebo neformálních aktivitách. Výše vstupního vzdělání podmiňuje pracovní aktivitu a zdraví v průběhu celého života a má významný dopad na délku pracovního života, zdraví a míru sociálního zapojení a životní spokojenost. Celoživotní vzdělávání a jeho rozvoj, podpora, včetně efektivních a empiricky ověřených metod jsou zásadní nejen pro zvýšení zaměstnatelnosti, produktivity a konkurenceschopnosti stárnoucí pracovní síly či starších pracovníků a tím i ekonomiky dané země, ale také pro zvýšení zdravotní gramotnosti a občanské participace stárnoucí populace. Literatura OECD. Education at a Glance 2012: OECD Indicators [online]. OECD Publishing, Dostupné na: MPSV. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012 [online]. MPSV, Dostupné na: ČSÚ. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online] [cit ]. Dostupné na: ČSÚ. Ekonomická aktivita obyvatelstva (SLDB 2001) [online]. (Zveřejněno dne: ) Dostupné na: Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění Praha: Česká správa sociálního zabezpečení, ISBN Dostupné na: 15

16 SYSTEM CHARACTERISTICS OF SENIOR PEOPLE EDUCATION IN THE SLOVAK REPUBLIC SYSTÉMOVÉ CHARAKTERISTIKY EDUKÁCIE SENIOROV V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Doc. PaedDr. Miroslav Krystoň, CSc. Pedagogická fakulta, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, Slovenská republika Abstract: The Older Adults education has strongly established position in the concepts of lifelong and lifewide learning, which are consistently seen like strategically principles of the education on the second half of the 20th century. The educational quality and educational character of The Older Adults is determined by complex of several factors. These involve external determinants which reflected the historical development and current status of the socio-economic, political and cultural conditions, typical for society. The internal determinates are same important as external determinants. They primarily relate to issues of the motivation, individual needs and their saturation in the educational process. It s undisputed, that these two groups of determinants are closely interrelated and influence each other. In this context, the study focuses on the analysis of the system features which characterize the teleological, conceptual, contentual and processual attributes of The Older Adults education in the Slovakian terms. Our attention is focus on these partial questions: The characteristics of The Older Adults as a specifics target group of education; The systematic definition of The Older Adults education; The analysis of the state access to this education segment legislation, conceptions, strategies; The socio-demographic characteristics related to The Older Adults education; The motivation in The Older Adults education, The system and structure of the institutions where take place The Older Adults education in Slovakia. In characterizing individual attributes of The Older Adults education we will base on the relevant and publicly issued legislative standards, conceptual and strategical documents, theoretical works from the eminent authors of the angragogy and pedagogy education, current statistics and research results already realized in Slovakia. The study aims to handle more complex view of the developmental tendencies, but mainly the current situation and perspectives of The Older Adults education, respectively the problem areas that characterize this area of education in Slovakia Key words: The Older Adults, The system of The Older Adults education, Legislative and Conception of The Older Adults education in Slovakia. 16

17 Úvod Učenie (sa) je biodromálny proces. Táto, dnes všeobecne akceptovaná, axióma v najširšom kontexte legitimizuje aj všetky aktivity súvisiace s teoretickými a praktickými otázkami edukácie starších dospelých. Nenávratnou minulosťou sa stáva doba, v ktorej boli výchova a vzdelávanie vnímané ako sociálne funkcie výhradne orientované len na juvenilnú populáciu. Dynamika vývoja stojí v pozadí skutočnosti, že dnes sa už nemôžeme uspokojiť ani so stavom, kedy vzdelávanie starších dospelých bolo iba gestom akejsi sociálnej a kultúrnej zhovievavosti, resp. ústretovosti voči ľuďom v postproduktívnom veku, ktorý im spoločnosť dávala, viac či menej formálne a úprimne, najavo, že na nich nezabudla a že jej záleží na ich plnohodnotnom živote. Nechceme tým povedať, že sa tento sociálny altruizmus úplne vytratil zo spektra argumentov podporujúcich význam edukácie starších dospelých. Ukazuje sa však, že v súčasnosti môžeme, v tomto smere, zaznamenať zreteľný posun od humanisticko-idealistickej pozície k pozícii viac pragmatickohospodárskej. (Krystoň, 2012, s. 65). Vzdelávanie starších dospelých sa, aj v dôsledku negatívnej, resp. nie optimálnej ekonomicko-hospodárskej situácie a demografickej prognózy stalo existenčnou nevyhnutnosťou (tak z pohľadu spoločnosti, ako aj z pohľadu samotných starších dospelých). Narastá tým aj význam vedeckého skúmania jednotlivých aspektov edukácie starších dospelých, ktoré má za úlohu na základe analýzy doterajšieho vývoja a súčasného stavu identifikovať a zdôvodniť perspektívy tohto segmentu výchovy a vzdelávania. Terminologický exkurz Jednou zo základných podmienok realizácie akéhokoľvek edukačného procesu je existencia jeho reálnej cieľovej skupiny. Z tohto dôvodu považujeme za funkčné naznačiť súčasný stav a perspektívy demografického vývoja vo vzťahu k populácii starších dospelých v Slovenskej republike. Skôr než pristúpime k analýze konkrétnych štatistických údajov považujeme za potrebné charakterizovať kľúčové pojmy, starší dospelý, resp. senior. Hneď úvodom treba konštatovať, že neexistuje jednotná a konsenzuálne akceptovaná odpoveď na otázku kto je to starší dospelý resp. senior. Zároveň však treba dodať, že táto názorová difúzia má svoje logické príčiny. Jednou z nich je multidisciplinárny prístup k tejto skupine obyvateľstva. Starší dospelí, resp. seniori sú v súčasnosti predmetom záujmu viacerých vedných disciplín, ale aj administratívno-správnych rezortov fungujúcich v danej spoločnosti. Každý z nich formuluje vlastné kritériá, na základe ktorých kategorizuje jednotlivcov, resp. sociálne skupiny do viac či menej stabilných a funkčných štrukturálnych systémov. V závislosti do tejto kategorizácie sú potom vytvárané a uplatňované konkrétne nástroje a opatrenia, ktorými daný segment explicitne definuje svoj vzťah, ale aj ciele a úlohy vlastných aktivít orientovaných na spomínanú sociálnu skupinu. Ako sme už naznačili, takýto stav je potrebné legitímne akceptovať aj keď z neho vyplývajú viaceré disproporcie. Typickým príkladom je už samotné definovanie konkrétneho fyzického veku človeka, v ktorom je tento za staršieho, resp. seniora považovaný. Základné definičné 17

18 kritérium je v tomto smere, spravidla ukotvené v relevantných legislatívnych normách (zákony, vyhlášky), ktoré síce neposkytujú komplexnejšiu definíciu sénia, ale v konkrétnom legislatívnom kontexte pomerne presne vymedzujú vek, pri ktorom sa na obyvateľa daného štátu vzťahujú ekonomické opatrenia spojené s kategóriou sénia. Aj na tomto mieste treba pripomenúť, že tieto normy sú: v jednotlivých štátoch prirodzene odlišné, majú zreteľne dynamický charakter, nezriedka determinovaný aktuálnym stavom ekonomiky daného štátu ale aj politickými záujmami. V podmienkach Slovenskej republiky možno v uvedenom kontexte za základnú normu považovať Zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení. Je signifikantné, že tento zákon počas svojej 10 ročnej platnosti prešiel 46-mi novelizáciami a úpravami. V jeho platnom znení (od 1. januára 2013), v 65 nachádzame podmienky nároku na starobný dôchodok, v ktorých sa konštatuje, že: dôchodkový vek je 62 rokov... (odsek 2). Tento údaj sa v súčasnosti vzťahuje na mužov a od r bude platný aj pre ženy (pozri: V ďalších relevantných dokumentoch a publikáciách vzťahujúcich sa na Slovenskú republiku sú prezentované iné klasifikačné štruktúry: klasifikácia podľa Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO): - stredný vek: rokov - vyšší vek, starší vek, resp. ranná dospelosť (preséniu): rokov. - vysoký vek, vlastná staroba (sénium): rokov - dlhovekosť: 90 a viac rokov (Juhaščíková, Štukovská:2012, s. 5) klasifikácia podľa ekonomických vekových skupín: - predproduktívny vek: 0 14 rokov - produktívny vek: rokov - poproduktívny vek: 65 a viac rokov (kolektív autorov:2012, s. 3). V kontexte obsahového zamerania našej práce budeme preferovať edukologické, resp. geragogické hľadisko. Opierame sa o vedecké práce renomovaných autorov v oblasti teórie edukácie seniorov: Balogová, 2005; Čornaničová, 1998; Határ, 2008; Šerák, V uvedených textoch je konsenzuálne prijímané členenie a terminológia seniorského vekového obdobia, autorky R. Čornaničovej (1998, s. 30), ktorá termínom senior označuje človeka po 60. roku jeho veku. Vo svojich novších prácach R. Čornaničová naznačuje posun vo vnímaní spodnej hranice seniorského veku ku hodnote 65 rokov (Čornaničová, 2009, s. 54). Podobný názor vyslovuje aj M. Šerák (2009, s. 183). Záverom teda konštatujeme, že pod pojmom senior budeme vnímať vekovú skupinu obyvateľstva vo veku oscilujúcom v rozpätí a viac rokov. 18

19 Demografické údaje Slovenská republika Celkový počet obyvateľov Veková skupina nezistená abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 Aktuálne demografické údaje a prognózy z nich vyplývajúce v celku jednoznačne naznačujú, že orientácia na edukáciu seniorov je orientáciou s reálnou perspektívou. Toto konštatovanie platí rovnako vo vzťahu k európskemu geopriestoru ako aj vo vzťahu k jednotlivým krajinám, ktoré sú jeho súčasťou. Aktuálne štatistické parametre sme čerpali z najnovších dostupných relevantných zdrojov, ktoré vznikli ako produkt aktivít realizovaných v rámci Európskeho roku aktívneho starnutia a solidarity medzi generáciami (2012), ako aj z výsledkov Sčítania obyvateľov, domov a bytov v Slovenskej republike, ktoré boli publikované v roku (poznámka: Štatistické údaje a informácie z oblasti demografie sú verejne dostupné na internetovej stránke Štatistického úradu Slovenskej republiky Za základné východisko považujeme prehľad obyvateľstva spracovaný podľa jednotlivých vekových skupín: Tabuľka 1: Obyvateľstvo Slovenskej republiky podľa vekových skupín Slovenská republika Celkový počet obyvateľov Veková skupina nezistená abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 Zdroj údajov: Štatistický úrad SR Ak pozornosť sústredíme na populáciu v strednom veku a v séniu situácia v Slovenskej republike vyzerá nasledovne: 19

20 Tabuľka 2: Obyvateľstvo Slovenskej republiky v strednom veku a v starobe Rok Počet obyvateľo v spolu Vekové skupiny rokov rokov rokov 90 a viac rokov muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy Zdroj údajov: Štatistický úrad SR, sčítanie Na základe analýzy údajov prezentovaných v tabuľkách 1 a 2 môžeme konštatovať nasledovné: Podiel 65-ročných a starších obyvateľov na celkovej populácii Slovenskej republiky za ostatných 20 rokov neustále rastie. V roku 2011 dosahoval hodnotu 12,7 percenta. Aktuálna správa Európskej komisie a Eurostatu o demografických trendoch v Európskej únii, ktorá je zverejňovaná každé 2 roky upozorňuje, že ak sa na Slovensku zachová súčasný trend demografického vývoja, v roku 2060 budú obyvatelia SR vo veku 65+ tvoriť už viac ako jednu tretinu celkovej populácie (36,1%). Znamená to, že takým vysokým podielom obyvateľstva v tejto vekovej kategórii zaujme Slovensko v roku 2060 druhé miesto v rámci členských štátov únie, hneď po Poľsku, kde odhad dosahuje hranicu až 36,2 % (Juhaščíková, Štukovská, 2012, s. 11). Tento trend zodpovedá celkovému demografickému vývoju v Európskej únii, kde sa počet obyvateľstva nad 65 rokov v roku 2060 predpokladal na hranici 30 percent populácie (www.active-ageing-2012.eu). spomaľuje sa dynamika rastu percentuálneho podielu obyvateľstva v produktívnom veku (15 64 rokov) zo 4,1 % v dekáde na 3,1 % v dekáde Naopak akceleruje percentuálny nárast počtu obyvateľstva v poproduktívnom veku (65+) z 1,1 % v dekáde na 1,3 % v dekáde Súhrnne povedané populácia na Slovensku starne, čo dokazuje aj nárast indexu starnutia, t. j. pomeru poproduktívnej a juvenilnej ( detskej ) zložky obyvateľstva. Tabuľka 3: Index starnutia v Slovenskej republike Rok Index starnutia v % muži ženy spolu ,1 51,0 41, ,5 76,5 60, ,5 106,0 82,6 Zdroj údajov: Štatistický úrad SR, sčítanie

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR Mgr. Ilona Štorová 16.11.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pilíře Age Managementu Pracovní schopnost

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Kapitola 1 PŘÍPRAVNÉ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Kapitola 1 PŘÍPRAVNÉ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ OBSAH 5 OBSAH ÚVOD Kapitola 1 PŘÍPRAVNÉ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ 11 19 21 1.1 Vzdelávanie učiteliek materských škôl v SR v medzinárodnom kontexte Zita Baďuríková 1.1.1 Požadovaný stupeň vzdelávania

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Erika Konupčíková Plzeň, 6.11.2014 Představení AIVD ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání dospělých založena v roce 1990

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE

VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ - CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ZORNÉM ÚHLU INFORMAČNÍ

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.

Více

Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV

Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV www.epanil.net Projekt LdV EPANIL a projekty UNIV Ing. Hana Čiháková hana.cihakova@nuov.cz Nebušice 3. 11. 2009 www.epanil.net EPANIL - European Common Principles for the Accreditation of Non-formal and

Více

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR

BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR BOZP TRENDY VE VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMÍCH EU A V ČR PhDr. Lidmila KLEINOVÁ, CSc KONSTATOVÁNÍ Každá státní instituce zodpovědná za BOZP v každé evropské zemi si v rámci svých kompetencí a zodpovědností

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Obecné kompetence v Norsku Podle PIAAC výrazně lepší výsledky

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)

Více

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ

SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ SOUHRN PROGRAMŮ EUZAMĚŘENÝCH NA VZDĚLÁVÁNÍ Programy na podporu vzdělávání čekají pro nadcházející období významné změny. Evropská komise chce lépe koordinovat tyto programy a zamezit dosavadní roztříštěnosti

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012

Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Prezentace katedry www.csm-praha.cz www.pedf.cuni.cz 12. června 2012 1 2 Cíl katedry CŠM Cílem je nejen vzdělávat profesionální

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

KOTVA - Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v primární prevenci rizikového chování. Mgr. Jana Kadlecová Ing.

KOTVA - Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v primární prevenci rizikového chování. Mgr. Jana Kadlecová Ing. KOTVA - Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v primární prevenci rizikového chování Mgr. Jana Kadlecová Ing. Michaela Šilhavá VÝCHODISKA činnost P-centra, střediska primární prevence CPPT,

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V PARDUBICÍCH

KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V PARDUBICÍCH Ivana Liedermanová KVALITA ŽIVOTA SENIORŮ V PARDUBICÍCH Magistrát města Pardubic, Odbor komunitních služeb Abstract: My contribution deals with the contemporary demographic situation of the ageing process

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Současné dění v dalším vzdělávání

Současné dění v dalším vzdělávání Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Současné dění v dalším vzdělávání Konference projektu KRUH Jihlava, 14. 3. 2013 Základní charakteristika období rychle rostoucí aktivity na globálním trhu

Více

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty

Řešené a aktuálně ukončené významné projekty UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Přehled výzkumných, vývojových a rozvojových projektů červenec 2013 Řešené a aktuálně ukončené významné projekty Česká šlechta v proměnách 20. století Modernizace

Více

České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií PROGRAM KONFERENCE

České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií PROGRAM KONFERENCE České vysoké učení technické v Praze Masarykův ústav vyšších studií PROGRAM KONFERENCE Technické, humanitní a společenské vědy: Je možné vést v pedagogickém procesu dialog? Odborní garanti: prof. PhDr.

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Dotace a investiční pobídky

Dotace a investiční pobídky Dotace a investiční pobídky Deloitte Operační program V současné době Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj připravuje návrh nového Operačního programu Životní

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz

Bc. Petr Berný Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice. petr.berny@seznam.cz VÝVOJ SOCIODEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ STRUKTURY POPULACE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ DEVELOPMENT OF SOCIO-DEMOGRAPHIC AND SOCIAL STRUCTURE OF THE POPULATION IN THE MUNICIPALITY WITH EXTENDED COMPETENCE

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy PhDr. Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II

Více

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60. Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání

Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání 2. odborná konference projektu KRUH Jihlava 15. 11. 2012 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Metodický list č. 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Metodický list č. 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Metodický list č. 1 Personální práce a řízení lidských zdrojů v organizaci. Vytváření a analýza pracovních míst. Personální plánování.

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více